ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ"

Transkript

1 Ostravská univerzita v Ostravě Zdravotně sociální fakulta katedra sociální práce ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ Klára Janoušková, Radim Kvasnička

2 ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ Klára Janoušková Radim Kvasnička

3 Analýza vzdělávacích potřeb terénních pracovníků vznikla v rámci projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce - vytvoření vzdělávacího programu a jeho pilotní ověření. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Řešitelem projektu je Ostravská univerzita v Ostravě, zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce. Informace o projektu naleznete na webových stránkách projektu: ISBN

4 OBSAH Úvod... 5 Popis výzkumného vzorku terénních pracovníků... 8 Kontext vzdělávání terénních pracovníků: přístup zaměstnavatelů, kapacity a možné překážky Podmínky v zaměstnavatelské organizaci Kapacita terénních pracovníků v jednotlivých lokalitách Ohrožení syndromem vyhoření Subjektivně pociťované překážky ve výkonu terénní práce Vzdělávací potřeby terénních pracovníků Zájem o vzdělávání Představy o vzdělávacím programu Organizace vzdělávání Možné překážky ve vzdělávání Sebehodnocení profesních dovedností terénních pracovníků Závěr a doporučení... 38

5

6 ÚVOD Vážení čtenáři, vážené čtenářky, do rukou se vám dostává analýza vzdělávacích potřeb terénních pracovníků, která vznikla v rámci vzdělávacího programu projektu Podpora vytváření systému terénní práce vytvoření vzdělávacího programu a jeho pilotní ověření. Projekt se sestával ze tří fází: vypracování Metodické příručky terénní sociální práce a Metodické příručky k výkonu přenesené působnosti v oblasti prosazování práv příslušníků romské komunity a integrace romské komunity do společnosti, zajištění místně dostupné supervize a konečně vytvoření akreditovaných vzdělávacích programů pro terénní a terénní sociální pracovníky. Všechny fáze projektu byly koncepčně připraveny odborem sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky v partnerství s kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Finanční prostředky potřebné k realizaci pocházejí ze zdrojů Evropského sociálního fondu a vlády České republiky. Zadavatel projektu, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, sledoval realizací projektu systémové zefektivnění řešení problému sociální exkluze. Česká republika bývá v oblasti sociálního začleňování kritizována za svůj pasivní přístup zejména k řešení problematiky vyloučených romských lokalit. Mezi odborníky v sociální oblasti panuje obecná shoda, že jedním z nejvhodnějších prostředků k řešení tohoto komplexního problému je terénní sociální práce. Projekt na její podporu, který má na všech úrovních podpořit její zavádění, zkvalitňování a výkon, byl tedy zahájen v souladu s tímto přesvědčením. Analýza vzdělávacích potřeb, kterou držíte v rukou, je jedním z výstupů třetí fáze projektu, jehož realizátorem byla Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce. Vzdělávací program proběhl v letech 2007 a Jeho část byla určena terénním pracovníkům, kteří jeho absolvováním získali kvalifikaci na úrovni pracovníka v sociálních službách. Obsah vzdělávacího programu reflektuje komplikovanou situaci terénních pracovníků. Ti mohou na jedné straně citlivě percipovat tvrdé dopady sociálního vylučování, které pozorují na konkrétních osudech, navíc umocněné nedostatky sociálního systému. Mohou vnímat mnohdy nezdolatelné bariéry, malé příležitosti a nedostatečné zdroje nezbytné k zajištění byť jen částečné participace vyloučených na ekonomickém, kulturním a sociálním životě společnosti. Mohou se setkávat s nezájmem okolní společnosti o osoby ohrožené sociálním vyloučením, a také s limity při zajišťování sociální inkluze a stigmatizací jejich práce. Tyto nedostatky mohou být na druhé straně vyváženy vnímáním nezbytnosti využití metod sociální práce v prostředí vyloučených osob. 5

7 Vzdělávací program seznámil frekventanty s odbornými poznatky a specifickými kompetencemi, které při své práci mohou využít. Odborné informace se týkaly zejména práva, standardů kvality v sociálních službách, přehledu institucí, se kterými je možno při výkonu terénní práce spolupracovat, sociální patologie, somatologie a ochrany veřejného zdraví, konceptů sociálního vyloučení, specifik vybraných cílových skupin terénní práce, individuálního plánování sociální služby, možností dokumentace terénní práce a dilemat, která mohou terénní pracovníci ve své profesi řešit. Specifické kompetence byly zaměřeny na komunikaci s klienty, strukturu práce s uživateli sociální služby, základní činnosti terénních pracovníků a psychohygienu. Analýza vznikla po realizaci tohoto celorepublikového vzdělávání, v závěrečné fázi projektu. Věříme, že absolvováním jednoho programu by vzdělávání nemělo být ukončeným procesem. Ostatně nutnost průběžného vzdělávání je pro pracovníky působící v sociální oblasti ukotvena i v zákonných normách. Cílem analýzy je tedy zjistit, jaké jsou další vzdělávací potřeby terénních pracovníků a navrhnout taková doporučení, která pro ně umožní připravit kvalitní navazující vzdělávací program jak po obsahové, tak po organizační stránce. Výsledkem analýzy nebude návrh konečné podoby navazujícího vzdělávacího programu. Příprava takového programu by měla proběhnout až na základě diskuzí nad výsledky předkládané analýzy. Úkolem je zjistit, o jaké potřeby se jedná a navrhnout případné intervence, které by se měly promítnout do přípravy vzdělávání. Mnohé vzdělávací programy jsou sestavovány podle přání zadavatele, aniž by přitom braly v úvahu potřeby účastníků vzdělávání. Zadavatel se často řídí tím, co si o dané oblasti myslí a promítá své domněnky do obsahu vzdělávání. Nelze se divit, že výsledek takového vzdělávání může být zcela opačný, než je zadavatelem očekáván. Zcela může minout svůj cíl, nevede k předpokládaným výsledkům, dokonce může i silně demotivovat účastníky. Nyní máme příležitost provést analýzu potřeb, na základě níž by měl být sestaven efektivní vzdělávací program ušitý na míru a reagující na skutečné potřeby praxe. V tomto směru patří poděkování zadavateli, Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky, který projevil zájem o výsledky analýzy a samozřejmě terénním pracovníkům, kteří vyplnili dotazník a dokázali formulovat, co je při výkonu práce tíží a co je na této práci přitahuje. Při zjišťování vzdělávacích potřeb jsme se zaměřili na potřeby skupinové. Terénní pracovníci tvoří poměrně specifickou skupinu pracovníků v sociálních službách, která se svou pracovní náplní liší od ostatních skupin. Soustředili jsme se na zjišťování problémů výkonnosti skupiny terénních pracovníků a zjišťování jejich potřeb. Neověřovali jsme jejich reálné dovednosti nebo znalosti. Vycházeli jsme především ze zjišťování jejich postojů. Ty jsme zjišťovali prostřednictvím dotazníkového šetření. 6

