Podpůrné vzdělávací programy pro děti s Downovým syndromem
|
|
- Miroslav Kraus
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Podpůrné vzdělávací programy pro děti s Downovým syndromem Bakalářská práce Andrea Smolíková Katedra: Jabok-27/ sociální pedagogiky Vedoucí práce: Mgr. Marie Ortová Studijní program: Sociální práce Studijní obor: Pastorační a sociální práce Praha 2013
2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci s názvem Vybrané vzdělávací programy pro děti s Downovým syndromem napsala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia. V Praze dne Andrea Smolíková 2
3 Anotace Předloţená práce se zabývá vzděláváním dětí s Downovým syndromem v oblasti podpůrných vzdělávacích metod, které dětem pomáhají při plnění státních kurikul v oblasti vzdělávání. Cílem práce je popsat vybrané podpůrné vzdělávací programy v rovině teoretické a porovnat s praktickým provedením programů. Teoretická část práce definuje a charakterizuje mentální postiţení, mentální retardaci a snaţí se stručně vymezit rozdíl mezi pojmy. Dále práce popisuje Downův syndrom jeho vznik, formy, fyziognomické a anatomické projevy. Následně popisuje vzdělávání dětí s mentálním postiţením v oblasti státního vzdělávacího systému, který zahrnuje vzdělávací programy, také v rámci speciálního školství. Práce charakterizuje programy pro vzdělávání předškolní, základní a s přílohou pro ţáky s lehkým mentálním postiţením. Poslední kapitola praktické části jiţ popisuje vybrané podpůrné vzdělávací programy metodu globálního čtení, splývavého čtení a Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování. Jednotlivé charakteristiky obsahují okolnosti vzniku metody, jejich cíl, jak se s metodou pracuje v praxi. Praktická část popisuje náslech a pozorování kaţdé metody a porovnání s teoretickou částí. Klíčová slova mentální postiţení, mentální retardace, Downův syndrom, speciální vzdělávání, podpůrné vzdělávání, globální čtení, splývavé čtení, Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování Summary The present work deals with the education of children with Down syndrome in support of educational methods that help children in a meeting the national curriculum in education. The aim is to describe the selected support educational programs in theoretical and practical compared with the implementation of the programs. The theoretical part defines and characterizes mental disability, mental retardation and try to briefly define the difference between the terms. It also describes Down syndrome - its origin, forms, physiognomic and anatomical manifestations. Then describes the education of children with intellectual disabilities in the state education system, which 3
4 includes educational programs, also in special education. The paper characterizes education programs for preschool, elementary and Annex for pupils with mild mental disabilities. The last chapter describes the practical part has been selected supporting educational programs - the method of global reading, reading and confluent Feuersteins method of instrumental enrichment. Individual characteristics include the circumstances of the method, the target, as with the method works in practice. The practical part describes how to find and observations of each method and compared with the theoretical part. Keywords mental handicap, mental retardation, Down syndrome, special education, support education, global reading, flowing reading, Feuerstein s Instrument Enrichment. 4
5 Poděkování Děkuji paní Mgr. Marii Ortové za laskavé vedení práce a podnětné rady. Dále děkuji rodině a příteli, kteří mě nesmírně podpořili. 5
6 Úvod Problematika etiologie mentálního postižení Definice a dělení mentální retardace Definice mentálního postižení Etiologie mentální retardace Downův syndrom a jeho charakteristika Jak vzniká Downův syndrom Formy Downova syndromu Fyzická a fyziognomická specifika Downova syndromu Vzdělávání dětí s mentálním postižením Legislativní zabezpečení vzdělávání dětí s mentálním postižením Vzdělávací programy v českém školství Vzdělávací programy ve speciálním školství Podpůrné metody pro vzdělávání dětí s mentálním handicapem Metoda globálního čtení Splývavé čtení se specifickým vyvozováním hlásek podle L. Pacltové Přínos pro ţáky s Downovým syndromem Práce se samohláskami Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování Charakteristika Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování Cíle metody instrumentálního obohacování Přínos metody pro děti s Downovým syndromem Obsah metody instrumentálního obohacování Porovnání teorie a praktického provedení podpůrných metod
7 5.1 Charakteristika Společnosti rodičů a přátel dětí s Downovým syndromem Popis lekce metody globálního čtení Popis lekce metody splývavého čtení Popis lekce Feuerteinovy metody instrumentálního obohacování Závěr
