ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ"

Transkript

1 Ostravská univerzita v Ostravě Zdravotně sociální fakulta katedra sociální práce ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ Klára Janoušková, Radim Kvasnička

2 ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ Klára Janoušková Radim Kvasnička

3 Analýza vzdělávacích potřeb terénních pracovníků vznikla v rámci projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce - vytvoření vzdělávacího programu a jeho pilotní ověření. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Řešitelem projektu je Ostravská univerzita v Ostravě, zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce. Informace o projektu naleznete na webových stránkách projektu: ISBN

4 OBSAH Úvod... 5 Popis výzkumného vzorku terénních pracovníků... 8 Kontext vzdělávání terénních pracovníků: přístup zaměstnavatelů, kapacity a možné překážky Podmínky v zaměstnavatelské organizaci Kapacita terénních pracovníků v jednotlivých lokalitách Ohrožení syndromem vyhoření Subjektivně pociťované překážky ve výkonu terénní práce Vzdělávací potřeby terénních pracovníků Zájem o vzdělávání Představy o vzdělávacím programu Organizace vzdělávání Možné překážky ve vzdělávání Sebehodnocení profesních dovedností terénních pracovníků Závěr a doporučení... 38

5

6 ÚVOD Vážení čtenáři, vážené čtenářky, do rukou se vám dostává analýza vzdělávacích potřeb terénních pracovníků, která vznikla v rámci vzdělávacího programu projektu Podpora vytváření systému terénní práce vytvoření vzdělávacího programu a jeho pilotní ověření. Projekt se sestával ze tří fází: vypracování Metodické příručky terénní sociální práce a Metodické příručky k výkonu přenesené působnosti v oblasti prosazování práv příslušníků romské komunity a integrace romské komunity do společnosti, zajištění místně dostupné supervize a konečně vytvoření akreditovaných vzdělávacích programů pro terénní a terénní sociální pracovníky. Všechny fáze projektu byly koncepčně připraveny odborem sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky v partnerství s kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Finanční prostředky potřebné k realizaci pocházejí ze zdrojů Evropského sociálního fondu a vlády České republiky. Zadavatel projektu, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, sledoval realizací projektu systémové zefektivnění řešení problému sociální exkluze. Česká republika bývá v oblasti sociálního začleňování kritizována za svůj pasivní přístup zejména k řešení problematiky vyloučených romských lokalit. Mezi odborníky v sociální oblasti panuje obecná shoda, že jedním z nejvhodnějších prostředků k řešení tohoto komplexního problému je terénní sociální práce. Projekt na její podporu, který má na všech úrovních podpořit její zavádění, zkvalitňování a výkon, byl tedy zahájen v souladu s tímto přesvědčením. Analýza vzdělávacích potřeb, kterou držíte v rukou, je jedním z výstupů třetí fáze projektu, jehož realizátorem byla Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce. Vzdělávací program proběhl v letech 2007 a Jeho část byla určena terénním pracovníkům, kteří jeho absolvováním získali kvalifikaci na úrovni pracovníka v sociálních službách. Obsah vzdělávacího programu reflektuje komplikovanou situaci terénních pracovníků. Ti mohou na jedné straně citlivě percipovat tvrdé dopady sociálního vylučování, které pozorují na konkrétních osudech, navíc umocněné nedostatky sociálního systému. Mohou vnímat mnohdy nezdolatelné bariéry, malé příležitosti a nedostatečné zdroje nezbytné k zajištění byť jen částečné participace vyloučených na ekonomickém, kulturním a sociálním životě společnosti. Mohou se setkávat s nezájmem okolní společnosti o osoby ohrožené sociálním vyloučením, a také s limity při zajišťování sociální inkluze a stigmatizací jejich práce. Tyto nedostatky mohou být na druhé straně vyváženy vnímáním nezbytnosti využití metod sociální práce v prostředí vyloučených osob. 5

7 Vzdělávací program seznámil frekventanty s odbornými poznatky a specifickými kompetencemi, které při své práci mohou využít. Odborné informace se týkaly zejména práva, standardů kvality v sociálních službách, přehledu institucí, se kterými je možno při výkonu terénní práce spolupracovat, sociální patologie, somatologie a ochrany veřejného zdraví, konceptů sociálního vyloučení, specifik vybraných cílových skupin terénní práce, individuálního plánování sociální služby, možností dokumentace terénní práce a dilemat, která mohou terénní pracovníci ve své profesi řešit. Specifické kompetence byly zaměřeny na komunikaci s klienty, strukturu práce s uživateli sociální služby, základní činnosti terénních pracovníků a psychohygienu. Analýza vznikla po realizaci tohoto celorepublikového vzdělávání, v závěrečné fázi projektu. Věříme, že absolvováním jednoho programu by vzdělávání nemělo být ukončeným procesem. Ostatně nutnost průběžného vzdělávání je pro pracovníky působící v sociální oblasti ukotvena i v zákonných normách. Cílem analýzy je tedy zjistit, jaké jsou další vzdělávací potřeby terénních pracovníků a navrhnout taková doporučení, která pro ně umožní připravit kvalitní navazující vzdělávací program jak po obsahové, tak po organizační stránce. Výsledkem analýzy nebude návrh konečné podoby navazujícího vzdělávacího programu. Příprava takového programu by měla proběhnout až na základě diskuzí nad výsledky předkládané analýzy. Úkolem je zjistit, o jaké potřeby se jedná a navrhnout případné intervence, které by se měly promítnout do přípravy vzdělávání. Mnohé vzdělávací programy jsou sestavovány podle přání zadavatele, aniž by přitom braly v úvahu potřeby účastníků vzdělávání. Zadavatel se často řídí tím, co si o dané oblasti myslí a promítá své domněnky do obsahu vzdělávání. Nelze se divit, že výsledek takového vzdělávání může být zcela opačný, než je zadavatelem očekáván. Zcela může minout svůj cíl, nevede k předpokládaným výsledkům, dokonce může i silně demotivovat účastníky. Nyní máme příležitost provést analýzu potřeb, na základě níž by měl být sestaven efektivní vzdělávací program ušitý na míru a reagující na skutečné potřeby praxe. V tomto směru patří poděkování zadavateli, Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky, který projevil zájem o výsledky analýzy a samozřejmě terénním pracovníkům, kteří vyplnili dotazník a dokázali formulovat, co je při výkonu práce tíží a co je na této práci přitahuje. Při zjišťování vzdělávacích potřeb jsme se zaměřili na potřeby skupinové. Terénní pracovníci tvoří poměrně specifickou skupinu pracovníků v sociálních službách, která se svou pracovní náplní liší od ostatních skupin. Soustředili jsme se na zjišťování problémů výkonnosti skupiny terénních pracovníků a zjišťování jejich potřeb. Neověřovali jsme jejich reálné dovednosti nebo znalosti. Vycházeli jsme především ze zjišťování jejich postojů. Ty jsme zjišťovali prostřednictvím dotazníkového šetření. 6

