Příloha č. 2 Velké fiše prioritních opatření Obsah

Transkript

1 Příloha č. 2 Velké fiše prioritních opatření Obsah Ochrana ovzduší... 2 Odpadové hospodářství Vodní hospodářství Energetika Ochrana přírody a krajiny Zemědělství a venkov Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Lesní hospodářství... 54

2 Ochrana ovzduší SPECIFIKACE OPATŘENÍ OO1_Zlepšení kvality ovzduší rámcové opatření. Z hlediska úrovně znečištění ovzduší na území v Moravskoslezském kraji lze konstatovat, že Aglomerace Moravskoslezský kraj patří v rámci ČR mezi nejvíce znečištěné území a přes všechna přijatá a realizovaná opatření dochází na území Moravskoslezského kraje k překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro PM 10, NO 2 a benzen a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon. Vymezení plochy se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % plochy) na území Moravskoslezského kraje a rovněž České republiky jako celku, uvádí následující tabulka. Zdrojem dat je Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat roku 2010, uveřejněného ve Věstníku MŽP 2/2012. Zóna/aglomerace PM 10 (r IL) PM 10 (d IL) NO 2 (r IL) Benzen (r IL) Souhrn překročení IL B(a)P Souhrn překročení CIL (bez O 3 ) Aglomerace Moravskoslezský kraj 26,74 69,88 0,04 0,02 69,88 61,69 61,69 Česká republika 1,86 21,21 0,03 0,001 21,21 14,47 14,47 Na zhoršené kvalitě ovzduší se podílejí stacionární i mobilní zdroje znečišťování ovzduší všech velikostí nacházející se na území Moravskoslezského kraje a nezanedbatelnou měrou i přeshraniční transport znečištění z území Polské republiky. Nejvýznamnější zdroje znečišťování ovzduší jsou kontrolovány a řízeny v režimu zákona o integrované prevenci. Další významné zdroje znečišťování ovzduší jsou usměrňovány složkovými předpisy na úseku ochrany ovzduší. Problematické se však jeví stanovení podílů jednotlivých skupin zdrojů znečišťování ovzduší na celkové kvalitě ovzduší a tím tedy i směrování nápravných opatření na konkrétní cíle. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 4 v kvadrantu slabé stránky: Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM 10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, doprava, dálkový přenos znečištění) Identifikace původců znečištění ovzduší Seznam opatření ke zlepšení kvality ovzduší přesně cílených na konkrétní znečišťovatele Minimalizace plochy území MSK, na které dochází k překračování imisních limitů. Využít již probíhající a případně inicializovat nové projekty zaměřené na identifikaci původců znečištění Ve spolupráci s MŽP připravit nový Program zlepšení kvality ovzduší respektující nové poznatky o původcích znečištění Aktualizovat povolení provozu konkrétního původce znečištění Informačními kampaněmi cíleně působit na zdroje znečišťování ovzduší, které nepodléhají obligatornímu povolení provozu. Programový dokument obsahující opatření ke zlepšení kvality ovzduší cílená na identifikované původce znečištění DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Zlepšení kvality ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách po realizaci opatření ke snížení emisí na konkrétních zdrojích, které jsou v dané lokalitě dominantní. 2

3 ČIŽP ČHMÚ Zdravotní ústav Východní část Moravskoslezského kraje 3 roky Krajský rozpočet OPŽP, Prioritní osa 2, Oblast podpory Zlepšování kvality ovzduší, Podoblast Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR. OPŽP Prioritní osa 5, Oblast podpory Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik, Podoblast Rozvoj a tvorba informačních systémů o znečišťování životního prostředí a snižování environmentálních rizik, včetně vybudování infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečištění a sběru dat. 50 mil. Kč Slabá stránka - 4. Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM 10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, doprava, dálkový přenos znečištění). Příležitost Zlepšení monitoringu a interpretace kvality ovzduší s cílem přesnější identifikace původců znečištění, včetně přeshraničního přenosu a podílu různých druhů zdrojů znečištění. Hrozba Podceňování podílu malých zdrojů znečištění (domácí topeniště) a dopravy na celkovém znečištění ovzduší MSK veřejností v důsledku zakořeněných nepřesných názorů. Opatření OO5_Identifikace původců znečištění ovzduší Opatření OO6_Snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů Opatření OO7_Regulace stacionárních zdrojů mimo režim IPPC Opatření OO82_Snižování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší Opatření OO13_Přeshraniční přenos škodlivin Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 3

4 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OO82_Snižování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší. 1 Malé zdroje znečišťování ovzduší se dle bilancí ČHMÚ podílejí na produkci emisí tuhých znečišťujících látek v MSK přibližně 23 %. Jedná se tedy o nezanedbatelnou skupinu zdrojů určených převážně pro individuální vytápění domácností, které vypouštějí škodliviny o nízké teplotě a z komínů se stavební výškou do 10 m. Ovlivnění kvality ovzduší může být v jejich okolí tedy velmi výrazné. Na provozovatele stacionárních zdrojů pro individuální vytápění domácností se nevztahuje povinnost umožnit orgánům ochrany ovzduší přístup ke stacionárnímu zdroji a jeho příslušenství za účelem dodržování povinností dle zákona č. 201/2012 Sb. Kontrolu provozu malých zdrojů znečišťování ovzduší lze pouze provádět využitím ustanovení 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 201/2012 Sb. Obce s rozšířenou působností si mohou vyžádat protokoly o provedení kontroly, že tepelný zdroj na pevná paliva je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem. Na provozovatele této skupiny zdrojů je tak nutno působit zejména prostřednictvím informačních kampaní a dotačních programů. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 12 v kvadrantu příležitosti: Zvýšení možnosti kontroly a usměrňování zdrojů znečištění ovzduší mimo rámec zákona o integrované prevenci (včetně malých zdrojů a dopravy) využitím kompetencí nového zákona o ochraně ovzduší Snížení emisí do ovzduší ze zdrojů pro individuální vytápění domácností Dotační programy o Nové programy zaměřené na poskytnutí dotace na ekologizaci energetických zdrojů pro individuální vytápění domácností o Dotační programy zaměřené na snižování energetické náročnosti domácností (např. zateplování, využití solární energie pro ohřev vody, apod.) Informační kampaně o Informační kampaně zaměřené na informování veřejnosti o rizicích při spalování tuhých a nekvalitních paliv nebo spalitelných komunálních odpadů o Informační kampaně k dotačním programům na modernizaci kotlů a snižování energetické náročnosti budov Metodická podpora obcím s rozšířenou působností o Poskytovat maximální technickou podporu obcím s rozšířenou působností při kontrole plnění povinností provozovatelů malých zdrojů znečišťování ovzduší Harmonogram výzev k podání žádostí o podporu Informační kampaně Seznam provedených kontrol technického stavu a provozu spalovacích stacionárních zdrojů na pevná paliva o tepelném příkonu od 10 do 300 kw určených pro individuální vytápění domácností DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Zlepšení kvality ovzduší v oblastech s vysokou koncentrací individuálního vytápění pevnými palivy Obce s rozšířenou působností Odborně způsobilé osoby 1 Toto opatření vzniklo na základě výsledků multikriteriálního hodnocení sloučením opatření OO8 a OO2. 4

