Učitel 1. stupně ZŠ v Ostravě v kontextu integrace žáka s narušenou komunikační schopností

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Učitel 1. stupně ZŠ v Ostravě v kontextu integrace žáka s narušenou komunikační schopností"

Transkript

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Učitel 1. stupně ZŠ v Ostravě v kontextu integrace žáka s narušenou komunikační schopností Diplomová práce Brno 2008 Vedoucí diplomové práce: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. Vypracovala: Věra Vykoukalová

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. 2

3 Děkuji paní doc. PaedDr. Jiřině Klenkové, Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce a za všechny cenné rady a připomínky. Rovněž děkuji pracovnici SPC pro žáky s vadami řeči v Ostravě za poskytnuté informace a osloveným ostravským učitelům, že byli ochotni podílet se na výzkumném šetření. 3

4 Obsah Úvod 6 Strana 1 Integrace dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 8 Terminologické vymezení Vývoj školské integrace v ČR Legislativní vymezení školské integrace Faktory ovlivňující úspěšnost školské integrace 18 2 Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a možnosti jejich integrace Žáci se specifickými poruchami učení a chování Žáci s tělesným postižením Žáci s mentálním postižením a s autismem Žáci se smyslovým postižením Žáci s více vadami 28 3 Žáci s narušenou komunikační schopností a možnosti jejich integrace Vymezení pojmů komunikace, narušená komunikační schopnost Klasifikace narušené komunikační schopnosti Možnosti logopedické intervence u žáků s narušenou komunikační schopností Opatření v edukaci žáků s narušenou komunikační schopností 40 4 Učitel 1. stupně ZŠ v Ostravě v kontextu integrace žáka s narušenou komunikační schopností Cíle práce, teze a techniky výzkumného projektu Charakteristika výzkumného vzorku, místa šetření Vlastní šetření Závěry šetření, doporučení, návrhy pro praxi 55 4

5 Závěr 60 Shrnutí 61 Summary 62 Seznam literatury 63 Seznam příloh 66 5

6 Úvod V dnešní době se v oblasti speciální pedagogiky setkáváme se spoustou změn. Týkají se jednak terminologie, kdy se ustupuje od pojmenování osob podle handicapu, který má (balbutik, autista atp.), ale zdůrazňuje se osobnost jedince, která je vždy jedinečná. Až poté se používá druh znevýhodnění (např. osoba s koktavostí, osoba s autismem). Dále se v moderní terminologii upouští od pojmů postižení, handicap, ale používá se termín osoba se speciálními vzdělávacími potřebami. Další velkou změnou prochází vzdělávání dětí/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ustupuje se od segregovaného vzdělávání ve speciálních institucích a stále více těchto dětí se může vzdělávat v běžných školách různého stupně. Umožňuje jim to proces integrace. Integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami již postoupila z povědomí odborníků - speciálních pedagogů i mezi širokou veřejnost a stala se velmi diskutovaným tématem. Protože trend integrovat je velmi aktuální, rozhodla jsem se, že se touto problematikou budu zabývat i ve své diplomové práci. Přitom jsem se zaměřila na skupinu dětí/žáků s narušenou komunikační schopností, protože si myslím, že i tyto děti potřebují v běžném vzdělávání patřičnou pozornost, jelikož schopnost umět se dobře a kvalitně dorozumět potřebuje člověk v průběhu celého života a bez komunikace nelze být. Cílem diplomové práce je seznámit s možnostmi integrovaného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (žáků se specifickými poruchami učení a chování, s tělesným postižením, mentálním postižením a autismem, se smyslovým postižením, s více vadami a s narušenou komunikační schopností). Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na jev, proces, z něhož vychází celá práce. Kapitola se zabývá integrací. Seznamuje s terminologickým vymezením pojmů integrace, inkluze, poukazuje na vývoj školské integrace v České republice a uvádí legislativu, jež integrované vzdělávání umožňuje. Stručně se zabývá i podpůrnými složkami integrace, kterými je pedagogicko psychologické poradenství. Integrace předpokládá soulad a spolupráci mezi mnoha lidmi a institucemi, je zde proto zmíněn i přehled faktorů, které ovlivňují, nakolik bude integrace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami úspěšná. Ve druhé kapitole je obsah věnován charakteristice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami podle jednotlivých druhů postižení. Každý druh postižení (např. tělesné) je dále specifikován a jsou zde popsány možnosti integrovaného vzdělávání 6

