ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ"

Transkript

1 Ostravská univerzita v Ostravě Zdravotně sociální fakulta katedra sociální práce ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ Klára Janoušková, Radim Kvasnička

2 ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ Klára Janoušková Radim Kvasnička

3 Analýza vzdělávacích potřeb terénních pracovníků vznikla v rámci projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce - vytvoření vzdělávacího programu a jeho pilotní ověření. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Řešitelem projektu je Ostravská univerzita v Ostravě, zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce. Informace o projektu naleznete na webových stránkách projektu: ISBN

4 OBSAH Úvod... 5 Popis výzkumného vzorku terénních pracovníků... 8 Kontext vzdělávání terénních pracovníků: přístup zaměstnavatelů, kapacity a možné překážky Podmínky v zaměstnavatelské organizaci Kapacita terénních pracovníků v jednotlivých lokalitách Ohrožení syndromem vyhoření Subjektivně pociťované překážky ve výkonu terénní práce Vzdělávací potřeby terénních pracovníků Zájem o vzdělávání Představy o vzdělávacím programu Organizace vzdělávání Možné překážky ve vzdělávání Sebehodnocení profesních dovedností terénních pracovníků Závěr a doporučení... 38

5

6 ÚVOD Vážení čtenáři, vážené čtenářky, do rukou se vám dostává analýza vzdělávacích potřeb terénních pracovníků, která vznikla v rámci vzdělávacího programu projektu Podpora vytváření systému terénní práce vytvoření vzdělávacího programu a jeho pilotní ověření. Projekt se sestával ze tří fází: vypracování Metodické příručky terénní sociální práce a Metodické příručky k výkonu přenesené působnosti v oblasti prosazování práv příslušníků romské komunity a integrace romské komunity do společnosti, zajištění místně dostupné supervize a konečně vytvoření akreditovaných vzdělávacích programů pro terénní a terénní sociální pracovníky. Všechny fáze projektu byly koncepčně připraveny odborem sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky v partnerství s kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Finanční prostředky potřebné k realizaci pocházejí ze zdrojů Evropského sociálního fondu a vlády České republiky. Zadavatel projektu, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, sledoval realizací projektu systémové zefektivnění řešení problému sociální exkluze. Česká republika bývá v oblasti sociálního začleňování kritizována za svůj pasivní přístup zejména k řešení problematiky vyloučených romských lokalit. Mezi odborníky v sociální oblasti panuje obecná shoda, že jedním z nejvhodnějších prostředků k řešení tohoto komplexního problému je terénní sociální práce. Projekt na její podporu, který má na všech úrovních podpořit její zavádění, zkvalitňování a výkon, byl tedy zahájen v souladu s tímto přesvědčením. Analýza vzdělávacích potřeb, kterou držíte v rukou, je jedním z výstupů třetí fáze projektu, jehož realizátorem byla Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce. Vzdělávací program proběhl v letech 2007 a Jeho část byla určena terénním pracovníkům, kteří jeho absolvováním získali kvalifikaci na úrovni pracovníka v sociálních službách. Obsah vzdělávacího programu reflektuje komplikovanou situaci terénních pracovníků. Ti mohou na jedné straně citlivě percipovat tvrdé dopady sociálního vylučování, které pozorují na konkrétních osudech, navíc umocněné nedostatky sociálního systému. Mohou vnímat mnohdy nezdolatelné bariéry, malé příležitosti a nedostatečné zdroje nezbytné k zajištění byť jen částečné participace vyloučených na ekonomickém, kulturním a sociálním životě společnosti. Mohou se setkávat s nezájmem okolní společnosti o osoby ohrožené sociálním vyloučením, a také s limity při zajišťování sociální inkluze a stigmatizací jejich práce. Tyto nedostatky mohou být na druhé straně vyváženy vnímáním nezbytnosti využití metod sociální práce v prostředí vyloučených osob. 5

