Doplňující cvičení この 漢 字 は 左 がわが 火 で 右 がわが 田 です もともとは 右 がわの 田 に 畑 と おなじいみがありました 畑 には 左 がわに 火 があるので 林 や 森 に 火 をつけてもやして 作

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Doplňující cvičení この 漢 字 は 左 がわが 火 で 右 がわが 田 です もともとは 右 がわの 田 に 畑 と おなじいみがありました 畑 には 左 がわに 火 があるので 林 や 森 に 火 をつけてもやして 作"

Transkript

1 5-9 Doplňující cvičení I. Texty A. 漢 字 の 話 1. 畑 この 漢 字 は 左 がわが 火 で 右 がわが 田 です もともとは 右 がわの 田 に 畑 と おなじいみがありました 畑 には 左 がわに 火 があるので 林 や 森 に 火 をつけてもやして 作 った はたけ のことを 畑 と 書 きました むかしは 火 をつかわないで 作 った はたけ の ことは べつの 漢 字 で 畠 (はたけ) と 書 いていて 今 でも 畠 (はたけ) 山 さん などのみ ょう 字 にのこっています しかし 今 では 火 をつかわなくても やさいや 花 などを 作 っている 土 地 のことは みんな 畑 と 書 いて 畠 の 字 はつかわなくなりました 2. 林 と 森 この 二 つの 漢 字 のくべつははっきりしていません 林 には 木 が 二 つあって 森 には 三 つありま す 森 のほうが 木 が 一 つ 多 いから 林 よりも 大 きいです それから 人 間 がうえてそだてたも のは 林 で しぜんに 生 えて 大 きくなったものは 森 です また 木 ではなくて 竹 が 生 えているとこ ろは 森 ではなくて 林 です 竹 林 ともいいます 3. 石 と 岩 岩 は 石 の 上 に 山 が 乗 っています だから 山 にある 大 きな 石 が 岩 です しかし 山 にあっても 大 きくない 石 は 岩 ではなくて 石 です B. ヤンデラさんとその 友 達 ヤンデラさんは チェコの 大 学 の 学 生 で 今 は 日 本 の 大 学 に 留 学 して 日 本 語 と 日 本 文 学 を 勉 強 しています プラハのぎん 行 で 働 いていたこともあります 糸 川 さんは ヤンデラさんが 留 学 している 大 学 に 通 っている 学 生 で 大 学 の 校 門 のちかくのレ ストランでアルバイトをしています ヤンデラさんは じゅぎょうの 後 そのレストランで 夕 食 をとって うちに 帰 ることがあります 山 田 さんは ヤンデラさんが 留 学 している 日 本 の 大 学 の 学 生 で 日 本 文 学 を 学 んでいます 日 本 語 や 日 本 文 学 にとてもくわしくて ヤンデラさんはよくしつもんをしています すず 木 さんは ヤンデラさんが 留 学 している 大 学 の 学 生 で 日 本 のれきしを 勉 強 しています べつの 大 学 を 出 て 働 いていましたが 入 学 しけんをうけて また 大 学 に 入 りました プラハの 語 学 学 校 で 日 本 語 を 教 えていたこともあります 文 学 にもきょうみを 持 っていて ヤンデラさん 87

2 が 出 ている 文 学 のじゅぎょうにいっしょに 出 ています ヤンデラさんの 友 達 の 中 では 一 番 年 上 で す 石 田 さんは 山 田 さんの 高 校 のとき 時 の 友 達 で ヤンデラさんたちとはべつの 大 学 に 通 ってい ます 大 学 ではチェコ 語 を 勉 強 していて 来 年 プラハに 留 学 することになっています 時 々 石 田 さんがチェコ 語 で 話 して ヤンデラさんが 日 本 語 で 話 すことがあります 竹 内 さんは ヤンデラさんが 住 んでいるアパートのとなりの 部 屋 に 住 んでいる 大 学 生 です ヤ ンデラさんが 通 っているのとはちがう 大 学 で 勉 強 しています お 母 さんが 病 気 になって 入 院 した から お 父 さんや 弟 たちが 住 んでいる 家 にもどっています その 家 から 大 学 に 通 うのは 大 へんな ので 休 むことも 多 いです ふくがやぶれて 困 っているヤンデラさんに はりと 糸 をかしたこと があります C. ヤンデラさんたちの 会 話 ヤンデラさんとすず 木 さんと 山 田 さんは 文 学 のじゅぎょうの 後 教 しつのあるたて 物 を 出 て 校 門 の 方 に 歩 いています ヤ: 山 田 さん すず 木 さん おなかすいてませんか どこかで 晩 ご 飯 を 食 べて 帰 りませんか 山 :いいですね 私 も 疲 れて おなかがすいて 校 門 のちかくのレストランで 糸 川 さんがア ルバイトをしているから そこに 行 きませんか す:そのレストランにはお 酒 もありますか 山 :ビールはありますよ す:じゃあ ビールを 何 杯 か 飲 んで 晩 ご 飯 を 食 べることにします でも 何 がおいしいですか 山 : 私 は カキフライてい 食 をよく 食 べます 安 くて おいしくて りょうが 多 くて 一 番 のお すすめです ヤ: 山 田 さん すみません それはどんなりょうりですか 山 :カキフライですか カキにころもをつけて 油 であげたりょうりです ヤ:そのカキは? 山 :ああ カキは 貝 です 貝 はしっていますか ヤ: ええ みそしるに 入 っているシジミを 食 べたことがあります でも あまりおいしくありま せんでした す:チェコでは 貝 はあまり 食 べませんからね 山 :じゃあ ヤンデラさん 私 が 一 つあげますから 食 べてください シジミよりはおいしいで すよ ヤ:それではためしてみますね 88

3 II. Cvičení 1. Spojte uvedené věty pomocí から či ので a přeložte do češtiny: 1) 今 日 は 雨 が 降 っています 学 校 に 行 きません 2) 漢 字 を 書 くことができません 日 本 語 を 勉 強 していません 3) 毎 日 一 生 けんめい 勉 強 しています 来 週 英 語 のテストがあります 4) 私 はお 酒 を 飲 みません 私 は 病 気 です 5) さむくなります もう 12 月 になりました 6) 油 がなくなりました 油 を 買 いに 行 きました 7) お 金 がありません 高 い 車 を 買 いました 8) 今 日 はとても 疲 れました 朝 から 晩 まで 働 きました 9) 車 が 動 かなくなりました 歩 いてしごとに 行 きました 10) 気 持 ちわるくなりました へんな 物 を 食 べました 11) くすりを 飲 みました かぜをひいてねつが 出 ました 12) 私 はばかなことをいいました 友 達 はわらいました 2. Za použití číselných údajů, příslovečných určení aj. rozvíjejte následující minimální větné fráze do smysluplných vět: 1) 水 を 飲 む 2) 本 をかりる 3) 手 がみを 書 く 4) 道 を 歩 く 5) 土 地 を 買 う 6) 竹 を 切 る 7) いぬがいる 8) コンピューターを 持 っている 9) たばこをすう 10) 日 本 に 行 く 11) 貝 がらをひろう 12) CD をかす 13) 家 をたてる 14) えいがを 見 る 15) 友 達 に 会 う 16) 切 手 を 買 う 17) スープを 飲 む 18) くつをもらう 19) しゃしんをとる 20) 小 鳥 をかっている 3. Spojujte následující dvojice vět různými způsoby pomocí přechodníku, spojky, přívlastku apod. a poté přeložte do češtiny: 1) 糸 川 さんはレストランで 働 いています 私 はしっています 2) テストにごうかくしました 毎 日 一 生 けんめい 勉 強 しました 3) 私 はパラツキー 大 学 の 学 生 です 田 中 先 生 はパラツキー 大 学 で 教 えています 4) ペテルくんはスロバキア 人 です ペテルくんはチェコ 人 ではありません 5) あの 女 の 子 はかみが 長 いです あの 女 の 子 はかわいいです 89

4 6) ヤンデラさんは 教 しつに 入 りました 私 は 見 ていました 7) 電 車 はまだ 動 いています ペトルくんは 電 車 から 降 りました 8) 私 が 昼 ご 飯 を 作 ります 昼 ご 飯 を 食 べてください 9) チェコは 日 本 より 北 にあります チェコは 日 本 よりさむいです 10) 私 は 友 達 から 本 をかりました 弟 は 本 を 読 んでいます 11) 田 んぼではお 米 を 作 ります 畑 ではやさいや 花 を 作 ります 12) 先 生 が 文 法 をせつ 明 しました 私 にはわかりませんでした 13) 私 はしりませんでした ペトラさんはしっていました 14) 昨 日 コンピューターを 買 いました コンピューターがこわれました 4. Různými způsoby srovnávejte následující dvojice výrazů: ボヘミア モラビア 日 本 語 チェコ 語 北 海 道 チェコ 勉 強 しごと オロモウツ プラハ 林 森 コーヒー こう 茶 ビール ワイン 5. Tvořte věty podle vzoru: ブルノ(チェコ) ブルノはチェコで 二 番 目 に 大 きなまちです 1) ブルノ(モラビア チェコスロバァキア) 2) パラツキー 大 学 (チェコ モラビア) 3) ナイル 川 (せかい アフリカ) 4) オロモウツ(チェコ モラビア ハナー 地 方 ) 5) トヨタ(せかい 日 本 ) 6. Doplňte chybějící části následujících vět a přeložte: 1) プラハからひ 行 機 に 乗 って 2) 勉 強 していてねむくなったから 3) 朝 はやくおきることができませんでした 4) じゅぎょう 中 に 気 分 がわるくなったので 5) から 地 下 てつで 行 きました 6) 私 は しりませんでした 7) ペトルくんが 見 えました 8) 疲 れてもう 歩 くことができません 90

5 7. Odpovězte rychle: 1) 日 本 語 を 勉 強 しているのはどうしてですか 2) 日 本 語 がむずかしいのはどうしてですか 3) 今 日 しゅくだいを 出 さなかったのはどうしてですか 4) 何 か 月 日 本 語 を 勉 強 していますか 5) パラツキー 大 学 のたて 物 は 何 階 だてですか 6) 今 日 じゅぎょうに 来 ているのは 何 人 ですか 7) チェコに 富 士 山 (ふじさん)より 高 い 山 がありますか 8) チェコで 一 番 高 い 山 とスロバキアで 一 番 高 い 山 とでは どちらが 高 いですか 9) 昨 日 はどのくらいコーヒーを 飲 みましたか 10) 毎 日 どのくらい 働 きますか 11) 家 から 大 学 まで 歩 いてどのくらいかかりますか 12) 今 おいくつですか 13) 今 どんなふくを 着 ていますか 14) めがねをかけているのはだれですか 15) 日 本 語 の 本 を 読 むことができないのはどうしてですか III. Nové výrazy ア 行 あげる 1. dát, 2. smažit あと 後 za, po, potom あぶら 油 olej いと 糸 nit いみ význam いわ 岩 skála おなか břicho おなかがすく mít hlad カ 行 かい 貝 mušle かいがら 貝 がら lastura, ulita かき ústřice カキフライ smažené ústřice かぜをひく nachladit se かわいい roztomilý, hezký きた 北 sever きぶん 気 分 nálada きぶんがわるい 気 分 がわるい cítit se špatně きもち 気 持 ち pocit, nálada 91

6 きもちがわるい 気 持 ちがわるい cítit se špatně, být znechucený (něčím) きょうみをもつ きょうみを 持 つ mít zájem くわしい podrobný; znalý ごうかくする uspět u zkoušky こうもん 校 門 školní brána ころも těstíčko ころもをつける obalit v těstíčku こわれる rozbít se, pokazit se サ 行 しけんをうける シジミ しぜんな せかい dělat zkoušku šidžimi (druh mořského mlže) přirozený svět タ 行 た 田 rýžové pole たけ 竹 bambus たけばやし / ちくりん 竹 林 bambusový háj だす 出 す odevzdat, podat, vytáhnout たてる postavit ためす zkusit, vyzkoušet たんぼ 田 んぼ rýžové pole ちがう lišit se, být jiný ちほう 地 方 oblast, kraj ていしょく てい 食 menu とち 土 地 pozemek ナ 行 なくなる zmizet, dojít にゅういんする 入 院 する být hospitalizován にゅうがくしけん 入 学 しけん přijímací zkoušky にんげん 人 間 člověk, lidská bytost ねつがでる ねつが 出 る mít horečku ハ 行 はえる 生 える růst ばか(な) hloupý はっきり jasně, zřetelně はやし 林 háj, les はり jehla ひだりがわ 左 がわ levá strana ひをつける 火 をつける rozdělat oheň べつ(の) jiný, odlišný へん(な) divný, zvláštní マ 行 まなぶ 学 ぶ učit se みぎがわ 右 がわ pravá strana 92

7 みそしる polévka miso みょうじ みょう 字 příjmení むかし kdysi dávno めがねをかける nosit brýle もり 森 les もやす spálit ヤ 行 やぶれる roztrhnout se ゆうしょく 夕 食 večeře ラ 行 りょう množství, kvantita 93

8 10 Vyjadřování přání, časové věty I. Syntaktické vzorce a gramatika VYJADŘOVÁNÍ PŘÁNÍ, ZÁMĚRU (S 1 wa) S 2 ga hošii (desu) (Wataši wa) tokei ga hošii desu. (S 1 wa) S 2 ga/o V-tai (desu) (Wataši wa) tokei ga kaitai desu. S wa... V-tai to omou Fujujasumi wa Kjúšú de sugošitai to omoimasu. chtít S Chci hodinky. chtít V S Chci si koupit hodinky. úmysl, záměr něco udělat Zimní prázdniny chci strávit na Kjúšú. Přání vlastnit nějaký objekt můžeme vyjádřit pomocí kvalitativního slovesa hošii. Ačkoli objekt přání představuje přímý předmět, váže se na sloveso hošii prostřednictvím partikule ga. Terebi ga hošii desu. Chci televizi. A: Tandžóbi ni nani ga hošii desu ka. Co si přeješ k narozeninám? B: Só desu ne. Atarašii sumaho ga hošii desu. Chtěl bych nový mobil (smartphone). A: Dore ga hošii desu ka. Které chceš? B: Kore ga hošii desu. Chci tohle. Přací tvar dějových sloves vytvoříme připojením sufixu -tai ke 2. slovesnému základu. Dále jej ohýbáme jako adjektiva typu A-i, můžeme od něj tedy utvořit zápor a tvary minulé např. ojogitai ojogitakunai (nechci plavat), ojogitakatta (chtěl jsem plavat), ojogitakunakatta (nechtěl jsem plavat). Přímý předmět se pojí jak s partikulí o, tak s partikulí ga, přičemž partikule ga vyjadřuje spíše silné přání či potřebu. Ongaku o/ga kikitai desu. Kugacu kara piano o naraitai desu. Terebi o/ga kaitai desu. Aa, acui. Nanika cumetai mono ga nomitai. Chci poslouchat hudbu. Od září se chci učit na klavír. Chci si koupit televizi. To je ale vedro. Chci se napít něčeho studeného. Oba výše uvedené syntaktické vzorce vyjadřují velmi osobní pocit, a proto je používáme pouze v 1. osobě, případně v otázce pro 2. osobu. Přání 3. osoby lze vyjádřit přidáním sufixu -garu, obvykle v průběhové formě, který vyjadřuje, že daná osoba vykazuje známky toho, že si danou věc přeje: hošii hošigaru hošigatte iru V-tai V-tagaru V-tagatte iru V těchto vazbách je objekt přání vyjádřen pomocí partikule o: Tomodači wa terebi o hošigarimasu / hošigatte imasu. Tomodači wa terebi o kaitagarimasu / kaitagatte imasu. Přítel chce televizi. Přítel si chce koupit televizi. Vazba V-garu je ekvivalentní vazbě V-tai to itte iru (více viz L11): Tomodači wa sakura no hana o mitagatte imasu. Přítel chce vidět sakury. Tomodači wa sakura no hana ga mitai to itte imasu. Přítel (říká, že) chce vidět sakury. 95

9 V češtině vazbu chci/nechci používáme poměrně často, v japonštině je však vazba V-tai daleko méně frekventovaná. Zjišťovat takto přání druhé osoby není považováno za zdvořilé, zvláště je-li společensky výše postavená než mluvčí. Stejně tak není tato vazba vhodná při formulaci nabídky či pozvání. Volíme raději jiný způsob vyjádření, např. zápornou otázku: Dáte si čaj? *Oča ga hošii / nomitai desu ka? Oča wa ikaga desu ka? Šéfe, chcete jít s námi? *Bučó, iššo ni ikitai desu ka? Bučó, iššo ni ikimasen ka? VEDLEJŠÍ VĚTY ČASOVÉ Časová spojovací partikule TO V 1-u to, V 2 Mado o akeru to samuku narimasu. Ano kado o magaru to gakkó ga arimasu. když V 1, tak V 2 Když otevřu okno, ochladí se. Když zahnete za ten roh, uvidíte školu. Spojovací výraz to obvykle překládáme jako když. V některých případech implikuje podmiňovací spojku jestliže, pokud. Sloveso, které mu předchází, musí být v důvěrném tvaru přítomného času, a to i v případě, že daná věta vyjadřuje děj minulý. Sloveso ve větě, která po spojce to následuje, nesmí být ve tvaru vyjadřujícím rozkaz, návrh, pozvání či jiný volní projev. Vazba se spojkou to se často používá např. při dávání pokynů, jak něco udělat, nebo při vysvětlování cesty. Kono botan o osu to, kippu ga dete kimasu. Eki kara massugu iku to, honja ga arimasu. Pomocná jména TOKI, AIDA, UČI, MAE, ATO Po stisknutí tlačítka obdržíte lístek. Když půjdete od nádraží rovně, narazíte na knihkupectví. Tato pomocná jména slouží k vyjadřování různých časových vztahů v souvětí. U každého musíme dbát na to, na jaký slovesný tvar jej můžeme napojit. TOKI (NI) N no / A(-i/na) / V 1 toki (ni/wa) V 2 Kodomo no toki... Kare ga kita toki wataši wa mada nete imašita. časové když Když jsem byl malý,... Když přišel, ještě jsem ležel. Obvykle překládáme jako když, až, v době (když/až). Sloveso, které mu předchází, musí být v důvěrném tvaru. Partikule ni jeho význam zdůrazňuje. Jasumi no toki (ni)... Když jsou prázdniny, v době prázdnin... Hima na toki (ni)... Když mám čas,... Okane ga nai toki wa tomodači ni karimasu. Když nemám peníze, půjčím si od přítele. Tenki ga ii toki wa soto de asobimasu. Když je hezky, hraju si venku. V případě, že je podmět vedlejší věty odlišný od podmětu hlavní věty, je označen partikulí ga: Kare ga kita toki wataši wa mada nete imašita. Když přišel, ještě jsem ležel. 96

10 AIDA (NI) N no / V-te iru aida (ni) Nacujasumi no aida (ni) makku de baito o šimašita. Makku de baito o šite iru aida wa okane ga takusan arimašita. během, zatímco Během letních prázdnin jsem byl na brigádě v McDonald s. Když jsem pracoval v McDonald s, měl jsem hodně peněz. Obvykle překládáme jako během, zatímco. Sloveso předcházející výrazu aida je vždy v důvěrném tvaru přítomného času průběhového či prostého, podle typu slovesa. džugjó no aida Sono mise de kaimono o šite iru aida, kare wa wataši o matte imašita. Kodomo ga uči ni iru aida wa dokonimo iku koto ga dekimasen. během vyučování Když jsem nakupovala v tom obchodě, čekal na mě. Když jsou děti doma, nemůžu nikam jít. Pokud po pomocném jménu následuje partikule ni, znamená to, že děj hlavní věty proběhl uvnitř časového rámce, který vymezuje věta vedlejší. Pokud ni nenásleduje, trvání děje v hlavní větě je totožné s celým časovým rámcem věty vedlejší. Srovnej: Wataši ga benkjó šite iru aida ni Šóta ga kimašita. Wataši ga benkjó šite iru aida Šóta wa terebi o mite imašita. Když jsem se učila, přišel Šóta. Zatímco jsem se učila, Šóta se díval na televizi. UČI NI N no / A-i / A-na / V-u /V-te iru uči ni Kanodžo to hanašite iru uči ni, kanodžo no namae o omoidašimašita. Wakai / genki na uči ni iroiro na tokoro ni rjokó ni ikitai. během, zatímco, dokud Během toho, co jsem s ní mluvil, jsem si vzpomněl, jak se jmenuje. Dokud jsem mladý / zdravý, chci se podívat na různá místa. Základní význam tohoto pomocného jména je v rámci určitého limitu. Výrazu uči ni mohou předcházet slovesa v důvěrném tvaru přítomného času průběhového či prostého vyjadřující určitý stav nebo probíhající činnost, nebo adjektiva či substantiva vyjadřující časové trvání (např. roční či životní období, část dne apod.). Daigaku ni iru uči ni / gakusei no uči ni mó hitocu no gaikokugo o naraitai. Gaidobukku o mite iru uči ni, Nihon ni ikitakunarimašita. Nihon ni iru uči ni kabuki o mitai desu. Zatímco jsem na univerzitě / dokud jsem student, chci se naučit ještě jeden cizí jazyk. Jak jsem si prohlížel průvodce, zachtělo se mi jet do Japonska. Během toho, co budu v Japonsku, bych chtěl vidět kabuki. Výraz uči ni v některých případech implikuje, že pokud neuděláme činnost vyjádřenou v druhé větě dříve, než pomine situace vyjádřená ve větě první, nemusí už být pozdější realizace možná, může být problematická apod. wasurenai uči ni Okane ga aru uči ni mó ičido nihon ni ikitai desu. než na to zapomenu (dokud si to pamatuji) Dokud mám peníze, chci se ještě jednou podívat do Japonska. 97

11 AIDA (NI) vs. UČI NI Aida (ni) referuje k časovému úseku mezi dvěma jasně danými body, tj. začátkem a koncem. Naproti tomu uči ni používáme často v případech, kdy začátek děje není jasně stanoven. V takových případech výraz aida (ni) použít nelze. Výraz uči ni můžeme navíc, na rozdíl od aida (ni), napojit i na záporný tvar slovesa. Srovnej: Kodomo ga nete iru aida ni / uči ni hon o jomimasu. Ame ga furanai *aida ni / uči ni kaimono ni ikimasu. Atatakai uči ni / *aida ni tabete kudasai. Zatímco mi dítě spí, čtu si knihy. Zajdu nakoupit, dokud neprší. Snězte to, prosím, dokud je to teplé. Výrazu uči ni nesmí předcházet substantivum, které vyjadřuje nějakou časově ohraničenou událost (např. kaigi, džugjó, konsáto, orinpikku aj.): Džugjó no aida ni / čú (ni) /*no uči ni joku inemuri šite imasu. Během vyučování často spím. MAE NI N no / V-u mae ni Jandera san wa nihon e iku mae ni nihongo o benkjó šimašita. předtím, než Než jel pan Jandera do Japonska, učil se japonsky. Pro vyjádření, že jeden děj předcházel druhému, tedy ve významu předtím, než, používáme pomocné jméno mae ve spojení s partikulí ni. Sloveso vedlejší věty musí být vždy v důvěrném tvaru přítomného času. Džugjó no mae ni sensei ni tanomimasu. Kekkon suru mae ni okane o tamete imašita. Před vyučováním požádám učitele. Před svatbou jsem šetřila. ATO DE N no / V-ta ato (de) Džugjó ga owatta ato de uči ni kaerimašita. po, poté Po vyučování jsem se vrátil domů. Pro vyjádření následnosti jednoho děje po druhém použijeme vazbu s pomocným jménem ato (po, poté), které se pojí s partikulí de. Tu je možné v hovorové řeči vynechat. džugjó no ato Taišoku šita ato de hikkošimašita. Uči ni kaetta ato de oča o iremašita. po vyučování Poté, co odešel do důchodu, se přestěhoval. Poté, co jsem se vrátil domů, jsem si uvařil čaj. Tato vazba má podobné použití jako vazba V-te kara (viz L7). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zatímco vazba ato de pouze vyjadřuje pořadí, ve kterém se odehrály dva děje, vazba -te kara zdůrazňuje dané pořadí, přičemž děj hlavní věty je vnímán jako tímto pořadím podmíněný. Srovnej: Kucu o nuide kara heja ni haitte kudasai. Vstupte do místnosti, až si zujete boty.??kucu o nuida ato de heja ni haitte kudasai. 98

12 SOUČASNÝ DĚJ V 1 nagara V 2 Taitei terebi o minagara gohan o tabemasu. Miki wa hatarakinagara daigaku de benkjó šite imašita. zatímco V 1, tak V 2 Při jídle se většinou dívám na televizi. Miki při práci/zaměstnání studovala vysokou školu. Pokud stejný činitel/podmět vykonává současně dvě činnosti, vyjádříme toto pomocí spojky nagara. Obě činnosti mohou probíhat stejně dlouho, nebo činnost vyjádřená v druhé větě může proběhnout během doby, kdy probíhá činnost věty první. Do češtiny obvykle překládáme jako zatímco, přitom. ALTERNATIVNÍ DĚJ V 1-tari, V 2-tari suru Kóen de gému o šitari uta o utattari šimašita. Kóen de gému o šitari, uta o utattari šite asobimašita. výčet činností V parku jsme hráli hry a zpívali písně. V parku jsme se bavili tím, že jsme hráli hry a zpívali písně. Tato vazba se používá zejména v hovorové řeči/mluveném projevu k výčtu činností (dvou i více), které neprobíhají zároveň a nemusejí ani proběhnout v daném pořadí. Sloveso v důvěrném tvaru minulého času nabírá koncovku -ri a čas celého souvětí vyjadřuje teprve koncové sloveso. Bývá to obvykle sloveso suru. Vazba však může obsahovat i pouze jednu činnost (jen hovorově): Terebi o mitari šite kareši o matte imašita. Tato vazba se také používá k vyjádření, že daná činnost neprobíhá pravidelně: Kare wa gakkó ni kitari konakattari šimasu. Čekání na přítele jsem si krátila mimo jiné sledováním televize. Do školy chodí, jak se mu zachce. II. Text A. ヤンデラさんと 鈴 木 さんはスポーツをすることにしました ヤンデラさんはテニスをした がっていますが 鈴 木 さんは 野 球 がしたいといっています 鈴 :ヤンデラさん どんなスポーツがしたいですか ヤ:テニスがしたいです 友 達 もみんなテニスをしたがっています 鈴 : 野 球 はどうですか ヤ: 見 るのは 好 きですが するのはあまり 好 きではありません 鈴 :そうですか 私 は 明 日 プロ 野 球 の 試 合 を 見 に 行 きたいとおもっています ヤ: 私 もぜひその 試 合 を 見 に 行 きたいです でも 明 日 は 野 球 場 へは 行 くことができせん 私 はテレビで 見 ることにします その 試 合 は 何 時 からですか 鈴 :ええと すみません おぼえていません 家 に 帰 ってから 電 話 します ヤ:すみませんけど おねがいします 99