8 Dotazník byl pilotně ověřen na pěti terénních pracovnících a následně upraven. Finální podoba dotazníku byla terénním pracovníkům distribuována v poslední den jejich společného vzdělávání. Asistentka vzdělávacího programu vysvětlila účel dotazníku, terénní pracovníci byli požádáni o spolupráci a byla jim zaručena anonymita. Z osmdesáti tří terénních pracovníků, kteří absolvovali vzdělávací program, vyplnilo dotazník sedmdesát sedm. V prezentovaných výsledcích analýzy se může stát, že součet všech odpovědí dává menší hodnotu než sedmdesát sedm. Děje se tak proto, že do analýzy některých otázek nebyly zahrnuty varianty odpovědí nevím a neodpověděl. Jedná se o standardní statistický postup. Vyjadřujeme-li se v analýze o terénních pracovnících, máme na mysli jen ty terénní pracovníky, kteří se analýzy vzdělávacích potřeb zúčastnili. Pouze na tyto osoby lze vztáhnout zjištěné výsledky. 7

9 Popis výzkumného vzorku terénních pracovníků Analýza potřeb byla provedena na vzorku sedmdesáti sedmi respondentů, kteří absolvovali kvalifikační kurz pro výkon pozice terénního pracovníka. Soubor tvořilo 73 % žen a 27 % mužů. Průměrný věk respondentů byl 37 let. Nejmladšímu terénnímu pracovníkovi bylo 20 let, nejstarší dosáhl 60ti let. Terénní pracovníci podle pohlaví Terénní pracovníky, kteří byli do analýzy potřeb zahrnuti, lze dále odlišit podle kraje a podle velikosti obce, ve které působí, podle typu zaměstnavatelské organizace, ve které pracují, podle cílové skupiny, na kterou se profesně orientují, délky působení v sociální oblasti a v terénní práci jako takové, a konečně, podle vzdělání. Působení terénních pracovníků: kraj a velikost obce Šetření se zúčastnili zástupci z 11 krajů. Nejpočetněji byl zastoupen Olomoucký kraj, ve kterém působí 21 terénních pracovníků (28 %) z našeho vzorku. S počtem 16ti terénních pracovníků (21 %) následuje Moravskoslezský kraj. Z Ústeckého kraje se analýzy zúčastnilo 11 pracovníků (15 %). Praha a Středočeský kraj jsou zastoupeny 6ti terénními pracovníky (8 %), Jihomoravský kraj 5ti (7 %), Plzeňský kraj 4mi (5 %), Karlovarský kraj, Liberecký kraj a Vysočina 2ma pracovníky (3 %) a Jihočeský kraj jedním pracovníkem. 8

10 Počet respondentů z jednotlivých krajů Přibližná čtvrtina terénních pracovníků (26 %) působí v obci o velikosti 10 tis. až 20 tis. obyvatel. 19 % pracovníků (14 osob) vykonává svou činnost v obcích o velikosti 2 tis. až 5 tis. obyvatel. 16 % terénních pracovníků (12 osob) působí ve městech větších než 100 tis. obyvatel. 9 respondentů (12 %) pracuje v obcích o velikosti 5 tis. až 10 tis. obyvatel. 8 pracovníků (11 %) působí ve vesnicích, které mají do 2 tis. obyvatel. Stejný počet pracovníků najdeme ve městech o velikosti 50 tis. až 100 tis. obyvatel. 3 respondenti (4 %) pracují v obcích o velikosti 20 tis. až 50 tis. obyvatel. Velikost obcí, ve kterých působí respondenti 9

11 Typ zaměstnavatelské organizace Téměř tři čtvrtiny terénních pracovníků je zaměstnáno v nestátních neziskových organizacích (63 %). 37 % respondentů vykonává terénní práci pro státní organizace. Typ zaměstnavatelské organizace Cílová skupina uživatelů Určení skupiny klientů, na kterou se terénní pracovníci orientují, se vymezuje velice obtížně. Terénní pracovníci často pracují s klienty, kteří mají obtíže ve více oblastech. Terénní pracovníci pak zpravidla nepracují pouze s jednou. Při následujícím vymezení, ve kterém stanovujme pouze jednu primární cílovou skupinu klientů, se proto dopouštíme určitého zjednodušení. Primární zaměření terénních pracovníků demonstruje graf Cílová skupina uživatelů. Největší podíl terénních pracovníků je zaměřen na práci s obyvateli sociálně vyloučených lokalit (47 %). Druhou nejpočetnější skupinu tvoří pracovníci zaměření na práci s rodinami s dětmi (21 %) a na práci s osobami bez přístřeší (20 %). Asi 4 % respondentů pracuje primárně s dětmi a mládeží ohroženou sociálním vyloučením. Méně než 3 % terénních pracovníků se věnuje závislým osobám, seniorům nebo duševně postiženým. 10