7 Vzdělávací program seznámil frekventanty s odbornými poznatky a specifickými kompetencemi, které při své práci mohou využít. Odborné informace se týkaly zejména práva, standardů kvality v sociálních službách, přehledu institucí, se kterými je možno při výkonu terénní práce spolupracovat, sociální patologie, somatologie a ochrany veřejného zdraví, konceptů sociálního vyloučení, specifik vybraných cílových skupin terénní práce, individuálního plánování sociální služby, možností dokumentace terénní práce a dilemat, která mohou terénní pracovníci ve své profesi řešit. Specifické kompetence byly zaměřeny na komunikaci s klienty, strukturu práce s uživateli sociální služby, základní činnosti terénních pracovníků a psychohygienu. Analýza vznikla po realizaci tohoto celorepublikového vzdělávání, v závěrečné fázi projektu. Věříme, že absolvováním jednoho programu by vzdělávání nemělo být ukončeným procesem. Ostatně nutnost průběžného vzdělávání je pro pracovníky působící v sociální oblasti ukotvena i v zákonných normách. Cílem analýzy je tedy zjistit, jaké jsou další vzdělávací potřeby terénních pracovníků a navrhnout taková doporučení, která pro ně umožní připravit kvalitní navazující vzdělávací program jak po obsahové, tak po organizační stránce. Výsledkem analýzy nebude návrh konečné podoby navazujícího vzdělávacího programu. Příprava takového programu by měla proběhnout až na základě diskuzí nad výsledky předkládané analýzy. Úkolem je zjistit, o jaké potřeby se jedná a navrhnout případné intervence, které by se měly promítnout do přípravy vzdělávání. Mnohé vzdělávací programy jsou sestavovány podle přání zadavatele, aniž by přitom braly v úvahu potřeby účastníků vzdělávání. Zadavatel se často řídí tím, co si o dané oblasti myslí a promítá své domněnky do obsahu vzdělávání. Nelze se divit, že výsledek takového vzdělávání může být zcela opačný, než je zadavatelem očekáván. Zcela může minout svůj cíl, nevede k předpokládaným výsledkům, dokonce může i silně demotivovat účastníky. Nyní máme příležitost provést analýzu potřeb, na základě níž by měl být sestaven efektivní vzdělávací program ušitý na míru a reagující na skutečné potřeby praxe. V tomto směru patří poděkování zadavateli, Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky, který projevil zájem o výsledky analýzy a samozřejmě terénním pracovníkům, kteří vyplnili dotazník a dokázali formulovat, co je při výkonu práce tíží a co je na této práci přitahuje. Při zjišťování vzdělávacích potřeb jsme se zaměřili na potřeby skupinové. Terénní pracovníci tvoří poměrně specifickou skupinu pracovníků v sociálních službách, která se svou pracovní náplní liší od ostatních skupin. Soustředili jsme se na zjišťování problémů výkonnosti skupiny terénních pracovníků a zjišťování jejich potřeb. Neověřovali jsme jejich reálné dovednosti nebo znalosti. Vycházeli jsme především ze zjišťování jejich postojů. Ty jsme zjišťovali prostřednictvím dotazníkového šetření. 6

8 Dotazník byl pilotně ověřen na pěti terénních pracovnících a následně upraven. Finální podoba dotazníku byla terénním pracovníkům distribuována v poslední den jejich společného vzdělávání. Asistentka vzdělávacího programu vysvětlila účel dotazníku, terénní pracovníci byli požádáni o spolupráci a byla jim zaručena anonymita. Z osmdesáti tří terénních pracovníků, kteří absolvovali vzdělávací program, vyplnilo dotazník sedmdesát sedm. V prezentovaných výsledcích analýzy se může stát, že součet všech odpovědí dává menší hodnotu než sedmdesát sedm. Děje se tak proto, že do analýzy některých otázek nebyly zahrnuty varianty odpovědí nevím a neodpověděl. Jedná se o standardní statistický postup. Vyjadřujeme-li se v analýze o terénních pracovnících, máme na mysli jen ty terénní pracovníky, kteří se analýzy vzdělávacích potřeb zúčastnili. Pouze na tyto osoby lze vztáhnout zjištěné výsledky. 7

9 Popis výzkumného vzorku terénních pracovníků Analýza potřeb byla provedena na vzorku sedmdesáti sedmi respondentů, kteří absolvovali kvalifikační kurz pro výkon pozice terénního pracovníka. Soubor tvořilo 73 % žen a 27 % mužů. Průměrný věk respondentů byl 37 let. Nejmladšímu terénnímu pracovníkovi bylo 20 let, nejstarší dosáhl 60ti let. Terénní pracovníci podle pohlaví Terénní pracovníky, kteří byli do analýzy potřeb zahrnuti, lze dále odlišit podle kraje a podle velikosti obce, ve které působí, podle typu zaměstnavatelské organizace, ve které pracují, podle cílové skupiny, na kterou se profesně orientují, délky působení v sociální oblasti a v terénní práci jako takové, a konečně, podle vzdělání. Působení terénních pracovníků: kraj a velikost obce Šetření se zúčastnili zástupci z 11 krajů. Nejpočetněji byl zastoupen Olomoucký kraj, ve kterém působí 21 terénních pracovníků (28 %) z našeho vzorku. S počtem 16ti terénních pracovníků (21 %) následuje Moravskoslezský kraj. Z Ústeckého kraje se analýzy zúčastnilo 11 pracovníků (15 %). Praha a Středočeský kraj jsou zastoupeny 6ti terénními pracovníky (8 %), Jihomoravský kraj 5ti (7 %), Plzeňský kraj 4mi (5 %), Karlovarský kraj, Liberecký kraj a Vysočina 2ma pracovníky (3 %) a Jihočeský kraj jedním pracovníkem. 8

10 Počet respondentů z jednotlivých krajů Přibližná čtvrtina terénních pracovníků (26 %) působí v obci o velikosti 10 tis. až 20 tis. obyvatel. 19 % pracovníků (14 osob) vykonává svou činnost v obcích o velikosti 2 tis. až 5 tis. obyvatel. 16 % terénních pracovníků (12 osob) působí ve městech větších než 100 tis. obyvatel. 9 respondentů (12 %) pracuje v obcích o velikosti 5 tis. až 10 tis. obyvatel. 8 pracovníků (11 %) působí ve vesnicích, které mají do 2 tis. obyvatel. Stejný počet pracovníků najdeme ve městech o velikosti 50 tis. až 100 tis. obyvatel. 3 respondenti (4 %) pracují v obcích o velikosti 20 tis. až 50 tis. obyvatel. Velikost obcí, ve kterých působí respondenti 9

