PROJEKT. Snížení imisní zátěže na území města Broumova. Studie proveditelnosti

Transkript

1 PROJEKT Snížení imisní zátěže na území města Broumova Studie proveditelnosti Listopad 2011

2 OBSAH Manažerské shrnutí 1. Základní informace 2. Informace o řešené lokalitě 2.1. Charakteristika zdrojů, jejichž emise znečišťujících látek mají být zachyceny, popis stávajícího stavu 2.2. Stručná charakteristika úrovně znečištění ovzduší v lokalitě 2.3. Situační mapa 2.4. Stručné zhodnocení významu řešeného problému (lokality) vzhledem k situaci v obci 3. Identifikace možných scénářů zlepšení kvality ovzduší 3.1. Bez projektu 3.2. S realizací projektu 4. Rámcové hodnocení vybraného scénáře 4.1. Hodnocení podle dopadů na snížení množství znečišťujících látek 4.2. Hodnocení podle investičních nákladů a nákladů na provoz a údržbu 4.3. Specifikace období, ve kterých bude čištění prováděno 5. Použitá literatura Příloha: výpočtové tabulky 2

3 Manažerské shrnutí Cílem předkládané studie je vyhodnotit vlivy aplikace čistící techniky na místních komunikacích města Broumova. Studie je zpracována jako odborný podklad k žádosti o podporu z Operačního programu životní prostředí Prioritní osy 2. Cílem projektu je zvýšit intenzitu a účinnost čištění komunikací ve městě a tím zde snížit úroveň prašnosti. Za tímto účelem je uvažován nákup silničního samosběrného stroje vybaveného výkonným sacím zařízením, se soustavou kartáčů a skrápěním. Technika bude aplikována na místních komunikacích a zpevněných plochách. V rámci studie bylo uvažováno s jejím nasazením na všech místních komunikacích o celkové délce 29 km. Investiční náklady projektu jsou předběžně kalkulovány ve výši ,- Kč vč.dph. Studie byla zpracována na základě Metodiky výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy, publikované SFŽP ČR v roce 2011 (1). Tato metodika vychází ze standartního výpočetního postupu US EPA AP 42, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, část Fugitive Dust Sources Paved Roads (2). Z výsledků hodnocení celkové imisní zátěže území vyplývá, že současnou úroveň znečištění ovzduší v dotčeném území lze hodnotit jako zvýšenou. Podle map imisní zátěže, vydaných k tomuto účelu Státním fondem životního prostředí ČR, většina území města Broumov spadá do nejvyšší kategorie 25 bodů. Rovněž výsledky měření na některých stanicích imisního monitoringu ukazují náchylnost k možnému překračování nadlimitních hodnot krátkodobých koncentrací suspendovaných čáastic frakce PM 10. Následující tabulka pak uvádí výsledky emisních výpočtů porovnání produkce emisí tuhých látek ve stavech bez projektu a s projektem. Tab.1 Emise bez projektu Emise s projektem Rozdíl 71,93 t/rok 61,71 t/rok - 10,22 /rok Relativní změna - 14,20 % 3

4 Následující tabulka pak obsahuje určení počtu bodů na základě Hodnotících kriterií pro podoblast , stanovených SFŹP. Tab. 2 Kritérium Zdroj Hodnota E.1. Ekologická relevance Mapa imisní zátěže kraje 25 bodů E.2. Měrná finanční náročnost na snížení emisí Výpočet: 3,5 mil.kč vč.dph =2,917 mil. Kč bez DPH ( ,- Kč/10,22 t ročně) = ,- Kč, tj. méně než Kč/t 25 bodů T.1. Snížení emisí v procentech Výpočet: 100 x 10,22/71,93 = 14,20%, tj. více než 14% a méně než 16% 35 bodů Celkem 85 bodů 1. Základní informace Název projektu: Snížení imisní zátěže na území města Broumov Žadatel: Technické služby města Broumova, Smetanova 178, Broumov, IČ Místo realizace: Město Broumov Název kraje: Královéhradecký kraj Název místně příslušného stavebního úřadu: Městský úřad Broumov, stavební odbor, Třída Masarykova 239, Broumov 4

5 Obr.1 Přehledná mapka s měřítkem 1:50 000: Studie proveditelnosti Zhotovitel projektu: Dotamade s.r.o., Branislavova 1412/2, Beroun 5

