Císařský řez z pohledu rodičky

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka Císařský řez z pohledu rodičky Bakalářská práce Autor: Petra Pecková Vedoucí práce: Mgr. Vlasta Dvořáková Jihlava 2012

2

3 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá rodičkou a jejím pohledem na porod císařským řezem. Teoretická část práce je zaměřena na teorii císařského řezu, jako historie, indikace, předoperační příprava a pooperační péče, metody a komplikace operace. Praktická část seznamuje s výsledky mého výzkumu. Výzkum byl proveden formou dotazníku a výsledky jsou zpracovány v grafech. Annotation Diese Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der Frau und ihre Ansichten über Geburt per Kaiserschnitt. Der theoretische Teil befasst sich mit der Theorie der Kaiserschnitt, wie die Geschichte, Indikationen, präoperative Vorbereitung und Nachsorge, Methode und Komplikationen Operations. Der praktische Teil stellt mit den Ergebnissen meiner Forschung. Forschung wurde mit Hilfe eines Fragebogens durchgeführt und die Ergebnisse in Diagrammen dargestellt. Klíčová slova Císařský řez, operace, operační, porod, žena, rodička, matka Schlüsselwörter Der Kaiserschnitt, die Operation, operatios, die Geburt, die Frau, die Gebärerin, die Mutter

4 Na tomto místě bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Mgr. Vlastě Dvořákové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Velký dík patří všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas. Ráda bych chtěla poděkovat také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podporovali.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Hypotézy Teoretická část Co je to císařský řez Historie císařského řezu Indikace k císařskému řezu Podmínky operačního porodu Předoperační příprava a pooperační péče Předoperační příprava Plánované sectio caesarea Akutní císařský řez Pooperační péče Bezprostřední pooperační péče Dlouhodobá pooperační péče Operační metody Volba laparotomie Sectio caesarea corporalis classica Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis Sectio caesarea extraperitonealis Sectio caesarea minor Radikální metody sectio caesarea Sectio caesarea radicalis Sectio caesarea cum amputatione supravaginalis uteri Sectio caesarea cum hysterectomia Exstirpatio uteri gravidi Komplikace Současná situace císařského řezu Praktická část Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů Charakteristika výzkumného prostředí

7 3.4 Průběh výzkumu Vlastní výsledky výzkumu Diskuze Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam tabulek Přílohy

8 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Dnes je císařský řez téma hodně diskutovávané, jelikož stoupá jeho počet jak u nás, tak i ve světě. Od dob, co se poprvé provedl první císařský řez, uběhlo hodně vody. Kdy ženy ve velké míře umíraly pro nedostatek hygieny a znalostí operatérů. Postupně se zlepšovaly postupy, metody, vynálezy a úroveň operatérů byla zvýšena. Důvody velkého procenta operačních porodů jsou psychologické, sociální a medicínské. Mají strach z vaginálního porodu, z bolesti, nástřihů a šití. Zvyšující počet císařských řezů má za následek i umělé oplodnění, kdy se implantují do dělohy ženy dvě či tři oplodněná vajíčka, čím vznikají dvojčata a vícerčata, která se rodí právě císařským řezem. Pro ženu je porod a narození jejího dítěte důležitý okamžik života. Ženy jsou připravované na přirozený porod v předporodních kurzech, ale rodičky rodící operačním porodem připravované nejsou prakticky vůbec. Nevědí, co očekávat, a tak hledají informace na internetu, které nejsou vždy úplně přesné. Díky tomu jsou budoucí matky nervózní, vyděšené a mají strach z operace i o své dítě. Ve své bakalářské práci bych chtěla zjistit, jak jsou připravené a obeznámené ženy, budoucí matky, se svým porodem a zda byly s jeho formou spokojeny. Výsledky výzkumu jsou zpracovány v praktické části. 1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zjistit, co budoucí matky od operačního porodu očekávají, jaké o něm mají představy. Dále jaké pocity mají matky po císařském řezu, zda se její očekávání shoduje se skutečnou realitou a jejími představami. 1.3 Hypotézy Hypotéza č. 1: Jedna třetina respondentek bude mít zkreslenou představu o porodu císařským řezem. 8

9 Hypotéza č. 2: Více než polovina maminek bude udávat negativní pocity po operačním porodu. Hypotéza č. 3: U poloviny dotazovaných žen se bude shodovat představa porodu se skutečnou realitou. 9

10 2 Teoretická část 2.1 Co je to císařský řez Císařský řez (sectio caesarea) je porodnická operace, kdy je plod vybaven z dutiny děložní matky chirurgickou cestou otevřením dutiny břišní (Čech, 1999). Sectio je odvozeno od latinského slova seco, což znamená řezati (Čech, 1999). Podle římského filozofa a encyklopedisty Gaia Plinia Secunda byly děti vyňaté z dělohy nazývány caesones nebo caesarea (caesar je odvozeno od slovesa caedere rozřezat či ukrojit) a je tedy úplně jasné, že pojem není nijak spojen s císařem Juliem Caesarem, jak se někteří domnívali (Doležal, 2001). 2.2 Historie císařského řezu Císařský řez byl již pravděpodobně znám starými Egypťany, Židy a v Mezopotámii. Bylo vydáno nařízení (Řím, asi 716 př. n. l. 671 př. n. l.), že těhotná mrtvá žena nesmí být pohřbená s plodem uvnitř (Doležal, 2001). Nejprve bylo prováděno Sectio caesarea in mortua (císařský řez na mrtvé). Až později na umírajících ženách (sectio caesarea in moribunda) a později i na ženách v ještě dobrém zdravotním stavu (Doležal, 2001). Údajně první císařský řez provedl roku 1500 zvěroklestič Jakub Nufer v kantonu Thurgau na své manželce. Matka i dítě přežili. Jako první zdokumentovaný porod císařským řezem je udáván z roku 1610 provedený chirurgem Jeremiasem Trautmannem ve Wittenbergu s asistencí chirurga Christofa Seestha. U rodičky byla diagnostikována velká kýla ve slabině, která znemožňovala, aby žena rodila spontánně. Po vybavení plodu byla provedena sutura (sešití) pouze břicha a nikoli dělohy. Nastala dehiscence (rozpad) rány a vznikla infekce. Žena po chirurgickém porodu žila dvacet pět dnů a dítě žilo devět let. Byla provedena pitva, ale příčina smrti neobjevena (Doležal, 2001). Udává se i případ v africké Ugandě, který popsal roku 1878 Robert W. Felkin: mladá prvorodička byla omámena banánovým vínem, přivázána k posteli provazy kolem hrudníku a stehen, drželi ji za nohy. Operatér provedl řez od pánevní kosti až k pupku, 10

