Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet"

Transkript

1 Klíč Kopec 50 47'11.37"N 14 34'24.23"E Klíč je jednou z nejznámějších krajinných dominant Lužických hor. Strmý znělcový kužel (760 m) nedaleko Svoru výrazně převyšuje okolní kopce a skalnatá plošina na jeho vrcholu umožňuje vynikající panoramatický rozhled na Lužické hory, Ještěd, Ralskou pahorkatinu, České středohoří a vzdálené kopce v Německu. Za jasného počasí je vidět i Jizerské hory a Krkonoše. Jihozápadní úbočí hory je přerušeno až 60 m vysokou, místy převislou skalní stěnou, na níž se v zimě vytvářejí mohutné ledové záclony, rampouchy a ledopády. Na příkrém svahu pod stěnou je rozsáhlé suťové pole. Na skalách a sutích můžeme při troše štěstí zahlédnout kamzíky, kteří byli v Lužických horách vysazeni na počátku 20. století. V roce 1967 byla ve vrcholových partiích vyhlášena přírodní rezervace. Na jižních skalnatých svazích se zachoval řídký porost dubu zimního s jeřábem, javorem klenem, jilmem a lískou, který je jednou z nejvýše položených teplomilných doubrav v Čechách. Ve zbytku květnaté bučiny rostou konvalinky, mařinka vonná, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná. V červnu rozkvétají lilie zlatohlávek, orlíček planý nebo česnek pažitka horská. Na skalách a zastíněných sutích roste tolita lékařská a vzácné glaciální relikty, hvězdnice alpská a kapradinka skalní, které se zde udržely po ústupu posledního zalednění ve starších čtvrtohorách. Lesní porosty na Klíči trpí dálkovými přenosy znečišťujících látek, takže severní svah se v posledních 20 letech výrazně změnil. Po smrkovém lese zde není ani památky a od 700 m nadmořské výšky k vrcholu rostou hlavně trávy se sporadickými jeřáby a břízami. Na mapách se hora poprvé uvádí roku 1720 pod jménem Kleis, jako Klíč je uvedena až v průvodci z roku Jméno hory se odvozuje od praslovanského výrazu "ključ", kterým bývala označována vyvěrající voda. Pod sedlem na západní straně kopce jsou opravdu vydatné prameny, sloužící dnes k napájení vodovodu, jehož přepad je v lese pod kamenným mořem upraven jako Kamzičí studánka. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Další informace najdete zde: Hora Ještěd - výhledy z Ještědu 50 43'57.94"N 14 59'5.10"E Ještěd, nejvyšší místo Ještědského hřbetu, je výraznou dominantou a orientačním bodem. V dřívějších dobách byl i přirozenou hranicí v pronikání od severu k jihu a stal se i hranicí národnostní mezi Čechy a Sasy. Samotný vrchol Ještědu je bezlesý, horní hranice lesa je proti normálu snížena tzv. vrcholovým jevem obvyklým v pohořích, kde je nejvyšší vrchol osamocen. Ještědským hřbetem také prochází hlavní Evropské rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Předchůdci dnešního hotelu byly budovány již v 19. století, v r dřevěný domek, v r domek kamenný. Roku 1906 byla Německým horským spolkem vybudována chata, která stála na vrcholu do , kdy ji zničil požár. Dva roky po požáru bylo, dle projektu arch. Karla Hubáčka, započato se stavbou budovy ve tvaru moderního hyperboloidu. Vrchol Ještědu nabízí neomezený kruhový rozhled, za ideálního počasí nabízí výhledy na Jizerské hory, Krkonoše, Bezděz, Ralsko, Trosky... Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Hora Luž 50 50'57.70"N 14 38'54.53"E Výrazná znělcová hora (793 m), ležící asi 1, 5 km severně od Horní Světlé, je nejvyšší horou Lužických hor. Poprvé je uváděna v roce 1538 jako Spitzberg (Špičák), místními lidmi z německé strany hor byla také nazývána Mittagsberg (Polední hora), protože ve Waltersdorfu stojí slunce nad vrcholem právě v poledne. Německé jméno Lausche je prý doloženo od roku 1631, český název Luž byl poprvé použit v Kafkově průvodci z roku Horským hřebenem přes vrchol Luže vedla odedávna zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, o čemž svědčí i letopočty (např a 1694) na dochovaných hraničních kamenech v okolí. Dnešní státní hranice s Německem prochází přes vrcholovou plošinu, která je dostupná návštěvníkům z obou států. Na území Německa je nepřístupná retranslační věž, na české straně je jen provizorní nízké závětří. Na místě staré chaty zůstaly pouze zbytky základů a schody. Na západní straně kopce je mělkým sedlem oddělený malý předvrchol s výhledem k západu, přístupný úzkou stezkou. Skromný dřevěný hostinec postavil na vrcholu hory již v roce 1823 waltersdorfský občan Karel Friedrich Mathäus. Zpočátku byli častými návštěvníky kromě turistů také pytláci a pašeráci, ale po roce 1848 již hostinec sloužil převážně rozmáhající se turistice. Majitel stavbu stále vylepšoval a v roce 1833 k ní přistavěl i malou rozhlednu. Odměnou mu byl neustále stoupající počet hostů, kteří přicházeli za jedinečným výhledem, srovnávaným často s výhledem ze Sněžky. Vysoká návštěvnost vrcholu si nakonec vyžádala stavbu prostornější chaty, která byla dokončena v roce Nová \\"Lausche Baude\\" byla postavena zásluhou spolků a obyvatel sousedního Saska a stala se kuriozitou v dalekém okolí. Výstavná horská chata stála na území obou států a hraniční čára ji rozdělovala na část německou a rakouskou (českou). Přímo uprostřed vyrůstala ze střechy