PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh zákona občanský zákoník

Transkript

1 k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh zákona občanský zákoník V Praze dne 21. ledna 2011 Č. j.: 18/9000/2011 A. Zásadní obecná připomínka k části II. Důvodová zpráva Hospodářská komora České republiky navrhuje doplnit do Důvodové zprávy závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA). Hospodářská komora České republiky zásadně nesouhlasí s udělenou výjimkou, na základě které se neprovede RIA. Není možné akceptovat argument předkladatele, že práce na tomto právním předpise začaly již před rokem Nový občanský zákoník zásadním způsobem mění celou oblast soukromého práva, zavádí nové instituty, práva a povinnosti. Právě toto je meritum celé RIA proto požadujeme, aby předkladatel vypracoval RIA na základě obecných zásad. Následně bude možné objektivně posoudit dopady na všechny dotčené subjekty. B. Zásadní obecné připomínky k části I. předkládaného materiálu 1. Hospodářská komora České republiky zásadně nesouhlasí s délkou připomínkového řízení. Občanský zákoník bude základní právní normou našeho právního řádu. Z těchto důvodů je třeba jeho přípravě a vlastnímu připomínkovému řízení věnovat mimořádnou pozornost a poskytnout připomínkujícím subjektům odpovídající časový prostor. Považujeme proto za naprosto nepřijatelné, aby byl poskytnut stejný čas na zaslání připomínek, jako je tomu u běžných návrhů zákonů, vyhlášek či jejich novel. Dle našeho názoru neobstojí argument, že oproti dřívějším verzím návrhu nedochází k zásadnějším změnám, neboť jednak nejsou tyto změny v návrhu vyznačeny, ale i tak je nutno znovu projít celý zákon a posuzovat související ustanovení. Pro takto urychlené schvalování stěžejního návrhu zákona v oblasti soukromého práva, přitom neexistuje žádný objektivní důvod. 2. Hospodářská komora České republiky upozorňuje na nevyváženost předkládaného materiálu, neboť některým právním pojmům je věnována zvýšená pozornost a některým pak, dle našeho názoru, neodpovídající. Příkladem může být na jedné straně velmi podrobně upravený spolek, oproti tomu pak minimálně upravená fundace, apod. Dalším příkladem může být podrobná úprava oblasti ochrany spotřebitele. Jsme toho názoru, že v tomto případě nebylo dostatečně přihlíženo k rozsahu komunitárního práva a jeho častým změnám. Tato skutečnost povede v budoucnosti

2 k častým novelám občanského zákoníku v rozporu s přijatou zásadou stabilní úpravy této základní soukromoprávní normy. 3. Hospodářská komora České republiky navrhuje do předkládaného materiálu doplnit svazy. V 3019 došlo kromě jiného i ke zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. V důsledku toho byla všechna občanská sdružení zahrnuta pod kategorii spolky. Nedomníváme se, že jsou všechna občanská sdružení stejného charakteru. Mezi touto kategorií se nacházejí též zaměstnavatelské a profesní svazy, které mají kromě jiného své postavení v rámci kolektivního vyjednávání. C. Zásadní konkrétní připomínky k části I. předkládaného materiálu 1. Připomínka k ustanovení 387 až 394 Navrhujeme dotčené ustanovení přepracovat ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. Předkládaný materiál počítá se zrušením zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, které současná teorie chápe jako soukromoprávní ústavy. Po přijetí návrhu nadále nebudou vznikat obecně prospěšné společnosti dle jmenovaného zákona, ale pouze ústavy, avšak zejména ve vztahu k některým subjektům se tento název jeví jako nevhodný. Na rozdíl od úpravy některých jiných subjektů v návrhu chybí určité podrobnosti (např. podrobná úprava výroční zprávy, účetnictví, povinnosti auditu apod., a to i za předpokladu obdobného použití ustanovení o nadačních fondech), čímž je jednak zakládána určitá nerovnost úpravy a jednak bude snížen standard transparentnosti fungování ústavů oproti současné úpravě obecně prospěšných společností (na tom nic nemění obecné ustanovení 118 předkládaného materiálu, ani ustanovení 393). 2. Připomínka k ustanovení 510 odst. 2 Navrhujeme vypustit druhou větu. Jsme toho názoru, že je v zájmu právní jistoty účastníků právního styku podnikatelů, aby obchodní zvyklosti nastupovaly teprve v případě, pokud zákon nestanoví jinak, tj. ať již v podobě kogentního ustanovení, tak ji dispozitivního. 3. Připomínka k ustanovení 983 odst. 1 (1) Za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi náhrada vypočtena podle míry omezení vlastnického práva. Jde o velmi vágní ustanovení. Z tohoto důvodu navrhujeme úpravu ustanovení, která odpovídá současným přístupům Ministerstva financí ČR a soudům. 4. Připomínka k ustanovení 983 odst. 2 Stránka 2 z 15