8 Dotazník byl pilotně ověřen na pěti terénních pracovnících a následně upraven. Finální podoba dotazníku byla terénním pracovníkům distribuována v poslední den jejich společného vzdělávání. Asistentka vzdělávacího programu vysvětlila účel dotazníku, terénní pracovníci byli požádáni o spolupráci a byla jim zaručena anonymita. Z osmdesáti tří terénních pracovníků, kteří absolvovali vzdělávací program, vyplnilo dotazník sedmdesát sedm. V prezentovaných výsledcích analýzy se může stát, že součet všech odpovědí dává menší hodnotu než sedmdesát sedm. Děje se tak proto, že do analýzy některých otázek nebyly zahrnuty varianty odpovědí nevím a neodpověděl. Jedná se o standardní statistický postup. Vyjadřujeme-li se v analýze o terénních pracovnících, máme na mysli jen ty terénní pracovníky, kteří se analýzy vzdělávacích potřeb zúčastnili. Pouze na tyto osoby lze vztáhnout zjištěné výsledky. 7

9 Popis výzkumného vzorku terénních pracovníků Analýza potřeb byla provedena na vzorku sedmdesáti sedmi respondentů, kteří absolvovali kvalifikační kurz pro výkon pozice terénního pracovníka. Soubor tvořilo 73 % žen a 27 % mužů. Průměrný věk respondentů byl 37 let. Nejmladšímu terénnímu pracovníkovi bylo 20 let, nejstarší dosáhl 60ti let. Terénní pracovníci podle pohlaví Terénní pracovníky, kteří byli do analýzy potřeb zahrnuti, lze dále odlišit podle kraje a podle velikosti obce, ve které působí, podle typu zaměstnavatelské organizace, ve které pracují, podle cílové skupiny, na kterou se profesně orientují, délky působení v sociální oblasti a v terénní práci jako takové, a konečně, podle vzdělání. Působení terénních pracovníků: kraj a velikost obce Šetření se zúčastnili zástupci z 11 krajů. Nejpočetněji byl zastoupen Olomoucký kraj, ve kterém působí 21 terénních pracovníků (28 %) z našeho vzorku. S počtem 16ti terénních pracovníků (21 %) následuje Moravskoslezský kraj. Z Ústeckého kraje se analýzy zúčastnilo 11 pracovníků (15 %). Praha a Středočeský kraj jsou zastoupeny 6ti terénními pracovníky (8 %), Jihomoravský kraj 5ti (7 %), Plzeňský kraj 4mi (5 %), Karlovarský kraj, Liberecký kraj a Vysočina 2ma pracovníky (3 %) a Jihočeský kraj jedním pracovníkem. 8

10 Počet respondentů z jednotlivých krajů Přibližná čtvrtina terénních pracovníků (26 %) působí v obci o velikosti 10 tis. až 20 tis. obyvatel. 19 % pracovníků (14 osob) vykonává svou činnost v obcích o velikosti 2 tis. až 5 tis. obyvatel. 16 % terénních pracovníků (12 osob) působí ve městech větších než 100 tis. obyvatel. 9 respondentů (12 %) pracuje v obcích o velikosti 5 tis. až 10 tis. obyvatel. 8 pracovníků (11 %) působí ve vesnicích, které mají do 2 tis. obyvatel. Stejný počet pracovníků najdeme ve městech o velikosti 50 tis. až 100 tis. obyvatel. 3 respondenti (4 %) pracují v obcích o velikosti 20 tis. až 50 tis. obyvatel. Velikost obcí, ve kterých působí respondenti 9

11 Typ zaměstnavatelské organizace Téměř tři čtvrtiny terénních pracovníků je zaměstnáno v nestátních neziskových organizacích (63 %). 37 % respondentů vykonává terénní práci pro státní organizace. Typ zaměstnavatelské organizace Cílová skupina uživatelů Určení skupiny klientů, na kterou se terénní pracovníci orientují, se vymezuje velice obtížně. Terénní pracovníci často pracují s klienty, kteří mají obtíže ve více oblastech. Terénní pracovníci pak zpravidla nepracují pouze s jednou. Při následujícím vymezení, ve kterém stanovujme pouze jednu primární cílovou skupinu klientů, se proto dopouštíme určitého zjednodušení. Primární zaměření terénních pracovníků demonstruje graf Cílová skupina uživatelů. Největší podíl terénních pracovníků je zaměřen na práci s obyvateli sociálně vyloučených lokalit (47 %). Druhou nejpočetnější skupinu tvoří pracovníci zaměření na práci s rodinami s dětmi (21 %) a na práci s osobami bez přístřeší (20 %). Asi 4 % respondentů pracuje primárně s dětmi a mládeží ohroženou sociálním vyloučením. Méně než 3 % terénních pracovníků se věnuje závislým osobám, seniorům nebo duševně postiženým. 10