11 Typ zaměstnavatelské organizace Téměř tři čtvrtiny terénních pracovníků je zaměstnáno v nestátních neziskových organizacích (63 %). 37 % respondentů vykonává terénní práci pro státní organizace. Typ zaměstnavatelské organizace Cílová skupina uživatelů Určení skupiny klientů, na kterou se terénní pracovníci orientují, se vymezuje velice obtížně. Terénní pracovníci často pracují s klienty, kteří mají obtíže ve více oblastech. Terénní pracovníci pak zpravidla nepracují pouze s jednou. Při následujícím vymezení, ve kterém stanovujme pouze jednu primární cílovou skupinu klientů, se proto dopouštíme určitého zjednodušení. Primární zaměření terénních pracovníků demonstruje graf Cílová skupina uživatelů. Největší podíl terénních pracovníků je zaměřen na práci s obyvateli sociálně vyloučených lokalit (47 %). Druhou nejpočetnější skupinu tvoří pracovníci zaměření na práci s rodinami s dětmi (21 %) a na práci s osobami bez přístřeší (20 %). Asi 4 % respondentů pracuje primárně s dětmi a mládeží ohroženou sociálním vyloučením. Méně než 3 % terénních pracovníků se věnuje závislým osobám, seniorům nebo duševně postiženým. 10

12 Cílová skupina uživatelů Délka působení v sociální oblasti a na pozici terénního pracovníka Průměrná délka praxe v sociální oblasti je téměř 4 roky (3 roky a 11 měsíců). 4 respondenti uvedli, že jsou zcela bez praxe v sociální oblasti. Naopak nejdelší praxi, 21 let, uvedl jeden pracovník. Více než polovina respondentů má praxi v sociální oblasti kratší nebo rovnou 3 letům a délka praxe 3 roky byla zároveň nejčastěji uváděnou (modální hodnota). Uvedlo ji 19 % respondentů, tedy 14 osob. Praxi v sociální oblasti kratší než 1 rok uvedlo 12 % terénních pracovníků (18 osob), praxi do dvou let má za sebou 16 % respondentů (12 osob). Mezi 3mi a 5ti lety praxe v sociální oblasti uvádí 10 terénních pracovníků (16 %), mezi 5ti a 10ti lety praxe má za sebou 17 terénních pracovníků (23 %). V terénní práci působí respondenti průměrně 2 roky a 7 měsíců. Více než polovina terénních pracovníků však vykonává terénní práci maximálně 2 roky. 13 terénních pracovníků (18 %) působí v praxi terénní práce 3 roky. 6 pracovníků (8 %) hovoří o 4ech letech, stejný počet pracovníků vykonává terénní práci 5 let. Zbývající část terénních pracovníků (8 osob, 10 %) působí v praxi terénní práce více než 5 let. Nejdelší praxi má respondent působící v terénní práci 10 let. Porovnáme-li statisticky délku působení v sociální oblasti s délkou působení na pozici terénního pracovníka, zjistíme, že s délkou působení v sociální oblasti roste délka působení na pozici terénního pracovníka. Pro náš vzorek je tedy častější, že se terénní pracovníci rekrutují z řad těch, kdo již v sociální oblasti působili před nástupem na tuto pozici. 11

13 Vzdělání terénních pracovníků Potřebné vzdělání pro výkon terénní práce je stanoveno 116 zákona č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách. V našem souboru téměř polovina terénních pracovníků vystudovala střední školu s maturitou (48%). 35 % dosáhlo taktéž středoškolského vzdělání, nicméně bez maturity. Jenom základní školu absolvovalo 12 % respondentů. Početně nejmenší skupinu, 5 %, tvoří vysokoškoláci. Nejvyšší dosažené vzdělání Z těch, kteří dosáhli minimálně středoškolského vzdělání s maturitou (35 osob), je pouze 11 % těch, jejichž vzdělání bylo v sociální oblasti. 12

14 Vzdělání v sociální oblasti V současné době si své vzdělání doplňuje 28 % oslovených terénních pracovníků (20 osob). 13 z nich studuje střední školu s maturitou, 2 terénní pracovníci studují vyšší odbornou školu a 5 pracovníků uvádí, že si doplňuje vysokoškolské bakalářské studium. Aktuální doplňování vzdělání 13

15 Kontext vzdělávání terénních pracovníků: přístup zaměstnavatelů, kapacity a možné překážky Efektivitu pracovního výkonu, stejně jako pocit osobního uspokojení z práce bezesporu ovlivňuje pracovní prostředí, pocit ohodnocení pracovního výkonu ze strany zaměstnavatele, obecnější situace v terénní práci v kraji, apod. Proto jsme se terénních pracovníků ptali na jejich vnímání zaměstnavatelské organizace, resp. na jejich vnímání přístupu zaměstnavatelské organizace k práci terénních pracovníků, na jejich názor na počet terénních pracovníků působících v jejich lokalitě, na ohrožení syndromem vyhoření a na jiné, subjektivně pociťované překážky při výkonu terénní práce. Podmínky v zaměstnavatelské organizaci Zájem zaměstnavatele o práci terénního pracovníka Jedním z nezanedbatelných faktorů ovlivňujících profesní výkon je význam, který zaměstnanec přisuzuje své práci a taky to, jak subjektivně pociťuje zájem o vykonávanou práci ze strany zaměstnavatele. Proto jsme se terénních pracovníků ptali na zájem o jejich práci ze strany zaměstnavatele. 84 % terénních pracovníků je přesvědčeno, že se zaměstnavatel zajímá o jejich práci. Z toho 47 % (36 osob) se domnívá, že se zaměstnavatel určitě zajímá o jejich práci, 37 % (27 osob) se domnívá, že se zaměstnavatel spíše zajímá o jejich práci. 13 % terénních pracovníků (10 osob) si oproti tomu myslí, že se zaměstnavatel o jejich práci spíše nezajímá. 2 pracovníci (3 %) neví. Zájem zaměstnavatele o práci terénního pracovníka 14