11 tím obnažil břišní stěnu i stěnu dělohy. Na krvácející místa přiložili rozpálené železo. Rychle vyňali dítě, vyčistili dělohu od sraženin a placenty. Dělohu nesešili žádnými stehy. Okraje břišní stěny k sobě spojili tenkými železnými hřebíky, podobající se jehlám. Na ránu položili pastu ze dvou různých kořenů, zahřátý banánový list a nakonec zabandážovali nbugovým lýkem. Hodinu po operaci se žena cítila dobře a za další hodinu již kojila své dítě. Teplota se nijak nezvyšovala a tep měla sto osm za minutu. Třetí den se rána převázala a vyňali několik jehel, zbytek odstranili pátý a šestý den. Devátý den byla žena zahojena (Doležal, 2001). První sectio v Čechách na živé ženě bylo provedeno chirurgem Josefem Staubem roku Dítě se narodilo mrtvé a vyčerpaná matka zemřela druhý den (Doležal, 2001). Většina císařských řezů končila špatně a mortalita matek dosahovala k 60% až 90%. Největším problémem bylo krvácení nebo infekce. Až zavedení antisepse anglickým lékařem Josephem Listerem v 60. letech 19. století snížilo úmrtnost. Zavedlo se antiseptické prostředí, sterilizování nástrojů, umývání rukou a od 80. let i používání gumových rukavic (Doležal, 2001). Dalším rozvojem bylo zavedení narkózy, sectio se stalo bezbolestným. Roku 1847 poprvé použil éter operatér James Young Simpson. V letech porodník John Snow pracoval s chloroformem u porodů královny Viktorie (Roztočil, 2010). Císařský řez se praktikoval pouze u žen s absolutní indikací zúžená pánev, eklampsie, zcela vyčerpaná rodička, placenta praevia, abrupce placenty (Roztočil, 2010). Začátkem 20. století se zavádí transfuzní terapie. Po druhé světové válce se objevila antibiotika (Roztočil, 2010). 2.3 Indikace k císařskému řezu Císařský řez se rozlišuje na plánovaný (primární) a neplánovaný, takzvaně urgentní. Rodička musí dát souhlas. U primárních sectio se zná příčina a zná se i termín porodu, ale u urgentních dochází ke komplikacím, které se musí řešit okamžitým zásahem. Indikace může být ze strany matky nebo plodu. Rozdělují se na jasné a problematické, samostatné a kombinované (Čech, 1999). 1. Nepoměr mezi rozměry plodu a pánve matky kefalopelvický nepoměr. 11

12 2. Patologické překážky v pánvi (nádory, exostózy). 3. Stavy po operacích na děloze a v malé pánvi (zúžení zjizveného hrdla děložního po plastice, zúžení dělohy, varixy pochvy a vulvy, poševní plastiky, operace vrozených vad dělohy). 4. Krvácivé stavy (placenta praevia, vasa praevia, abruptio placentae). 5. Prodloužené těhotenství po nezdařilých opakovaných indukcích. 6. Dlouho odteklá plodová voda při znacích rozvíjené infekce, po nezdařených opakovaných provokacích. 7. Patologické naléhání plodu (polohy šikmé, příčné, přední a zadní asynklitizmus, vysoký přímý stav, poloha koncem pánevním naléhání kolénky a nožkami). 8. Velký plod (nad kilogramů). 9. Hypoxie plodu akutní a chronická. 10. Neporoditelná vrozená vývojová vada plodu. 11. Vícečetné těhotenství (dvojčata při poloze PPKP, plod A PPH a plod B PPKP, ostatní kombinace poloh, srostlice, úmrtí jednoho dvojčete). 12. Mimoděložní těhotenství. 13. Protrahovaný porod. 14. Naléhání a prolaps pupečníku. 15. Rh inkompatibilita (špatný stav plodu, neúspěšná konzervativní léčba). 16. Onemocnění matky (diabetes mellitus, hypertenze, onemocnění srdce, plic, ledvin, aneurysma aorty, hluboká trombóza velkých cév). 17. Infekce rodičky (HIV, AIDS, genitální herpes). 18. Porodnická anamnéza (masivní poranění či krvácení, komplikace při předchozím porodu i s úmrtím plodu nebo novorozence). 19. Psychologické indikace matky (strach matky o dítě, z porodních bolestí, komplikací). 20. Císařský řez na umírající nebo mrtvé (Čech, 1999; Roztočil, 2010). 2.4 Podmínky operačního porodu Jedinou podmínkou k císařskému řezu je, že velká část hlavičky nesmí být vstouplá, fixovaná hluboko v pánvi, např. v pánevní šíří, ale lze připustit, že i hlavička vstouplá pouze velkým oddílem do pánevního vchodu se při císařském řezu někdy obtížněji vybavuje (Čech, 2006). 12