12 Cílová skupina uživatelů Délka působení v sociální oblasti a na pozici terénního pracovníka Průměrná délka praxe v sociální oblasti je téměř 4 roky (3 roky a 11 měsíců). 4 respondenti uvedli, že jsou zcela bez praxe v sociální oblasti. Naopak nejdelší praxi, 21 let, uvedl jeden pracovník. Více než polovina respondentů má praxi v sociální oblasti kratší nebo rovnou 3 letům a délka praxe 3 roky byla zároveň nejčastěji uváděnou (modální hodnota). Uvedlo ji 19 % respondentů, tedy 14 osob. Praxi v sociální oblasti kratší než 1 rok uvedlo 12 % terénních pracovníků (18 osob), praxi do dvou let má za sebou 16 % respondentů (12 osob). Mezi 3mi a 5ti lety praxe v sociální oblasti uvádí 10 terénních pracovníků (16 %), mezi 5ti a 10ti lety praxe má za sebou 17 terénních pracovníků (23 %). V terénní práci působí respondenti průměrně 2 roky a 7 měsíců. Více než polovina terénních pracovníků však vykonává terénní práci maximálně 2 roky. 13 terénních pracovníků (18 %) působí v praxi terénní práce 3 roky. 6 pracovníků (8 %) hovoří o 4ech letech, stejný počet pracovníků vykonává terénní práci 5 let. Zbývající část terénních pracovníků (8 osob, 10 %) působí v praxi terénní práce více než 5 let. Nejdelší praxi má respondent působící v terénní práci 10 let. Porovnáme-li statisticky délku působení v sociální oblasti s délkou působení na pozici terénního pracovníka, zjistíme, že s délkou působení v sociální oblasti roste délka působení na pozici terénního pracovníka. Pro náš vzorek je tedy častější, že se terénní pracovníci rekrutují z řad těch, kdo již v sociální oblasti působili před nástupem na tuto pozici. 11

13 Vzdělání terénních pracovníků Potřebné vzdělání pro výkon terénní práce je stanoveno 116 zákona č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách. V našem souboru téměř polovina terénních pracovníků vystudovala střední školu s maturitou (48%). 35 % dosáhlo taktéž středoškolského vzdělání, nicméně bez maturity. Jenom základní školu absolvovalo 12 % respondentů. Početně nejmenší skupinu, 5 %, tvoří vysokoškoláci. Nejvyšší dosažené vzdělání Z těch, kteří dosáhli minimálně středoškolského vzdělání s maturitou (35 osob), je pouze 11 % těch, jejichž vzdělání bylo v sociální oblasti. 12

14 Vzdělání v sociální oblasti V současné době si své vzdělání doplňuje 28 % oslovených terénních pracovníků (20 osob). 13 z nich studuje střední školu s maturitou, 2 terénní pracovníci studují vyšší odbornou školu a 5 pracovníků uvádí, že si doplňuje vysokoškolské bakalářské studium. Aktuální doplňování vzdělání 13

15 Kontext vzdělávání terénních pracovníků: přístup zaměstnavatelů, kapacity a možné překážky Efektivitu pracovního výkonu, stejně jako pocit osobního uspokojení z práce bezesporu ovlivňuje pracovní prostředí, pocit ohodnocení pracovního výkonu ze strany zaměstnavatele, obecnější situace v terénní práci v kraji, apod. Proto jsme se terénních pracovníků ptali na jejich vnímání zaměstnavatelské organizace, resp. na jejich vnímání přístupu zaměstnavatelské organizace k práci terénních pracovníků, na jejich názor na počet terénních pracovníků působících v jejich lokalitě, na ohrožení syndromem vyhoření a na jiné, subjektivně pociťované překážky při výkonu terénní práce. Podmínky v zaměstnavatelské organizaci Zájem zaměstnavatele o práci terénního pracovníka Jedním z nezanedbatelných faktorů ovlivňujících profesní výkon je význam, který zaměstnanec přisuzuje své práci a taky to, jak subjektivně pociťuje zájem o vykonávanou práci ze strany zaměstnavatele. Proto jsme se terénních pracovníků ptali na zájem o jejich práci ze strany zaměstnavatele. 84 % terénních pracovníků je přesvědčeno, že se zaměstnavatel zajímá o jejich práci. Z toho 47 % (36 osob) se domnívá, že se zaměstnavatel určitě zajímá o jejich práci, 37 % (27 osob) se domnívá, že se zaměstnavatel spíše zajímá o jejich práci. 13 % terénních pracovníků (10 osob) si oproti tomu myslí, že se zaměstnavatel o jejich práci spíše nezajímá. 2 pracovníci (3 %) neví. Zájem zaměstnavatele o práci terénního pracovníka 14