8 Úvod Svoji bakalářskou práci jsem se rozhodla zaměřit na děti se specifickým handicapem, který je dnes známý z hlediska mnoha vědeckých disciplín a kterému je věnována široká pozornost. Cílovou skupinou mé práce jsou děti, které se narodily s Downovým syndromem jednou z nejrozšířenějších poruch s genetickým podkladem. Ačkoliv je dnes toto poškození podrobně popsáno z pohledu mnoha vědeckých i pedagogických disciplín, stále se bohuţel setkávám s jedinci, kteří k lidem s mentálním handicapem zaujímají velmi negativní přístup a smýšlí o nich jako o lidech, kteří mezi zdravými jedinci nemají místo. Obvykle se však jedná o jedince zcela neznalé problematiky vzdělávání a výchovy dětí i dospělých s Downovým syndromem. S tímto problémem podle mě úzce souvisí také moţnosti vzdělávání a výchovy dětí i dospělých s Downovým syndromem, který je genetického původu a ačkoliv je nejčastěji uváděný rizikový faktor vysoký věk rodičů, zejména matky, dítě s Downovým syndromem se můţe narodit také mladším rodičům. Aţ do roku 1989 byly děti se středně těţkým a niţším stupněm mentální retardace povaţovány za nevzdělavatelné a v důsledku toho byly často zprošťovány povinné školní docházky. Toto bylo v devadesátých letech zrušeno a byl inovován systém vzdělávání pro ţáky se speciálními potřebami. Nástroji, pouţívanými při vzdělávacím procesu s handicapovanými, jsou mj. vzdělávací podpůrné programy, které se zaměřují na jednotlivé sloţky výchovy. Cílem programů je rozvinout mentální, tělesné i rozumové schopnosti dětí a poskytnout jim tak vzdělání i výchovu, které jsou dosaţitelné s ohledem na jejich individuální potřeby a schopnosti. 8
9 Ve své práci se budu zabývat charakteristikou vzdělávacích plánů, jejich přínosem pro děti postiţené Downovým syndromem a pro jejich rodiče a uplatněním programů v praxi. Cílem této práce je představit charakteristiku a obsah vybraných vzdělávacích programů, které jsem měla moţnost vidět v praxi a srovnání teoretického a praktického provedení programů. Mým přáním je, aby tato práce nebyla pouhým souhrnem faktů podloţeným praktickými zkušenostmi, ale čtením, které podnítí k úvaze o moţnostech ve vzdělávání a výchově dětí s Downovým syndromem a které přinese čtenáři nový pohled na tento handicap. 9
10 1. Problematika etiologie mentálního postižení V současnosti se zvláště ve speciálně-pedagogické oblasti, ale i jiných vědeckých oborech, setkáváme s pojmy mentální postiţení a mentální retardace. Můţe se zdát, ţe oba pojmy vyjadřují jedno a totéţ nicméně Valenta, Michalík, Lečbych jasně vymezují rozdíl mezi těmito termíny (Valenta, Michalík, Lečbych, 2012, s. 55). Jedním z charakteristických rysů pro Downův syndrom je mentální retardace a proto v této kapitole stručně vysvětlím a popíši tento pojem společně s etiologií mentálního postiţení, které také věnuji část kapitoly a vymezím rozdíl mezi oběma termíny. 1.1 Definice a dělení mentální retardace V současnosti neexistuje jednoznačná definice mentální retardace, ale ve většině z těchto vymezení nalezneme shodu v zaměření na celkové snížení intelektových schopností jedince a jeho schopnosti adaptace na sociální prostředí. (Valenta, Michalík, Lečbych, 2012, s. 31). Ti samí autoři pojem mentální retardace definují jako vývojovou poruchu rozumových schopností, jež se vyznačuje především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální i časně postnatální etiologií, která oslabuje adaptační schopnosti jedince. (Valenta, Michalík, Lečbych, 2012, s. 31). Šiška uvádí definici mentální retardace podle AAMR 1 z roku 2002: Mentální retardace je snížená schopnost (=disability) charakterizovaná výraznými omezeními v intelektových funkcích a také adaptačním chování, což 1 American Association for Mental Retardation přejmenována na American Association on Intellectual and Developmental Disabilities (AAIDD) je vlivná americká asociace věnující se péči o osoby s mentálním postiţením. 10
11 se projevuje v pojmových, sociálních a praktických adaptačních dovednostech. (AAMR, Šiška, 2005, s. 10). Nejstručněji a nejjasněji vymezuje mentální retardaci Pipeková: podle ní se jedná o vývojovou poruchu integrace psychických funkcí postihující jedince ve všech sloţkách jeho osobnosti duševní, tělesné i sociální (Pipeková, 2006, s. 269). Šiška (2005) uvádí, ţe WHO hloubku postiţení posuzuje podle toho, do jaké míry se jedinec odlišuje od modálního průměrného výkonu, který má hodnotu IQ 100. Za horní hranici mentální retardace je povaţováno IQ 70. Podle MKN 10 je dělení jednotlivých stupňů následující: F 70 lehká mentální retardace (IQ 50-69) F 71 středně těţká mentální retardace (IQ 35 49) F 72 těţká mentální retardace (IQ 20 34) F 73 hluboká mentální retardace (IQ niţší neţ 20) F 78 jiná mentální retardace F 79 nespecifikovaná mentální retardace - tato kategorie se pouţívá v případech, kdy je u jedince velmi obtíţné nebo nemoţné stanovit diagnózu úrovně mentální retardace. Obvykle se tak děje v souvislosti s jinými komplikacemi - těmi mohou být např. různé smyslové vady. 1.2 Definice mentálního postižení Stejně tak jako u mentální retardace, tak u mentálního postiţení povaţují odborníci problematickou především nejednotnost tohoto termínu. Valenta, Michalík, Lečbych (2012) definují mentální postiţení jako pojem, který kromě zmíněné mentální retardace zahrnuje také handicap v oblasti kognitivně- 11