12 Cílová skupina uživatelů Délka působení v sociální oblasti a na pozici terénního pracovníka Průměrná délka praxe v sociální oblasti je téměř 4 roky (3 roky a 11 měsíců). 4 respondenti uvedli, že jsou zcela bez praxe v sociální oblasti. Naopak nejdelší praxi, 21 let, uvedl jeden pracovník. Více než polovina respondentů má praxi v sociální oblasti kratší nebo rovnou 3 letům a délka praxe 3 roky byla zároveň nejčastěji uváděnou (modální hodnota). Uvedlo ji 19 % respondentů, tedy 14 osob. Praxi v sociální oblasti kratší než 1 rok uvedlo 12 % terénních pracovníků (18 osob), praxi do dvou let má za sebou 16 % respondentů (12 osob). Mezi 3mi a 5ti lety praxe v sociální oblasti uvádí 10 terénních pracovníků (16 %), mezi 5ti a 10ti lety praxe má za sebou 17 terénních pracovníků (23 %). V terénní práci působí respondenti průměrně 2 roky a 7 měsíců. Více než polovina terénních pracovníků však vykonává terénní práci maximálně 2 roky. 13 terénních pracovníků (18 %) působí v praxi terénní práce 3 roky. 6 pracovníků (8 %) hovoří o 4ech letech, stejný počet pracovníků vykonává terénní práci 5 let. Zbývající část terénních pracovníků (8 osob, 10 %) působí v praxi terénní práce více než 5 let. Nejdelší praxi má respondent působící v terénní práci 10 let. Porovnáme-li statisticky délku působení v sociální oblasti s délkou působení na pozici terénního pracovníka, zjistíme, že s délkou působení v sociální oblasti roste délka působení na pozici terénního pracovníka. Pro náš vzorek je tedy častější, že se terénní pracovníci rekrutují z řad těch, kdo již v sociální oblasti působili před nástupem na tuto pozici. 11

13 Vzdělání terénních pracovníků Potřebné vzdělání pro výkon terénní práce je stanoveno 116 zákona č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách. V našem souboru téměř polovina terénních pracovníků vystudovala střední školu s maturitou (48%). 35 % dosáhlo taktéž středoškolského vzdělání, nicméně bez maturity. Jenom základní školu absolvovalo 12 % respondentů. Početně nejmenší skupinu, 5 %, tvoří vysokoškoláci. Nejvyšší dosažené vzdělání Z těch, kteří dosáhli minimálně středoškolského vzdělání s maturitou (35 osob), je pouze 11 % těch, jejichž vzdělání bylo v sociální oblasti. 12

14 Vzdělání v sociální oblasti V současné době si své vzdělání doplňuje 28 % oslovených terénních pracovníků (20 osob). 13 z nich studuje střední školu s maturitou, 2 terénní pracovníci studují vyšší odbornou školu a 5 pracovníků uvádí, že si doplňuje vysokoškolské bakalářské studium. Aktuální doplňování vzdělání 13

15 Kontext vzdělávání terénních pracovníků: přístup zaměstnavatelů, kapacity a možné překážky Efektivitu pracovního výkonu, stejně jako pocit osobního uspokojení z práce bezesporu ovlivňuje pracovní prostředí, pocit ohodnocení pracovního výkonu ze strany zaměstnavatele, obecnější situace v terénní práci v kraji, apod. Proto jsme se terénních pracovníků ptali na jejich vnímání zaměstnavatelské organizace, resp. na jejich vnímání přístupu zaměstnavatelské organizace k práci terénních pracovníků, na jejich názor na počet terénních pracovníků působících v jejich lokalitě, na ohrožení syndromem vyhoření a na jiné, subjektivně pociťované překážky při výkonu terénní práce. Podmínky v zaměstnavatelské organizaci Zájem zaměstnavatele o práci terénního pracovníka Jedním z nezanedbatelných faktorů ovlivňujících profesní výkon je význam, který zaměstnanec přisuzuje své práci a taky to, jak subjektivně pociťuje zájem o vykonávanou práci ze strany zaměstnavatele. Proto jsme se terénních pracovníků ptali na zájem o jejich práci ze strany zaměstnavatele. 84 % terénních pracovníků je přesvědčeno, že se zaměstnavatel zajímá o jejich práci. Z toho 47 % (36 osob) se domnívá, že se zaměstnavatel určitě zajímá o jejich práci, 37 % (27 osob) se domnívá, že se zaměstnavatel spíše zajímá o jejich práci. 13 % terénních pracovníků (10 osob) si oproti tomu myslí, že se zaměstnavatel o jejich práci spíše nezajímá. 2 pracovníci (3 %) neví. Zájem zaměstnavatele o práci terénního pracovníka 14

16 Zajímavé je zjištění, že pocit toho, že se zaměstnavatel zajímá o práci terénních pracovníků mají ve vyšší míře zaměstnanci nestátních organizací a naopak, pocit, že se o jejich práci zaměstnavatel spíše nezajímá, je častější u zaměstnanců státních organizací. Zájem zaměstnavatele o práci terénního pracovníka podle právní formy organizace Možnost prosazení změn v organizaci Zajímalo nás, jak respondenti vnímají možnost ovlivnit postavení terénních pracovníků v jednotlivých organizacích. Na otázku: Je možné ve vaší organizaci prosadit, aby se věci týkající se práce terénního pracovníka vyvíjely k lepšímu? odpovědělo 80 % respondentů, že ano. 34 % respondentů (26 osob) se domnívá, že určitě ano, 46 % respondentů (34 osob) se domnívá, že spíše ano. Pouze 15 % (12 osob) respondentů si naopak myslí, že v jejich organizaci možnost změny k lepšímu není. 4 respondenti (5 %) zvolili variantu odpovědi nevím. Při analýze se ukázalo, že v této oblasti neexistují rozdíly mezi zaměstnanci státních a nestátních organizací. 15

17 Možnost prosazení změn v organizaci Ocenění zaměstnavatelem Více než polovina terénních pracovníků se cítí zaměstnavatelem oceněna. 28 % terénních pracovníků (21 osob) se cítí určitě ohodnoceno, 32 % terénních pracovníků se cítí spíše ohodnoceno. Nedostatečně ohodnoceno se cítí 36 % pracovníků. Z toho 33 % pracovníků (25 osob) cítí, že je spíše nedostatečně ohodnoceno, 3 % pracovníků (2 osoby) se domnívá, že jsou spíše nedostatečně ohodnoceni. 3 pracovníci (4 %) neví. Pocit ocenění ze strany zaměstnavatele 16