budovy 10 m vysoká vyhlídková věž. Turisté si mohli vybrat místo libovolně v kterékoliv části chaty, vybavené dřevěnými stoly s lavicemi a velkými kachlovými kamny. Útulný ráz dodávaly místnostem dřevěné zdi ozdobené vycpanými ptáky. Podle dohody mohli návštěvníci v restauraci a na rozhledně platit oběma měnami, jen při posílání pohlednic si museli dát pozor, aby použili správnou poštovní schránku. Chata na Luži byla hojně navštěvována i za první republiky. Poslední majitel pocházel z Varnsdorfu a i přes pohnutou dobu provozoval restauraci až do konce druhé světové války. Poté turistický ruch ustal, protože obě strany hranice oddělily ostnaté dráty a na počátku roku 1946 celá chata do základů vyhořela. Okolnosti požáru nejsou dodnes jasné. Většinou se uvádí, že chata vyhořela na Nový rok, někdy se udává až 8. leden. Německé noviny tvrdí, že příčina požáru nebyla dodnes vysvětlena, naproti tomu bývalí čeští vojáci tvrdili, že chatu zapálili Němci, aby se nedostala do českých rukou, a mělo se to stát prý až 3. července Na vrchol hory vedou dvě přístupové cesty. Původní strmá stezka, stoupající po východním úbočí přímo ze sedla, zřízená Mathäusem v roce 1823, byla roku 1892 nahrazena na severním svahu vybudovanou serpentinovou tzv. Lužickou cestou (Wendeweg). Z jihu vedoucí tzv. Česká cesta byla zbudována roku 1851 pro rakouského císaře Ferdinanda Dobrotivého, který za svého pobytu na zámku v Zákupech podnikal výlety do okolí. Dnes po ní vede značená výstupová odbočka, na jejímž počátku je v betonové skruži tzv. Lužická studna. Podle zápisů ve vrcholové knize se roční návštěvnost pohybuje kolem 10 tisíc osob, většinou z Německa. Dne navštívil Luž osmnáctiletý J. K. Tyl. Do pamětní knihy se podepsal jako Josef Tyl Kutnohorský a připojil: \\"Bratři Čechové, který z vás kdy na vrch tento nohu vstaví, jaký cit vás pojme? Širá, velká, krásná krajina toť...\\" Z dalších vzácných návštěv se roku 1850 na Luži objevil saský král Bedřich August. Z vrcholu Luže byl vždy nádherný kruhový rozhled od Krušných hor a Děčínského Sněžníku přes České středohoří, Vlhošť, Ralsko, Bezděz a Trosky až po Ještěd, Jizerské hory a vrcholky Krkonoš, na severu pak na města a kopce Šluknovského výběžku a Horní Lužice v Německu. Nyní je však výhled k východu omezen vzrostlými stromy. V dobách oblíbeného sázení \\"do lotynky\\" byla na Luži hlavní stanice optického telegrafu, kterým byla signalizována tažená čísla ze Žitavy přes Töpfer, Hvozd, Luž, Jezevčí vrch, Ralsko a Bezděz dál do Prahy. Za tuto nežádoucí aktivitu byl zdejší hostinský Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 potrestán vězením. Sedlem východně od Luže vedla ve středověku tzv. Vetešnická cesta (Plunderstrasse) z Čech do Budyšína. Čeští panovníci, vládnoucí tehdy v Lužici, ji obchodníkům zakazovali, takže vozkové byli nuceni cestovat do Žitavy přes Oybin, ale v září 1611 musel této cesty použít sám císař Matyáš II., aby se vyhnul morem postižené Žitavě. Na jihovýchodním úpatí hory je osada Myslivny s lyžařským areálem. Vlek, slalomový svah a skokanský můstek jsou též na německé straně Luže u Waltersdorfu. Další informace najdete zde: Oybin Zřícenina 50 50'31.44"N 14 44'42.97"E Romantická zřícenina hradu Oybin, stojící na temeni pískovcové Stolové hory, je jednou z největších turistických zajímavostí Žitavského pohoří. Hrad byl postaven v místech, kudy již v dávných dobách procházela významná obchodní stezka z Čech do Lužice. Oybin byl osídlen již v době bronzové a železné, avšak dodnes dochované stavby a jejich pozůstatky v prostoru hradu pocházejí až z 13. století. Johann von Guben, žitavský městský písař z poloviny 14. století, uvádí sice jako prvního stavitele Qualo von Leipa, ale je možné, že zde sídlili již jeho předkové. Na počátku 14. století hrad rozšířil Jindřich z Lipé, který jej dostal od Jindřicha VII. jako říšské léno za zásluhy při volbě Jana Lucemburského za českého krále. Po různých politických sporech ale hrad připadl opět České koruně a jeho majitelem se stal Janův syn Karel IV. Ten v průběhu své vlády rozšířil stávající opevnění hradu, nově přistavěl Císařský dům (1364) a gotický klášterní kostel ( ), který nese charakteristické znaky pražské chrámové stavební školy Petra Parléře. V průběhu následujících 200 let náležely hrad i klášter k sobě; zvláštní zkouškou pro toto soužití byla úspěšná obrana proti útokům husitů v roce Po válečných letech nastala v poslední čtvrtině 15. století znovu čilá stavební činnost. Ještě v době reformace na počátku 16. století byla vytesána chodba na jižní straně klášterního kostela. Poté, co byl klášterní život mnichů v 16. století ukončen, sloužilo toto zařízení již jen obranně technickým účelům. Roku 1574 získala hrad s klášterem a přilehlými pozemky Žitava. Rozhodujícím pro jejich osud však byl v roce 1577 zásah blesku a následující požár, při němž celý komplex shořel do základů. Ke znovuvybudování už nedošlo a ke zkáze přispělo v roce 1681 i zřícení jedné ze skal. Další škody vznikly při těžbě kamene ve spodní části hradu. Teprve v období romantismu byly znovu odhaleny zarostlé trosky Oybinu. Zvláštní zásluhu