Den boje proti. rasismu

Transkript

1 Den boje proti rasismu Olomouc

2 SBORNÍK Z KONFERENCE pořádané pod záštitou biskupa Mons. Josefa Hrdličky a náměstkyně primátora města Olomouce Mgr. Evy Machové,,Den boje proti rasismu Olomouc, březen 2011 ISBN

3 Obsah sborníku Zdravice biskupa....3 Mons. Josef Hrdlička Úvodní slovo.. 4 Ludmila Gottwaldová, DiS Úvodní slovo Mgr. Eva Machová Představení Střediska Khamoro pro etnické menšiny a poradenství... 6 Bc. Kateřina Pražáková, Bc. Lucie Chamraďová 1. Šíření pozitivního obrazu o národnostních menšinách v ČR... 9 Mgr. Monika Horsáková, Martin Grinvalský 2. Diskriminace Romů: úvod do problematiky a vybraná témata Mgr. Bohuslava Bartheldyová 3. Obraz Romů v médiích a snaha Romea, o.s. o jeho objektivizaci.16 Ing. Zdeněk Ryšavý, František Kostlán, 4. Situační testing a strategická litigace v boji proti diskriminaci...23 Mgr. Martina Štěpánková 5. Diskriminace v přístupu k bydlení Mgr. Anna Hořínová 6. Diskriminace z pohledu cizinců mimo EU Bc. Kateřina Výmolová 7. Extremistické pochody a sociálně vyloučené romské lokality: krizová komunikace a možnosti občanské společnosti Bc. Michal Láš 8. Zkušenosti policie s rasovými delikty pplk. Mgr. Michaela Sedláčková 2

4 Zdravice biskupa Pokoj a dobro všem účastníkům olomoucké konference ke dni boje proti rasismu! Vzpomínám si na výrok papeže Jana Pavla II., který před lety navštívil i naši Olomouc, že vždy velmi zdůrazňoval lidstvu potřebu ochrany a rozvíjení lidské osoby, aby byly odstraněny a překonány všechny druhy sociální, rasové nebo kulturní diskriminace v základních právech člověka, neboť odporují záměru Spasitele. Zdůraznil, že lidská solidarita a vytváření společného dobra (obecného blaha) pro všechny lidi bez rozdílu, patří k prioritám i křesťanského postoje a je výraznou křesťanskou ctností. Toto,,společné dobro podle učení církve obsahuje tři podstatné prvky: respekt a rozvíjení základních práv osoby, dále rozvoj duchovního i tělesného dobra každého člověka a pokoj a bezpečnost pro menšiny a jejich členy. Cítíme, že rasismus je destruktivní, nenávistné, nepřípustné zlo a odmítáme je. Mějme ale na paměti, že je stěží vymýtíme jen bojem či násilnou metodou. Biblická rada o přemáhání zla dobrem obsahuje tvůrčí výzvu, kterou nachází v srdci každý,,člověk dobré vůle, pro kterého je pojem lásky k bližnímu zásadní a zavazující. Dá se to říct i tak, že,,zlo máme překonávat ještě silnějším dobrem. A jak víme, i láska k bližnímu je vynalézavá a tvůrčí, objevuje cesty a nepočítá oběti ve svém nasazení pro dobro bližních jakékoli barvy pleti, protože oni, stejně jako my, jsme byli stvořeni k obrazu Božímu. Pokud i v naší společnosti existují instituce a hnutí, která se snaží zlepšit podmínky lidí ohrožených rasismem, podporujeme je s úctou a vážíme si toho, že s nimi můžeme spolupracovat. Hledání cest i v těžko schůdném terénu našeho pluralitního a rozporuplného světa ať i vás, přátelé, vede k tomu, že se ve vašich snahách naplní příslib evangelia o tom, že,,kdo hledá, ten nalézá. Přeji vám mnoho dobré inspirace, hledání i nalézání cest, odvahu i ochotu k obětavému nasazení pro tyto cíle. Mons. Josef Hrdlička, pomocný biskup olomoucký 3

5 Pár slov na úvod konference Ludmila Gottwaldová, DiS ředitelka Charity Olomouc Vážení a milí účastníci! Vítám Vás na konferenci pořádané naší organizací, Charitou Olomouc, k Mezinárodnímu dni boje za odstranění rasové diskriminace. Velmi mě těší, že jste přijali naše pozvání. Věřím, že témata, která jsou pro Vás přichystaná, Vás zaujmou a pomohou k prohloubení dobrých mezilidských vztahů v naší společnosti. Přeji Vám i přednášejícím mnoho dobrých podnětů do další práce! Přeji nám všem pěkný den! Ludmila Gottwaldová, ředitelka 4