7 těchto žáků. V kapitole se nesetkáme pouze se žáky s narušenou komunikační schopností, těm je věnována celá třetí kapitola. Třetí kapitola je započata vymezením termínu komunikace a narušená komunikační schopnost. Delší pozastavení je u jednotlivých kategorií narušené komunikační schopnosti, protože jde o širokou škálu různorodých deficitů. Kapitola dále seznamuje s možnostmi logopedické intervence v České republice a s možnostmi vzdělávání dětí/žáků se narušenou komunikační schopností. Poslední, čtvrtou kapitolou diplomové práce je část výzkumná. Ve výzkumu jsem si dala za cíl zjistit, jaká je situace učitelů na 1.stupni základních škol v Ostravě, kde je ve třídě integrovaný žák s narušenou komunikační schopností. Chtěla jsem se mimo jiné dopátrat, zda a jak jsou učitelé na integraci takového žáka připraveni a jaké vidí výhody a nevýhody integrace. V závěru empirické části jsem uvedla postřehy a náměty pro speciálně pedagogickou teorii i praxi, které by mohly dopomoci k efektivnější integraci. Diplomová práce je zpracována monografickou procedurou. Výzkum je proveden kvalitativní metodou, použitou technikou ve výzkumném šetření je strukturovaný, řízený rozhovor. 7

8 1 Integrace dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.1 Terminologické vymezení integrace O integračním procesu se hovoří v evropské dimenzi již mnoho let. Česká republika zažívá silné změny ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami až po roce V dřívějším politickém režimu byly tyto osoby ze společnosti vyčleňovány, neboť kazily image zdravé socialistické společnosti. V dnešní době se při vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vychází z myšlenky vzdělávat postižené běžně, pokud je to možné a speciálně, pokud je to nutné. Od segregovaného vzdělávání se směřuje ke stále vyšší integraci do škol běžných. Integrace se týká samotné osobnosti postiženého i jeho socializace. Možnosti integrace jsou vždy individuální. Velký vliv má na míru integrace míra rovnocennosti, samostatnosti a nezávislosti osoby s postižením. Integrace je chápána jako cílový stav, ale zároveň jde o vzájemný proces, v němž se obě strany k sobě přibližují a mění se, roste oboustranná pospolitost a sounáležitost. Cílem integrace je vytvořit v kontextu rovnosti šancí vzájemné porozumění a akceptaci mezi postiženými a nepostiženými (Vítková, 2004). Dochází k oboustrannému ovlivňování a přibližování se mezi jedinci. Pojem integrace pochází z latiny a znamená v doslovném překladu znovuvytvoření celku (Bartoňová, 2006). Opakem integrace je segregace, z latinského segregatio = oddělování. Dle profesora Sováka je integrace vrcholný stupeň procesu socializace, představuje nejvyšší stupeň zapojení jedince do společnosti. Jesenský (1993, s. 111) vymezuje integraci jako spolunažívání postižených a nepostižených při přijatelné nízké míře konfliktnosti, jako stav vzájemné podmíněnosti vyjádřené slovy jeden pro druhého. V předkládané práci se budeme zabývat integrací školskou (pedagogickou). V pedagogickém slovníku (Průcha, Mareš, Walterová, 2001, s. 87) je integrované vzdělávání definováno jako přístupy a způsoby zapojení žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami do hlavních proudů vzdělávání a do běžných škol. Výstižnější definici podává švýcarský odborník v oblasti integrativní speciální pedagogiky Alois Bürli (1997, in Bartoňová 2005). Integrace je podle něj snaha poskytnout v různých formách výchovu a vzdělávání jedinci se specifickými vzdělávacími 8

9 potřebami v co možná nejméně restriktivním prostředí, které optimálně odpovídá jeho skutečným potřebám. Autor dále uvádí, že integrace spočívá v úsilí dosáhnout stavu, který se považuje za ideální. Jde o dynamický proces. Školní integrace předpokládá změněné chápání postižení. Méně se vychází z kategorií postižení vztažených k jedinci, více se vychází ze specifických vzdělávacích potřeb, k nimž se má poskytnout co možná největší individuální nabídka podpory. Školní integrace znamená, že se postiženým dětem poskytuje výchova a vzdělávání podle jejich specifických potřeb spíše v běžném typu školy, než ve školách speciálních. Postižení žáci se mají vzdělávat v co možná nejvyšší možné míře se svými vrstevníky, nemusí být přitom vždy vyučování v běžné třídě. Rozsah společného vzdělávání není pevně stanoven, záleží na potřebách jednotlivých žáků (Vítková, 2004). V teorii i praktických situacích můžeme rozlišit dva základní směry integrace (Kocurová, 2002): a) asimilační směr, který je charakterizován ztotožněním minority postižených s majoritou intaktních, potlačuje identitu postižených, jde o jednostranné přizpůsobování postižených intaktním; b) adaptační směr, který je společnou záležitostí postižených i zdravých, přináší novou kvalitu společného soužití při vzájemné akceptaci (Jesenský, 1998 tento směr nazývá koadaptace). Mühlpachr (in Vítková, 2004) přidává třetí proces přizpůsobení, který zdůrazňuje cíl integrace: c) akomodace, v jejímž pojetí se uznávají především práva postižených a tlak na přizpůsobení je směrován na majoritu. Hovoříme-li o integraci, nemůžeme opomenout ani termín inkluze. Zatímco Česká republika pojmy integrace a inkluze využívá spíše shodně, v oblasti amerického a skandinávského mainstreamingu je aplikován pojem úplná inkluze. Prvním důvodem je anglický pojem to be included, který v doslovném překladu znamená být úplnou součástí. Integrace je chápána spíše jako způsob, kdy je někdo nejprve vyčleněn od ostatních a až poté integrován zpět, zatímco inkluzivní prostředí je typické tím, že je schopno vybudovat systém strukturovaný směrem k plnění všech speciálně pedagogických potřeb každého jedince. Posledním důvodem je změna zájmu na podporu každého člena 9