12 sociální, coţ vede ke znevýhodnění jedince zejména při vzdělávání na běţném typu škol a indikuje vyrovnávací či podpůrná opatření edukativního charakteru. Švarcová termín mentální postiţení shledává jako méně optimistický a osudový, ačkoliv podle ní oba označují stejnou skutečnost (Švarcová, 2006, s. 11). Z výše uvedeného vyplývá, ţe mentální retardaci můţeme vnímat jako jeden z charakteristických prvků mentálního postiţení, nicméně v odborné literatuře se často setkáme s jejich plnohodnotným srovnáním, které je patrné současným uţíváním obou termínů bez jasnějšího rozlišení, a to s ohledem na konkrétní text. V práci budu pracovat s pojmem mentální retardace, protoţe termín zahrnuje uţší vymezení, neţ mentální postiţení. Výjimkou budou citace z odborné literatury, kde budu respektovat terminologii autorů publikací. 1.3 Etiologie mentální retardace Pro rodiče je obvykle velmi náročné přijmout zjištění, ţe jejich narozený potomek má mentální retardaci jakéhokoliv stupně jeho zdravotní stav není zcela pozitivní. Obvykle následuje snaha o zjištění příčin, mnozí rodiče si jistě i kladou otázky typu proč zrovna my, kdyţ nikdo doma tímhle netrpí? Pro zodpovězení nejen těchto dotazů stále probíhají rozsáhlé výzkumy a studie, které se snaţí objasnit příčiny mentální retardace. Ty jsou, stejně jako terminologie a symptomatologie, značně variabilní a nejednotné. V literatuře se etiologie dělí podle dvou druhů příčin vzniku (Valenta, Michalík, Lečbych, 2012, s. 55): 12
13 I. Příčiny podle časového hlediska 1.1. Prenatální - dědičné faktory, zejména geneticky podmíněné poruchy a specifické genetické poruchy, kam řadíme mj. trizomii 21. chromozomu Downův syndrom a další poruchy. Vznikají v období od početí aţ do porodu Perinatální působí těsně před, v průběhu a těsně po porodu 1.3. Postnatální po narození jedince II. Příčiny podle infekčních onemocnění 1.4. Endogenní (vnitřní) příčiny - představují stejně jako prenatální příčiny specifické genetické poruchy, v tomto případě jde o tzv. mutagenní faktory, jeţ způsobí mutaci genů, dále aberace chromozomů či změny v jejich počtu. Jedná se tedy o příčinu, ke které dochází na základě poruchy v kódování systémů pohlavních buněk, jejichţ spojením vzniká nový jedinec Exogenní (vnější) příčiny - znamenají všechny vnější činitele, které působí na plod od početí přes porod aţ po období po narození. Spadají sem zejména infekční onemocnění, konzumace alkoholu, nevhodných léčiv, kouření rodičky během těhotenství atd. Přes toto dělení nemůţeme striktně dělit časové a infekční faktory jako dvě rozdílné skupiny. Oboje spolu úzce souvisí a můţe se vzájemně prolínat, jak o tom mj. píše Švarcová, která dále exogenní faktory člení podle období působení na prenatální, perinatální a postnatální (Švarcová, 2006, s. 61). 13
14 2. Downův syndrom a jeho charakteristika Toto onemocnění je v oblasti speciální pedagogiky řazeno mezi nejrozšířenější formu mentální retardace (Pipeková, 2006, s. 274). Nemoc má své specifické projevy, a to v oblasti fyzické i mentální. Dříve se lidem s tímto postiţením říkalo mongoloidní, kvůli podobnosti obličejových rysů s rysy Asiatů z Mongolska. Takové označení je dnes jiţ zastaralé a prakticky se nepouţívá. Stejně tak by se dnes jiţ nemělo pouţívat označení downik (Selikowitz, 2005, s. 38). S tím mám osobní zkušenost a věta pracuju s downikem zní opravdu nepříjemně, zvlášť co se týče ohleduplnosti k jedinci s tímto postiţením. V této kapitole se budu věnovat popisu Downova syndromu vzniku, příčině, anatomickým a fyziognomickým projevům. 2.1 Jak vzniká Downův syndrom Dříve, neţ začnu popisovat vznik tohoto handicapu, vysvětlím význam slova syndrom. Znamená to soubor příznaků specifických pro určitou vlastnost, postiţení aj. Pokud u jedince objevíme více příznaků typických pro určitý syndrom, říkáme, ţe dotyčný trpí daným syndromem (Selikowitz, 2005, s. 37). Ke vzniku postiţení dochází jiţ v prenatálním období, tedy v průběhu těhotenství. Diagnóza se stanoví pomocí tzv. triple testu biochemického vyšetření z krve matky. Krev totiţ obsahuje tři látky (alfafetoprotein, estriol, lidský choriový gonadotropin), které produkuje plod s Downovým syndromem ve změněné koncentraci (Bartoňová, Bazalová, Pipeková, 2007, s. 111). V případě pozitivního výsledku je rodičům doporučeno genetické vyšetření 14
15 pomocí amniocentézy odběru plodové vody. Tento slouţí k určení také dalších genetických onemocnění a rozštěpového onemocnění. Kaţdá buňka v těle má 46 chromozomů, které tvoří 23 párů, přičemţ kaţdý pár obsahuje chromosomy obou rodičů (Selikowitz, 2005, s. 46). Downův syndrom vzniká trisomií 21. chromosomu. Zjednodušeně řečeno, u 21. páru vznikne jeden chromosom navíc namísto dvou jsou tři, a proto se jiţ nejedná o pár. Bohuţel dodnes nikdo neobjasnil, jak tento jev přesně vzniká a proč. Jedná se o ryze genetickou oblast, vznik rozhodně neovlivňují faktory jako příslušnost k etniku, sociální či ekonomické prostředí nebo konzumace návykových látek (Švarcová, 2006, s. 106). Jediným prokázaným rizikovým faktorem je věk rodičů. Selikowitz uvádí, ţe ačkoliv riziko prudce stoupá po dosaţení 35 let věku, neznamená to, ţe mladší matky jsou bez rizika. Dvě třetiny dětí se narodí ženám mladším 35 let, z toho 20% všech dětí se narodí matkám mladším 25 let. (Selikowitz, 2005, s. 39) Švarcová k tomu dodává, ţe u otce je rizikovou hranicí 50 let a více (Švarcová, 2006, s. 144). Jednou z obav z Downova syndromu je fakt, ţe neexistuje ţádné preventivní opatření, které by bylo 100% účinné. Pravděpodobně jedinou prevencí je niţší věky matky, ale jak uvádím výše ani pak nemusí být vyhráno. 2.2 Formy Downova syndromu Všechny děti s Downovým syndromem mají ve své chromozomální struktuře jeden 21. chromozom navíc. Podle Selikowitze je důleţité tyto formy rozlišovat, protoţe jsou jedním z faktorů, podle kterých určujeme výši rizika 15