na tom měli malíři C. D. Friedrich a C. G. Carus, kteří svými díly vzbudili zájem dalších umělců i veřejnosti. Oybinu se ujali historici a na hoře bylo vytvořeno muzeum. Jen obtížně se ale dařilo zastavit další hroucení zdí. V roce 1990 byl stav škod již tak velký, že hrozilo uzavření celého hradu. Teprve v posledních letech probíhají rozsáhlé práce na zachování hradu i kláštera. Celému hradu dominuje torzo klášterní katedrály s typickými štíhlými okny v obvodových stěnách. Kostel, vybudovaný za vlády Karla IV. si i po staletích uchovává svou fascinující atmosféru. V letní sezóně se zde často konají koncerty vážné hudby. Klenutá chodba s vyhlídkovými okny, ve které byla umístěna Křížová cesta, vede do prostoru hradního hřbitova s renesančními náhrobky, který je dodnes využíván. V nejsevernější části zříceniny je stylová restaurace s občerstvením. V pískovci vytesané schodiště vede na hlásku - nejvyšší místo hradu, z něhož je nádherný výhled na vrch Töpfer, Hvozd s kamennou rozhlednou, nedalekou Žitavu nebo městečko Oybin v údolí. Další informace najdete zde: Hrad Skalní hrad Sloup 50 44'9.24"N 14 34'51.24"E Při prázdninovém putování v okrese Česká Lípa jsme nemohli vynechat návštěvu zdejšího slavného skalního hradu, který patří k oblíbeným cílům turistů. Hrad Sloup je památkově chráněný a nachází se na mohutném, značně erodovaném pískovcovém skalním suku. Zajímavý pohled se nabízí již při příjezdu. Svislé, místy až převislé skalní stěny ohraničují horní plató ve výšce asi 35 m nad okolním terénem. Rozměry skály jsou přibližně 100 x 60 metrů. Nepřístupné stěny jsou přerušeny jenom několika úzkými spárami. Řekl bych, že se nejedná o klasický skalní hrad, nýbrž spíše barokní sakrální objekt. Zdejší prostory byly ve skále v průběhu doby lidmi různě upravovány, přizpůsobována a doplňována o další objekty. Skalní místnosti světského i sakrálního určení byly vytesávány a dostavováno jak uvnitř skály, tak i na jejím povrchu dle momentálních potřeb. Velice zajímavé je také jejich důmyslné vzájemné propojení. Většina prostor je prázdná, bez instalace sbírkových uměleckých předmětů. Tato prázdnota je však zajímavě působivá a romantická. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Dle archeologických nálezů bylo okolí skalního suku útočištěm člověka už v pozdní době kamenné. První zmínka o hradu pochází patrně z 13. nebo 14. století. Z hradních budov se však dodnes nic nedochovalo. Po roce 1680 začali skalní hrad obývat poustevníci. Stavbu doslova provrtali, do svislých stěn vytesali prostory a některé z nich vzájemně propojili. Zajímavý je také hluboký výklenek s kruhovou studnou nebo do kamene vytesané dvouramenné schodiště. Prostor poustevny s barokní skalní kaplí má v nejvyšším místě její klenby proražen na povrch oválný otvor. Dle vybavení interiéru je vidět, že se kaple občas využívá ke komorním koncertům a uměleckým vystoupením. Poustevníci zde žili až do roku 1785, který vzhledem k vydanému dekretu Josefa II. znamenal konec poustevníků v Čechách a tedy i na Sloupu. Kolem části vnějších stěny procházíme po ochozu ke skalním terasám.na jedné z plošin stojí také Skalní kaple a zděný domek, v jehož sousedství je uměle přitesaná vyhlídková terasa se sochou poustevníka Samuela Görnera s dalekohledem. Původně vyučený zahradník uměl totiž vyrábět čočky do dalekohledů a brýlí. Přístup na tuto podivuhodnou stavbu vede z východní strany po zčásti dřevěném a zčásti ve skále vytesaném schodišti, které ústí na nevelkou terasu, kde je umístěna pokladna. Platíme vstupné a volíme samostatnou prohlídku bez průvodce. V pokladně jsme si zapůjčili zajímavý leták s plánkem hradu. Procházíme se, stoupáme i klesáme a rozhlížíme se. Z několika míst se nám nabízí úžasné výhledy do okolí i na zalesněné okolní kopce s vyhlídkou Na Stráži a skalami u Samuelovy jeskyně. Západní část skalního masivu sloužila dříve patrně jako park a dnes je porostlá několika stromy. V okolí jsem navštívil následující zajímavá místa: - zřícenina hradu Frydštejn: - pohádková Panská skála: - procházka po Českém Švýcarsku: www. turistika. cz/ cestopisy/ prochazka- v- narodnim- parku- ceske- svycarskomariina-skala-vileminina-stena-rudolfuv-kamen - zajímavé mauzoleum: - vodopády na Bobřím potoce: - zámek Ploskovice: - obecné vyznání Českému středohoří: - morový sloup v Jablonném v Podještědí: www. turistika. cz/ mista/ barokni- morovy- sloup- sousosi- sv- salvatora- v- mestecku-jablonne-v-podjestedi - chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí: www. turistika. cz/ mista/ chram- sv- vavrince- a- svzdislavy-jablonne-v-podjestedi - originální orloj v obci Kryštofovo údolí: - zajímavá vesnička Kryštofovo údolí: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Výstup na horu Ralsko Zřícenina Ralsko 50 39'7.45"N 14 43'37.81"E zalesněný vrch je dominantou kraje. Většina lidí má s tímto názvem spojený pouze gotický hrad na vrcholku, ale tento pojem skrývá i název pro přírodní rezervaci a dokonce i vojenský prostor. Kdy byl hrad přesně založen, doloženo písemně není. Existují záznamy o turnaji v Magdeburku v roce 983, jehož se zůčastnil rytíř