16 Zajímavé je zjištění, že pocit toho, že se zaměstnavatel zajímá o práci terénních pracovníků mají ve vyšší míře zaměstnanci nestátních organizací a naopak, pocit, že se o jejich práci zaměstnavatel spíše nezajímá, je častější u zaměstnanců státních organizací. Zájem zaměstnavatele o práci terénního pracovníka podle právní formy organizace Možnost prosazení změn v organizaci Zajímalo nás, jak respondenti vnímají možnost ovlivnit postavení terénních pracovníků v jednotlivých organizacích. Na otázku: Je možné ve vaší organizaci prosadit, aby se věci týkající se práce terénního pracovníka vyvíjely k lepšímu? odpovědělo 80 % respondentů, že ano. 34 % respondentů (26 osob) se domnívá, že určitě ano, 46 % respondentů (34 osob) se domnívá, že spíše ano. Pouze 15 % (12 osob) respondentů si naopak myslí, že v jejich organizaci možnost změny k lepšímu není. 4 respondenti (5 %) zvolili variantu odpovědi nevím. Při analýze se ukázalo, že v této oblasti neexistují rozdíly mezi zaměstnanci státních a nestátních organizací. 15

17 Možnost prosazení změn v organizaci Ocenění zaměstnavatelem Více než polovina terénních pracovníků se cítí zaměstnavatelem oceněna. 28 % terénních pracovníků (21 osob) se cítí určitě ohodnoceno, 32 % terénních pracovníků se cítí spíše ohodnoceno. Nedostatečně ohodnoceno se cítí 36 % pracovníků. Z toho 33 % pracovníků (25 osob) cítí, že je spíše nedostatečně ohodnoceno, 3 % pracovníků (2 osoby) se domnívá, že jsou spíše nedostatečně ohodnoceni. 3 pracovníci (4 %) neví. Pocit ocenění ze strany zaměstnavatele 16

18 Náplň práce Pro profesně dobře zavedenou organizaci je samozřejmostí jasné vymezení jednotlivých pracovních náplní a stanovení toho, co přesně se od jednotlivých zaměstnanců očekává. Chybí-li rozlišení aktivit, odpovědností a kompetencí, může to z pochopitelných důvodů vést k nižšímu pracovnímu výkonu. Terénních pracovníků jsme se tedy zeptali, zda mají zpracovanou svou pracovní náplň. Polovina respondentů, 53 % (39 osob) se domnívá, že má dostatečně zpracovanou pracovní náplň. Zpracovanou pracovní náplň sice má, ale v malé míře, 20 % respondentů (15 osob). Pouze do určité míry má zpracovanou náplň práce 26 % respondentů (19 osob). Pracovní náplň nemá vůbec zpracovanou 1 respondent. Míra zpracování náplně terénního pracovníka v organizaci Materiální vybavenost pracoviště Vedle uspokojivých sociálně-psychologických podmínek v organizaci, mezi které patří zmíněný zájem zaměstnavatele, ocenění pracovníka, pocit možnosti prosadit změny apod., přispívá k dobrému pracovnímu výkonu také dostatečné materiální vybavení pracoviště. Materiální vybavení svého pracoviště hodnotí dvě třetiny terénních pracovníků jako uspokojivé. 30 % z nich (23 osob) jej hodnotí jako velmi uspokojivé, 41% (31 osob) jako uspokojivé. 26 % terénních pracovníků (20 osob) vidí v materiálním vybavení zaměstnavatelské organizace nedostatky. Z toho 4 % pracovníci (3 osoby) jsou přesvědčeni, že se jedná o nedostatky vážné, 22 % (17 osob) považuje nedostatky za spíše marginální. 2 pracovníci (3 %) neví. 17

19 Spokojenost s materiálním vybavením pracoviště Kapacita terénních pracovníků v jednotlivých lokalitách Kapacita pracovníků v sociální oblasti je často napjatá. Podle našich výsledků je tomu nejinak i v terénní sociální práci. Pouze třetina terénních pracovníků se domnívá, že v lokalitě, ve které působí, je jich dostatečný počet. 17 % z nich (13 osob) si myslí, že je jich určitě dostatečný počet, 16 % z nich (12 osob), že je jich spíše dostatečný počet. Dvě třetiny terénních pracovníků si naopak myslí, že počet terénních pracovníků v jejich lokalitě dostačující není. Za spíše nedostačující jej považuje 51 % pracovníků (38 osob), za určitě nedostačující jej považuje 16 % (12 osob). Dostatečný počet terénních pracovníků v lokalitě 18

20 Ohrožení syndromem vyhoření Pracovníci pomáhajících profesí bývají často ohroženi syndromem vyhoření. Po určité době je jejich zaměstnání může přestat naplňovat, nevidí smysl v činnostech, které vykonávají, nemají zájem o další rozvíjení svých kompetencí apod. Pro další vzdělávání terénních pracovníků je informace o stavu ohrožení syndromem vyhoření klíčová, protože přímo ovlivňuje nejen kvalitu vykonávané práce, ale také ochotu dále se vzdělávat a investovat do rozvíjení profesního kapitálu. Ohrožení syndromem vyhoření jsme měřili dvěma otázkami: Zdá se Vám někdy, že po počátečním nadšení se vytratil smysl Vašeho povolání? a Myslíte si, že je vůbec ve Vašich silách prakticky pomoci klientům, na které se při výkonu Vašeho povolání orientujete? Na první otázku odpověděla třetina pracovníků, že má pocit, že se jejich počáteční nadšení vytrácí. 8 % (6 osob) míní, že se jejich počáteční nadšení určitě vytrácí, 26 % pracovníků (20 osob) pociťuje, že se jejich počáteční nadšení spíše vytrácí. Oproti tomu se téměř 54 % terénních pracovníků shoduje v tom, že ztrátu počátečního nadšení nepociťuje. Z toho 38 % pracovníků (29 osob) ztrátu nadšení spíše nepociťuje a 16 % (12 osob) ji určitě nepociťuje. 9 respondentů (12 %) si není jistých. Vytrácení pracovního nadšení 19