6 Úvodní slovo Mgr. Eva Machová náměstkyně primátora města Olomouce Vážené čtenářky, čtenáři, byla jsem požádána o převzetí záštity nad konferencí s názvem Den boje proti rasismu, která se konala dne v Olomouci. Bylo mi ctí převzít záštitu nejen s ohledem na zaměření konference, ale také na její pořadatele i účastníky. Všichni, kteří se zúčastnili, přinesli nějaké informace, náměty i zkušenosti z praxe. Myslím si, že je potřeba hovořit o rasismu i jiných diskriminačních projevech, protože jsou velmi nebezpečným společenským jevem. Zákon sice postihuje toho, kdo podporuje nebo propaguje aktivity, které prokazatelně směřují k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásání národnostní, rasové, náboženské či třídní záště, ale jde až o následný postih těchto aktivit. Je potřeba takovým aktivitám předcházet, vysvětlovat stávající možnosti a nastavovat jiné způsoby komunikace. Na konferenci zazněly informace z běžného života, z praxe zúčastněných, ale také informace o nástrojích, které máme k dispozici. Vážení spoluobčané, přeji nám všem více nástrojů pro předcházení či zmírnění dopadu společensky nežádoucích jevů. S úctou Mgr. Eva Machová náměstkyně primátora 5

7 Představení Střediska Khamoro pro etnické menšiny a poradenství Charity Olomouc Bc. Kateřina Pražáková, koordinátor Komunitního centra Bc. Lucie Chamraďová, koordinátor Poradenského centra Rozdělení Středisek Charity Olomouc SMP Středisko Khamoro pro etnické menšiny a poradenství SLD Středisko Samaritán pro lidi bez domova STH Středisko sv. Alžběty pro lidi s tělesným hendikepem SDO Středisko sv. Vincence pro lidi s duševním onemocněním SKP Středisko sv. Kryštofa pro krizovou pomoc SMP Středisko Khamoro je strukturováno do několika služeb Školka, Komunitní centrum, Poradenské centrum. Cíle Střediska Khamoro podpora etnických menšin a sociálně znevýhodněných osob, předcházení či zmírnění dopadu společensky nežádoucích jevů, poradenství při řešení veškerých souvisejících problémů. Školka služba zahrnuje programy Školka a Podpora rodiny. Cílovou skupinou jsou: děti ve věku od 3 do 7 let a jejich rodiče, zařízení je rozděleno dle věku dětí na dvě oddělení. Sídlo: prostory zařízení se nachází v lokalitě Nový Svět. Cíle a principy zařízení: hlavním cílem je rozvoj dítěte předškolního věku, zvýšení zájmu rodičů o vzdělávání dětí a plnění rodičovských povinností, sledování fyzického a psychického vývoje dítěte, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, bezplatnost služby jsou poskytovány zdarma, individuální přístup k uživatelům. Program: Program školky má pevnou strukturu, která zahrnuje výchovné složky (jazykovou, rozumovou, mravní, pracovní, výtvarnou a hudební): dopolední činnost individuální práce s dětmi, pohybové aktivity, společná výchovná činnost atd., odpolední činnost procházky, povídání, čtení a hodnocení dne, mimo pravidelný program se děti účastní akcí konaných mimo zařízení (zoo, divadlo, knihovna, výstavy aj.). 6

8 Program Podpora rodiny nabízí: orientaci v problému bytová, pracovní, finanční oblast aj., podporu v komunikaci mezi členy rodiny, vedení rodinného rozpočtu, podporu při výchově a péči o dítě, orientaci v úřední agendě, další poradenství dle potřeb uživatelů. Komunitní centrum vzniklo v roce jako reakce na potřebu pracovat s celými rodinami romských dětí navštěvujících Školku, cílová skupina - děti a mládež od 6 do 26 let, KC je rozděleno dle věku uživatelů služeb a má formu nízkoprahového zařízení (NZDM), služba je zaměřena na výchovně - vzdělávací a volnočasové aktivity, je umístěno v lokalitě Nový Svět. Aktivity: nabízíme výchovnou a volnočasovou činnost v KC i mimo něj v duchu křesťanských morálních hodnot, podporujeme kulturní specifika menšiny. Činnosti: doučování a volnočasové aktivity, besedy, workshopy, exkurze, výlety, soutěže aj. Kroužky: taneční, hudební, výtvarný. Terénní forma NZDM kontakt v místě bydliště uživatele, poradenství vzdělávání a uplatnění na trhu práce, zprostředkování kontaktu s dalšími/následnými formami pomoci, nabídka doučování a volnočasových aktivit, možnosti společenského vyžití mimo lokalitu. Lokality: Mrštíkovo náměstí, Holická ulice Poradenské centrum Poskytuje lidem v obtížné situaci odbornou a bezplatnou pomoc v těchto oblastech: zaměstnanost, pracovně-právní poradenství, bytová problematika, dluhové poradenství, exekuce, rodinné právo, sociální dávky a sociální pomoc. Cíle a principy služby poskytnout pomoc, pomoci zorientovat se ve své životní situaci, 7