Teodor z Ralska, také že majitelem byl snad roku 1175 Heřman z Ralska z rodu Markvarticů, ale oba záznamy se týkají možná usedlostí (dvora) na úpatí kopce. Další výklad doložený archeology uvádí kolem roku 1380 mocný rod Vartenberků, který vystavěl kamenný hrad místo původního dřevěného a včlenil jej do soustavy hradů k ochraně a kontrole obchodních cest. V nedaleké Mimoni si vybudovali i celní stanici. V roce 1426 hrad dobývali marně husité, ale o rok později už na hradě husitská posádka sídlila. To proto, že tehdejší vlastník panství Jan Chudoba z Vartenberka patřil k jejich příznivcům. Po husitských válkách hrad rychle střídal majitele a roku 1468 byl dobyt žitavským vojskem z Lužice. Po nějakou dobu zde působili i loupeživí rytíři a nacházela se zde podloudná mincovna. Od roku 1505 panství koupila rodina Bíbrštejnů a o hrad se přestali starat. O sto let později byl popisován jako pustý. Byl často terčem hledačů pokladů, kteří v něm nadělali četné díry. Hora s okolím byla v letech nepřístupná pro veřejnost kvůli sovětskému vojenskému prostoru. V době jejich působení shořela vyhlídková věž. Hrad Ralsko je nejvýše položená zřícenina v Čechách a je volně přístupná všem návštěvníkům. Po trošce námahy a stoupání do závratné nadmořské výšky 696m se před Vámi otevře krásný pohled do kraje. K hradu a kopci se váží dvě zajímavé pověsti. Podle té první je údajně na hradě ukryt poklad, který hlídá velký zlý pes. Druhá pověst vypráví příběh o bájném vojsku podobnému tomu v Blaníku, které prý povstane, až bude národu nejhůře. Více zde: Autor článku: Kamila Dvořáková Další informace najdete zde: Malý Ještěd Kopec 50 44'35.76"N 14 56'35.13"E Zalesněný kopec severozápadně od nejvyššího vrcholu Ještědského hřbetu. Ze svahu je překrásný výhled na České středohoří. Od roku 1906 zde stávala dřevěná chata tzv. Jäckelova bouda, kterou otevřel bývalý voják Wenzel Jäckel u příležitosti Německo- české výstavy v Liberci. Turistická chata poskytovala turistům příjemné občerstvení a ubytování až do 60. let 20. století. Poslední vlastník nechal boudu zchátrat. Na místě najdete jen zbytky rozlehlého stavení. Další informace najdete zde: Vraní skály Skalní útvar 50 49'13.60"N 14 49'21.94"E Vraní skály jsou významnou skupinou skal (500 m) nad Krásným dolem, asi 1 km západně od Horního Sedla a 1 km jihovýchodně od Popovy skály. Skály jsou tvořeny velmi pevným pískovcem se slepencovými polohami, prostoupeným na jižních stěnách horizontálními i vertikálními puklinami. Pro svou velkou členitost a pevnost jsou již od konce 19. století hojně vyhledávané horolezci, kteří je označují jako Krkavčí skály. Na jejich vrcholky vedou výstupy až VII. stupně obtížnosti. Zpevnění pískovce snad způsobila čedičová hornina, o níž někteří autoři předpokládají, že kdysi vyplňovala hlubokou a postupně se zužující skalní rozsedlinu, která rozděluje skalní masiv podélně od SV k JZ na dvě mohutné, rovnoběžně stojící řady skal. V jihovýchodní řadě je nejrozsáhlejší skalní blok, na jehož severovýchodním okraji vyčnívají dva vrcholky Šachtových věží, severovýchodně od něj je dvojvrcholová skála Hruška a skále na jihozápadě se říká Krkavčí hnízdo. V severozápadní řadě skal je největší Fellerova věž a západně od ní Krkavec. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Další informace najdete zde: Sloup koupaliště Koupaliště 50 44'49.78"N 14 35'37.97"E Radvanecký rybník má rozlohu 8,67 ha, jeho břehy jsou z větší části zalesněné a na severu na ně navazuje poměrně velké rašeliniště. Na protější jižní straně je mohutná hráz s výtokem, procházejícím širokým uměle vyzděným tunelem. Kdysi zde stávala pila, podle níž se rybník nazýval "Bretteich" (Prkenný rybník). V roce 1905 bylo na jihovýchodním břehu rybníka zřízeno Koupaliště s písečnou pláží. Ceník služeb koupaliště na rok 2012 VSTUPNÉ Osoby starší 15 let... 35,- Kč/den Děti od 6 do 15 let, studenti, důchodci, invalidní důchodci (po předložení ZTP)... 20,- Kč/den Více zde: Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: Lázně Termální lázně Chrastava 50 49'2.46"N 14 56'56.15"E Termální lázně Chrastava u Liberce. K dispozici jsou dva vnitřní a dva venkovní bazény o teplotách 32 až 38 C, finská sauna, parní sauna, Turecká lázeň Hammam a multifunkční vany. Voda v bazénech využívá minerální vodu s Vysokým obsahem železa a minerálů z hlubin země. Navíc je obohacená v jednom bazénu mořskou solí z Itálie a v druhém bazénu mořskou solí z Austrálie. Bazénová hala: Nacházejí se zde dva vnitřní a dva venkovní bazény, vstupní hala s pokladnou, převlékací boxi a šatní skříňky, finská sauna, parní sauna, hammam, multifunkční vany, suchý a vodní bar. Velký bazén s podvodními lavicemi a lůžky s masážními tryskami se vstupem k vodnímu baru je napájen vodou z vrtu ohřátou na C s přísadou mořské soli z Itálie. Vířivka s intimní atmosférou je napájen vodou z vrtu ohřátou na C s přísadou mořské soli z Austrálie. Venkovní sluneční terasa je spojena s dvěma venkovními bazény, které budou otevřeny od března Dále se zde nachází finská sauna o teplotě C, parní sauna. Wellness služby: Finská sauna s ochlazovacím bazénkem, parní