18 Náplň práce Pro profesně dobře zavedenou organizaci je samozřejmostí jasné vymezení jednotlivých pracovních náplní a stanovení toho, co přesně se od jednotlivých zaměstnanců očekává. Chybí-li rozlišení aktivit, odpovědností a kompetencí, může to z pochopitelných důvodů vést k nižšímu pracovnímu výkonu. Terénních pracovníků jsme se tedy zeptali, zda mají zpracovanou svou pracovní náplň. Polovina respondentů, 53 % (39 osob) se domnívá, že má dostatečně zpracovanou pracovní náplň. Zpracovanou pracovní náplň sice má, ale v malé míře, 20 % respondentů (15 osob). Pouze do určité míry má zpracovanou náplň práce 26 % respondentů (19 osob). Pracovní náplň nemá vůbec zpracovanou 1 respondent. Míra zpracování náplně terénního pracovníka v organizaci Materiální vybavenost pracoviště Vedle uspokojivých sociálně-psychologických podmínek v organizaci, mezi které patří zmíněný zájem zaměstnavatele, ocenění pracovníka, pocit možnosti prosadit změny apod., přispívá k dobrému pracovnímu výkonu také dostatečné materiální vybavení pracoviště. Materiální vybavení svého pracoviště hodnotí dvě třetiny terénních pracovníků jako uspokojivé. 30 % z nich (23 osob) jej hodnotí jako velmi uspokojivé, 41% (31 osob) jako uspokojivé. 26 % terénních pracovníků (20 osob) vidí v materiálním vybavení zaměstnavatelské organizace nedostatky. Z toho 4 % pracovníci (3 osoby) jsou přesvědčeni, že se jedná o nedostatky vážné, 22 % (17 osob) považuje nedostatky za spíše marginální. 2 pracovníci (3 %) neví. 17

19 Spokojenost s materiálním vybavením pracoviště Kapacita terénních pracovníků v jednotlivých lokalitách Kapacita pracovníků v sociální oblasti je často napjatá. Podle našich výsledků je tomu nejinak i v terénní sociální práci. Pouze třetina terénních pracovníků se domnívá, že v lokalitě, ve které působí, je jich dostatečný počet. 17 % z nich (13 osob) si myslí, že je jich určitě dostatečný počet, 16 % z nich (12 osob), že je jich spíše dostatečný počet. Dvě třetiny terénních pracovníků si naopak myslí, že počet terénních pracovníků v jejich lokalitě dostačující není. Za spíše nedostačující jej považuje 51 % pracovníků (38 osob), za určitě nedostačující jej považuje 16 % (12 osob). Dostatečný počet terénních pracovníků v lokalitě 18

20 Ohrožení syndromem vyhoření Pracovníci pomáhajících profesí bývají často ohroženi syndromem vyhoření. Po určité době je jejich zaměstnání může přestat naplňovat, nevidí smysl v činnostech, které vykonávají, nemají zájem o další rozvíjení svých kompetencí apod. Pro další vzdělávání terénních pracovníků je informace o stavu ohrožení syndromem vyhoření klíčová, protože přímo ovlivňuje nejen kvalitu vykonávané práce, ale také ochotu dále se vzdělávat a investovat do rozvíjení profesního kapitálu. Ohrožení syndromem vyhoření jsme měřili dvěma otázkami: Zdá se Vám někdy, že po počátečním nadšení se vytratil smysl Vašeho povolání? a Myslíte si, že je vůbec ve Vašich silách prakticky pomoci klientům, na které se při výkonu Vašeho povolání orientujete? Na první otázku odpověděla třetina pracovníků, že má pocit, že se jejich počáteční nadšení vytrácí. 8 % (6 osob) míní, že se jejich počáteční nadšení určitě vytrácí, 26 % pracovníků (20 osob) pociťuje, že se jejich počáteční nadšení spíše vytrácí. Oproti tomu se téměř 54 % terénních pracovníků shoduje v tom, že ztrátu počátečního nadšení nepociťuje. Z toho 38 % pracovníků (29 osob) ztrátu nadšení spíše nepociťuje a 16 % (12 osob) ji určitě nepociťuje. 9 respondentů (12 %) si není jistých. Vytrácení pracovního nadšení 19

21 Na druhou otázku, tedy zda terénní pracovníci míní, že je v jejich silách klientům pomoci, žádný z oslovených terénních pracovníků neodpověděl, že určitě ne. Pouze 5 % pracovníků (4 osoby) si myslí, že spíše ne. Zbytek terénních pracovníků je přesvědčen, že klientům pomoci může. 64 % (47 osob) z nich se domnívá, že klientům spíše může pomoci, 31 % (23 osob) z nich je přesvědčeno, že klientům určitě může pomoci. Je v silách terénních pracovníků skutečně klientům pomáhat? Subjektivně pociťované překážky ve výkonu terénní práce Na to, zda respondenti pociťují nějaké překážky, které jim brání ve výkonu terénní práce, jsme se respondentů ptali otevřenou otázkou: Existuje v praxi něco, co Vám znesnadňuje Vaši práci terénního pracovníka? Respondentům nebyly nabídnuty žádné varianty odpovědi. To proto, aby se předešlo možnému zkreslení, které je způsobené tím, že respondenta samotného nic nenapadne, ale my mu odpověď nabídneme. Možnosti odpovědět a popsat negativní faktory využilo 39 terénních pracovníků. Jednotlivé odpovědi se lišily do té míry, že je nemá smysl statisticky zpracovávat. Ukazují, se kterými překážkami se terénní pracovníci mohou při své práci setkat, neříkají však, v jaké míře. Proto by měly být vnímány spíše jako inspirace pro zaměstnavatele terénních pracovníků, než jako reprezentativní výpovědi podložené tvrdými daty. 20