5 Trvale Krajský rozpočet SFŽP - Zelená úsporám SFŽP Národní programy Dotační programy 40 tis. Kč/kotel, 20 mil. Kč/výzva Informační kampaně 1 mil. Kč/kampaň Příležitost Zvýšení možnosti kontroly a usměrňování zdrojů znečištění ovzduší mimo rámec zákona o integrované prevenci (včetně malých zdrojů a dopravy) využitím kompetencí nového zákona o ochraně ovzduší. Příležitost Využití ekonomických nástrojů pro urychlení náhrady nevhodných druhů paliv, resp. modernizace spalování v domácích topeništích a podpora nástrojů EVVO pro snížení znečištění z malých zdrojů a dopravy (osvěta o vlivech spalování v domácích topeništích na ŽP a zdraví, dopady spalování odpadů, atd.). Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

6 OO5_Identifikace původců znečištění ovzduší. SPECIFIKACE OPATŘENÍ Současný systém monitoringu kvality ovzduší na území Moravskoslezského kraje poskytuje řadu velmi cenných a objektivních dat o kvalitě ovzduší. Existuje také zavedený systém sběru informací o emisích stacionárních zdrojů emisí, který je doplňován o bilanční výpočty emisí z mobilních zdrojů a zdrojů pro individuální vytápění domácností. Schází však bližší porozumění procesům probíhajícím mezi zdrojem emisí a receptorem, které by umožnilo relevantně posoudit vliv jednotlivých skupin zdrojů znečišťování ovzduší na vysoké koncentrace sledovaných polutantů ve venkovním ovzduší. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 10 v kvadrantu příležitosti: Zlepšení monitoringu a interpretace kvality ovzduší s cílem přesnější identifikace původců znečištění, včetně přeshraničního přenosu a podílu různých druhů zdrojů znečištění Identifikovat zdroje nebo skupiny zdrojů emitující znečišťující látky, které mají vliv na vysoké koncentrace suspendovaných částic na území Moravskoslezského kraje. Doplnit stávající informační systém průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji o stanovení konkrétních podílů jednotlivých zdrojů. Analýza relevantních aktuálně realizovaných projektů o Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji; o AIR SILESIA Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu; o Clean border - Zlepšení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska; Nový projekt/projekty zaměřený na identifikaci původců znečištění o Inicializovat vznik projektu zaměřeného na identifikaci původců znečištění v Ostravsko- Karvinském regionu Veřejně přístupná databáze emisně-imisních vztahů v řešené lokalitě Interaktivní mapová aplikace umožňující laickému uživateli jednoduchou cestou zjistit podíl jednotlivých skupin zdrojů na imisních koncentracích v zájmové lokalitě Podrobné informace o podílech zdrojů na imisních koncentracích určené pro orgány ochrany ovzduší DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Zlepšení kvality ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách po realizaci opatření ke snížení emisí na konkrétních zdrojích, které jsou v dané lokalitě dominantní. ČIŽP ZÚ Ostrava SZÚ VŠB-TU, především území v okolí měst Ostrava-Karviná-Třinec 2 roky 6

7 OP ŽP Prioritní osa 2, Oblast podpory Zlepšování kvality ovzduší, Podoblast Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR. Prioritní osa 5, Oblast podpory Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik, Podoblast Rozvoj a tvorba informačních systémů o znečišťování životního prostředí a snižování environmentálních rizik, včetně vybudování infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečištění a sběru dat. 40 mil. Kč Příležitost Zlepšení monitoringu a interpretace kvality ovzduší s cílem přesnější identifikace původců znečištění, včetně přeshraničního přenosu a podílu různých druhů zdrojů znečištění. Slabá stránka - 4. Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, doprava, dálkový přenos znečištění). Hrozba Podceňování podílu malých zdrojů znečištění (domácí topeniště) a dopravy na celkovém znečištění ovzduší MSK veřejností v důsledku zakořeněných nepřesných názorů. Program snižování emisí kapitola N - Základní nástroje Programu snižování emisí N1.5. Informační nástroje. 7