16 narození dalšího potomka s tímto handicapem (Selikowitz, 2005, s. 49). Dále popisuje formy vzniku chybného počtu chromosomů. Rozlišuje 3 formy: I. Trisomie 21. chromosomu (nondisjunkce) Jedná se o nejčastější formu tohoto postiţení Selikowitz uvádí, ţe se vyskytuje v přibliţně 95% případů (Selikowitz, 2005, s. 49). Chyba nastává jiţ při prvním dělení pohlavní buňky, kdy dochází k přesunu obou chromozomů č. 21 do buňky, z níţ se po oplodnění stává vajíčko s celkovým počtem 47 chromozomů. Obecně k nondisjunkci dochází takto: Během vytváření vajíčka nebo spermie se dva 21. chromozomy původní buňky ještě před buněčným dělením spojí. Místo toho, aby se každý chromozom odpoutal opačným směrem a stal se součástí nově vznikající buňky, přejdou oba chromozomy jedním směrem do nové buňky společně. Takto vznikne jedna buňka obsahující oba 21. chromozomy a druhá buňka, v níž není ani jeden 21. chromozom. Druhá buňka nemůže přežít a zakrátko se rozpadá. Můţeme se setkat také s termíny volná či prostá trisomie, např. v publikaci Psychopedie (Bartoňová, Bazalová, Pipeková, 2007, s. 109). II. Translokace Od trisomie se liší tím, ţe příčinou Downova syndromu není celý 21. chromozom, ale pouze jeho část. K tomuto jevu dochází tak, ţe se z 21. a ještě jiného chromozomu odlamují malé vrcholky, které se spojí. Jinými chromozomy jsou 13., 14., 15. nebo 22. U 1/3 dětí je zjištěno, ţe nositelem Downova syndromu je jeden z rodičů. To znamená, ţe ačkoliv na něm samotném nejsou viditelné ţádné příznaky syndromu, existuje u nich zvýšená pravděpodobnost, ţe se jím 16
17 dítě s Downovým syndromem narodí. Riziko spočívá v tom, ţe ačkoliv mají 23 normálních párových chromozomů, jeden z nositelových 21 chromozomů je spojen s jedním z ostatních chromozomů. Na rozdíl od nondisjunkce se jedná o čistě genetickou záleţitost, věk rodičů u translokace nehraje ţádnou roli (Selikowitz, 2005, s. 53). III. Mozaika Dělení buněk nastává aţ po spojení pohlavních buněk s normálním počtem chromozomů. Následuje tzv. mozaiková forma, charakteristická tím, ţe určitá část buněk obsahuje obvyklý počet chromozomů a určitá část buněk má chromozom navíc. Tento jev se vyskytuje v cca 1% případů. Lidé s touto formou nemívají tolik nápadné fyzické příznaky Downova syndromu, vývojově i projevově se blíţí průměru, avšak normální úroveň intelektových schopností mají tito jedinci zřídka (Selikowitz, 2005, s. 54). 2.3 Fyzická a fyziognomická specifika Downova syndromu Řekneme-li Downův syndrom, jistě se mnohým lidem vybaví zejména rysy v obličeji, tolik specifické pro toto postiţení. Podle Selikowitze bylo u tohoto syndromu popsáno přibliţně 120 příznaků, avšak u ţádného dítěte se nevyskytují všechny najednou, ale maximálně sedm příznaků (Selikowitz, 2006, s. 40). Chvátalová uvádí počet 55 charakteristických znaků, přičemţ u jednotlivce se jich vyskytuje pouze několik (Chvátalová, 2005, s. 110). Fyzických projevů onemocnění si můţeme povšimnout jiţ na první pohled, velmi zřetelný je především tvar očí, pro který je specifický epikantus. 17
18 Jedná se o koţní řasu, která částečně překrývá vnitřní koutek oka a probíhá mezi tímto koutkem a kořenem nosu. Dalším rysem je tvar hlavy, který je zepředu (tedy v oblasti obličeje) obvykle kulatý, ale při pohledu z profilu můţeme vidět, ţe zadní část hlavy je naopak plošší. Selikowitz tento jev označuje také jako brachycefalii (Selikowitz, 2005, s. 41). Krk bývá kratší a širší neţ u zdravých lidí. Navíc v dětství je kůţe volnější, to však s růstem mizí. Významným charakteristickým prvkem jsou ústa. Jejich velikost bývá menší, neţ u zdravých jedinců a jazyk je naopak větší. Patro v ústech je zpravidla niţší a čelisti jsou malé. Švarcová k tomu dodává, ţe tato kombinace obvykle způsobuje časté vyplazování jazyka nebo ponechání otevřených úst (Švarcová, 2006, s. 141). Změny v anatomické stavbě lícních a obličejových kostí ovlivňují nejen vzezření obličeje, ale také všechny funkce, které jsou v této oblasti běţně vyvinuty jako je právě funkce úst pro hovorovou řeč, zpívané projevy, mimické grimasování a poruchy v rytmice dýchání. Dalším tělesným znakem charakteristickým pro Downův syndrom je anatomická stavba a vzhled ruky. Obvykle, ne však vţdy, má lidská ruka podlouhlý tvar s prsty delšími, neţ dlaň ruky. U Downova syndromu bývají ruce široké, s krátkými prsty. Na dlani se nachází rýha, pro kterou je specifické její umístění a směr rovně napříč dlaní (Selikowitz, 2006, s. 43). Muskulatura se vyznačuje ochablostí některých svalů, tzv. hypotonií neboli malým tonusem. 2 Neznamená to, ţe by děti neměly sílu, jejich svaly jsou ale ochablé. S tím jsem se osobně setkala na praxi, kdy děti s Downovým syndromem dokázaly v určitých situacích vyvinout na svůj věk mimořádnou sílu. Nejvíce se tento jev projevuje v raném dětství a s růstem jedince 2 Tonus v češtině znamená napětí odpor svalů proti pohybu ve volném stavu. (Selikowitz, 2006, s.43). 18