13 B. 先 生 ヤンデラさん 鈴 木 さん ブラウンさんの 会 話 先 :ヤンデラさん 今 何 かほしいものがありますか ヤ: 私 は 新 しいテニスのラケットがほしいです 先 : 鈴 木 さんはどんなものがほしいですか 鈴 : 私 はテレビがほしいです テレビを 買 って いろいろなスポーツの 試 合 が 見 たいです 先 :ブラウンさんはどうですか ブ: 買 いたいものはたくさんありますよ 先 :たとえば どんなものですか ブ:まず ステレオ それからギターも 買 いたいし ピアノも 買 いたいです 先 :ブラウンさんの 友 達 はどんなものをほしがっていますか ブ: 私 の 友 達 はほしいものは 何 もないといっています C. 色 紙 を 真 ん 中 から 半 分 に 切 ってください だれかがそうたのんだとき どんな 道 具 を 使 い ますか まず はさみを 使 ってみましょう でも はさみでは なかなか 真 っすぐ 切 ること ができません つぎに 紙 を 半 分 におってから じょうぎで 切 ってみましょう こうすると 真 っすぐに 切 ることはできますが 切 り 口 がぎざぎざになってしまいます このとき じょ うぎではなくペーパーナイフを 使 うと とてもきれいに 切 ることができます ペーパーナイ フはうすい 紙 を 切 るときにやくに 立 つ 道 具 です かたい 紙 を 切 るときにはじょうぎをあてて カッターで 切 ります それでは 紙 をまるく 切 るときには 何 を 使 いますか こんどはペーパ ーナイフやカッターよりもはさみがやくに 立 ちます コンパスで 円 をかいてから 線 にそっ てはさみで 切 ると きれいに 切 ることができます このように ものを 切 る 道 具 は 私 たちのまわりにたくさんあって 色 々な 使 い 方 をしてい るのです III. Cvičení 1. Připojte na daná slovesa sufixy -tai/-tagaru v různých tvarech a překládejte: jasumu, suru, kuru, hairu, hadžimeru, katazukeru, iku, jomu, tobu, kaeru, miru, maneku, sumu, širu 2. Přeložte následující věty: 1)もうかぜがなおったので 月 曜 日 からまた 一 生 けんめい 働 きたいです 2)コーヒーを 飲 みたくありませんでした 3) 日 本 ではぜひ 京 都 に 住 みたいとおもっています 100

14 4)30 歳 になる 前 にぼくは 京 子 さんとけっこんしたいです 5) 銀 行 員 にはなりたくありません 6) 彼 とは 二 度 と 会 いたくありません 7) 先 生 のお 子 さんはしょう 来 何 になりたがっていますか 8) 社 長 が 来 ないと パーティーは 始 まりません 9)ペトルは 大 学 をそつぎょうすると すぐ 日 本 に 来 ました 10) 日 本 人 はご 飯 を 食 べるとき はしを 使 います 11) 今 度 チェコに 来 るときは 友 達 といっしょに 来 ます 12)マリさんはチェコにいる 間 に チェコ 人 の 友 達 をたくさん 作 りたいといっています 13) 明 日 夕 方 の 4 時 と 5 時 の 間 に 私 のところに 来 てください 14) 若 いうちに 本 をたくさん 読 みたいです 15) 今 日 は 暗 くなる 前 にうちに 帰 ることができた 16)じゅぎょうがおわった 後 ヤナさんと 買 い 物 に 行 きます 17)けっこんした 後 につまに 300 万 円 のしゃつ 金 があることをしりました 18) 買 い 物 に 行 った 後 家 に 帰 ると 友 達 が 待 っていました 19) 兄 は 25 歳 になってからベジタリアンになりました 20)いつもラジオを 聞 きながら 夕 飯 を 食 べます 21)じゃ コーヒーを 飲 みながら 話 しましょう 22)パーティーで 私 はいつもピアノをひいたり チェコのみんようを 歌 ったりします 23) 今 日 は 本 を 読 んだりテレビを 見 たりしてゆっくり 休 みたいです 24) 昨 日 は 少 し 具 合 がわるかったから 一 日 中 ねたりおきたりしていました 25) 一 人 ぐらしをしているあいだ 朝 食 を 食 べたり 食 べなかったりしていました 3. Doplňujte partikule! 1) 私 ( )だれ( ) 会 いたくありません 2) 私 ( ) 銀 行 員 ( )なりたくありません 3)ぼく( )タバコ( ) 買 いたかったです 4) 私 ( ) 新 しい 車 ( )ほしいです 5)みんな( ) 何 ( )ほしがっていますか 6)ヤンデラさん( )だれ( ) 小 せつ( ) 読 みたがっていますか 7) 鈴 木 さん( )テレビ( ) 野 球 の 試 合 ( ) 見 たがっています 101

15 4. Říkejte, čím se vy nebo někdo druhý chce stát, a použijte následující výrazy podle vzoru: 私 は 先 生 になりたい ~ 彼 は 先 生 になりたがっています 学 者 銀 行 員 音 楽 (おんがく) 家 作 家 店 員 新 聞 記 者 画 (が) 家 看 護 師 (かんごし) 医 者 会 社 員 5. Spojujte věty do souvětí pomocí: nagara, toki, to, aida, mae, ato nebo pomocí -tari -tari suru a správně přeložte: 1) 会 社 につとめる ~ お 金 をためる 2)そつぎょうする ~ 日 本 へ 行 く 3)シャワーをあびる ~ 歌 を 歌 う 4) 色 々とかんがえる ~ 公 園 をさん 歩 する 5)けっこんする ~ アパートをさがす 6) 大 学 で 勉 強 する ~ よく 図 書 館 へ 本 をかりに 行 く 7)テレビを 見 る ~ 本 を 読 む ~ すごす 8)あと 二 時 間 たつ ~ お 客 さんが 来 る 9) 朝 ご 飯 を 食 べる ~ 家 を 出 る 10) 家 に 帰 る ~ 手 をあらう 11) 店 の 中 で 色 々な 物 を 買 う ~ 外 で 待 つ 12) 雪 が 降 る ~ 家 にいる 6. Doplňte do následujících vět aida (ni) nebo uči (ni). V některých větách jsou možné oba výrazy. 1)オリンピックの( ) 地 しんが 5 回 もあった 2) 友 達 を 待 っている( ) 母 から 電 話 があった 3) 午 前 1 時 から 午 前 3 時 の( ) 近 くの 銀 行 にどろぼうが 入 った 4) 暗 くならない( ) 家 に 帰 りたい 5)ヨーロッパを 旅 行 している( 6)ながれぼしがきえない( )スリに 二 回 あいました )ねがい 事 を 三 回 しました 7) 今 の( ) 勉 強 しないとこうかいしますよ 8)むすこは 夏 休 みの( 9)この 飲 み 物 はつめたい( ) 背 が 10 センチのびた ) 飲 んでください 10) 今 年 の( ) 彼 しをつくりたい 7. Určete, ve kterých větách ve cvičení 6 je možné doplnit toki (ni). 102

16 8. Rozveďte věty přidáním dalších větných členů a změnou slovesného tvaru na -tai, -takatta, -takunai, -tai to omou: ギターをひく いつもより 早 く 帰 る そのけっかをしらせる 歩 いて 行 く 明 日 の 午 後 会 う その 学 校 に 入 る これをみんなにつたえる しばらく 待 ってみる いつまでも 生 きる そのわけをしる 困 っている 人 をたすける 好 きな 物 をえらぶ 田 中 さんにたずねる 明 日 から 始 める お 客 さんをおくって 行 く 午 前 中 に 出 かける かりた 本 をかえす 駅 の 近 くに 住 む ゆっくり 話 す ひつようなものを 買 う 日 記 をつける 9. Přeložte! 1. Já chci hrát tenis, ale můj starší bratr chce hrát volejbal. 2. Já nerad hraji volejbal, ale rád se na něj dívám v televizi. 3. Naše televize je stará, chceme si koupit novou. 4. Sousedi si také chtějí koupit novou televizi, ale nemají na ni peníze, protože si loni koupili drahé auto. 5. Odpočívám tak, že se chvíli dívám na televizi, chvíli čtu knihu, chvíli poslouchám rádio nebo CD. 6. Můj bratr se dívá na televizi a zároveň se učí. 7. Po hodině s učitelem dlouho debatujeme, ale před hodinou se učíme slovíčka. 8. Než budeme večeřet, ukliďte stůl! 9. Když jsem v kuchyni připravovala oběd, děti uklízely hračky. 10. Když jsme si poslechli přednášku, prohlédli jsme si také výstavu. IV. Doplňující poznámky SUFIX -GARU Sufix -garu se vedle přacího tvaru také analogicky používá ve výpovědi o 3. osobě u některých přídavných jmen vyjadřujících pocity, např. hazukašii hazukašigaru, kowai kowagaru, itai itagaru, ija da ijagaru. Srovnej: Wataši wa nezumi ga kowai desu. Eri čan wa nezumi o kowagatte imasu. Bojím se myší. Eri se bojí myší. SLOVESNÝ MODIFIKÁTOR MIRU V textu jsme se setkali se slovesem miru napojeným na přechodníkový tvar jiného slovesa. Takové miru ztrácí jako modifikátor svůj původní význam (vidět) a znamená zkusit, pokusit se o děj nebo činnost vyjádřené významovým slovesem. Např. tabete miru (zkusit sníst/jíst, popř. ochutnat), katte miru (zkusit koupit). Kono hon o jonde mite kudasai. Džibun no namae o itte mite kudasai. Sugu tamešite mimasu. Nihon no eiga o mite mita ga, joku wakaranakatta. Uči ni denwa o kakete mita ga, dare mo denakatta. Zkuste si přečíst tuto knihu. Zkuste říct své jméno. Hned to zkusím. (dosl. Hned to zkusím vyzkoušet.) Zkusil jsem se dívat na japonský film, ale moc jsem mu nerozuměl / moc jsem ho nepochopil Zkusil jsem zavolat domů, ale nikdo to nevzal. 103

17 KONO / SONO / ANO / DONO JÓ NA/NI Zájmena či příslovce konna/kó, sonna/só, anna/á a donna/dó lze v některých případech ve stejném významu nahradit spojeními kono jó na/ni, sono jó na/ni, ano jó na/ni, dono jó na/ni: konna tenki / kono jó na tenki Ale: Dó šimašó ka. Dono jó ni šimašó ka. takovéhle počasí (1. varianta je hovorovější) Co uděláme? / Co budeme dělat? Jak / jakým způsobem to uděláme? 104

18 K10 子 どものときバスのうんてん 手 になりたかったです I. Procvičování čtení a gramatiky 1. Odpovídejte na otázky. プラハとオロモウツのどちらに 住 みたいですか おすしとてんぷらのどちらが 食 べたいですか いぬとねこではどちらがかいたいですか 漢 字 がわからないときどうしますか 地 しんのとき 何 をしますか おふろに 入 っているとき 何 をしますか ひまなとき 何 をしますか どんなとき 手 をあらいますか ねむいとき 何 をしますか さびしいとき 何 をしますか どんなときくすりを 飲 みますか 今 朝 おきたあと 何 をしましたか ねむることができないとき 何 をしますか 2. Popište svou cestu do školy od chvíle, kdy se probudíte, do chvíle, kdy se posadíte do lavice. Užívejte výrazů ~してから, ~あと, ~まえ a vhodných spojek. 105

19 3. Napište postup k následující situaci napsat dopis. Užívejte výrazů ~してから, ~あと, ~まえ, vhodných spojek a zdvořilého tvaru rozkazovacího způsobu ~してください. 4. Dokončete následující věty pomocí výrazů: しつもんする お 酒 を 飲 む とる おどる 見 る 歌 う タバコをすう ひく a)オロモウツでは 教 会 を しゃしんを したいです b)じ 書 を 先 生 に して 手 紙 を 書 きました c)あまりタバコを お 酒 を しないでください d)クリスマスパーティーで 学 生 はみんな 歌 を しました II. ロールプレイ 1. V prvním sloupci nejprve vyplňte, co si přejete či nepřejete, a poté se zeptejte svého kolegy, co si ne/přeje on a jeho kamarád, vyplňte tabulku a poté získané informace shrňte písemně. 私 さん さん 今 一 番 ほしいもの ほしくないもの 今 一 番 したいこと 今 一 番 買 いたいもの 毎 年 行 きたいところ 今 一 番 会 いたい 人 106

20 2. Utvořte dvojice, během rozhovoru si sdělte, co v dané dny a danou dobu děláte, budete dělat nebo jste dělali. Uveďte alespoň dvě činnosti a používejte vazbu ~たり~たり. 私 ) 月 曜 日 ~ 金 曜 日 今 週 の 土 曜 日 先 週 の 日 曜 日 午 前 午 後 夜 さん) 月 曜 日 ~ 金 曜 日 今 週 の 土 曜 日 先 週 の 日 曜 日 午 前 午 後 夜 3. Utvořte dvojice a vzájemně si sdělte, čím jste se chtěli stát, když jste byli malí, a čím se chcete stát teď a proč. Informace o sobě i o svém kolegovi sepište a na příští vyučovací hodinu si nachystejte ústní povídání, ve kterém své i kolegovy sny představíte ostatním. Nezapomeňte v ústním povídání uvést důvod. 子 どものとき 何 になりたかったですか それはどうしてですか しょう 来 は 何 になりたいですか どうしてですか 私 のゆめ さんのゆめ 子 どものとき りゆう 今 りゆう 107

21 V. Nové výrazy ア 行 あてる přiložit いきる 生 きる žít いちにちじゅう 一 日 中 po celý den いねむりする dřímat いろがみ 色 紙 barevný papír いや (な) nepříjemný うすい tenký えらぶ vybrat (si) えん 円 kruh おかねをためる お 金 をためる šetřit おくっていく おくって 行 く vyprovodit おす stisknout おもちゃ hračka おる ohnout/přehnout (papír), zlomit/rozlomit おんがくか おんがく 家 hudebník カ 行 かえす vrátit がか が 家 malíř かく 書 く malovat, kreslit かたづける uklidit/poklidit カッター odlamovací nůž かど roh かれし 彼 し přítel, partner きえる zmizet, zhasnout ぎざぎざ zubatý, zoubkovaný きりくち 切 り 口 řez, řezná plocha, otevřená rána ぐあい 具 合 stav (zdravotní) けっか výsledek けっこんする oženit se, vdát se こうかいする 後 かいする litovat コンパス kružítko サ 行 さくら sakura しらせる dát vědět, oznámit しゃっきん しゃっ 金 dluh, půjčka じゅうしょ 住 しょ adresa じょうぎ pravítko しょうらい しょう 来 budoucnost ぜひ určitě, jistě せん 線 čára そつぎょうする absolvovat školu 108

22 タ 行 たいしょくする odejít ze zaměstnání, odejít do důchodu たいてい 大 てい většinou たすける pomoct, zachránit たずねる zeptat se たとえば například たのむ požádat, poprosit つかいかた 使 い 方 způsob použití つぎに poté, pak, dále てじゅん 手 じゅん postup でんわにでる 電 話 に 出 る zvednout telefon どうぐ 道 具 nářadí となりのひと となりの 人 soused ナ 行 ないよう 内 よう obsah ながれぼし padající hvězda にっき 日 記 deník にっきをつける 日 記 をつける psát si deník にどと(~ない) 二 度 と již nikdy (s negací) ねずみ myš ねむる spát ハ 行 はし hůlky na jídlo はずかしい stydět se はっぴょう (ústní) prezentace はっぴょうする zveřejnit, ohlásit ひっこす přestěhovat se ひつよう(な) důležitý ひとりぐらし 一 人 ぐらし život singles びんせん dopisní papír ぶちょう 部 長 vedoucí oddělení ベジタリアン vegetarián ペーパーナイフ nůž na papír ボタン tlačítko マ 行 まがる zahnout マック(マクドナルド) McDonald s まっすぐ 真 っすぐ rovně まず nejdřív まわり okolí みんよう lidová píseň 109

23 ヤ 行 やきゅうじょう 野 球 場 hřiště na baseball やくにたつ やくに 立 つ být k užitku ゆうはん/ゆうめし 夕 飯 večeře ラ 行 ラケット ワ 行 わけ raketa (na tenis) důvod 110

24 11 Výroková partikule to, 5. sl. základ I. Syntaktické vzorce a gramatika VÝROKOVÁ PARTIKULE TO Výroková partikule to uvozuje přímou či nepřímou řeč, ale také vnitřní řeč, myšlenky aj. Při reprodukci určitého výroku se obvykle pojí se slovesem iu nebo významově příbuznými slovesy jako např. kotaeru (odpovědět), hanasu (povídat), kaku (psát), kiku (zeptat se, slyšet, zaslechnout), secumei suru (vysvětlit), happjó suru (oznámit, vyhlásit, zveřejnit), cutaeru (vyřídit), jomu (číst), jobu (volat). Pro vyjádření určité myšlenky či názoru se zase pojí např. se slovesem omou (myslet si, pomyslet si), kangaeru (přemýšlet) či suru (zde ve významu předpokládat). PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ (S 1 wa) V to iu Tanaka san wa, Taihen desu jo. to iimašita. (S 1 wa) V to iu Tanaka san wa, taihen da to iimašita. přímá řeč Pan Tanaka řekl: To je hrozné. nepřímá řeč Pan Tanaka řekl, že je to hrozné. V případě přímé citace je citovaný výrok reprodukován bez jakékoli změny a v psaném projevu je vyznačen uvozovkami. Mnohem častěji reprodukujeme pouze obsah daného výroku, nikoli jeho přesné znění (nepřímá řeč). V takovém případě musí být sloveso obsahové věty v důvěrném tvaru: Srovnej: výrok učitele: Tomodači ga kimasu. Přítel přijde. přímá řeč: 友 達 が 来 ます Sensei wa tomodači ga kimasu to iimašita. Učitel řekl: Přítel přijde. 先 生 は 友 達 が 来 ます と 言 いました nepřímá řeč: Sensei wa tomodači ga kuru to iimašita. Učitel řekl, že přítel přijde. 先 生 は 友 達 が 来 ると 言 いました V případě nepřímé řeči je někdy potřeba změnit osobu, případně sloveso: Aja san wa, ašita anata no uči ni ikimasu to iimašita. あやさんは 明 日 あなたのうちに 行 きます と 言 いました Aja san wa, ašita wataši no uči ni kuru to iimašita. あやさんは 明 日 わたしのうちに 来 ると 言 いました Aja řekla: Zítra přijdu k tobě domů. Aja řekla, že zítra přijde ke mně domů. 104

25 VYJÁDŘENÍ NÁZORU, MYŠLENKY, DOMNĚNKY (S 1 wa) V to omou Kanodžo wa džúgosai gurai da to omoimasu. myslet / domnívat se, že Myslím, že je jí tak patnáct. Názor, myšlenku, dojem či domněnku vyjádříme pomocí výrokové partikule to a slovesa omou: Ašita wa ii tenki da to omoimasu. Myslím, že zítra bude hezky. Joru juki ga furu to omoimasu. Myslím, že večer bude sněžit. Kandži wa muzukašii to omoimasu ka? Myslíte, že jsou znaky obtížné? Srovnej: Ano hito wa konai to omoimasu. Ano hito ga kuru to wa omoimasen. V záporu je partikule to obvykle zesílena partikulí wa. Myslím, že ten člověk nepřijde. Nemyslím, že ten člověk přijde. PŘEDPOKLAD vyjádříme pomocí následující vazby: (S 1 wa) V to suru Kare ga wataši no hanaši o kiita to suru. Ueda san ga džúdži made kaeranai to suru to, předpokládat (dejme tomu, že ) Předpokládám, že slyšel, co říkám. Když budeme vycházet z toho, že se pan Ueda do deseti nevrátí, tak... Související vazby: S 1 o S 2 to suru Wataši wa konna hito o teki to šimasu. S 1 o S 2 (da) to omou Wataši wa Tanaka san o icumo júdžin da to omotte imasu. pokládat, považovat S 1 za S 2 / vycházet z toho, že S 1 je S 2 Pokládám takového člověka za nepřítele. mít něco za něco, myslet si, že S 1 je S 2 Pana Tanaku mám (pokládám) vždy za přítele. VAZBA TO IU S 1 to iu S 2 Rusaruka to iu opera V to iu S Sensó ga owatta to iu koto wa S 2 (obecné) : S 1 (vlastní); S 2 zvaný S 1 opera (zvaná) Rusalka to, že To, že skončila válka, znamená Vazba to iu slouží k vysvětlení nebo upřesnění určitého výrazu pomocí jiného či pomocí větné fráze: Mandžú to iu okaši o tabeta koto ga arimasu ka. Kore wa nan to iu jama desu ka. Fudžisan desu. Kare to aitakunai to iu kimoči wa joku wakaru. Ueda san ga taišoku šita to iu širase o kiita. Už jsi někdy ochutnal sladkost (která se jmenuje) mandžú? Jak se jmenuje tato hora? To je Fudži. Chápu (ten pocit), že se s ním nechceš vidět. Slyšel jsem (tu zprávu), že pan Ueda odešel ze zaměstnání. 105

26 Marika ga bjóki ni natta to iu méru ga kimašita. Přišel mi mail, že Marika onemocněla. Výroková partikule to se v hovorové řeči může změnit na tte: Př. Sató san tte iu hito ga kimašita jo. Přišel nějaký pan Sató. 5. SLOVESNÝ ZÁKLAD 5. slovesný základ tvoříme od souhláskových sloves (hanasu hanasó), polosamohláskových (kau kaó), samohláskových (taberu tabejó), nepravidelných (suru šijó), ale můžeme jej vytvořit i od spony (da daró, desu dešó), A-i adjektiv (warui warukaró) a některých sufixů (-masu -mašó, -nai -nakaró, -tai -takaró). Ve staré japonštině tyto tvary vyjadřovaly pravděpodobnost (tedy že se daný děj pravděpodobně odehrává nebo odehraje), proto i dnes jsou někdy označovány jako tvary pravděpodobnostního způsobu. V moderním jazyce však tento význam přetrvává jen u adjektiv a některých sufixů, a to navíc pouze v psaném textu: Gakusei de wa nakaró. Eigo o benkjó suru hito wa ókaró. Nejspíš to nebude student. Bude asi hodně těch, kdo studují angličtinu. VYJÁDŘENÍ POBÍDKY ČI NABÍDKY V-ó/jó Šokudži ni ikimašó. Wataši ga ikimašó ka. pobídka, nabídka Pojďme se někam najíst. Mám tam jít já? V moderní japonštině mají tvary 5. slovesného základu význam výzvy, pobídky či nabídky. Ve významu výzvy či pobídky ke společné činnosti často odpovídají českému rozkazovacímu způsobu 1. osoby množného čísla. Na rozdíl od něj se však používají pouze v kladném významu. Zápornou výzvu či pobídku je potřeba vyjádřit jiným způsobem. Ippai nomó / nomimašó. Odorimašó. Dáme si (pojďme na) skleničku! Pojďme si zatančit. Pokud chceme tento tvar použít k vyjádření pozvání, musíme si dát pozor, aby nevyznělo příliš nátlakově. Pokud si nejsme jistí pozitivní odezvou, je lepší použít za tímto účelem jiné prostředky, například zápornou otázku. Srovnej: Iššo ni šokudži o šimašó. Iššo ni šokudži o šimasen ka. 5. slovesný základ se dále používá pro vyjádření nabídky mluvčího, že pro posluchače vykoná nějakou činnost. Skutečnost, že bude posluchač z dané činnosti benefitovat, je pouze implikována, proto je tento způsob považován za zdvořilý a je preferován. Sono baggu o močimašó. Mado o akemašó ka? Wataši ga šimašó ka? Ponesu (vám) tu tašku. Mám otevřít okno? Mám to udělat já? 106

27 IDIOMATICKÉ VAZBY V-ó/jó to omou Tegami o kakó to omoimasu. mít v úmyslu něco udělat Mám v úmyslu napsat dopis. Podobně jako vazba V-tai to omou i vazba V-ó/jó to omou vyjadřuje záměr či úmysl. Zatímco první vazba zdůrazňuje přání, druhá zdůrazňuje vůli a záměr danou činnost uskutečnit. Atarašii pasokon o kaó to omoimasu. Konja wa hajaku nejó to omotte imasu. Uči ni denwa o kakete mijó to omotta ga, bangó o wasurete kakeru koto ga dekimasen dešita. Puraha ni sumó to wa omoimasen. Hodlám si koupit nový počítač. Dnes se chystám brzy do postele. Chtěl jsem (dosl. Měl jsem v úmyslu zkusit) zavolat domů, ale zapomněl jsem číslo, a tak jsem nemohl zavolat. V Praze žít nehodlám. Kromě slovesa omou lze použít i další slovesa podobného významu, např. kangaeru (přemýšlet, uvažovat), kimeru (rozhodnout /se), keššin suru (rozhodnout /se), keikaku suru (plánovat), aj. V-ó/jó to suru Mado o akejó to šite imašita. Čódo naka e hairó to šite imasu. chystat se něco udělat, schylovat se k Právě se chystal otevřít okno. Už už se chystá vstoupit. Vazba V-ó/jó to suru označuje děj, který má bezprostředně nastat (ke kterému se schyluje), nebo k němuž se činitel děje v daném okamžiku chystá (o který se pokouší či usiluje). Šawá o abijó to šimašita. Sono hako o hitori de hakobó to šimašita ga, omokute hakobu koto ga dekimasen dešita. Sono hito no namae o omoidasó to šite mo omoidasu koto ga dekimasen. Právě se chystal se osprchovat. Chtěl jsem tu krabici nést sám, ale byla tak těžká, že jsem ji neunesl. Ačkoli se snažím si vybavit jméno toho člověka, nedaří se mi to. VYJÁDŘOVÁNÍ PRAVDĚPODOBNOSTI K vyjádření pravděpodobnosti slouží řada vazeb, které se od sebe liší mírou jistoty, kterou vyjadřují. Zde si představíme pouze některé, s dalšími se seznámíme v L17. DARÓ S / A / V daró Kono pen wa Jandera san no (pen) dešó. Kono e wa kimi mo mita koto ga aru daró. pravděpodobnost asi, zřejmě, snad To pero bude asi pana Jandery. I ty už jsi asi viděl tenhle obraz. Pravděpodobnostní tvar spony daró / dešó, připojený za podstatné jméno, adjektivum (A-i, A-na) nebo sloveso, vyjadřuje odhad či domněnku mluvčího. Lze jej připojit i za zápor či minulý čas: gakusei daró (to bude student), amai dešó (asi to je/bude sladké), takakunai daró (to nejspíš nebude drahé), šizuka dešó (asi tam bude klid), šizuka de wa nai daró (asi tam není klid), hito ga ókatta dešó (nejspíš tam bylo hodně lidí), jomu daró (asi přečte), jonde iru dešó (nejspíš zrovna čte), jomanakatta daró (asi nečetl) atd. S pravděpodobnostním způsobem se často používají příslovce tabun a osoraku (formálnější) ve významu asi, snad, nejspíš, nebo kitto označující vyšší míru pravděpodobnosti jistě, určitě. 107