21 Na druhou otázku, tedy zda terénní pracovníci míní, že je v jejich silách klientům pomoci, žádný z oslovených terénních pracovníků neodpověděl, že určitě ne. Pouze 5 % pracovníků (4 osoby) si myslí, že spíše ne. Zbytek terénních pracovníků je přesvědčen, že klientům pomoci může. 64 % (47 osob) z nich se domnívá, že klientům spíše může pomoci, 31 % (23 osob) z nich je přesvědčeno, že klientům určitě může pomoci. Je v silách terénních pracovníků skutečně klientům pomáhat? Subjektivně pociťované překážky ve výkonu terénní práce Na to, zda respondenti pociťují nějaké překážky, které jim brání ve výkonu terénní práce, jsme se respondentů ptali otevřenou otázkou: Existuje v praxi něco, co Vám znesnadňuje Vaši práci terénního pracovníka? Respondentům nebyly nabídnuty žádné varianty odpovědi. To proto, aby se předešlo možnému zkreslení, které je způsobené tím, že respondenta samotného nic nenapadne, ale my mu odpověď nabídneme. Možnosti odpovědět a popsat negativní faktory využilo 39 terénních pracovníků. Jednotlivé odpovědi se lišily do té míry, že je nemá smysl statisticky zpracovávat. Ukazují, se kterými překážkami se terénní pracovníci mohou při své práci setkat, neříkají však, v jaké míře. Proto by měly být vnímány spíše jako inspirace pro zaměstnavatele terénních pracovníků, než jako reprezentativní výpovědi podložené tvrdými daty. 20

22 V odpovědích můžeme identifikovat okruhy problémů, které respondenti jmenovali. Nejvýraznějším okruhem se jeví negativa spojená se zaměstnavatelem. Ty se, ve velké míře, týkají konkrétních osob. Pracovníci zmiňovali nedůvěru v nadřízené, nekompetence nadřízených a jejich nezájem. Další problémy, týkající se organizace práce v zaměstnavatelské instituci, popisovali jako nadměrné požadavky v pracovní době, špatnou komunikaci v organizaci, nedostatečnou kontrolu výsledků své práce (která může vést k nemotivujícímu systému finančního ohodnocení), neúplné vymezení kompetencí, přílišnou byrokracii a konečně, nedostatečnou kapacitu. Třetím okruhem problémů je materiální vybavení zaměstnavatelské organizace. Jeden terénní pracovník si povzdychl, že musí používat soukromý počítač. Další zmiňují nejen absenci počítače, ale také telefonu či samotné kanceláře. Čtvrtý typ problémů je spojen s dilematy, která terénní pracovníci musí řešit vůči klientům. Jedná se zejména o případy, kdy je zájem klienta neslučitelný se zájmy společnosti. S klienty je spojen také další okruh faktorů, které brání ve výkonu terénní práce: klienti nespolupracují. Terénní pracovníci se ve svých výpovědích nespokojili s kritikou vnějších faktorů, ale naráželi i na vlastní mezery. Popisovali svou nedostatečnost, ztrátu motivace a smyslu ve své práci či příliš dlouhé působení na určité pozici, které z jejich práce činí rutinu. Posledním okruhem, který jsme ve výpovědích identifikovali, byl postoj veřejnosti k otázkám, které se přímo dotýkají práce terénních pracovníků. Respondenti např. naráží na nezájem veřejnosti o romskou problematiku. Shrneme-li kontext vzdělávání terénních pracovníků, vytvoří se nám následující obraz: Terénní pracovníci jsou spokojeni se situací ve své zaměstnavatelské organizaci co se týče zájmu zaměstnavatele o jejich práci (významně více v případě neziskových organizací) a s možností prosazovat změny ve své zaměstnavatelské organizaci. Naopak jisté rezervy vidí v ocenění své práce ze strany zaměstnavatele (statistický obraz je doplněn slovními odpověďmi popisujícími např. nemotivující finanční ohodnocení) a v jasně stanovené náplni své práce (tu má zcela zpracovanou pouze polovina respondentů). Materiální vybavení pracoviště je dostatečné u většiny terénních pracovníků. U těch, kde chybí, je ale fatální. Slovní odpovědi hovoří o absenci kanceláře, počítače nebo telefonu. Kapacita terénních pracovníků je spíše nedostatečná, a to bez ohledu na region, typ organizace či cílovou skupinu. Jako velmi pozitivní vnímáme fakt, že terénní pracovníci v našem výzkumném vzorku vykazují znaky ohrožení syndromem vyhoření maximálně z jedné třetiny. 21

23 Vzdělávací potřeby terénních pracovníků Zájem o další vzdělávání Jelikož námi kontaktovaní terénní pracovníci právě ukončili Kvalifikační kurz pro terénní pracovníky, ptali jsme se jich, zda se domnívají, že v této situaci je vůbec potřeba realizovat další vzdělávání. Pozitivní je, že potřebu dalšího vzdělávání a potřebu doplňovat si i nadále znalosti vnímá naprostá většina dotázaných (92 %). Většina z těchto respondentů využila možnosti odpovídat prostřednictvím varianty určitě ano. Pouze 8 % dotázaných terénních pracovníků považuje realizování dalšího vzdělávání za nedůležité, popřípadě nemá na tuto otázku jasný názor. Tito respondenti odpovídali variantou nevím. Potřeba dalšího vzdělávání Pokud by se již v průběhu příštího roku realizovalo další vzdělávání, a to systematicky zaměřené právě na prohloubení profesních dovedností terénních pracovníků, zúčastnilo by se tohoto vzdělávání 86 % námi dotázaných terénních pracovníků. Z celkového počtu dotázaných, 59 % respondentů deklarovalo svou účast na vzdělávání variantou určitě ano, 27 % osob odpovědělo možností spíše ano. Naopak 14 % respondentů (11 osob) uvedlo, že v nejbližší době by se dalšího vzdělávání nezúčastnilo, případně si touto účastí není jisto. 22