3 (2) Náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout i jiným způsobem, pokud se tak strany dohodnou. Jednostranný požadavek vlastníka není přiměřený. Navrhujeme vhodnější úpravu pro obě strany stejnou. 5. Připomínka k ustanovení 1026 odst. 1 (1) Stavba pozemně stavebního objektu zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Nelze souhlasit s aplikací i na sítě technické infrastruktury, proto navrhujeme ustanovení upravit. 6. Připomínka k ustanovení 1028 odst. 1 Navrhujeme odstavec přepracovat ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. Dotčené ustanovení lze aplikovat jen na pozemně stavební objekty. 7. Připomínka k ustanovení 1028 odst. 2 Navrhujeme dotčené ustanovení vypustit. Daná povinnost se nemůže vztahovat na sítě technické infrastruktury, i když mnozí vlastníci, zvláště restituenti, kteří si s půdou nevědí rady, by takové řešení přivítali. Přiměřené je pouze řešení uvedené v Připomínka k ustanovení 1203 a 1204 Navrhujeme dotčený pododdíl přepracovat následovně: Veřejnoprávní oprávnění pro sítě veřejné technické infrastruktury 1203 (1) Veřejnoprávní oprávnění pro sítě veřejné technické infrastruktury vzniká právní mocí územního rozhodnutí či platným územním souhlasem podle příslušného zákona. Toto oprávnění zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřizovat na dotčeném pozemku vedení sítí veřejné technické infrastruktury, provozovat je a udržovat. (2) Provozovatel sítě veřejné technické infrastruktury je povinen informovat před vstupem na dotčený pozemek známé a dosažitelné vlastníky, případně správce či uživatele nemovitostí o podmínkách realizace stavby. Případné rozpory řeší příslušný obecný stavební úřad, na návrh provozovatele sítě. (3) Provozovatel sítě veřejné technické infrastruktury je povinen jednat před vstupem na dotčený pozemek se známými a dosažitelnými vlastníky příp. správci pozemků o výši náhrady za omezení vlastnického práva. Nedojde-li k dohodě, řeší případné rozpory obecný soud, a to i po realizaci stavby, na návrh kteréhokoliv účastníka právního vztahu. Stránka 3 z 15

4 (4) K omezení vlastnického práva veřejnoprávním oprávněním při stavbě i při provozu a údržbě sítě podle těchto ustanovení dochází jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu tohoto omezení. (5) Při výkonu svých oprávnění je provozovatel sítě veřejné technické infrastruktury povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí. Po ukončení činnosti je povinen uvést nemovitosti do původního stavu a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti či se s vlastníkem dohodnout jinak. Přitom vypořádá i případné škody způsobené na nemovitostech a jejích porostech resp. polních plodinách. (6) Provozovatel sítě veřejné technické infrastruktury je oprávněn v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s činnostmi uvedenými v odst. 1 při přípravě projektové dokumentace, výstavbě a modernizacích, provozu a údržbě, případně zabezpečovat další činnosti, uvedené v oborových právních normách týkajících se jednotlivých typů veřejné technické infrastruktury. (7) Provozovatel sítě veřejné technické infrastruktury je povinen oznámit před vstupem na dotčenou nemovitost za účelem zabezpečení provozu, údržby a oprav známým a dosažitelným vlastníkům, případně správcům či uživatelům nemovitosti zamýšlenou činnost. Případné rozpory řeší obecný stavební úřad. (8) V případě poruchy nebo narušení provozu sítě veřejné technické infrastruktury je provozovatel sítě oprávněn vstoupit na nemovitost i bez souhlasu jejího vlastníka případně správce či uživatele. Je však povinen bez zbytečného odkladu oznámit známým a dosažitelným vlastníkům tuto skutečnost a zajistit nápravu příp. vypořádání škod při této činnosti způsobených. (9) Je-li to technicky nezbytné či výslovně ujednáno, zahrnuje veřejnoprávní oprávnění i právo zřídit, mít a udržovat na povinné nemovitosti také potřebné obslužné či vytyčovací zařízení, jakož i právo provádět na síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. Konkrétní podrobnosti obsahují příslušné oborové právní normy týkající se jednotlivých typů sítí veřejné technické infrastruktury. (10) Po realizaci stavby sítě veřejné technické infrastruktury je její provozovatel povinen geodeticky zaměřit polohu sítě, a předat příslušné geometrické plány jak známým a dosažitelným vlastníkům či správcům nemovitostí, tak příslušným katastrálním pracovištím, k jejich zakreslení do příslušných map, event. i provozovatelům informačních systémů příslušných obcí Oprávnění provozovatelů sítí veřejné technické infrastruktury vyplývající z předchozích ustanovení přecházejí při změně jejích vlastníků na jejich právní nástupce. Důvodová zpráva k předkládanému materiálu uznává, že se tradičně v občanských kodexech vyskytují i úpravy omezení vlastnického práva, jež jsou svou povahou veřejnoprávní. Je to i z toho důvodu, že je obtížně představitelné vydání obecného předpisu o veřejnoprávních oprávněních. To je důvod, proč navrhujeme úpravu pro tyto sítě do návrhu. Zatím co u občanskoprávních služebností je žádoucí, aby podmínky vzájemných vztahů byly podrobně pojednány ve smlouvě, (v souladu s autonomií vůle smluvních stran), je v případě veřejnoprávního oprávnění, vznikajícího rozhodnutím veřejného orgánu, nutno poměrně podrobně stanovit vzájemná práva a povinnosti přímo v zákoně. Stránka 4 z 15