28 Kinó wa ame dešita. Kjó wa kumori desu. Ašita wa tabun hare dešó. Kare wa kinó daigaku ni kimašita. Ašita mo tabun daigaku ni kuru dešó. Kare wa kjonen doko e mo rjokó šimasen dešita. Kotoši mo kitto rjokó šinai dešó. Včera pršelo. Dnes je zataženo. Zítra snad bude jasno. Včera byl ve škole. Zítra snad také přijde. Loni nikam necestoval. Ani letos určitě nikam nepojede. Tento způsob vyjádření pravděpodobnosti se neužívá pro vyjádření budoucího děje, který závisí na našem rozhodnutí či vůli: *Wataši wa ašita gakkó ni iku dešó. Zítra asi půjdu do školy. Buď výrok řekneme jednoznačně (Wataši wa ašita gakkó ni ikimasu.) nebo s určitou mírou nejistoty (Wataši wa ašita gakkó ni iku to omoimasu). Důvěrný tvar daró se běžně používá v písemném stylu. V případě mluveného projevu je záležitostí spíše mužské japonštiny. KAMOŠIRENAI, NI ČIGAI NAI S / A / V kamoširenai Ano pen wa takai kamoširenai. Petr kun datta kamoširemasen. S / A / V ni čigai nai Ano pen wa takakatta ni čigai arimasen. Juki datta ni čigai nai. pravděpodobnost asi, snad, možná To pero bude možná drahé. Možná to byl Petr. bezpochyby, jistě, určitě To pero bylo určitě drahé. Určitě to byl (padal) sníh. Tyto dvě vazby mají blízko k pravděpodobnostnímu způsobu, přičemž míra pravděpodobnosti přitom vzrůstá v pořadí: kamoširenai (snad, asi) daró (možná, asi, nejspíše) ni čigai nai (bezpochyby, určitě). Kono eiga wa anata ni wa cumaranai kamoširenai. Ten film se ti možná bude zdát nudný. Ueda san wa kjó no pátí o wasureta ni čigai nai. Pan Ueda na dnešní večírek určitě zapomněl. Ašita juki ga furu kamoširemasen. Možná bude zítra padat sníh. Ašita juki ga furu dešó. Zítra bude pravděpodobně sněžit. (Tuto formulaci používají i hlasatelé při předpovědi počasí.) Ašita juki ga furu ni čigai arimasen. Zítra bude určitě sněžit. Spíše jen v psaném projevu se můžeme setkat se záporným tvarem pravděpodobnostního způsobu V-u + mai (asi se nestane, asi nebude,...), který dnes již vyznívá poněkud knižně: Kjó wa mó dare mo kurumai. Kare wa sonna koto wa surumai. Nihon e ikó ka ikumai ka kangaete ita. Dneska už asi nikdo nepřijde. Takovou věc nejspíš neudělá. Přemýšlel jsem, zda mám jet do Japonska nebo ne. U samohláskových sloves se sufix -mai může napojit i na 1. sl. z., vedle taberumai tedy existuje i tvar tabemai. Podobně u nepravidelných sloves kuru a suru existují vedle tvarů kurumai a surumai i nepravidelné komai a sumai. 108

29 II. Text A. むかしむかし あるところにおじいさんとおばあさんがいました 二 人 は 山 のそばに 住 ん でいました 毎 日 おじいさんは 山 へ 木 を 切 りに 行 きました おばあさんは 川 へせんたくに 行 きました ある 日 おばあさんが 川 でせんたくをしていると 川 上 から 大 きなももがながれ てきました おばあさんは それ a を 家 に 持 って 帰 りました 夕 方 おじいさんが 家 へ 帰 って 来 てから おばあさんは 持 って 帰 って 来 たももの 話 をしました おじいさんはそれ b を 聞 いて そのももを 見 せてください と 言 いました 見 てください こんなに 大 きいで すよ とおばあさんは 言 いました 本 とうに 大 きいですね おいしいでしょうか 少 し 切 って 食 べてみましょう ほうちょうを 持 ってきてください とおじいさんはおばあさ んにたのみました おばあさんは 台 所 からほうちょうを 持 ってきておじいさんに 渡 しました はい どうぞ おじいさんはそれ c でももを 少 し 切 ってみました あっ! 二 人 は 大 きなこえを 出 しました ももの 中 から 小 さくて 元 気 な 男 の 子 が 出 てきました その 子 はおじ いさんとおばあさんの 子 どもになりました 二 人 はその 子 どもに ももたろう という 名 前 をつけました ももから 生 まれたももたろうは 大 きくなって 大 へんりっぱな 人 になりまし た B. 日 本 人 はご 飯 を 食 べる 前 には いただきます と 言 います 食 べ 終 わった 時 には ごちそう さま と 言 います チェコ 人 はそういう 場 合 に 何 と 言 いますか 朝 人 に 会 った 時 には 何 と 言 いますか と 学 生 がたずねました さようなら というあいさつはいつ 使 いますか けっこうです ということばはどんないみですか 日 本 人 はあいさつの 中 でどんなことばをよく 使 いますか C. 天 気 予 報 関 東 地 方 の 天 気 予 報 をおつたえします 明 日 は 冷 たい 北 のかぜがふき 気 温 は 今 日 よりも 低 くなる 所 が 多 いでしょう 午 前 中 は 雨 の 降 る 所 が 多 いですが 午 後 からは 晴 れる 所 が 多 い でしょう 明 後 日 は 南 から 暖 かいくう 気 がながれこみ 雲 が 広 がる 所 が 多 いでしょう 明 日 の 西 日 本 は 気 温 が 今 日 ほど 上 がらず 1 涼 しい 秋 の 一 日 になるでしょう 1 Tvar 上 がらず je významově shodný se záporným přechodníkem. 109

30 III. Cvičení 1. Cvičení k textu A: 1) K čemu v bodech a,b,c v textu odkazuje zájmeno sore? 2) Rozhodněte, zda jsou následující věty správné nebo chybné: ( ) 二 人 の 家 は 山 のそばにありました ( ) 毎 日 おじいさんは 山 へ 木 を 見 に 行 きました ( ) ももたろうは 川 の 中 で 生 まれました ( ) おばあさんはももを 食 べようと 思 って 家 へ 持 って 帰 りました ( ) おばあさんはももの 話 をする 前 に おじいさんにももを 見 せました ( ) おじいさんは 早 くももを 見 たいと 思 っていました ( ) ももの 中 から 出 てきた 男 の 子 を 見 て 二 人 はおどろきました 3) Odpovězte: a) おじいさんは どこでどんなしごとをしていましたか b) おばあさんは どこでどんなしごとをしていましたか c) ほうちょう というのはどんな 物 ですか d) おばあさんは いつ どこでももを 見 つけましたか e) ももの 中 に 何 が 入 っていましたか 2. Přeložte: 1) 明 日 友 達 と 日 本 の 映 画 を 見 に 行 こうと 思 っています 2) チェコの 冬 は 寒 いだろう 3) 土 曜 日 はプラハは 人 でいっぱいだろうと 思 って 買 い 物 に 行 きませんでした 4) ビールを 飲 むのをやめようとけっしんしました 5) 歩 いて 行 こうかとかんがえましたが ちょっと 遠 いのでタクシーで 行 きました 6) 父 から 朝 九 時 に 大 阪 (おおさか)に 着 くと 電 話 がありました 7) これはいくらか 店 員 さんに 聞 いてください 8) 山 田 さんからコンサートはとてもよかったと 聞 きました 9) お 父 さんは 今 晩 は 帰 りがおそくなると 言 っていましたよ 10) その 漢 字 は 何 と 読 みますか 110

31 3. Doplňte vynechaná slova: 1) さくらという は 春 にさきます 2) これはかきという です 3) 日 本 語 でおいわいを 言 うとき と 言 います 4) 日 本 人 はだれかの 家 に 行 ったとき げん 関 で と 言 います 4. Utvořte od následujících sloves prodloužený 5. slovesný základ: 作 る しる 帰 る ならう 歩 く はる 教 える 立 つ しんじる 切 る 着 る はらう する こたえる 渡 る 晴 れる 言 う 計 画 する 5. Vytvářejte různé věty s použitím 5. slovesného základu daného slovesa nebo přidáním spony dešó a tyto věty přeložte: 1) おそくまで 待 つ 2) 薬 を 飲 む 3) 図 書 館 に 入 る 4) 漢 字 をおぼえる 5) 毎 日 うん 動 する 6. Změňte následující věty tak, aby místo vazby -tai to omou obsahovaly vazbu -ó/jó to omou a přeložte obě varianty tak, aby byl rozdíl patrný i v češtině: 1) 今 日 あの 人 と 話 したいと 思 います 2) これから 出 かけたいと 思 います 3) いそいで 帰 りたいと 思 います 4) 歩 いて 帰 りたいとは 思 いません 5) もみじを 見 に 行 きたいとは 思 いません 7. Odpovězte na otázky pomocí některé z následujících vazeb: -ó/jó to omou, -ó/jó to wa omoimasen: 1) 駅 まで 歩 いていきますか それとも 車 で 行 きますか 2) 今 日 は 暑 いですね 一 日 中 家 にいますか 3) じぶんでしますか それとも 人 にたのみますか 4) 夏 休 みには 海 へ 行 きますか それとも 山 へ 行 きますか 5) これから 何 をしますか 8. Přeložte: 1. Myslím, že zítra nepřijdu. 2. Pan Tanaka říkal, že ten nový japonský film byl zajímavý. 3. Myslím, že ta schůze už skončila. 4. V létě se společně s přáteli chystám jet k moři. 5. Pojďme se najíst do té 111

32 levné restaurace. 6. Tahle propisovací tužka asi nebude pěkně psát. 7. Matka pana Jandery je asi nemocná, protože jsem ji už dlouho nepotkal. 8. Rozhodla jsem se, že si přečtu novely Sakagučiho Anga. 9. Babička řekla dědečkovi: Zítra půjdu prát prádlo k řece. 10. Zítra bude asi oblačno, občas asi bude pršet. IV. Doplňující poznámky NEPŘÍMÁ ŘEČ - doplnění Jestliže vedlejší obsahová věta (nepřímá řeč) má podobu otázky doplňovací (tj. obsahuje-li tázací zájmeno), nabývá funkce výrokové partikule tázací partikule ka, v této vazbě vždy ukončující otázku. Sono hi wa nandži ni kaette kita ka oboete imasu ka. Kanodžo ga dare to kekkon šita ka šitte imasu ka. Pamatuješ si, v kolik ses ten den vrátila? Víš, koho si vzala? Jestliže je otázka zjišťovací, tj. neobsahuje tázací zájmeno, vytváří vazbu složená výroková spojka ka dó ka (zda ano či ne). Řídícím slovesem v těchto vazbách je zpravidla sloveso wakaru nebo širu a jejich synonyma, nebo sloveso kiku ve významu tázat se, popřípadě jeho synonyma. Kandžo ga kekkon šite iru ka dó ka šitte imasu ka. Sono eiga ga omoširoi ka dó ka wakarimasen. Víš, jestli je vdaná? Nevím, zda je ten film zajímavý. SPONA DEŠÓ VE ZDVOŘILÉ ŘEČI Pokud se slovesné tvary pravděpodobnostního způsobu použijí v otázce, mají za cíl zmírnit její intenzitu a učinit ji pro tázaného přijatelnější a laskavější. Srovnejte: Kore de daidžóbu desu ka. Kore de daidžóbu dešó ka. Ofuro wa ikaga desu ka. Ofuro wa ikaga dešó ka. Je to tak v pořádku? Snad to takhle bude v pořádku? Dáte si koupel? Nedal byste si koupel? DARÓ VS. TO OMOU Srovnáme-li dva syntaktické vzorce z této lekce pro vyjádření určitého stupně pravděpodobnosti, a sice V dešó a V to omou je druhý z nich (myslím, že...) sdělením více subjektivním. V hovoru je dokonce možné oba způsoby kombinovat, čímž docílíme dalšího zmírnění či zamlžení daného výroku: Jandera san wa doko ni imasu ka. Kde je pan Jandera? A. Ginkó ni iru dešó. Možná bude v bance. B. Ginkó ni iru to omoimasu. Myslím, že je v bance. C. Ginkó ni iru daró to omoimasu. Myslím, že bude asi v bance. Vzhledem k tomu, že odpověď je v tomto případě nejspíš subjektivním názorem mluvčího, jeví se odpovědi B a C v běžném hovoru jako přirozenější. 112

33 K11 あしたは 雨 が 降 るかもしれません ですからかさを 持 っていこうと 思 います I. Procvičení čtení a gramatiky 1. Utvořte dvojice, dívejte se na obrázky, ptejte se podle vzoru a odpovídejte, co si myslíte. Vystřídejte se. Svůj názor vyjádřete využitím obratů ~と 思 います, かもしれない/かもしれま せん. 会 話 れい: かおり:この 人 は 日 本 人 ですか そうた:はい 日 本 人 だと 思 います /いいえ 日 本 人 ではないと 思 います 1. この 人 は 会 社 員 ですか 2. ゆう 名 ですか 3. ひまですか 4. 頭 がいいですか 5. この 人 はおすしが 好 きですか 6. いそがしいですか 7. けっこんしていますか 8. お 金 をたくさん 持 っていますか 9. たくさん 食 べますか 10. よくスポーツをしますか 11. フランス 語 を 話 しますか 1. ここは 日 本 ですか 2. ゆう 名 な 所 ですか 3. くう 気 はきれいですか 4. 暑 いですか 5. 冬 は 寒 いですか 6. 人 がたくさん 住 んでいますか 7. ここの 人 は 海 水 よくが 好 きですか 8. 夏 によく 雨 が 降 りますか 113

34 2. Dívejte se na obrázky a vymyslete otázky, které položíte svému kolegovi. しゃ 真 を 見 てしつもんを 考 えましょう 114

35 3. Přečtěte nahlas japonskou pohádku a přeložte ji. Obrázkům pod textem přiřaďte čísla podle pořadí v příběhu. Jednoduše a stručně japonsky písemně popište nějakou českou/slovenskou pohádku, kterou při příštím vyučování přednesete. かさじぞう 1 むかしむかし あるところに びんぼうですが こころやさしいおじいさんとおばあさ んがいました ある 年 の 大 みそかに おじいさんとおばあさんは 二 人 でかさを 作 っていまし た それをまちに 持 っていってうって おしょう 月 のおもちを 買 おうと 思 っていました 2 出 かける 前 に おじいさんはおばあさんに 言 いました かさは 五 つもあるから もち ぐらい 買 うことはできるだろう それを 聞 いておばあさんは おねがいしますね 今 夜 は 雪 になりますから 気 をつけていっ てらっしゃい と 言 いました おじいさんは 五 つのかさを 持 って 出 かけました 3 家 を 出 てまもなく 雪 が 降 ってきました 雪 はだんだんはげしくなったので おじいさん はせっせと 道 をいそぎました 4 おじいさんはまちへやってきました 大 みそかのまちはとてもにぎやかでした でも おじいさんのかさを 買 う 人 はだれもいませんでしたから おじいさんはおしょうがつの 食 べ 物 を 買 うことができませんでした 夕 方 になると おじいさんは 家 に 帰 ることにしました 5 おじいさんとおばあさんの 家 があるむらのはずれまで 来 ると おじぞうさまが 六 つなら んで 立 っています おじぞうさまの 頭 にもかたにも 雪 がたくさんつもっています これを 見 たおじいさんはそのまま 通 りすぎることができませんでした 6 おじぞうさま 雪 が 降 って 寒 いですね せめてこのかさをかぶってください おじいさんはおじぞうさまの 頭 の 上 に まちでうることができなかったかさをのせました 7 でも おじぞうさまは 六 つで かさは 五 つありました そこでおじいさんは 自 分 のかさ をぬいで さい 後 のおじぞうさまにかぶせました 8 おじいさんが 家 に 帰 ると おばあさんがびっくりして 言 いました まあまあ ずいぶ んおそかったですね それに おじいさんのかさはどうしたんですか 9 おじぞうさまの 話 を 聞 いて まあまあ それはいいことをしましたね とおばあさ んはニコニコして 言 いました その 夜 は 二 人 は 食 べるものがなかったので 早 くねました 115

36 10 夜 おそく じいさんの 家 はどこだ かさのおれいをとどけたい じいさんの 家 はどこ だ かさのおれいをとどけたい というふしぎな 歌 ごえが 聞 こえてきました とうとうお じいさんの 家 の 前 まで 来 ると ドスン という 大 きなおとがしました 11 おじいさんとおばあさんがそっととをあけると 遠 くにかさをかぶった 六 人 のおじぞう さまの 後 ろすがたが 見 えました 家 の 前 には おしょうがつのおもちやごちそうがたくさん ありました それで 二 人 はよいおしょうがつをむかえることができました 116

37 117

38 4. Podívejte se na obrázky a řekněte, co byste si s sebou vzali do Japonska a proč. Kromě věcí na obrázku zkuste vymyslet i něco jiného. 例 : 日 本 でかぜをひくかもしれません ですから 薬 を 持 っていこうと 思 います クレジットカード 薬 じ 書 コンピュータ まくら じぶんの 国 のえはがき 118

39 II. ロールプレイ 1. Nejprve si ve dvojici přečtěte následující rozhovor a následně zkuste svého kolegu někam pozvat a domluvit s ním vhodný termín. Při domlouvání vhodného termínu se řiďte níže uvedeným rozpisem činností. 友 達 といっしょに 何 をしたいですか 友 達 をどこかにさそいましょう ビールを 飲 む テニスをする ご 飯 を 食 べる ブルノへ 行 く プールで 泳 ぐ 公 園 でジョギングする 買 い 物 に 行 く けんじ: みさき: けんじ: みさき: けんじ: みさき: 映 画 を 見 に 行 こうと 思 うんですが みさきさんは 私 も 映 画 を 見 に 行 こうと 思 っています じゃあ いっしょに 行 きませんか いいですね いっしょに 行 きます それで いつ 行 きましょうか 水 曜 日 はどうですか 6 時 に 大 学 の 前 で 会 いませんか 水 曜 日 は ちょっと 水 曜 日 はテストがあります 木 曜 日 はどうですか けんじ: 木 曜 日 は 大 じょうぶです では 木 曜 日 の 夕 方 6 時 に 大 学 の 前 で 会 いましょう みさき: わかりました 都 合 がわるい そうですか では また 今 度 (さそいます) さんのスケジュール さんのスケジュール 日 曜 日 日 曜 日 18 時 からジョギング 月 曜 日 友 達 とテニス 月 曜 日 図 書 館 で 勉 強 火 曜 日 15 時 に 銀 行 に 行 く 火 曜 日 水 曜 日 水 曜 日 プラハで 買 い 物 木 曜 日 バイト 木 曜 日 友 達 の 家 で 晩 ごはん 金 曜 日 デート 金 曜 日 土 曜 日 バイト(8 時 ~17 時 ) 土 曜 日 119

40 2. Přečtěte nahlas následující předpověď počasí a zkuste sami jednoduchou předpověď počasí pro ČR (vaši oblast) napsat. Zkuste vytvořit předpověď pro různá roční období. アナウンサー(お 天 気 キャスター): あ す とうほくちほう 明 日 3 月 8 日 金 曜 日 の 東 北 地 方 し の 天 気 予 報 をお 知 あおもりけん らせします 青 森 県 は 一 日 中 いちにちじゅう いわてけん くも みやぎけん きおん でしょう 岩 手 県 ははれのち 曇 り 宮 城 県 は 一 日 中 はれで 気 温 は 20 度 ぐらいまで 上 がるで あきたけん にっちゅう しょう 秋 田 県 は 日 中 やまがたけん くも 曇 り 山 形 県 は 曇 ははれで 夜 になってから 雨 が 降 ふ りでところにより 雨 が 降 ふ はれ ふくしまけん るでしょう 福 島 県 ははれのち あ す るでしょう 明 日 の 天 気 でした III. Frazeologie Užitečné fráze では また 今 度 それでは またさそいます それでは また 今 度 おさそいします き お 気 をつけください き 気 をつけて し ~をお 知 らせします ~をおつたえします 大 じょうぶです OK(オーケー/オッケー)です むかしむかし あるところに Tak někdy příště. (neformální) Tak já vás (tě) pozvu zase někdy příště. Tak já vás pozvu zase někdy příště. Opatrujte se. (zdvořilejší) Opatruj se. (hovorové) Oznámím/řeknu vám. / Dám vám vědět. (formální) Sdělím/řeknu vám (formální) V pořádku. OK. Bylo nebylo, (úvodní fráze japonských pohádek, dosl. kdysi dávno, kdesi ) 120

41 Nové výrazy ア 行 あいさつ pozdrav いちにち 一 日 jeden den, celý den いっぱい hodně, plno うまれる 生 まれる narodit se おいわい gratulace, blahopřání, oslava おいわいをいう おいわいを 言 う gratulovat, blahopřát カ 行 かき kaki, tomel (ovoce) かわかみ 川 上 horní tok řeky かんとうちほう 関 東 地 方 oblast Kantó くもり 曇 り oblačno クレジットカード kreditní karta けいかくする 計 画 する plánovat けっしんする rozhodnout se げんかん げん 関 hlavní vchod, předsíň こえ hlas, zvuk こえをだす こえを 出 す mluvit, vyslovit se サ 行 さく しんじる スケジュール それとも kvést věřit, důvěřovat harmonogram nebo タ 行 たずねる zeptat se つく 着 く dorazit つごうがいい 都 合 がいい hodí se (mi to) つごうがわるい 都 合 がわるい nehodí se (mi to) デート rande てんきよほう 天 気 予 報 předpověď počasí ナ 行 ながれこむ vlévat se なまえをつける 名 前 をつける pojmenovat にし 西 západ ハ 行 ばあい 場 合 situace, případ ばつ křížek (pro označení nesprávné odpovědi) はらう platit (ひと)を~にさそう ( 人 )を~にさそう pozvat (koho) (kam) 121

42 ひろがる 広 がる rozprostírat se, šířit se ふく foukat ほうちょう velký kuchyňský nůž マ 行 まる みなみ 南 jih もみじ ヤ 行 ゆうめい(な) ゆう 名 (な) slavný, známý kroužek/kolečko (pro označení správné odpovědi) rudě a žlutě zabarvené listí (na podzim) ワ 行 わたす 渡 す předat, odevzdat わたる 渡 る překročit, přejít かさじぞう むかしむかし kdysi dávno あるところに kdesi びんぼう(な) chudý おおみそか 大 みそか silvestr おしょうがつ おしょう 月 nový rok ならぶ být vyrovnaný, seřazený (ゆきが)つもる ( 雪 が)つもる (sníh) napadnout, navrstvit se のせる položit, umístit shora よるおそく 夜 おそく pozdě v noci おとがする slyšet/zaslechnout zvuk むかえる přivítat, uvítat こころ srdce, duše きをつける 気 をつける dávat (si) pozor, být opatrný はげしい prudký, bouřlivý むら vesnice かた rameno, ramena だんだん postupně stále více こんや 今 夜 tento večer, dnes večer せっせと hbitě, pilně ( šup šup ) はずれ kraj, okraj そのまま tak jak je, beze změny とおる 通 る projít ぬぐ vysvléct びっくりする být překvapený ニコニコする usmívat se, pousmát se おれい poděkování うたごえ 歌 ごえ zpěv, zpívající hlas(y) せめて alespoň, přinejmenším ずいぶん značně とどける doručit 122

43 ふしぎ(な) ふ 思 ぎ(な) podivný, tajemný, záhadný きこえる 聞 こえる slyšet, být slyšet とうとう nakonec, konečně と dveře ごちそう pohoštění, dobrota そっと tiše a jemně うる prodat Předpověď počasí アナウンサー moderátor (zpráv) あす 明 日 zítra (formálně) はれ jasno のち později おてんきキャスター お 天 気 キャスター moderátor(ka) předpovědi počasí おしらせる お 知 らせする oznámit, sdělit (formálně) いちにちじゅう 一 日 中 po celý den にっちゅう 日 中 během dne, přes den ところにより ~けん きたかぜ かぜがふく místy prefektura severní vítr foukat vítr 123

44 12 Pasivum a potenciál I. Syntaktické vzorce a gramatika PASIVUM S 1 wa S 2 ni / ni jotte / kara V-(ra)reru Širanai hito ni miči o kikaremašita. Kono kuruma wa A-ša ni jotte junjú sarete iru. S 1 wa S 2 ga V(4. sl. z.)ru Wataši wa nihongo ga hanasemasu. Sono okane wa kjó haraemasen. pasivní tvar Neznámý člověk se mě dotázal na cestu. Tento vůz je dovážen společností A. potenciál umím, mohu Umím japonsky. Ty peníze dnes nemohu zaplatit. Tvoření pasiva jomu jomareru taberu taberareru kuru korareru suru sareru Pasivní tvary tvoříme pomocí 1. slovesného základu připojením sufixu -reru (u souhláskových a polosamohláskových sloves) a -rareru (u samohláskových sloves). Výsledné pasivní sloveso pak lze dále ohýbat jako sloveso samohláskové: jomareru jomarenai, jomareta, jomarenakatta, jomarete iru, jomaremasu,... sareru sarenai, sarete iru, saremasen dešita,... Pasivní tvary jsou v japonštině používány častěji než v češtině, frekventované jsou především v psaném projevu a v odborném textu. Pokud je ve větě vyjádřen činitel pasivního děje, je označen partikulí ni, ni jotte nebo kara. Zatímco partikule ni je nejběžnější a lze ji použít téměř univerzálně, druhé dvě partikule mají specifickou funkci. Ni jotte zdůrazňuje ve větě činitele (implikuje skutečnost, že nikdo jiný danou činnost nedělá/nemůže dělat/neudělal) a je obligatorní v případech, kdy sloveso v pasivním tvaru má význam tvůrčí činnosti, jejíž výsledek (výtvor, dílo aj.) je podmětem věty. Ni jotte je poměrně časté v psaném textu, v oficiálních a slavnostních projevech. Kara se používá v případech, kdy činitel představuje pro podmět věty zdroj informace, pocitu nebo promluvy. Kono hon wa Čapeku ni jotte kakareta. Tato kniha byla napsána Čapkem. Kono tatemono wa Maria Teredžia ni jotte Tato budova byla postavena Marií taterareta. Terezií. Denwa wa Beru ni jotte hacumei sareta. Telefon byl vynalezen Bellem. Dorobó wa keikan ni (jotte) toraerareta. Zloděj byl chycen strážníkem. Namiko san wa širanai hito kara miči o kikareta. Neznámý člověk se Namiko zeptal na cestu. Jandera san wa minna kara sonkei sarete iru. Pan Jandera je všemi respektován. 114