24 Účast na dalším tématicky zaměřeném vzdělávání Představy o vzdělávacím programu Představy o účinném vzdělávacím programu se liší a jen obtížně lze uvést vzdělávací oblasti, které by vyhovovaly všem zúčastněným. Terénní pracovníci měli možnost vyjádřit se jak k oblastem tématicky spojeným s přímým výkonem terénní sociální práce, tak k oblastem vztahujícím se k sociální práci obecněji. Protože mezi terénními pracovníky jsou osoby s různorodým vzděláním i odlišnými pracovními zkušenostmi, byly jednotlivé vzdělávací oblasti ze sociální sféry doplněné také o další kurzy a dovednosti. Do výčtu nabízených témat předložených terénním pracovníkům byly zařazeny i jazykové kurzy a kurzy PC dovedností. Předkládaná témata můžeme podle míry ohodnocení roztřídit do tří skupin velmi žádaná (hodnocení do 2), žádaná (hodnocení 2 2,5) a málo žádaná (2,5 a více). Do první kategorie velmi žádaných témat respondenti zařadili právní předpisy a normy zaměřené na oblast cílové skupiny klientů, se kterou pracují. Dále zde zařadili psychologická témata, jako psychologickou práci s klienty, psychologii osobnosti, sociální psychologii a psychologické minimum. Posledním tématickým okruhem zařazeným do první kategorie je poskytování poradenství klientům a komunikace s tzv. problémovými typy klientů. Ve druhé kategorii žádaných témat se objevují předměty spojené s metodami sociální práce (praktické metody sociální práce s jednotlivcem, práce s agresivním klientem, práce s klientem nespolupracujícím, rizika sociální práce, praktické metody sociální práce se skupinou, praktické metody komunitní 23

25 sociální práce, specifika sociální práce s jednotlivými cílovými skupinami klientů, práce s klientem s poruchami osobnosti), komunikační témata (komunikační dovednosti, efektivní vyjednávání, mediace a řešení konfliktů, zásady úspěšné spolupráce s kolegy), témata zaměřená na psychohygienu a supervizi, a také jazykové kurzy, které bezprostředně s terénní sociální prací nesouvisí. Do třetí kategorie málo žádaných témat zařadili terénní pracovníci vzdělávací oblasti spojené se zdravovědou, s PC dovednostmi a informatikou, ale také práci s klientem v oblasti závislosti, práci s nesvéprávným klientem a informace o službách ve vybraných zařízeních sociálních služeb. 24

26 Zájem o jednotlivé oblasti vzdělávání 25

27 V případě témat spojených s přímým výkonem terénní sociální práce byla terénním pracovníkům předložena především témata spojená se získáním konkrétních profesních dovedností. Tato témata hodnotili terénní pracovníci kladněji. Pokud bychom použili totožnou hodnotící škálu jako u předcházejících obecněji zaměřených témat, potom žádná oblast nebyla ohodnocena jako zbytečná. Mezi velmi žádaná témata respondenti zařadili pomoc klientovi přijít na lepší řešení jeho situace, motivování klienta, spolupráci s příslušnými organizacemi, zájem začleňování klienta do sociálního prostředí. Naopak na opačném hodnotícím spektru byla témata jako vyhodnocení spolupráce s klientem, navázání kontaktu s klientem a doprovázení klienta při vyřizování jeho osobních záležitostí. 26

28 Zájem o jednotlivá témata vzdělávání v oblasti přímé terénní sociální práce 27

29 Organizace vzdělávání Při analýze vzdělávacích potřeb jsme se terénních pracovníků ptali na ideální stav vzdělávání. Tedy na takovou situaci, ve které by si kromě obsahu vzdělávání mohli zvolit rovněž délku vzdělávání, místo, čas a případně i konkrétní dny, ve kterých by se chtěli vzdělávat. Možná i proto jeden respondent odpověděl, že ideální délka tématicky zaměřeného vzdělávání pro terénní pracovníky, má-li být opravdu účinná, by měla trvat jeden rok. Většina terénních pracovníků se však shodla na podstatně kratší době a nejčastěji uváděla délku dvacet a třicet dní. Délku vzdělávání do třiceti dní uvedlo 90 % osob z našeho souboru. Průměrně by mělo účinné vzdělávání podle názoru terénních pracovníků trvat 25 dní. Optimálně by jedna vzdělávací akce (vzdělávací blok) neměla být kratší než dva dny a naopak, neměla by přesahovat délku pěti dní. Ideální délka jednoho vzdělávání je pro 56 % osob z našeho souboru tři až čtyři dny. Pro vzdělávání, které by trvalo v kuse 5 dní, je 16 % respondentů. O delší vzdělávání, na kterém by terénní pracovníci museli být nepřetržitě 6 a více dní, už není velký zájem. Optimální počet dnů jedné vzdělávací akce (jednoho vzdělávacího bloku) 28 Vhodné dny pro pořádání vzdělávání, které terénním pracovníkům nejvíce vyhovují, jsou pondělí (63 %), úterý (57 %) a čtvrtek (55 %). Sporným dnem zůstává středa. Tento den uvedl téměř stejný počet respondentů jako vyhovující i jako nevyhovující. Při podrobnějším pohledu se ukázalo, že středa je nevhodná především pro zaměstnance státních organizací, naopak většině terénních pracovníků působících v neziskových organizacích nečiní středa

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Malí podnikatelé v zemědělství

Malí podnikatelé v zemědělství Malí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Rozložení soubor podle zastoupení mužů a žen. Mezi malými zemědělskými podnikateli převládají muži, představují 84% respondentů (viz Příloha 2, graf č.1).