13 2.5 Předoperační příprava a pooperační péče Předoperační příprava Plánované sectio caesarea V případě porodu plánovaným císařským řezem je těhotná hospitalizována, podepisuje informovaný souhlas s operací a jsou jí provedena nutná předoperační vyšetření (porodnický nález, základní biochemické a hematologické vyšetření krve a moči, rentgen srdce a plic, EKG, zhodnocení celkového stavu ženy internistou) a nutnost úpravy onemocnění (anemie, diabetes mellitus, hypertenze, eklampsie). Klade se důraz na prevenci tromboembolických komplikací. Primární prevencí jsou bandáže dolních končetin, včasná mobilizace a rehabilitace, rehydratace. Mezi sekundární opatření patří hematologické vyšetření a aplikace antikoagulačních léků. Do předoperační přípravy se zahrnuje i rozhovor s anesteziologem, který určí premedikace a způsob anestezie. Anestezii si smí rodička, pokud to dovolí zdravotní stav, zvolit sama, a to celkovou (takzvané uspání ) nebo regionální ( epidurál, svodnou ). Před samotnou operací se rodičce podává premedikace, je oholena, provádí se očistné klysma a koupel, bandáže dolních končetin, zavádí se permanentní močový a žilní katetr. Žena je poučena o sundání šperků, kontaktních čoček a eventuelně zubní protéze. Na zápěstí se jí uváže identifikační číslo stejné s novorozencem. Na operačním sále o klientku již pečuje operační personál, dle způsobu stanovené anestezie. Žena je uložena do vodorovné polohy, odezinfikována a zarouškována. Při svodné anestezii se aplikuje anestetikum do páteřního kanálu, kdy je žena umrtvena od pasu dolů. Na tuto metodu je třeba delšího času. U celkové anestezie je rodička uspána, používá se hlavně v případech akutních operací, kdy není možnost déle čekat. Na některých nemocničních pracovištích je možné, aby na operačním sále byl přítomen i otec, převlečen do operačního oblečení a usazený u hlavy rodičky. 13

14 Akutní císařský řez Při urgentním ukončení těhotenství se provádí pouze nejdůležitější úkony. Odebrání vzorků krve (krevní obraz, hemokoagulace), interní vyšetření zajišťuje anesteziolog, podává se premedikace, zavedení permanentního močového katetru, bandáže dolních končetin, sundání šperků a kontaktních čoček, v případě krvácení se podávají infuzní přípravky. V tomto případě je důležitý zkušený personál s dobrou organizací. Psychika žen před operačním porodem je komplikovaná. Ne vždy ví, co očekávat, díky tomu jsou budoucí matky nervózní, vyděšené a mají strach z operace i o své dítě. Zvláště pokud jde o akutní operaci, kdy žena tuší, že je něco špatně. Rodičky jdoucí na plánované sectio jsou alespoň okrajově ekudovány od svých gynekologů Pooperační péče Bezprostřední pooperační péče Bezprostředně po operaci je klientka převezena na takzvaný dospávací pokoj nebo na oddělení šestinedělí, kde jsou monitorovány její základní životní funkce (TK, P, D, popřípadě EKG a saturace krve kyslíkem), plněny ordinace dle lékaře a sledování celkového vzhled klientky (barva a stav kůže i sliznic). První hodinu se měří krevní tlak po patnácti minutách, druhou po třiceti minutách a dále následujících dvanáct hodin po hodině. Sleduje se krvácení, stahování dělohy a zvracení. Dnes je většina císařských řezů prováděna v epidurální anestezii, proto je výhoda ponechat zavedený epidurální katetr, díky němuž se aplikují analgetika nultý pooperační den. U žen po porodu v celkové anestezii se léky proti bolesti podávají formou infuze. V dalších dnech se tlumí injekčně intramuskulární nebo intravenózní. Po operačním porodu matka smí pít až za dvě hodiny. První pooperační den se podává dieta číslo 1 tekutá, druhý den číslo 2 šetřící, dále číslo 3A racionální pro matky Dlouhodobá pooperační péče Důležitá je včasná mobilizace a rehabilitace. Druhý den po operačním porodu je klientka mobilizována a přeložena na standardní pokoj, společně s dítětem. 14

15 Operační rána je asi dvanáct hodin kryta sterilním krytím. Poté je krytí odstraněno, omývá se vodou s mýdlem a dezinfikuje se Octeniseptem. Dle pracoviště se pátý až osmý den vytahují stehy. Permanentní močový katetr se odstraňuje asi dvanáct hodin po operaci. Po dvacet čtyři hodin od operace přináší matce novorozence dětská sestra asi každé dvě tři hodiny ke kojení. Dále je už novorozenec po mobilizaci matky ponechán u ní, ona sama o něj pečuje. Polohy při kojení se volí takové, aby vyhovovaly matce. Lze kojit vleže, v polosedě, sedě, na boku, dobrá je i poloha boční fotbalová. Miminko se podkládá polštářem, aby netlačilo na jizvu matky. I u operačního porodu je dobré, novorozenec co nejdříve přiložit matce k prsu, aby se vytvořilo citové pouto mezi dítětem s matkou. Prvotní rehabilitací po operaci je mobilizace. Vstávání z lůžka by mělo být pomalé, žena může použít hrazdu nad hlavou, při stání by si měla ránu podpírat. Z počátku začíná sednutím na posteli, stoupnutím, až je žena schopna chodit. Pokud vše zvládne, je možnost jít se osprchovat. Dále rehabilituje tak, že se pohybuje, pečuje o miminko, cvičí svaly pánevního dna a další cviky doporučené šestinedělkám. Psychika matky po operaci je taktéž komplikovaná. Po celkové anestezii je omámená, pohyblivost není úplná, je nejistá, protože u sebe nemá své dítě. Mnohdy matky své potomky vidí až několik hodin po porodu. Nemohou se o ně pečovat, chovat v náručí. 2.6 Operační metody Volba laparotomie Dolní střední laparotomie se provádí při akutní indikaci, při velkých nebo malformovaných plodech, kdy se dá očekávat těžké vynětí novorozence, u obézních žen a žen s jizvou po předchozí dolní střední laparotomii (Zwinger, 2004) Sectio caesarea corporalis classica Dnes již minimálně používaný řez. Je veden od děložního fundu, jde napříč svalových vláken myometria a končí v děložním isthmu. Používá se před následující 15