8 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OO6_ Snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů. Na území Moravskoslezského kraje se k nachází 159 zařízení provozovaných na základě integrovaného povolení ve smyslu zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Nejčetnějšími kategoriemi průmyslových činností jsou: Počet Činnost dle přílohy č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb. zařízení 5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li objem lázní větší než 30 m Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t, s výjimkou skládek inertního odpadu Zařízení na zpracování železných kovů Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t denně Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu. 9 Z hlediska ovlivnění kvality ovzduší jsou z výše uvedené tabulky zásadní zejména činnosti spadající do kategorií 1.1, 2.2, 2.3 a 2.4. Ve vztahu k negativnímu ovlivňování kvality ovzduší jsou však důležité i méně zastoupené činnosti, které produkují významné množství emisí do ovzduší. Jedná se např. o činnosti 2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy) nebo 1.3. Koksovací pece. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 11 v kvadrantu příležitosti: Důsledná aplikace zákona o integrované prevenci a směrnice o průmyslových emisích vedoucí ke snížení emisí provozovatelů zdrojů znečištění minimálně na úroveň BAT Jednotná metodika pro posouzení aplikace BAT v zařízeních provozovaných dle integrovaného povolení Harmonogram přezkumů vydaných integrovaných povolení pro posouzení stavu aplikace BAT ve všech zařízeních, prioritně zaměřený na technologie s významnými zdroji znečišťování ovzduší Aktualizace vydaných integrovaných povolení s uvedením konkrétních podmínek provozu směřujících k aplikaci BAT podle nejnovějšího stavu poznání. Priorizace činností ve vztahu k ovlivnění kvality ovzduší o Analyzovat zdroje emisí do ovzduší podle jejich zařazení do činností dle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci Analýza aktuálních znění referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT reference Documents BREF) o Sumarizovat aktuálních informace o nejlepších dostupných technikách pro prioritní činnosti ve vztahu ke znečišťování ovzduší o Vytvořit metodický návod (checklist) pro objektivní analýzu aplikace BAT v jednotlivých zařízeních Přezkumy integrovaných povolení, kontroly na místě Aktualizovaná integrovaná povolení obsahující podmínky směřující k aplikaci BAT podle nejnovějšího stavu poznání 8

9 DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Zlepšení kvality ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách po realizaci opatření ke snížení emisí na konkrétních zdrojích, které jsou v dané lokalitě dominantní. ČIŽP Odborně způsobilé osoby, především území v okolí měst Ostrava-Karviná-Třinec Úvodní přezkumy 2 roky Kontinuálně v návaznosti na nové informace o BAT Krajský rozpočet OPŽP, Prioritní osa 5, Oblast podpory Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik (nutná konzultace se SFŽP) do 1 mil. Kč Příležitost Důsledná aplikace zákona o integrované prevenci a směrnice o průmyslových emisích vedoucí ke snížení emisí provozovatelů zdrojů znečištění minimálně na úroveň BAT. Hrozba Přetrvávající znečišťování ovzduší z velkých zdrojů v důsledku výjimek, udělených spalovacím zdrojům, umožňující realizaci opatření ke splnění požadavků na snižování emisí dle Směrnice 2010/75/EU (o průmyslových emisích) až k roku 2020, tlaky na zrušení institutu poplatků za znečišťování ovzduší. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). 9

10 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OO7_Regulace stacionárních zdrojů mimo režim IPPC. Velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší jsou zpravidla kontrolovány a řízeny v režimu zákona o integrované prevenci. Existuje však také řada dalších zdrojů znečišťování ovzduší, které je možno usměrňovat složkovými předpisy na úseku ochrany ovzduší. Velkou příležitostí je nový zákon o ochraně ovzduší. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů a od zruší a nahradí stávající zákon č. 86/2002 Sb. Nový zákon byl uveřejněn pod číslem 201/2012 Sb. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 12 v kvadrantu příležitosti: Zvýšení možnosti kontroly a usměrňování zdrojů znečištění ovzduší mimo rámec zákona o integrované prevenci (včetně malých zdrojů a dopravy) využitím kompetencí nového zákona o ochraně ovzduší Připravenost na žádosti provozovatelů o vydání nového povolení k provozu Vytvoření jednotné metodiky pro udělování povolení k provozu pro stávající i nové zdroje znečišťování ovzduší v regionu Vytvoření seznamu provozovatelů, kteří budou žádat o nové povolení provozu o Analýza souladu povolení k provozu zdrojů znečišťování ovzduší vydaných dle 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb. s požadavky na obsah povolení provozu dle 11 zákona č. 201/2012 Sb. o Informovat relevantní provozovatele o povinnosti požádat o nové povolení provozu. Důvodem je zvýšení absorpční schopnosti úřadu zpracovat v krátké lhůtě veškeré žádosti o povolení provozu, které musí provozovatelé podat do 2 let od nabytí účinnosti nového zákona o ochraně ovzduší. Příprava jednotné metodiky pro udělování povolení provozu o Sumarizovat aktuálních informace o nejlepších dostupných technikách pro prioritní činnosti ve vztahu ke znečišťování ovzduší o Vytvořit metodický návod pro objektivní přístup k posuzování zdrojů a udělování povolení Harmonizovaná povolení provozu všech relevantních zdrojů znečišťování ovzduší do DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Zlepšení kvality ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách po realizaci opatření ke snížení emisí na konkrétních zdrojích, které jsou v dané lokalitě dominantní. ČIŽP Odborně způsobilé osoby 2 roky Kontinuálně v návaznosti na změny zdrojů znečišťování ovzduší Krajský rozpočet do 500 tis. Kč 10

11 Příležitost Zvýšení možnosti kontroly a usměrňování zdrojů znečištění ovzduší mimo rámec zákona o integrované prevenci (včetně malých zdrojů a dopravy) využitím kompetencí nového zákona o ochraně ovzduší. Hrozba Přetrvávající znečišťování ovzduší z velkých zdrojů v důsledku výjimek, udělených spalovacím zdrojům, umožňující realizaci opatření ke splnění požadavků na snižování emisí dle Směrnice 2010/75/EU (o průmyslových emisích) až k roku 2020, tlaky na zrušení institutu poplatků za znečišťování ovzduší. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 11