6 2. Informace o lokalitě, kterou projekt řeší 2.1. Charakteristika zdrojů, jejichž emise znečišťujících látek mají být projektem zachyceny, popis stávajícího stavu Posuzovaná technika bude aplikována na území města Broumov. V rámci studie je posuzováno čištění povrchu komunikací, které jsou vyznačeny na mapce v kap.2.3. Délka silničních úseků, na kterých bylo hodnoceno očekávané snížení produkce emisí prachových částic, je celkem 29 km. Nezbytným vstupním údajem pro výpočet množství prachových částí zvířených z vozovek jsou údaje o množství vozidel na jednotlivých komunikacích. Vzhledem k tomu, že vybrané komunikace ve městě Broumov jsou pokryty tzv. Celostátním sčítáním dopravy, byly použity výstupy z tohoto sčítání ( Tab. 3. Průměrný denní počet vozidel na místních komunikacích Ulice ( úsek ) Počet vozidel/24 hod Masarykova ( ) Střelnická ( ) Šalounova/Vančurova ( ) U Dolní brány/přádlácká ( ) Třída Osvobození ( ) Kladská ( ) Smetanova ( ) 789 Lidická ( ) 582 Horská ( ) 261 Komunikace pokryté tzv. Celostátním sčítáním dopravy jsou zobrazeny na mapce v kap.2.3. Pro komunikace, které nejsou pokryty tzv. Celostátním sčítáním dopravy, byl žadatelem proveden samostatný dopravní průzkum za účelem získání těchto dat. Z průzkumu byly získány typické hodnoty intenzity dopravy, vyjádřené jako průměrný počet vozidel projíždějících po daném úseku komunikace za 24 hodin v obou směrech, pro čtyři základní kategorie komunikací. Rozdělení komunikací do kategorií je zobrazeno na mapce v kap

7 Studie proveditelnosti 2.2. Stručná charakteristika úrovně znečištění ovzduší v lokalitě Zhodnocení dle kritéria E.1. Ekologická relevance Určení hodnoty kritéria Ekologická relevance je provedeno na podkladě map imisní zátěže vydaných Státním fondem životního prostředí ČR (3). V těchto mapách je celé území České republiky rozděleno do čtverců 1 x 1 km a každému čtverci je přiřazena hodnota 5, 10, 15, 20 nebo 25 bodů v závislosti na úrovni imisní zátěže. Poloha hodnocených úseků komunikací v rámci mapy imisní zátěže je uvedena na následujícím obrázku. Je patrné, že převážná většina hodnoceného území spadá do kategorie 25 bodů. Obr.2. Bodové ohodnocení území dle úrovně imisní zátěže dle SFŽP ČR 7

8 Výsledky imisního monitoringu Současný stav hladiny ovzduší v hodnocených oblastech je možné vyhodnotit na základě údajů z vybraných stanic imisního monitoringu v okolí záměru.. stanice Velichovky je pozaďová venkovská stanice v příměstské zóně s manuálním měřícím programem. Stanice je vzdálená cca 35 km jihozápadně od hodnocené oblasti. stanice Trutnov-Mládežnická je pozaďová městká stanice umístěná v obytné zóně s automatizovaným měřícím programem. Stanice je vzdálená cca 25 km západně od hodnocené oblasti.. stanice Rychnov nad Kněžnou je pozaďová předměstská stanice v obchodní zóně s manuálním měřícím programem. Stanice je vzdálená cca 35 km jižně od sledované oblasti. Jižním směrem ve vzdálenosti cca 20 km se nachází také imisni monitorovací stanice Šerlich. Jedná se o pozaďovou venkovskou přírodní stanici, která se nachází uvnitř ekosystému a v nadmořské výšce 1011m. Upřednostnili jsme vzdálenější stanici v Rychnově nad Kněžnou, protože místní podmínky se více podobají podmínkám sledované oblasti (nadmořská výška, hustota osídlení, průmyslová a dopravní struktura). Následující tabulka uvádí výsledky měření na těchto stanicích v roce 2010, a to pro látky, které mají v platné legislativě stanoven imisní limit nebo cílový imisní limit. Tab. 4. Výsledky měření na vybraných stanicích v roce 2010 Kód HVEL HTRM HRNK Název Velichovky Trutnov- Mládežnická Rychnov n.kněžnou Provozovatel ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ Látka Doba průměrování Limit Měřené koncentrace µg.m -3 1 hod. (25.max*) ,8 - SO2 24 hod (4.max*) ,2 27,2 1 rok - 2,5 5,7 5,7 NO2 1 hod (19.max*) ,8-1 rok 40 12,8 11, hod (max) - 132,0 82,5 89,0 PM10 24 hod (36 nejv.h.*) 50 44,0 40,4 38,0 1 rok 40 23,9 22,8 14,25 PM2,5 1 rok BZN 1 rok

9 ng.m -3 BaP 1 rok As 1 rok Cd 1 rok Ni 1 rok Pb 1 rok *) Poznámka: v případě PM10 je legislativou tolerováno nejvýše 35 překročení denního limitu. Pro vyhodnocení se proto uvádí 36. nejvyšší hodnota. Obdobně se u hodinových koncentrací NO2 uvádí 19. nejvyšší hodnota, u hodinových koncentrací SO2 se uvádí 25. hodnota a u denních koncentrací SO2 se uvádí 4. nejvyšší hodnota. Jak je zřejmé z výsledků imisního monitoringu, byly na sledovaných stanicích v roce 2010 splněny imisní limity i cílové imisní limity všech znečišťujících látek s výjimkou 24hodinových koncentrací PM10. Na všech třech stanicích byla maximální hodnota 24hodinové koncentrace PM10 nad úrovní imisního limitu, avšak počet překročení se pohyboval pod tolerovanou hranicí 35 případů za rok. Lze tedy hovořit o zvýšené koncentraci částic PM10, třebaže povolené imisní limity nebyly překročeny. Podobnou situaci lze reálně očekávat i ve sledované lokalitě. 9