5 Terminologie užitá v těchto ustanoveních je shodná s terminologií stavebního zákona, aby byly oba zákony právně kompatibilní. To je důvod opravy nadpisu této oblasti úpravy (stavební zákon nezná inženýrské sítě ), základem oprávnění je stavebně-právní dokument. 9. Připomínka k ustanovení 1837 Navrhujeme dotčené ustanovení vypustit. Pojem střední jakost je jednak v našem právním řádu zcela neznámý a dále pak obtížně zjistitelný. 10. Připomínka k ustanovení 1998 Navrhujeme dotčené ustanovení přepracovat následovně: (1) Ve smlouvě musí být cena dohodnuta nebo musí být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. (2) Kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. Jde o vhodnější úpravu, která je obdobná jako o ceně za dílo. 11. Připomínka k ustanovení 2139 a 2140 odst. 2 Navrhujeme dotčené ustanovení přepracovat ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. Ustanovení o nájmu se jeví z pohledu praxe jako problematická a nedostatečná, neboť lze důvodně očekávat, že nový vlastník bude ve snaze aplikovat uvedená ustanovení tvrdit, že nevěděl, či nemohl vědět, případně, že nemá rozumný důvod pochybovat a v důsledku toho nebude na sebe přejímat závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, případně bude nájem vypovídat v tříměsíční výpovědní lhůtě. Lze očekávat velké množství sporných případů, které budou muset, za tohoto stavu, řešit soudy. 12. Připomínka k ustanovení 2252 Navrhujeme dotčené ustanovení přepracovat ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. Dle tohoto ustanovení je k propachtování propachtované věci pachtýřem vyžadován výslovný souhlas propachtovatele pod sankcí výpovědi bez výpovědní doby. Tento princip, který předkládaný materiál zavádí i u institutu nájmu, je v rozporu s deklarovaným liberálním charakterem navrhované úpravy. Navíc se jedná o změnu stávající úpravy, které v praxi nevyvolává žádné problémy. 13. Připomínka k ustanovení 2259 Navrhujeme dotčenou připomínku upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. Stránka 5 z 15

6 PŘIPOMÍNKY Lze konstatovat, že toto ustanovení umožňuje použít pro pacht (pokud zde není uvedeno něco jiného) přiměřeně ustanovení o nájmu. Zde však hrozí riziko snah o uplatňování ustanovení, uvedených v těchto připomínkách pod bodem Připomínka k ustanovení 2418 Obchodním zástupcem právnické osoby nemůže být osoba, která může zavazovat zastoupeného nebo osobu, s níž má být konkrétní obchod uzavřen, jako člen jejího orgánu, ani nucený správce právnické osoby nebo insolvenční správce. K opačným ujednáním se nepřihlíží. Jedná se o zpřesnění ustanovení, neboť zákaz, že obchodním zástupcem nemůže být statutární orgán, nemůže platit absolutně, ale je třeba ho omezit jen na jeho účast v obchodu sjednávaném se subjektem, jehož je statutárním orgánem. 15. Připomínka k ustanovení 2421 odst. 2 Navrhujeme na konci ustanovení doplnit slova pokud není ujednáno jinak. Dotčené ustanovení by mělo být vzhledem k obsahu dispozitivní. 16. Připomínka k ustanovení 2433 odst. 3 Navrhujeme spojení slov část úplaty nahradit slovy část odměny. Jde o formální úpravu, protože pod úplatou je možno si představit jakoukoliv platbu. 17. Připomínka k ustanovení 2441 Navrhujeme navrhované ustanovení označit jako odstavec 1 a doplnit nový odstavec 2: (2) Provize, která byla již uhrazena, musí být vrácena, jestliže právo na ni zaniklo podle předchozího odstavce. Navrhovaným doplněním bude zachováno dosavadní právo zastoupeného na vrácení provize vyplacené obchodnímu zástupci, které je obsažené v 662 odst. 2 obchodního zákoníku. 18. Připomínka k ustanovení 2449 Navrhujeme dotčené ustanovení přepracovat následovně: Výše odškodnění nesmí překročit roční provizi vypočtenou z ročního průměru provizí získaných obchodním zástupcem během posledních pěti let. Trvalo-li obchodní zastoupení méně než pět let, vypočte se roční průměr provizí za celou dobu trvání obchodního zastoupení; při trvání obchodního zastoupení méně než rok, nesmí výše odškodnění překročit úhrn provizí za celou dobu jeho trvání. Stránka 6 z 15