12 OO9_Snižování energetické náročnosti budov. SPECIFIKACE OPATŘENÍ Energetická náročnost budov spolu s druhem používané energie pro vytápění zásadně ovlivňuje množství emisí spojených s uspokojováním potřeb tepelného komfortu vnitřních prostor staveb. Pro snižování energetické náročnosti budov byl v posledních letech využíván zejména dotační program Zelená úsporám. Příjem žádostí v programu Zelená úsporám však již byl ukončen. MŽP připravuje nový Program na podporu snižování energetické náročnosti budov, který bude zahájen po roce Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 4 v kvadrantu hrozby: Nedostatečná relevance vhodných podpůrných nástrojů (především dotačních titulů) pro řešení klíčových potřeb MSK v oblasti ŽP v příštím programovém období a snižování motivace k čerpání dotací v oblasti ŽP neúměrnými administrativními požadavky. Snížení spotřeby energie pro vytápění bytových i nebytových prostor Snížení spotřeby paliva pro vytápění bytových i nebytových prostor Snížení emisí do ovzduší úsporou energie potřebné pro vytápění Dotační program s podporou mezi 30 a 40 procenty z investičních nákladů Podporované typy projektů o Zateplení pláště budovy o Zateplení střechy o Výměna oken Realizace opatření ke snižování energetické náročnosti na budovách v majetku MSK Celostátní dotační program Zelená úsporám 2 Regionální dotační programy Realizované projekty na budovách v majetku Moravskoslezského kraje DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Rodinné domy: Úspora energie po realizaci prům. 49 %, což představuje 70 až 80 GJ/dům Bytové domy: Úspora energie po realizaci prům. 59 %, což představuje 30 až 40 GJ/b.j. Nebytové prostory: Úspora energie po realizaci závisí na typu objektu, průměrně 50 % Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí Krajský rozpočet SFŽP Celkové průměrné investiční náklady na 1 rodinný dům: cca 300 tis. Kč Celkové průměrné investiční náklady na 1 bytovou jednotku v byt. domě: cca 150 tis. Kč 12

13 Hrozba 4. Nedostatečná relevance vhodných podpůrných nástrojů (především dotačních titulů) pro řešení klíčových potřeb MSK v oblasti ŽP v příštím programovém období a snižování motivace k čerpání dotací v oblasti ŽP neúměrnými administrativními požadavky. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, v aktuálním znění Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 13

14 SPECIFIKACE OPATŘENÍ 0012_ Zlepšení využití příjmů z poplatků za znečišťování ovzduší. Poplatníkem poplatku za znečišťování je dle 15 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Výše poplatku se stanoví jako součin základu poplatku za znečišťování (množství emisí ze stacionárního zdroje nebo zdrojů v tunách za rok), sazby poplatku a koeficientu úrovně emisí dle dosahované emisní koncentrace. Od poplatku za znečišťování se osvobozují znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně, u které celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než Kč. V 15 odst. (14) zákona o ochraně ovzduší se uvádí: Výnos z poplatků za znečišťování je do roku 2016 včetně příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Od roku 2017 je 65 % výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, 25 % příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj nachází, a 10 % příjmem státního rozpočtu. Výnos z poplatků za znečišťování, který bude příjmem kraje, bude moci být použit pouze na financování opatření v oblasti ochrany životního prostředí. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 12 v kvadrantu hrozby: Přetrvávající znečišťování ovzduší z velkých zdrojů v důsledku výjimek, udělených spalovacím zdrojům, umožňující realizaci opatření ke splnění požadavků na snižování emisí dle Směrnice 2010/75/EU (o průmyslových emisích) až k roku 2020, tlaky na zrušení institutu poplatků za znečišťování ovzduší. Návrh transparentních pravidel pro využití finančních prostředků získaných z poplatků za znečišťování ovzduší Příjmy z poplatků za znečišťování ovzduší účelově vázat na podporu zlepšování kvality ovzduší jako jsou o Dotační programy o Osvětové programy o Odborné studie o kvalitě ovzduší o Monitoring znečištění Rozpočtová pravidla pro využití příjmů z poplatků za znečišťování ovzduší DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Podpůrné opatření bez přímé vazby na snižování emisí. Trvale od roku % z výše poplatků za znečišťování ovzduší placených provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší za zdroje nacházející se na území Moravskoslezského kraje Beznákladové opatření Hrozba 12. Přetrvávající znečišťování ovzduší z velkých zdrojů v důsledku výjimek, udělených spalovacím zdrojům, umožňující realizaci opatření ke splnění požadavků na snižování emisí dle Směrnice 2010/75/EU (o průmyslových emisích) až k roku 2020, tlaky na zrušení institutu poplatků za znečišťování ovzduší. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 14

15 OO13_Přeshraniční přenos škodlivin. SPECIFIKACE OPATŘENÍ Kvalita ovzduší na území Moravskoslezského kraje je ovlivňována nejen zdroji emisí umístěnými přímo v tomto regionu. Severní hranice kraje je tvořena státní hranicí s Polskou republikou, přičemž zejména oblast Slezského vojvodství sousedící s Ostravsko karvinským regionem je silně industrializovaná. K porovnání množství emisí na obou stranách státní hranice lze využít informací zveřejňovaných v rámci EMEP (European Monitoring and Evaluation Programme). Například emise částic PM 2,5 v roce 2010 se na území Slezského vojvodství pohybovaly okolo 1,3 t/km 2, na Ostravsku okolo 0,5 t/km 2 a v ostatních částech Moravskoslezského kraje okolo 0,2 t/km 2. Je tedy zřejmé, že zejména v době severovýchodního proudění vzduchu může docházet k transportu znečištění na území Moravskoslezského kraje. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 11 v kvadrantu hrozby: Pokračující znečišťování ovzduší MSK přeshraničním přenosem škodlivin při omezených možnostech kraje řešit uvedený mezistátní problém Prohloubit a případně rozšířit mezinárodní spolupráci při řešení nevyhovující kvality ovzduší moravskoslezského regionu. Sjednotit podmínky provozu zdrojů znečišťování ovzduší Výměna dat o zdrojích znečišťování ovzduší o Ustanovení stálé komise pro výměnu verifikovaných dat o zdrojích znečišťování ovzduší o Vytvoření dálkově přístupného portálu pro výměnu dat Inicializovat uzavření mezinárodní dohody o jednotném přístupu k udělování podmínek provozu zdrojů znečišťování ovzduší o Využít jednotnou evropskou legislativu jako je např. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/eu ze dne 24. listopadu 2010, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) k harmonizaci povolení provozu zdrojů na obou stranách hranice. o Připravit důvodovou zprávu pro Ministerstvo životního prostředí Kompetentním osobám dálkově přístupná databáze informací o zdrojích znečišťování ovzduší Návrh textu mezinárodní dohody DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Zlepšení kvality ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách po realizaci opatření ke snížení emisí na konkrétních zdrojích, které jsou v dané lokalitě dominantní. ČIŽP Orgány ochrany ovzduší Polské republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky Ministerstvo životního prostředí (MINISTERSTWO ŚRODOWISKA) Polské republiky, Slezské vojvodství 5 let Krajský rozpočet Prioritní osa 5, Oblast podpory Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik, Podoblast Rozvoj a tvorba informačních systémů o znečišťování životního prostředí a snižování environmentálních rizik, včetně vybudování infrastruktury pro identifikaci 15