10 školy či komunity tak, aby se stal úspěšným, cítil se bezpečně a nebál se přijmout jedince s postižením. Poprvé bylo užito pojmů inkluze a inkluzivní vzdělávání na světové konferenci speciálního vzdělávání v Salamance r. 1994, kde bylo použito heslo Škola pro všechny. Zdůrazňovalo myšlenku rovnoprávného vzdělávání pro všechny děti bez rozdílu postižení, nadání, barvy pleti nebo etnika. Inkluze se dá chápat jako stav, kdy se člověk s postižením rodí do společnosti, která akceptuje jeho odlišnost a odlišnost každého svého člena, kdy je tedy normální být jiný a takové dítě se rodí do společnosti, která se nad jeho stavem vůbec nepozastavuje (in Bazalová, 2006, s. 7). Vzájemné vztahy mezi pojmy integrace a inkluze bývají vymezeny následovně (in Kocurová, M. a kol., 2002, s. 17): Integrace Inkluze zaměření na potřeby jedince s postižením zaměření na potřeby všech vzdělávaných expertízy specialistů expertízy běžných učitelů speciální intervence dobrá výuka pro všechny prospěch pro integrovaného studenta prospěch pro všechny studenty dílčí změna prostředí celková změna školy zaměření na vzdělávaného postiženého zaměření na skupinu a školu jedince speciální programy pro studenta celková strategie učitele s postižením hodnocení studenta expertem hodnocení učitelem, zaměření na vzdělávací faktory 1.2 Vývoj školské integrace v ČR Péče o jedince s postižením má v naší zemi bohatou historii, přestože o integraci se v počátcích zdaleka nedá hovořit. V dávných dobách bývali postižení častým námětem mýtů, ve kterých se poukazovalo na výjimečnost či abnormalitu postižení (např. zvoník u 10

11 Matky boží). Postupně se handicapovanými začali zabývat duchovní, učitelé a lékaři, kteří jim pomáhali nalézt smysl života a poskytovali jim útočiště v klášterech, špitálech a městských útulcích. Již v 17. století Jan Ámos Komenský vyslovil požadavek všestranného a všeobecného vzdělání pro všechny děti bez rozdílu stavu i pohlaví. Myslel přitom i na děti s postižením. V díle Velká didaktika poukazuje na uplatňování obecných principů pedagogiky i v rámci specifických podmínek práce s postiženými. Ve druhé polovině 18. století se začala rozvíjet organizovaná výchova a vzdělávání dětí s postižením a v průběhu 19. století se v Českých zemích začaly zakládat první ústavy pro smyslově, duševně a tělesně postižené, kde se mohly tyto děti vzdělávat. Význam vzniku ústavů je proto veliký, i když se nedá hovořit o integrovaném vzdělávání. Důležitým dokumentem první poloviny 20. století byly Učební osnovy a výchovné směrnice škol pro úchylné děti. Vyšly v roce 1928 a platily až do roku Pozornost se začala věnovat i předškolní výchově postižených dětí, došlo ke vzniku prvních mateřských škol pro hluchoněmé a slepé. Velký význam předškolní výchovy spočívá ve faktu, že s postiženými dětmi se začalo pracovat od brzkého věku, což pozitivně ovlivňovalo vývoj dítěte. Po roce 1950 dochází vedle silného rozvoje speciálního školství a ústavů k rozvoji relativně samostatné pedagogické disciplíny - speciální pedagogiky. Její zakladatelé vycházeli z názoru, že nejlépe se realizuje právo dětí s postižením na výchovu a vzdělání tím, že se děti s postižením koncentrují do společných zařízení a v rámci jejich vzdělání se užije odpovídajících speciálně pedagogických metod, forem a postupů. Česká republika se stala zemí s takřka úplným dělením školství do dvou hlavních proudů. Systém obecného (předškolního, základního a středoškolského) vzdělávání byl určen dětem fyzicky, mentálně i smyslově zdravým a děti, jež tato kritéria zdraví nesplňovala, navštěvovala jiný komplex zařízení. V tomto systému mohl i chybějící prst na jedné ruce znamenat umístění dítěte do speciální instituce (Valenta, 2003). Segregované instituce však neposkytly právo na vzdělání všem dětem s postižením. Zpravidla děti s těžším stupněm mentálního postižení a děti s kombinovaným postižením byly ze vzdělávání vyčleňovány. Myšlenka integrace vznikla z kritiky segregované výchovy realizované ve speciálních internátních školách, které vykazovaly záporné hodnoty (Handlers, Austin, 1980, in Jesenský 1993). Odloučením od rodiny byly narušeny přirozené vztahy a vývoj 11