9 pomoci uživateli služby účinně vyjádřit své potřeby, posilovat soběstačnost, poskytovat poradenství přímo v přirozeném prostředí, překonávat předsudky majoritní společnosti vůči minoritě, bezplatnost, individuální přístup a důvěrnost, dodržování křesťanských zásad. Terénní pracovní poradenství služba reaguje na jednu z příčin sociálního vyloučení na ztížený přístup k zaměstnání, demotivaci z dlouhodobé nezaměstnanosti, jedná se o poskytování pracovního a odborného poradenství terénní formou v Olomouci a přilehlém okolí, partnery projektu jsou organizace Člověk v tísni, o.p.s., která službu poskytuje v Přerově a Prostějově a Oblastní charita Přerov. Služba nabízí: asistenci pracovního poradce přímo v organizaci či firmě, zážitkově-naučné programy pro mládež, zaměřené na získávání sociálních kompetencí, pomoc s koordinací a zprostředkováním veřejné služby, pomoc s vyhledáním zaměstnání, sestavením životopisu, přípravou na pracovní pohovor a další odborné poradenství, doprovod na úřady, k zaměstnavateli aj. Cíle: vyhledávání a kontaktování osob žijících ve vyloučených lokalitách, navrácení sociální suverenity a pracovních návyků, začlenění těchto osob zpět na pracovní trh, zprostředkování kontaktu s majoritou. 8

10 1. Šíření pozitivního obrazu o národnostních menšinách v ČR Mgr. Monika Horsáková, editorka, moderátorka ČT Ostrava Martin Grinvalský, moderátor ČT Ostrava Pořady o životě a integraci národnostních a jiných menšin patří k těm, které bezezbytku naplňují poslání veřejnoprávních médií. Právě televizní studio Ostrava se přitom problematice národnostních menšin systematicky věnuje. Je to logické, protože právě Ostrava, potažmo celý Moravskoslezský region, je jakýmsi tavícím tyglíkem národností. Před sto lety měla Ostrava - především ve východních provinciích tehdejší habsburské monarchie - pověst Ameriky. Dnes je díky tomu moravskoslezská metropole ukázkovým modelem střetávání a míchání českých, slovenských, polských, romských, řeckých, bulharských, německých i vietnamských kultur a zřejmě nejkosmopolitnějším městem v ČR. V současném mediálním prostředí, které často upřednostňuje kauzy, kriminální zprávy a senzace všeho druhu, se přitom Televizní studio Ostrava, a to stále soustavněji, zaměřuje také na budování pozitivního obrazu národnostních menšin. Jako příklad může posloužit následující výběr pořadů, záměrně jsme přitom vybírali takové, které vznikly v různých výrobních centrech a které zároveň zahrnují různé televizní žánry, od zpravodajství přes publicistiku k dokumentu. V roce 1999 se ostravské televizní studio, tehdejší tvůrčí skupina Marči Arichtevy a Marty Prachařové, významně podílelo na cyklu Děti okamžiku. Cyklus byl koncipován jako dvacetiminutové portrétní dokumenty zajímavých osobností, které mají původ v romském etniku. Záměrem a cílem bylo seznámit často xenofobně laděnou veřejnost s osobnostmi, které se dokázaly zařadit do běžného života a které něco ve svém oboru dokázaly. Za všechny snímky cyklu zmiňme například portréty o slovenském amatérském výtvarníkovi Jánu Berkym (režie: Hana Teislerová), řezbáři Jánu-Biskupu Bartošovi (režie: Hana Teislerová), Gejzovi Horváthovi (režie: Pavel Marek), herci Petru Serge Butkovi (režie: Ján Novák), houslistce Editě Bándyové (režie: Ján Novák), varhaníkovi Kamilu Vavrekovi (režie: Vladimír Merta), písničkářce Katce Šarközi (režie: Vladimír Merta), jihlavském fotbalovém klubu FC Roma (Ján Novák) nebo o hudebním klanu Giňovců z Opavy (režie: Vladimír Merta). Jednotlivé dokumenty cyklu se ve vysílání České televize pravidelně reprízují. Dalším pořadem, který chceme zmínit, je Babylon pravidelný publicistickodokumentární magazín o životě národnostních menšin a cizinců u nás a Čechů v zahraničí. Magazín má týdenní periodicitu a vzniká v Centru publicistiky a dokumentu ostravského studia ČT. První vysílání Babylonu proběhlo v lednu Počáteční stopáž pořadu byla 15 minut. Díky výrazné odezvě byla o rok později navýšena na 20 minut a od začátku roku 2006 mu každý týden patří 25 minut vysílání. Babylon je zaměřený především na servis ze života minorit. Pořad je vysílán v českém jazyce, některé jeho části jsou vysílány v původním jazyce s českými titulky. Obsahovou náplní Babylonu jsou příspěvky zaměřené na kulturní bohatství a zvyky, které si s sebou příslušníci národnostních menšin a cizinci přinesli z původní vlasti, způsob jejich uchovávání, rozvíjení, případně jejich proměny v českém prostředí. I Babylon se snaží být protipólem jednostranné skandalizační mediální masáže a jeho cílem je především ukázat, že setkání 9