7 PŘIPOMÍNKY Jde o zpřesnění ustanovení pro případ kratšího trvání smlouvy o obchodním zastoupení. 19. Připomínka k ustanovení 2457 (1) Za pořadatele se považuje ten, kdo nabízí zájezd veřejnosti nebo skupině osob jinak než příležitostně, a to i prostřednictvím třetí osoby. Předkládaný materiál podstatně lépe než dosud definuje pořadatele zájezdu tím, že definici zájezdu neváže na oprávnění k podnikání. Nicméně stále zužuje definici pořadatele, kterou stanovila Směrnice Rady 90/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (dále jen Směrnice 90/314/EHS), protože nabídka podnikatelským způsobem odvozená od zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání vyžaduje nejméně 4 atributy (soustavně, vlastním jménem, samostatně a za účelem zisku), zatímco Směrnice 90/314/EHS požaduje splnění i jen jediného: jinak než příležitostně. Tím Směrnice 90/314/EHS zajišťuje, že i účastníci souborů služeb organizovaných za jiným účelem než je zisk, požívají ochrany zákona (zajištění repatriace v případě platební neschopnosti, pomoc v nouzi, dostatek informací atd.). Je proto žádoucí sladit definici pořadatele s definicí Směrnice 90/314/EHS a zajistit tak ochranu spotřebitele v plném rozsahu požadovaném Směrnicí 90/314/EHS. Jinak by v případě např. insolvence nepodnikatelského subjektu (sportovního klubu atp.) mohli zůstat turisté v zahraničí bez pomoci. Náhradu by po té mohli vyžadovat po státu. 20. Připomínka k ustanovení 2458 a následujícím Navrhujeme ve všech ustanoveních, kde jde o vztah pořadatele vůči smluvnímu partnerovi, použít místo výrazu cestující výraz zákazník. Smluvním partnerem cestovní kanceláře je zásadně zákazník a jen on je tedy oprávněn smlouvu měnit, vymáhat plnění, odškodnění atp. (zákazníkem může být i právnická osoba, přičemž cestovní kancelář někdy cestujícího ani předem nezná), na základě jedné smlouvy o zájezdu cestuje více osob a cestovní kancelář může jednat jen s tou osobou, která je smluvní stranou = zákazníkem (v praxi se názory zákazníka a dalšího cestujícího občas liší, případné odškodnění musí dostat ten, kdo zájezd hradil atd.). 21. Připomínka k ustanovení 2458 Pořadatel sdělí zákazníkovi ještě před uzavřením smlouvy údaje o pasových a vízových požadavcích, pro české občany, lhůtách pro jejich vyřízení a sdělí mu také, jaké zdravotní doklady jsou pro cestu a pobyt požadovány. V globálním světě mohou být cestujícími (nebo spolucestujícími) občané prakticky všech států světa. Není možné ani účelné požadovat, aby pořadatel sděloval každému zákazníkovi všechny údaje o pasových a vízových požadavcích a lhůtách pro jejich vyřízení platných pro občany jakéhokoliv státu. Proto také Směrnice 90/314/EHS hovoří pouze o vízových požadavcích pro občany dotyčného státu/států. Pořadatel může požadavky vůči jiným státním příslušníkům sdělit Stránka 7 z 15

8 na požádání, ale nemůže tak činit ex ante (např. při prodeji on-line nebo pokud zákazník neuvede, že některý cestující je občanem jiného státu). Odpovědnost v případě jiného než českého státního příslušníka tedy musí ležet na zákazníkovi. 22. Připomínka k ustanovení 2460 Spolu s potvrzením o zájezdu vydá pořadatel zákazníkovi doklad o svém zajištění podle jiného právního předpisu. Dle současné legislativy jsou cestovní kanceláře prakticky vazaly pojišťoven, protože se povinně musí pojistit, aniž by existovala povinnost jakékoliv pojišťovny takové pojištění uzavřít (což je v rozporu s principy práva a rovnosti podnikání). Proto je požadováno zavést další instituty zajištění pořadatele, jako jsou bankovní garance atp. (jako je tomu ve Směrnici 90/314/EHS), a to novelizací zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanská zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen novela zákona č. 159/1999 Sb.), ještě před účinností předkládaného materiálu. Novelizace zákona 159/1999 Sb. bude nutná, protože navrhované znění předkládaného materiálu není s tímto zákonem kompatibilní. Navrhujeme formulovat předkládaný materiál tak, aby při zavedení dalšího institutu jištění nebylo nutno návrh měnit. 23. Připomínka k ustanovení 2461 odst. 3 Navrhujeme dotčené ustanovení doplnit následovně: (3) Předal-li pořadatel cestujícímu katalog, který obsahuje všechny stanovené údaje o vymezení zájezdu podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b), c) a d) může pořadatel v potvrzení o zájezdu jen odkázat na číslo nebo jiné označení zájezdu v katalogu. Zavedení institutu potvrzení o zájezdu je pozitivním prvkem, je však třeba, aby nepřinesl nadbytečnou administrativu. Proto ve všech údajích, které lze nahradit odkazem na text katalogu, navrhujeme umožnit odkaz na katalog. 24. Připomínka k ustanovení 2462 Navrhujeme vložit nový odst. 3: (3) Předal-li pořadatel zákazníkovi katalog, který obsahuje všechny údaje podle odstavce 1 a 2, může pořadatel v potvrzení o zájezdu odkázat na číslo nebo jiné označení zájezdu v katalogu. Zavedení institutu potvrzení o zájezdu je pozitivním prvkem, je však třeba, aby nepřinesl nadbytečnou administrativu. Proto ve všech údajích, které lze nahradit odkazem na text katalogu, navrhujeme umožnit odkaz na katalog. 25. Připomínka k ustanovení 2466 odst. 2 Stránka 8 z 15