16 Zajímavé je zjištění, že pocit toho, že se zaměstnavatel zajímá o práci terénních pracovníků mají ve vyšší míře zaměstnanci nestátních organizací a naopak, pocit, že se o jejich práci zaměstnavatel spíše nezajímá, je častější u zaměstnanců státních organizací. Zájem zaměstnavatele o práci terénního pracovníka podle právní formy organizace Možnost prosazení změn v organizaci Zajímalo nás, jak respondenti vnímají možnost ovlivnit postavení terénních pracovníků v jednotlivých organizacích. Na otázku: Je možné ve vaší organizaci prosadit, aby se věci týkající se práce terénního pracovníka vyvíjely k lepšímu? odpovědělo 80 % respondentů, že ano. 34 % respondentů (26 osob) se domnívá, že určitě ano, 46 % respondentů (34 osob) se domnívá, že spíše ano. Pouze 15 % (12 osob) respondentů si naopak myslí, že v jejich organizaci možnost změny k lepšímu není. 4 respondenti (5 %) zvolili variantu odpovědi nevím. Při analýze se ukázalo, že v této oblasti neexistují rozdíly mezi zaměstnanci státních a nestátních organizací. 15

17 Možnost prosazení změn v organizaci Ocenění zaměstnavatelem Více než polovina terénních pracovníků se cítí zaměstnavatelem oceněna. 28 % terénních pracovníků (21 osob) se cítí určitě ohodnoceno, 32 % terénních pracovníků se cítí spíše ohodnoceno. Nedostatečně ohodnoceno se cítí 36 % pracovníků. Z toho 33 % pracovníků (25 osob) cítí, že je spíše nedostatečně ohodnoceno, 3 % pracovníků (2 osoby) se domnívá, že jsou spíše nedostatečně ohodnoceni. 3 pracovníci (4 %) neví. Pocit ocenění ze strany zaměstnavatele 16

18 Náplň práce Pro profesně dobře zavedenou organizaci je samozřejmostí jasné vymezení jednotlivých pracovních náplní a stanovení toho, co přesně se od jednotlivých zaměstnanců očekává. Chybí-li rozlišení aktivit, odpovědností a kompetencí, může to z pochopitelných důvodů vést k nižšímu pracovnímu výkonu. Terénních pracovníků jsme se tedy zeptali, zda mají zpracovanou svou pracovní náplň. Polovina respondentů, 53 % (39 osob) se domnívá, že má dostatečně zpracovanou pracovní náplň. Zpracovanou pracovní náplň sice má, ale v malé míře, 20 % respondentů (15 osob). Pouze do určité míry má zpracovanou náplň práce 26 % respondentů (19 osob). Pracovní náplň nemá vůbec zpracovanou 1 respondent. Míra zpracování náplně terénního pracovníka v organizaci Materiální vybavenost pracoviště Vedle uspokojivých sociálně-psychologických podmínek v organizaci, mezi které patří zmíněný zájem zaměstnavatele, ocenění pracovníka, pocit možnosti prosadit změny apod., přispívá k dobrému pracovnímu výkonu také dostatečné materiální vybavení pracoviště. Materiální vybavení svého pracoviště hodnotí dvě třetiny terénních pracovníků jako uspokojivé. 30 % z nich (23 osob) jej hodnotí jako velmi uspokojivé, 41% (31 osob) jako uspokojivé. 26 % terénních pracovníků (20 osob) vidí v materiálním vybavení zaměstnavatelské organizace nedostatky. Z toho 4 % pracovníci (3 osoby) jsou přesvědčeni, že se jedná o nedostatky vážné, 22 % (17 osob) považuje nedostatky za spíše marginální. 2 pracovníci (3 %) neví. 17

19 Spokojenost s materiálním vybavením pracoviště Kapacita terénních pracovníků v jednotlivých lokalitách Kapacita pracovníků v sociální oblasti je často napjatá. Podle našich výsledků je tomu nejinak i v terénní sociální práci. Pouze třetina terénních pracovníků se domnívá, že v lokalitě, ve které působí, je jich dostatečný počet. 17 % z nich (13 osob) si myslí, že je jich určitě dostatečný počet, 16 % z nich (12 osob), že je jich spíše dostatečný počet. Dvě třetiny terénních pracovníků si naopak myslí, že počet terénních pracovníků v jejich lokalitě dostačující není. Za spíše nedostačující jej považuje 51 % pracovníků (38 osob), za určitě nedostačující jej považuje 16 % (12 osob). Dostatečný počet terénních pracovníků v lokalitě 18