sauna a hammam procedura, která zahrnuje prohřátí na horkém kameni, peeling speciální žínkou Kessa a mýdlová masáž speciálním mýdlem. Multifunkční vana NeoQI: Multifunkční vany, mají pozitivní účinek podvodních masáží, je zde vztlak vody o optimální teplotě C s cíleným prouděním na konkrétní části těla. Další funkce multifunkčních van jsou krom hydromasáží i infrasauna, která využívá infračervené záření, tzv. suché teplo, které proniká přímo do kožních tkání, přičemž účinky jsou takové, že detoxikují pokožku, povzbuzují pocení, uvolňují bolest, zlepšují krevní oběh a spalování kalorií. Parní lázeň pročišťuje pokožku a zvyšuje její elasticitu, zvyšuje schopnost pokožky přijímat účinné látky a má omlazující efekt. Vibrační masáž urychluje metabolické procesy, zlepšuje odtok lymfy a zlepšuje funkčnost pokožky, svalů a vnitřních orgánů. Vichy sprcha, jinak také skotské střiky, se střídavě tryskajícími proudy vody a teplotou dle požadavku klienta, masíruje a ošetřuje celé tělo a prokrvuje pokožku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Terapie jsou vhodné pro všechny - muže, ženy, a to každého věku a tělesné kondice. Lázně svým vybavením a teplotou vody nejsou určeny pro děti. Pro vyžití dětí je v areálu budován dětský bazén s atrakcemi, který bude dokončen v rámci II. etapy realizace projektu, a který bude s celým komplexem propojen spojovacími krčky na konci roku Nic méně děti zákaz vstupu nemají a i oni mohou využít všeho co se v areálu nachází. Autor článku: Martin Pal Další informace najdete zde: Ski areál Ještěd Ski areál Skiareál Ještěd bude v zimní sezóně plný překvapení! 1x kabinka, 2x čtyřsedačka, 1x dvousedačka a 5x vlek 12 km sjezdových tratí různých obtížnosti Moderní zasněžovací systém pro 95% tratí Půjčovna a Servis se špičkovým vybavením VIP Test centrum přímo na sjezdovce Lyžařská škola a školka pro děti i dospělé Obchod sportovního oblečení, doplňků a suvenýrů Občerstvení a Restaurace přímo na sjezdovce Sociální zařízení na několika místech areálu Parkování přímo v areálu ZDARMA VEČERNÍ LYŽOVÁNÍ každý den Sjezdovka F10-Pod lany (horní parkoviště u kabinové lanovky) Pondělí - Neděle od 18:00 do 21:00 hodin Udělejte si večer čas a přijeďte na lyže! SKIBUSem AŽ POD SJEZDOVKU Autobusová doprava z PRAHY a dalších měst. Jezdíme na denní i večerní lyžování Speciální linky přímo do areálu a zpět! Rezervace + Informace KVALITNÍ STRAVOVÁNÍ Speciality české kuchyně i zdravá výživa. Nabídka zeleninových salátů i dezertů. Komfortní a útulné posezení uvnitř i venku. 3 restaurace a 4 bistra přímo u sjezdovky. NAŠE VLASTNÍ PŮJČOVNY NOVÉ modely lyží BLIZZARD. NOVÉ snowboardy WESTIGE Vybavení pro děti i dospělé Speciální ceny pro cestující SKIBUSem LYŽAŘSKÁ ŠKOLA A ŠKOLKA Sjezdové lyžování i Snowboarding Individuální i skupinová výuka Dětská lyžařská školka Příjemně, zábavně, profesionálně? 50 44'4.03"N 14 59'51.29"E BEZPEČNOST NA SJEZDOVCE PŘEDEVŠÍM! Provoz na sjezdových tratích má svá jasná pravidla. Pro zajištění bezpečnosti své i ostatních doporučujeme používat helmu a dodržovat níže uvedená pravidla! LYŽUJTE VE VŠECH NAŠICH AREÁLECH Koupě permanentky Vám umožní lyžovat na všech sjezdovkách ve všech našich skiareálech: Herlíkovice, Šachty- Vysoké nad Jizerou, Kamenec-Jablonec nad Jizerou, Kašperské Hory a Kozinec. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Informace o provozu areálu: nebo info@skijested.cz Provozní doba: 8:30-16:00 a 18:00-21:00 Další informace najdete zde: Kristýna - jezero a rekreační areál Letovisko 50 51'33.41"N 14 49'26.36"E Kristýna je přírodní jezero s přilehlým rekreačním areálem poblíž města Hrádek nad Nisou, na českoněmecko-polském trojmezí. Je to zatopený bývalý důl na lignit, uprostřed s větší hloubkou, celoročně čistou vodou, několika písečnými plážemi vhodnými ke koupání a mnoha zátočinami k relaxaci či rybaření. Dodnes je Hrádečáky běžně užíván výraz "Doly". Je odsuď krásný pohled na východní část Lužických hor - Popovu skálu, Sedlecký Špičák, přecházející v Žitavské pohoří (Zittauer Gebirge) - Weisbachtall, Füchskanzel a Böhnischenausichts, při dobré viditelnosti i na západní část Ještědského hřbetu včetně Ještědu. Na jihu je obtékána řekou Lužická Nisa, která zde tvoří přirozenou hranici se sousedním Německem. Je zde autokemp s chatkama a penzionem, okolo celé Kristýny pak několik restaurací a bufetů, většina se sezónním provozem, několik s celoročním. Tradičně se zde každý rok v červnu pořádá hudební festival Hrádek Rock Summer s důrazem na české a regionální obsazení, letos 2012 bude 10. ročník. webkamera : Autor článku: andyurbanka Další informace najdete zde: Zákupy - koupaliště Koupaliště 50 40'48.72"N 14 39'9.32"E Zákupské Koupaliště najdeme u Velkého rybníka v Zákupech, má písčitou i travnatou pláž, je malé, ale vcelku příjemné. Na pláži je i občerstvení. Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: Hostinec Zlatá lípa - ubytování Cyklisté vítáni 50 41'26.88"N 14 44'31.02"E Ubytování, adresa: Noviny pod Ralskem 47 Telefon: , motorestzlatalipa@seznam.cz Kapacita: 10 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet Hodnocení: Ubytování ve třech dvoulůžkových pokoních s příslušenstvím, chladnička,tv na pokoji. Jeden dvoupokojový Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 apartmán. VE VŠECH PROSTORÁCH HOSTINCE ZLATÁ LIPA JE ZÁKAZ KOUŘENÍ. Možnosti připojení k internetu, Wi-fi, zdarma v prostorách restaurace i pokojích. e na Vás, aby jste přijeli poznávat na kolech či pěšky. Ráj nejen... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Česká hospoda - restaurace Cyklisté vítáni 50 47'41.28"N 14 43'24.24"E Stravování, adresa: Heřmanice v Podještědí 116, Jablonné v Podještědí Telefon: , , info@ceska-hospoda.cz Kapacita: 80 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka místní gastronomické speciality Hodnocení: Perfektní restaurace jak dělaná pro cyklisty, venku zahradní restaurace. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Údolní nádrž Naděje Přehrada Nádrž Naděje Lužické hory 50 42'10.55"N 14 50'17.70"E Údolní nádrž Naději nalezneme ukrytou v údolí Hamerského potoka v lesích Lužických hor. Rozkládá se na 1, 16 ha plochy.1km jižně pod Horní Světlou, od které se sem dostaneme po červené turistické značce. Přehrada byla postavena již v letech a původně sloužila jako akumulační nádrž pro pohon mlýna v obci Hamr. V současné době je ve správě podniku Povodí Ohře a není hospodářsky využívaná, koupání je zde možné, pláže zde však nehledejte, žádné tu nejsou, voda je díky umístění přehrady i v létě poměrně dost studená. Nedaleko přehrady(0, 5km) naleznete další přírodní zajímavost a to Ledovou jeskyni, ke které si budete od rozcestníku ještě další 0, 5km vystoupat do strmého svahu. Vydáte- li se od přehrady po červené k Horní Světlé a dále, dojdete až k nejvyšší hoře Lužických hor Luži. Autor článku: Adam Horký Další informace najdete zde: Chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy, Jablonné v Podještědí Chrám 50 45'56.09"N 14 45'42.66"E Při jedné prázdninové cestě po severu naší republiky jedeme malebným krajem po málo frekventované silnici. Jabloňovou alejí se dostáváme nad údolí, a kde se vzalo, tu se vzalo, jako zázrak se před námi objevilo příjemné městečko Jablonné v Podještědí. Zastavujeme na náměstí, prohlížíme si to tady a ochutnáváme zmrzlinu. Boční uličkou přicházíme k místní dominantní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 stavbě, kterou je Chrám svatého Vavřince a svaté Zdislavy. Objekt mne upoutal na první pohled svou mohutností a impozantností. Výrazná červenobílá fasáda jakoby křičela na kolemjdoucí. Člověk nemusí znát detaily o této stavbě, ale na první pohled je jasné, že se jedná o jeden ze symbolů města. Chrám svatého Vavřince a svaté Zdislavy patří k předním stavbám barokního stavitelství ve střední Evropě. Autorem stavby je pozdější mistr rakouského baroka Jan Lukáš Hildebrant, přičemž se jedná o jeho první velké dílo. Výstavbu dnešního chrámu zahájil v roce 1699 tehdejší majitel panství František Antonín Berka z Dubé. Jednalo se však o náročnou stavbu a tudíž byl chrám vysvěcen až v roce Návštěva interiéru chrámu je možná pouze ve stanovené časy. Vzhledem k tomu, že jsem neměl štěstí na tu správnou dobu a musel bych čekat, tak jsem se spokojil pouze s prohlídkou zvenčí. Většina lidí přichází k objektu od Náměstí Míru v Jablonném v Podještědí. Před chrámem se nachází malé náměstíčko, park, do kterého je obráceno bohaté průčelí se dvěma bočními hranolovými, ale nedokončenými věžemi. Fasáda je doplněna početnými sochami od J. F. Bienerta z roku 1711 umístěných v ploše, v nikách a na atice. Dominují samozřejmě svatý Vavřinec a svatá Zdislava. V městečku a okolí jsem navštívil následující zajímavá místa: - morový sloup v Jablonném v Podještědí: www. turistika. cz/ mista/ barokni- morovy- sloup- sousosi- sv- salvatora- v- mestecku-jablonne-v-podjestedi - skalní hrad Sloup: - zřícenina hradu Frydštejn: - originální orloj v obci Kryštofovo údolí: - zajímavá vesnička Kryštofovo údolí: - Centrum Babylon v Liberci: - nejstarší zoologická zahrada u nás: - nejstarší botanická zahrada u nás: - Ještěd: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Bílé kameny Zajímavost 50 48'8.63"N 14 51'31.85"E Bílé kameny tvoří izolovanou, morfologicky výraznou skupinu skal asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály. Jako neobvyklá ukázka zvětrávání křídových pískovců jsou Bílé kameny od roku 1955 chráněny a jsou také první zastávkou na Naučné stezce "Lužický přesmyk", která začíná v Jítravě. Skály jsou tvořeny šikmo ukloněnými vrstvami světlých svrchnokřídových pískovců. K jejich naklonění došlo v třetihorách vlivem tektonických pohybů na lužickém zlomu, jehož průběh je dobře patrný na nedalekých Kozích hřbetech. Během dalšího vývoje byly pískovce vystaveny intenzivní erozi, při níž docházelo k postupnému rozšiřování puklin a obrušování povrchu skal, které tak získaly současnou podobu. Dnes jsou Bílé kameny rozděleny třemi širokými, téměř svislými puklinami do několika samostatných skalních bloků, tvořících Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 malé skalní město. Neobvyklý vzhled 20 m vysokých skal je podmíněn jejich složením. Svrchní části