10 2.3. Situační mapka Studie proveditelnosti Obr. 3 Posuzované území komunikace pokryté tzv. Celostátním sčítáním dopravy Tab. 5. Posuzované území - komunikace nepokryté tzv. Celostátním sčítáním dopravy, vlastní průzkum barevné označené Kategorie komunikací délka komunikací ( km ) Průměrný počet vozidel za 24 hod. xxxxxxx Kategorie I 1, xxxxxxx Kategorie II 11, xxxxxxx Kategorie III 11, xxxxxxx Kategorie IV 4, xxxxxxx - komunikace pokryté tzv. Celostátním sčítáním dopravy 10

11 Studie proveditelnosti 11

12 2.4. Stručné zhodnocení významu řešeného problému vzhledem k situaci v obci Prašnost z automobilové dopravy patří obecně mezi nejvýznamnější zdroje imisní zátěže suspendovaných částic. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že nečistoty deponované na povrchu komunikace jsou postupně rozmělňovány projíždějícími automobily a následně vynášeny do ovzduší vlivem turbulentního střihu za jedoucím vozidlem. Tento efekt je označován jako tzv. sekundární prašnost (též resuspenze) částic. Specifickou vlastností sekundární prašnosti je skutečnost, že částice může být usazována a znovu vynášena do atmosféry opakovaně, čímž dochází k dlouhodobému výskytu zvýšených koncentrací suspendovaných částic v ovzduší. Tuto situaci lze účinně řešit finálním odstraněním částice z povrchu vozovky, tj. důsledným vyčištěním komunikace. Přesná analýza podílu tzv.sekundární prašnosti z automobilové dopravy na koncentracích PM10 v jednotlivých částech ČR není k dispozici. Z rešerše odborných studií nicméně vyplývá, že na celkových emisích PM10 z dopravy se sekundární prašnost podílí cca z 80-90%. V případě celkového prachu je její podíl ještě vyšší, neboť v primárních emisích se hrubší částice prakticky nevyskytují. Podíl dopravy na celkových koncentracích PM10 pak lze na základě údajů o dopravní zátěži, množství vypočtených emisí a údajů o průběhu imisní zátěže během roku odhadovat na úrovni cca 40% celkových koncentrací. Podíl sekundární prašnosti tedy lze předpokládat na úrovni nejméně 30 35% z celkových hodnot, což pro roční průměr PM10 představuje 6 10 µg.m-3. Lze tedy konstatovat, že podíl sekundární prašnosti z automobilové dopravy na celkových koncentracích PM10 je poměrně významný. Je zřejmé, že omezení této složky by významně přispělo k dosažení imisních limitů suspendovaných částic PM10. 12

13 3. Identifikace možných scénářů zlepšení kvality ovzduší 3.1. Bez projektu Na posuzovaných komunikacích se v současné době provádí strojní čištění jednou týdně v letním období. Účinnost stávajícího čištění nepřesahuje 40%. Bez aplikace dostatečně výkonné a účinné čistící techniky tak dochází k hromadění nečistot obsahujících prachové částice v uličním prostoru. Vztah této skutečnosti k úrovni znečištění ovzduší v obci je popsán v kapitole S realizací projektu Popis zvolené varianty, včetně situační mapky Ve zvolené variantě řešení je uvažováno s nákupem nové techniky za účelem zajištění pravidelného čištění komunikací. Jako prostředek údržby komunikací je uvažován kompaktní samosběrný stroj vybavený výkonným sacím zařízením se soustavou kartáčů se skrápěním. Čištění bude prováděno v četnosti 1 x za 7 dní v letním i zimním období a to po dobu cca 10 měsíců v roce, tj. mimo dva nejméně příznivé zimní měsíce, kdy nelze čištění provádět z důvodu nepříznivých meteorologických podmínek. V zimním období je čištění častější z důvodu výrazně vyššího výskytu prachu. Účinnost čištění bude min.57% Zdůvodnění zvolené varianty Zvolené řešení umožní dosáhnout dostatečně účinného odstranění prachu z vozovky a tím i snížení emisí tuhých látek, což se projeví v poklesu znečištění ovzduší suspendovanými částicemi. Parametry řešení, tj. způsob a četnost čištění komunikací jsou zvoleny s cílem dosažení maximálního účinku za přijatelných investičních a provozních nákladů. Porovnávat situaci se současným stavem nás přivádí k jednoznačnému zvýšení účinnosti čištění, větší intenzitě čištění a tím výraznému zlepšení stávajícího stavu. Kvantifikace účinku varianty v rámci realizace projektu z hlediska snížení emisí tuhých látek je provedena v následující kapitole. 13