16 hysterektomií. Nevýhodou je nedokonalé zhojení rány a při dalším těhotenství a hlavně porodu možnost rozestupu a vzniku ruptury dělohy (Roztočil, 2010) Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis Řez veden příčně oblastní dolního děložního segmentu. Po porodu se aplikuje intervenčně a intramyometrálně 5 IU Oxytocinu (Zwinger, 2004) Sectio caesarea extraperitonealis Provádí se otevřením děložní dutiny laparoskopickou metodou bez otevření peritoneální dutiny. Používá se při infekci děložní dutiny k zamezení průniku na peritoneum a zabránění vzniku peritonitidy. Dnes se skoro nepoužívá díky antibiotikům (Roztočil, 2010) Sectio caesarea minor Tento řez se prováděl při ukončení těhotenství nad čtyři měsíce. Dnes je již používán velmi zřídka - při masivním krvácení u placenty praevia nebo abrupci placenty (Roztočil, 2010) Radikální metody sectio caesarea Radikální metody vybaví plod a odejmou dělohu Sectio caesarea radicalis U této metody se současně odejímá plod i děloha, a to částečně (supravaginální amputace děložního těla), nebo úplně (hysterektomie). Příčinou bývá karcinom děložního čípku (Roztočil, 2010) Sectio caesarea cum amputatione supravaginalis uteri Při toto metodě je vybaven plod a posléze je amputováno tělo dělohy, z důvodu nebezpečí krvácení. Tato operace je pro vyšší riziko krvácení z děložního pahýlu zavrhována (Čech, 1999). 16

17 Sectio caesarea cum hysterectomia Při tomto řezu je vybaven plod a posléze je amputována celá děloha. Indikací pro tuto metodu je krvácení z dělohy, krvácivé stavy a placenta accreta (Čech, 1999) Exstirpatio uteri gravidi Při této operaci byla prováděna amputace dělohy bez předchozího vybavení plodu. Dnes již prakticky opuštěná operace, indikací byl mrtvý infikovaný plod (Čech, 1999). 2.7 Komplikace Komplikace u operačního porodu jsou častější než u vaginálního porodu, protože je náročnější a většinou i akutní. Nejčastější komplikací je krvácení, ať už během operace nebo v pooperačním období. Může ho způsobit placenta praevia či accreta, poranění dělohy nebo močového měchýře. Nezvladatelné krvácení může vést ke vzniku DIC (diseminovaná intravaskulární koagulace). Jinou častou komplikací je infekce. Ta je způsobena například infektem v otevřené dutině břišní nebo přestupem zánětu do peritoneální dutiny. Infekci provází vysoké teploty, subinvoluce dělohy a velké množství očistků. Embolie může vzniknout jako embolie vzduchem nebo plodovou vodou. Proto se preventivně provádí bandáže dolních končetin a miniherarinizace, včasná mobilizace klientky a rehabilitace. Mezi poškozené orgány malé pánve patří močový měchýř, střeva a výjimečně vaječníky a vejcovody (adnexa). Anesteziologické komplikace - sem lze zařadit aspiraci žaludečního obsahu, plicní edém či poruchy ventilace. Další, méně častou komplikací je následná sterilita nebo poranění novorozence. Poranění lze způsobit skalpelem při řezu děložní dutiny, při vynětí plodu z dělohy, hlavně při polohách koncem pánevním a příčných polohách (Čech, 1999). 17

18 2.8 Současná situace císařského řezu Císařský řez se stal nejčastější porodnickou operací po episiotomii. Ve 21. století se frekvence operačního porodu zvýšila ze sedmi procent (sedmdesátá léta) na 20%. A stále se zvyšuje. 18

19 3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro tuto práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu pomocí dotazníků. Dotazník obsahoval 15 otázek, volené dle cílů mé práce. Dotazník je složen z otázek otevřených, aby maminky odpovídaly podle svých pocitů, výjimku tvoří otázky 4, 5 a 6, viz příloha A. V otázkách je zjišťováno například, z jakého důvodu se volil císařský řez, co od něj čekala a jestli byly spokojena s porodem, zda se u některé z respondentek neobjevily pooperační komplikace, potíže po porodu bolest, vyprazdňování, pohyb, nemožnost starat se o novorozence. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů Vzorek respondentů byl tvořen z žen, které byly po císařském řezu a byly hospitalizované na oddělení šestinedělí. Dotazníky jsem rozdávala já sama nebo porodní asistentky a sestřičky v nemocnici. 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníky jsem měla umístěné na internetu a byly rozdávány v Nemocnici Třebíč, pomocí zdravotního personálu. 3.4 Průběh výzkumu Rozdala jsem 110 dotazníků do nemocnice, z nichž mi bylo vráceno 104. Návratnost vyplnění dotazníků byla 94,5%. Výzkum probíhal od začátku února až do května. Dotazníky byly všechny správně a úplně vyplněné. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a grafech s komentáři. 19