11 s řadou lidí, kteří mají kořeny v jiných etnicích, zemích a kulturách nás může výrazně obohatit. Současná struktura magazínu zahrnuje úvodní přehled a obvykle tři pozitivně laděné reportáže zachycující život národnostních menšin a cizinců v Česku nebo Čechů v zahraničí. Závěr pořadu je věnován kulturním pozvánkám na akce související s životem národnostních menšin, tečku pak obstarává přísloví odkazující k určitému národu či etniku. Z výše uvedeného je zřejmé, že cílovým divákem Babylonu rozhodně nejsou pouze národnostní menšiny. Magazín usiluje o zasažení většinového diváka, což se mu, jak vyplývá z ohlasů na jeho vysílání, daří. V tvorbě pořadů věnujících se životu menšin je v současné době v ostravském studiu České televize nejagilnější redakce zpravodajství. Už několik let vysílá zpravodajský týdeník v polském jazyce, v předchozích letech vyráběla přeshraniční česko-polskou sérii pořadů Poznejme se a Známe se, v současné době připravuje romský magazín Romaňi luma Romský svět (vysílání od září 2010) a česko-polský projekt Hranice dokořán (ve spolupráci s TWP Wroclaw, ve vysílání rovněž od září 2010). Ve všech těchto pořadech se opět reportéři zaměřují především na společné rysy a rozdíly mezi cizinci a většinovou společností, na kulturní a společenské zajímavosti, v případě romského magazínu pak také na výrazné aktivity, které se snaží zkvalitnit život romského etnika, popř. řešit jeho problémy. Právě magazín Romaňi luma romský svět, který reakce zpravodajství vyrábí od září loňského roku za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, bychom vám nyní chtěli představit podrobněji. Magazín s týdenní periodicitou o stopáži 7-10 minut má premiéru na ivysílání ČT, které hraje na mediálním trhu stále významnější úlohu, a reprízu pak v rámci pořadu Zajímavosti z regionů. Pořadem provází dvojice moderátorů. Aktuálně je to Martin Grinvalský, zástupce mladé, nastupující romské generace, a Eva Lankočí. Právě ji coby zástupkyni většinové společnosti kolega provází romským světem. Nabízejí zpravodajský přehled nejdůležitějších událostí týdne z pohledu romské menšiny, rozsáhlejší reportáž na jedno vybrané téma (střídají se přitom témata aktuálně-publicistická, poradenská a portrétní) a kulturní či společenské pozvánky. Pořad se vysílá v českém jazyce s titulky v romštině. Struktura magazínu 1. rychlý přehled (zpravodajský přehled nejdůležitějších událostí týdne z pohledu romské menšiny, události, které reflektuje jako zásadní, nemusejí se nutně týkat romských aktivit, přehled formou čtených zpráv s připojenými výpověďmi respondentů), cca 2 3 min., 2. reportáž na jedno téma, po týdnech se střídají témata aktuálně-publicistická, poradenská a portrétní cca 4,5 6 min. příklady aktuálně-publicistické téma: romština jako volitelný jazyk na školách, památník v Letech u Písku romský holocaust; poradna: drogy, půjčky, exekuce; portrét: osobnost romské národnosti pořad se snaží přinášet nejen portréty umělců, ale i lidí z dalších oblastí společenského života: může tedy jít třeba o portrét učitele, studenta, který se snaží zařadit do většinové společnosti, nebo o představení občanského sdružení, volnočasového střediska atd., 10

12 3. kulturní pozvánky cca 1 2 min. Zatím měli diváci možnost zhlédnout například reportáže o makedonské zpěvačce Esmě Redžepově, vzdělávacím projektu Dža Dureder, městských strážnících, kteří se učí romsky, kulturistovi René Gorolovi, setkání Romů a Sintů v Německu a podívali jsme se třeba i na historii v reportáži o romském holocaustu. Romaňi luma má své vlastní webové stránky ( na kterých je k dispozici kompletní archiv pořadu. Časem bychom je však chtěli rozšířit a přinášet na nich i více informací, které se romského etnika týkají, nabídnout reportáže a rozhovory se zajímavými osobnostmi. Pořad sice vyrábí ostravské studio, snažíme se ale občas nahlédnout i za hranice Moravskoslezského, Olomouckého a části Zlínského kraje, které regionální ostravské studio ČT obhospodařuje. I v tomto bychom se chtěli v dalších letech více rozvíjet, samozřejmě pokud nám okolnosti budou přát. 11