22 V odpovědích můžeme identifikovat okruhy problémů, které respondenti jmenovali. Nejvýraznějším okruhem se jeví negativa spojená se zaměstnavatelem. Ty se, ve velké míře, týkají konkrétních osob. Pracovníci zmiňovali nedůvěru v nadřízené, nekompetence nadřízených a jejich nezájem. Další problémy, týkající se organizace práce v zaměstnavatelské instituci, popisovali jako nadměrné požadavky v pracovní době, špatnou komunikaci v organizaci, nedostatečnou kontrolu výsledků své práce (která může vést k nemotivujícímu systému finančního ohodnocení), neúplné vymezení kompetencí, přílišnou byrokracii a konečně, nedostatečnou kapacitu. Třetím okruhem problémů je materiální vybavení zaměstnavatelské organizace. Jeden terénní pracovník si povzdychl, že musí používat soukromý počítač. Další zmiňují nejen absenci počítače, ale také telefonu či samotné kanceláře. Čtvrtý typ problémů je spojen s dilematy, která terénní pracovníci musí řešit vůči klientům. Jedná se zejména o případy, kdy je zájem klienta neslučitelný se zájmy společnosti. S klienty je spojen také další okruh faktorů, které brání ve výkonu terénní práce: klienti nespolupracují. Terénní pracovníci se ve svých výpovědích nespokojili s kritikou vnějších faktorů, ale naráželi i na vlastní mezery. Popisovali svou nedostatečnost, ztrátu motivace a smyslu ve své práci či příliš dlouhé působení na určité pozici, které z jejich práce činí rutinu. Posledním okruhem, který jsme ve výpovědích identifikovali, byl postoj veřejnosti k otázkám, které se přímo dotýkají práce terénních pracovníků. Respondenti např. naráží na nezájem veřejnosti o romskou problematiku. Shrneme-li kontext vzdělávání terénních pracovníků, vytvoří se nám následující obraz: Terénní pracovníci jsou spokojeni se situací ve své zaměstnavatelské organizaci co se týče zájmu zaměstnavatele o jejich práci (významně více v případě neziskových organizací) a s možností prosazovat změny ve své zaměstnavatelské organizaci. Naopak jisté rezervy vidí v ocenění své práce ze strany zaměstnavatele (statistický obraz je doplněn slovními odpověďmi popisujícími např. nemotivující finanční ohodnocení) a v jasně stanovené náplni své práce (tu má zcela zpracovanou pouze polovina respondentů). Materiální vybavení pracoviště je dostatečné u většiny terénních pracovníků. U těch, kde chybí, je ale fatální. Slovní odpovědi hovoří o absenci kanceláře, počítače nebo telefonu. Kapacita terénních pracovníků je spíše nedostatečná, a to bez ohledu na region, typ organizace či cílovou skupinu. Jako velmi pozitivní vnímáme fakt, že terénní pracovníci v našem výzkumném vzorku vykazují znaky ohrožení syndromem vyhoření maximálně z jedné třetiny. 21

23 Vzdělávací potřeby terénních pracovníků Zájem o další vzdělávání Jelikož námi kontaktovaní terénní pracovníci právě ukončili Kvalifikační kurz pro terénní pracovníky, ptali jsme se jich, zda se domnívají, že v této situaci je vůbec potřeba realizovat další vzdělávání. Pozitivní je, že potřebu dalšího vzdělávání a potřebu doplňovat si i nadále znalosti vnímá naprostá většina dotázaných (92 %). Většina z těchto respondentů využila možnosti odpovídat prostřednictvím varianty určitě ano. Pouze 8 % dotázaných terénních pracovníků považuje realizování dalšího vzdělávání za nedůležité, popřípadě nemá na tuto otázku jasný názor. Tito respondenti odpovídali variantou nevím. Potřeba dalšího vzdělávání Pokud by se již v průběhu příštího roku realizovalo další vzdělávání, a to systematicky zaměřené právě na prohloubení profesních dovedností terénních pracovníků, zúčastnilo by se tohoto vzdělávání 86 % námi dotázaných terénních pracovníků. Z celkového počtu dotázaných, 59 % respondentů deklarovalo svou účast na vzdělávání variantou určitě ano, 27 % osob odpovědělo možností spíše ano. Naopak 14 % respondentů (11 osob) uvedlo, že v nejbližší době by se dalšího vzdělávání nezúčastnilo, případně si touto účastí není jisto. 22

24 Účast na dalším tématicky zaměřeném vzdělávání Představy o vzdělávacím programu Představy o účinném vzdělávacím programu se liší a jen obtížně lze uvést vzdělávací oblasti, které by vyhovovaly všem zúčastněným. Terénní pracovníci měli možnost vyjádřit se jak k oblastem tématicky spojeným s přímým výkonem terénní sociální práce, tak k oblastem vztahujícím se k sociální práci obecněji. Protože mezi terénními pracovníky jsou osoby s různorodým vzděláním i odlišnými pracovními zkušenostmi, byly jednotlivé vzdělávací oblasti ze sociální sféry doplněné také o další kurzy a dovednosti. Do výčtu nabízených témat předložených terénním pracovníkům byly zařazeny i jazykové kurzy a kurzy PC dovedností. Předkládaná témata můžeme podle míry ohodnocení roztřídit do tří skupin velmi žádaná (hodnocení do 2), žádaná (hodnocení 2 2,5) a málo žádaná (2,5 a více). Do první kategorie velmi žádaných témat respondenti zařadili právní předpisy a normy zaměřené na oblast cílové skupiny klientů, se kterou pracují. Dále zde zařadili psychologická témata, jako psychologickou práci s klienty, psychologii osobnosti, sociální psychologii a psychologické minimum. Posledním tématickým okruhem zařazeným do první kategorie je poskytování poradenství klientům a komunikace s tzv. problémovými typy klientů. Ve druhé kategorii žádaných témat se objevují předměty spojené s metodami sociální práce (praktické metody sociální práce s jednotlivcem, práce s agresivním klientem, práce s klientem nespolupracujícím, rizika sociální práce, praktické metody sociální práce se skupinou, praktické metody komunitní 23

25 sociální práce, specifika sociální práce s jednotlivými cílovými skupinami klientů, práce s klientem s poruchami osobnosti), komunikační témata (komunikační dovednosti, efektivní vyjednávání, mediace a řešení konfliktů, zásady úspěšné spolupráce s kolegy), témata zaměřená na psychohygienu a supervizi, a také jazykové kurzy, které bezprostředně s terénní sociální prací nesouvisí. Do třetí kategorie málo žádaných témat zařadili terénní pracovníci vzdělávací oblasti spojené se zdravovědou, s PC dovednostmi a informatikou, ale také práci s klientem v oblasti závislosti, práci s nesvéprávným klientem a informace o službách ve vybraných zařízeních sociálních služeb. 24

26 Zájem o jednotlivé oblasti vzdělávání 25

27 V případě témat spojených s přímým výkonem terénní sociální práce byla terénním pracovníkům předložena především témata spojená se získáním konkrétních profesních dovedností. Tato témata hodnotili terénní pracovníci kladněji. Pokud bychom použili totožnou hodnotící škálu jako u předcházejících obecněji zaměřených témat, potom žádná oblast nebyla ohodnocena jako zbytečná. Mezi velmi žádaná témata respondenti zařadili pomoc klientovi přijít na lepší řešení jeho situace, motivování klienta, spolupráci s příslušnými organizacemi, zájem začleňování klienta do sociálního prostředí. Naopak na opačném hodnotícím spektru byla témata jako vyhodnocení spolupráce s klientem, navázání kontaktu s klientem a doprovázení klienta při vyřizování jeho osobních záležitostí. 26