12 dítěte s postižením, dítě obtížně získávalo normální zkušenosti v kontaktu s intaktními lidmi a s řešením různých zkušeností v otevřené společnosti. V období let se jen výjimečně setkáváme se vzděláváním dítěte s postižením v tzv. běžném vzdělávacím proudu. Jednalo se o výjimky, které byly vyvolány přáním rodičů postiženého dítěte. Tehdejší právní řád s integrací nepočítal ani ji nijak neupravoval, přijmutí dítěte s postižením do běžné školy záviselo na libovůli škol. Dítěti s postižením nebyla v běžné škole poskytována odpovídající speciálně pedagogická podpora, nejde tedy o integraci v dnešním pojetí. Ve školském zákoně č. 29/1984 byla vymezena rozsáhlá síť speciálních škol, šlo o vysoce segregovaný vzdělávací systém. Institut osvobození od povinné školní docházky byl v zákoně upraven dikcí: Dítě, které pro svůj duševní stav není schopné vzdělávání, osvobodí národní výbor od povinné školní docházky. Šlo přitom o osvobození trvalé, které popíralo vývojové změny probíhající i u těžce postižených dětí (Valenta, 2003). Základy postupného začleňování dětí s postižením do běžných škol byly položeny na počátku 90. let 20. století. Předpokladem bylo přijetí či novelizace stávajících právních norem upravujících řízení, organizaci a obsah vzdělávání. Významnou se stala vyhláška MŠMT č. 291/1991 Sb. o základní škole. Poprvé norma MŠMT potvrdila možnost přijmout do běžné školy dítě se zdravotním postižením. 1.3 Legislativní vymezení školské integrace Základním dokumentem v České republice, který upravuje práva všech dětí, je Úmluva o právech dítěte, v níž se říká: Smluvní strany se shodují, že výchova dítěte má směřovat k rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a jeho rozumových schopností na nejvyšší možnou míru (zákon ČSFR č. 22/1991 Sb.). Úmluva přímo zakazuje diskriminaci jakéhokoliv dítěte se zdravotním postižením a přestože neřeší vzdělávání těchto dětí (v segregovaném či integrovaném prostředí), mění zaměření na dítě v celé šíři jeho osobnosti a sociálních vztahů, nikoliv s důrazem na postižení. 12

13 V současné době je cílem školství České republiky vytvořit takové školní prostředí, které by poskytovalo všem dětem stejné šance na dosažení odpovídajícího stupně vzdělání a zajistilo právo na rozvoj jejich individuálních předpokladů. Snahou je integrovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami do všech typů škol a školských zařízení (Bartoňová, 2005, s. 218). Vláda České republiky na svém zasedání v roce 1999 odsouhlasila cíle vzdělávací politiky a na jejím základě vznikl Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha (2001). Jde o systémový projekt, který formuluje myšlenková východiska, rozvojové programy a obecné záměry, které mají být směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy. V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Bílé knize a zakotvenými v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních státní a školní. Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání, který vymezuje počáteční vzdělávání jako celek a rámcové vzdělávací programy (RVP), které vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy předškolní (RVP PV), základní (RVP ZV) a střední vzdělávání (RVP SOV), příp. gymnaziální vzdělávání (RVP GV). Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách a manuály pro tvorbu školních vzdělávacích programů. RVP ZV je východiskem pro tvorbu ŠVP ZV pro všechny školy. Tedy i pro školy, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním. Žáci s lehkým mentálním postižením se vzdělávají podle přílohy RVP ZV. Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem, kteří navštěvují základní školu speciální, se vzdělávají podle samostatného rámcového vzdělávacího programu. Na Bílou knihu navazuje zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Vymezuje principy a obecné cíle vzdělávání, stanovuje náležitosti RVP a ŠVP. Vzděláváním dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se zabývá 16 tohoto zákona: 13