14 4. Rámcové hodnocení vybraného scénáře Studie proveditelnosti 4.1. Hodnocení podle dopadů na snížení množství znečišťujících látek Metodika výpočtu Pro výpočet byla použita Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy, publikovaná SFŽP v roce 2011 (1). Použitá metodika vychází ze standardního výpočtu postupu US EPA (2), kterým se určuje množství emisí částic zvířených z povrchu komunikace: E = [k x (sl) 0,91 x (W x 1,1) 1,02 ] x (1-0,25 x P/N) kde:. E je množství emisí zvířených částic v gramech na vozokilometr. k je koeficient závislý na posuzování částic, pro celkové emise prachových částic se používá hodnota 3,23 gramů na vozokilometr, pro částice PM 10 pak 0,62 g/vozokm. sl je množství části na povrchu vozovky (g/m 2 ). W je průměrná hmotnost vozidel v dopravním proudu (tuny). P je počet srážkových dnů za průměrovací období. N je celkový počet dnů v průměrovacím období, z něhož je počítána četnost srážek (obvykle rok) Pro posouzení vlivu čištění vozovky je klíčovou veličinou parametr sl množství částic na povrchu vozovky, neboť právě toto množství je čištěním ovlivněno (sníženo). Podle metodiky SFŽP ČR (1) se jeho hodnota stanoví následujícím způsobem: 1. Stanovení hodnoty sl pro stav bez čištění komunikace Nejprve je stanovena hodnota sl pro stav bez čištění komunikace, a to samostatně pro letní a zimní období a v různé úrovni podle intenzity dopravy na komunikacích dle tab. 3. Tab.5. Určení výchozí hodnoty parametru sl Komunikace Počet vozidel na komunikaci za den >10000 Výchozí hodnota sl léto (g/m 2 ) 0,6 0,2 0,06 0,03 Výchozí hodnota sl zima (g/m 2 ) 2,4 0,6 0,12 0,03 Dále je nutno znát rozdělení roku na letní a zimní období ve smyslu uvedené tabulky. Podle [1] je zimní období definováno v rozmezí od do (181 dní v roce), letní období pak od 1.5. do (184 dní v roce). 14

15 2. Určení periody Dále je uvažováno, že po vyčištění vozovky dojde k snížení obsahu prachu na vozovce. Následně dochází opět k postupnému deponování prachu na vozovce. Nárůst množství prachu ovšem nepokračuje do nekonečna, díky pravidelnému vymývání vlivem srážek a rovněž působením vozidel se ustanoví rovnováha na úrovni původního stavu bez čištění. Pro stanovení hodnoty sl ve stavu s čištěním je tedy nutno znát dva údaje: účinnost čištění v % a dobu návratu do rovnovážného stavu (dále jen perioda ). Tyto dvě hodnoty jsou provázány, neboť se uvažuje s rychlostí návratu do rovnovážného stavu o 10 procentních bodů za den. Perioda se tedy stanoví pomocí vztahu 10 x účinnost/100. Tab.6. Závazné hodnoty účinnosti a doby návratu do rovnovážného stavu (1) Použité zařízení Účinnost (%) Perioda (dny) Velký samosběrný vůz následovaný cisternou s tlakovou vodou nebo vůz s instalovanými filtry pro záchyt jemných částic 96 9,6 Velký samosběrný vůz (čištění celého jízdního pruhu) 86 8,6 Menší samosběrný vůz (čištění cca poloviny jízdního pruhu) 57 5,7 Kropicí vůz 20 2 Účinnost dle projektu předpokládaného zařízení je 57%, stávající zařízení 40%. Perioda novéhostavu tedy činí 5,7 dnů, stávající perioda jsou 4 dny. 3. Určení redukované průměrné hodnoty sl Následně se určuje, zda je průměrný interval mezi dvěma po sobě jdoucími čištěními komunikací kratší nebo delší než výše uvedená perioda. Určení se provádí samostatně pro letní a zimní období. Průměrný interval mezi dvěma čištěními je v letním období 7 dnů, v zimním období 7 dnů. Protože průměrný interval je delší než perioda, je zapotřebí nejprve určit počet period v letním a zimním období, v nichž proběhne čištění, v případě žadatele je to 26 period v letním a 18 period v zimním období. Pro tyto periody se vypočte redukovaná průměrná hodnota sl. V případě žadatele se předpokládá použití stroje s účinností 57%. Určení redukované průměrné hodnoty sl v letním období V případě počtu vozidel do 500 za 24 hod. pro komunikaci s výchozí hodnotou sl = 0,6 m/m 2 platí pro každou periodu trvající 5,7 dne snížená hodnota sl = 0,6 x ((1 0,57) + 1,00) / 2, tj. 0,43. V ostatních částech roku se počítá s hodnotou sl dle tabulky 3, tj. 0,6. 15