20 Ohrožení syndromem vyhoření Pracovníci pomáhajících profesí bývají často ohroženi syndromem vyhoření. Po určité době je jejich zaměstnání může přestat naplňovat, nevidí smysl v činnostech, které vykonávají, nemají zájem o další rozvíjení svých kompetencí apod. Pro další vzdělávání terénních pracovníků je informace o stavu ohrožení syndromem vyhoření klíčová, protože přímo ovlivňuje nejen kvalitu vykonávané práce, ale také ochotu dále se vzdělávat a investovat do rozvíjení profesního kapitálu. Ohrožení syndromem vyhoření jsme měřili dvěma otázkami: Zdá se Vám někdy, že po počátečním nadšení se vytratil smysl Vašeho povolání? a Myslíte si, že je vůbec ve Vašich silách prakticky pomoci klientům, na které se při výkonu Vašeho povolání orientujete? Na první otázku odpověděla třetina pracovníků, že má pocit, že se jejich počáteční nadšení vytrácí. 8 % (6 osob) míní, že se jejich počáteční nadšení určitě vytrácí, 26 % pracovníků (20 osob) pociťuje, že se jejich počáteční nadšení spíše vytrácí. Oproti tomu se téměř 54 % terénních pracovníků shoduje v tom, že ztrátu počátečního nadšení nepociťuje. Z toho 38 % pracovníků (29 osob) ztrátu nadšení spíše nepociťuje a 16 % (12 osob) ji určitě nepociťuje. 9 respondentů (12 %) si není jistých. Vytrácení pracovního nadšení 19

21 Na druhou otázku, tedy zda terénní pracovníci míní, že je v jejich silách klientům pomoci, žádný z oslovených terénních pracovníků neodpověděl, že určitě ne. Pouze 5 % pracovníků (4 osoby) si myslí, že spíše ne. Zbytek terénních pracovníků je přesvědčen, že klientům pomoci může. 64 % (47 osob) z nich se domnívá, že klientům spíše může pomoci, 31 % (23 osob) z nich je přesvědčeno, že klientům určitě může pomoci. Je v silách terénních pracovníků skutečně klientům pomáhat? Subjektivně pociťované překážky ve výkonu terénní práce Na to, zda respondenti pociťují nějaké překážky, které jim brání ve výkonu terénní práce, jsme se respondentů ptali otevřenou otázkou: Existuje v praxi něco, co Vám znesnadňuje Vaši práci terénního pracovníka? Respondentům nebyly nabídnuty žádné varianty odpovědi. To proto, aby se předešlo možnému zkreslení, které je způsobené tím, že respondenta samotného nic nenapadne, ale my mu odpověď nabídneme. Možnosti odpovědět a popsat negativní faktory využilo 39 terénních pracovníků. Jednotlivé odpovědi se lišily do té míry, že je nemá smysl statisticky zpracovávat. Ukazují, se kterými překážkami se terénní pracovníci mohou při své práci setkat, neříkají však, v jaké míře. Proto by měly být vnímány spíše jako inspirace pro zaměstnavatele terénních pracovníků, než jako reprezentativní výpovědi podložené tvrdými daty. 20

22 V odpovědích můžeme identifikovat okruhy problémů, které respondenti jmenovali. Nejvýraznějším okruhem se jeví negativa spojená se zaměstnavatelem. Ty se, ve velké míře, týkají konkrétních osob. Pracovníci zmiňovali nedůvěru v nadřízené, nekompetence nadřízených a jejich nezájem. Další problémy, týkající se organizace práce v zaměstnavatelské instituci, popisovali jako nadměrné požadavky v pracovní době, špatnou komunikaci v organizaci, nedostatečnou kontrolu výsledků své práce (která může vést k nemotivujícímu systému finančního ohodnocení), neúplné vymezení kompetencí, přílišnou byrokracii a konečně, nedostatečnou kapacitu. Třetím okruhem problémů je materiální vybavení zaměstnavatelské organizace. Jeden terénní pracovník si povzdychl, že musí používat soukromý počítač. Další zmiňují nejen absenci počítače, ale také telefonu či samotné kanceláře. Čtvrtý typ problémů je spojen s dilematy, která terénní pracovníci musí řešit vůči klientům. Jedná se zejména o případy, kdy je zájem klienta neslučitelný se zájmy společnosti. S klienty je spojen také další okruh faktorů, které brání ve výkonu terénní práce: klienti nespolupracují. Terénní pracovníci se ve svých výpovědích nespokojili s kritikou vnějších faktorů, ale naráželi i na vlastní mezery. Popisovali svou nedostatečnost, ztrátu motivace a smyslu ve své práci či příliš dlouhé působení na určité pozici, které z jejich práce činí rutinu. Posledním okruhem, který jsme ve výpovědích identifikovali, byl postoj veřejnosti k otázkám, které se přímo dotýkají práce terénních pracovníků. Respondenti např. naráží na nezájem veřejnosti o romskou problematiku. Shrneme-li kontext vzdělávání terénních pracovníků, vytvoří se nám následující obraz: Terénní pracovníci jsou spokojeni se situací ve své zaměstnavatelské organizaci co se týče zájmu zaměstnavatele o jejich práci (významně více v případě neziskových organizací) a s možností prosazovat změny ve své zaměstnavatelské organizaci. Naopak jisté rezervy vidí v ocenění své práce ze strany zaměstnavatele (statistický obraz je doplněn slovními odpověďmi popisujícími např. nemotivující finanční ohodnocení) a v jasně stanovené náplni své práce (tu má zcela zpracovanou pouze polovina respondentů). Materiální vybavení pracoviště je dostatečné u většiny terénních pracovníků. U těch, kde chybí, je ale fatální. Slovní odpovědi hovoří o absenci kanceláře, počítače nebo telefonu. Kapacita terénních pracovníků je spíše nedostatečná, a to bez ohledu na region, typ organizace či cílovou skupinu. Jako velmi pozitivní vnímáme fakt, že terénní pracovníci v našem výzkumném vzorku vykazují znaky ohrožení syndromem vyhoření maximálně z jedné třetiny. 21