20 3.5 Vlastní výsledky výzkumu Otázka č. 1: Jaký byl důvod Vašeho porodu císařským řezem? Tabulka 1: Jaký byl důvod Vašeho porodu císařským řezem? Konec pánevní 69 66% Akutní indikace 20 19% Fobie z vaginálního porodu 13 13% Vysoký věk matky 2 2% Celkem % Jaký byl důvod Vašeho porodu císařským řezem? Konec pánevní Akutní indikace Fobie z vaginálního porodu Vysoký věk matky 13% 2% 19% 66% Graf 1: Jaký byl důvod Vašeho porodu císařským řezem? Zde měly matky možnost odpovídat volně. Na tuto otázku matky odpovídaly, z jaké příčiny byl indikován operační porod. Z grafu lze vyčíst, že nejvíce žen bylo operováno z důvodu polohy plodu koncem pánevním (66%), dále pro akutní indikaci (19%) či z nového trendu fobie z vaginálního porodu (13%). 20

21 Otázka č. 2: Co jste čekala od císařského řezu (pocity, představy)? Tabulka 2: Co jste čekala od císařského řezu? Rychlejší porod 56 54% Méně bolesti 31 30% Nepřemýšlela jsem nad tím 17 16% Celkem % Rychlejší porod Co jste čekala od císařského řezu? Méně bolesti 16% Nepřemýšlela jsem nad tím 54% 30% Graf 2: Co jste čekala od císařského řezu? Zde měly matky možnost odpovídat volně. Tato otázka zjišťuje, co od císařského řezu očekávaly. Častou odpovědí bylo, že porod bude rychlejší (54%), méně bolestivý (30%) nebo že nad touto variantou nepřemýšlely (16%). 21

22 Otázka č. 3: Jaký rozdíl byl mezi Vaším očekáváním a skutečnou realitou o císařském řezu? Tabulka 3: Jaký byl rozdíl mezi Vaším očekáváním a skutečnou realitou o císařském řezu? Žádný 49 47% Velký 38 37% Nepočítala jsem s ním 17 16% Celkem % Jaký byl rozdíl mezi Vaším očekáváním a skutečnou realitou o císařském řezu? Velký Žádný 16% Nepočítala jsem s ním 37% 47% Graf 3: Jaký byl rozdíl mezi Vaším očekáváním a skutečnou realitou o císařském řezu? Na tuto otázku ženy odpovídaly volně. U této otázky mě zajímalo, zda se jejich představa o císařském řezu od skutečnosti lišila. Většina respondentek odpověděla, že se skutečnost od jejich představ nelišila (47%). Další část žen odpovídalo, že zde byl velký rozdíl a porod je zklamal (36%) hlavně díky bolesti. 17% maminek nepočítalo s tím, že by rodilo operativně a představy neměly žádné. 22

23 Otázka č. 4: Byla jste spokojena se svým porodem? Tabulka 4: Byla jste spokojena se svým porodem? Ano 26 25% Spíše ano 18 17% Ne 26 25% Spíše ne 34 33% Celkem % Byla jste spokojena se svým porodem? Ano Spíše ano Ne Spíše ne 33% 25% 25% 17% Graf 4: Byla jste spokojena se svým porodem? Na tuto otázku ženy vybíraly odpověď. 25% respondentek bylo spokojeno se svým porodem a stejné množství nespokojeno s operativním porodem. 17% volilo, že spíše ano a 33% odpovídalo, že spíše ne. 23

24 Otázka č. 5: Rodila byste znovu císařským řezem? Tabulka 5: Rodila byste znovu císařským řezem? Ano 41 39% Ne 63 61% Celkem % Rodila byste znovu císařským řezem? Ano Ne 39% 61% Graf 5: Rodila byste znovu císařským řezem? U této otázky ženy vybíraly odpověď z nabídky. Na otázku, zda by maminky rodily znovu císařským řezem, 61% volilo, že nikoli a 39%, že by do toho šlo znovu. 24

25 Otázka č. 6: Jak jste vnímala bolest po porodu? Tabulka 6: Jak jste vnímala bolest po porodu? Jako snesitelnou 87 84% Jako nesnesitelnou 16 15% Jiná odpověď 1 1% Celkem % Jak jste vnímala bolest po porodu? Jako snesitelnou 15% 1% Jako nesnesitelnou Jiná odpověď 84% Graf 6: Jak jste vnímala bolest po porodu? Na tuto otázku ženy vybíraly odpověď. Bolest po operaci hodnotilo 84% jako snesitelnou, 15% jako nesnesitelnou a 1% odpovědělo, že bolest byla jiná, jen respondentka pozapomněla napsat jaká. 25

26 Otázka č. 7: Jaká byla pohyblivost po porodu? Tabulka 7: Jaká byla pohyblivost po porodu? Zhoršená 74 71% Špatná 30 29% Celkem % Jaká byla pohyblivost po porodu? Zhoršená Špatná 29% 71% Graf 7: Jaká byla pohyblivost po porodu? Maminky odpovídaly volně. Zde respondentky odpovídaly, jak omezené byly v pohybu. 71% z nich hodnotilo pohyb jako zhoršený, zbylých 29% jako špatný hlavně u žen po celkové narkóze, z důvodu ospalosti (asi 18 žen). 26