9 (2) Změna v osobě cestujícího je vůči pořadateli účinná, doručí-li mu postupitel o tom včas oznámení spolu s prohlášením postupníka, že s uzavřenou smlouvou souhlasí a že splní podmínky účasti na zájezdu. Není-li ve smlouvě nebo potvrzení o zájezdu uvedeno jinak, je oznámení včasné, je-li doručeno alespoň sedm dnů před zahájením zájezdu. Postoupení smlouvy tak, jak je uvedeno v odst. 2 větě druhé předkládaného materiálu, pevným určením včasnosti oznámení prakticky koliduje s možností lhůtu stanovit v závislosti na podmínkách (kterou výslovně předjímá 2462 odst. 2 předkládaného materiálu) a dokonce neumožňuje stanovit ani lhůtu kratší v jiných případech, než je pozdější uzavření smlouvy. Vzhledem k tomu, že podmínky pro změnu jména cestujícího jsou u různých zájezdů různé, navrhujeme umožnit smluvní volnost. 26. Připomínka k ustanovení 2468 odst. 1 Navrhujeme dotčené ustanovení doplnit následovně: (1) Odstoupil-li cestující od smlouvy podle 2465 odst. 2, nebo zrušil-li pořadatel zájezd z jiného důvodu než pro porušení povinnosti spotřebitelem, nabídne pořadatel zákazníkovi na základě nové smlouvy o zájezdu cestujícímu náhradní zájezd celkově odpovídající alespoň tomu, co bylo původně ujednáno, pokud je v pořadatelových možnostech takový zájezd nabídnout. Ke změně smlouvy musí dojít v každém případě, protože parametry původního zájezdu a nově nabídnutého se budou lišit. Ustanovení, že pořadatel nemá právo na zvýšení ceny v případě kvalitnějšího náhradního zájezdu, by se v praxi obrátilo proti spotřebiteli: pořadatel se v případě, že by měl k dispozici pouze zájezd výrazně kvalitnější, nebude moci se zákazníkem dohodnout, protože by se zruinoval. Takže praktickým dopadem by bylo, že zákazníkovi nebude moci nabídnout žádný kvalitnější zájezd, i kdyby ho jinak měl k dispozici. Proto navrhujeme ponechat platné znění a nechat na zákazníkovi, zda v případě kvalitnějšího zájezdu změnu smlouvy přijme. 27. Připomínka k ustanovení 2468 odst. 2 Navrhujeme dotčené ustanovení přepracovat následovně: (2) Při uzavření smlouvy o zájezdu podle odstavce 1 se platby uskutečněné na základě původní smlouvy považují za platby podle nové smlouvy. Je-li cena nového zájezdu nižší než již uskutečněné platby podle předchozí věty, je cestovní kancelář povinna tento rozdíl bez zbytečného odkladu zákazníkovi vrátit. Ke změně smlouvy musí dojít v každém případě, protože parametry původního zájezdu a nově nabídnutého se budou lišit. Ustanovení, že pořadatel nemá právo na zvýšení ceny v případě kvalitnějšího náhradního zájezdu, by se v praxi obrátilo proti spotřebiteli: pořadatel se v případě, že by měl k dispozici pouze zájezd výrazně kvalitnější, nebude moci se zákazníkem dohodnout, protože by se zruinoval. Takže praktickým dopadem by bylo, že zákazníkovi nebude moci nabídnout žádný kvalitnější zájezd, i kdyby ho jinak měl k dispozici. Proto navrhujeme ponechat platné znění a nechat na zákazníkovi, zda v případě kvalitnějšího zájezdu změnu smlouvy přijme. 28. Připomínka k ustanovení 2470 odst. 2 Navrhujeme upravit první větu dotčeného odstavce: Stránka 9 z 15