16 Počet period v letním období 184/5,7 = 32,28 Počet period v letním období s hodnotou sl rovnou 0,43 g/m 2 26 Počet period v letním období s hodnotou rovnou sl rovnou 0,6 g/m 2 32,28 26 = 6,28 Průměrná hodnota sl pro letní období, danou komunikaci a frekvenci úklidu ((26 x 0,43) + (6,,28 x 0,6)) / 32,28 = 0,46 Určení redukované průměrné hodnoty sl v zimním období V případě počtu vozidel do 500 za 24 hod. pro komunikaci s výchozí hodnotou sl = 2,4 m/m 2 platí pro každou periodu trvající 5,7 dne snížená hodnota sl = 2,4 x ((1 0,57) + 1,00) / 2, tj. 1,71. V ostatních částech roku se počítá s hodnotou sl dle tabulky 3, tj. 2,4. Počet period v zimním období 181/5,7 = 31,75 Počet period v zimním období s hodnotou sl rovnou 1,71 g/m 2 18 Počet period v zimním období s hodnotou rovnou sl rovnou 2,4 g/m 2 31,75 18 = 13,75 Průměrná hodnota sl pro zimní období, danou komunikaci a frekvenci úklidu ((18 x 1,71) + (13,75 x 2,4)) / 31,75 = 2,00 4. Další parametry vstupující do rovnice byly stanoveny takto:. průměrná hmotnost vozidla v dopravním proudu je stanovena pro každý úsek samostatně na základě zastoupení osobních automobilů, lehkých nákladních vozidel, těžkých nákladních vozidel a autobusů. Pro stanovení charakteristických hmotností v těchto kategorií vozidel pak byly použity průměrné hmotnosti, odvozené na základě údajů z projektů Ředitelství silnic a dálnic ČR. Jedná se o následující hodnoty: osobní automobily 1,6 tuny, lehká nákladní vozidla 4 tuny, těžká nákladní vozidla a autobusy 20 tun.. množství srážkových dní bylo na základě informací Českého hydrometeorologického ústavu v Praze stanoveno na 116 dní/rok (průměr za posledních 30 let), poměr P/N tedy činí 0, Vstupní údaje pro emisní výpočty Pro typ stroje, uvažovaný v posuzované oblasti je použita hodnota účinnosti 57% a perioda 5,7 dne. Čištění bude prováděno v četnosti 26 x v letním a 18 v zimním období, interval mezi dvěma čištěními je delší než perioda, a to pro zimní i letní období. 16

17 Ve výchozím stavu je použita hodnota účinnosti 40% a perioda 4 dny. Čištění je prováděno v četnosti 26x v letním období, interval mezi dvěma čištěními je delší než perioda. Přehled použitých vstupních dat je uveden v následující tabulce: Tab. 7 Přehled použitých vstupních dat Kategorie komunikací Délka (km) Int.dopravy (voz/den) Průměrná hmotnost (t) Počet čištění Výsledné sl (g/m 2 ) Léto Zima Léto Zima Stav bez projektu Kategorie I 1, , ,53 2,40 Kategorie I nad 500 aut 1, , ,18 0,60 Kategorie II 11, , ,53 2,40 Kategorie II nad 500 aut 11, , ,18 0,60 Kategorie III 11, , ,53 2,40 Kategorie III nad 500 aut 11, , ,18 0,60 Kategorie III 4, , ,53 2,40 Stav po realizaci projektu Kategorie I 1, , ,46 2,01 Kategorie I nad 500 aut 1, , ,15 0,50 Kategorie II 11, , ,46 2,01 Kategorie II nad 500 aut 11, , ,15 0,50 Kategorie III 11, , ,46 2,01 Kategorie III nad 500 aut 11, , ,15 0,50 Kategorie III 4, , ,46 2,01 17

18 Výsledky výpočtu emisí znečišťujících látek Studie proveditelnosti Výsledky emisních výpočtů jsou uvedeny v následující tabulce. Výpočtové tabulky tvoří přílohu č.1 tohoto projetku. Tab.8. Porovnání produkce emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) Kategorie komunikací Délka (km) Emise TZL (t/rok) Bez projektu Změna vlivem čištění S projektem % T/rok Kategorie I 1,69 2,84 2,44-14,01** - 0,40 Kategorie I nad 500 aut 1,69 4,27 3,67-14,05** - 0,60 Kategorie II 11,83 19,85 17,02-14,26** - 2,83 Kategorie II nad 500 aut 11,83 11,93 10,25-14,08** - 1,68 Kategorie III 11,82 19,84 17,02-14,21** - 2,82 Kategorie III nad 500 aut 11,82 5,97 5,12-14,24** - 0,85 Kategorie III 4,31 7,23 6,20-14,25** - 1,03 Celkem 29,65 71,93* 61,71* - 14,21** - 10,22 Poznámka*: dle výpočtových tabulek, rozdíly vznikly při zaokrouhlování. Poznámka**: se zvyšujícím se počtem desetinných míst čísel použitých při výpočtu se procentuální hodnoty změn přibližují. Z porovnání situace bez projektu a s projektem vyplývá, že:. množství emisí tuhých částic (prachu) pocházejících z tzv. sekundární prašnosti z dopravy (prach zvířený automobily z povrchu komunikace) dosahuje ve stavu bez projektu 71,93 tun ročně, při aplikaci čištění v navrženém rozsahu pak 61,71 t ročně.. celkové snížení emisí tuhých částic tak dosahuje 10,22 tun ročně, v relativním srovnání jde o snížení emisí o 14,21%.. z pohledu celkového poklesu emisí prachových částic je patrné, že nejvyšší podíl na snížení zátěže má čištění nejvíce zatížených komunikací. 18