27 Otázka č. 8: Byla jste po porodu omezena v péči o své dítě? A jak? Tabulka 8: Byla jste po porodu omezena v péči o své dítě? A jak? Ano, kvůli pohyblivosti 38 36% Ano, kvůli bolesti 32 31% Ano, byla jsem unavená 31 30% Ne 3 3% Celkem % Byla jste po porodu omezena v péči o své dítě? A jak? Ano, kvůli pohyblivosti Ano, kvůli bolesti 3% Ano, byla jsem ospalá Ne 30% 36% 31% Graf 8: Byla jste po porodu omezena v péči o své dítě? A jak? Zde matky odpovídaly volně. 36% klientek odpovídalo, že po porodu omezeny v péči o dítě byly, hlavně díky špatné pohyblivosti, bolesti (31%) nebo byly unavené (30%). 3% respondentek hodnotilo, že omezeny nebyly. 27

28 Otázka č. 9: Byla jste omezena v kojení svého miminka? Tabulka 9: Byla jste omezena v kojení svého miminka? Ano 49 47% Ne 55 53% Celkem % Byla jste omezena v kojení svého miminka? Ano Ne 47% 53% Graf 9: Byla jste omezena v kojení svého miminka? Klientky odpovídaly volně. Ze 47% maminky byly s kojením svého miminka nespokojené. Hlavním důvodem byla bolest operační rány. 53% odpovídalo, že v kojení omezeny nebyly. 28

29 Otázka č. 10: Měla jste problémy s vyprazdňováním? Tabulka 10: Měla jste problémy s vyprazdňováním? Ano 46 44% Ne 58 56% Celkem % Měla jste problémy s vyprazdňováním? Ano Ne 44% 56% Graf 10: Měla jste problémy s vyprazdňováním? Potíže s vyprazdňováním udávalo 44% respondentek. 56% z nich hodnotilo vyprazdňování jako normální. 29

30 Otázka č. 11: Byla jste spokojena s poskytnutou péčí od sester a lékařů? Tabulka 11: Byla jste spokojena s poskytnutou péčí od sester a lékařů? Ano 89 85% Ne 15 14% Celkem % Ano Byla jste spokojena s poskytnutou péčí od sester a lékařů? Ne 14% 86% Graf 11: Byla jste spokojena s poskytnutou péčí od sester a lékařů? 85% žen bylo spokojeno s poskytnutou péčí od sester a lékařů, 14% žen udávalo, že poskytnutá péče nebyla uspokojivá. 30

31 Otázka č. 12: Byly Vám poskytnuty informace o císařském řezu srozumitelně? Tabulka 12: Byly Vám poskytnuty informace o císařském řezu srozumitelně? Ano % Ne 1 1% Celkem % Ano Ne Byly Vám poskytnuty informace o císařském řezu srozumitelně? 6% 94% Graf 12: Byly Vám poskytnuty informace o císařském řezu srozumitelně? 99% maminek bylo spokojeno s informacemi, které jim zdravotnický personál poskytl, 1% žen si myslí, že poskytnuté informace nebyly dostatečně přínosné. 31

32 Otázka č. 13: Jaké byly Vaše příjemné pocity po císařském řezu? Tabulka 13: Jaké byly Vaše příjemné pocity po císařském řezu? Odezněl strach 61 59% Bylo to za mnou 43 41% Celkem % Jaké byly Vaše příjemné pocity po císařském řezu? Odezněl strach Bylo to za mnou 41% 59% Graf 13: Jaké byly Vaše příjemné pocity po císařském řezu? Na otázku příjemných pocitů po operaci se ženy moc neprojevovaly. Nejvíce jich odpovědělo, že z nich opadl strach (59%) a byly rády, že mají po porodu (41%). 32

33 Otázka č. 14: Jaké byly Vaše nepříjemné pocity po císařském řezu? Tabulka 14: Jaké byly Vaše nepříjemné pocity po císařském řezu? Bolest 67 34% Ospalost 38 20% Nepohyblivost 36 19% Strach 35 18% Nejistota 18 9% Celkem % Jaké byly Vaše nepříjemné pocity po císařském řezu? Strach 19% Bolest 18% Nejistota Ospalost Nepohyblivost 20% 34% 9% Graf 14: Jaké byly Vaše nepříjemné pocity po císařském řezu? Na tuto otázku matky odpovídaly více odpověďmi. Kombinovaly například bolest se strachem, bolest s ospalostí, nepohyblivost s nejistotou, atakdále. U této otázky jsem se ptala na nepříjemné pocity. Nejčastější odpovědí byla bolest (34%), ospalost u žen v celkové narkóze (20%), špatná pohyblivost (19%), strach (18%) nejčastěji o dítě, a nakonec nejistota (9%). 33

34 Otázka č. 15: Objevily se u Vás nějaké komplikace po císařském řezu? Tabulka 15: Objevily se u vás komplikace po císařském řezu? Ano 6 6% Ne 98 94% Celkem % Objevily se u vás komplikace po císařském řezu? Ano 6% Ne 94% Graf 15: Objevily se u vás komplikace po císařském řezu? U této otázky jsem zjišťovala, zda se u maminek objevily po operačním porodu nějaké komplikace. Ze 104 respondentek odpovědělo, že u 6% se objevily. Nejčastější komplikací bylo krvácení. 34