14 Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím znakové řeči. Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. Dětem, žákům a studentům, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání. Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě se souhlasem krajského úřadu v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy. Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li vzděláváni jinak. (MŠMT [online], [cit ]. Dostupný z www: Na školský zákon navazují příslušné vyhlášky. Jde o vyhlášku č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ze dne 9. února 2005, která upravuje poskytování poradenských služeb, obsah poradenských služeb a stanovuje školská poradenská zařízení a jejich činnost. Další vyhláškou, jež navazuje na zákon č. 561/2004 Sb., je vyhláška č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Vyhláška zahrnuje čtyři části, o speciálním vzdělávání je pojednáno ve druhé části. Jsou zde vymezeny zásady, cíle, formy speciálního vzdělávání, typy speciálních škol včetně označování škol, individuální vzdělávací plán a jeho náležitosti, asistent pedagoga, organizace speciálního vzdělávání, zařazování žáků se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání a počty žáků ve třídě. 14

15 Pedagogicko psychologické poradenství Pedagogicko psychologické poradenství je podpůrný systém, který je podsystémem školské soustavy. Hlavní úkol poradenství spočívá ve snaze optimalizovat proces vzdělávání a výchovy ve škole a v rodině. Stávající systém pedagogicko psychologického poradenství je v ČR tvořen, jak uvádí Vítková (2004), několika složkami: výchovný poradce, v některých školách školní psycholog, speciální pedagog a metodik prevence pedagogicko psychologické poradny speciálně pedagogická centra střediska výchovné péče institut pedagogicko psychologického poradenství. Poskytování poradenských služeb se řídí vyhláškou č. 72/2005 Sb. Dle 1 této vyhlášky jsou poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních poskytovány dětem, žákům, studentům, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením. Zpravidla se poskytuje dětem od 3 do 19 let věku. Typy školských poradenských zařízení jsou vymezeny v 3, jde o pedagogicko psychologickou poradnu a speciálně pedagogické centrum. Speciálně pedagogické centrum (dále jen SPC) SPC jsou specializovaná poradenská zařízení, která se zaměřují na poradenskou činnost pro děti a mládež s jedním typem postižení, příp. na děti a mladistvé s více vadami, kde dominuje typ postižení, pro které bylo SPC zřízeno. Legislativně je činnost SPC zakotvena v zákoně č. 561/2004 Sb. a ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., která vymezuje tzv. standardní činnosti center: standardní činnosti společné a standardní činnosti speciální. Standardní činnosti společné jsou závazné pro všechna SPC: centra poskytují služby žákům, jejich zákonným zástupcům, školám a školských zařízením vzdělávajícím žáky s vadami řeči, se zrakovým postižením, se sluchovým postižením, s tělesným postižením, s mentálním postižením, s poruchami autistického spektra, hluchoslepým, s více vadami. Standardní činnosti speciální jsou určeny pro centra s konkrétním zaměřením. SPC působí jako významný nástroj při realizaci procesu integrace dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího proudu. Služby mají 15

16 komplexní charakter, těžiště služeb spočívá v poskytování systematické speciálně pedagogické, psychologické a psychoterapeutické práce s dětmi. Kubová (1995) vymezuje úkoly SPC: provádí depistáž vedou evidenci dětí a mládeže s postižením zařazených do SPC zabezpečují komplexní speciálně pedagogickou a psychologickou diagnostiku poskytují poradenskou a metodickou činnost rodičům či zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům, kteří přichází do kontaktu s postiženými a široké veřejnosti při začlenění postiženého do společnosti sledují a vyhodnocují vhodnost zařazení a školní úspěšnost sledovaných dětí poskytují pomoc při řešení profesní orientace pomáhají řešit problémy rodin potýkajících se se zdravotním postižením dětí a zabezpečují aktivní účast členů rodiny na preventivním a rehabilitačně terapeutickém působení spolupracují s dalšími poradenskými pracovišti, se společenskými a zájmovými organizacemi, s resortními výzkumnými ústavy na řešení vybraných problémů speciální pedagogiky podporují další vzdělávání a zvyšování odbornosti pracovníků SPC dle zaměření jejich činnosti organizují diagnostické pobyty rodičů s dětmi v příslušné škole. Činnost SPC se uskutečňuje ambulantně na pracovišti centra, dále návštěvami pracovníků centra v rodinách, příp. školách a školských zařízeních, kde jsou děti integrovány. SPC pořádají semináře a instruktáže i pro veřejnost a provádějí informační a osvětovou činnost. Personální obsazení SPC tvoří dva speciální pedagogové, psycholog a sociální pracovník. Dále zde externě mohou působit lékař, rehabilitační pracovnice atd. Individuální vzdělávací program Jak uvádí Zelinková (2001, s. 172), individuální vzdělávací plán je závazný pracovní materiál sloužící všem, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání integrovaného žáka. Vzniká na základě spolupráce mezi učitelem, pracovníkem provádějícím reedukaci, vedením školy, žákem a jeho rodiči (zákonnými zástupci), pracovníkem pedagogicko psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra. 16