16 zdrojů znečištění a sběru dat. 5 mil. Kč Hrozba 11. Pokračující znečišťování ovzduší MSK přeshraničním přenosem škodlivin při omezených možnostech kraje řešit uvedený mezistátní problém. Příležitost Zlepšení monitoringu a interpretace kvality ovzduší s cílem přesnější identifikace původců znečištění, včetně přeshraničního přenosu a podílu různých druhů zdrojů znečištění. Slabá stránka - 4. Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, doprava, dálkový přenos znečištění) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) 16

17 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OO16_ Snižování emisí tuhých znečišťujících látek z automobilové dopravy. Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) souvisejících s automobilovou dopravou je možno podrobněji specifikovat jako: - emise pevných částic z výfuků spalovacích motorů (primární emise částic) - emise pevných částic z otěrů pneumatik a brzdových destiček - emise pevných částic z abraze vozovky - resuspenze pevných částic, které sedimentovaly na povrchu vozovky (zbytky posypového materiálu, nečistoty vnesené z míst ležících mimo komunikaci apod.) Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 13 v kvadrantu příležitosti: Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší technickými opatřeními (alternativní pohony především v MHD), organizací dopravy (obchvaty obcí, nízkoemisní zóny) a podporou šetrné dopravy (pěší zóny, podpora integrované veřejné dopravy, cyklodopravy, P+R, car sharingu, apod.) a na zjištění SWOT číslo 14 v kvadrantu hrozby: Podceňování podílu malých zdrojů znečištění (domácí topeniště) a dopravy na celkovém znečištění ovzduší MSK veřejností v důsledku zakořeněných nepřesných názorů. Snížení negativních vlivů dopravy na kvalitu ovzduší Podpora využívání alternativních paliv o Při nákupu nových vozidel pro státní správu a samosprávu preferovat vozidla na alternativní paliva (CNG, H2, Elektro) Nadstandardní čištění komunikací o Příspěvky MSK na zvýšenou četnost čištění komunikací ve správě Moravskoslezského kraje nad rámec legislativních požadavků o Zpracování harmonogramu čištění komunikací, který bude optimalizovat již realizovaná opatření a doporučí nová, cílená na obydlené oblasti. Výsadba izolační zeleně podél komunikací o Omezení prašnosti z liniových zdrojů znečišťování ovzduší a parkovišť cílenou výsadbou vhodně umístěné a vhodně vybrané ochranné zeleně (stromy, keře) v okolí kolem vybraných komunikací ve správě SSMSK (využití dotací ze OPŽP) o Ukládání kompenzačních opatření ve formě výsadby izolační zeleně v řízeních o povolení umístění nových zdrojů znečišťování ovzduší Závazné podmínky pro hodnotící kritéria při výběrových řízeních na nákup nových dopravních prostředků Harmonogram čištění komunikací spravovaných Moravskoslezským krajem Projekty na výsadbu izolační zeleně DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Snížení počtu obyvatel negativně ovlivňovaných emisemi z dopravy Pokles emisí z dopravy o 5 % Pokles imisních koncentrací podél komunikací o 5 % Trvale 17

18 Krajský rozpočet Státní rozpočet (ŘSD) SFŽP OP Doprava Nákup vozidel na alternativní pohon (CNG): navýšení investice o cca 20 % Nadstandardní čištění komunikací: cca 200 Kč/km Výsadba izolační zeleně podél komunikací: individuální podle typu lokality a dřevin Příležitost 13. Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší technickými opatřeními (alternativní pohony především v MHD), organizací dopravy (obchvaty obcí, nízkoemisní zóny) a podporou šetrné dopravy (pěší zóny, podpora integrované veřejné dopravy, cyklodopravy, P+R, car sharingu, apod.). Hrozba Podceňování podílu malých zdrojů znečištění (domácí topeniště) a dopravy na celkovém znečištění ovzduší MSK veřejností v důsledku zakořeněných nepřesných názorů. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, v aktuálním znění. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 18

19 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OO17_Rozvoj environmentálně příznivé dopravní infrastruktury. Vývoj dopravní infrastruktury v Moravskoslezském kraji je usměrňován koncepčním dokumentem Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Tento dokument z roku 2003 byl následně aktualizován formou Vyhodnocení programového dokumentu. Aktualizované znění koncepce bylo 26. června 2008 schváleno usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096. Koncepce obsahuje analytickou část poplatnou době zpracování a dále návrhovou část členěnou do tří časových etap (do r. 2013, a cílový stav). V horizontální rovině koncepce popisuje rozvoj automobilové, železniční, letecké, cyklistické, vodní, a veřejné osobní dopravy. Zabývá se rovněž rozvojem průmyslových zón a logistických center. Vliv dopravy na životní prostředí je v koncepci řešen velmi okrajově a to především ve vztahu k negativním vlivům dopravního hluku. Toto opatření reaguje na zjištění SWOT číslo 13 v kvadrantu příležitosti: Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší technickými opatřeními (alternativní pohony především v MHD), organizací dopravy (obchvaty obcí, nízkoemisní zóny) a podporou šetrné dopravy (pěší zóny, podpora integrované veřejné dopravy, cyklodopravy, P+R, car sharingu, apod.) Snížení negativních vlivů dopravy na kvalitu ovzduší Rozvoj veřejné (hromadné) dopravy a integrovaných dopravních systémů Vyvedení dopravy z hustě osídlených oblastí Zavedení zón snížené rychlosti Rozvoj pěších zón a cyklostezek Studie proveditelnosti hodnotící environmentální a ekonomické aspekty navrhovaných změn dopravní infrastruktury Návrhy na změny Zásad územního rozvoje kraje, územních plánů vyšších územních celků a obcí DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Snížení počtu obyvatel negativně ovlivňovaných emisemi z dopravy Trvale Krajský rozpočet Státní rozpočet (ŘSD) SFŽP OPD Náklady na vypracování studie proveditelnosti a dalších souvisejících studií: 1 mil. Kč Náklady na realizaci vybraných opatření: budou stanoveny ve studii proveditelnosti. 19