10 (2) Odstoupí-li zákazník od smlouvy proto, že pořadatel závažně porušil svou povinnost vyplývající z platné cestovní smlouvy, nemá zákazník povinnost platit odstupné.. Předkládaný materiál směřuje k předejití zbytečným sporům či tvrdosti zákona v případě drobného porušení některé povinnosti pořadatele (např. doručení dodatečných informací před cestou ve lhůtě 6 dnů místo 7 dnů, které může být způsobeno technickými problémy, poštou, nepřítomností zákazníka na adrese atp., opomenutí méně podstatné informace), kdy by někteří zákazníci v době krátce před termínem zájezdu úmyslně vyhledávali důvod stornovat zájezd, aby si mohli vzápětí koupit last minute za nižší cenu. Takové ustanovení je na místě v závažnějších případech, aby nemohlo být zneužito. 29. Připomínka k ustanovení 2471 odst. 1 (1) Nemá-li zájezd vlastnosti, stanovené ve smlouvě o zájezdu, zajistí pořadatel nápravu, pokud si nevyžádá neúměrné náklady. Odpovědnost za vady zájezdu je možné vztahovat pouze k parametrům smlouvy, nikoliv k očekávání zákazníka, jinak se budou hromadit spory o to, zda očekávání bylo důvodné očekávání zákazníků vycházejí mnohdy z nereálných přání (např. představa, že služby v hotelu turistické třídy v rozvojové zemi mají stejné parametry jako v rozvinutých zemích). 30. Připomínka k ustanovení 2472 Vyskytnou-li se po odjezdu podstatné vady zájezdu a nepřijme-li pořadatel opatření, aby zájezd mohl pokračovat, nebo odmítne-li cestující takové opatření z řádného důvodu, poskytne pořadatel cestujícímu odpovídající dopravu na místo odjezdu, popřípadě na jiné ujednané místo. Přesnější formulace odpovídající Směrnici 90/314/EHS. 31. Připomínka k ustanovení 2475 Navrhujeme dotčené ustanovení doplnit následovně: Ocitne-li se po zahájení zájezdu cestující v nesnázích, poskytne mu pořadatel neprodleně takovou pomoc, která je v jeho možnostech a kterou na něm lze rozumně požadovat. Ne vždy je v možnostech pořadatele potřebnou pomoc poskytnout; pro cestujícího je účelné, aby si toho byl vědom a v případě nouze se obracel přímo tam, kde najde efektivní pomoc (např. zdravotní pomoc u asistenční služby pojišťovny, v konzulárních záležitostech pomoc u zastupitelských úřadů atp.). V době, kdy cestující pomoc potřebuje, může být zástupce pořadatele např. povinen starat se o ostatní účastníky turistického zájezdu již v jiném státě. Vysvětlení v Důvodové zprávě, že pořadatel je povinen poskytnout zákazníkovi v nouzi dopravu zpět i pokud nouzi nezavinil, je zavádějící (zavinění může být dokonce na straně zákazníka) a pro podnikatele likvidační. Příklad: opilý zákazník způsobí dopravní nehodu, je zraněn nebo zatčen. Tím zmešká odlet. CK mu přece nebude platit náhradní letenku. Stránka 10 z 15

11 32. Připomínka k ustanovení 2476 PŘIPOMÍNKY Navrhujeme dotčené ustanovení doplnit následovně: Pořadatel odpovídá cestujícímu za splnění povinností ze smlouvy o zájezdu bez zřetele na to, zda v rámci zájezdu poskytují jednotlivé služby cestovního ruchu jiné osoby, ledaže by toto nesprávné plnění nezavinil pořadatel ani jiný poskytovatel služeb, neboť a) zjištěné nedostatky lze přičíst spotřebiteli, b) zjištěné nedostatky lze přičíst třetí osobě, která není spojena s poskytováním smluvně sjednaných služeb, a tyto nedostatky byly nepředvídatelné, c) zjištěné nedostatky byly způsobeny vyšší mocí nebo událostí, kterou pořadatel nebo poskytovatel služeb přes řádnou péči nemohl předpokládat ani překonat. Vymezení odpovědnosti na případy kromě zavinění zákazníka a vyšší moci odpovídá ustanovení Směrnice 90/314/EHS i zvyklostem. 33. Připomínka k ustanovení 2477 Navrhujeme dotčené ustanovení vypustit. Pojem ztráta radosti z dovolené je zcela vágní, nikde nedefinovaný, vyvolává různé představy a nadto se váže k dovolené, což odpovídá jen určitému segmentu zájezdů, resp. cestujících Dotčené ustanovení by mohlo vést ke sporům, z tohoto důvodu navrhujeme ustanovení vypustit. 34. Připomínka k ustanovení 2480 odst. 2 Navrhujeme dotčené ustanovení vypustit. Předkládaný materiál neukládá pořadateli povinnost žáka na pobyt připravit, taková příprava ani není nikde specifikována, a proto její neposkytnutí nemůže zakládat právo na odstoupení od smlouvy. 35. Připomínka k ustanovení 2481 odst. 1 Navrhujeme slova odměna nahradit slovem cena. V dotčeném ustanovení jde o náhradu části ceny pobytu, nikoliv jen o náhradu části odměny pořadateli. 36. Připomínka k ustanovení 2482 Navrhujeme dotčené ustanovení přepracovat a to následovně: Zájezdem podle tohoto dílu není soubor služeb cestovního ruchu poskytnutý podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání. Dále navrhujeme přesunout toto ustanovení za 2457, protože se týká definice stejného pojmu, jenže v negativním vymezení. Stránka 11 z 15