19 samovolně ubývá. V určitých případech můţe dojít k takovému zlepšení, ţe v dospělosti tonus zřídka představuje větší problém (Selikowitz, 2006, s. 43). Děti s Downovým syndromem rostou pomaleji, neţ jejich vrstevníci. Děje se tak nejen na základě genetické příčiny, ale i etnika, způsobu stravování a jiných zdravotních podmínkách. Ţeny obvykle dosahují výšky mezi cm, muţi cm (Švarcová, 2006, s. 142). Právě stravování výrazně ovlivňuje postavu lidí s Downovým syndromem. U dětí můţe docházet ke vzniku nadváhy aţ obezity, a to v důsledku častého mlsání sladkostí od rodičů, kteří se svým dětem snaţí dopřát potěšení. Děti i dospělí s Downovým syndromem bývají častěji postihování různými vadami: srdeční vady aţ 50% dětí se rodí s vrozenou srdeční vadou. Dříve bylo toto onemocnění častou příčinou předčasného úmrtí. Je ţivotně důleţitá diagnóza v prvních dvou měsících srdečních vad pomocí echokardiogramu. Zjištěné potíţe se obvykle odstraňují chirurgicky (Downův syndrom, smyslové vady projevují se zejména jako problémy se zrakem přibliţně polovina dětí s Downovým syndromem bývá krátkozrakých a necelá polovina dalekozrakých. Proto je důleţitá častá návštěva oftalmologa, aby se mj. předešlo (zbytečným) komplikacím při učení, které mohou dítěti brát chuť do dalšího vzdělávání. onemocnění dýchacích cest častá jsou onemocnění dýchacích cest. Ta se objevují zejména u dětí se srdečními vadami (Pueschel, 1997, s. 43). sluchové vady aţ u 60% dětí bývá zjištěno sluchové postiţení v pásmu lehké aţ střední nedoslýchavosti. Příčinu můţeme shledat např. v nadměrném mnoţství mazu ve zvukovodu, chronickém zánětu středního 19
20 ucha nebo deformaci sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z bubínku vnitřního ucha. (Pueschel, 1997, s. 45). ortopedické problémy postihují především ochablé svalstvo a kloubní aparát. Jedinci s Downovým syndromem mívají potíţe s klouby v oblasti kyčelního a kolenního aparátu, kde můţe dojít aţ vykloubení či vymknutí kloubu (Pueschel, 1997, s. 46). Dochází také k abnormálnímu typu kolagenu IV (Bartoňová, Bazalová, Pipeková, 2007, s. 107). Problémy se svalstvem popisuji na předešlé stránce muskulatura. vrozené anomálie žaludku a střev postihují cca 12% dětí. Patří sem uzavření jícnu, často v kombinaci se spojením mezi hltanem a hrtanem, zúţený výstup ze ţaludku, uzavření dvanácterníku, nevytvořený řitní otvor aj. Většina těchto anomálií musí být co nejdříve chirurgicky odstraněna, aby dítě mohlo střevem přijímat výţivu a veškeré vitamíny a látky potřebné pro přeţití (Pueschel, 1997, s. 42). opakované infekční kožní nemoci jedinci s Downovým syndromem mohou mít sklon k suché aţ popraskané pokoţce celého těla, podobné atopickému ekzému. Opakovaná koţní onemocnění jsou v oblasti beder a hýţdí (Pueschel, 1997, s. 43). problémy v oblasti krční páteře Podle rozsáhlých studií většina dětí (aţ 85%) sice nemívá tzv. atlantoaxiální (týkající se 1. a 2. krčního obratle) ani atlantookcipitální (týkající se 1. krčního obratle a spodiny lebeční) instabilitu, nicméně oba typy problémů se vyskytují přibliţně v 10% - 15% případů a jsou důsledkem slabých vazů v oblasti zátylku (Pueschel, 1997, s. 46). 20
21 3. Vzdělávání dětí s mentálním postižením Aţ do roku 1989 převládal všeobecný názor, ţe děti i dospělí s mentálním postiţením nejsou schopni dosáhnout jakéhokoliv stupně vzdělání. V současnosti je způsob vzdělávání pro děti s mentálním postiţením vypracován do systému, který je schopen kaţdému poskytnout vzdělání šité na míru. Jednou z předností tohoto systému je fakt, ţe kaţdý vzdělávaný má moţnost vzdělávat se podle svého tempa a intelektových schopností a zaţít tak úspěch, který osobně povaţuji za klíčový v oblasti přání dosáhnout maximálního moţného vzdělání. 3.1 Legislativní zabezpečení vzdělávání dětí s mentálním postižením Hlavní změnou českého školství po roce 1989 je skutečnost, ţe vzděláváním a výchovou dětí a mladistvých s postiţením se jiţ nezabývá pouze speciální školství, ale s pomocí integračních trendů ve vzdělávání postupně dochází k zapojení všech typů škol a školských zařízení (Bartoňová, Vítková, 2007, s. 43). Právo na vzdělání mají podle Listiny práv a svobod, článku 33, všechny děti. Tento článek je také součástí Ústavy České republiky. Základním principem je nerozlišovat děti na handicapované a intaktní, ale zaměření na dítě jako celistvou osobnost, tzn. zaměření na všechny sloţky jeho osobnosti, ze kterých vyplývají potřeby dítěte. Nikoliv pouze na handicap (Bartoňová, Vítková, 2007, s. 43). V současnosti je tento přístup při integraci dítěte běţnou záleţitostí a na jeho přípravě se podílí několikačlenný tým, sloţený z odborníků na jednotlivé obory. 21