20 Příležitost 13. Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší technickými opatřeními (alternativní pohony především v MHD), organizací dopravy (obchvaty obcí, nízkoemisní zóny) a podporou šetrné dopravy (pěší zóny, podpora integrované veřejné dopravy, cyklodopravy, P+R, car sharingu, apod.) Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, v aktuálním znění Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, ve znění schválené usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096 ze dne 26. června 2008 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 16/

21 Odpadové hospodářství SPECIFIKACE OPATŘENÍ OH1_ Energetické využívání směsných komunálních odpadů. Aktuálně je ve stadiu rozpracovanosti projekt ZEVO (Zařízení na energetické využívání odpadů) Barbora na cca 200 kt SKO. Pro maximální omezení skládkování směsných KO a objemných KO v MSK je nutno vybudovat další kapacitu ZEVO cca 200 kt popř. o tuto hodnotu intenzifikovat stávající připravovanou kapacitu Barbora. Cílem opatření je omezit skládkování energeticky využitelných odpadů a tyto využít jako náhradu primárních zdrojů v teplárenství. Paralelním cílem je stabilizace ceny za nakládání s komunálními odpady od občanů, tj. její nenavýšení vlivem zvyšujícího se poplatku za skládkování. Navýšení kapacity současného projektu ZEVO Barbora, popř. nalezení dalšího možného místa výstavby ZEVO v MSK a jeho výstavba, popř. kombinace těchto možností. Snížení skládkování KO v MS na nezbytné minimum. Energetické využití cca 400kT směsných komunálních odpadů. Náhrada cca 200kT černého uhlí. Stabilizace ceny za nakládání s komunálními odpady, stabilizace ceny tepla v CZT Karviná, Havířov popř. další. DOPADY (VLIVY) NA ŽP V KRAJI: Vliv na zlepšení ovzduší v kraji. Omezení emisí prachových částic, SO x, NO x. Omezení negativních vlivů skládkování (ovzduší, zábor půdy, spodní vody). MSK KIC města a obce Moravskoslezského kraje + vybrané energetické společnosti Vlastní zdroje, dotace, bankovní úvěry 3-4 mld. Kč Změna v zákoně o odpadech zvyšování poplatku, vazba na energetiku zachování CZT 21

22 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OH3_Podporovat realizace zařízení na zpracování odpadů nebo druhotných surovin na území Moravskoslezského kraje. Na poměrně úspěšnou práci v separaci odpadů a poměrně velkou produkci druhotných surovin nenavazuje v ČR dostatečná kapacita zpracovatelských závodů schopných produkované odpady nebo druhotné suroviny efektně využívat. Tyto odpady a druhotné suroviny jsou následně vyváženy ke zpracování do zahraničí s negativním dopadem na zaměstnanost v regionech ČR. Podporovat vybudování zpracovatelských kapacit na druhotné suroviny a odděleně sbírané odpady na území MSK s environmentálním a sociálním profitem pro MSK (nová pracovní místa). Podpora projektů navržených na dotace EU. Realizace zpracovatelských kapacit na sběrový papír, plasty a průmyslové druhotné suroviny v MSK. DOPADY (VLIVY) NA ŽP V KRAJI: Úspora primárních surovin díky jejich substituci druhotnými surovinami a separovanými komoditami, podpora opatření na předcházení vzniku odpadů (využívání druhotných surovin), nepřímá podpora omezení skládkování odpadů. MSK podnikatelský sektor MPO 2013 do odvolání Dotace Operačního programu životní prostředí V závislosti na navržených projektech Politika MPO v oblasti druhotných surovin, Zákon o odpadech- hierarchie nakládání s odpady 22

23 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OH4_Zajištění separace a využívání biologicky rozložitelných odpadů na celém území Moravskoslezského kraje. Část využitelného BRO z údržby zahrad a zelených ploch u zástavby rodinných domků stále končí ve směsném KO s negativním dopadem na plnění cíle na snižování skládkování BRO. Mnoho měst a obcí MSK však již možnost separace využitelného BRO pro občany zavedlo. Zajistit plošně u všech obcí a měst možnost odděleného sběru BRKO ze zahrad a pozemků u zástavby rodinných domů a zároveň zajistit zpracování uvedeného BRO v odpovídajících zařízeních s následným využíváním výstupních produktů (kompost, digestát). Cílem opatření je také snížení skládkování BRKO. Postupně zavádět nejvhodnější a ekonomicky přijatelné systémy sběru BRKO. Podpora výstavby zařízení na zpracování BRKO. Zavedení separace BRO v rámci osvědčených organizačních a technologických postupů ve všech obcích a městech MSK. Zpracování a využívání výstupních produktů, zpracování BRKO. DOPADY (VLIVY) NA ŽP V KRAJI: Snížení skládkování BRKO, využití produktů zpracování BRKO jako je kompost, digestát pro zlepšení vlastností půdy na nezemědělských i zemědělských pozemcích popřípadě využití v rámci rekultivací území postižených těžbou. Krajský úřad města a obce Moravskoslezského kraje svozové firmy 2013 do odvolání Dotace EU, vlastní zdroje obcí Cca 50 mil. Kč/rok Návaznost na zákon o odpadech. 23