45 Funkce pasiva A. Přímé pasivum - skutečný pasivní význam Toto použití japonského pasiva odpovídá použití pasiva v češtině. Všimněte si, že u sloves, u kterých existuje podmětný a předmětný tvar téhož významu, vytváří pasívní tvar jen předmětné (tranzitivní) sloveso: kowasu (rozbít něco 4.p) kowasareru kowareru (něco 1.p je rozbité) kimeru (rozhodnout něco, o kimerareru něčem) kimaru (něco je rozhodnuto) B. Nepřímé pasívum Používá se v situacích, kdy aktant zasažený dějem není schopen konání činitele ovlivnit a výsledek děje má na něj obvykle negativní dopad. Zatímco věta Jandera san wa wataši no bíru o nonda obnáší pouhé konstatování faktu, že Jandera vypil moje pivo, její přeměna na větu pasivní Wataši wa Jandera ni bíru o nomareta zdůrazňuje, že mi Jandera vypil pivo (a cítím se ukřivděně). V těchto případech mohou vytvářet pasívum i slovesa podmětná, a to i taková, u nichž v češtině pasivní tvar nepoužíváme. Ame ni furaremašita. Hito ni warawarete hazukašikatta desu. Kinó tonari no hito ni joru osoku made sawagarete nemuru koto ga dekinakatta. Imóto ni asa hajaku okosaremašita. Zmokl jsem. Styděl jsem se, protože se mi lidé smáli. Včera jsem nemohl spát, protože sousedé hlučeli až pozdě do noci. Sestra mě probudila brzo ráno. (a to se mi nelíbilo). Přestože bývá děj vyjádřený nepřímým pasívem obvykle pociťován negativně, jako újma, lze se setkat i s příklady, kdy jde o dopad příjemný či pozitivní: Riku wa bidžin ni joko ni suwararete, nikoniko šite iru. Riku se uculuje, protože se vedle něj posadila krásná dívka. Na rozdíl od češtiny může mít v japonštině sloveso v pasívním tvaru i přímý předmět, označený partikulí o viz příklady výše (hon o susumerareta, miči o kikareta). Srovnejte: Kéki ga taberareta. (Wataši wa) kéki o taberareta. Aši ga fumaremašita. Aši o fumaremašita. Saifu ga nusumaremašita. Saifu o nusumaremašita. Dort se snědl / byl sněden. Snědli mi dort. Noha byla pošlapána. / Šláplo se (někomu) na nohu. Šlápli mi na nohu. Peněženka byla ukradena. Ukradli mi peněženku. C. Zdvořilost vůči druhé osobě Pasívní tvary jsou taktéž používány v uctivé řeči: Ašita koraremasu ka. Nani o benkjó sarete imasu ka. Přijdete zítra? Co studujete? 115

46 D. Vyjádření možnosti nebo schopnosti viz dále Potenciál U samohláskových sloves je pasívní tvar používán taktéž ve významu potenciálu. Zda je dané sloveso použito jakožto pasívum, potenciál či uctivý tvar, obvykle určí kontext. POTENCIÁL Tvoření potenciálu jomu jomeru kaku kakeru iku ikeru/ ikareru kuru korareru suru dekiru U souhláskových sloves tvoříme potenciál od 4. slovesného základu připojením koncovky -ru. Samohlásková slovesa a sloveso kuru potenciál nevytvářejí, pro jeho vyjádření použijeme pasivních tvarů (viz výše). U slovesa iku se můžeme setkat s oběma tvary pravidelným ikeru a pasivním ikareru. Sloveso suru a sinojaponská slovesa vyjadřují potenciál pomocí dekiru: benkjó suru benkjó dekiru benkjó o suru benkjó ga dekiru Potenciální tvary dále ohýbáme jako samohlásková slovesa nomeru nomenai, nometa, nomenakatta, nomemasu, atd. Wataši wa kandži ga jomemasen. Sono okane wa kjó haraemasen. Ano hito wa kono isu ni suwaremasen. Kono nimocu wa omotakute motemasen. Wataši wa kuruma ga unten dekimasu. Mondai wa muzukašikatta desu ga, tadašiku kotaeraremašita. Kaze o hiite ita no de, kinó wa gakkó ni ikaremasen dešita / ikemasen dešita. Mušiba ga takusan aru no de, amai mono ga taberaremasen. Neumím číst znaky. Ty peníze dnes nemohu zaplatit. Ten člověk nebude moci sedět na této židli. Toto zavazadlo je těžké, neunesu ho. Umím řídit auto. Otázka byla těžká, ale dokázal jsem správně odpovědět. Včera jsem nemohl jít do školy, protože jsem byl nachlazený. Nemůžu jíst sladkosti, protože mám hodně zubních kazů. Povšimněte si, že předmětová partikule o se ve větách s potenciálním slovesem mění na ga šinbun o jomu šinbun ga jomeru, sašimi o taberu sašimi ga taberareru. I v potenciálních větách se však někdy můžeme setkat s partikulí o. Jde především o ustálené vazby lokálního předmětu: Sono mori o joru hitori de arukenai. Kjó wa uči o derarenai. Nemohu jít přes ten les v noci sám. Dneska nemůžu z domu. 116

47 Použije-li se partikule o i v případech, kdy nejde o podobné ustálené vazby, vyjadřuje odhodlání nebo silnou vůli něco udělat či dokázat. (Wataši wa) nihongo ga hanasemasu. Umím japonsky. (zdůrazňuje spíše japonštinu) (Wataši wa) nihongo o hanasemasu. Umím japonsky. (zdůrazňuje spíše fakt, že dokážu) Rozlišit vhodnost použití ga a o je poměrně obtížné, proto budeme prozatím při aktivní promluvě preferovat spíše partikuli ga. Možnost volby navíc neplatí pro sloveso dekiru, kde je použití ga obligatorní S (suru koto) ga dekiru, V-u koto ga dekiru (sódži ga dekiru, dokážu uklidit; kaku koto ga dekiru, umím psát). V hovorové řeči se dnes běžně setkáváme s potenciálními tvary samohláskových sloves (a také třeba nepravidelného slovesa kuru), ze kterých je vypuštěna slabika ra. Tyto tvary jsou kratší a kopírují potenciální tvary souhláskových a polosamohláskových sloves, nejsou však považovány za spisovné. taberareru tabereru okirareru okireru korareru koreru Možnost či schopnost (mohu, dokážu, umím) už tedy dovedeme vyjádřit potenciálem i vazbou koto ga dekiru. Jejich význam je v zásadě shodný: Mócaruto wa jonsai no toki piano o hiku koto ga dekita. Mócaruto wa jonsai no toki piano ga / o hiketa. Mozart uměl už ve čtyřech letech hrát na klavír. II. Text A. 石 田 さんは 昨 日 の 午 後 親 せきのおじさんによばれて となりの 町 にあるおじさんの 家 にあそびに 行 くことになりました 車 で 行 きたかったのですが お 母 さんに 先 に 車 を 使 われ てしまったので 自 転 車 で 行 くことにしました なぜなら 石 田 さんの 家 もおじさんの 家 も 駅 から 遠 くはなれていて 電 車 で 行 くのは 不 便 だからです ところが とちゅうで 雨 に 降 られてしまって かさも 何 も 持 っていなかった 石 田 さんは 上 から 下 までびっしょりぬれてしまいました 本 とうは 雨 宿 りしたかったのですが 畑 の 間 を 通 る 道 だったので 雨 宿 りできる 場 所 もありませんでした 石 田 さんは おじさんたちに わらわれるだろうと 思 いながら 雨 の 中 を 自 転 車 で 走 っていました おじさんの 家 に 着 くと 家 ぞくみんなにわらわれて 写 真 もとられてしまいました ま ず おふろに 入 りなさい とおじさんに 言 われて おふろに 入 りました ぬいだふくはおば さんにせんたく 機 の 中 に 入 れられてしまったので いとこのたかしくんのふくをかりること にしました 117

48 おふろから 上 がると おじさんと 来 年 石 田 さんの 通 う 大 学 をじゅけんするたかしくんに 大 学 について 色 々 質 問 されました 出 されたコーヒーを 飲 みながら 聞 かれたことに 答 えて いるうちに 夕 方 になりました 石 田 さんは 帰 ろうとしましたが おじさんに 止 められて おじさんの 家 に 泊 まることになりました たかしくんに 勉 強 についても 質 問 をされましたが 夕 食 の 時 に 出 されたビールを 飲 んで よっていたので うまく 答 えられませんでした B. 先 生 と 学 生 の 会 話 学 生 : 先 生 授 業 に 遅 れてすみません 先 生 :まだ 始 めていませんから 気 にしないで 下 さい でもどうしたんですか 学 生 :おきられなかったんです 昨 日 の 夜 宿 題 をしていて 朝 までねられませんでした そのまま 学 校 に 来 ようと 思 ったのですが ねむくてたえられなくて 先 生 :でも 私 は 宿 題 は 出 していないと 思 いますけど 学 生 :ええ 先 生 の 宿 題 ではありません 私 のもう 一 つのせんこうの 英 語 の 先 生 に 宿 題 をた くさん 出 されて 昨 日 は 楽 しみにしていた 日 本 の 映 画 も 見 られませんでした 先 生 :ははは それはざんねんでしたね でも 私 の 授 業 ではねないでくださいよ 学 生 :はい もちろんです 日 本 語 の 授 業 はおもしろいのでねられません 先 生 :そうですか 私 の 授 業 がおもしろいというのは ちょっとしんじられませんが まあ いいでしょう どうぞ 自 分 のせきにすわってください さて ぜん 員 来 ましたので 授 業 が 始 められますね では 教 科 書 を 出 してください III. Cvičení 1. Utvořte následující slovesné tvary a) kladné přítomné pasivum: たたく えらぶ ひっぱる 書 く ころす むすぶ ぬすむ さそう 働 く b) minulé pasivum: 運 ぶ 開 く 閉 める かす こわす まねく 話 す 泳 ぐ 休 む 来 る c) záporné pasivum: だます おい 出 す する(dělat) はらう 言 う かこむ 聞 く 切 る しかる d) minulé záporné pasivum: ながす 飲 む 行 う 作 る さす すくう とる e) pasivum a sufix tai: たのむ とる 使 う さそう よぶ しる だく 118

49 f) utvořte různé tvary pasiva, zařaďte utvořené tvary do větného kontextu a přeložte: あそぶ 行 く なる ふく なく にげる 降 る 帰 る しぬ 来 る いる とぶ 2. Převeďte do pasiva: 1) 父 は 私 をしかりました 2) 母 は 妹 をほめました 3) 先 生 はその 学 生 もよびました 4) じゅんさはその 男 をしらべました 5) それを 朝 のニュースの 時 間 にほうそうしました 6) 今 日 道 でヤンデラさんが 私 に 話 しかけた 7) 多 くの 学 者 が 公 がい 問 題 について 研 究 している 8) だれかが 私 のかばんを 開 けました 9) 鈴 木 先 生 を 学 者 として 高 くひょうかしている 10)カレル チャぺクは ロボット という 本 を 書 いた 11)カレル 4 世 がこのおしろをたてました 3. Podtržená slova nahraďte: この 本 は 若 い 人 に 読 まれています テレビの 番 組 ~ 見 る 歌 ~ 歌 う 図 書 館 ~ 利 ようする 音 楽 ~あいする 4. Odpovězte: 1) 先 生 にしかられたことがありますか どうしてしかられましたか 2) お 金 をぬすまれたことがありますか いつ どこで だれにぬすまれましたか 3) 友 達 から 何 とよばれていますか 5. Doplňte do vět původce děje s náležitou partikulí: 1) お 姉 さんはほめられました 2) あの 子 はたびたびしかられます 3) あの 人 はきらわれています 4) 鈴 木 さんはりょ 行 にさそわれました 5) 私 はへんなまちがいをしたので わらわれました 6) この 本 は 書 かれました 6. Převeďte do pasiva tak, aby slovo v závorce bylo tématem věty: 1) 母 がしにました (ヤンデラさん) 2) あかちゃんがなきました ( 父 ) 119

50 3) 友 達 が 夜 遅 く 来 ました ( 私 ) 4) カナリヤがにげてしまいました (おじいさん) 7. Určete téma následujících vět/souvětí a převeďte do pasiva: 1) どろぼうがにげておまわりさんは 困 りました 2) そんなことをすると 人 がわらいます 3) 夏 休 み 中 に 母 が 病 気 になって 私 はとてもしんぱいした 4) 子 ども 達 が 夜 遅 くまでさわいで 勉 強 できませんでした 8. Přeložte do češtiny a všímejte si, co je v kterém jazyce vyjádřeno pasivem: 1) 遠 足 の 日 がきまりました 2) はく 物 館 はもう 開 いていますか 3) いすはふ 通 木 でできています 4) 雨 にすっかりぬれました 9. Utvořte potenciální tvary od následujících souhláskových sloves: 書 く とる 買 う 売 る かす 休 む 飲 む 読 む すわる 聞 く なく 作 る ねむる 立 つ 泳 ぐ 待 つ 持 つ 歩 く 走 る 使 う 言 う 10. Vyjádřete možnost či schopnost jiným způsobem: 1) 日 本 語 で 話 すことができますか 2) ペトルくんは 漢 字 をたくさん 書 くことができます 3) 今 日 はしごとがないので 早 く 帰 ることができます 4) 明 日 は 日 曜 日 なので 遅 くまでねることができます 5) この 川 は 水 がきたないので 泳 ぐことはできません 11. Přeložte: 1. Správné odpovědi jsou napsány v knize. 2. Tahle učebnice se v ČR používá nejvíce. 3. Co se z Japonska dováží do ČR? 4. Kdy byl postaven ten dům naproti? 5. Byli jsme pozváni k Tanakovým na večeři. 6. Všichni se mi smáli, protože jsem přišel pozdě. 7. Vždycky, když jsem byl v nesnázích, mi přítel pomohl. 8. Pana Janderu v dětství vychovávala (sodateru) babička. 9. Na té výstavě se obrazy koupit nedají. 10. Kdy chodíte spát? Spal jste dobře? 11. Umím zpívat japonskou písničku. 12. Včera jsem měl horečku, proto jsem nemohl přijít do školy. 120

51 IV. Doplňující poznámky PASIVNÍ TVAR - srovnání Jak jsme si ukázali v této lekci, pasivní tvary sloves mají široké použití i význam. Při překladu do češtiny se musíme řídit kontextem a přítomností dalších členů ve větě. Když však podrobnější souvislosti chybějí, nelze takovou větu přeložit jednoznačně: Srovnej: Sensei wa niku o taberareta. 1. Pan učitel snědl maso. (pouhé vyjádření zdvořilosti) 2. Pan učitel mohl jíst maso. (minulý tvar potenciálního slovesa) 3. Panu učiteli snědli maso. (nepřímé pasivum) Následující věty mají oproti tomu význam zcela jednoznačný: Sensei wa niku ga taberareta (partikule ga u předmětu ukazuje na potenciál), Sensei wa gakusei ni niku o taberareta (přítomnost činitele s partikulí ni znamená, že se jedná o nepřímé pasivum). Je třeba dávat pozor na některé obraty, které v češtině jsou vyjádřeny pasivem a v japonštině nikoliv, a naopak. Ame ni furareta. Zmokl jsem. Inu ni kamareta. Pokousal mě pes. Mise ga aite iru. Obchod je otevřen / má otevřeno. SLOVESNÝ MODIFIKÁTOR ŠIMAU Podobně jako sloveso miru lze navázat na přechodník významových sloves i sloveso šimau (skončit, ukončit). Vazba V-te šimau vyjadřuje dokončení, ukončení činnosti vyjádřené slovesem v přechodníku. V minulém čase V-te šimatta pak k tomuto významu přistupuje ještě další udělat něco omylem nebo dopadlo, skončilo to tak, že... V takových případech se někdy používá společně s příslovcem cui (omylem, neúmyslně, nechtěně). Šukudai o šite šimatte kara terebi o mimasu. Až dodělám domácí úkol, budu se dívat na televizi. Kjó mo osake o nonde šimaimašita. I dnes jsem pil alkohol. (i když jsem neměl či nechtěl) Nihongo no džugjóčú ni cui nemutte šimatta. Při hodině japonštiny jsem usnul. (neúmyslně) Kare wa taihen mazui koto o cui itte šimatta. Ta velmi nešťastná věc mu nechtěně vyklouzla z úst. Wataši wa čigau denša ni notte šimaimašita. Omylem jsem nastoupil do jiného/špatného vlaku. VĚTNÉ ZAKONČENÍ NO DA Větné zakončení no da indikuje, že mluvčí něco vysvětluje, nebo naopak žádá vysvětlení, většinou ohledně něčeho, co slyšel nebo vypozoroval. No da indikuje vztah s předchozí větou nebo situací, která vyjadřuje nějaký předpoklad. V mluvené řeči se často stahuje na n da / n desu. A: Dó šita n desu ka. Co se stalo? B: Saifu o uči ni wasureta n desu. Zapomněla jsem doma peněženku. Dó šita n desu ka. Ha ga itai n desu. Co se ti stalo? Bolí mě zub. 121

52 A: Konban iššo ni pátí ni ikimasen ka. Nepůjdete s námi dneska večer na party? B: Zannen da kedo ikemasen. Ašita tesuto ga Škoda, ale nemůžu. Zítra mám totiž aru n desu. zkoušku. Srovnej: Jandera san wa daigakusei desu ka. Jóko san wa se ga takai desu ka. Jandera san wa daigakusei nan desu ka. Jóko san wa se ga takai n desu ka. No da se používá také v situacích, kdy se mluvčí snaží posluchače vtáhnout do záležitostí, o kterých hovoří (formulace žádosti, pozvání aj.) nebo danou informaci vyjádřit emotivněji. Nótobukku o cukaitai n desu ga, konsento no bašo o ošiete kudasai. Rád bych použil notebook. Řekněte mi prosím, kde je zásuvka. 122

53 K12 ヤンデラさんは 車 のかぎをぬすまれたので 車 で 家 に 帰 れませんでした I. Procvičení čtení a gramatiky 1. Odpovězte na následující otázky? 何 がチェコにゆ 入 されていますか それはどこからゆ 入 されていますか 何 がチェコからゆ 出 されていますか また どの 国 にゆ 出 されていますか 日 本 には 何 がゆ 入 されていますか どこからですか 日 本 からは 何 がゆ 出 されていますか それはどの 国 にゆ 出 されていますか Užitečná slovíčka: せき しょく 石 ゆ ropa 食 りょうひん potraviny でんかせいひん 電 化 製 品 elektronika 2. Dívejte se na obrázky a popište danou situaci. だいきくんはだれに 何 をされましたか 123

54 Slovíčka ke cvičení: くるまでひとをひく 車 で 人 をひく přejet člověka autem かむ kousnout かれし/かのじょをふる 彼 し/ 彼 女 をふる dát kopačky / rozejít se (s přítelem/přítelkyní) はち さす のぞく včela, vosa píchnout, bodnout pokukovat, nakouknout, kradmo nahlédnout メモ 124

55 II. ロールプレイ 1. Nejprve podle obrázků řekněte, jaký měl pan Jandera den. Následně popište nějaký svůj den blbec. 先 週 の 月 曜 日 はひどい 一 日 でした 1 朝 まずさいしょに 駅 員 さんにむりやりまん 員 電 車 におしこまれました 本 とうに 大 へんな 一 日 でした Slovíčka ke cvičení: (あしを)ふむ ( 足 を)ふむ šlápnout (na nohu) まんいん まん 員 přeplněno むりやり おしこむ z donucení, proti vůli, násilně vtlačit, natlačit まちがえる まちがえる splést, zaměnit, chybovat 125

56 私 の 大 へんな 一 日 2. Co byste udělali v následujících situacích? Nejprve vyplňte tabulku za sebe, poté se zeptejte svého kolegy/kolegů. 友 達 に 聞 きましょう ~したときどうしますか 私 さん さん 電 車 の 中 で 足 をふまれたとき どうしますか 外 国 人 に 分 からないことばで 道 を 聞 かれたときどうします か いそがしいときに 友 達 に 来 ら れたらどうしますか 店 の 人 におつりをまちがえら れたときどうしますか 友 達 にかしたデジタルカメラ をこわされたときどうします か 126

57 3. Ze slov v rámečku si vyberte jedno místo, napište si ho do sešitu a neukazujte ho svému kolegovi. Kolega se vás následně bude ptát, zda lze na daném místě něco provádět. Vy odpovídejte pouze ano/ne. Až váš kolega uhádne, o jaké místo se jedná, vystřídejte se. ばい 店 (obchůdek, stánek) 図 書 館 チェコきょうわ 国 体 いく かん カレルばし 学 校 はく 物 館 公 園 動 物 園 ディズニーランド れい) あゆみ: 私 がえらんだ 場 所 をあててください そうた: そこでえがかけますか あゆみ: いいえ かけません そうた: そこでパンが 買 えますか あゆみ: はい 買 えます そうた: そこはばい 店 ですか あゆみ: はい そうです 4. Utvořte trojice a každý si do své tabulky napište 4 činnosti, na které se zeptáte svých kolegů, zda je umí/dokážou. Následně v tabulce vyplňte svůj sloupeček a následně se zeptejte svých kolegů a zaznamenejte jejich odpovědi do tabulky. Z rozhovoru si připravte krátké shrnutí zjištěných informací. できることには 少 しできることには できないことには を 書 きましょう できること わたし さん さん (れい) 泳 げる れい) 友 達 に 聞 きましょう 127

58 あおい: はやとさん はやと: はい あおい: はやとさんは 泳 ますか はやと: いいえ 泳 ません あおい: からい 料 理 が 食 べられますか はやと: はい 食 べられます あおい: 日 本 語 の 本 が 読 めますか はやと: はい 少 し 読 めます あおい: そうですか まとめましょう わたしと C さんは 泳 げます はやとさんと B さんと C さんはからい 料 理 が 食 べられます B さんはあまいものがきらいです C さんはビールが 飲 めません みんな 日 本 語 の 本 が 少 し 読 めます III. Reálie 1. Přečtěte nahlas následující text a přeložte ho. 日 本 の 国 会 めいじ ぎかい ひら とうじ ていこくぎかい 日 本 では 明 治 23 年 (1890 年 )にはじめて 議 会 が 開 かれました 当 時 は 帝 国 議 会 とよ げんざい こっかい しゅうぎいん さんぎいん ぎいん な た ばれていました 現 在 の 日 本 の 国 会 は 衆 議 院 と 参 議 院 という 二 つの 議 院 から 成 り 立 って ほうりつ せいてい よさん います 国 会 では 法 律 が 制 定 されたり 国 家 の 予 算 がきめられたりします また こっかいぎいん しゅしょう ふつう こっかいぎじどう 国 会 議 員 の 中 から 首 相 がえらばれます 国 会 は 普 通 一 年 に 一 回 開 かれます 国 会 議 事 堂 の 中 はなかなか 見 られません とどうふけん しちょうそん ぎいん せんきょ また 都 道 府 県 や 市 町 村 にも それぞれ 議 会 がおかれていて たくさんの 議 員 が 選 挙 でえらばれています 問 題 せんきょけん 1) 1890 年 にはじめて 議 会 が 開 かれたとき だれに 選 挙 権 があたえられましたか いじょう 2) 日 本 で 二 十 歳 以 上 のすべての 男 女 に 選 挙 権 があたえられたのはいつですか 128

59 2. Státní svátky V Japonsku je více státních svátků než u nás. Navíc existuje praxe, že volno je kompenzováno v pracovním dnu i tehdy, když svátek připadne na víkend (např. připadne-li svátek na neděli, je volno následující pondělí). Nahromadění svátků na přelomu dubna a května se nazývá golden week (ゴール デン ウィーク). 1 月 1 日 元 日 がんじつ Nový rok 1 月 第 2 月 曜 日 成 人 の 日 せいじんのひ Den dospělosti 2 月 11 日 建 国 記 念 の 日 けんこくきねんのひ Den vzniku státu 3 月 21 日 春 分 の 日 しゅんぶんのひ Jarní rovnodennost 4 月 29 日 みどりの 日 Den zeleně 5 月 3 日 憲 法 記 念 日 けんぽうきねんび Den ústavy 5 月 4 日 国 民 の 休 日 こくみんのきゅうじつ Národní volný den 5 月 5 日 こどもの 日 こどものひ Den dětí 7 月 第 3 月 曜 日 海 の 日 うみのひ Den moře 9 月 第 3 月 曜 日 敬 老 の 日 けいろうのひ Den úcty ke stáří 9 月 23 日 秋 分 の 日 しゅうぶんのひ Podzimní rovnodennost 10 月 第 2 月 曜 日 体 育 の 日 たいいくのひ Den sportu 11 月 3 日 文 化 の 日 ぶんかのひ Den kultury 11 月 23 日 勤 労 感 謝 の 日 きんろうかんしゃのひ Den díků za práci 12 月 23 日 天 皇 誕 生 日 てんのうたんじょうび Narozeniny císaře 129

60 Nové výrazy ア 行 あいする milovat, mít rád あく 開 く být otevřen あまやどりする 雨 宿 りする schovat se před deštěm いとこ bratranec, sestřenice うまく dobře, šikovně おいだす おい 出 す vyhnat おこる (roz)zlobit se (お)しろ hrad おつり peníze zpět (po zaplacení) おまわりさん strážník カ 行 きにする 気 にする dělat si starosti きらう nemít rád, nesnášet こうがい 公 がい znečištění životního prostředí サ 行 さいしょ(に) na začátku, nejdříve さきに 先 に napřed, předem さす ukazovat さて tak tedy, a nyní, nuže さわぐ dělat hluk ざんねん škoda, smůla しかる plísnit, vynadat した 下 spodek, dolní část しらべる hledat, vyšetřovat, zkoumat しんぱいする obávat se, dělat si starosti じゅけんする dělat přijímačky, zkoušku じゅんさ strážník しんせき 新 せき příbuzný すっかり úplně すくう zachránit せき místo, sedadlo ぜんいん ぜん 員 všichni せんたくき せんたく 機 pračka それぞれ každý, jednotlivý タ 行 たえる snést, odolat だく objímat, (po)chovat たびたび často だます podvádět, oklamat とおる 通 る vést (cesta), projít (kolem, přes) ところが ale, nicméně とちゅうで と 中 で cestou, během 130