19 4.2. Hodnocení podle investičních nákladů a nákladů na provoz a údržbu Investiční náklady V rozpočtu se počítá a pořízením silničního čistícího stroje, který bude mít šířku záběru kartáčů min. 2,0 m. Předpokládaná pořizovací cena činí dle šetření u dodavatelů bude ,- včetně DPH. Kupujícím budou Technické služby města Broumova, příspěvková organizace vlastněná městem Broumov. Úklid místních komunikací spadá mezi veřejné služby. Z tohoto důvodu se nebude uplatňovat odpočet DPH. Předpokládané zdroje financování realizace projektu jsou pak následující:. dotace z Operačního fondu Životní prostředí: ,- Kč (90% inv.nákladů). vlastní prostředky žadatele: ,- Kč (10% inv.nákladů) Náklady na provoz a údržbu, úspora provozních nákladů Délka čištěných komunikací je 29,65 km, počet čištění je pak 44 za rok (26 v letním a 18 v zimním období). Čištění je prováděno ve dvou směrech. Celková délka čištění je tedy: 29,65x2x44= 2.609,2 km/rok, tj. cca km.. Průměrná pracovní rychlost stroje je 10 km/hod. Roční pracovní doba stroje tedy činí: 2610/10=261 hod/rok. K tomu je však nutno připočítat dobu potřebnou pro manipulaci se strojem, dojezd na určené místo a odvoz nečistot na místo jejich skládky, tato doba je uvažována ve výši 1 hod. na jedno čištění, tj. celkem 44 hod. Dále je uvažováno s rezervou 20 hod/rok, např. pro účely cesty do servisního střediska. Celková roční doba provozu stroje tedy činí: = 330 hod./rok. Provozní náklady jsou kalkulovány na dobu pěti let provozu stroje. Mezi provozní náklady zahrnujeme následující položky:. spotřeba pohonných hmot. spotřeba olejů a maziv. výměny kartáčů. servisní údržba, běžné opravy. spotřeba vody. osobní náklady obsluhy stroje. parkovné. skládkovné Stanovení provozních nákladů je provedeno v následujícím přehledu a) spotřeba pohonných hmot Spotřeba se u daného typu stroje pohybuje na úrovni cca 5 l/hod. Roční spotřebu lze tedy odhadovat ve výši 5 x 330 = l nafty. 19

20 Průměrná cena nafty v dotčené lokalitě činí 35 Kč/l, roční výdaje na pohonné hmoty jsou tedy stanoveny ve výši ,- Kč/rok. b) spotřeba olejů a maziv, výměny filtrů Do této položky spadá výměna motorového oleje, výměna filtru motorového oleje, výměna palivového a vzduchového filtru, a výměna hydraulického oleje. Dle informací dodavatelů lze předpokládat provedení první servisní výměny v polovině první sezóny a další pak dvakrát během sezóny po uplynutí cca 175 motohodin. Celková cena této servisní operace je dle provedeného šetření kalkulována ve výši ,- Kč vč.dph. c) výměny kartáčů Dle dostupných informací je nutno provést výměnu kartáčů cca po 100 hodinách čištění. Předpokládá se tedy výměna kartáčů třikrát během sezóny. Uvažovaná cena kartáčů (včetně ceny práce při výměně) je následující:. hlavní válcový kartáč 4.500,- Kč. přední a boční přídavné kartáče (4ks á Kč) 6.000,- Kč Celkem ,- Kč d) servisní údržba a běžné opravy Výše výdajů na běžné opravy a údržbu zařízení je odhadována ve výši 8.000,- Kč/rok vč.dph. e) spotřeba vody Při čištění dochází rovněž ke spotřebě vody pro skrápění kartáčů a zvlhčování nasávaných nečistot (mokré čištění). Stroj bude vybaven nádrží na vodu o objemu cca 350 litrů, voda bude po každém čištění vypuštěna. Roční spotřeba tedy činí 350 x 44 = 15,40 m 3 vody. Při aktuální ceně 75,- Kč/m 3 činí roční spotřeba vody 1.155,- Kč, zaokrouhleno na Kč. f) další náklady Mzdové náklady, parkovné a skládkovné nejsou uvažovány:. obsluhu stroje budou zajišťovat stálí zaměstnanci žadatele, nedojde k navýšení mzdových nákladů. pro parkování stroje budou využity stávající volné garážové kapacity obce. smetky budou ukládány na komunální deponii obce, nedojde k navýšení nákladů na skládkovné 20