23 Vzdělávací potřeby terénních pracovníků Zájem o další vzdělávání Jelikož námi kontaktovaní terénní pracovníci právě ukončili Kvalifikační kurz pro terénní pracovníky, ptali jsme se jich, zda se domnívají, že v této situaci je vůbec potřeba realizovat další vzdělávání. Pozitivní je, že potřebu dalšího vzdělávání a potřebu doplňovat si i nadále znalosti vnímá naprostá většina dotázaných (92 %). Většina z těchto respondentů využila možnosti odpovídat prostřednictvím varianty určitě ano. Pouze 8 % dotázaných terénních pracovníků považuje realizování dalšího vzdělávání za nedůležité, popřípadě nemá na tuto otázku jasný názor. Tito respondenti odpovídali variantou nevím. Potřeba dalšího vzdělávání Pokud by se již v průběhu příštího roku realizovalo další vzdělávání, a to systematicky zaměřené právě na prohloubení profesních dovedností terénních pracovníků, zúčastnilo by se tohoto vzdělávání 86 % námi dotázaných terénních pracovníků. Z celkového počtu dotázaných, 59 % respondentů deklarovalo svou účast na vzdělávání variantou určitě ano, 27 % osob odpovědělo možností spíše ano. Naopak 14 % respondentů (11 osob) uvedlo, že v nejbližší době by se dalšího vzdělávání nezúčastnilo, případně si touto účastí není jisto. 22

24 Účast na dalším tématicky zaměřeném vzdělávání Představy o vzdělávacím programu Představy o účinném vzdělávacím programu se liší a jen obtížně lze uvést vzdělávací oblasti, které by vyhovovaly všem zúčastněným. Terénní pracovníci měli možnost vyjádřit se jak k oblastem tématicky spojeným s přímým výkonem terénní sociální práce, tak k oblastem vztahujícím se k sociální práci obecněji. Protože mezi terénními pracovníky jsou osoby s různorodým vzděláním i odlišnými pracovními zkušenostmi, byly jednotlivé vzdělávací oblasti ze sociální sféry doplněné také o další kurzy a dovednosti. Do výčtu nabízených témat předložených terénním pracovníkům byly zařazeny i jazykové kurzy a kurzy PC dovedností. Předkládaná témata můžeme podle míry ohodnocení roztřídit do tří skupin velmi žádaná (hodnocení do 2), žádaná (hodnocení 2 2,5) a málo žádaná (2,5 a více). Do první kategorie velmi žádaných témat respondenti zařadili právní předpisy a normy zaměřené na oblast cílové skupiny klientů, se kterou pracují. Dále zde zařadili psychologická témata, jako psychologickou práci s klienty, psychologii osobnosti, sociální psychologii a psychologické minimum. Posledním tématickým okruhem zařazeným do první kategorie je poskytování poradenství klientům a komunikace s tzv. problémovými typy klientů. Ve druhé kategorii žádaných témat se objevují předměty spojené s metodami sociální práce (praktické metody sociální práce s jednotlivcem, práce s agresivním klientem, práce s klientem nespolupracujícím, rizika sociální práce, praktické metody sociální práce se skupinou, praktické metody komunitní 23

25 sociální práce, specifika sociální práce s jednotlivými cílovými skupinami klientů, práce s klientem s poruchami osobnosti), komunikační témata (komunikační dovednosti, efektivní vyjednávání, mediace a řešení konfliktů, zásady úspěšné spolupráce s kolegy), témata zaměřená na psychohygienu a supervizi, a také jazykové kurzy, které bezprostředně s terénní sociální prací nesouvisí. Do třetí kategorie málo žádaných témat zařadili terénní pracovníci vzdělávací oblasti spojené se zdravovědou, s PC dovednostmi a informatikou, ale také práci s klientem v oblasti závislosti, práci s nesvéprávným klientem a informace o službách ve vybraných zařízeních sociálních služeb. 24

26 Zájem o jednotlivé oblasti vzdělávání 25

27 V případě témat spojených s přímým výkonem terénní sociální práce byla terénním pracovníkům předložena především témata spojená se získáním konkrétních profesních dovedností. Tato témata hodnotili terénní pracovníci kladněji. Pokud bychom použili totožnou hodnotící škálu jako u předcházejících obecněji zaměřených témat, potom žádná oblast nebyla ohodnocena jako zbytečná. Mezi velmi žádaná témata respondenti zařadili pomoc klientovi přijít na lepší řešení jeho situace, motivování klienta, spolupráci s příslušnými organizacemi, zájem začleňování klienta do sociálního prostředí. Naopak na opačném hodnotícím spektru byla témata jako vyhodnocení spolupráce s klientem, navázání kontaktu s klientem a doprovázení klienta při vyřizování jeho osobních záležitostí. 26