13 2. Diskriminace Romů: úvod do problematiky a vybraná témata Mgr. Bohuslava Bartheldyová terénní sociální pracovník IQ Roma Servis, o.s. IQ Roma servis, o.s Občanské sdružení IQ Roma Servis, o.s. bylo založeno v roce 1997 jako dobrovolná nestátní nezisková organizace. Od roku 1997 se občanské sdružení rozvíjelo a v současné době se jedná o profesionální neziskovou organizaci poskytující komplexní službu pro sociálně vyloučené komunity v Brně a v některých obcích Jihomoravského kraje (Zastávka u Brna, Vyškov, Ivanovice na Hané, Veselí na Moravě, Pustiměř, atp.). Činnost IQ Roma servisu, o.s. (dále jen IQRS ) zajišťuje téměř 70 zaměstnanců. IQRS vidí své poslání ve snaze: Být prostředníkem, který podporuje možnosti, příležitosti a odhodlání Romů na cestě jejich růstu a společenského uplatnění a chrání jejich práva a důstojnost v rámci společnosti. Klienty IQRS jsou sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené osoby, zejména Romové v nepříznivé životní situaci, kterou oni sami chtějí řešit a jejíž řešení spadá do možností a kompetencí IQRS. Přímá práce s klienty probíhá v rámci sociálního programu, který je určen zejména zletilým osobám a v některých otázkách osobám starších 15 let a v rámci pedagogického programu, který je určen mládeži. Pedagogický program je rozdělen na centrum vzdělávání a centrum motivačních a volnočasových aktivit. Sociální program se skládá ze tří subprogramů terénní sociální práce pro Brno, terénní sociální práce pro Jihomoravský kraj a centrum poradenství a zaměstnanosti. V rámci těchto programů působíme v oblasti bydlení, zadluženosti, problematiky sociálního zabezpečení, osobního statusu a rodinných a mezilidských vztahů. Specificky jsou klienty: rodiny nalézající se ve,,složité krizové sociální či ekonomické situaci, matky s dětmi nalézající se ve,,složité krizové sociální či ekonomické situaci, dlouhodobě nezaměstnaní a nízko-kvalifikovaní uchazeči o práci, mládež ve věku let, která má zájem o motivační a volnočasové aktivity, mládež ve věku let (a u vybraných aktivit i rodiče a dospělí) se zájmem o využití nabídky vzdělávacího centra, osoby diskriminované na trhu práce či v přístupu ke službám a hodnotám společnosti. Situace v Brně a Jihomoravském kraji základní informace Počet Romů (kvalif. odhad) Brno 15 tis. Jihomoravský kraj 20 tis. Počet sociálně vyloučených Romů, popř. ohrožených soc. vyloučením (kvalif. odhad) Brno 8 10 tis. Jihomoravský kraj tis. Sociálně vyloučené lokality dle Gabalovy zprávy: 11 lokalit, z nichž 4 jsou v Brně a další v Zastávce u Brna, Ivanovicích na Hané, Vyškově, Břeclavi, Znojmě a Hodoníně, 12

14 90% má základní vzdělání, téměř 100% oficiální nezaměstnanost Romů v Jihomoravském kraji (Brno cca 75%). Přímá práce s klienty Sociální program terénní sociální program pro Brno, terénní sociální program pro Jihomoravský kraj, centrum poradenství a zaměstnanosti. Pedagogický program centrum vzdělávání, centrum motivačních a volnočasových aktivit. Sociální program v jakých oblastech působíme? bydlení pomáháme vypsat žádosti o byt, poradenství klientům, kterým hrozí výpověď z nájmu bytu a vyklizení, hledání náhradního bydlení, žádosti do azylových domů apod., zadluženost s klienty, kteří mají problém se zadlužeností, plánujeme rodinný rozpočet. Dluhy bývají na nájemném, na inkasu, mobilních telefonech, ale také řešíme komerční zadluženost půjčky, leasing apod., sociální dávky (zjištění, na co má klient nárok, pomoc s vypsáním žádosti), osobní doklady (vyřízení nového občanského průkazu, pomoc se žádostí o trvalý pobyt např. u klientů ze Slovenska), rodinná problematika (rodinné vztahy, péče o děti apod.). Klienti IQRS a diskriminace Co je to diskriminace? nerovné zacházení s lidmi kvůli jejich národnosti, etnickému původu, barvě pleti, věku, pohlaví, zdravotnímu postižení apod., bez rozumného a ospravedlnitelného důvodu, pouze v situacích a z důvodu uvedených v zákoně, patří sem i pokyn nebo navádění k diskriminaci. Diskriminace se následně dělí na přímou a nepřímou. Přímá diskriminace zahrnuje jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází s jinou osobou ve srovnatelné či stejné situaci. Nepřímá diskriminace znamená jednání, které na základě zdánlivě neutrálního kritéria nebo praxe znevýhodňuje jednu osobu oproti ostatním. V naší praxi se setkáváme jak s přímou, tak nepřímou diskriminací. Přímá diskriminace se objevuje zejména v oblasti bydlení. Klient, který si hledá podnájem u soukromého majitele, se často setkává s otázkou: Jste Rom? Vy jste Romka? a v případě upřímné kladné odpovědi je klientovi sděleno, že mu nemůžou bydlení poskytnout. Nepřímá diskriminace se nejčastěji objevuje v přístupu k zaměstnání. Co se týče zaměstnání, doporučujeme klientům, aby se ucházeli o zaměstnání pokud možno osobně, protože v tomto případě je pro zaměstnavatele těžší zájemce odmítnout. Většinou se setkáváme se skrytým odmítnutím klientů, kdy je jim sděleno, že místo je již obsazené i přesto, že je ještě místo volné a klient splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon této práce. 13