21 Souhrnný přehled vypočtených provozních nákladů pro prvních pět let provozu stroje pak uvádí následující tabulka. Sezóny jsou počítány vždy od 1.5. daného kalendářního roku do dalšího kalendářního roku. Tab.9. Souhrnný přehled provozních nákladů Položka 1. sezóna 2. sezóna 3. sezóna 4. sezóna 5. sezóna Spotřeba pohonných hmot Spotřeba oleje a maziv, výměny filtrů Výměny kartáčů Servisní údržba a běžné opravy Spotřeba vody Další náklady Náklady celkem Náklady celkem za 5 let provozu Celkové náklady za 5 let provozu čistícího stroje jsou tedy kalkulovány ve výši cca ,- Kč. Žadatel zajistí pokrytí těchto nákladů z vlastních zdrojů Specifikace období, ve kterých bude čištění prováděno Jak již bylo uvedeno, počítá se ve stavu s projektem se zajištěním čištění v minimální četnosti 1 x týdně v letním i zimním období po dobu min.10 měsíců. Uvažovaná dvouměsíční přestávka nastane každoročně v zimním období vzhledem k výskytu meteorologických podmínek, při nichž nelze čištění provádět. V případě, že budou příznivé meteorologické podmínky v průběhu těchto dvou měsíců, bude čištění probíhat v režimu jako po zbytek roku. Žadatel se zavazuje zajistit čištění komunikací v popsané četnosti a rozsahu minimálně po dobu 5 let. Zahájení čištění se předpokládá ke konci letní údržby, tj Konec pětiletého období je tedy Uvažovaný počet čištění je 44 čištění za rok, tj. 220 čištění během 5 let. Z toho 26 čištění bude zajištěno každoročně v období od 1. května do 31. října, 18 čištění bude provedeno mezi 1. listopadem a 30. dubnem každého roku. 21

22 5. Použitá literatura (1) SFŽP ČR: Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy, metodika_vypoctu_emisi_projekty_2_1_3.pdf (2) EPA: Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Volume I, AP-42. Section Paved roads. (3) SFŽP ČR: Operační program Životní prostředí Hodnotící kritéria pro podoblast 2.1.3, Praha, 2010 (4) ČHMÚ: Znečištění ovzduší v datech tabelární ročenka (5) Šebor G. A kol: Souhrná metodika pro hodnocení emisí znečišťujících látek ze silníční dopravy závěrečná zpráva. MD ČR, 2010 (6) Píša V. a kol.: Návrh metodiky pro hodnocení primární a sekundární prašnosti ze silniční dopravy a opatření pro omezování imisní zátěže PM 10 a PM 2,5 z automobilové dorpavy, Praha 2010 (7) Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. GÚ ČSAV, Brno 1971 Přílohy: Množství emisí bez úklidu Množství emisí současný úklid Množství emisí nový úklid 22

23 Vypočet emisního faktoru pro různé typy komunikací (zima/léto) Broumov Typ komunikace Násobitel sl léto sl - zima W P E - léto E - zima (vozidla/den) (g/vozokm) (g/m2) (g/m2) (t) (dny v roce) (g/vozokm) (g/vozokm) Kategorie I ,23 0,60 2,40 2,00 116,00 4,17 14,74 Kategorie I ,23 0,20 0,60 2,00 116,00 1,54 4,17 Kategorie II ,23 0,60 2,40 2,00 116,00 4,17 14,74 Kategorie II ,23 0,20 0,60 2,00 116,00 1,54 4,17 Kategorie III ,23 0,60 2,40 2,00 116,00 4,17 14,74 Kategorie III ,23 0,20 0,60 2,00 116,00 1,54 4,17 Kategorie IV ,23 0,60 2,40 2,00 116,00 4,17 14,74 Roční emise TZL (zima /léto) Typ komunikace E - léto E - zima Počet vozidel Délka komunikace Emise TZL léto Emise TZL zima Celkem (vozidla/den) (g/vozokm) (g/vozokm) (ks/den) (km) (t/rok) (t/rok) (t/rok) Kategorie I ,17 14,74 500,00 1,69 0,65 2,26 2,91 Kategorie I ,54 4, ,00 1,69 1,20 3,20 4,39 Kategorie II ,17 14,74 500,00 11,83 4,54 15,78 20,32 Kategorie II ,54 4, ,00 11,83 3,34 8,94 12,28 Kategorie III ,17 14,74 500,00 11,82 4,54 15,77 20,31 Kategorie III ,54 4,17 500,00 11,82 1,67 4,47 6,14 Kategorie IV ,17 14,74 500,00 4,31 1,65 5,75 7,40 Celkem 73,75 23