22 Charakteristika změn v přístupech k výchově a vzdělávání jedinců s postiţením zpracovala UNESCO v projektu Škola pro všechny. Myšlenky tohoto dokumentu přejala také Česká republika a vydala k němu příručku Kurs integrace dětí se speciálními potřebami, kterou vydala v roce 1997 (Bartoňová, Vítkova, 2007, s. 43). Tento dokument významně přispěl k nasměrování při vytváření podmínek vzdělávání pro děti s postiţením. Klíčovou legislativou v oblasti vzdělávání u nás je zákon č. 561/2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), jehoţ součástí jsou dvě vyhlášky (Bartoňová, Vítková, 2007, s. 44). S ohledem na charakter mé práce zmiňuji především vyhlášku č. 147/2011 Sb., kterou se změnila vyhláška 73/2005, o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a studentů mimořádně nadaných. Nalezneme v ní např.: kdo je povaţován za ţáka se zdravotním postiţením, zásady a cíle speciálního vzdělávání, jeho formy, typy speciálních škol, funkci a obsah individuálního vzdělávacího plánu, kdo je asistent pedagoga a jaká je jeho činnost, organizaci speciálního vzdělávání, počet ţáků ve třídě s ohledem na jejich věk a specifické vzdělávací potřeby. Neméně důleţitá je i vyhláška č. 72/2005, o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních. 22
23 3.2 Vzdělávací programy v českém školství V souvislosti se změnami ve školství upravilo MŠMT příslušné dokumenty a vznikl systém kurikulárních dokumentů, který je dělen na dvě úrovně: státní a školní (Bartoňová, Vítková, 2007, s. 81). Kaţdá obsahuje vzdělávací programy, které představují programové dokumenty, které komplexně vymezují koncepci, cíle, obsah a jiné složky vzdělávání v určitém stupni a druhu škol (Průcha, 2006, s. 216). Na státní úrovni se nachází Národní vzdělávací program a dále Rámcový vzdělávací program (RVP), platný od roku 2005 pro jednotlivé typy vzdělávání (předškolní, základní, gymnaziální, ). Na základě tohoto RVP následuje školní úroveň kurikulí, tzn., ţe kaţdá škola si podle svých moţností vytváří Školní vzdělávací program (ŠVP). Oba programy jsou platné i pro systém vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tj. dle školského zákona ( 16) pro děti a ţáky se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním. Charakteristice uvedených vzdělávacích programů se budu věnovat v následující podkapitole. Práci zaměřuji na děti od raného školního věku do období staršího, tj. 15 let. Proto níţe uvádím RVP týkající se předškolního aţ základního vzdělání a RVP pro střední vzdělání vynechám Vzdělávací programy ve speciálním školství Speciální školství u nás funguje jako součást vzdělávací soustavy od roku 1989, s výraznou aktivitou od roku Je zaměřeno na všechny děti a ţáky, kterým jejich postiţení komplikuje či přímo brání v moţnosti vzdělávat se v běţných školách. Kaţdý program má přesné vymezení klíčových kompetencí, které by dítě mělo po ukončení ovládat. 23
24 RVP pro předškolní vzdělávání Obecně je pro mateřské školy platný RVP pro předškolní vzdělávání (RVP PV), který vymezuje rámcový obsah vzdělávání a jakých obecných cílů by mělo být dosaţeno (Bartoňová, Vítková, 2007, s. 68). MŠ spadající do speciálního školství si poté vytváří svůj vlastní školní vzdělávací program (ŠVP), který modifikují podle typu postiţení dětí, které konkrétní školu navštěvují (např. MŠ logopedická, speciální, pro sluchově postiţené atd). Cílem je, aby dítě získalo přiměřenou fyzickou, psychickou a sociální samostatnost a bylo tak schopné vyrovnávat se s ţivotní realitou, ve které se nachází a bude nadále nacházet (Bartoňová, Bazalová, Pipeková, 2007, s. 61). Existuje také moţnost integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běţných MŠ tento způsob předškolního vzdělávání je v současnosti velmi podporován rodiči dětí s postiţením i odborníky z jednotlivých oblastí RVP pro základní vzdělávání Základní školy se řídí RVP pro základní vzdělávání (RVP ZV). Jeho cílem je jasně vymezit podmínky pro základní vzdělávání. Ţák s mentálním postiţením jej můţe absolvovat na třech typech ZŠ: I. běţné základní škole (formou individuální nebo skupinové integrace) II. ZŠ praktické III. ZŠ speciální 24
Podpůrné vzdělávací programy pro děti s Downovým syndromem
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Podpůrné vzdělávací programy pro děti s Downovým syndromem Bakalářská práce Andrea Smolíková Katedra: Jabok-27/ sociální pedagogiky Vedoucí práce:
VíceMateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy
Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceDodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016
Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu
VícePříloha č. 8 Podmínky ke vzdělání
Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje
VíceDodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Dodatek k ŠVP ZV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Škola pro děti - děti pro školu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Olomouc, Gagarinova 19, příspěvková organizace