24 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OH5_ Navýšení separace využitelných složek komunálního odpadu (plasty, papír, sklo, kovy, tetrapak) v kraji. V rámci hierarchie nakládání s KO je na druhém stupni důležitosti hned po předcházení vzniku odpadu, materiálové využívání KO, které je základním pilířem integrovaného systému nakládání s KO. V roce 2010 byla separace a materiálové využívání dle metodiky ISHO na úrovni 43,5 %, přičemž v letech postupně toto číslo neustále rostlo. Zvýšit a udržet separaci a materiálové využívání KO na 50 % z celkové produkce. Pokračování v projektech Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně obalové složky v Moravskoslezském kraji a Rozvoj sběru použitých elektrozařízení. V rámci prvního projektu a aktivit obcí bude dále zahušťována sběrná síť kontejnerů na sběr vytříděných komodit z KO a dále bude pokračovat vzdělávání zástupců samosprávy s cílem zvýšení osvěty v předmětné oblasti. Předmětem druhého projektu je propagace třídění a zpětného odběru elektrozařízení. Zvýšení a udržení materiálového využívání na a nad 50 % z celkové produkce KO v obcích. DOPADY (VLIVY) NA ŽP V KRAJI: Snížení skládkování KO, náhrada primárních surovin recyklovanými komoditami (sklo, plasty, papír, nápojový karton). Ekokom, a.s. Krajský úřad 2013 do odvolání Dotace Ekokom, a.s., vlastní zdroje obcí 20 mil. Kč/rok Zákon o obalech, zákon o odpadech, POH MSK 24

25 Vodní hospodářství SPECIFIKACE OPATŘENÍ OV4_Sanace starých ekologických zátěží s významným vlivem na stav vod. Podzemní vody jsou jedinečným strategickým zdrojem kvalitní vody pro zásobení obyvatel a v zájmu jejich ochrany a navržených opatření je dosažení takové úrovně jejich jakosti, která nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví. Pro vody povrchové by realizací opatření měla být zachována a zlepšena prosperita všech biologických složek ve vodě. Relevantní opatření je postupná likvidace starých skládek z bývalých průmyslových podniků, benzinových stanic a vojenských prostorů, s přímým vlivem na jakost podzemních a povrchových vod. Na základě systematické inventarizace starých ekologických zátěží, monitorování vod a kontaminovaných míst a jeho vyhodnocování se zjistí stav kontaminace horninového prostředí a povrchových vod a podzemních vod. Navrženými opatřeními je snaha sanovat tyto ekologické zátěže a eliminovat vnos znečištění do podzemních a povrchových vod. Cílem je tedy zachovat nenarušené podmínky pro vývoj všech organismů vázaných na vodu jako jsou vodní flóra, fauna a ryby. Sanace lokality Laguny Ostramo, skládky olejových tekutých, kašových i tuhých odpadů z provozu rafinérie minerálních olejů, Sanace lokality Autopal Nový Jičín, kontaminace z povrchových úprav kovů - oleje, emulze, kalící lázně, chlorid barnatý, laky, ředidla, pohonné hmoty, kyseliny, louhy, soli těžkých kovů, odmašťovadla, chlorovaná rozpouštědla- těkavé organické látky, kyanidy Navrženými opatřeními se předpokládá v dílčím povodí Horní Odry na území Moravskoslezského kraje především DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Snížení koncentrací znečišťujících látek v podzemních vodách a ve vodních tocích Moravskoslezského kraje, což se pozitivně odrazí i na koncentracích znečištění v závěrném profilu Odra - Bohumín. Ministerstvo životního prostředí ČR Česká inspekce životního prostředí Odhad realizace: průběžně Státní rozpočet dostupné dotační tituly zdroje Moravskoslezského kraje v jednotkách stovek mil. Kč za rok Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy. Plán dílčího povodí Horní Odry 25

26 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OV177_ Zajištění obnovy, rekonstrukce a dostavby kanalizační sítě, kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod. 2 Investice v oblasti odkanalizování se zaměřují zejména na přepojování výustí bez čištění na stokovou síť zakončenou ČOV, na rozšíření odkanalizovaných oblastí, na rekonstrukce kanalizačních sítí. Investice v oblasti čištění odpadních vod se zaměřují zejména na zvýšení efektivity čištění odpadních vod rekonstrukcemi stávajících ČOV tak, aby svou účinností vyhověly parametrům vyplývajícím z Nařízení vlády č.61/2003 Sb., které v souladu se Směrnicí Rady č.91/271/ehs o čištění městských odpadních vod výrazně zpřísnily požadavky na odstranění nutrientů v čištěných odpadních vodách. Operativním způsobem jsou řešeny havárie na vodovodních a kanalizačních sítích jejich provozovateli. Vzhledem k vysoké finanční náročnosti výstavby a obnovy vodovodních a kanalizačních sítí jsou tato opatření zajišťována z dostupných dotačních titulů. Zde je problematické splnění dotačních podmínek pro příjemce a čerpání dotace vzhledem k vlastnictví infrastruktury soukromými společnostmi či dlouhodobým smlouvám o provozování sítí mezi obcí a soukromou společností. Prioritním cílem je eliminace vnosu organického znečištění a znečištění biogenními prvky pocházejících z komunálních vod. Cílem výstavby a obnovy vodovodních a kanalizačních sítí je také zajistit obyvatelům a uživatelům vod vysokou kvalitativní úroveň základních lidských potřeb. Výstavba kanalizace v obci Baška Výstavba ČOV a kanalizace v obci Horní Suchá Navrženými opatřeními se předpokládá především dodržování emisních a imisních limitů daných Nařízením vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod (ve znění Nařízení vlády č. 229/2007 Sb.) DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Snížení koncentrací znečišťujících látek ve vodních tocích na území Moravskoslezského kraje Města a obce Podniky vodovodů a kanalizací Odhad realizace: průběžně dostupné dotační tituly vlastní zdroje obcí a měst zdroje podniků vodovodů a kanalizací zdroje Moravskoslezského kraje v jednotkách desítek mil. Kč za rok Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy Zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a další podzákonné předpisy Plán dílčího povodí Horní Odry 2 Toto opatření vzniklo na základě výsledků multikriteriálního hodnocení sloučením opatření OO17 a OO7. 26