17 Legislativně je individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) zakotven ve vyhlášce č. 73/2005 Sb. Dle této vyhlášky se IVP stanoví především pro individuálně integrovaného žáka, žáka s hlubokým mentálním postižením, příp. pro žáka skupinově integrovaného nebo pro žáka speciální školy. IVP je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka, je součástí dokumentace žáka. Müller (2001, s. 45) uvádí, že jde o důležitý prvek ze systému podpůrných intervencí a služeb zabezpečujících optimální vzdělávání žáka se zdravotním postižením začleněného do běžného školského prostředí školy. K vypracovávání IVP dochází před nástupem žáka do školy, nejpozději 1 měsíc po nástupu žáka do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. IVP může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku dle potřeby ( 6, odst. 5 vyhlášky č. 73/2005 Sb.). IVP by měl obsahovat (dle vyhlášky č. 73/2005 Sb., 6): údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče údaje o cíli vzdělávání žáka časové a obsahové rozvržení učiva volbu pedagogických postupů způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, učebnic a didaktických materiálů jméno pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat návrh na snížení počtu žáků ve třídě předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků závěry speciálně pedagogických, příp. psychologických vyšetření. 17

18 1.4 Faktory ovlivňující úspěšnost školské integrace Dítě s postižením je hlavním a nejdůležitějším aktérem integrace, je třeba vždy individuálně zvážit, zda pro konkrétní dítě je či není integrace vhodná. Přitom musíme vycházet ze znalosti osobnosti dítěte, jeho charakteru, vlastností, druhu a stupně postižení, ale v potaz musí být brána i přání dítěte, jeho postoje a očekávání (zejména u dětí staršího věku). Integrace je složitý proces a aby byla co nejvíce přínosná pro dítě s postižením i ostatní zúčastněné, je nezbytné zabezpečit vhodné podmínky integrace. Michalík (in Valenta, 2003) uvádí následující faktory ovlivňující úspěšnost školské integrace: rodina a rodiče, škola, učitelé, poradenství a diagnostika, prostředky speciálně pedagogické podpory (tj. podpůrný učitel, osobní asistent, doprava dítěte, rehabilitační, kompenzační a učební pomůcky, úprava vzdělávacích podmínek) a další faktory (např. architektonické bariéry, sociálně psychologické mechanismy, organizace zdravotně postižených). Rodina a rodiče Rodina je nejdůležitější sociální skupinou pro dítě, má na něj již od nejranějšího období největší vliv. Rovněž ve výchově dětí mají rozhodující úlohu rodiče, to se týká i rodičů dětí s postižením. Reakce rodičů na skutečnost, že jejich dítě je postižené, prochází několika fázemi: šok jde o obrannou reakci organismu na zprávu o postižení dítěte zavržení je také obrana organismu, kdy rodiče popírají diagnózu svého dítěte bolest opakovaně přichází, jde o dlouhodobou bolest pochopení doprovází jisté poznání postižení dítěte, nejde však ještě o smíření s postižením přijetí smíření se skutečností, s postižením dítěte, přijetí dítěte takového, jaké je. Ve vztahu ke školské integraci je důležité zjistit, ve které fázi se rodiče dítěte s postižením právě nalézají. Situace je rozdílná u rodičů, kteří ví o postižení svého dítěte od narození a u rodičů, jejichž dítě onemocnělo/bylo postiženo před zahájením školní docházky. Pokud rodič dítěte s postižením zvolí integraci do běžné školy, musí počítat s velkou osobní angažovaností a podporou dítěte, se zajištěním dopravy dítěte do školy a 18