15 V teoretické rovině zná pojem diskriminace téměř každý z nás, ale známe ji i z osobní zkušenosti? Naši klienti říkají: Lidé nevědí, co je diskriminace, pokud sami nikdy nebyli diskriminováni. Pro ilustraci pocitů klientů ve vztahu k diskriminaci uvádím několik reakcí na otázky týkající se této problematiky: Dokud to člověk sám nezažije, neví, o čem mluví. Veřejnost některé jednání za diskriminaci nepovažuje, ale menšiny to cítí jinak. Kamarádi, co jsou Češi, se cítí blbě vedle nás, když nás někdo diskriminuje. Romáci si myslí, že je někdo diskriminuje, i když dostanou pokutu v šalině. Pochod Dělnické mládeže vyloučenou romskou lokalitou Chystaný pochod neonacistů brněnskou lokalitou Na neděli, dne bylo svoláno politické shromáždění spojené s pochodem přes brněnskou lokalitu, ve které žijí zejména Romové a cizinci. Toto shromáždění bylo svoláno panem Erikem Lamprechtem, který je jednou z vůdčích osobností politického hnutí Dělnická mládež, jež je spojováno s extrémně pravicovou ideologií. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že pochod bude spojený s projevy této extrémní ideologie. Pro naše klienty je pochod neonacistů kolem jejich domovů urážkou, potupou a důvodem k obavám. Abychom blíže seznámili klienty s informacemi o chystaném pochodu a na druhé straně se od klientů dozvěděli, jak pochod vnímají, uspořádali jsme dne skupinový rozhovor s klienty. Skupinový rozhovor proběhl za účasti tří klientů (dvě ženy ve věku 30 a 50 let, které se starají o rodinu a jeden muž ve věku 35 let) a dvou pracovníků. V rámci rozhovoru jsme se zaměřili zejména na otázku Jak připravovaný pochod vnímá komunita? V průběhu rozhovoru jsme došli k velmi překvapivému zjištění. I přesto, že pochod se má pořádat již za dva měsíce, lidé žijící v dotčené lokalitě vůbec nevěděli, že pochod je cílený přímo na jejich území. Poté, co jsme klienty informovali, proběhly ze strany klientů reakce, které byly naplněny nejvíce vztekem a obavami. Obyvatelé lokality projevili obavy o život a zdraví jak své, tak svých rodinných příslušníků, obavy z agresivního jednání neonacistů, ale stejně tak obavy z reakcí na provokace ze strany obyvatel lokality. Strach z toho, že dojde k fyzickému střetu. Obyvateli lokality cloumal také vztek, který je možno vyčíst z reakcí: Je to jako kdyby nám plivli do ksichtu! Po prvotním zděšení se objevily reakce, které automaticky zaškatulkovaly Magistrát města Brna, který v této věci jedná jménem obce do kategorie těch zlých, kteří podporují neonacisty v jejich konání. Objevily se reakce: Jak jim to mohli dovolit! To je přece jasná provokace! K tomuto zaškatulkování došlo bez ohledu na případné znalosti zákona o právu shromažďovacím či procesu oznámení a zákazu shromáždění. Dále se objevil strach, že ze strany policie nebudou učiněna dostatečná bezpečností opatření. Také se projevil ambivalentní vztah k policii, neboť se jedná o subjekt, který je může na jedné straně ochránit, ale na druhé straně se jedná o subjekt, se kterým mají někteří obyvatelé lokality špatné zkušenosti. V důsledku této ambivalence se u obyvatel lokality objevuje nejistota, neboť jsou na zásahu a pomoci policie závislí. Největší obava se objevuje ve vztahu k občanské veřejnosti. S ohledem na současné nálady je velké nebezpečí v reakci veřejnosti směrem k Romům. V případě, že v průběhu pochodu dojde ke střetu mezi neonacisty a lidmi podporujícími obyvatele lokality, bude 14

16 veškerá vina přičítána Romům a zapomene se na to, že prvotní provokace přišla ze strany neonacistů. Oběť se stane viníkem. Ze strany IQRS tudíž probíhá snaha, alespoň vyjádřit podporu obyvatelům dotčené lokality a zamezit případnému pocitu opuštěnosti. 15