24 Množství emisí - současný úklid Broumov Vypočet emisního faktoru pro různé typy komunikací (zima/léto) Typ komunikace Násobitel sl léto sl - zima Počet čištění - léto Počet čištění - zima Účinnost stroje Perioda sl reduk. léto sl reduk. zima W P E - léto E - zima (vozidla/den) (g/ vozokm) (g/ vozokm) (g/m2) (dny) (dny) (%) (dny) (g/m2) (g/m2) (t) (dny) (g/ vozokm) Kategorie I ,23 0,60 2,40 26,00 0,00 40,00 4,00 0,53 2,40 2,00 116,00 3,74 14,74 Kategorie I ,23 0,20 0,60 26,00 0,00 40,00 4,00 0,18 0,60 2,00 116,00 1,38 4,17 Kategorie II ,23 0,60 2,40 26,00 0,00 40,00 4,00 0,53 2,40 2,00 116,00 3,74 14,74 Kategorie II ,23 0,20 0,60 26,00 0,00 40,00 4,00 0,18 0,60 2,00 116,00 1,38 4,17 Kategorie III ,23 0,60 2,40 26,00 0,00 40,00 4,00 0,53 2,40 2,00 116,00 3,74 14,74 Kategorie III ,23 0,20 0,60 26,00 0,00 40,00 4,00 0,18 0,60 2,00 116,00 1,38 4,17 Kategorie IV ,23 0,60 2,40 26,00 0,00 40,00 4,00 0,53 2,40 2,00 116,00 3,74 14,74 Roční emise TZL (zima /léto) (g/ vozkm) Typ komunikace E - léto E - zima Počet vozidel Délka komunikace Emise TZL léto Emise TZL zima Celkem (vozidla/den) (g/ vozokm) (g/ vozokm) (ks/den) (km) (t/rok) (t/rok) (t/rok) Kategorie I ,74 14,74 500,00 1,69 0,58 2,26 2,84 Kategorie I ,38 4, ,00 1,69 1,07 3,20 4,27 Kategorie II ,74 14,74 500,00 11,83 4,07 15,78 19,85 Kategorie II ,38 4, ,00 11,83 3,00 8,94 11,93 Kategorie III ,74 14,74 500,00 11,82 4,07 15,77 19,84 Kategorie III ,38 4,17 500,00 11,82 1,50 4,47 5,97 Kategorie IV ,74 14,74 500,00 4,31 1,48 5,75 7,23 Celkem 71,93 24

25 Množství emisí - nový úklid Broumov Vypočet emisního faktoru pro různé typy komunikací (zima/léto) Typ komunikace Násobitel sl léto sl - zima Počet čištění - léto Počet čištění - zima Účinnost stroje Perioda sl reduk. léto sl reduk. zima W P E - léto E - zima (vozidla/den) (g/ vozokm) (g/ vozokm) (g/m2) (dny) (dny) (%) (dny) (g/m2) (g/m2) (t) (dny) (g/ vozokm) Kategorie I ,23 0,60 2,40 26,00 18,00 57,00 5,70 0,46 2,01 2,00 116,00 3,29 12,56 Kategorie I ,23 0,20 0,60 26,00 18,00 57,00 5,70 0,15 0,50 2,00 116,00 1,21 3,56 Kategorie II ,23 0,60 2,40 26,00 18,00 57,00 5,70 0,46 2,01 2,00 116,00 3,29 12,56 Kategorie II ,23 0,20 0,60 26,00 18,00 57,00 5,70 0,15 0,50 2,00 116,00 1,21 3,56 Kategorie III ,23 0,60 2,40 26,00 18,00 57,00 5,70 0,46 2,01 2,00 116,00 3,29 12,56 Kategorie III ,23 0,20 0,60 26,00 18,00 57,00 5,70 0,15 0,50 2,00 116,00 1,21 3,56 Kategorie IV ,23 0,60 2,40 26,00 18,00 57,00 5,70 0,46 2,01 2,00 116,00 3,29 12,56 Roční emise TZL (zima /léto) (g/ vozokm) Typ komunikace E - léto E - zima Počet vozidel Délka komunikace Emise TZL léto Emise TZL zima Celkem (vozidla/den) (g/ vozokm) (g/ vozokm) (ks/den) (km) (t/rok) (t/rok) (t/rok) Kategorie I ,29 12,56 500,00 1,69 0,51 1,92 2,44 Kategorie I ,21 3, ,00 1,69 0,94 2,72 3,67 Kategorie II ,29 12,56 500,00 11,83 3,58 13,44 17,02 Kategorie II ,21 3, ,00 11,83 2,64 7,61 10,25 Kategorie III ,29 12,56 500,00 11,82 3,58 13,44 17,02 Kategorie III ,21 3,56 500,00 11,82 1,32 3,81 5,12 Kategorie IV ,29 12,56 500,00 4,31 1,30 4,89 6,20 Celkem 61,71 25

26 26 Studie proveditelnosti