61 どろぼう ナ 行 ながす なく にげる ぬれる zloděj vypustit, opláchnout, pustit po vodě plakat utéct být mokrý, zmoknout ハ 行 はこぶ 運 ぶ dopravovat ばしょ 場 所 místo, prostor はなしかける 話 しかける oslovit はなれる být vzdálen, oddělen びっしょり promočený na kost ひょうかする ocenit ふつう(な/の) ふ 通 (な/の) obvyklý, obyčejný, běžný ふべん(な) 不 便 (な) nepohodlný ほうそうする vysílat マ 行 まちがい まちがえる もちろん chyba udělat chybu samozřejmě ヤ 行 ゆしゅつ ゆ 出 vývoz ゆしゅつする ゆ 出 する vyvážet ゆにゅう ゆ 入 dovoz ゆにゅうする ゆ 入 する dovážet ラ 行 りようする 利 ようする používat, využívat 日 本 の 国 会 あたえる dát, přidělit, udělit ~いじょう ~ 以 上 více než (vč.) ぎいん 議 員 poslanec, zastupitel atp. ぎいん 議 院 sněmovna ぎかい 議 会 parlament げんざい 現 在 přítomnost, současnost こっかい 国 会 parlament こっかいぎいん 国 会 議 員 člen Parlamentu (poslanec, senátor) こっかいぎじどう 国 会 議 事 堂 budova jap. Parlamentu さんぎいん 参 議 院 horní sněmovna しちょうそん 市 町 村 velká a malá města, vesnice 131

62 しゅうぎいん 衆 議 院 dolní sněmovna しゅしょう 首 相 ministerský předseda すべて(の) všechno, úplně せいていする 制 定 する (u)stanovit, vytvořit (zákon) せんきょ 選 挙 volby せんきょけん 選 挙 権 volební právo だんじょ 男 女 obojí pohlaví, muž a žena ていこく 帝 国 císařství とうじ 当 時 tehdy とどうふけん 都 道 府 県 administrativní dělení Japonska なりたつ 成 り 立 つ sestávat, skládat se ひらく 開 く otevřít ほうりつ 法 律 zákon(y) よさん 予 算 rozpočet 132

63 13 Kauzativum I. Syntaktické vzorce a gramatika S 1 wa/ga S 2 ni/o V-(sa)seru (Wataši wa) otóto o Tókjó ni ikasemašita. (Wataši wa) otóto ni Tókjó ni ikasemašita. S 1 wa/ga S 2 ni S 3 o V-(sa)seru Sensei wa seito ni hon o jomasemašita. Tvoření kauzativa Nechat / dovolit / přimět Přiměl jsem mladšího bratra jet do Tokia. Nechal jsem mladšího bratra jet do Tokia. Nechat / dovolit / přimět Učitel nechal / přiměl žáka číst knihu. (dal mu přečíst knihu) jomu jomaseru taberu tabesaseru kuru kosaseru suru saseru Kauzativum tvoříme pomocí 1. slovesného základu připojením sufixu -seru (u souhláskových a polosamohláskových sloves) nebo -saseru (u samohláskových sloves). Výsledné sloveso pak ohýbáme jako sloveso samohláskové: jomaseru jomasenai, jomaseta, jomasenakatta, jomasete, jomasemasu, mataseru matasenai, mataseta, matasenakatta, matasete, matasemasu, tabesaseru tabesasenai, tabesaseta, tabesasenakatta, tabesasete, tabesasemasu,... Význam kauzativa a jeho použití ve větě Význam kauzativních tvarů je velmi široký, pohybuje se od dovolit někomu něco dělat, nechat někoho něco dělat až po přinutit někoho něco dělat. V kauzativních konstrukcích s podmětnými slovesy je konatel děje označen buď partikulí ni nebo partikulí o, podle zamýšleného významu: Partikule ni se používá tehdy, když konatel děje vykonává tento děj vědomě a víceméně dobrovolně. Partikule o v sobě tuto kvalitu neobsahuje, naopak jí dáme přednost v případech, kdy je konatel děje do činnosti nucen proti své vůli, nebo se ocitl v dané situaci bez vlastního vědomí a přičinění, popř. vlastní vědomí a vůli ani mít nemůže. Příklady: Mai ga mó ičido Doicu ni ikitai to itta node, kanodžo ni Berurin ni ikaseru koto ni šita. Mai wa mó Doicu ni ikitakunai to itta ga, wataši wa kanodžo o Berurin ni ikaseru koto ni šita. Cugi wa wataši ni haširasete kudasai. Mai říkala, že by ještě jednou ráda jela do Německa, tak jsem ji nechal (dovolil) jet do Berlína. Mai říkala, že už do Německa nechce, ale přiměl (přinutil) jsem ji, aby odjela do Berlína. Příště nechte běžet mě. Sensei wa, kaze o hiita gakusei o džukkiro haširaseta. Učitel přinutil nastydlého žáka běžet deset km. 123

64 Wataši wa tomodači o ičidžikan matasemašita. Tókjó made kuruma o haširaseta. Nechal jsem kamaráda hodinu čekat. Jel jsem až do Tokia. Ve větách s předmětnými slovesy lze použít pouze partikuli ni. Partikule o zde slouží k označení přímého předmětu a použití dvou partikulí o v téže větě není možné. Význam slovesa v takových případech určuje kontext. Srovnej: Sensei wa seito ni hon o jomasemašita. Haha wa otóto ni sódži o sasemašita. Wataši ni sore o sasete kudasai. Kombinace kauzativum + pasivum Učitel nechal / přiměl žáka (dal mu) číst knihu. Maminka přiměla bratra uklidit. Dovolte mi, abych to udělal. / Nechte to udělat mě. Kauzativní tvary sloves lze používat taktéž v pasivní konstrukci. V takovém případě vytvoříme nejprve kauzativní tvar a na něj následně napojíme sufix pasiva: jomu jomaseru jomaserareru macu mataseru mataserareru taberu tabesaseru tabesaserareru U souhláskových a polosamohláskových sloves se běžně používají i zkrácené tvary jomu jomasu jomasareru macu matasu matasareru Kombinace kauzativního a pasivního tvaru je jedním ze způsobů, jak čelit poměrně vágně chápanému významu kauzativa samotného, který se pohybuje mezi svolením na straně jedné a přinucením na straně druhé. Zatímco věta Sensei wa watašitači ni uta o utawasemašita sděluje, že učitel nám povolil / nás nechal / nás přiměl / nás nutil zpívat píseň a na míru učitelova působení můžeme usuzovat jen z kontextu, pak převedení této věty do pasiva Watašitači wa sensei ni uta o utawaseraremašita (utawasaremašita) indikuje, že šlo spíše o nátlak byli jsme učitelem donuceni zazpívat píseň. Použití pasivního tvaru v těchto větách se tak svým významem blíží nepřímému pasivu (viz lekce 12). Petoru wa Jana ni bíru o nomaseta. Jana wa Petoru ni bíru o nomaserareta/ nomasareta. Wataši wa tomodači ni hen na mono o tabesaseraremašita. Otóto wa čiči ni Tókjó ni ikaseraremašita/ ikasaremašita. Wataši wa omoširokunai hanaši o kikaseraremašita / kikasaremašita. Petr Janě povolil / nechal ji / nutil ji pít pivo. Petr do Jany lil pivo. (Jana byla Petrem nucena...) Byl jsem kamarádem přinucen jíst/sníst něco divného. Bratr byl otcem přinucen jet do Tokia. Byl jsem nucen vyslechnout nezajímavý příběh. Vzhledem k tomu, že nezkrácený tvar kauzativního slovesa se chová jako sloveso samohláskové, může zde mít připojení pasivního sufixu význam buď skutečného pasiva, nebo též potenciálu (viz lekce 12 potenciál samohláskových sloves). Uči no ko wa mada čísai node kaimono ni ikaseraremasen. Naše dítě je ještě malé, a proto ho nemůžeme poslat na nákup. 124

65 Oproti tomu pasivum zkrácených kauzativních tvarů má význam jen kauzativně pasivní, nikoliv potenciální. Proto se také v tomto významu používají zkrácené kauzativní tvary v kombinaci s pasivem častěji než nezkrácené. II. Text A. 竹 内 さんのうちでは お 母 さんが 体 をこわして 入 院 してしまったので 大 学 生 で 時 間 のあ る 竹 内 さんがお 母 さんのかわりをさせられることになりました 朝 はみんなより 早 く 起 きて 朝 ご 飯 の 準 備 をしてから お 父 さんと 二 人 の 弟 を 起 します 弟 たちを 着 がえさせ かおをあらわせます それから 三 人 に 朝 ご 飯 を 食 べさせます 三 人 が 朝 ご 飯 を 食 べている 間 に お 父 さんに 持 たせるおべん 当 を 作 ります 後 片 づけも 竹 内 さんの 仕 事 です 本 当 はだれかに 手 伝 わせたいのですが お 父 さんは 仕 事 弟 達 は 学 校 があるので 手 伝 わせられません 週 まつは 学 校 が 休 みなので 弟 達 に 後 片 づけを させます 弟 達 を 学 校 に 行 かせてから 竹 内 さんも 大 学 に 行 きます 弟 達 はまだ 小 さくて 買 い 物 に 行 かせられないので 竹 内 さんが 夕 方 大 学 の 帰 りに 買 い 物 をします うちに 帰 って 一 休 みしてから 弟 達 に 手 伝 わせながら 晩 ご 飯 の 準 備 をします お 父 さんの 仕 事 が 終 わるのが 早 い 日 には 弟 達 をお 父 さんといっしょにお 母 さんのお 見 ま いに 行 かせることもあります 晩 ご 飯 の 後 は 弟 達 をおふろに 入 らせます 毎 日 宿 題 と 予 習 をさせてから 寝 かせます テレビは 竹 内 さんも 家 事 で 忙 しくて 見 られないので お 父 さんにも 弟 達 にも 見 させません B. 今 日 ユレチコヴァーさんは 中 山 さんといっしょにプラハからやく30キロはなれた 有 名 なバロック 様 式 でたてられたおしろへ 出 かけました 朝 7 時 にフローレンツという 地 下 鉄 の 駅 の 前 で 会 うことになっていました 中 山 さんは5 時 半 に 起 きようと 思 っていましたが 疲 れていたので 起 きられませんでした 駅 に 着 いた 時 にはもう7 時 すぎでした ユレチコヴァーさんは 待 たされたのに 少 しもおこ っていませんでした お 待 たせしました すみません と 中 山 さんはあやまって 二 人 で バスていにいそぎました 大 がたバスはほぼまんせきで ぎりぎりに 乗 った 二 人 は まどがわにすわれませんでした 二 人 が 乗 ると バスはすぐにはっ 車 しました 仕 事 や 家 ぞくなどについてしゃべったり い 眠 りしたりしているうちに バスはおしろの 下 の 小 さな 村 にとう 着 しました とちゅうこん でいましたが とう 着 は 予 てい 通 りでした 乗 客 はみんな バスを 降 りておしろの 方 へ 歩 き 125

66 出 しました いくつかの 歴 史 てきなたて 物 の 間 を 通 って はしを 渡 ると おしろのしょうめ んに 着 きます このおしろは 有 名 なかんこう 地 ですが かんこう 客 は 思 ったほど 多 くありま せんでした まずチケット 売 り 場 で 入 場 けんを 買 いました 一 時 間 の 見 学 コースが 90 コルナでした このおしろには ダンスパーティーの 行 われた 大 広 間 や 何 十 人 もの 人 が 一 度 に 食 事 をとれる 大 きな 食 どう じょう 主 夫 妻 の 寝 室 や 子 ども 部 屋 などたくさんの 部 屋 があります どの 部 屋 も 部 屋 の 中 におかれた 家 具 も 食 きもかい 画 もすばらしく ユレチコヴァーさんも 中 山 さん もたくさん 写 真 をとりたかったのですが ガイドさんにきん 止 されたのであきらめました おしろのまわりは フランス 式 庭 園 になっていて 見 学 の 後 庭 園 をすみずみまで 散 歩 し ました 静 かな 庭 をゆっくりと 歩 くのは とても 気 持 ちがよかったです 二 人 は 一 日 を 楽 し くすごすことができました III. Cvičení 1. Utvořte kauzativní tvary sloves a přidávejte sufixy -masu, -masen, -nai, -ta, -te, -tai, atd. 始 める 買 う よろこぶ 答 える おどろく すてる ぬう みがく しんぱいする かんじる 言 う 通 る 眠 る 会 う 見 る やめる 2. Utvořte tvary pasiva od následujících sloves v kauzativním tvaru: とばせる うけさせる 生 きさせる 飲 ませる かんじさせる 食 べさせる なかせる とどけさせる みがかせる 来 させる 降 りさせる 使 わせる 3. Tvořte postupně věty s kauzativním slovesem podle vzoru: 買 う(お 客 さん 高 い 商 ひん) 買 わせる お 客 さんに 買 わせる 高 い 商 ひんを 買 わせる お 客 さんに 高 い 商 ひんを 買 わせる 1) 読 む( 学 生 教 科 書 ) 2) 書 く( 弟 名 前 ) 3) 習 う( 娘 ピアノ) 4) 通 う( 子 ども 学 校 ) 5) 持 つ( 父 荷 物 ) 6) 開 ける( 友 達 まど) 7) 行 く( 妹 病 院 ) 8) 使 う( 岩 田 さん コンピューター) 126

67 4. Převeďte slovesa do kauzativního tvaru a doplňte partikule: 1) 先 生 ( ) 生 と( )この 問 題 ( )かんがえる 2) おじさん( ) 子 ども 達 ( ) 歌 ( )おぼえる 3) 父 ( ) 運 転 手 ( ) 車 ( ) 止 める 4) 社 長 ( ) 社 員 ( ) 日 本 ( ) 行 く 5) 母 ( ) 妹 ( ) 薬 ( ) 買 いに 行 く 6) 図 工 の 先 生 ( ) 子 ども 達 ( )え( ) 書 きに 行 く 5. Přeložte správně pasivní a kauzativní slovesné tvary: 1) 石 田 さんに 三 十 分 も 待 たされました 2) 家 内 にさらをあらわされました 3) おもしろくない 話 を 聞 かされました 4) お 父 さんにタバコを 止 めさせられました 5) 私 は 歌 を 歌 わされました 6) 子 どものころ 私 はよく 兄 になかされました 7) 高 校 のころ 毎 週 英 語 のたん 語 を 二 百 五 十 個 おぼえさせられました 8) 鈴 木 さんを 見 るといつも 私 は 自 分 の 若 いころを 思 い 出 させられます 9) まだ 学 生 なので あの 人 にはそんなにたくさんはらわせられません 6. Doplňte správně sloveso a jeho tvar: 私 の 子 どもは 体 がよわいので 毎 朝 ( 散 歩 する) 朝 ご 飯 には 牛 にゅうを( 飲 む) 野 さ いとくだ 物 をたくさん( 食 べる) 子 どもが 学 校 から 帰 ってからは 少 し( 休 けいする) その 後 でかるい 運 動 を(する) 夜 は 早 く( 寝 る) 7. Přeložte do japonštiny: 1. Nechal mě dvě hodiny čekat před školou. 2. Matka nařídila bratrovi, aby šel koupit chléb a mléko. 3. Nemám rád tomatový džus, ale byl jsem přinucen ho pít. 4. Nechme bratra, ať tu televizi opraví. 5. Nenechal byste mne, prosím, odtud zatelefonovat? 6. Dovolte mi, abych se vám představil. 7. Ředitel ho nechal dělat velmi obtížnou práci. 8. Japonští přátelé nás přiměli, abychom zpívali české písničky. 9. Matka nás každý týden nutí uklízet dětský pokoj. 10. Lze ten balíček poslat letecky? 11. Umím číst znaky, ale pěkně napsat je nedovedu. 12. Tahle cesta je špatná, nedá se po ní jít. 13. Nemohl bych si tu, prosím chvilku odpočinout a napít se vody? 14. Dejte tomu miminku napít čaje! 127

68 IV. Doplňující poznámky HODO / GURAI (KURAI) asi, zhruba, přibližně (hodo též viz L8 a gurai/kurai viz L5) Ve spojení s číselným údajem mají hodo a gurai (kurai) stejný význam, hodo je jen o něco formálnější: Džuppun hodo / gurai mačimašita. Iči man en hodo / gurai kašite kudasai. Čekali jsme asi 10 minut. Půjčte mi tak 10,000 jenů. Obě pomocná jména lze často zaměnit i v jiném kontextu; pouze v případě, kdy mluvčí považuje míru jimi označovanou za extrémní, vymykající se běžné představě nebo obvyklému srovnání, je užití hodo vhodnější: Kao mo mitakunai kurai / hodo kirai desu. Šinu hodo isogašii. Je mi tak nesympatický, že ho ani vidět nechci. Mám toho tolik, že se upracuji až k smrti. Pokud je výraz hodo použit ve větě s přísudkem v záporu, vyjadřuje až do té míry (ne více) viz též L8. Dále má hodo význam čím více..., tím... V těchto použitích není záměna s kurai / gurai možná. Otóto wa imóto hodo benkjó šimasen. Wataši wa maitoši kaigai rjokó dekiru hodo okanemoči de wa arimasen. Kita e iku hodo samuku narimasu. Bratr nestuduje tolik jako sestra. Nejsem natolik bohatý, abych si mohl každý rok dovolit výlet do ciziny. Čím dále (se jde) na sever, tím je chladněji. Stojí-li kurai / gurai za nečíselným výrazem, může znamenat alespoň nebo vyjadřovat určité zlehčování či podceňování objektu ze strany mluvčího ( když je to jen tohle... ). V takových případech nelze zaměnit s hodo. Džibun no heja gurai sódži šinasai. Džibun no namae gurai oboete imasu jo. Katakana gurai kakemasu. Sonna koto gurai kodomo de mo wakaru. Sukoši aruita gurai de cukareta cukareta tte iu na jo. Ukliď si alespoň svůj pokoj. Své jméno si ještě pamatuji. Katakanu ještě zvládnu (napsat). Tomu / Něčemu tak jednoduchému rozumí i dítě. Nefňukej pořád, jak už nemůžeš, když jsme ušli teprve kousek. TÓRI podle, tak jako, stejně jako, v souladu s Iwareta tóri ni šinasai. Takahaši senšu wa minna ga kitai šita tóri kin medaru o totta. Musume wa kesa icumo no tóri gakkó ni ikimašita. Při napojení na substantivum získává tóri znělost dóri: Takahaši senšu wa minna no kitaidóri kinmedaru o totta. Džikandóri ni denša ga kita. Jakusokudóri ni kinó kaette kimašita. Udělej to, jak ti bylo řečeno. Podle očekávání nás všech získal Takahaši zlatou medaili. Dcera odešla dnes ráno do školy jako každý den. Takahaši získal v souladu s očekáváním nás všech zlatou medaili. Vlak přijel na čas. Vrátil jsem se včera, jak jsem slíbil. 128

69 K13 今 日 は 一 時 間 早 く 帰 らせてください 京 都 にいたときの 話 を 聞 かせてください I. Procvičení čtení a gramatiky 1. Odpovězte celou větou na následující otázky. 子 どものときに 親 に 何 をさせられましたか 高 校 の 先 生 にどんな 本 を 読 ませられましたか 子 どものとき 弟 / 妹 に 何 かさせたことがありますか 何 をさせましたか 子 どものときに 親 に 何 かならわせられたことがありますか 子 どものときお 母 さんの 手 伝 いをさせられたことがありますか 2. Dívejte se na obrázky a popište danou situaci. ユレチコヴァーさんは 子 どもに 何 をさせていますか A:ユレチコヴァーさん お 子 さんに 何 か 家 の 手 伝 いをさせていますか? B:はい むすこに たり たりしています むすめに たり たりしています 129

70 Uveďte, co v dané situaci daná osoba řekne, jak požádá. Nezapomeňte uvést stručný důvod a úvodní frázi. すみませんが (さ)せてください II. Poslech 1. Dívejte se na obrázky a rozhodněte, který je podle popisu správný. 130

71 2. Poslouchejte a rozhodněte, jak rodiče rozhodli. お 父 さんとお 母 さんが 来 月 からヤンとエリカに 習 わせるならいごとは 何 ですか ヤン ア)ピアノ イ) 習 字 ウ) 英 語 エリカ ア)ピアノ イ) 習 字 ウ) 英 語 III. ロールプレイ 1. 子 どものときさせられたことは? Nejprve si přečtěte příkladové věty a následně se ve dvojicích ptejte a vyplňte níže uvedenou tabulku. 例 ) にっじゅっしゅう サッカー 部 にいたとき 校 庭 毎 日 二 十 周 走 らせられた 毎 週 土 曜 日 げん 関 をそうじさせられた 131

72 友 達 に 聞 きましょう 私 さん 学 校 で 家 庭 で ( 家 で) 2. Informace získané v rozhovoru ve cvičení 1 písemně sepište a připravte si krátké ústní shrnutí. 132

73 3. Nejprve si přečtěte uvedený rozhovor a následně si ve dvojici rozdělte role. Vyberte si z nabízených situací a utvořte rozhovor. Nezapomeňte uvést důvod. 朝 から 頭 が 痛 い/ 体 ちょうがわるい 早 く 帰 りたい 大 事 なテストがある 来 週 授 業 を 休 みたい ドイツが 大 好 き 留 学 したい 日 本 人 の 友 達 がほしい 日 本 に 行 きたい 歴 史 の 勉 強 が 楽 しくない やめたい 会 話 れい) (ノックする) 学 生 :しつれいします 先 生 :ああ ヤナさん こんにちは 学 生 :こんにちは 先 生 今 お 時 間 よろしいですか 先 生 :はい 大 じょう 夫 ですよ 学 生 :じつは 来 週 英 語 の 大 事 なテストがあるんです それで すみませんが 来 週 の 授 業 を 休 ませてください 先 生 :そうですか しかたがありませんね いいですよ 学 生 :ありがとうございます では しつれいします 4. Utvořte dvojice. Jeden bude mít roli A a druhý roli B. V souladu se zadáním jednotlivých rolí sehrajte rozhovor. A おな B さんが あなたと 同 じと ころでアルバイトをしたが っています しかし あな たは B さんに アルバイト をさせたくありません ア ルバイトの 人 数 が 多 くなる と あなたのきゅうりょう が 少 なくなるからです B さんに あなたと 同 じとこ ろでアルバイトさせないよ うにしてください B あなたは A さんと 同 じところでアルバイ トしたいです 仕 事 の 内 ようについて A さんに 聞 いてください 133

74 IV. Reálie Dárky V Japonsku se dávají dárky při nejrůznějších příležitostech. Některým se říká podle angličtiny purezento (プレゼント), např. tandžóbi purezento ( 誕 生 日 プレゼント), kurisumasu purezento (クリスマスプレゼント). Jindy se pro ně používá termín oiwai (お 祝 い) blahopřání či oslava. Oiwai tak může znamenat jak slavnostní akci, tak i blahopřání a dárek s ním spojený. Hned při narození dostane dítě svůj první dárek - tandžó iwai ( 誕 生 祝 ). Když nastoupí na novou školu, dostává njúgaku iwai ( 入 学 祝 ), po jejím skončení pak socugjó iwai ( 卒 業 祝 い). Při nástupu do práce ho čeká šúšoku iwai ( 就 職 祝 い) a ke svatbě kekkon iwai ( 結 婚 祝 い). Jako dárek se dávají užitečné věci i peníze. Peníze se však musí vždy vložit do obálky nebo ještě lépe do šúgi bukuro ( 祝 儀 袋 ), což je bílý obal s červeným pruhem či dekorací, někdy se objevuje i kombinace se zlatou nebo stříbrnou stuhou. Základními barvami pro radostnou slavnostní příležitost jsou však bílá a červená. Při svatbě dávají příchozí svatebčané peněžní dar na hostinu a za to pak dostávají hikidemono ( 引 出 物 ), což je dárek od novomanželů za to, že se zúčastnili jejich svatby. Naopak při smutné či starost vzbuzující příležitosti používáme termín omimai (お 見 舞 い). Nejčastěji se toto slovo používá ve významu návštěvy v nemocnici nebo u nemocného, ale když při takové návštěvě dáte nemocnému nějaký dárek (často ovoce nebo květiny), říká se tomuto dárku rovněž omimai. Při pohřbu se dává kóden ( 香 典 ) nejčastěji peníze v bílém obalu s černou, příp. i stříbrnou dekorací (takový obal ovšem neužíváme při omimai, kde bychom tím nemocnému naznačovali, že mu trochu předčasně přispíváme na pohřeb). Za kóden a účast na pohřbu dostanou příbuzní a známí kóden gaeši ( 香 典 返 し) částku, která se rovná třetině až polovině jejich daru. V současné době rodina někdy namísto kóden gaeši dává příspěvek nějaké nadaci, náboženské či dobročinné organizaci. Další dárky mají souvislost s jednotlivými obdobími roku. Děti dostávají na Nový rok od rodičů a příbuzných finanční obnos otošidama (お 年 玉 ), který mohou zčásti utratit, ale většinou jsou nabádány ke spoření. V létě si dávají dospělí dárky očúgen (お 中 元 ) a na konci roku oseibo (お 歳 暮 ). To nebývají peníze a dávají se jako poděkování za pomoc či přízeň v uplynulém období. Tyto dva druhy dárků si mezi sebou vyměňují i firmy. 134

75 V. Frazeologie どうも Krátké slovíčko v japonštině vyjadřuje nejistotu nebo váhání mluvčího překládáme nějak, tak nějak. Druhým významem je naopak zesílení obsahu promluvy dost, velmi, moc. V tomto smyslu bývá také součástí zdvořilostních frází. Někdy je klíčová část takové fráze vypuštěna a samotné dómo ji nahrazuje může pak podle kontextu znamenat děkuji, promiňte, jak se máte, dobrý den apod. Takové vyjádření však nepatří mezi nejzdvořilejší, proto ho neužíváme vůči neznámým či výše postaveným lidem. どうも 上 手 くいかない どうも 体 のちょう 子 がわるい あの 人 のかんがえていることは どうもよく 分 か らない いなかに 住 むのはどうも 不 便 だ 今 日 はどうも 寒 いですね どうもありがとう どうもすみません 先 日 はどうも どうもどうも Nějak mi to nejde (ať dělám, co dělám, nevím přesně proč). Nějak mi není dobře. Dost dobře nevím (netuším), o čem ten člověk přemýšlí. Život na venkově má své mouchy (je v lecčem nepohodlný). Dneska je nějak / dost zima, že? Děkuji pěkně. Moc se omlouvám. Promiňte prosím. Díky za minule. Pouhý zdvořilostní pozdrav, který ani nemusí být vyjádřením konkrétního díku nebo omluvy. あの あのう あのね Slouží k upoutání pozornosti, chceme-li promluvit k někomu, kdo se dívá jinam, nebo chceme-li o něco požádat. Varianta ano ne se používá jen mezi přáteli nebo směrem vůči níže postaveným osobám. Často ji používají také děti, které mají tendenci vkládat partikuli ne do každé promluvy. Proto pozor na její nadužívání. あの すみません ちょっと 質 問 があるんで すが お 母 さん あのね 今 日 ね ようち 園 でね Promiňte prosím, mohl bych se na něco zeptat? Maminko, helé, dneska, víš, ve školce, jó... おかげで/おかげさまで Vazbou okage de se označuje příčina, která má pozitivní následek ( díky něčemu... ). Její uctivější podoba okagesama de ( díky vám ) se pak často používá ve frázích vyjadřujících poděkování, chválu nebo vděčnost. Zde ovšem někdy ustupuje příčinný vztah do pozadí a vazba má funkci ryze zdvořilostní. シートベルトのおかげでいのちがたすかった 大 きな 木 があったおかげで 雨 にぬれずにすんだ Přežil jsem díky pásu. (Můj život byl zachráněn díky bezpečnostnímu pásu.) Velké stromy mě ochránily před deštěm. (Díky stromům jsem nezmokl.) 135