17 4. Obraz Romů v médiích a snaha Romea, o.s. o jeho objektivizaci Ing. Zdeněk Ryšavý, ředitel Romea, o.s. František Kostlán, novinář Sdružení Romea, o.s. Klíčové oblasti a projekty: mediální Romano voďi, Romea.cz, ROMEA TV, vzdělávací přednášky ve školách, skola.romea.cz, Romano voďori, Menšiny mezi námi, kulturní různé výstavy, sociální Podpora zaměstnávání Romů v Praze ( ), lidsko-právní pomoc obětem násilí z nenávisti. Romano voďi vychází od ledna 2003, náklad: 1000 ks, barevný měsíčník určený všem, kteří se zajímají o pohled Romů na politická, společenská a kulturní témata v ČR i zahraničí, komentáře, reportáže, profily zajímavých romských osobností, speciální seriál o historii Romů, další přibližující romské sportovce reprezentující ČR, kultura, politický komiks, internetová verze: spolupráce s majoritními médii, např. společné reportáže s deníkem Mf DNES. Romea. Cz nejnavštěvovanější romský server, 2000 unikátních přístupů a zobrazených stránek denně, minimální finanční podpora reklama, přílepek jiných projektů, dobrovolnost, od r. 2003, zejména politické zpravodajství z ČR a světa, články přebírané i vlastní, překlady z AJ, 60% překládáno do AJ, články novinářů z řad majority i Romů (zejména komentáře), rozhovory, reportáže, kulturní, sport (rozhovory či profily romských sportovců), online rozhovory nejen s romskými osobnostmi a autoritami, speciální rubriky (sčítání, volby, neonacismus, extremismus, diskriminace, agentura, apod.). Romea Tv videa od roku 2004, Hiri romsko-české zpravodajství, Desetiminutovka, 16

18 dokumentace romské kultury (reportáže a střípky z kulturních akcí, dokumenty o romských zvycích), videa na zakázku (Úřad vlády ČR, Středočeský kraj, OSF Praha). Pomoc obětem násilí z nenávisti bezplatná telefonní linka , dva kontaktní pracovníci (9 17 hod), dva pracovníci v terénu, nabírání případů a jejich následné předání právníkovi In IUSTITIA, případně psychologická pomoc, zveřejňování případů na webu a v časopise. Vzdělávací aktivity speciální Internetový vzdělávací cyklus o Romech (start 2004) unikátní informace z oblasti historie, literatury, hudby, sportu, minikurz romštiny a také komiks zabývající se drogovou tematikou, kurz využívá více než 80 škol z celé ČR, cyklus přednášek o Romech pro školy s vyšším počtem romských žáků, časopis Romano voďori. Podpora zaměstnávání v Praze navazuje na naše předchozí takto zaměřené projekty, včetně již vytvořené internetové burzy práce, jeden zaměstnaný pro komunikaci s klienty, dva pracovníci komunikují se zaměstnavateli, propojení s projektem Ethnic Friendly zaměstnavatel. Proč média? změnit obraz Romů ve společnosti, vyvážit informování o Romech. Nástroje: tematická pestrost, prosazování pozitivních informací o Romech (podpora pozitivních vzorů narážíme na nezájem ze strany médii o takovou povahu informací, ale i na neochotu či odůvodněné obavy Romů), v negativních tématech (rvačky, neshody, apod.) dávat Romům prostor k vyjádření (jak viníkům či obětem, tak dalším Romům vyjádřit se k problému, incidentu, situaci, apod.), práce s novináři majoritních médií (semináře o romské problematice a extremismu v médiích, komunikace a osobní kontakty). Obraz Romů v médiích stereotypní (pozitivní romská kultura v užším slova smyslu, negativní Romové jako pro většinu problematická menšina), neodpovídající realitě (rozpor mezi realitou o níž referují média a skutečností zúžení a zploštění života a situace Romů v ČR), 17