28 Zájem o jednotlivá témata vzdělávání v oblasti přímé terénní sociální práce 27

29 Organizace vzdělávání Při analýze vzdělávacích potřeb jsme se terénních pracovníků ptali na ideální stav vzdělávání. Tedy na takovou situaci, ve které by si kromě obsahu vzdělávání mohli zvolit rovněž délku vzdělávání, místo, čas a případně i konkrétní dny, ve kterých by se chtěli vzdělávat. Možná i proto jeden respondent odpověděl, že ideální délka tématicky zaměřeného vzdělávání pro terénní pracovníky, má-li být opravdu účinná, by měla trvat jeden rok. Většina terénních pracovníků se však shodla na podstatně kratší době a nejčastěji uváděla délku dvacet a třicet dní. Délku vzdělávání do třiceti dní uvedlo 90 % osob z našeho souboru. Průměrně by mělo účinné vzdělávání podle názoru terénních pracovníků trvat 25 dní. Optimálně by jedna vzdělávací akce (vzdělávací blok) neměla být kratší než dva dny a naopak, neměla by přesahovat délku pěti dní. Ideální délka jednoho vzdělávání je pro 56 % osob z našeho souboru tři až čtyři dny. Pro vzdělávání, které by trvalo v kuse 5 dní, je 16 % respondentů. O delší vzdělávání, na kterém by terénní pracovníci museli být nepřetržitě 6 a více dní, už není velký zájem. Optimální počet dnů jedné vzdělávací akce (jednoho vzdělávacího bloku) 28 Vhodné dny pro pořádání vzdělávání, které terénním pracovníkům nejvíce vyhovují, jsou pondělí (63 %), úterý (57 %) a čtvrtek (55 %). Sporným dnem zůstává středa. Tento den uvedl téměř stejný počet respondentů jako vyhovující i jako nevyhovující. Při podrobnějším pohledu se ukázalo, že středa je nevhodná především pro zaměstnance státních organizací, naopak většině terénních pracovníků působících v neziskových organizacích nečiní středa

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce. Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček

Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce. Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce První etapa projektu Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček Průběh realizace říjen 2006 duben 2007 Realizátor

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY ŽÁDOST O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU. IDENTIFIKACE ŽADATELE Tuto položku nevyplňujte!

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY ŽÁDOST O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU. IDENTIFIKACE ŽADATELE Tuto položku nevyplňujte! ŽÁDOST O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 1. IDENTIFIKACE ŽADATELE Tuto položku nevyplňujte! 1.1. Název organizace 0 1.2. 1.3. IČ organizace Právní forma organizace 1.4. ulice, číslo domu Sídlo organizace

Více

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012 Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012 Tvorba dotazníku a vyhodnocení dat: Magdaléna Katolická / @madla_art magdalena@marketingovevyzkumy.cz www.magdalenakatolicka.cz 2 Obsah

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Stručná charakteristika

Stručná charakteristika Obsah: 1. Stručná charakteristika 2. Cíl bilanční diagnostiky 3. Klient bilanční diagnostiky 4. Postup a metody bilanční diagnostiky Informativní část Individuální pohovor Vlastní šetření Závěrečná zpráva

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10 Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10 Vzdělanostní profil vybraných skupin pracovníků s dětmi a mládeží ve volném čase Závěrečná zpráva z výzkumu Zpracoval PhDr. František Pelka prosinec 1999

Více

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná ANALÝZA POŽADAVKŮ PODNIKŮ NA ABSOLVENTY Tato analýza uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů IPN KREDO Doplňkový úkol č. VIII (KA 03) Alena Hanzelková Workshop KA05, Olomouc, 12. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Cíl doplňkového úkolu č. VIII Zjistit, do

Více

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Příloha č.1 SPECIFIKACE A ROZSAH PŘEDMĚTU PLNĚNÍ Předmět veřejné zakázky Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Předpokládaný začátek a konec: 1. 3. 2014 31. 5. 2015 Maximální

Více

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Mapa školy pro SŠ Analytická zpráva pro rodiče 010/011 Vážení rodiče, Mapa školy je dotazníkové šetření zaměřené na

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2013

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2013 Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2013 Tvorba dotazníku a vyhodnocení dat: Magdaléna Katolická / @madla_art magdalena@marketingovevyzkumy.cz www.magdalenakatolicka.cz 2 Obsah

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Dotazník pro úředně oprávněné zeměměřické inženýry (ÚOZI) za účelem inovace studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně - vyhodnocení -

Dotazník pro úředně oprávněné zeměměřické inženýry (ÚOZI) za účelem inovace studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně - vyhodnocení - Dotazník pro úředně oprávněné zeměměřické inženýry (ÚOZI) za účelem inovace studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně - vyhodnocení - Projekt OPVK CZ.1.07/2.2.00/15.0144 Inovace studijních

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice"

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice" Registrační číslo: CZ.1.04/4.1.01/69.00060 Zkrácený název projektu: Vzdělávání v MěÚ Luhačovice Datum

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Prostějov 22.7.2010 ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Občanské sdružení LIPKA 1.5.2010 zahájilo realizaci dvouletého projektu OP LZZ "Celoživotním vzděláváním

Více

Výsledky průzkumu č. 12 AMSP ČR Názory podnikatelů na daňovou reformu

Výsledky průzkumu č. 12 AMSP ČR Názory podnikatelů na daňovou reformu 12. Výsledky průzkumu č. 12 AMSP ČR Názory podnikatelů na daňovou reformu Zadání průzkumu V souvislosti s chystanou daňovou reformou byl proveden průzkum mezi malými a středními podniky a živnostníky v