76 おかげで よく 分 かりました おかげさまで 大 へん 勉 強 になりました おかげさまでみんな 元 気 です Díky vám tomu dobře rozumím. / Díky vám jsem to dobře pochopil. Díky vám mi to bylo velice k užitku./ Díky vám jsem se velmi poučil. Děkuji za optání, daří se nám dobře. (Díky vám) jsme všichni zdrávi.) 136

77 Nové výrazy ア 行 あきらめる vzdát se, rezignovat, být smířen あとかたづけ 後 かたづけ úklid うつ bít, udeřit, střelit うりば 売 り 場 prodejna, pult おおがた 大 がた velký おおひろま 大 ひろま velký sál, hala おくさん 奥 さん manželka, paní おこづかい お 小 づかい kapesné おてあらい お 手 あらい toalety おにあいです Sluší vám to. おみまい お 見 まい návštěva nemocného カ 行 かいが かい 画 obraz, malba かえりに 帰 りに cestou domů かない 家 内 (moje) manželka かわり náhrada かんこうきゃく かんこう 客 turista かんこうち かんこう 地 turisticky zajímavé místo かんじる cítit, pociťovat きゅうけいする 休 けいする udělat (si) přestávku きゅうりょう plat, mzda ~きょうしつ ~ 教 室 kurz / kroužek (čeho) ぎりぎり těsně, jen tak tak, na poslední chvíli きんしする きん 止 する zakázat けいかん policista けんがく 見 学 exkurze こうてい 校 庭 školní pozemek/zahrada ごしゅじん ご 主 人 manžel, pán サ 行 サッカーぶ サッカー 部 fotbalový kroužek さんすう さん 数 matematika しかたがない Nedá se nic dělat. / Nic naplat. ~しき ~ 式 styl (sufix) ~しゅう ~ 周 krát (kolik kol nějakého okruhu) しゅうじ 習 字 krasopis, kaligrafie じゅく odpolední/večerní škola, doučování, přípravka じゅんび 準 備 příprava しょうかいする představit (někoho někomu) じょうきゃく 乗 客 cestující じょうしゅ じょう 主 hradní pán 137

78 しょうひん 商 ひん zboží しょうめん přední část, průčelí しょっき 食 き nádobí しんしつ 寝 室 ložnice すいえい 水 泳 plavání ずこう 図 工 výtvarná výchova すてる vyhodit, odhodit, opustit すみずみ do všech částí, všude せわする 世 話 する pečovat, starat (se) タ 行 だいじ(な) 大 事 (な) důležitý たいちょうがわるい 大 ちょうがわるい být někomu zle, cítit se špatně たんご たん 語 slovo つかまえる chytit, lapit ていえん 庭 園 zahrada, park てつだい 手 伝 い pomoc, pomocník てんない 店 内 obchod (uvnitř) ナ 行 にゅうじょうけん 入 じょうけん vstupenka にんずう 人 数 počet osob ねかす 寝 かす uložit ke spaní, odložit (~の)せわ (~の) 世 話 péče (o ) ハ 行 はし most はっしゃする はっ 車 する odjíždět, vyjet ひとやすみ 一 休 み odpočinek ~ぶ ~ 部 kroužek (čeho) ~ふさい ~ 夫 妻 manželé, pan a paní (sufix) へび had ほぼ téměř, takřka, skoro マ 行 まどがわ まんせき むすめ (strana) u okna všechna sedadla obsazena, plný dcera ヤ 行 やく přibližně, asi ようしき 様 式 sloh, styl よしゅう 予 習 příprava na vyučování よてい 予 定 plán, úmysl よろこぶ radovat se 138

79 10-13 Doplňující cvičení I. Texty 1. Přečtěte následující texty a přeložte: A. たかしくんの 日 記 今 日 昼 すぎに うちの 父 に 呼 ばれたいとこのマーくんがあそびに 来 た 雨 が 降 っている 中 をとなり 町 の 自 宅 から 自 転 車 に 乗 って 来 た 上 から 下 までずぶぬれになってるマーくん を 見 て 大 笑 いしてしまった ごめんね どうして 雨 の 中 自 転 車 で 来 たのか 理 由 を 聞 くと 本 当 は 車 で 来 たかったけど お 母 さん に 先 に 使 われてしまって 雨 は 降 らないと 思 っていたんだけど と 言 っていた その 後 おふろから 上 がったマーくんと コーヒーを 飲 みながら 色 々な 話 をした とちゅ うで 父 が 話 にくわわって 大 学 についても 質 問 させられた ぼくもマーくんが 通 っている 大 学 をじゅけんさせられることになっているからだ その 大 学 に 行 きたくなくはないけど 合 格 するのはむずかしいと 思 う でも マーくんの 話 を 聞 いている 間 に 今 までよりずっと 行 きたくなった 今 後 は もっと 一 生 けんめい 勉 強 しようと 思 う 合 格 できるかどうかはわか らないけど 夕 方 になって マーくんは 暗 くなる 前 に 帰 ろうとしたけど 父 が 帰 らせなかった 夕 食 を 食 べさせながら お 酒 も 飲 ませて 自 転 車 では 帰 れなくしてしまった 飲 酒 運 転 になるから ね それで 家 に 泊 まることになった おかげで その 後 も 色 々 話 ができて ぼくはうれし かったけど マーくんにはめいわくだっただろう 明 日 朝 から 大 学 の 授 業 に 行 けるのだろ うか ごめんね マーくん わるいのは 全 部 うちの 父 だからね B. 竹 内 さんの 弟 の 作 文 ぼくの 一 日 ぼくのうちでは お 母 さんが 病 気 になって 入 院 してしまったので ちょっと 大 変 です お 姉 ちゃんがお 母 さんの 代 わりをすることになりましたが お 母 さんよりうるさくて すぐお こります お 母 さんがいた 時 は 毎 朝 7 時 に 起 きていましたが 今 は6 時 半 にお 姉 ちゃんに 起 こされま す 後 30 分 寝 たいと 言 っても いつもベッドからおい 出 されてしまいます お 姉 ちゃんは お 母 さんがいない 時 に 遅 こくさせたくないから と 言 っていますが 本 当 は 自 分 が 起 133

80 きた 後 に ほかの 人 が 眠 っているのがいやなのだろうと 思 います お 父 さんも さい 近 は6 時 半 に 起 きて ぼく 達 といっしょにお 姉 ちゃんが 朝 ご 飯 を 作 るのを 待 っています ご 飯 は お 母 さんが 作 るご 飯 ほどおいしくありませんが 自 分 で 料 理 させられたくないので もんく は 言 いません 学 校 から 帰 ってもお 母 さんがいないので 弟 といっしょにテレビを 見 ます 夜 テレビを 見 ようとすると お 姉 ちゃんにおこられるので 見 られません お 姉 ちゃんは お 父 さんにも テレビを 見 させません 時 々お 姉 ちゃんは 大 学 を 休 むので ぼく 達 が 帰 ると もう 家 にいることがあります ぼく も 時 々 学 校 を 休 みたくなることがあります 昨 日 そう 言 ったら お 姉 ちゃんに 頭 をたたかれ ました 毎 日 毎 日 何 かの 理 由 でお 姉 ちゃんにおこられたりたたかれたりしています お 母 さ んに 早 く 元 気 になって 家 に 帰 って 来 てほしいです II. Cvičení 1. Procvičování slovesných tvarů: Vytvořte od následujících sloves pasivní tvary a vyčasujte je od 1. do 5. slovesného základu: 忘 れる 考 える 借 りる 洗 う 呼 ぶ 笑 う 青 くする 決 定 する Vytvořte od následujících sloves kauzativní tvary a vyčasujte je od 1. do 5 slovesného základu: 払 う 流 す 感 じる 泣 く 変 になる 送 る 覚 える 飛 ぶ 感 動 する Vytvořte od následujících sloves potenciální tvary a vyčasujte je od 1. do 5 slovesného základu: 笑 う 洗 う 呼 ぶ 飛 ぶ 言 う 切 る 泣 く 料 理 する 元 気 になる Vytvořte z následujících sloves pasivní + kauzativní tvary a vyčasujte je od 1. do 5 slovesného základu: 食 べる 練 習 する 借 りる 座 る 立 つ 覚 える 決 める 大 きくする Vytvořte od následujících sloves přací tvar kladný i záporný a oba vyčasujte od 1. do 5 slovesného základu: 笑 われる 飛 ばされる 覚 えられる 作 らせる 買 わせる いなくなる 小 さくさせる 離 こんさせられる 見 られる Od následujících slovesných tvarů vytvořte tvary vyjadřující změnu stavu (např. 青 い 青 くなる): ない わからない ほしい 座 りたい 食 べたくない 見 せたい 飛 べない できない 覚 えられない 笑 いたくない 134

81 2. Z následujících větných frází vytvořte smysluplné věty a pak je přeložte: 1) お 金 を 借 りたい 2) この 写 真 は 見 られたくない 3) ここにいてほしい 4) 友 達 に 泣 かされてしまう 5) 小 さな 島 を 買 わされる 6) 家 が 流 される 7) 代 理 をさせる 8) 食 べたくなくなる 9) 窓 が 開 かなくなる 10) 笑 えないことがある 11) 自 宅 から 学 校 に 通 えなくなる 12) 今 日 は 料 理 をしたくない 13) 風 にふかれる 14) あの 人 のことが 忘 れられない 3. Dokončete věty a přeložte je: 1) 今 日 学 校 に 行 く 時 2) 今 日 家 に 帰 ると 3) 今 日 学 校 から 帰 った 時 4) 今 日 家 に 帰 ってから 5) 今 日 家 に 帰 った 後 で 6) 国 きょうの 長 いトンネルをぬけると 7) 友 達 に 電 話 をかけようとした 時 8)お 母 さんに 洗 たくさせられる 前 に 9) 弟 に 料 理 を 作 らせている 間 に 10) 日 本 語 の 練 習 をしながら 4. Spojte následující dvojice či trojice vět do jednoho souvětí: 1) 昨 日 は 映 画 を 見 ました それからレストランで 食 事 をしました 2) 週 末 は 音 楽 を 聞 きます コンピューターでゲームをします それに 本 も 読 みます 3) 私 は 駅 まで 走 って 行 きました すると すぐ 電 車 がホームに 入 ってきました 4) 昨 日 の 朝 起 きました その 前 にいやなゆめを 見 ました 5) 日 本 まで 飛 行 機 に 乗 りました その 間 ずっと 眠 っていました 6) 夕 方 公 園 を 散 歩 していました その 時 いぬにほえられました 7) 先 生 に 立 たされました そして 座 らされました その 後 また 立 たされて 座 らされまし た 8) 遠 く 離 れた 国 に 住 んでいます でも 日 本 のことは 忘 れられません 5. Dejte slovesa v závorkách do správného tvaru a celou větu přeložte: 1)この 前 広 島 に( 行 く) 時 げんばくドームを 見 ました 2)かさがないので 雨 が( 降 る) 前 に 家 に 帰 りたい 135

82 3) 今 日 先 生 に 呼 ばれて 明 日 も 学 校 に 来 てください と( 言 う) 4) ペトルくん ちょっとわからないことがあるので ( 教 える)んだけど 5) 友 達 がビールを 飲 んでいるのを 見 ていると ぼくも( 飲 む) 6) 子 どものころ 体 がよわかったので 両 親 に 毎 日 野 さいを( 食 べる) 7)お 店 でお 金 を( 払 う)として かばんを( 開 ける) さいふがなかった 8)その 場 で( 考 える) 話 すのはむずかしいです 9) 日 本 の 友 達 に 電 話 をかけて チェコにお 米 を( 送 る) 10) この 台 風 の 動 き 方 は 変 で 日 本 に( 近 づく) 日 本 から( 離 れる)しています 6. Doplňte GURAI nebo HODO podle významu a přeložte: 1) それ( ) 食 べなさい 2) それ( )たくさん 入 りません 3) あれ( )のコンピューターはたくさんあります 4) あの 人 ( )すばらしい 人 は あまりいません 5) ニュース( ) 聞 きなさい 6) それ( )の 寒 さなら 大 じょう 夫 です 7) 明 日 も 今 日 と 同 じ( ) 暖 かいでしょう 8) 明 日 は 今 日 ( )は 暖 かくないでしょう 9) 今 日 も 帰 りは 昨 日 とおなじ( )になります 10) 一 か 月 ( ) 休 みがほしいです 136

83 ア 行 III. Nové výrazy いつも vždy いんしゅうんてん 飲 酒 運 転 řízení vozidla pod vlivem alkoholu おおわらい 大 笑 い velký smích おかげで díky komu, čemu カ 行 かんどうする 感 動 する být dojatý くわわる připojit se, zúčastnit se けっていする 決 定 する rozhodnout (se), stanovit, určit げんばく atomová bomba こっきょう 国 きょう státní hranice サ 行 さいきん さい 近 v poslední době じたく 自 宅 dům (vlastní) ずぶぬれ úplně promoklý さくぶん 作 文 slohová práce タ 行 だいじょうぶ 大 じょう 夫 v pořádku たいふう 台 風 tajfun だいり 代 理 zástupce, zastupování ちかづく 近 づく přiblížit se, přibližovat se ちこくする 遅 こくする zpozdit se トンネル tunel ナ 行 ぬける ハ 行 ほえる ホーム マ 行 めいわく もんくをいう projet (skrz), vypadnout (zub, vlas) štěkat, výt nástupiště potíže stěžovat si ラ 行 りこんする 離 こんする rozvést se りゆう 理 由 důvod 137

84 14 2 Podmínkové věty, imperativ I. Syntaktické vzorce a gramatika PODMÍNKOVÉ A ČASOVÉ VĚTY VV-to VH Šigacu ni naru to, sakura ga sakihadžimeru. Kare wa okane ga aru to, keiba ni iku. VV-ba VH Kono secumei o jomeba wakarimasu jo. Takakereba kaimasen. VV-tara VH Ašita ame ga futtara, kaimono ni wa ikimasen. Šiken ga owattara sugu uči ni kaerimasu. VV nara VH Kare nara, konai to omoimasu. Ojogu nara, púru de ojogitai. když Když nastane duben, rozkvetou sakury. Když má peníze, chodí na dostihy. jestliže, pokud aj. (viz níže) Když si přečteš toto vysvětlení, pochopíš to. Bude-li to drahé, nekoupím si to. až, jestliže, pokud, když aj. (viz níže) Pokud bude zítra pršet, na nákup nepůjdu. Vrátím se domů hned, jakmile skončí zkouška. jestliže, pokud aj. (viz níže) Pokud jde o něj, tak ten podle mě nepřijde. Když plavat, tak chci plavat v bazénu. Jazykové prostředky, které se v japonštině užívají k vyjádření podmínky, v mnoho případech vyjadřují také časové určení, a proto je pro rozlišení mezi větou podmínkovou a větou časovou potřeba zvážit kontext. a) Spojovací partikule TO V 10. lekci jsme se již seznámili se spojovací partikulí TO, která se používá převážně v časových, ale i podmínkových větách, v mluvené i psané řeči. 1. v případě přítomného děje se používá zejména pro vyjádření: obecných a objektivních skutečností (pokaždé když/poté, co nastane A, nastane B): Botan o osu to, kippu ga dete kimasu. Po stisknutí tlačítka obdržíte lístek. 1 to 2 o tasu to, 3 ni naru. 1 a 2 jsou 3. (Když sečteme 1 a 2 ) Nihon de wa, rokusai ni naru to, šógakkó ni Když je dítěti v Japonsku šest let, hairimasu. nastoupí na základní školu. zvyku, opakované činnosti (lze použít i k vyjádření zvyku v minulosti) Maiasa okiru to, kóhí o nomimasu. Každý den, když ráno vstanu, piju kávu. Kodomo no koro wa, asa okiru to icumo taisó o Když jsem byl malý, tak jsem ráno, když šimašita. jsem vstal, cvičil. 137

85 2. v případě minulého děje: HV vyjadřuje objev, zjištění (v HV se často objevují konstrukce: hito ga ita / mono ga atta / -šite ita/ nioi ga šita / oto ga šita / adži ga šita aj.) Kado o magaru to, sugu kanodžo no manšon ga mieta. Jakmile jsem zahnul za roh, objevil se dům, ve kterém bydlí. Kanodžo no čikaku ni iku to, ii nioi ga šita. Když jsem se k ní přiblížil, ucítil jsem pěknou vůni. Júbin uke o miru to, tegami ga haitte ita. Když jsem se podíval do schránky, byl tam dopis. vyjadřuje pokračování činnosti stejnou osobou (podmět obou vět musí být stejný, partikule TO zde má funkci obdobnou konstrukci -TE KARA): Kare wa uči ni kaeru to, tomodači ni denwa šita. Sensei wa kjóšicu ni hairu to, mado o aketa. Poté, co se vrátil domů, zavolal příteli. Pan učitel poté, co vešel do učebny, otevřel okno. HV nesmí vyjadřovat rozkaz, návrh, či jiný volní projev! * Nacu ni naru to, umi ni ikó Nacu ni nattara, umi ni ikó. (TARA viz níže) b) Spojovací partikule BA Spojovací partikule BA se pojí k 4. slovesnému základu. U A-i adjektiv se k jejich kmeni připojuje tvar -kereba. Stejným způsobem se napojuje na zápor a přací tvar. jomu jome jomeba takai takakere takakereba iu ie ieba -nai -nakere -nakereba taberu tabere tabereba -tai -takere -takereba suru sure sureba da nara (starší varianta naraba) kuru kure kureba de aru de areba Použití, význam Spojovací partikule BA se užívá pro vyjádření podmínky - obecné, objektivní i subjektivní (tj. pokud, jestliže). Výrazy moši a moši mo zdůrazňují, že se jedná o hypotézu (kdyby). Haru ga kureba, hana ga saku. Ašita ame ga fureba kaimono ni wa ikimasen. Ima sugu dekakereba, maniau to omou. Ašita tenki ga jokereba, pikunikku ni ikimašó. Moši minna kjórjoku sureba, seikó suru dešó. S příchodem jara vše rozkvétá. Bude-li zítra pršet, na nákup nepůjdu. Vyjdeme-li hned, nejspíš to stihneme. Bude-li zítra hezky, vyrazíme na piknik. Pokud budou všichni spolupracovat, uspějeme. Partikuli BA nelze použít k vyjádření jednorázového minulého děje: *Kusuri o nomeba, sugu naorimašita. Kusuri o nomu to / nondara, sugu naorimašita. 138

86 c) Spojovací partikule TARA Tento typ podmínky vytvoříme připojením koncovky -ra k minulému času sloves a adjektiv. jomu jonda jondara takai takakatta takakattara iu itta ittara -nai -nakatta -nakattara taberu tabeta tabetara -tai -takatta -takattara suru šita šitara da datta dattara kuru kita kitara de aru de atta de attara Použití, význam Spojovací partikule tara má následující funkce, užívá se pro vyjádření: 1. podmínky (nevíme, zda skutečnost ve VV nastane), tj. když, jestliže, pokud by / kdyby. Kono šiken ni gókaku dekinakattara, gakkó o jamemasu. Šicumon ga attara, te o agete kudasai. Moši rainen Nihon ni ittara, Hirošima ni ikimasu. Mó čotto takakattara, daremo kawanai to omou. Kdybych tuhle zkoušku neudělal, skončím se školou. Kdybyste měli otázku, zvedněte ruku. Kdybych jel příští rok do Japonska, jel bych do Hirošimy. Kdyby to bylo o něco dražší, nikdo by si to podle mě nekoupil. 2. něčeho, co v budoucnu určitě nastane časová věta Uči ni kaettara, benkjó šimašó. Mó sukoši aruite čódžó ni cuitara, ičidžikan jasumó jo. Rainen Nihon ni ittara, Hirošima ni ikimasu. Uči ni cuitara keitai ni méru čódai. Až se vrátíme domů, budeme se učit! Ještě kousek půjdeme a až dorazíme na vrchol hory, hodinu si odpočineme. Až pojedu příští rok do Japonska, pojedu do Hirošimy. Až dorazíš domů, napiš mi smsku. Tara se používá pro vyjádření jednorázové podmínky, nikoli k vyjádření opakované činnosti či obecné pravdy: Haru ga kitara, jama ni ikó. Haru ga kitara, sakura no hana ga saku.??? Haru ga kitara, jama ni ikó. Haru ga kitara, sakura no hana ga saku.??? 3. časové věty minulé (jednorázové, Haru často ga kitara, náhlé jama nebo ni ikó. nečekané zjištění) - když Haru ga kitara, sakura no hana ga saku.??? Mado no soto o mitara, Jamadasan ga tatte ita. Když jsem se podíval z okna, stál tam pan Jamada. Kinó omise ni ittara, tomodači ga ita. Včera, když jsem šel do obchodu, potkal jsem kamaráda. Srovnej: použití kondicionálu BA a TARA Spojovací partikule ba a tara mají řadu významově blízkých použití, přičemž v takových případech se ba užívá spíše pro formální psaný styl, zatímco tara je častější v hovoru. V některých použitích se však rozcházejí. Např. ba nelze použít v případě VV časové, vyjadřující jednorázovou činnost. 139

87 Sloveso ve tvaru kondicionálu je časově neurčené, český překlad se řídí koncovým tvarem řídícího slovesa v souvětí. Pro vyjádření hypotetické podmínky se na začátek věty často připojuje výraz moši nebo moši mo a na konec věty daró/dešó. Srovnej: Kekkon šitara/sureba atarašii uči ni hikkošimasu. Moši kekkon šitara/sureba atarašii uči ni hikkošimasu. Madžime ni benkjó šitara/sureba, gókaku šimasu jo. Madžime ni benkjó šitara, gókaku šita. Až/jestli se ožením, přestěhuji se do nového domu. Kdybych se ženil, přestěhoval bych se do nového domu. Budeš-li se pilně učit, tak tu zkoušku uděláš. Když jsem se pilně učil, udělal jsem zkoušku. Pro zdůraznění skutečnosti, která nenastala (hypotetická podmínka v minulosti co by bylo bývalo, kdyby...), se v japonštině obvykle používá kondicionál průběhového času. Madžime ni benkjó šite itara/ireba, gókaku šite ita daró / šite imašita. Moši ano toki Džon to kekkon šite itara/ireba Igirisu ni hikkošite ita dešó / hikkošite imašita. Kdybych se byl učil pilně, býval bych udělal zkoušku. Kdybych si byla tenkrát vzala Johna, byla bych se bývala přestěhovala do Anglie. U hypotetické podmínky se můžeme na konci souvětí setkat se spojkou noni, která nahrazuje pravděpodobnostní tvar spony daró/dešó. Taková věta získává emoční zabarvení vyjadřující lítost nebo soucit mluvčího (je škoda, že se něco stalo/nestalo) Madžime ni benkjó šite itara/ireba, gókaku šita noni / šite ita (noni). Kinó gakkó ni kite itara/ireba, Tanaka san ni aeta noni / aete ita (noni). Kdybych se byl učil pilně, býval bych udělal zkoušku. (a je mi líto, že to tak nedopadlo) Kdybys byl včera ve škole, mohl ses setkat s panem Tanakou.(ale bohužel jste se minuli) Na rozdíl od vyjádření podmínky pomocí spojovací partikule to může VH vyjadřovat vůli mluvčího přání, žádost, rozkaz, radu, zákaz, povolení nebo záměr atp. Wakaranakattara/wakaranakereba, šicumon šite kudasai. Moši ašita džugjó ga nakattara/nakereba, hiru made nemuritai. Ašita ame ga furanakattara/furanakereba, kóen ni ikimasen ka. Jestliže tomu nerozumíte, zeptejte se. Kdyby zítra nebyla škola, chtěl bych spát celé dopoledne. Nepůjdeme zítra do parku, když nebude pršet? Slovo moši, které často figuruje ve větách vyjadřujících kondicionál, někdy implikuje podmínku i ve větách, kde kondicionál není slovesným tvarem explicitně vyjádřen. Moši kowareta baai ni wa torikaemasu. Moši okureru toki ni wa denwa o šimasu. d) NARA kondicionální tvar spony Tvar nara se používá pro vyjádření kondicionálu u spony da: Kore nara, boku ni mo dekimasu. Kdyby se to rozbilo, vyměníme vám to. Kdybych se opozdil, zatelefonuji. Jde-li o tohle, zvládnu to i já. 140

88 Kare nara, konai to omoimasu. Pokud jde o něj, tak ten podle mě nepřijde. Mimoto lze tvar nara připojit i za důvěrný tvar sloves či adjektiv a utvořit tak další variantu podmiňovacího způsobu. Na rozdíl od předešlých dvou je však význam tohoto tvaru specifický zvýrazňuje předpoklad či domněnku mluvčího, podmínkou se často stává skutečnost slyšená od někoho jiného. Odpovídá českému pokud. Dekinai nara, benkjó šinasai. Osutorava ni iku nara, rešša de itte kudasai. Jana san ga suki nara, denwa o šitara dó desu ka. Sonna ni jasui nara, wataši mo kaimasu jo. Jandera ga kuru nara, boku wa kaeru. Wataši ni iwaseru nara, kono hon wa amari omoširoi to wa omoenai. Pokud to neumíte, naučte se to. Pokud chcete do Ostravy, jeďte vlakem. Jestli se ti líbí Jana, tak co kdybys jí zavolal? Pokud je to tak levné, koupím si to také. Tak jestli přijde Jandera, jdu pryč. Pokud mohu vyjádřit svůj názor, tu knihu nelze považovat za příliš zajímavou. Protože nara je slovesný tvar (kondicionál spony), mělo by správně mezi A-i adjektivem nebo slovesem a nara stát nominalizační no. Takové věty můžeme skutečně slyšet např. Osutorava ni iku no nara,... Sonna ni jasui no nara,... Jandera ga kuru no nara,.... V moderní japonštině se však takové no často vypouští, a nara se tak svým charakterem podobá spíše partikuli nebo spojce. V hovorové japonštině se pak nominalizační no užívá ve staženém tvaru n (např. Osutorava ni iku n nara, / Jasui n nara / Jandera ga kuru n nara ). KLADNÝ IMPERATIV příkaz, pokyn, instrukce, žádost 4. sl. z. (souhl. sl.) / 2. sl. z. + ro/jo (samohl. sl.) Jome! Mate! Ike! Tomare! Tabero (tabejo)! Širo (sejo)! Koi! 2. sl. z. + nasai Mačinasai. Minasai. Šinasai. Kinasai. Ašita mo gakkó ga aru n da kara, hajaku nenasai. přechodník (+ kure / čódai) Hitomae de sonna koto iu no wa jamete kure. Čotto koko ni kite čódai. přechodník + kudasai Kore o ošiete kudasai. Ašita kudži ni kite kudasai. o + 2. sl. z. + kudasai / kudasaimase go + sinojaponské sl. + kudasai / kudasaimase O-mači kudasai. Go-kakunin kudasai. strohý tvar - příkaz Čti! Počkej! Běž! Zastav! (= Stop, dej přednost v jízdě) Jez! Dělej! Přijď! důvěrný tvar Počkej! Podívej se! Udělej! Přijď! I zítra máš školu, tak běž brzy do postele. důvěrný tvar Před lidmi už takové věci neříkej! Pojď sem na chvilku! zdvořilý tvar (prosím) Tohle mi, prosím, vysvětlete. Přijďte, prosím, zítra v devět. uctivý tvar (prosím) Počkejte, prosím. Přesvědčte se (ověřte si to), prosím. 1. Strohý tvar U souhláskových sloves je tento rozkaz roven 4. slovesnému základu, u samohláskových sloves jej tvoříme připojením koncovky -ro ke 2. slovesnému základu. S tvary končícími na -jo (samohlásková slovesa a sloveso suru) se můžeme setkat ve starším psaném projevu. 141