12 PŘIPOMÍNKY Předkládaný materiál podstatně lépe než dosud definuje pořadatele zájezdu tím, že definici zájezdu neváže na oprávnění k podnikání. Nicméně stále zužuje definici pořadatele, kterou stanovila Směrnice Rady 90/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (dále jen Směrnice 90/314/EHS), protože nabídka podnikatelským způsobem odvozená od zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání vyžaduje nejméně 4 atributy (soustavně, vlastním jménem, samostatně a za účelem zisku), zatímco Směrnice 90/314/EHS požaduje splnění i jen jediného: jinak než příležitostně. Tím Směrnice 90/314/EHS zajišťuje, že i účastníci souborů služeb organizovaných za jiným účelem než je zisk požívají ochrany zákona (zajištění repatriace v případě platební neschopnosti, pomoc v nouzi, dostatek informací atd.). Je proto žádoucí sladit definici pořadatele s definicí Směrnice 90/314/EHS a zajistit tak ochranu spotřebitele v plném rozsahu požadovaném Směrnicí 90/314/EHS. Jinak by v případě např. insolvence nepodnikatelského subjektu (sportovního klubu atp.) mohli zůstat turisté v zahraničí bez pomoci. Náhradu by po té mohli vyžadovat po státu. 37. Připomínka k ustanovení 2860 Navrhujeme vypustit druhou větu. Nelze přijmout tento návrh, kdy se nemá dělit škoda. Mohlo by to znamenat, že pokud jde přes 50 % okolností k tíži určité jedné strany, tak se škoda nedělí. Může to způsobovat problém i v běžném občanském životě. 38. Připomínka k ustanovení 2866 Navrhujeme dotčené ustanovení doplnit a to následovně: Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo, nebo že škoda byla způsobena takovými vlivy provozní činnosti na okolí, pro které jsou zvláštním předpisem nebo rozhodnutím vydaným na základě zvláštního předpisu stanovena omezení, která byla zcela dodržena. Základním problémem navržené právní úpravy je nejasnost jednotlivých formulací. Především není zřejmé, zda možné škody způsobované emisemi znečišťujících látek do ovzduší mají spadat do režimu 2866 (když zjevně jde o škody způsobené z provozu závodu nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti vlivem činnosti na okolí ), nebo do režimu 2867 (když zde zjevně nelze předem vyloučit možnost vzniku škody ani při vynaložení řádné péče). 39. Připomínka k ustanovení 2867 Navrhujeme dotčené ustanovení doplnit následovně: (1) Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí při nahodilé nebo mimořádné události; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody při nahodilé nebo mimořádné události ani při vynaložení řádné péče. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu. Stránka 12 z 15

13 (2) Je-li z okolností zřejmé, že provoz významně přispěl ke vzniku škody, ačkoli lze důvodně poukázat i na jiné možné příčiny, soud zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá pravděpodobnosti způsobení škody provozem. (3) Má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní obchoduje. Je obtížné označit 2867 v jeho ustanovení odst. 3 za lex specialis k 2866, protože je pak obtížné vymezit, na které případy by dopadal sám Omezení úpravy na škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí problém neřeší, neboť není zřejmé, co je takovým zdrojem. V 2867, odst. 2 navíc není zřejmé, proč, resp. v jaké situaci, by měl soud ukládat částečnou náhradu škody subjektu, který provozem významně zvýšil nebezpečí vzniku škody, a to podle pravděpodobnosti jejího způsobení. Pojem nebezpečí je kategorií potenciální a nevyžaduje skutečný vznik škody ani skutečný příspěvek subjektu k jejímu vzniku (resp. prokazatelnost těchto skutečností), byť i třeba subjekt nebezpečí vzniku škody zvýšil, ale k manifestaci tohoto nebezpečí nedošlo, zatímco škoda skutečně vznikla v důsledku jiných vlivů. 40. Připomínka k ustanovení 2869 odst. 1 Navrhujeme upravit dotčené ustanovení následovně: (1) Kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má rovněž provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla. Při projednávání návrhu v období se pracovalo, pokud jde o návrh nynějšího 2869 odst. 1, se dvěma variantami. Z tohoto návrhu plyne, že byla přijata varianta II, i když s doplněním slov ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Doporučujeme vrátit se k variantě I (viz výše). Z právního hlediska není problém s žádnou z variant. Spíše jde o to, že použitím varianty II (tj. předloženého návrhu) by došlo k rozšíření na všechna vozidla, což by mělo finanční vliv na příslušná pojištění a finanční dopady na spotřebitele. 41. Připomínka k ustanovení 2893 odst. 1 Navrhujeme ve větě druhé za slovo možné vložit slova a účelné. Tento návrh nahrazuje dosavadní 442, ale zavádí opačný princip náhrady škody. Upřednostňuje náhradu uvedením do předešlého stavu před úhradou v penězích. Navrhovaný princip náhrady škody nepochybně povede k neodůvodněnému nárůstu požadavků na plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť lze očekávat, že poškození budou ve snaze zvýšit plnění spekulativně požadovat odškodnění ve výši ceny opravy vozidla, přestože hodnota vozidla před poškozením byla podstatně nižší. Taková praxe neodpovídá odškodňovací praxi v sousedních zemích i mnoha dalších státech Evropy. Nelze jednoznačně určit, zda se v praxi zamezí zneužívání primárního způsobu náhrady škody (uvedení do předešlého stavu), naopak lze důvodně předpokládat vznik i nežádoucí judikatury, která by petrifikovala právo poškozeného i v případě totální škody (např. na vozidle) požadovat po škůdci uvedení v předešlý stav. Navrhujeme proto, aby do 2893 odst. 1 věty druhé byla doplněna slova a účelné, aby tak právo poškozeného na Stránka 13 z 15