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014 eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce. Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček

Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce. Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce První etapa projektu Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček Průběh realizace říjen 2006 duben 2007 Realizátor

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Závěrečná zpráva z Pilotního projektu Pracovník pro recyklaci

Závěrečná zpráva z Pilotního projektu Pracovník pro recyklaci Vyhodnocení plnění Politiky druhotných surovin České republiky za období 2014 až 2016 Příloha č. 10 Závěrečná zpráva z Pilotního projektu Pracovník pro recyklaci Závěrečná zpráva z pilotního ověřování

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Občané o stavu životního prostředí květen 2014 oe06 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 20 Technické

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2012 oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY ŽÁDOST O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU. IDENTIFIKACE ŽADATELE Tuto položku nevyplňujte!

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY ŽÁDOST O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU. IDENTIFIKACE ŽADATELE Tuto položku nevyplňujte! ŽÁDOST O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 1. IDENTIFIKACE ŽADATELE Tuto položku nevyplňujte! 1.1. Název organizace 0 1.2. 1.3. IČ organizace Právní forma organizace 1.4. ulice, číslo domu Sídlo organizace

Více

Obsah. Hlavní závěry z výzkumu Monitoring institucionální výchovy. Úvazky pracovníků pomáhajících profesí

Obsah. Hlavní závěry z výzkumu Monitoring institucionální výchovy. Úvazky pracovníků pomáhajících profesí Hlavní závěry z výzkumu Monitoring institucionální výchovy Obsah Úvazky pracovníků pomáhajících profesí A. Podíl úvazků jednotlivých pomáhajících profesí... 4 Kvalifikovanost a doplňování kvalifikace A.

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: Tisková zpráva Česká veřejnost o amerických prezidentských volbách - Zájem o americké prezidentské volby projevují více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti, necelé tři pětiny občanů (57 %) toto téma

Více

Revize evaluačního nástroje pro hodnocení kvality a efektivity poradenských služeb ŠPP

Revize evaluačního nástroje pro hodnocení kvality a efektivity poradenských služeb ŠPP Revize evaluačního nástroje pro hodnocení kvality a efektivity poradenských služeb ŠPP Metodici školních poradenských pracovišť (zpracovaly PhDr. Jana Zapletalová a Mgr. Jana Mrázková) RAMPS-VIP III, Rozvoj

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Výsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti

Výsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Výsledky a prezentace české vědy z pohledu

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015 eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

1. IDENTIFIKACE ŽADATELE (vzdělavatele) Název organizace (vzdělavatele) IČ organizace. Právní forma organizace. Sídlo organizace

1. IDENTIFIKACE ŽADATELE (vzdělavatele) Název organizace (vzdělavatele) IČ organizace. Právní forma organizace. Sídlo organizace k veřejné zakázce Vytvoření informačního systému pro agendu akreditací v rámci projektu Podpora kvality v celoživotním a kvalifikačním vzdělávání zaměstnanců v sociálních službách 1. IDENTIFIKACE ŽADATELE

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012 Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012 Tvorba dotazníku a vyhodnocení dat: Magdaléna Katolická / @madla_art magdalena@marketingovevyzkumy.cz www.magdalenakatolicka.cz 2 Obsah

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

Úroveň vzdělávání v ČR

Úroveň vzdělávání v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH KURÁTORŮ

PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH KURÁTORŮ PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH KURÁTORŮ Evaluační zpráva Hodnocení vzdělávání, moduly 1 22 Souhrnná zpráva z evaluace modulů v rámci vzdělávání sociálních kurátorů. Zpráva porovnává hodnocení jednotlivých

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná ANALÝZA POŽADAVKŮ PODNIKŮ NA ABSOLVENTY Tato analýza uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. 1 Příloha číslo 1: DOTAZNÍK K INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ pro výchovné poradce Dobrý den,

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

www.zdravotnictvivolaopomoc.cz PARAMETRY PRŮZKUMU Výzkum realizovala pro ČLK agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR o velikosti 1007 respondentů. Šetření proběhlo v září 2016

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D.

Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Odborné praktické vzdělávání aktuáln lní situace, výzvy a problémy 23.10.2013 Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Ostravská univerzita v Ostravě Fakulta sociálních studií, Katedra sociální práce I. Úvod (význam

Více

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10 Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10 Vzdělanostní profil vybraných skupin pracovníků s dětmi a mládeží ve volném čase Závěrečná zpráva z výzkumu Zpracoval PhDr. František Pelka prosinec 1999

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Případová studie Apis zateplování oken, s.r.o. Helena Králíková

Případová studie Apis zateplování oken, s.r.o. Helena Králíková Případová studie Apis zateplování oken, s.r.o. Helena Králíková Inovace vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín STUDENTI A PRAXE CZ.1.07/2.1.00/32.0038

Více

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů IPN KREDO Doplňkový úkol č. VIII (KA 03) Alena Hanzelková Workshop KA05, Olomouc, 12. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Cíl doplňkového úkolu č. VIII Zjistit, do

Více

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Program vzdělávání pro zaměstnance členů ODVĚTVOVÉHO SVAZU HUTNICTVÍ ŽELEZA, který je financován z evropského sociálního fondu a státního rozpočtu vstoupil do dalšího

Více

Stručná charakteristika

Stručná charakteristika Obsah: 1. Stručná charakteristika 2. Cíl bilanční diagnostiky 3. Klient bilanční diagnostiky 4. Postup a metody bilanční diagnostiky Informativní část Individuální pohovor Vlastní šetření Závěrečná zpráva

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Evaluační zpráva Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Zpracovatel: PPŠ institut celoživotního vzdělávání Přerov, s.r.o. Přerov, 2012 Termín sběru dat: 6. 3. 2012 22.