89 Strohý rozkaz je poměrně silný a nezdvořilý. Používá se v armádě, v naléhavých situacích, kde by hrozilo nebezpečí z prodlení, v běžném projevu pak často v afektu (rozčilení, hádka). Většinou se omezuje na mužskou japonštinu. Taktéž se používá v instrukcích a varováních, jako jsou nápisy na silnici, na jedech atp. 2. Důvěrný tvar Vazbu 2. sl. z. + nasai používají výše postavení vůči níže postaveným (rodiče k dětem, učitelé k žákům, nadřízení k podřízeným apod.). Vazba přechodník (+ kure / čódai) se vedle uvedených společenských vztahů užívá navíc mezi přáteli. Zatímco kure je obvyklejší v mužské japonštině, čódai lze častěji slyšet u žen a dětí. V neformálním hovoru mezi přáteli se běžně používá i rozkaz tvořený pouze přechodníkem slovesa: Kore o ošiete. Tohle mi vysvětli. Rozkaz vytvořený pomocí slovesného tvaru nasai se taktéž používá v písemném stylu k vyjádření instrukcí: Tadašii kotae o kakinasai. 3. Zdvořilý tvar Napište správnou odpověď. Tento tvar lze použít i vůči osobám výše postaveným (pokud situace nevyžaduje užití uctivého tvaru). Zdvořilou žádost je však lépe vyjádřit pomocí záporného tvaru kudasaimasen + ka: 4. Uctivý tvar Ašita kudži ni kite kudasaimasen ka. Přišel byste, prosím, zítra v devět? Tato forma zdvořilého vyjádření pokynu či instrukce se objevuje ve vysoce uctivé nebo formalizované řeči, běžná je i v sektoru služeb vůči zákazníkům. Některá slovesa však tento pravidelný tvar netvoří a pro vyjádření uctivého rozkazu používají zvláštních výrazů (detailněji se s tímto tvarem seznámíme později - viz uctivá řeč). ZÁPORNÝ IMPERATIV zákaz, záporný pokyn, záporná instrukce 3. sl. z. + na Šita o miru na. Akašingó wataru na. Taberu na, kiken! Monku o iu na. Kane de nan demo dekiru to omou na. záporný přechodník (+ kudasai / kure / čódai) Matanaide kure. Konaide čódai. Tabenaide kudasai. Nedívej se dolů! Nepřecházej na červenou! Nejíst! Nebezpečné! (např. nápis na jedu) Nestěžuj si! Nemysli, že peníze zmůžou všechno! Nečekej. Nechoď sem. Nejezte, prosím. První varianta představuje poměrně silný zákaz. Jeho užívání se řídí stejnými pravidly jako strohý rozkaz (viz výše). Záporný tvar přechodníku užívaný v zákazech je vždy -nai de, nikoliv -nakute. Rozdíly v úrovni zdvořilosti mezi -kudasai, -kure, -čódai jsou stejné jako u kladného imperativu. Rovněž je lze vypustit a samotný záporný přechodník získá význam nepříliš důrazného a nepříliš zdvořilého zákazu. 142

90 II. Text A. 鈴 木 さん ヤンデラさん 竹 内 さんの 会 話 ヤ: 鈴 木 さん 今 度 の 日 曜 日 はひまですか ひまならどこかへ 遊 びに 行 きませんか 鈴 :いいですね 私 もどこかへ 行 きたいと 思 っていました ヤ: 私 の 国 には 海 がないので 海 を 見 に 行 きたいと 思 っているんですが 鈴 : 海 ですか 晴 れて 暖 かければいいですが 風 がふいたり 雨 が 降 ったりして 寒 かったら ちょっと 大 変 ですよ ヤ:そう 言 われればそうですね 天 気 予 報 でも 今 週 の 週 まつは 寒 くなるかもしれないと 言 っていましたし 竹 :ヤンデラさん 鈴 木 さん 遊 びに 行 くなら 鎌 倉 (かまくら)はどうですか 鎌 倉 なら 海 も 近 いですし お 寺 や 神 社 もたくさんありますから 暖 かかったら 海 に 行 って 寒 か ったらお 寺 や 神 社 を 見 学 することができますよ 私 は 鎌 倉 に 住 んでいますから よかっ たら 案 内 しましょうか ヤ: 本 当 ですか ぜひお 願 いします ところで 東 京 から 鎌 倉 まで どのくらいかかるか 知 りませんか 竹 : 一 番 速 い 電 車 に 乗 れば 一 時 間 ぐらいで 着 きます ヤ:あの 時 間 じゃなくてお 金 は 竹 :お 金 なら 1000 円 ぐらいだと 思 いますけど 私 は 定 期 券 を 持 っているので よく 分 から ないんですよ でも 駅 で 聞 いてみれば 分 かると 思 いますよ ヤ:そうですよね 帰 りに 聞 いてみます 鈴 : 竹 内 さん 私 もまだ 鎌 倉 には 行 ったことがないんですが どんなところが 有 名 なんです か 竹 :そうですねえ 神 社 だったら 鎌 倉 駅 の 近 くにある 鶴 岡 八 幡 宮 (つるがおかはちまんぐ う)です お 寺 だったら 色 々ありますが 一 番 有 名 なお 寺 は 大 仏 (だいぶつ)のあ る 長 谷 寺 (はせでら)でしょうね ヤ:そのお 寺 には 歩 いて 行 けるんですか 竹 : 歩 いても 行 けますけど ちょっと 時 間 がかかります 江 ノ 電 (えのでん)という 電 車 が あるので それで 行 けば すぐ 着 きます 晴 れたら その 電 車 に 乗 って 江 の 島 に 行 き ましょう 島 ですが 橋 があるので 歩 いて 行 けます 鈴 :そうしましょう どこに 何 時 に 集 合 しましょうか 143

91 ヤ: 朝 の 10 時 ぐらいに 鎌 倉 駅 に 集 合 することにしませんか 竹 内 さんは 東 京 に 来 ても す ぐまた 鎌 倉 にもどることになりますから 鎌 倉 で 会 いましょうよ 竹 :じゃあ そうさせてください 10 時 ちょっと 過 ぎに 鎌 倉 駅 に 着 く 電 車 があると 思 うので それに 乗 って 来 てください 私 は 駅 のホームで 待 っています 鈴 :ヤンデラさん じゃあ 私 達 は 東 京 駅 に9 時 に 集 まって 一 緒 に 行 くことにしましょう よ 一 人 で 電 車 に 乗 っても 面 白 くありませんから 竹 :もし 遅 れる 場 合 には 電 話 で 連 絡 して 下 さい B. ヤンデラさんは 大 学 の 日 本 語 研 究 室 に 本 を 借 りに 来 ました ヤ :すみません ちょっといいですか 係 員 :はい 何 でしょう ヤ :すみませんが 借 りたい 本 があるので 本 を 見 せてください 係 員 :どうぞ どんな 本 をさがしているんですか ヤ : 日 本 語 文 法 の 本 です 係 員 : 日 本 語 文 法 の 本 なら この 辺 りのたなにありますよ ヤ :はい ありがとうございます 係 員 : 本 が 見 つかったら また 呼 んでください ヤ :はい 分 かりました ( 何 分 か 後 ) ヤ :すいません この 本 を 貸 してください 係 員 :はい では この 貸 し 出 しノートに 必 要 なことを 書 いてください ヤ :ここですか 係 員 :いえ そこではなくて こっちです ここに 日 付 と 名 前 それから 本 の 題 名 を 書 い てください ヤ :はい 書 きました 係 員 :はい これでけっこうです 来 週 の 水 曜 日 までに 返 してください 曲 げたり 汚 したり しないで 大 切 に 読 んでくださいね 144

92 III. Cvičení 1. Spojte následující věty do souvětí pomocí spojovací partikule TO a přeložte. Pokuste se též odůvodnit použití TO (např. jedná se o obecnou skutečnost, zvyk, zjištění apod.) 1) 休 みが 長 いです 習 ったことを 忘 れてしまいます 2) 暖 かくなります さくらがさきます 3)さくらがさきます たくさんの 人 がお 花 見 に 来 ます 4)たくさんの 人 がお 花 見 に 来 ます にぎやかになります 5)ヤンデラさんにメールを 送 りました すぐ 返 事 が 来 ました 6) 窓 を 開 けました 冷 たい 風 が 入 ってきた 7) 試 験 が 終 わりました きゅうに 眠 くなりました 8) 外 に 出 ました 雨 が 降 っていました 9) 友 達 からのプレゼントを 開 けました 大 好 きなチョコレートが 入 っていました 10) 教 室 へ 行 きました もう 授 業 が 始 まっていました 2. Tvořte kladné i záporné tvary kondicionálu BA a TARA: もらう 安 い 飲 む 見 る 閉 める 面 白 い ある 感 じる 飛 ぶ 乗 せる すべる 行 く 来 る 泳 ぐ 知 る 書 ける 食 べさせる 帰 る 待 たせる 3. Spojte následující věty do souvětí pomocí spojovací partikule BA a přeložte. Všímejte si, proč nelze v těchto větách použít spojovací partikule TO: 1)もっとがんばります 合 格 すると 思 います 2) 雨 が 降 ります 涼 しくなるでしょう 3)インターネットを 使 います 行 きたい 場 所 の 地 図 が 簡 単 に 見 られます 4)カレーは 辛 くありません おいしくないと 思 います 5) 明 日 雨 が 降 ります お 花 見 に 行 きませんか 6)こんな 寒 い 夜 に 出 かけます かぜをひきます 7)この 薬 を 飲 みます 明 日 までにはきっとよくなるでしょう 8) 雨 がやみます 出 かけましょう 4. Spojte následující věty do souvětí pomocí TARA a přeložte. Pokuste se též odůvodnit použití TARA a dále rozhodněte, zda by bylo možné použít spojovací partikuli BA nebo TO: 1)ひまがあります ぜひ 遊 びに 来 てください 2) 勉 強 が 早 く 終 わります パーティーに 行 こうと 思 っています 145

93 3) 田 中 さんに 会 います プレゼントのお 礼 を 言 ってください 4) 国 へ 帰 ります 結 婚 しようと 思 っています 5) 天 気 がいいです 私 もサッカーを 見 に 行 きます 6) 雪 がたくさん 降 ります スキーをしようと 思 います 7) 大 学 で 日 本 文 かを 勉 強 しました 日 本 に 行 きたくなりました 8) 家 に 帰 りました 母 が 家 にいませんでした 9) 昨 日 東 京 駅 へ 行 きました 大 変 こんでいました 10) 晩 ご 飯 をいっぱい 食 べました 眠 くなりました 5. Přeložte následující souvětí a všímejte si použití NARA: 1)そんなきれいなくつなら 私 もほしいです 2)もう 七 時 ですか それならもう 帰 りましょう 3)そんなにおなかが 痛 いのなら この 薬 を 飲 みなさい 4) 部 屋 を 出 るなら 電 気 を 消 して 行 きなさい 5)テレビを 買 うなら 駅 前 の 店 が 安 いですよ 6. Doplňte BA, TARA nebo TO: A 1) 今 京 都 へ( 行 く) きれいなさくらが 見 られます 2) 京 都 へ( 行 く) ぜひ 田 中 さんに 会 ってきてくださいね 3) 京 都 へ( 行 く) 雪 が 降 っていました B 1)お 金 が(ある) 新 しい 車 が 買 えます 2)お 金 が(ある) いつもすぐ 全 部 使 ってしまいます 3)お 金 が(ある) ビールを 買 ってください 7. Spojte věty pomocí kondicionálu a přeložte: 1) 頭 痛 薬 を 飲 みました 頭 痛 が 治 りました 2)その 話 をしました みんなびっくりしました 3) 地 図 を 見 ました すぐ 分 かりました 4) 食 べてみました この 料 理 はおいしかったです 5) 明 日 天 気 が 良 いです 明 日 遊 びに 行 きます 6) 田 中 さんが 来 ます 知 らせてください 7) 今 朝 起 きました 10 時 だったので びっくりしました 146

94 8) 辞 書 で 調 べました すぐ 分 かりました 9)あの 店 で 買 いました 安 く 買 えました 10) 窓 を 開 けました 海 が 見 えました 8. Doplňte o podmínku uvedenou v závorce: 1)この 問 題 は 簡 単 です ( 少 し 考 える) 2)その 試 験 は 大 して 難 しくありません (やってみる) 3) 日 本 語 はそんなに 難 しくない ( 真 面 目 に 勉 強 する) 4)そのリンゴをすててください ( 古 い) 5) 取 りなさい (ほしい) 6) 電 車 で 行 ってください ( 電 車 のほうが 速 い) 7) 私 は 行 きません ( 天 気 が 悪 い) 8) 私 は 海 で 泳 ぎたいです ( 体 がじょう 夫 だ) 9)どうしますか (お 金 が 足 りなかったら) 10) 分 かると 思 う (その 本 を 読 む) 9. Odpovězte záporně pomocí přípustkové vazby: 1) 雨 がやんだら 出 かけますか いいえ... 2) 勉 強 したらその 試 験 に 合 格 しますか いいえ... 3) 夕 方 になったら 家 に 帰 りますか いいえ... 4) 歩 いて 行 ったら 時 間 がかかりますか いいえ... 5)あの 人 があやまったらゆるしますか いいえ Utvořte rozkaz kladný i záporný: そうする 明 日 来 る そう 言 う この 駅 で 降 りる すな 場 で 遊 ぶ ここでタバコをすう 返 事 を 出 す その 手 紙 を 出 す 11. Přeložte a vytvářejte podobné příklady: 1)その 言 葉 を 覚 えてください 2)かおを 洗 いなさい 3)ちょっとマッチかライターを 貸 してよ 4)ここにお 名 前 をお 書 きください 5)あんな 暗 くてあぶない 所 へは 行 くなよ 6)あの 子 におもちゃを 貸 しなさい 147

95 12. Přeložte: 1. Kdybychom neměli oči, neviděli bychom. 2. Jestliže je úplná tma, není ani trochu vidět. 3. I když je světlo a zavřeme oči, nic nevidíme. 4. Když hledáme ve slovníku, dozvídáme se významy slov. 5. Kdybyste pilně studovali, prošli byste u zkoušek. 6. Koupíte-li si tuhle knihu, já si ji koupím také. 7. Co kdybys přestal kouřit! 8. Nejez ty zbytky z minulého týdne! Bude ti špatně! 9. Nenechávej to dítě hrát si se zápalkami! 10. Kdybych tehdy býval znal správnou odpověď, byli by mi neřekli: Vypadni! 11. Mohl byste se nad tím, prosím, ještě jednou zamyslet, pane řediteli? 12. Pokud se ti to nelíbí, tak se nedívej! 13. To neříkej! Jestli to uděláš, hned se rozvedu! IV. Doplňující poznámky VAZBA -TARA DÓ DESU KA V češtině se používá imperativ poměrně často, naopak v japonštině je jeho frekvence daleko menší. To, co v češtině vyjádříme rozkazem, je v japonštině vhodnější opsat slovy bylo by lepší, kdyby..., snad byste spíše měl/neměl..., apod. Jedním z takových obratů je vazba -tara + dó desu ka (co kdybyste...). Obásan ni tegami o kaitara dó desu ka. Bučó ni kiitara dó desu ka. Čotto dake o sake o nonde mitara dó desu ka. Jasai mo tabetara dó desu ka. Co kdybyste napsal babičce dopis? Zkuste se zeptat vedoucího. Nechcete alespoň ochutnat sake? Pročpak nejíte také zeleninu? Na úrovni tykání použijeme místo zdvořilé vazby -tara dó desu ka její zkrácenou podobu -tara dó? Naopak v uctivé řeči existují zdvořilejší varianty (míra zdvořilosti roste v uvedeném pořadí): -tara dó dešó ka, -te wa ikaga desu ka, -te wa ikaga dešó ka. Kono teian o ukeiretara dó desu ka. Kono teian o ukeirete wa ikaga dešó ka. Co kdybychom tento návrh přijali? SAE dokonce i, alespoň Používá se pro zdůraznění větného členu, popř. vymezuje dolní nebo horní krajnost možnosti. Nahrazuje partikule wa, ga, o, ostatní partikule stojí většinou před sae. Partikule mo může pro větší zdůraznění stát i za sae. Ve spojení s kondicionálem zvýrazňuje hlavní nebo jedinou podmínku (když alespoň, kdyby jen apod.), po jejímž splnění může nastat děj věty hlavní. Tomodači wa bjóki ni natte ičiban suki na osake sae jamemašita. Kono mondai wa, kodomo sae wakaru. Wataši ni sae dekiru no da kara dare ni demo dekiru dešó. Ano hito wa hiragana sae mo jomemasen. Kono šigoto sae owattara uči ni kaereru. Čiči no kuredžitto kádo sae areba sugu kau no ni. Vazba S de sae je důraznější než S sae: Pan de sae kaenai. Sono hanaši wa šógakusei de sae šitte imasu. Kvůli nemoci přestal kamarád pít dokonce i své nejoblíbenější sake. Tenhle příklad pochopí i dítě. Když/protože to dokážu (dokonce i) já, tak už každý. On neumí přečíst ani hiraganu! Až dokončím alespoň tuhle práci, můžu jít domů. Kdybych jen měl tatínkovu kreditní kartu, hned bych si to koupil. Nemám ani na chleba. Ten příběh znají dokonce i děti na základní škole. 148

96 K14 もしヤンデラさんに 会 えたら I. Procvičení gramatiky 1. Dokončete následující věty za určité situace. 私 は 鳥 ではありません もし 私 が 鳥 だったら 私 は 日 本 語 が 上 手 ではありません もし 私 はお 金 持 ちではありません もし 私 は 泳 げません もし 私 の 家 は 大 きくありません もし 私 は 男 ( 女 )ではありません もし 私 は 政 治 家 でありません もし 2. Dívejte se na obrázky a popište danou situaci. Řekněte, co má daný člověk udělat, pokud れい)ほしがたのチェコレートを 見 つけたら 千 円 もらえます 149

97 II. ロールプレイ 1. Nejprve si přečtěte příkladový rozhovor k situaci na obrázku a následně ve dvojici diskutujte podle situací na zbývajících 4 obrázcích. 会 話 れい) ヤンデラ: スキーに 行 きたいのですが どこが おすすめですか りょ こうがいしゃ たんとうしゃ 旅 行 会 社 の 担 当 者 : そうですね スキーな ら 北 海 道 がいいと 思 います きます ヤンデラ: そうですか それでは 北 海 道 に 行 ちゅう か 1) 古 いお 寺 を 見 る 2) 海 水 よくを 楽 しむ 3) 温 せんに 行 く 4) 中 華 料 理 を 食 べる 150

98 2. Utvořte dvojice. Jeden bude mít roli českého studenta a druhý roli výměnného studenta z Japonska. V souladu se zadáním jednotlivých rolí sehrajte rozhovor, vystřídejte se. りょこう オロモウツに 住 む 日 本 人 留 学 生 に 夏 休 みの 旅 行 について 聞 かれました アドバイスして ください うつく 古 い 町 を 見 たい/ 美 しい 教 会 を 見 たい/ 温 せんに 入 りたい/ 山 にのぼりたい/お しろを 見 たい/おいしいビール ワインを 飲 みたい/おまつりを 見 たい 会 話 れい) りょこう 留 学 生 : 夏 休 みに 旅 行 したいんですが ハナさんのおすすめを 教 えてください ハナ: どんなところに 行 きたいんですか 留 学 生 : そうですね ( )です ハナ: ( )なら ( * )はどうですか 留 学 生 : ( * )ですか ( * )はどのへんにありますか 3. Utvořte dvojice nebo trojice a říkejte si navzájem, co byste udělali, kdyby nastala situace na obrázcích. 151

99 III. Reálie, frazeologie あいづち おわび Běžnou součástí japonské konverzace je neustálé přitakávání (aizuči) nebo omluvy (owabi), jejichž mnohdy jediným účelem je dát druhému na vědomí, že sledujeme hovor a rozumíme. Pokud podobná reakce z naší strany nepřichází, uvádíme partnera do rozpaků přestává si být jist, zda jeho promluvě rozumíme, příp. zda o rozhovor s ním vůbec stojíme. Ze stejného důvodu tedy nepřivést druhého do nepříjemné situace je pro Japonce značně obtížné něco přímo odmítnout. I v případě, že nemůžeme vyhovět nebo udělat to, co po nás partner žádá, je zdvořilejší vyjádřit to kladným způsobem a nedokončenou větou. Srovnejte: 一 応 試 してみますが できるだけのことはいたしますが けんとう 検 討 はしてみますが もう 少 し 考 えてみますが 少 々 難 しいと 思 います Pro všechny případy to zkusím, ale (nejspíš to nepůjde) Udělám, co bude v mých silách (ale asi mnoho nezmůžu) Zkusím o tom uvažovat, ale (moje odpověď zní ne) Ještě se nad tím zamyslím (ale nic nového už asi nevymyslím) Bude to poněkud obtížné (= s velkou pravděpodobností to nepůjde) 152

100 Nové výrazy ア 行 あたり 辺 り okolí, oblast あつまる 集 まる shromáždit se, být soustředěn アドバイスする poradit, dát radu あぶない nebezpečný あんないする 案 内 する provést, ukázat おす samec おまつり tradiční slavnost おんせん 温 せん lázně, horké prameny カ 行 かいすいよく 海 水 よく koupání v moři かしだしノート 貸 し 出 しノート výpůjční sešit かみさま 神 様 Bůh, božstva かん plechovka がんばる vydržet, vytrvat きっと určitě けす 消 す smazat, uhasit, vypnout, zhasnout けんきゅうしつ 研 究 室 pracovna, laboratoř サ 行 ずつう 頭 痛 bolest hlavy ずつうやく 頭 痛 薬 léky na bolest hlavy しゅうごうする 集 合 する shromáždit se じんじゃ 神 社 šintoistická svatyně タ 行 たいして 大 して hodně, moc だいめい 題 名 nadpis, název, titul たな police たのしむ 楽 しむ radovat se たりる 足 りる stačit たんとうしゃ たん 当 者 odpovědná osoba ちゅうかりょうり 中 か 料 理 čínská kuchyně, čínské jídlo ていききけん 定 期 券 časová jízdenka でんきをけす 電 気 を 消 す zhasnout světlo ところで mimochodem ナ 行 ねがい 願 い přání のせる 乗 せる naložit, umístit, uveřejnit のみほす 飲 みほす dopít, vypít 153

101 ハ 行 はなみ 花 見 posezení (piknik) pod rozkvetlými sakurami ひづけ 日 付 datum へんじ 返 事 odpověď へんじをだす 返 事 を 出 す odpovědět へんじする 返 事 する odpovědět ほしがた tvar hvězdy マ 行 まげる 曲 げる ohnout, přehnout, zahnout みつかる 見 つかる být objeven めす samice もし jestliže ヤ 行 やまにのぼる 山 にのぼる vylézt na horu やむ přestat やる dělat, dát ゆるす prominout, dovolit, povolit よごす 汚 す ušpinit よみおわる 読 み 終 わる dočíst (do konce) ラ 行 りょこうがいしゃ りょ 行 会 社 cestovní kancelář れんらくする 連 絡 する kontaktovat, navázat spojení 154

102 15 Nutnost, svolení, doporučení, zákaz I. Syntaktické vzorce a gramatika Modální slovesa v podobě, v jaké jsme na ně zvyklí např. v češtině, v japonštině nenalezneme. Jejich funkci zastávají různé modální vazby: 1. MUSET V-nakereba naranai / ikenai 今 日 はたくさん 勉 強 しなければなりません 今 日 は 朝 早 く 起 きなければいけませんでした V-nakute wa ikenai / naranai 今 日 はたくさん 勉 強 しなくてはいけません 今 日 は 朝 早 く 起 きなくてはいけませんでした V-nai to ikenai 今 日 はたくさん 勉 強 しないといけない 今 日 は 朝 早 く 起 きないといけませんでした muset Dnes se musím hodně učit. Dnes jsem musel vstát brzo ráno. Dnes se musím hodně učit. Dnes jsem musel vstát brzo ráno. Dnes se musím hodně učit. Dnes jsem musel vstát brzo ráno. První z uvedených vazeb je nejformálnější, zatímco poslední se používá zásadně v hovorové řeči. Slovesa naranai/narimasen a ikenai/ikemasen mají velmi podobné použití, přičemž první se používá spíše ve formálnějším projevu a druhé v běžné konverzaci. Ve výpovědi vyjadřující obecné skutečnosti, je pak vhodnější použít sloveso naranai/narimasen, a zejména jedná-li se o nevyhnutelnou, neodvratnou skutečnost. 人 はいつかしななければならない * 人 はいつかしななければいけない Každý musí jednou umřít. Na rozdíl od tvaru naranai/narimasen, který je pouhým záporem slovesa naru, je tvar ikenai/ikemasen záporným tvarem potenciálu. Pokud je tedy tato vazba použita vůči druhé osobě, působí silněji, naléhavěji. きみも 明 日 学 校 に 行 かなければいけないよ I ty musíš zítra do školy! V hovorové řeči se setkáme s nahrazením slovesa ikenai/ikemasen výrazy dame da (je to špatně) nebo komaru (mít potíže, být v nepříjemné situaci). たくさん 勉 強 しなくてはだめだ 今 夜 ヤナさんがさんかしないと 困 ります Musím se hodně učit. (dosl. Bude špatně, když se nebudu hodně učit.) Jano, dnešního večera se musíš zúčastnit. (dosl. Pokud se dnešního večera nezúčastníš, bude to problém.) Pozor na vliv češtiny! Ten film je skvělý. Musím ho vidět ještě jednou. この 映 画 はすばらしかったです もう 一 度 * 見 な ければなりません もう 一 度 見 たいです 149