27 Program rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje 27

28 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OV118_Zlepšení stavu povrchových a podzemních vod snížením vnosu znečištění. 3 Podzemní vody jsou jedinečným strategickým zdrojem kvalitní vody pro zásobení obyvatel a v zájmu jejich ochrany a navržených opatření je dosažení takové úrovně jejich jakosti, která nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví. Pro vody povrchové by realizací opatření měla být zachována a zlepšena prosperita všech biologických složek ve vodě. Relevantní opatření jsou výstavba nových kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) a modernizace a rekonstrukce stávajících komunálních ČOV. Na základě systematického monitorování vod a jeho vyhodnocování se zjistí současný stav jednotlivých úseků povrchových vod a zdrojů vod podzemních a jejich stupeň ovlivnění lidskou činností. Tam, kde je vyhodnocen stav jako velmi dobrý až dobrý, je nutno navrženými opatřeními takový stav udržet a zamezit jeho zhoršování. V případě, že stav nevyhovuje současným požadavkům daných legislativou, je nutno se zaměřit na konkrétní typ znečištění a konkrétní antropologické ovlivnění. Prioritním cílem je eliminace vnosu organického znečištění a znečištění biogenními prvky pocházejících z nečištěných komunálních vod. Cílem je tedy zachovat nenarušené podmínky pro vývoj všech organismů vázaných na vodu jako jsou vodní flóra, fauna a ryby. Rekonstrukce ČOV Nový Jičín, ČOV Kopřivnice, ČOV Orlová, ČOV Krnov, napojování okrajových částí měst a obcí na již existující ČOV dokončení tzv. Nošovického sběrače a napojení Průmyslové zóny Nošovice, pivovaru Radegast Nošovice a obce Dobrá na ČOV Frýdek-Místek, odkanalizování obce Krásné Pole, Polanka nad Odrou na ÚČOV Ostrava, odkanalizování přilehlých části Jablunkova na centrální ČOV Jablunkov apod. Navrženými opatřeními se předpokládá v dílčím povodí Horní Odry na území Moravskoslezského kraje především dodržování emisních a imisních limitů daných Nařízením vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod (ve znění Nařízení vlády č. 229/2007 Sb.) a dále snížení vypouštěného organického znečištění v období o 90 t (BSK5), o 180 t (CHSKCr), o 95 t anorganického dusíku, o 6 t fosforu. DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Snížení koncentrací znečišťujících látek ve vodních tocích Moravskoslezského kraje, výše uvedený úbytek emisí se pozitivně odrazí i na koncentracích znečištění v závěrném profilu Odra - Bohumín, kde bude s vysokou pravděpodobností dosažena norma environmentální kvality pro BSK5, CHSKCr a celkový dusík. Města a obce Moravskoslezského kraje Průmyslové podniky Moravskoslezského kraje Podniky vodovodů a kanalizací Odhad realizace: průběžně Státní rozpočet dostupné dotační tituly vlastní zdroje měst a obcí, průmyslových subjektů 3 Toto opatření vzniklo na základě výsledků multikriteriálního hodnocení sloučením opatření OO11 a OO8. 28

29 zdroje podniků vodovodů a kanalizací zdroje Moravskoslezského kraje v jednotkách desítek mil. Kč za rok Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a další podzákonné předpisy Zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a další podzákonné předpisy Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod Plán oblasti dílčího povodí Horní Odry Program rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje Slabá stránka - 7. Mimořádně silné ovlivnění toků v Ostravské pánvi prostřednictvím působení průmyslu (odběry a vypouštění vod, důlní vlivy) s vlivy na odtokové poměry, na zásobování vodou, na povodňovou ochranu a na jakost vod - řeší Slabá stránka - 9. Vysoká rozkolísanost průtoků v tocích v důsledku nízké retence vody v krajině - zlepšuje stav Silná stránka 10. Existence usnesení vlády ČR k opatřením v povodí horní Opavy základ pro protipovodňovou ochranu a vodní režim krajiny v uvedené oblasti podporuje Silná stránka 12. Postupné zvyšování ochrany vodních zdrojů (podzemní i povrchové zdroje vod) - podporuje Hrozba Vliv hlubinné těžby černého uhlí na odtokové poměry. 29

30 SPECIFIKACE OPATŘENÍ OV14_Řešení ohrožení lidských sídel povodněmi a suchem včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňovou ochranu. V současné době podle vědeckých výzkumů pravděpodobně dochází ke změnám klimatu na naší planetě z důvodu působení člověka. Hrozba změny klimatu je podle světového Mezinárodního panelu pro změnu klimatu bezprostřední a vážná. V oblasti vodního hospodářství se změna projevuje ve střídání extrémů povodní a sucha, budou se vyskytovat častější dlouhá suchá období, následně střídána vyšší frekvencí a intenzitou extrémních hydrometeorologických událostí, jako jsou intenzivní srážky následované povodněmi. Na úrovni území Moravskoslezského kraje se jako možná adaptační opatření ke zmírňování dopadů změn klimatu řadí - ochrana území nenahraditelných pro vytvoření umělé akumulace povrchových vod před takovým využitím, které by znemožnilo budoucí realizaci nádrže, - každoroční aktualizace MŘ VHS PO na aktuální údaje o průtocích ve vodních tocích a odběrech vod, - provoz měřících stanic pro sledování hydrometeorologických veličin, - zpřesnění a aktualizace regionálních scénářů klimatické změny, - zpracování modelů umělých řad průtoků s jejich ovlivněním klimatickou změnou, - operativní řízení nádrží za povodní, - opatření proti povodním na vodních tocích a v krajině. Zajištění požadovaného množství vody pro pitné účely a další využití s deklarovanou zabezpečeností její dodávky. Zajištění standardní úrovně povodňové ochrany lidských sídel. Manipulační řád vodohospodářské soustavy povodí Odry Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod Příprava opatření na ochranu před povodněmi na Horní Opavě Monitoring průběhu klimatických změn Dodávka potřebného množství vody pro pitné účely a další využití Minimální průtoky ve vodních tocích ovlivněných nádržemi Standardní úroveň povodňové ochrany lidských sídel DOPADY (VLIVY) NA ŽP v kraji: Snaha o zmírnění negativních dopadů klimatických změn na životní prostředí Moravskoslezského kraje Povodí Odry, státní podnik Český hydrometeorologický ústav vědecká pracoviště Odhad realizace: průběžně Státní rozpočet dostupné dotační tituly vlastní zdroje obcí a měst vlastní zdroje státního podniku Povodí Odry zdroje Moravskoslezského kraje 30