Více

Chcete pomoci dítěti? Pomozte rodině! aneb služby pro rodiny v ČR

Chcete pomoci dítěti? Pomozte rodině! aneb služby pro rodiny v ČR Chcete pomoci dítěti? Pomozte rodině! aneb služby pro rodiny v ČR PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D. Katedra sociální práce, FF UK, Praha Kontakt: hana.pazlarova@ff.cuni.cz Katedra sociální práce provedla v letech

Více

Dotazník pro úředně oprávněné zeměměřické inženýry (ÚOZI) za účelem inovace studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně - vyhodnocení -

Dotazník pro úředně oprávněné zeměměřické inženýry (ÚOZI) za účelem inovace studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně - vyhodnocení - Dotazník pro úředně oprávněné zeměměřické inženýry (ÚOZI) za účelem inovace studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně - vyhodnocení - Projekt OPVK CZ.1.07/2.2.00/15.0144 Inovace studijních

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012 1 Česká televize Situace v krajích Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Praha 1. dubna 2012 SC & C spol. s r.o. Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Člen ESOMAR a Hospodářské

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Předmluva ke kapitole: V této kapitole jsou představeny jednotlivé typy sociálních služeb a jsou zde základní charakteristiky příjemců těchto služeb. Tabulka 27:

Více

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2013

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2013 Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2013 Tvorba dotazníku a vyhodnocení dat: Magdaléna Katolická / @madla_art magdalena@marketingovevyzkumy.cz www.magdalenakatolicka.cz 2 Obsah

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Analýza vzdělávacích potřeb - školy a školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Analýza vzdělávacích potřeb - školy a školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Analýza vzdělávacích potřeb - školy a školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy Obsah 1. Úvod... 2 2. Metodologie... 2 3. Analýza... 2 3.1 Složení souboru... 2 3.2 Vzdělávací

Více

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah 1. Základní údaje o sledování... 2 2. Souhrnné výsledky šetření v roce 2009... 3 2.1 Výsledky zjištěné

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Příloha č.1 SPECIFIKACE A ROZSAH PŘEDMĚTU PLNĚNÍ Předmět veřejné zakázky Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Předpokládaný začátek a konec: 1. 3. 2014 31. 5. 2015 Maximální

Více

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL S MĚSTSKÝM ÚŘADEM TRUTNOV

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL S MĚSTSKÝM ÚŘADEM TRUTNOV str 1 PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL S MĚSTSKÝM ÚŘADEM TRUTNOV dotazníkové šetření Projekt: Zvýšení kvality řízení v úřadech územní veřejné správy Reg. číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/53.00047 Aktivita projektu:

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia Přechod absollventů maturiitníích oborů SOU do praxe a jejiich upllatněníí na trhu práce Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Výsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách. Úvod. Východiska a cíle

Výsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách. Úvod. Východiska a cíle Výsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách Úvod Zpráva je jedním z výstupů projektu Příprava matriky žáků a předkládá výsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách. Šetření probíhalo

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

4. Modul č. 1 Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách

4. Modul č. 1 Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách Termín realizace projektu : 1.květen 2010 30.duben 2012 Klíčové aktivity projektu : 1. Organizační, personální a technické zázemí projektu 2. Zabezpečení publicity projektu 3. Oslovení cílové skupiny -

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 2016

Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 2016 pm1002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +20 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Názory veřejnosti na členství České republiky

Více

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 206 Technické

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Seminář k výzvě. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009

Seminář k výzvě. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009 Seminář k výzvě Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009 Výzva č. 19 Výzva pro předkládání grantových projektů v rámci oblasti podpory 3.2 Podpora

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní Střední školy a internetový marketing Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. ledna 2015 Tento dokument shrnuje výsledky průzkumu mezi českými středními školami. Cílem šetření bylo zjistit, jaké nástroje

Více

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín Zjišťování názorů a postojů osob se zdravotním postižením ohledně zaměstnávání a hledání zaměstnání. Zjištění potřeb

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření

Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření Klíčová aktivita 04 Analýza vzdělávacích potřeb v projektu Posilování sociálního dialogu ČMKOS září 2008 1 Úvod Dotazníkové šetření bylo realizováno Oddělením

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Struktura a pracovní profily pracovních míst v rámci terénních programů LRS (personální standard č. 9 Standardů kvality sociálních služeb LRS)

Struktura a pracovní profily pracovních míst v rámci terénních programů LRS (personální standard č. 9 Standardů kvality sociálních služeb LRS) Struktura a pracovní profily pracovních míst v rámci terénních programů LRS (personální standard č. 9 Standardů kvality sociálních služeb LRS) Vedoucí projektu Účetní Asistent Koordinátor terénních pracovníků

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni Anketa pro rodiče dětí od 1 do 3 let Vyhodnocení Vyhodnocení zpracovalo: CpKP západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň Tel./fax: +420 / 377 329 558 Mobil: +420

Více