14 restituci in integrum bylo vedle možnosti (tou může být i možnost technická) podmíněno i účelností (tou pak bude zejména ekonomická racionalita viz problematika totální škody). 42. Připomínka k ustanovení 2898 Navrhujeme ponechat stávající znění. Oproti současné platné právní úpravě zavádí předkládaný materiál do části upravující náhradu škody i kompenzaci nemajetkové (imateriální) újmy. Toto je naprosto zásadní změna oproti stávající právní úpravě, podle níž náhrada nemajetkové újmy není součástí právní úpravy náhrady škody a jako taková také není předmětem pojistné ochrany v pojištění odpovědnosti za škodu. Jedná se o naprosto zásadní finanční dopad na všechny produkty v pojištění odpovědnosti, který však je nyní velmi obtížně předvídatelný. 43. Připomínka k ustanovení 2900 Navrhujeme dotčené ustanovení přepracovat ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. Nesouhlasíme s navrženým ustanovením. Oproti současné platné právní úpravě návrh neobsahuje žádný odkaz na prováděcí právní předpis. Z absence návrhu zmocňovacího ustanovení, ale zejména z celé koncepce předkládaného materiálu však lze dospět k tomu, že se s bližší úpravou odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění vůbec nepočítá, což by při absenci jasné specifikace výše náhrady (odkaz na zásady slušnosti považujeme za zcela vágní) nepochybně vedlo k další eskalaci nároků poškozených zejména cestou judikatury. 44. Připomínka k ustanovení 2901 Navrhujeme ponechat stávající znění. Nesouhlasíme s navrhovanou úpravou. Doporučujeme ponechat nadále ve znění 444 stávajícího občanského zákoníku. Návrh přináší v porovnání s platnými ustanoveními upravujícími jednorázové odškodnění pozůstalých při usmrcení v tom, že na rozdíl od stávající platné úpravy podle 444 odst. 3 občanského zákoníku není specifikována výše této náhrady, navíc se navrhuje toto jednorázové odškodnění rozšířit i na případy těžších škod na zdraví bez následku smrti a dále okruh oprávněných se rozšiřuje o blízkou osobu bez omezení podmínkou společné domácnosti. Tato rozšíření nedoprovázejí žádná kvantifikační kritéria, což by mohlo přinést efekty ve výrazném nárůstu finančních objemů náhrad při škodách na zdraví, jakož i ve výrazném nárůstu soudních sporů do doby nalezení nové konstantní judikatury, což by bylo spojeno s nárůstem nákladů právního zastoupení. 45. Připomínka k ustanovení 2913 Navrhujeme dotčené ustanovení vypustit. Do režimu náhrady nemajetkové újmy se zavádí zcela nový prvek, kdy např. v případě hrubé nedbalosti (při dopravních nehodách velmi frekventovaná situace) se okruh osob oprávněných žádat náhradu rozšiřuje na kohokoli, kdo způsobenou škodu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. Jako příklad lze uvést, že do takových postavení by se mohli Stránka 14 z 15

15 dostávat přátelé, sousedé, členové sportovních týmů, umělecké dvojice apod. Jedná se o zásadní rozšíření náhrady s nepředvídatelnými dopady. 46. Připomínka k ustanovení 2999 a následující Navrhujeme dotčenou část přepracovat ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. Jde o dlouhodobý a často neřešitelný problém, kdy stavby ve vlastnictví právnických osob byly v minulosti postaveny na pozemcích soukromých vlastníků na základě některého z tzv. zvláštních užívacích práv organizací k majetku v soukromém vlastnictví. Při neexistenci výslovného řešení tohoto problému soudní judikatura dovodila, že v daném případě zůstává zachován nájemní vztah ze zákona, nicméně nájemné s výjimkou pozemků, spadajících do zemědělského půdního fondu, upraveno není. Vzhledem k tomu, že většina takto zastavěných pozemků byla ze zemědělského půdního fondu vyňata, probíhají vleklé spory o výši náhrady. I přes navrhovaný institut tzv. nezbytné cesty by bylo v zájmu právní jistoty a vzhledem k řadě dlouholetých sporů doplnit návrh o přesný právní režim v podobě např. nájemního nebo obdobného vztahu včetně stanovení výše nájemného. 47. Připomínka k ustanovení 3003 odst. 2 Navrhujeme dotčené ustanovení přepracovat ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. I zde se bude velmi obtížně prokazovat či vyvracet dobrá víra, zejména v častém případě staveb, které nejsou zapsány v katastru nemovitostí např. posklizňové linky, cesty atd. Jde přitom většinou o stavby, které jejich vlastník nutně potřebuje pro svoji činnost. 48. Připomínka k ustanovení 3012 Navrhujeme dotčené ustanovení přepracovat ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. V tomto přechodném ustanovení je uvedeno, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem, vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To však neplatí pro věci movité a pacht. Dle důvodové zprávy jde o zohlednění skutečnosti, že platné právo pachtovní smlouvu neupravuje a nejčastější případy, které věcně odpovídají pachtu, upravuje dnes zákon č. 229/1991 Sb. (tzv. zákon o půdě). To však neodpovídá skutečnosti, neboť tento zákon upravuje pouze tzv. nájem ze zákona, což je dnes již pouze zlomek případů. Tento reálný stav je proto třeba výslovně zohlednit v přechodných ustanoveních, neboť jinak bude mít navrhovaná úprava za následek zpochybnění platnosti stávajících nájemních smluv k zemědělským pozemkům. Deklarovaná snaha nezasahovat do stávajících nájemních vztahů k zemědělské půdě tak musí být výslovně upravena v přechodných ustanovení předkládaného materiálu. Stránka 15 z 15