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

4. Modul č. 1 Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách

4. Modul č. 1 Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách Termín realizace projektu : 1.květen 2010 30.duben 2012 Klíčové aktivity projektu : 1. Organizační, personální a technické zázemí projektu 2. Zabezpečení publicity projektu 3. Oslovení cílové skupiny -

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ

PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ Praha, 14. srpna 2012 PR Klub, nezávislé sdružení odborníků a příznivců oboru public relations, zrealizovalo během července 2012 menší průzkum mezi marketéry a PR

Více

Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření

Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření Klíčová aktivita 04 Analýza vzdělávacích potřeb v projektu Posilování sociálního dialogu ČMKOS září 2008 1 Úvod Dotazníkové šetření bylo realizováno Oddělením

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Program vzdělávání pro zaměstnance členů ODVĚTVOVÉHO SVAZU HUTNICTVÍ ŽELEZA, který je financován z evropského sociálního fondu a státního rozpočtu vstoupil do dalšího

Více

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní Střední školy a internetový marketing Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. ledna 2015 Tento dokument shrnuje výsledky průzkumu mezi českými středními školami. Cílem šetření bylo zjistit, jaké nástroje

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20%

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20% Anketa HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL z pohledu zaměstnavatelů VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU PRO Úvod Výsledky hodnocení za jednotlivá kritéria: V první polovině roku 2008 proběhlo mezi členy Svazu u a dopravy ČR dotazníkové

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU CZ.1.04/3.1.03/22.00170

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU CZ.1.04/3.1.03/22.00170 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU ÚDAJE O PROJEKTU Registrační číslo projektu Název projektu CZ.1.04/3.1.03/22.00170 Zajištění základní kvalifikace pro osobní asistenty a start dalšího profesního vzdělávání asistentů

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 9/ Závěrečná zpráva Za účelem vnitřního zajištění kvality vzdělávací činnosti na VŠRR je každoročně realizována evaluace výuky studenty.

Více

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2011

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2011 Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2011 Tvorba dotazníku a vyhodnocení dat: Magdaléna Katolická magdalena@marketingovevyzkumy.cz www.marketingovevyzkumy.cz Obsah 1. ÚVOD... 3

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové

Více

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zkušenost zaměstnanců POCIT OHROŽENÍ V PRÁCI Pouze 3/5 zaměstnanců se cítí v práci bezpečně v průběhu celé pracovní doby a u všech pracovních činností.

Více

Seznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska

Seznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Seznam referencí Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012 Zadavatel: Město Sokolov, IČ 295586 Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Zpracování potřebných podkladů a dokumentů pro vytvoření

Více

Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008

Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008 Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008 Seminář se uskutečnil 20. 21. června 2008 v prostorách Středního odborného učiliště obchodu a služeb, Za Černým mostem 3/362, Praha

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Osobní údaje Jméno Příjmení Bydliště (obec) Věk Kateřina Machatá Uherský Brod 44 let Vzdělávací a studijní kariéra Uveďte požadovaný údaj Obor vzdělání na

Více

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ HODNOTÍCÍ STANDARD Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE kvalifikační úroveň 6 A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ 1. VEDENÍ INDIVIDUÁLNÍHO KARIÉROVÉHO PORADENSKÉHO ROZHOVORU a) Popsat cíle a strukturu

Více

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Analýza uplatnění absolventů FIM UHK Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Dotazníkové šetření = za 2 let existence má fakulta 534 absolventů = dotazníky distribuovány e-mailem 8 absolventům, kteří se

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření - Gymnázium Česká Lípa 3. ročník

Vyhodnocení dotazníkového šetření - Gymnázium Česká Lípa 3. ročník Vyhodnocení dotazníkového šetření - Gymnázium Česká Lípa 3. ročník Dotazníkového šetření se zúčastnilo 36 žáků ve dvou skupinách 1. Skupina 18 žáků, z toho 12 dívek a 6 chlapců 2. Skupina 18 žáků, z toho

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Evaluační zpráva Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Zpracovatel: PPŠ institut celoživotního vzdělávání Přerov, s.r.o. Přerov, 2012 Termín sběru dat: 6. 3. 2012 22.

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků Anketa

Vzdělávání sociálních pracovníků Anketa Společnost sociálních pracovníků ČR Vzdělávání sociálních pracovníků Anketa Rok: 2008 Zpracovala: Mgr. Jana Rybaříková A KETA Členové výboru Společnosti sociálních pracovníků ČR se rozhodli, že podají

Více

O TÉMA SROVNÁVACÍCH ZKOUŠEK STUDENŮ STŘEDNÍCH ŠKOL

O TÉMA SROVNÁVACÍCH ZKOUŠEK STUDENŮ STŘEDNÍCH ŠKOL INFORMACE Z BLESKOVÉHO VÝZKUMU STEM VYDÁNO DNE 3. 9. 1 O TÉMA SROVNÁVACÍCH ZKOUŠEK STUDENŮ STŘEDNÍCH ŠKOL A STÁTNÍCH MATURIT SE ZAJÍMAJÍ TÉMĚŘ DVĚ PĚTINY OBČANŮ. Podle názoru více než dvou třetin občanů

Více

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia Přechod absollventů maturiitníích oborů SOU do praxe a jejiich upllatněníí na trhu práce Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem. na vysokých školách v ČR 2009

Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem. na vysokých školách v ČR 2009 Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem na vysokých školách v ČR 2009 Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové Říjen 2009, Praha 1 Úvod Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové (VDV) pomáhá lidem,

Více