19 zabezpečením řady obslužných úkonů, pokud je postižení dítěte vyžaduje. Rodina a škola by v případě integrace měla být úzce spjata a schopna spolupráce. Škola a učitelé Velmi důležitým předpokladem úspěšné integrace je škola, do které bude dítě s postižením integrováno. O přijetí dítěte s postižením do školy rozhoduje ředitel školy. Důležitá je celková výchovná atmosféra ve škole, tzn. jaké je ve škole klima, využití výchovných metod, vzdělávací možnosti, stupeň motivace spolužáků a jejich vztah ke vzdělání a studiu, úroveň pedagogického sboru a vedení školy. V rámci integrace by mělo být respektováno pravidlo škola musí učitel může. Učitel by neměl být do práce s postiženým dítětem nucen. Měl by mít alespoň základy speciálně pedagogického vzdělání, být ochoten vzdělávat se v kurzech, mít možnost konzultovat své zkušenosti se školským poradenským zařízením. Roli učitele dítěte s postižením je třeba ocenit a vyzdvihnout, protože jsou na něj kladeny větší nároky v přípravě na vyučování i osobnostní předpoklady. Poradenství a diagnostika O souboru poradenství je pojednáno v kapitole o pedagogicko psychologickém poradenství. Poradenství dětem, mládeži, jejich rodičům, učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům je legislativně zabezpečeno vyhláškou MŠMT ČR č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Prostředky speciálně pedagogické podpory Jsou jimi: a) podpůrný učitel zmínka o něm je ve vyhlášce č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. V 8 v odstavci 6 zmiňované vyhlášky stojí, že ve třídách, odděleních a studijních skupinách určených pro žáky s těžkým zdravotním postižením mohou zabezpečovat výchovně vzdělávací činnost souběžně 3 pedagogičtí pracovníci, z nichž 1 je asistent pedagoga. Přítomnost podpůrného učitele ve třídě umožňuje proměnu vyučovacích metod a ulehčení podmínek vzdělávací práce obou učitelů a klade velký důraz na schopnost týmové spolupráce a na vzájemný vztah učitelů. Problém nastává ve finančním zabezpečení podpůrného učitele a bude třeba tuto otázku dále legislativně řešit. 19

20 b) asistent pedagoga legislativně je v současnosti asistent pedagoga zakotven ve vyhlášce MŠMT ČR č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou (dle 7, odstavec 1) pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikace se žáky, při spolupráci se zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází. c) doprava dítěte do školy mnohé školy nabízejí rodičům možnost svozů dětí s postižením do zařízení, v ostatních případech je doprava dítěte do školy soukromou záležitostí rodičů a proto ovlivňuje i rozhodování o typu a druhu školy. d) rehabilitační, kompenzační a učební pomůcky běžné školy nedisponují potřebnými pomůckami, které žák se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole potřebuje, je však možné zajistit je formou zápůjčky ze speciálně pedagogického centra, nebo formou nákupu z prostředků příplatku na zdravotní postižení. Lze také využít osobní pomůcky žáka, zapůjčené z jeho domova. e) úprava vzdělávacích podmínek např. učební plány a osnovy lze dnes do jisté míry upravovat, ve vyučování se užívají netradiční, moderní způsoby výuky, individuální přístup, časté je skupinové vyučování. I netypické rozsazení žáků ve třídě (např. lavice do půlkruhu), úprava pracovních míst i prostor pro odpočinek pozitivně ovlivňují integraci žáka. Integrace/inkluze jsou aktuální celosvětové jevy, které se uplatňují ve vzdělávání dětí/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i v České republice. K pochopení současného stavu integrace je třeba podívat se na vývoj péče o osoby s postižením, který postupně vyústil v nynější podmínky pro školní integraci ustanovené v zákoně č. 561/2004 Sb. a navazujících vyhláškách č. 72/2005 Sb. a 73/2005 Sb. 20

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161

Více

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:janmichalik@email.cz

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,

Více

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně

Více

Pohled psychologa - praxe, možnosti a meze vzdělávání dítěte se SVP v současném systému školství. Mgr. Petra Štefflová, Stříbro

Pohled psychologa - praxe, možnosti a meze vzdělávání dítěte se SVP v současném systému školství. Mgr. Petra Štefflová, Stříbro Pohled psychologa - praxe, možnosti a meze vzdělávání dítěte se SVP v současném systému školství Mgr. Petra Štefflová, Stříbro 14.11.2016 Na začátku.je termín: PODPŮRNÁ OPATŘENÍ Novela školského zákona

Více

Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb.

Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Od 1.9. 2016 dochází k redefinici žáka. Namísto znevýhodnění, zdravotního postižení, statutu azylanta a sociálně znevýhodněného je definován žák s potřebou

Více

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství

Více

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 ZÁKONY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

Více

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 7

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: Školské poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních Školní psycholog, školní speciální pedagog Mgr. Pavla Kubíčková Školní speciální pedagog, speciální pedagog

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 103/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ve znění vyhlášky č. 103/2014 Sb. s účinností k 1.9.2014 Změny

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK

Více

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ DODATEK č. 2 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA-ZÁBŘEH, BŘEZINOVA 52, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

PhDr. Lenka Gajzlerová, Ph.D.