19 početní nerovnováha (převaha informací zobrazujících problém většiny s romskou menšinou, nikoli opačně), absence pohledu Romů na problémy své a celé společnosti (nedostatek romských novinářů, ale Romové jsou opomíjeni i jako skupina či jednotlivci s názory novináři nemají ve zvyku zjišťovat v různých, tedy nejen romských, tématech názory a pohledy Romů, je absence romských vyjádření, a to dokonce i v tématech, které se Romů přímo týkají), nová média zhoršení. Proč se tak děje? komercionalizace médií - prioritou je sledovanost, čtenost, odklon od dosavadní role médií výrazné oslabení společenské funkce a profesní etiky (pozitivní role veřejnoprávních médií), populismus a důraz na kontaktní pořady - divák, posluchač a čtenář v roli spolutvůrců obsahu (otevřené hlásání nenávistných myšlenek bez zásahu moderátora) nová média přinášejí nový způsob komunikace - internetové diskuse, rasismus, xenofobie, anticiganismus - ideologizované myšlení a programové hlásání zášti vůči menšinám, vliv nevládní sféry na obsah médií kauza Mikeš slabá občanská společnost vliv členů menšin na obsah médií, posun ve společenské atmosféře. Zhodnocení Úspěchy majoritní média přebírají kauzy (důvěryhodnost zdroje, šíře informací Janáčková, Badžovi, apod.), mediální partnerství organizacím, lepší komunikace s médii, návštěvnost, zdroj financí. Neúspěchy nedaří se prosazovat pozitivní vzory do médií, málo Romů v médiích, stále řada nedostatků v práci s médií, distribuce k lidem. Mainstreamová a nová média legitimizují rasismus a xenofobii K legitimizaci krajně pravicových extremistů a ideologií napomáhají rukou nerozdílnou česká média, politici a někteří intelektuálové. Dnes se budu věnovat především médiím. Hlídací psi demokracie odešli do důchodu Mainstreamová média až na výjimky pozvolna rezignovala na svou přirozenou roli ve společnosti. Osvícení vydavatelé novin, televizní a rozhlasoví majitelé a manažeři se vytratili. Hlídací psi demokracie odešli do důchodu. A ze sdělovacích prostředků středního proudu se stala fabrika na peníze, jelikož modlou se stala sledovanost a čtivost, od níž se odvíjejí zisky. Tento přístup k vlastnímu poslání se bohužel do velké míry týká i médií veřejné služby, jak se oficiálně označují České televize a Český rozhlas. 18

20 To, co česká média často oprávněně vyčítají politikům, totiž svobodu bez patřičné odpovědnosti, sama předvádějí v plném lesku. A, stejně jako u politiků, i zde je hnací silou zisk za jakoukoli cenu a výsledkem populismus, mnohdy hraničící s rasismem a xenofobií. Média tak posouvají hranici obyčejné lidské slušnosti a legitimizují rasismus a xenofobii nebo dokonce přímo krajně pravicové ideologie a jejich hlasatele. Co dokáže volná ruka trhu nesvázaná etikou Profesní - novinářská etika je minulostí. Některá média sice mají vlastní etický kodex, s nímž se v případě nutnosti mohou ohánět, ale ten v praxi nefunguje, jak má. Jakékoli podobné normy mohou být účinné pouze v tom případě, kdy jsou přijímány alespoň většinou těch, kterým jsou určené. A to rozhodně není případ českých mediálních vydavatelů a novinářů. Užívání velké dávky populismu tedy redakcím diktuje etikou nespoutaná volná ruka trhu. Obsah novin či vysílání televizí a rádií vycházejí vstříc takzvané poptávce konzumentů. Nikdo přitom pořádně neví, jaká ta poptávka vlastně je, takže se úroveň zpravodajství, reportáží i komentářů preventivně snižuje na co momentálně nejnižší možnou úroveň. Ta se dá buď odhadnout podle nálady ve společnosti, nebo se dá vystopovat u internetových pseudo-diskutérů. Tato poptávka se ovšem dá i utvářet či, přesněji řečeno, vymyslet tak, aby ji konzumenti přijali za svou. Tento způsob nazírání na svět u nás zavedl v devadesátých letech Vladimír Železný, se spuštěním televize Nova. A od něj to postupně do větší či menší míry přebrala všechna mainstreamová média, včetně veřejnoprávních až na světlé výjimky, jakými jsou například Český rozhlas 6, menšinové zpravodajsko-publicistické pořady České televize nebo časopis Respekt. Komercionalizace médií Během předchozího desetiletí se dokonala proměna médií z hlídacích psů demokracie na čistě výdělečné. Prioritou se stala sledovanost a čtenost, od níž se odvíjí i počet a cena zadávaných reklam. Média se tak postupně odkláněla od svého přirozeného poslání v demokratické společnosti, čímž se výrazně oslabila jejich společenská funkce a profesní etika. Tato změna priorit sebou přinesla i změnu chování a přístupu k tématům. Informace se přestaly zpracovávat se snahou o objektivitu. Namísto toho se sdělovací prostředky začaly podbízet divákům, posluchačům a čtenářům a pěstovat tak populismus ve velkém. To se netýká jen bulváru, kterému je takové počínání vlastní, ale celého širokého spektra médií (až na zmíněné výjimky). Rudoprávní a volně-tržní komentované zpravodajství Profesní etika byla potlačena jednak zpracováním, jednak výběrem informací a témat. Dnes je zcela normální tzv. komentované zpravodajství, které redakce vydávají za zpravodajství. Jejich autoři běžně do zpráv přidávají své názory či pocity a tím konzumenta zpravodajství směřují tam, kde ho chtějí mít. Nedají mu tedy šanci, aby si udělal vlastní názor na základě objektivní informace. Informování, v němž není zpravodajství odděleno od komentářů, převzala volná ruka trhu od předlistopadových komunistických médií, která byla poplatná totalitnímu režimu, a proto prostřednictvím propagandy manipulovala své čtenáře, diváky a posluchače. 19