28 Zájem o jednotlivá témata vzdělávání v oblasti přímé terénní sociální práce 27

29 Organizace vzdělávání Při analýze vzdělávacích potřeb jsme se terénních pracovníků ptali na ideální stav vzdělávání. Tedy na takovou situaci, ve které by si kromě obsahu vzdělávání mohli zvolit rovněž délku vzdělávání, místo, čas a případně i konkrétní dny, ve kterých by se chtěli vzdělávat. Možná i proto jeden respondent odpověděl, že ideální délka tématicky zaměřeného vzdělávání pro terénní pracovníky, má-li být opravdu účinná, by měla trvat jeden rok. Většina terénních pracovníků se však shodla na podstatně kratší době a nejčastěji uváděla délku dvacet a třicet dní. Délku vzdělávání do třiceti dní uvedlo 90 % osob z našeho souboru. Průměrně by mělo účinné vzdělávání podle názoru terénních pracovníků trvat 25 dní. Optimálně by jedna vzdělávací akce (vzdělávací blok) neměla být kratší než dva dny a naopak, neměla by přesahovat délku pěti dní. Ideální délka jednoho vzdělávání je pro 56 % osob z našeho souboru tři až čtyři dny. Pro vzdělávání, které by trvalo v kuse 5 dní, je 16 % respondentů. O delší vzdělávání, na kterém by terénní pracovníci museli být nepřetržitě 6 a více dní, už není velký zájem. Optimální počet dnů jedné vzdělávací akce (jednoho vzdělávacího bloku) 28 Vhodné dny pro pořádání vzdělávání, které terénním pracovníkům nejvíce vyhovují, jsou pondělí (63 %), úterý (57 %) a čtvrtek (55 %). Sporným dnem zůstává středa. Tento den uvedl téměř stejný počet respondentů jako vyhovující i jako nevyhovující. Při podrobnějším pohledu se ukázalo, že středa je nevhodná především pro zaměstnance státních organizací, naopak většině terénních pracovníků působících v neziskových organizacích nečiní středa

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012 Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012 Tvorba dotazníku a vyhodnocení dat: Magdaléna Katolická / @madla_art magdalena@marketingovevyzkumy.cz www.magdalenakatolicka.cz 2 Obsah

Více

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni Anketa pro rodiče dětí od 1 do 3 let Vyhodnocení Vyhodnocení zpracovalo: CpKP západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň Tel./fax: +420 / 377 329 558 Mobil: +420

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance.

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Jitka Pešková (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích) Příspěvek pro seminář Spolupráce? Spolupráce!, 24. 3. 2014, Moravské zemské muzeum

Více

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ Metodika CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH I. PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ OBSAH I.1 ÚVOD I.2 CÍLE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MPSV I.3 VÝCHODISKA PRO TVORBU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ I.3.1 AUTODIAGNOSTICKÁ

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Názory občanů na úřad Kanceláře veřejného ochránce práv

Názory občanů na úřad Kanceláře veřejného ochránce práv TISKOVÁ ZPRÁVA Mgr. Naděžda Horáková Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129, 221 183 588 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Názory občanů

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

Potřeby propouštěných zaměstnanců v kontextu restrukturalizace společnosti

Potřeby propouštěných zaměstnanců v kontextu restrukturalizace společnosti Potřeby propouštěných zaměstnanců v kontextu restrukturalizace společnosti Matúš Šucha Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc msucha@post.cz Abstrakt Autor v příspěvku prezentuje závěry výzkumu

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013

Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013 Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013 zpracovala Lenka Chvátalová, leden 2013 Úvod V průběhu měsíců října a listopadu 2012 bylo provedené výběrově dotazníkové šetření mezi

Více

Dotazníkový průzkum k zaměstnávání neslyšících ČR

Dotazníkový průzkum k zaměstnávání neslyšících ČR Projekt Deaf Support, reg.č. CZ.1.04/5.1.01/77.00055, byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Dotazníkový průzkum k zaměstnávání

Více

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Inovace a rozvoj kombinované formy výuky psychologie na Katedře psychologie FF UP Olomouc

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Inovace a rozvoj kombinované formy výuky psychologie na Katedře psychologie FF UP Olomouc Spokojenost se studiem psychologie v kombinované formě na FF UP Olomouc - absolventi studia ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VERZE 1 KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP OLOMOUC Olomouc, prosinec 2009 Název studie: Zadavatel studie:

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní osti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb JT's test, Ostrava-Poruba, U Sportoviště 1164 VNITŘNÍ OBLASTI PRACOVNÍ SPOKOJENOSTI

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti

Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti 1. Výsledky průzkumu č. 1 AMSP ČR Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti Zadání průzkumu Průzkum se zaměřil na tři hlavní oblasti: 1) Hodnocení konkurenceschopnosti českých firem a bariér

Více

NÁZORY STUDENTŮ ČVUT V PRAZE NA STUDIUM

NÁZORY STUDENTŮ ČVUT V PRAZE NA STUDIUM NÁZORY STUDENTŮ ČVUT V PRAZE NA STUDIUM (Výsledky průzkumu studentů ČVUT v Praze v roce 2004) Jana Šafránková 1. ÚVOD V procesu vzdělávání na vysoké škole jsou důležití studenti i jejich učitelé. Student

Více

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Vyhodnocení ankety laické veřejnosti Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Hustopeče, říjen 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl anketního šetření... 3 3 Metoda šetření... 3 3.1 Cílová skupina...