35 4 Diskuze Cílem této práce bylo zjistit, jaké pocity a představy mají rodičky o císařském řezu, jestli se ony představy slučují s obdobím po operaci a jaké pozitivní i negativní pocity cítí po císařském řezu. Ke každému cílu se vázala hypotéza, které se díky dotazníku slučovaly či nikoli. Výsledky jsem zpracovala do tabulek a grafů, společně s komentáři. První hypotéza, že jedna třetina respondentek bude mít zkreslenou představu o porodu císařským řezem, se potvrdila. Více než polovina maminek se domnívá, že porod sectio caesarea je rychlejší (54%), což není vždy pravda, pokud se objeví komplikace. Větší část druhé poloviny si myslí, že takovýto porod je méně bolestivý (30%), ani to není úplně pravda některé ženy udávají, že i několik týdnů po operaci se nemohou bez potíží hýbat. Zbytek respondentek (16%) se nad touto možností vůbec nezamýšlelo. Druhá hypotéza, že více než polovina maminek bude udávat negativní pocity po operačním porodu, se potvrdila. Na otázky příjemných a negativních pocitů po operaci matky odpovídaly různě. Mezi příjemné pocity ženy udávaly z 59%, že z nich opadl strach, který pociťovaly při objevení se komplikací u vaginálního porodu. 41% maminek bylo rádo, že porod operační metodou byl za nimi. Do negativních pocitů zařazovaly bolest (34%), ospalost (20%), nepohyblivost (19%), strach (18%) a nejistotu (9%). Hodně často kombinovaly pocity bolest s ospalostí, bolest se strachem, nepohyblivost s ospalostí nebo nejistotu s ospalostí. Třetí hypotéza, že u poloviny dotazovaných žen se bude shodovat představa porodu se skutečnou realitou, se skoro potvrdila. Ze 104 respondentek jich 49 (47%) odpovědělo, že jejich představy se shodovaly se skutečností. 38 žen (37%) udávalo, že skutečnost se lišila od jejich představ. Zbylých 17 matek (16%) s možností porodu císařem vůbec nepočítalo. Z výsledků dotazníku vyplývá, že ne vždy jsou ženy dokonale obeznámeny s průběhem operačního porodu. Proto by mohl být můj výzkum přínosný pro ambulantní gynekology, kteří budou další budoucí maminky připravovat k operačnímu porodu. 35

36 5 Závěr Práce na toto téma bylo zajímavé a myslím, že se mi povedlo sjednotit výsledky s mými cíly práce. Teoretická část se skládá z teoretických vědomostí o císařském řezu, které jsem čerpala z odborných knih a internetových stránek uvedených v seznamu literatury. Praktická část je orientovaná na výzkum. Dotazník se skládá z dvanácti otázek, které jsou položeny tak, aby ženy odpovídaly podle svých pocitů, výjimku tvoří tři otázky, kdy matky odpověď vybírají. Výsledky jsou zhodnoceny v grafech a tabulkách. Mým prvním cílem bylo zjistit, co rodička očekává od operačního porodu a jaké má představy. Dotazník mi v tomto bodě velmi pomohl. Zjistila jsem, že rodičky mají někdy špatné informace. Většina matek si myslela, že porod císařským řezem je rychlejší než vaginální, což není vždy pravda, pokud se při operaci neobjeví komplikace. Část žen se domnívala, že operační porod je méně bolestivý. Malé procento maminek udávalo, což mě překvapilo, že se nad císařským řezem vůbec nezamyslelo. Další cíl byl, že od matky zjistím, jak se její očekávání liší od skutečné reality. Maminky ve většině odpovídaly, že jejich představy se od skutečnosti nelišily. Menší procento bylo zklamáno, čekaly od svého porodu více méně bolesti a rychlejší zotavování. Jako poslední cíl jsem si stanovila, že zjistím pocity matky po porodu. Do dotazníku jsem položila dvě otázky, tázající se na příjemné a nepříjemné pocity po operaci. Jako příjemné pocity ženy udávaly odeznění strachu, který se jich zmocňoval, při objevení komplikací. Další odpovědí bylo, že jsou rády a mají porod úspěšně za sebou. Nepříjemných pocitů maminky udávaly více. Nejčastějším negativním pocitem byla bolest. Jako další negativa udávají ospalost po celkové narkóze, špatnou pohyblivost, strach a nejistotu. Strach se objevoval u odpovědí žen při akutním sectio, kdy se obávaly o své maličké. Když jsem vyhodnocovala výsledky dotazníků, překvapila mne otázka číslo pět, kdy šedesát tři maminek odpovědělo, že by více už nechtělo rodit císařským řezem, zvláště u žen, které jím chtěly rodit a měly fobii z vaginálního porodu osm žen. 36

37 Z některých výsledků vyplývá, že budoucí maminky nejsou vždy pečlivě připravené, proto by se měl klást důraz na jejich přípravu k operačnímu porodu. Na závěr bych chtěla říct, že tento výzkum pro mě byl přínosný. Díky němu se mohu vyvarovat chybám, které vyplývají z výzkumu. 37

38 Seznam použité literatury CUŘÍNOVÁ, Ludmila.: Císařský řez - poslední naděje Dostupné na: ČECH A KOL.: Porodnictví, Grada, Praha 1999, 1. vydání, ISBN DUDA, M. a spol.: Práce sestry na operačním sále, Grada, Praha 2000, 1. vydání, ISBN DOLEŽAL, A.: Od babictví k porodnictví, Karolinum, Praha 2001, ISBN DOLEŽAL, A.: Technika porodnických operací, Grada, Praha 2007, 1. vydání, ISBN DUDA, M., Práce sestry na operačním sále, Grada, Praha 2000, 1. vydání, ISBN KOBILKOVÁ, J.: Základy gynekologie a porodnictví, Galén, Praha 2005, 1. vydání, ISBN X MACKŮ, F.: Kompendium gynekologických operací, Grada, Praha 1995, 1. vydání, ISBN MACKŮ, F.: Průvodce těhotenstvím a porodem, Grada, Praha 1998, 1. vydání, ISBN ROZTOČIL A KOL.: Moderní porodnictví, Grada, Praha 2010, 1. vydání, ISBN ROZTOČIL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, IDVPZ, Brno 1994, 1. vydání, ISBN ZÁBRANSKÝ, F.: Technika císařského řezu, Galén 1997, 1. vydání, ISBN ZEMAN, M., a kol., Chirurgická propedeutika, Grada, Praha 2011, 3. vydání, ISBN Dostupné na: 38