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceSPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Program reedukačních skupin pro děti se specifickými poruchami učení se zaměřuje na rozvoj
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceMohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?
Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky
VíceNázev projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic
MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:
Více* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy
Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti
VíceDodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek
Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.
VícePROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:
PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,
VíceDOWNŮV SYNDROM Úvod Downův syndrom trisomie Downův syndrom
DOWNŮV SYNDROM Úvod Downův syndrom (DS), zvaný také jako Downova nemoc je nejrozšířenější formou mentální retardace. V literatuře se uvádí, že tímto syndromem je postiženo okolo 10% lidí s mentální retardací.
VíceNázev školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky
ZÁKLADNÍ ŠKOLA STŘEDOKLUKY, příspěvková organizace 252 68 Středokluky, Školská 82, tel. 233900786, e-mail:reditelstvi@zsamsstredokluky Dodatek k ŠVP ZV č. 7 - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
VíceStávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách
Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách 23. 3. 2017 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium, Praha 6, Evropská 33 Legislativní
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceSpecifické poruchy učení
Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku
VíceRozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc.
Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc. Úvodem Člověk přece vţdy musel pracovat s informacemi tak proč se s tím nadělá tolik křiku????
VíceUČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ
UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3
VícePoruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat
VícePráce speciálního pedagoga. Základní škola T. G. Masaryka Otrokovice
Práce speciálního pedagoga Základní škola T. G. Masaryka Otrokovice Výuka předmětů speciálně pedagogické péče Pedagogická intervence Práce s nadanými a zvídavými žáky Pomoc učitelům při zpracování PLPP
VíceInkluzivní vzdělávání
Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceVzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50
Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50 Lehká mentální retardace U jedinců s LMP se hlavní problémy projeví až s nástupem do školy. Většina jedinců je plně nezávislá v sebeobsluze
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VícePROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách
PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Název projektu: Škola Tobě Název operačního
VíceHodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.
Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VícePOROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH: METODA ANALYTICKO SYNTETICKÁ A METODA GENETICKÁ.
OD ŠKOLNÍHO ROKU 2015/2016 ZAHAJUJEME VÝUKU POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH METODOU ANALYTICKO - SYNTETICKOU A V PARALELNÍ TŘÍDĚ METODOU GENETICKOU. POROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH:
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceMartin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz
INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů
VíceAKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE
AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE Aktivity pro ţáky byly realizovány v rámci projektu na desítkách škol. Měly různý charakter, od praktických cvičení, přes projektovou
VíceAlternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením
Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní
Více4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk
4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceMŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora
MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora 1 Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora Charakteristika
VíceUkázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
VícePodpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu
Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH
VíceMŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost
MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný
VíceKřesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava
Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení
VíceZákladní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga
Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci
VíceDODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU
Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou
VíceKoncepce školy 2014/2015
Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.
VíceMateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice
MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor
VíceŘešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech
Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole
VíceDěti s nižší úrovní rozumových schopností. PhDr. Jarmila Burešová
Děti s nižší úrovní rozumových schopností PhDr. Jarmila Burešová Úroveň rozumových schopností Mentální (intelektové) postižení Podstatné omezení O v intelektových schopnostech O v adaptivním chování (vyjádřeném
VíceKLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI
KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah
VíceOčekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)
5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem
VíceVzdělávací programy - ZŠ praktická
Vzdělávací programy - ZŠ praktická Vzdělávací program zvláštní školy č.j. 22 980/97-22 (Vzdělávací program základní školy praktické), od 1.9. 1997. Alternativní vzdělávací program zvláštní školy pro žáky
VíceObsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII
Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém
VíceInformace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)
Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu
VíceIndividuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov
Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída
VíceDodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání
Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceInkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
Vícečeský jazyk a literatura
1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence
Více14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,
VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
VíceCvičení v anglickém jazyce
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VíceSWOT - 3 analýza Podpora čtenářské pregramotnosti v MŠ
Místní akční plán rozvoje vzdělávání II ORP Strakonice CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0009074 Účastníci minikonference ve spolupráci s realizačním týmem identifikovali a popsali příčiny problémů ke každé prioritní
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
VícePříprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV. Bříza a oheň II Přátelství
Příprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV Název učební (téma) Bříza a oheň II Přátelství Stručná anotace učební V této hodině ţáci navazují na předchozí učební jednotku Bříza a oheň.
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče
Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické
VíceBuchtová Eva, Staňková Barbora
Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem
VíceDEFINICE SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ
DEFINICE SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ terminologické pojetí SPU, zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dítě, žák a student se speciálními vzdělávacími potřebami), definice expertů z USA (1980)
VíceCharakteristika předmětu Anglický jazyk
Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si
VíceŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře
Vzdělávací oblast: ---------------------- Vzdělávací obor: --------------------- Vyučovací předmět: Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika
VíceŠABLONY MŠ MOTÝLEK
ŠABLONY MŠ MOTÝLEK 2017-2019 Od února roku 2017 se naše mateřská škola účastní VÝZVY Č. 02_16_022 A Č. 02_16_023 PODPORA ŠKOL FORMOU PROJEKTŮ ZJEDNODUŠENÉHO VYKAZOVÁNÍ - ŠABLONY PRO MŠ A ZŠ I., která je
VíceVýstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla
VíceMateřská škola Úsilné
Mateřská škola Úsilné Úsilné 43, České Budějovice 370 10 Dodatek Školního vzdělávacího programu Studánky víly Rozárky Tímto dodatkem se od 1. 9. 2017 doplňuje školní vzdělávací program Mateřské školy Úsilné
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,
VíceZáklady společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
VíceMetody výuky jako podpůrná opatření
Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;
VíceJana Kučerová
Jana Kučerová 380733 významná sloţka didaktického procesu podstatou je interakce učitele a žáka, spojení vyučovacích činností učitele a učebních činností žáka => vhodný výběr a obsah učiva vyučovací a
VícePříloha č. 3. Pomůcky pro rozvoj sluchové percepce. Příloha č. 3
Příloha č. 3 Pomůcky pro rozvoj sluchové percepce Charakteristiky jednotlivých pomůcek byly většinou převzaty ze stránek výrobce či prodejce, kteří jsou pod každou pomůckou uvedeni jako zdroj. Příloha
VíceHomolová Kateřina Mikurdová Hana
BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceVýuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Výuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2014 VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Mgr. Soňa Chaloupková,
VícePrezentace individuálního projektu národního
Prezentace individuálního projektu národního Číslo OP i : CZ 1.07 Název OP: Prioritní osa: Oblast podpory: Podporovaná/é aktivity z PD OP VK: Název Příjemce dotace: Partneři projektu (pokud jsou relevantní):
VíceROZVÍJENÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE Lauderovy školy, Praha
ROZVÍJENÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE Lauderovy školy, Praha Náš předpoklad Výuka čtenářské gramotnosti je plnohodnotným vzdělávacím cílem běţné výuky. Škola obvykle určitou úroveň čtenářské
VíceRozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost
Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu 1. díl Čtenářská gramotnost Mgr. Květa Popjuková Garantka oblasti Čtenářská a matematická gramotnost Národní ústav pro vzdělávání podpora krajského
VíceMETODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech. VE 2. TŘÍDĚ ZŠ práce s jazykem
METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0003 Sada metodických listů: KABINET 1. STUPNĚ
VíceVzdělávání žáků s těžší mentální retardací
Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné
VícePsychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné
VíceAnotace IPn. Individuální projekt národní
Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení
VícePodpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/ OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání
Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000663 OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání Nabídka témat vznikla ve spolupráci pedagogických fakult (Praha, Brno,
Více9. ročník. -Uvědomuje si rozdíly, výhody a nevýhody podnikání, zaměstnání.orientuje se v různých druzích podnikání.
Pracovní činnosti 9. ročník -Uvědomuje si rozdíly, výhody a nevýhody podnikání, zaměstnání.orientuje se v různých druzích podnikání. Průřezová témata, přesahy, souvislosti VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
VíceSpecifické poruchy učení ÚVOD. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ
ÚVOD PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ Obtíže s učením, které nejsou způsobeny celkovým snížením poznávacích schopností smyslovým nebo tělesným postižením nevhodnou metodou učení nedostatečnou příležitostí k učení
Vícepředkládá: Asociace speciálních pedagogů ČR
PŘIPOMNKY k návrhu VYHLÁŠLY k provedení 19 a některých dalších ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
VíceANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace
Reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0030 Centrum pro rozvoj a podporu regionů, o.p.s. Olomouc ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace
VícePodkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje
Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde
Více2
1 2 Rámcové vzdělávací programy jsou zpracovány pro každý obor, uvedený v Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Celkový počet RVP pro odborné vzdělávání
VíceSpecifické poruchy učení
Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.
Více