skal tvoří pískovce s vyšším obsahem minerálu kaolinitu, kterému vděčí za svou bílou barvu. Stejnoměrné složení těchto pískovců zase vedlo při zvětrávání ke vzniku zaoblených tvarů. Ve spodní části skal jsou již pískovce méně kaolinické a mají zřetelněji vyvinutou vrstevnatost se šikmým sklonem vrstev. Na stěnách nebo při úpatí skal vznikly vyvětráváním méně odolných vrstev pískovců oválné dutiny a jeskyně, z nichž největší je asi 6 m dlouhá. V jedné ze skal je také miniaturní, přes 4 m dlouhý skalní tunel. Další informace najdete zde: Dutý kámen Zajímavost 50 46'7.90"N 14 39'33.34"E Izolovaný zalesněný hřbítek mezi Cvikovem a Kunraticemi jižně od Drnovce je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce hřbetu žílou třetihorní vyvřelé horniny polzenitu. Hlavním důvodem, proč byl Dutý kámen v roce 1955 vyhlášen přírodní rezervací, je pozoruhodný geologický jev: rozpad pískovce do drobných sloupečků. Stejný úkaz je možné vidět také v rezervaci Mühlsteinbrüche u Jonsdorfu na německé straně Lužických hor. Na Dutém kameni je sloupcová odlučnost pískovce nejlépe patrná na 2. 5 m vysokém skalním suku, který stojí asi uprostřed hřbetu na jeho temeni. Vějířovitě uspořádané pětiboké a šestiboké sloupky jsou zde široké 2-5 cm a vysoké až 3 m. Další informace najdete zde: Kaple Křížový vrch 50 47'17.28"N 14 38'39.54"E Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu asi 1, 5 km severovýchodně od Cvikova. Zdejší čedič se vyznačoval zvláštním způsobem rozpadu na zaoblené kamenné koule a v jeho dutinách se hojně nacházely zeolity, zejména natrolit a chabasit. Ještě ve 30. letech 20. století se těžil jako silniční štěrk. Návrší se až do roku 1728 jmenovalo Lískový vrch (Nüssebergel). V červnu toho roku se zde usadil punčochář Johann Franz Richter, který získal povolení k výstavbě poustevny a spolu s Florianem Friedrichem začal budovat poutní místo. O velikonocích roku 1729 vztyčili na skalnatém vrcholku tři kříže, u nichž byly poprvé předváděny pašijové hry o utrpení Páně. Později se pašije hrály na náměstí ve Cvikově, odkud se na paměť ukřižování Ježíše Krista vynášely na vrchol kopce velké dřevěné kříže. V dubnu roku 1730 byla zahájena stavba kamenného Božího hrobu, nad nímž byla postavena dřevěná stříška s podloubím a dokončená kaple byla vysvěcena 24. července Cesta ke kapli postupně získala ráz Křížové cesty, protože několik dobrodinců u ní nechalo na své náklady postavit 8 zděných kapliček s nejdůležitějšími zastaveními Ježíšova utrpení vymalovanými na plátně. Kapličky se stavěly postupně shora dolů; první z nich, znázorňující Ukřižování, byla vysvěcena v květnu 1730 a dalších 5 zastavení přibylo do roku Zbývající dvě kapličky byly postaveny v letech 1741 a 1747, přitom poslední, znázorňující Ježíšovo odsouzení, byla vysvěcena až roku O rok později byl na vrcholu postaven nový kříž, protože původní byl poražen větrem. V srpnu 1738 se také začala stavět poustevna, zasvěcená 24. ledna 1740, a jejím prvním obyvatelem se stal Josef Schür. V roce 1762 byla na poustevně postavena věžička, v níž byl umístěn zvon. Poustevníci zde žili až do roku 1782, kdy císař Josef II. c. k. dekretem všechny poustevny zrušil a poslední poustevník Reichelt se musel vrátit do světského stavu. Brzy poté začala kaple božího hrobu chátrat a církevní úřady prosazovaly zrušení pašijových her i zbourání kapliček Křížové cesty. Cvikovský děkan Ignaz Jaksch roku 1797 pašijová představení ve Cvikově zrušil, ale spolu s obyvateli města se postavil za zachování Kalvárie. Podle konečného rozhodnutí z roku 1805 se měla Křížová cesta nově zřídit ve cvikovském kostele, kapličky na Kalvárii měly být ponechány osudu a nesměly se opravovat. Dřevěná kaple Božího hrobu stála do roku 1845, kdy byla na jejím místě z dobročinných darů postavena nová kamenná kaple, vysvěcená 24. října Na jejím oltáři byl umístěn obraz Snímání z kříže, namalovaný podle Rubense. V roce 1883 byla kaple Kalváriovým spolkem renovována a v témže roce byla kolem cesty vysázena lipová alej. Další informace najdete zde: Brazilka Zajímavost 50 50'46.25"N 14 39'42.23"E Brazilka je mokřinová louka, ležící asi 1,5 km severně od Dolní Světlé pod Luží, nedaleko hraničního přechodu do Waltersdorfu. Pojmenována byla podle zaniklé samoty v její blízkosti. Přestože byla tato Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 cenná lokalita v 80. letech nevhodným odvodněním téměř zničena, některé vzácné druhy rostlin na ojedinělých vlhčích místech přežily. Na jaře roku 1999 zde byly proto provedeny úpravy, které by měly zpomalit odtok vody a zlepšit podmínky pro opětovné rozšíření mokřadních rostlin. V současné době se zde vyskytuje například rašeliník, vřes obecný, ostřice obecná, sítina ostrokvětá, všivec mokřadní a masožravá rosnatka okrouhlolistá. Můžeme zde zastihnout i některé z ohrožených živočichů, k nimž patří zmije obecná, ještěrka živorodá, chřástal polní nebo sluka lesní. V červnu 1999 byla na lokalitě zřízena krátká Naučná stezka, která na čtyřech zastávkách seznamuje se zajímavostmi louky a se způsobem její obnovy. Další informace najdete zde: Sloup v Čechách - lesní divadlo Zajímavost 50 44'20.36"N 14 35'20.00"E Lesní divadlo se nachází asi půl kilometru jižně od Sloupu. Divadlo bylo slavnostně otevčeno roku 1921 Hauptmannovou hrou Potopený zvon. V 60. letech 20. století divadlo začalo chátrat. V roce 2004 však bylo opraveno a v letních měsících se tu pravidelně konají divadelní představení. Kapacita diváků je okolo 250. Autor článku: Klára Nováková Další informace najdete zde: Sloup v Čechách - sousoší Kalvárie Socha 50 44'20.64"N 14 35'17.11"E Sousoší Kalvárie se nachází v centru obce, na náměstí T. G. Masaryka. Je dílem sochaře Antonína Brauna a bylo vytvořeno v roce V jeho blízkosti se nachází barokní fara z roku 1786, nedaleko je také zámek a kostel svaté Kateřiny. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: Lesní divadlo Sloup Ostatní 50 43'55.60"N 14 35'0.56"E Sloup v Čechcách kromě krásného skalního hradu, nabízí několik zajímavých míst. Jedním z těchto míst je i lesní divadlo, které nalezneme u silnice vedoucí ze Sloupu na Svojkov. Lesní divadlo bylo založeno v roce 1921 "Divadelním spolkem Sloup". Do pískovcové skály zde byly vyhloubeny chodby, postavila se zde pískovcová věž, podium, stěna s gotickou branou a samozřejmě nemůžeme zapomenout na hlediště pro 2000 diváků. Divadlo bylo slavnostně otevřeno na svatodušní neděli roku 1921, divadelním dramatem "Potopený zvon". Pro svou výbornou akustiku zde byly také hrané opery a operety. V 60. letech zaznamenalo divadlo velký úpad a bylo zdevastováno. Znovu bylo obnoveno až v roce Na obnově se podíleli místní obyvatelé. V současnosti zde probíhají v letních měsících divadelní představení. Více informací o kulturním programu naleznete zde. Pokud zavítáte do Sloupu nenechte si ujít návštěvu Skalního hradu a Samuelovy jeskyně. Autor článku: Žaneta Šebková Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 Studánka - Augenwasserquelle Studánka 50 46'20.06"N 14 36'3.85"E Při cestě po zelené značce, jež nás vede malebným Údolím samoty dojdeme k prameni, který je obložen pískovcovými kameny s dřevěnou stříškou. První úpravy pramene provedli členové cvikovského Horského spolku v roce 1896, kdy studánku obložili kameny při úpravě cesty vedoucí údolím. V dostupných materiálech český název studánky není, pouze německý Augenwasserquelle. Dle pověstí z dávných časů měla voda léčivé účinky na zrak. Voda ze studánky dále odtéká do Dobranovského potoka. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Jablonné v Podještědí - Informační centrum Ostatní 50 45'55.37"N 14 45'39.74"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Náměstí Míru 23, Jablonné v Podještědí tel Provozní doba: leden-červen září-prosinec PO - PÁ červenec - srpen PO-PÁ SO-NE Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Strom pro Nový Bor Ostatní 50 45'32.51"N 14 33'22.64"E Prostoru kruhového objezdu v jižním rohu Náměstí Míru v Novém Boru dominuje zajímavé umělecké dílo. Tj, Strom pro Nový Bor, který zde byl instalován v roce Dílo dle návrhu Bořka Šípka vytvořili skláři ve sklárně AJETO v Lindavě. Kovový kmen byl zhotoven v Kamenickém Šenově ve firmě pana Miroslava Vogla a stavební práce zajistila Borská Stavební s.r.o. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 Kamzičí studánka pod Klíčem Studánka 50 47'12.73"N 14 34'7.57"E Vydatné prameny vody jsou na úpatích hory Klíč známy již z pradávných dob. Dokladem je samotný název hory Klíč, praslovansky Ključ, kterým naši předci označovaly prameny vod. A právě jeden takový pramen se nalézá pod západním sedlem Klíče na úrovni suťoviště. I název Studánky má své odůvodnění, když při troše štěstí zahlédneme kamzíka, kteří se kolem Klíče vyskytují je název studánky jasný. Dnes voda z Kamzičí studánky napájí novoborský vodovod. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Nový Bor - Informační centrum Ostatní 50 45'25.49"N 14 33'17.82"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: T.G. Masaryka 46, Nový Bor tel.: Provozní doba: KVĚTEN - ZÁŘÍ: PO - NE ŘÍJEN - DUBEN: PO - PÁ Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: turistické rozcestí Sloup - pod hradem Rozcestí 50 44'9.10"N 14 34'54.01"E Turistický rozcestník, který se nachází známé romantické zříceniny hradu Sloup, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po modré značce ve směru Česká Lípa, Pihel, U sedmi trpaslíků - Radvanec, Údolí samoty, U posedu - Trávník, Mařenice, Babiččin odpočinek, Jablonné v Podještědí, po značce žluté ve směru Sloup - Záhořínská kaple, Pod Ortelem, U posedu, Cvikov a po značce červené ve směru Nový Bor - Sedlo Pod Slavíčkem, Svojkov, Česká Lípa. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: turistické rozcestí v Údolí samoty Rozcestí 50 45'56.16"N 14 36'6.37"E Turistický rozcestník, který se nachází v Údolí samoty, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Česká Lípa, Pihel, U sedmi trpaslíků, Sloup, Radvanec - U posedu, Cvikov, Trávník, Mařenice, Babiččin odpočinek, Jablonné v Podještědí a po značce zelené ve směru Nový Bor, Lesní hřbitov, Půlnoční stráň, Havraní skály - Udolím samoty do Cvikova. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14