39 ZWINGER, A.: Porodnictví, Galén, Praha 2004, 1. vydání, ISBN Internetové zdroje: Zdravotnické noviny: [online]. 2009, [cit ]. Počet porodů císařským řezem asi poroste i nadále. Dostupné z WWW: Zdravotnické noviny: [online]. 2011, [cit ]. Císařský řez z pohledu perioperační sestry. Dostupné z WWW: Zdravotnické noviny: [online]. 2011, [cit ]. Císařský řez záchrana, nebo komplikace?. Dostupné z WWW: Zdravotnické noviny: [online]. 2010, [cit ]. Epidemiologie císařských řezů. Dostupné z WWW: Zdravotnické noviny: [online]. 2010, [cit ]. Problematika efektivního císařského řezu z pohledu neonatologa. Dostupné z WWW: Novinky: [online]. 2010, [cit ]. Porodník Pavel Calda: Císařský řez na přání je věc diskutabilní. Dostupné z WWW: Aktuálně: [online]. 2007, [cit ]. Chceme císařský řez, žádá v Česku stále více rodiček. Dostupné z WWW: Roztočil, A.: [online]. 2008, [cit ]. Pooperační péče po císařském řezu. Dostupné z WWW: Roztočilová, S.: [online]. 2009, [cit ]. Rehabilitace a císařský řez. Dostupné z WWW: 39

40 Seznam obrázků Obrázek 1: Císařský řez v Ugandě podle Roberta W. Felkina z roku Obrázek 2: Sectio caesarea corporalis classica.. 14 Obrázek 3: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, hysterotomie 14 Obrázek 4: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, tupé rozšíření.. 15 Obrázek 5: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, vybavení plodu 15 Obrázek 6: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, porod placenty 15 Obrázek 7: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, sešití první vrstvy myometria Obrázek 8: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, sešití druhé vrstvy myometria Obrázek 9: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, sešití pliky močového měchýře

41 Seznam tabulek Tabulka 1: Jaký byl důvod Vašeho porodu císařským řezem? Tabulka 2: Co jste čekala od císařského řezu? Tabulka 3: Jaký byl rozdíl mezi Vaším očekáváním a skutečnou realitou o císařském řezu?...19 Tabulka 4: Byla jste spokojena se svým porodem? Tabulka 5: Rodila byste znovu císařským řezem? Tabulka 6: Jak jste vnímala bolest po porodu? Tabulka 7: Jaká byla pohyblivost po porodu? Tabulka 8: Byla jste po porodu omezena v péči o své dítě? A jak? Tabulka 9: Byla jste omezena v kojení svého miminka? Tabulka 10: Měla jste problémy s vyprazdňováním? Tabulka 11: Byla jste spokojena s poskytnutou péčí od sester a lékařů? Tabulka 12: Byly Vám poskytnuty informace o císařském řezu srozumitelně? Tabulka 13: Jaké byly Vaše příjemné pocity po císařském řezu? Tabulka 14: Jaké byly Vaše nepříjemné pocity po císařském řezu? Tabulka 15: Objevily se u vás komplikace po císařském řezu?

42 Přílohy Příloha A dotazník Milá maminko, jmenuji se Petra Pecková a studuji na Vysoké škole polytechnické Jihlava bakalářské studium v oboru porodní asistentka. Ráda bych Vás požádala o vyplnění anonymního dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce. Výsledky budou zveřejněny v mé práci. Prosím Vás o zodpovězení všech otázek. Předem děkuji za spolupráci Petra Pecková studentka 3. ročníku Vysoká škola polytechnická Jihlava 1. Jaký byl důvod Vašeho porodu císařským řezem? Co jste čekala od císařského řezu (pocity, představy)? 42

43 3. Jaká rozdíl byl mezi Vaším očekáváním a skutečnou realitou o císařském řezu? 4. Byla jste spokojena se svým porodem? a) Ano b) Spíše ano c) Ne d) Spíše ne 5. Rodila byste znovu císařským řezem? a) Ano b) Ne 6. Jak jste vnímala bolest po porodu? a) Jako snesitelnou b) Jako nesnesitelnou c) Jiná odpověď Jaká byla pohyblivost po porodu? 43

44 8. Byla jste po porodu omezena v péči o své dítě? A jak? 9. Byla jste omezena v kojení svého miminka? Měla jste problémy s vyprazdňováním? 11. Byla jste spokojena s poskytnutou péčí od sester a lékařů? 12. Byly Vám poskytnuty informace o císařském řezu srozumitelně? 44

45 13. Jaké byly Vaše příjemné pocity po císařském řezu? 14. Jaké byly Vaše nepříjemné pocity po císařském řezu? Objevily se u Vás nějaké komplikace po císařském řezu? 45

46 Příloha B obrázky Obrázek 1: Císařský řez v Ugandě podle Roberta W. Felkina z roku 1878 Obrázek 2: Sectio caesarea corporalis classica 46

47 Obrázek 3: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, hysterotomie Obrázek 4: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, tupé rozšíření Obrázek 5: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, vybavení plodu 47

48 Obrázek 6: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, porod placenty Obrázek 7: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, sešití první vrstvy myometria Obrázek 8: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, sešití druhé vrstvy myometria 48

49 Obrázek 9: Sectio caesarea supracervicalis transperitonealis, sešití pliky močového měchýře 49