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Prostějov 22.7.2010 ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Občanské sdružení LIPKA 1.5.2010 zahájilo realizaci dvouletého projektu OP LZZ "Celoživotním vzděláváním

Více

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů IPN KREDO Doplňkový úkol č. VIII (KA 03) Alena Hanzelková Workshop KA05, Olomouc, 12. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Cíl doplňkového úkolu č. VIII Zjistit, do

Více

MANAŽERSKÁ ETIKA A ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ APLIKOVANÉ V RÁMCI VÝCHODOČESKÉHO REGIONU

MANAŽERSKÁ ETIKA A ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ APLIKOVANÉ V RÁMCI VÝCHODOČESKÉHO REGIONU MANAŽERSKÁ ETIKA A ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ APLIKOVANÉ V RÁMCI VÝCHODOČESKÉHO REGIONU MARTINA KORNFELDOVÁ ZDENĚK BRODSKÝ Abstrakt Problematika získávání pracovníků je nedílnou a velmi důležitou součástí řízení

Více

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního

Více

Tematická zpráva. Problematika péče poskytované v PPP a SPC žákům s LMP a problematika asistentů pedagoga

Tematická zpráva. Problematika péče poskytované v PPP a SPC žákům s LMP a problematika asistentů pedagoga žákům s LMP a problematika asistentů pedagoga Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 1 Zjištění... 4 1.1 Školní rok 2012/2013... 4 1.1.1 Nově diagnostikovaní klienti... 4 1.1.2 Kontrolní vyšetření klientů s

Více

ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA

ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Výstup KA 3: EVALUACE A INOVACE OVĚŘENÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ 1 Hodnocení

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Strategie řízení lidských zdrojů

Strategie řízení lidských zdrojů Strategie řízení lidských zdrojů Aktivita číslo 1 Analýza stávajícího adaptačního procesu Aktivity v rámci projektu Zvýšení kvality řízení na Krajském úřadu Plzeňského kraje Zpracoval Radmila Janoušková

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

Strategický plán města České Budějovice

Strategický plán města České Budějovice STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE Strategický plán města České Budějovice VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNÍKY MĚSTA Verze: 15. října 2007 Strana 1 z 14 celkem 1. Charakteristika respondentů

Více

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace Zadávací dokumentace k výzvě na podání nabídek do zjednodušeného výběrového řízení na dodávku vzdělávacích aktivit v rámci projektu CZ.04.1.03/4.1.15.3/0159 Program rozvoje lidských zdrojů za účelem zvyšování

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Úvod Tato analýza je součástí grantového projektu Metodická podpora pro učitele angličtiny, zkr.

Více

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Příloha č.1 SPECIFIKACE A ROZSAH PŘEDMĚTU PLNĚNÍ Předmět veřejné zakázky Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Předpokládaný začátek a konec: 1. 3. 2014 31. 5. 2015 Maximální

Více

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ČVUT V PRAZE NA TRHU PRÁCE

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ČVUT V PRAZE NA TRHU PRÁCE UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ČVUT V PRAZE NA TRHU PRÁCE Jana Šafránková Úvod V letech 2000 2005 bylo na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) realizováno na požadavek rektora a vedení vysoké školy celkem

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

KLÍČ K ROZVOJI PROFESNÍCH KOMPETENCÍ

KLÍČ K ROZVOJI PROFESNÍCH KOMPETENCÍ Název projektu: KLÍČ K ROZVOJI PROFESNÍCH KOMPETENCÍ (projekt je spolufinancován z prostředků ESF a Státního rozpočtu ČR) Příjemce podpory: Soukromá vyšší odborná škola sociální o.p.s., Jihlava WWW.SVOSS.CZ

Více

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Evaluační zpráva Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Zpracovatel: PPŠ institut celoživotního vzdělávání Přerov, s.r.o. Přerov, 2012 Termín sběru dat: 6. 3. 2012 22.

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Rozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Zadávací dokumentace k projektu

Rozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Zadávací dokumentace k projektu Rozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Zadávací dokumentace k projektu 1. Mapování 1) Definice metodologie sběru relevantních dat (měřítek), kontroly, validace a jejich

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Informace. Jednotné přijímací zkoušky v SŠ s maturitními obory a vybavenost škol prostředky ICT

Informace. Jednotné přijímací zkoušky v SŠ s maturitními obory a vybavenost škol prostředky ICT Jednotné přijímací zkoušky v s maturitními obory Praha, červen 2014 1 Úvod Česká školní inspekce (dále ČŠI ) předkládá výsledky inspekčního elektronického zjišťování na téma Jednotné přijímací zkoušky

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU CZ.1.04/3.1.03/22.00170

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU CZ.1.04/3.1.03/22.00170 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU ÚDAJE O PROJEKTU Registrační číslo projektu Název projektu CZ.1.04/3.1.03/22.00170 Zajištění základní kvalifikace pro osobní asistenty a start dalšího profesního vzdělávání asistentů

Více

Počítačová služba s.r.o.

Počítačová služba s.r.o. Jeden z největších národních projektů v Olomouckém kraji Dodavatel: Stupkova 413/1a, Olomouc Najdi si práci v Olomouckém kraji Termín realizace: od 1. 7. 2006 do 31. 5. 2008 CÍLE PROJEKTU Cílem je přispět

Více

VYHODNOCENÍ EFEKTIVITY PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOC. SLUŽEB A FUNKČNOST ORGANIZAČNÍ STRUKTURY PLÁNOVÁNÍ V OLOMOUCI

VYHODNOCENÍ EFEKTIVITY PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOC. SLUŽEB A FUNKČNOST ORGANIZAČNÍ STRUKTURY PLÁNOVÁNÍ V OLOMOUCI 1 VYHODNOCENÍ EFEKTIVITY PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOC. SLUŽEB A FUNKČNOST ORGANIZAČNÍ STRUKTURY PLÁNOVÁNÍ V OLOMOUCI Zpracovatel: DC VISION, s.r.o. Červenec 2012 Únor 2013 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Zkratky... 4

Více

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech:

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: 1.AKTIVIZAČNÍ TECHNIKY: 1.Psychologická gramotnost pedagoga (rozsah 25 hodin, třídenní celodenní kurz) Prožitkový seminář

Více

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice"

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice" Registrační číslo: CZ.1.04/4.1.01/69.00060 Zkrácený název projektu: Vzdělávání v MěÚ Luhačovice Datum

Více

ANALÝZA POTŘEB STŘEDNÍCH ŠKOL V OBLASTI SPOLUPRÁCE S VYSOKOŠKOLSKÝMI PORADENSKÝMI CENTRY

ANALÝZA POTŘEB STŘEDNÍCH ŠKOL V OBLASTI SPOLUPRÁCE S VYSOKOŠKOLSKÝMI PORADENSKÝMI CENTRY ANALÝZA POTŘEB STŘEDNÍCH ŠKOL V OBLASTI SPOLUPRÁCE S VYSOKOŠKOLSKÝMI PORADENSKÝMI CENTRY Závěrečná zpráva Zpracovala: Jana Čihounková Brno 2010 1. Úvod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR svými