PhDr. Lenka Gajzlerová, Ph.D. ZÁKONY & VYHLÁŠKY PhDr. Lenka Gajzlerová, Ph.D. MI3DC_DSP Speciální pedagogika SP4RC_SP Speciální pedagogika SZ7BK_SP1P Speciální pedagogika OP3DC_DSP Speciální pedagogika SP2BK_SP1 Speciální pedagogika

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Poradenské služby školy Č.j.: 795/2016 Vypracoval: Mgr. Bc. Hana Kudrnová,

Více

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2.1. Charakteristika školy Umístění a vybavení školy Naše Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Pionýrů 2352, Frýdek-Místek, příspěvková organizace se

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. 1 Příloha číslo 1: DOTAZNÍK K INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ pro výchovné poradce Dobrý den,

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 4 ZDRAVOTNÍ

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem,

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida,

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava Poruba, příspěvková organizace Gustava Klimenta 493/3 708 00 Ostrava Poruba tel.: +420 596 912 198, e-mail:profesor@jazgym.cz; www.jazgym.cz čj.: JGPT/1314/2016

Více

Kurz Jak se stát obhájcem práv lidí s postižením Brno

Kurz Jak se stát obhájcem práv lidí s postižením Brno Kurz Jak se stát obhájcem práv lidí s postižením 9.11.2013 Brno Legislativa: Nadnárodní normy Ústava České republiky Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání

Více

Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice. Dodatek k ŠVP č. 1. Školní vzdělávací program pro osmileté gymnázium

Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice. Dodatek k ŠVP č. 1. Školní vzdělávací program pro osmileté gymnázium Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice Palackého 535, 407 21 Česká Kamenice 412 584 468, fax: 412 582 214 e-mail: skola@zs-tgm.cz internet: www.zs-tgm.cz Dodatek k ŠVP č. 1 Školní vzdělávací

Více

Dodatek k ŠVP ZV č.1

Dodatek k ŠVP ZV č.1 Dodatek k ŠVP ZV č.1 Název školního vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Název školy: Základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola, Hovorany, příspěvková organizace

Více

Koncepce poradenských služeb ve škole

Koncepce poradenských služeb ve škole ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou na naší škole zajišťovány výchovným poradcem, Mgr. Janou Wolfovou.

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště (Vybráno z přílohy č. 3 k vyhlášce č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve znění pozdějších předpisů.) Standartní činnosti

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

POSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a:

POSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a: 1. Legislativní východiska Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( Školský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Platné metodické prováděcí předpisy.

Více

Naše pohodová školička v průběhu ročních období,

Naše pohodová školička v průběhu ročních období, Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola Elpis, Brno, Koperníkova 2/4 www.skolaelpis.cz tel. 545245630 e-mail: elpis@telecom.cz Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání,

Více

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 04. Základní informace k životní situaci Výchovu a vzdělávání dětí se zdravotním postižením

Více

Vymezení podporovaných aktivit

Vymezení podporovaných aktivit I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

ŠKOLA JAKO ÚŘAD. 3. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Název: Manuál pro vedoucí pracovníky škol

ŠKOLA JAKO ÚŘAD. 3. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Název: Manuál pro vedoucí pracovníky škol Název: Manuál pro vedoucí pracovníky škol Realizátor: Sykora Swiss Consulting CZ, s.r.o Projekt: Škola jako úřad reg. č. CZ.1.07/1.3.49/02.0015 ŠKOLA JAKO ÚŘAD 3. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péče

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péče SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péče Novela školského zákona, především 16, přichází s novým pojetím podpory žáků se speciálními vzdělávacími

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ (Pracovní skupina MAP - Inkluzivní vzdělávání včetně podpory talentu a nadání ) ZNĚNÍ DOTAZNÍKU Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, jménem pracovní skupiny Inkluzivní

Více

Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se

Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami březen 2012 I. Základní

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Dodatek č. 2 k I. části ŠVP

Dodatek č. 2 k I. části ŠVP Dodatek č. 2 k I. části ŠVP Změny v kapitole Charakteristika Školního vzdělávacího programu Zabezpečení výuky žáků se speciálními potřebami a žáků nadaných a mimořádně nadaných ve Školním vzdělávacím programu

Více

Statut školního poradenského pracoviště

Statut školního poradenského pracoviště Základní škola Hustopeče Nádražní 4, příspěvková organizace, okres Břeclav Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod Na základě vyhlášky č.197/2016 zřizuje ZŠ Hustopeče, Nádraží 4, okres Břeclav,

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

Možnosti podpory žáků s diagnózou SMA/DMD v běžné škole

Možnosti podpory žáků s diagnózou SMA/DMD v běžné škole Možnosti podpory žáků s diagnózou SMA/DMD v běžné škole Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon (č. 82/ 2015 Sb., zvláště pak z 16.) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících Vyhláška č. 73/2005

Více

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Langhans, Praha, 26. 8. 2015 1 Co je předmětem TK: Co si myslí o a co potřebují pedagogové pro vzdělávání žáků se SVP? Kde jsou

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní :

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní : POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování

Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn stanovuje podrobnosti organizačního zajištění a postupů při vzdělávání žáků

Více

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Pojem zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění podle školského zákona

Více