Více

1 Jste: doktorantské. Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brně Slezská univerzita v Opavě. Strana: 1

1 Jste: doktorantské. Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brně Slezská univerzita v Opavě. Strana: 1 1 Jste: Z následujících možností vyberte jednu. muž žena 2 Jaké je vaše nejvyšší dosažené vysokoškolské vzdělání? bakalářské magisterské, inženýrské doktorantské jiné, napište:... 3 Vaše nejvyšší vysokoškolské

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. pro kombinované a distanční studium Radim Briš Martina Litschmannová

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Které faktory Vás motivují, nebo by Vás motivovaly, ke studiu technického oboru na SŠ, popř. v budoucnu na VŠ? 10% 41% 18% 33%

Které faktory Vás motivují, nebo by Vás motivovaly, ke studiu technického oboru na SŠ, popř. v budoucnu na VŠ? 10% 41% 18% 33% ANALÝZA POTŘEB ŽÁKŮ STŘEDNÍCH ŠKOL Analýza potřeb žáků SŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI

POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav Akademie věd České republiky Jilská 1, 110 00 Praha 1 tel/fax: +420 286 840 129 e-mail: cvvm@soc.cas.cz, www.cvvm.cz POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ realizovaného v rámci projektu Zavedení statusu veřejné prospěšnosti do české legislativy 1. POPIS PRŮZKUMU Průzkum Spolupráce krajů

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření V Poradně Charity Ostrava 2014

Vyhodnocení dotazníkového šetření V Poradně Charity Ostrava 2014 Vyhodnocení dotazníkového šetření V Poradně Charity Ostrava 2014 V Poradně Charity Ostrava proběhlo během roku 2014 anonymní dotazníkové šetření. Cílem bylo průběžně zjišťovat spokojenost klientů s činností

Více

Seznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska

Seznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Seznam referencí Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012 Zadavatel: Město Sokolov, IČ 295586 Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Zpracování potřebných podkladů a dokumentů pro vytvoření

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce

Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce Seminář Jak úspěšně čerpat dotace EU Co nás čeká? Projektová gramatika Kdo? Město Kroměříž a Azylový dům pro muže o.p.s.

Více

Metodická příručka aktivity 7 Dobrovolnictví Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka

Metodická příručka aktivity 7 Dobrovolnictví Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka Metodická příručka aktivity 7 Dobrovolnictví Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka 1 I. ÚVOD Metodická př í řuc

Více

Stručná charakteristika

Stručná charakteristika Obsah: 1. Stručná charakteristika 2. Cíl bilanční diagnostiky 3. Klient bilanční diagnostiky 4. Postup a metody bilanční diagnostiky Informativní část Individuální pohovor Vlastní šetření Závěrečná zpráva

Více

Sonda do života manažerů v ČR I.

Sonda do života manažerů v ČR I. Sonda do života manažerů v ČR I. Závěrečná zpráva Říjen 2011 Nobody s Unpredictable Pozadí projektu Česká manažerská asociace ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos a Svazem průmyslu a dopravy ČR realizovali

Více

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 9/ Závěrečná zpráva Za účelem vnitřního zajištění kvality vzdělávací činnosti na VŠRR je každoročně realizována evaluace výuky studenty.

Více

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Osobní údaje Jméno Příjmení Bydliště (obec) Věk Kateřina Machatá Uherský Brod 44 let Vzdělávací a studijní kariéra Uveďte požadovaný údaj Obor vzdělání na

Více

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zkušenost zaměstnanců POCIT OHROŽENÍ V PRÁCI Pouze 3/5 zaměstnanců se cítí v práci bezpečně v průběhu celé pracovní doby a u všech pracovních činností.

Více

Vyhodnocení dotazníku a závěry:

Vyhodnocení dotazníku a závěry: DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ: KARIÉRNÍ PORADENSTVÍ NA GYMNÁZIU A SOŠ RÁJEC-JESTŘEBÍ. V průběhu ledna 2010 proto proběhlo dotazníkové šetření za účelem zmapování vnímání kariérního poradenství studenty maturitních

Více

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH 1. ÚVODNÍ SLOVO 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3. VZNIK A POSLÁNÍ 4. PROJEKTY 5. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 6. PODĚKOVÁNÍ 7. FINANČNÍ PODPORA 8. SPOLUPRÁCE A PODPORA 1. ÚVODNÍ SLOVO Vážené čtenářky,

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 Cíle... 3 Metoda... 3 Odborné konzultace... 5 Validita dat... 5 1 Zjištění... 6 1.1 Počty žáků podle vzdělávacího programu...

Více

Den finanční gramotnosti. Výzkum: Češi a investice

Den finanční gramotnosti. Výzkum: Češi a investice Výzkum: Češi a investice Výzkum Češi a investice Nese důraz na finanční gramotnost nějaké ovoce? 2 Je éra poučování o RPSN a dluhové pasti za námi? Nechávají finančně gramotní lidé ležet své peníze na

Více

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Číslo rozhodnutí 5515 066 11 Poskytovatel dotace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

288 hod. nízká. http://www.vmonline.cz

288 hod. nízká. http://www.vmonline.cz Metadata průzkumu POSTOJE K PSYCHOLOGŮM A LÉKAŘŮM Autoři průzkumu: - tým VMonline - Šetření: 28.11-09.12. 2011 Délka průzkumu: 288 hod. Počet respondentů: 454/ validních 400 Vypovídací hodnota: nízká Počet

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Motivace a očekávání studentů prvních ročníků na MU 2007

Motivace a očekávání studentů prvních ročníků na MU 2007 Motivace a očekávání studentů prvních ročníků na MU 2007 Zpráva z průzkumu V roce 2007 bylo na Masarykově univerzitě uskutečněno celouniverzitní dotazníkové šetření s názvem Motivace a očekávání studentů

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Hlavní město Praha horní hranice horní hranice 27 047 155 27 668 166

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Jihomoravský kraj 20 404 121 24 347 144 26 808 158 21 681 126 26 547

Více