103 V hovorové japonštině se záporný tvar kondicionálu -nakereba často zkracuje na -nakja a záporný přechodník -nakute wa na -nakuča. Je-li kontext promluvy dostatečně srozumitelný a jednoznačný, lze při takovém krácení dokonce vypustit i druhou část vazby, tedy ikenai/naranai. 今 日 は 早 く 帰 らなくちゃいけません 今 日 は 早 く 帰 らなきゃなりません 今 日 は 早 く 帰 らなくちゃ 今 日 は 早 く 帰 らなきゃ Dneska musím odejít brzy. 2. NESMĚT V-te wa ikenai / naranai ねつがあるので 外 に 出 てはいけません そんなしつ 礼 なことを 言 ってはいけないよ nesmět Máte horečku, proto nesmíte jít ven. Nesmíš říkat takové nezdvořilé věci! Tato vazba je analogická k předchozí vazbě V-nakute wa ikenai (srov. nelze neudělat vs. nelze udělat). V hovorové řeči se tvar -te wa zkracuje na -ča: そんなしつ 礼 なことを 言 っちゃいけないよ 言 っちだめ! テレビをこんなに 夜 遅 く 見 ちゃだめ! Nesmíš říkat takové nezdvořilé věci! Nesmíš to nikomu říct! Nemůžeš se takhle pozdě dívat na televizi. 3. SMĚT (MOCI) V-te mo ii このきのこは 食 べてもいいですよ もう 帰 ってもいいですか smět Tuto houbu můžete sníst. Už mohu odejít? (dovolíte / souhlasíte?) Svolení vyjádříme pomocí kladné přípustky, tedy opisem: i když se něco stane, někdo něco udělá, bude to v pořádku. Adjektivum ii můžeme nahradit jiným podobným výrazem, např. kekkó da (je to v pořádku, tak to stačí), kamawanai (nevadí) nebo zdvořilejším jorošii (je to dobré, je to v pořádku): 月 曜 日 まで 休 んでもけっこうです ここでタバコをすってもかまいませんか Klidně si dejte až do pondělka volno. Mohu tady kouřit? (dosl. Nevadilo by vám, kdybych si tu zapálil?) Pozor! A: 先 生 トイレに * 行 くことができますか 行 ってもいい/よろしいですか B: ああ いいですよ 4. NEMUSET V-nakute mo ii 今 日 は 勉 強 しなくてもいい 昨 日 は 学 校 に 行 かなくてもよかった nemuset Dnes se nemusím učit. Včera jsem nemusel jít do školy. Význam nemuset vyjádříme pomocí záporné přípustky, tedy opisem: i když se něco nestane, někdo něco neudělá, bude to v pořádku. Adjektivum ii můžeme i v této vazbě nahradit dalšími výrazy: 150

104 しゅうしかていの 学 生 は 来 なくてもかまいま せん 明 日 学 校 に 行 かなくてもよろしいですか Studenti z magisterského studia přijít nemusí. Zítra nemusíme do školy? 5. MĚLO / NEMĚLO BY SE V-u / V-nai hó ga ii 子 どもは 元 気 に 外 で 遊 ぶほうがいい お 酒 はたくさん 飲 まないほうがいいですよ これは 教 えないほうがよかったかもしれませ ん V-ta hó ga ii 風 の 時 は 速 く 寝 たほうがいいですよ ヤンデラと 付 き 合 うのはやめたほうがいい mělo/nemělo by se dělat, je vhodné dělat/nedělat Děti si mají hrát venku. Neměl byste moc pít. Možná jsem vás to neměl učit. / Možná jsem vám to neměl říkat. mělo by se udělat, je vhodné udělat Když jste nachlazený, měl byste si jít brzy lehnout. Měla bys pustit Janderu k vodě. Oba syntaktické vzorce se používají ve významu doporučení nebo výzvy mělo by se dělat, je dobré či vhodné dělat. Uvedené vazby si jsou významově velmi podobné. Zatímco však první z nich se používá spíše k obecným konstatováním (pro děti je vždycky dobré hrát si na vzduchu; alkohol škodí zdraví, a tudíž byste neměl pít), druhá vazba -ta hó ga ii je pociťována jako důraznější, a proto se více užívá ve smyslu aktuálním (protože teď právě vy máte rýmu, měl byste jít brzy do postele; protože se mi Jandera nezdá nebo má špatnou pověst a ty s ním zrovna chodíš, měla bys ho nechat). Ve významu nemělo by se dělat, není vhodné apod., ať už se jedná o obecné či aktuální konstatování, je sloveso vždy v čase přítomném. II. Text A. 私 は 去 年 の4 月 から 東 京 の 新 宿 区 にある 会 社 で 働 いています それまでは 大 学 で 経 済 学 を 勉 強 していました 仕 事 を 始 めたときに アパートを 借 りて 一 人 ぐらしも 始 めました 大 学 生 のころは 朝 早 く 起 きなくてもよかったのですが 今 は 毎 日 6 時 に 起 きなければな りません 寝 過 ごしてはいけないので 目 覚 し 時 計 をかけて 寝 ます 仕 事 は 9 時 からですが 8 時 半 までに 会 社 に 行 かなければなりません まだ 仕 事 になれて いないので 覚 えなければならないことがたくさんあります お 茶 を 入 れたり 後 片 付 けを したりするのも 私 の 仕 事 です その 日 の 仕 事 が 終 わっていれば 夕 方 の 5 時 には 帰 ってもいいのですが まだ 終 わってい ないときには 会 社 に 残 らなければなりません 金 曜 日 は 会 社 の 決 まりで 残 業 をしてはい けないことになっているので 仕 事 が 残 っていても 早 く 帰 ることができます 151

105 特 別 に 仕 事 が 忙 しいときには 週 まつも 仕 事 に 行 かなければなりませんし かぜを 引 いて ねつがあっても 休 んではなりません そういうときには いつでも 好 きなときに 休 むことが できた 大 学 生 のころにもどりたいと 思 います 一 人 で 生 活 しているので 家 事 も 全 部 自 分 一 人 でしなければなりません 土 曜 日 は 昼 ま で 寝 てしまうので 日 曜 日 に 朝 から 洗 たくをしたり そうじ 機 をかけたりする 必 要 があり ます 雨 が 降 ったら 洗 たく 物 を 部 屋 の 中 にほさなければなりません 夜 になってもかわか ないときには アイロンをかけてかわかさなければなりません かんそう 機 があれば こん なことはしなくてもいいのですが 食 事 は 外 で 食 べることが 多 いのですが 自 分 で 料 理 をすることもあります この 前 は 準 備 を 始 めてから 油 がないのに 気 付 いて 急 いで 買 いに 行 かなければなりませんでした B. ヤンデラさんと 大 橋 さんの 会 話 ヤ:あの すみません ちょっとおたずねしたいのですが 大 : 何 でしょう ヤ: 美 術 館 へはどう 行 けばいいのでしょうか 大 : 美 術 館 ですか それなら まずこの 道 を 真 っすぐに 行 ってください 大 きな 道 路 に 出 た ら 右 に 曲 がってください そこから 二 つ 目 の 交 差 点 を 左 に 曲 がると 小 さい 橋 があり ますから その 橋 を 渡 ってください もう 少 し 行 くと 左 に 美 術 館 の 建 物 が 見 えると 思 います ヤ: 歩 くと 何 分 ぐらいかかるでしょうか 大 :そうですね 10 分 ぐらいだと 思 いますよ ヤ:そうですか ありがとうございました C. 美 術 館 に 着 いたヤンデラさんと 美 術 館 員 の 会 話 ヤ:ずいぶんこんでいるなあ 美 術 館 の 人 が 何 か 注 意 をしているぞ 美 :てんらん 会 を 見 に 来 た 方 は 階 だんを 上 がって 右 の 入 口 から 入 って 下 さい 通 路 は 右 がわを 歩 いてください 左 がわを 歩 いてはいけません ヤ:すみません ここでたばこを 吸 ってもいいですか 美 :いいえ 美 術 館 の 中 ではたばこを 吸 ってはいけません たばこは 美 術 館 の 外 に 出 て はいざらのあるところで 吸 ってください ヤ:はいざらはどこにありますか 美 : 入 り 口 のところと 中 庭 にありますので たばこを 吸 う 場 合 には そこで 吸 ってくださ い 152

106 ヤ:はい わかりました ありがとうございます ヤ:すみません この 部 屋 で 写 真 をとってもいいでしょうか 美 :この 部 屋 では 写 真 をとってはいけません ヤ:では あちらの 部 屋 のえは 写 真 にとってもかまいませんか 美 :はい あちらのえはかまいません III. Cvičení 1. Přeložte: 1)もっと 早 めにプラハに 着 かないといけません 2) 開 けたドアはちゃんと 閉 めないといけません 3) 私 が 間 違 えたのですから 自 分 で 直 さないといけません 4)もっと 真 面 目 に 働 かなければなりません 5)ていねいな 言 葉 を 使 って 話 さなければいけません 6)ノックしてから 入 らなくてはだめです 7) 金 曜 日 までにほんやくができないと 困 ります 8)そんなことは 無 理 だと 言 わなければなりません 9) 飛 行 機 に 乗 るときには 出 発 時 間 の 2 時 間 前 までに 空 港 に 行 かなければなりません 10) 親 は 子 どもに 教 育 を 受 けさせなければなりません 11) 友 達 が 遊 びに 来 るので 家 にいなければなりません 12)まわりがうるさいので 結 婚 しないといけない 13) 来 月 までにそつろんをてい 出 しなければなりません 14) 寝 ぼうしたので 学 校 まで 走 ってこなければいけなかった 15)この 問 題 については どうしても 反 対 しなければなりません 2. Obměňte podtržené výrazy přidáním -nakereba naranai / narimasen a přeložte: 1) 朝 早 い 電 車 に 乗 るので 明 日 は 5 時 に 家 を 出 ます 2) 多 くの 映 画 の 中 から 私 の 好 きな 映 画 を 選 びました 3) 日 曜 日 までに その 小 説 を 読 みます 4)ヤンデラさんに 会 う 時 は いつも 決 まった 時 間 より 早 く 行 きます 5) 自 分 の 意 見 を 言 う 前 によく 考 えます 6) 妻 のたん 生 日 なので 花 を 買 って 帰 ります 153

107 3. Řekněte, co musíte udělat v následujících situacích: 1) 本 を 読 んでいるときに 知 らない 言 葉 が 出 てきました 2) 授 業 中 の 先 生 の 説 明 がよくわかりません 3) 同 じ 言 葉 をまた 忘 れてしまいました 4)あの 人 はいつもなまけていて 働 きません 5)あの 人 はあまりはっきり 話 しません 6)もう 出 かける 時 間 ですが まだ 家 にいます 7) 先 月 より 体 重 が 10 キロも 増 えてしまいました 4. Zaměňte podtržený výraz ve vzoru dalšími variantami: Vzor: たばこを 吸 ってもいいですか お 酒 を 飲 む 家 へ 帰 る おかしを 食 べる テレビを 見 る ここにいる 辞 書 を 引 く 本 を 読 む 友 達 を 呼 ぶ かばんを 持 って 来 る 質 問 する 明 日 の 授 業 を 欠 席 する 5. Obměňte předchozí věty podle vzoru: たばこを 吸 ってもかまいません たばこを 吸 ってはいけません 6. Říkejte věty opačného významu: 1) 明 日 は 出 かけなくてもかまいません 2) 病 気 のときには 寝 なくてもかまいません 3)その 手 紙 は 出 さなくてもかまいません 4) 山 にのぼるときには 歩 きやすいくつをはかなくてもいいです 5) 夜 は 寝 て 昼 は 働 かなくてもかまいません 7. Utvořte správná souvětí s využitím spojení -hó ga ii desu. ピアノをひく 音 楽 を 聞 く いいと 思 います ギターをひく いいと 思 います テレビを 見 る 映 画 を 見 る いいと 思 います 電 車 に 乗 る 歩 く 健 康 にいいですよ 8. Rozhodněte, co řeknete v následujících situacích: 1) 暗 い 部 屋 で 本 を 読 んでいる 子 どもに 注 意 するとき 2) 一 日 中 テレビを 見 ていて 全 く 勉 強 しない 子 どもに 注 意 するとき 3)はずかしがって はっきりと 話 さない 人 に 154

108 4) 映 画 を 見 ていて 前 の 人 のぼう 子 でよく 見 えないとき 5)ねつがあるのに 学 校 に 来 ている 友 達 に 6) 道 路 の 真 ん 中 に 自 動 車 を 止 めた 人 に 7) 苦 い 薬 を 飲 みたがらない 子 どもに 8) 海 で 遠 くへ 泳 いで 行 く 人 に 9) 人 の 物 を 借 りて 返 さない 人 に 9. Přeložte: 1. Nesmíte přestat studovat japonštinu. 2. S kým se musíte zítra setkat? 3. Za peníze, které jste dostal, si musíte něco pěkného koupit. 4. Smím si přečíst vaše noviny? 5. Nesmím nikam jít, musím tu na něho počkat. 6. Mohu si jít hrát do parku? Ano, ale musíš se vrátit do 6 hodin. 7. Už jsem velmi unaven, smím jít domů? 8. Dnes je neděle, a proto nemusíme do školy. 9. Tenhle slovník je výborný, měli bychom si ho koupit. 10. Jsem nachlazený, asi bych neměl nikam chodit. 11. Kdybych nebyl líný, už bych si pamatoval všechny znaky. 12. Kdybych mu to nevysvětlil, ještě teď by to dělal špatně. 13. Jestliže vám to nechutná, nemusíte to jíst. 14. Zítra nemusíte přijít, ale pozítří ano. IV. Doplňující poznámky HICUJÓ GA ARU (je nutné, je potřeba, je nezbytné udělat muset) Vazba hicujó ga aru se připojuje za sloveso v důvěrném (přítomném) tvaru a je významově blízká vazbám vyjadřujícím české muset (viz výše) a často je s těmito vazbami vzájemně zaměnitelná. Zatímco však vazba -nakereba ikenai/naranai a další mohou obsahovat i etickou a morální dimenzi, hicujó ga aru jen objektivně a z neutrálních pozic konstatuje, že je něco nutné udělat. 明 日 は 早 く 起 きる 必 要 があります 昨 日 は 夜 中 まで 勉 強 する 必 要 がありました V-JASUI, V-NIKUI Zítra musím vstávat brzo. Včera jsem se musel učit do noci. Pro vyjádření, že něco je lehké/snadné nebo se to dobře/snadno dělá, použijeme v japonštině přídavné jméno jasui napojené na 2. základ významového slovesa (arukijasui kucu boty, v nichž se dobře chodí). Pokud je naopak něco obtížné a nesnadné, připojíme za 2. slovesný základ adjektivum nikui (wakarinikui secumei těžko pochopitelné vysvětlení) nebo zurai (od curai). この 本 はひらがなが 多 すぎて 読 みにくかった あの 先 生 の 説 明 は 分 かりにくい あの 人 の 日 本 語 の 発 音 は 聞 きやすい あの 人 は 話 しやすかった ここは 駅 も 近 くて 近 所 の 人 も 親 切 で 住 み やすい この 本 は 字 が 小 さすぎて 読 みずらい V této knize je příliš mnoho hiragany, proto se těžko četla. Výklad toho učitele je nesrozumitelný. Jeho výslovnost japonštiny se dobře poslouchá. S tím člověkem se dobře povídalo. Dobře se tady žije nádraží je blízko a v okolí jsou laskaví lidé Tahle kniha se čte špatně, protože má příliš malé písmo. 155

109 KONCOVÉ PARTIKULE V rozhovoru často používáme na konci věty partikule, které celý výrok určitým způsobem modifikují mohou z něj udělat otázku, výpověď zdůraznit nebo naopak zmírnit, někdy mají pouze význam udržení kontaktu s komunikačním partnerem a vybízejí ho k potvrzení či vyvrácení výpovědi, nebo naznačují její formální neukončenost. Některé jsou tradičně považovány za typicky mužské nebo ženské, avšak v současnosti se u řady z nich v mluvě mladších generací tyto rozdíly pomalu stírají. Většina z nich je používána pouze v důvěrném stylu, a nepřipadá tedy v úvahu, abychom je aktivně použili například při rozhovoru s neznámým člověkem nebo v jiných situacích, kdy používáme zdvořilý styl. KA KAI NO Tázací partikule používaná ve zdvořilém i důvěrném stylu. Tázací partikule (tvořená tázací partikulí ka a emfatickým -i) používaná v důvěrném stylu, převážně muži. Tázací partikule používaná v důvěrném stylu, převážně ženami. KANA/KANÁ Partikule používaná v důvěrném stylu, znejišťující, oslabující výpověď (zdalipak ). Dříve typicky mužská, dnes ji používají muži i ženy. KAŠIRA NE JO ZO ZE WA NÁ GA/ KEDO Příklady: Typicky ženská partikule, významově shodná s partikulí kana. Mladé Japonky ji již příliš nepoužívají. Má původ v obratu... ka širanai (nevím, zda...). Partikule používaná ve zdvořilém i důvěrném stylu. Vybízí partnera k pokračování v hovoru, ke schválení, konfirmaci výpovědi mluvčího (..., že?). Prodloužení slabiky, né, dodává výroku emotivní ráz věty zvolací, mluvčí vyjadřuje své překvapení, nadšení, apod. Partikule používaná ve zdvořilém i důvěrném stylu. Zdůrazňuje a dotvrzuje stanovisko mluvčího. Obvykle ji překládáme důraznější intonací výpovědi. Používají ji muži i ženy. Partikule používaná v hovorovém stylu, převážně muži. Má stejný význam jako jo, avšak emoční důraz je zde o něco silnější. Na rozdíl od jo lze tuto partikuli použít i v monologu, kdy člověk mluví sám k sobě. Tato partikule má podobný význam jako partikule zo a používají ji převážně muži. Tato partikule má stejný význam jako jo, pouze důraz je v porovnání s jo oslaben. Pro jeho posílení lze použít i kombinaci obou partikulí: wa jo. Psáno slabikou わ a vyjma některých dialektů ji typicky používají ženy. Původně mužská partikule, kterou dnes zaslechneme i v mluvě mladších generací Japonek. Její zvolací charakter dodává větě emoční náboj. Ženský ekvivalent této partikule je... WA NÉ. Původně odporovací spojovací partikule se mohou vyskytnout i na konci věty a v takovém případě naznačují jistou neukončenost promluvy a otevřenost vůči pokračování dialogu, nebo zmírňují důraz vyřčeného. 高 すぎるかい? どうして 食 べないの? これからどうするの? あの 人 はだれかしら かなあ ともこさんは 何 が 好 きかしら かなあ ヤンデラさんは 来 るかしら かなあ Je to moc drahé? Proč nejíš? Co teď budeš dělat? Co teď uděláš? Kdo to asi je? Copak asi má Tomoko ráda? Jestlipak přijde pan Jandera? 156

110 これはすごいですねえ もう 10 時 ですよ 去 年 のりょこうは 高 かったよ あの 公 園 静 かだわ 私 も 行 くわよ おい この 酒 あつくないぞ まずいぞ 行 こうぜ 高 いなあ わねえ 疲 れたなあ わねえ よく 飲 んだなあ すばらしい 映 画 だったわねえ はい 田 中 ですが ちょっと 質 問 したいのですが 朝 8 時 からここで 待 ってますけど To je ale něco! To je úžasné! Už je deset hodin! Loňská dovolená byla dost drahá. V tom parku je klid. Já jdu také! Hej, tohle sake není dost teplé! Fuj! (např. o jídle) Tak pojďme! To je drahé! To jsem ale unavený / unavená. (sám / sama k sobě) To byla pařba! To jsme toho vypili! To byl ale vynikající film! Prosím. Tady Tanaka. (při zvednutí sluchátka) Chtěl bych se Vás na něco zeptat. Čekám tu už od rána od osmi hodin. 157

111 K15 もっと 真 面 目 に 勉 強 しなければならない あきらめてはいけません I. Procvičení čtení a gramatiky 1. Odpovězte na následující otázky. チェコでは 何 歳 までお 酒 を 飲 んではいけませんか 日 本 では 何 歳 から 車 を 運 転 してもかまいませんか 人 の 足 をふんだとき 何 をしなければなりませんか かぜを 引 いたとき 何 をしなければなりませんか ねつがあるとき 何 をしなくてはいけませんか 毎 日 朝 ご 飯 を 食 べる 必 要 があると 思 いますか 2. Popište podle obrázku, co paní Jurečková a ostatní panu Janderovi nejspíš radí (tj. zakazují, doporučují, dovolují atp.) 158

112 3. Přečtěte si následující rozhovor a následně sepište jeden podobný rozhovor, který se bude týkat jiného zákazu. 会 話 れい) A: あっ! ちょっと ちょっと! B: え? 何 ですか A: ここでタバコを 吸 わないでください B: え? どうしてですか A: あのマークを 見 てください あれは タバコを 吸 ってはい けない といういみですよ B: あっ すみません さつえいきん し けいたいでん わ し ようきん し ヒント: 写 真 をとる/ 撮 影 禁 止 電 話 を 使 う/ 電 話 をする/ 携 帯 電 話 使 用 禁 止 くま/ 動 物 にえさをやる 泳 ぐ/ 遊 泳 禁 止 くつをはいたまま 入 る/ 立 ち 入 る/ 土 足 禁 止 立 ち 入 る/ 立 入 禁 止 駐 ちゅうしゃ こ 車 する/ 駐 車 禁 止 ペットを 連 れて 行 く/ペット 持 ち 込 み 禁 止 食 べる で ん し き き し よ う き ん し 飲 む/ 飲 食 禁 止 コンピューターを 使 う/ 電 子 機 器 使 用 禁 止 自 転 車 に 乗 る/ 自 転 車 乗 り つ か こ 入 れ 禁 止 魚 を 釣 る/ 魚 釣 り 禁 止 走 る/ 駆 け 込 む/ 駆 け 込 み 禁 止 ベビーカーを 使 う/ベ ビーカー 使 用 禁 止 キャンプする/キャンプ 禁 止 159

113 II. ロールプレイ 1. Vraťte se ke cvičení I/3 a ve dvojici diskutujte podle vzoru. Role si ve dvojici vystřídejte. 2. Nejprve si přečtěte modelový text a následně utvořte 2 skupinky. Sehrajte rozhovor studentů z dvou různých škol. Vzájemně si sdělte, jaká jsou pravidla ve vaší škole, tj. co musíte, nesmíte, smíte, nemusíte atp. Po vzájemném představení podmínek na škole si dávejte doplňující otázky např. A smíte? こうそく き そく 校 則 ( 学 校 の 規 則 ) あおもり 私 の 学 校 は 大 きい 学 校 で 青 森 にあります 学 校 へ 行 くとき は せい 服 を 着 なければなりません せい 服 があるので 学 校 へ くろ 着 て 行 って 服 を 毎 日 考 える 必 要 はありません 黒 いくつをはい て 茶 色 のかばんを 持 たなければなりません それに 男 子 はか みを 短 く 切 らなければなりません 女 子 は 短 すぎるスカートや 長 すぎるスカートをはいてはいけません 3. Přečtěte si ukázkový rozhovor a následně ve dvojici sehrajte podobný. Jeden bude mít roli Kaori, druhý Kaori někam pozve. Kaori reaguje uváženě podle svého harmonogramu. かおりさんの 予 定 予 定 ; 漢 字 を 覚 える; 作 文 を 書 く; ピアノを 練 習 する; つぎの 日 までに 日 本 語 の 宿 題 をする; つぎの 日 までにドイツ 語 の 宿 題 をする; つぎの 日 までに 理 科 の 宿 題 をする; 親 せきのうちに 行 く 160

114 会 話 れい) ペトル : かおりさん 日 曜 日 に 映 画 を 見 に 行 きませんか かおり: 日 曜 日 ですか 日 曜 日 はちょっと 月 曜 日 までにドイツ 語 の 宿 題 をしなければ ならないんです ペトル: ああ そうですか じゃあ 木 曜 日 はどうですか かおり: すみません 木 曜 日 も 都 合 が 悪 いんです 家 主 と 会 わなければならないんです ペトル: じゃあ 土 曜 日 はどうですか かおり: 土 曜 日 は 大 じょう 夫 です それでは 土 曜 日 に 行 きましょう III. Poslech 1. Poslechněte si rozhovor učitele s žáky a zaškrtněte, zda je to pravda nebo lež. a. ( )おしろの 中 で 走 ってもかまいません b. ( ) 友 達 をおしてはいけません c. ( )おしろの 中 の 写 真 をとってもかまいません d. ( )おしろの 一 番 上 にのぼってはいけません e. ( ) 友 達 と 話 してはいけません 2. Poslechněte si nahrávku a vyberte správný obrázek. れい (A) 1. ( ) 2. ( ) 3. ( ) 4. ( ) 5. ( ) 6. ( ) 161

115 IV. Frazeologie 無 理 な/だ Toto A-na adjektivum se zapisuje znaky neexistovat a racionální důvod. Ty pak určují jeho význam označuje činnost postrádající logiku nebo činnost, kterou vykonáváme za každou cenu a/nebo zbytečně, protože cíle je nemožné nebo velmi obtížné dosáhnout. 無 理 をしないでください 無 理 なことをお 願 いしてすみません 行 きたくなければ 無 理 に 行 く 必 要 はない 一 日 に 新 しい 漢 字 を 50 も 覚 えるのは 無 理 だ 竹 中 が 来 なかったのは 無 理 もない Nepřepínejte své síly. / Nesnažte se zbytečně za každou cenu. Promiňte, že vás o takovou věc žádám. Není nutné tam za každou cenu jít, když se ti nechce. Je nad lidské síly naučit se 50 nových znaků za den. Není divu / Je pochopitelné / Má svou logiku, že Takenaka nepřišel. V. Reálie プラハ きょうわこく しゅと いじょう りょうがん チェコ 共 和 国 の 首 都 は 100 万 人 以 上 の 人 口 をほこり ヴルタヴァ 川 の 両 岸 に 広 が だいひょうてき けんせつぶつ っています 代 表 的 な 建 設 物 としては ヴルタヴァ 川 にかかるカレル 橋 や 高 く 天 に せい だいせいどう そびえるゴシック 様 式 で 建 てられた 聖 ヴィート 大 聖 堂 などがあります 聖 ヴィート 大 聖 堂 じょう おう ほんきょち おうたち のあるプラハ 城 は かつて 代 々のボヘミア 王 の 本 拠 地 でした それらの 王 達 の 中 でも おうちょう い み チェコのプシェミスル 家 の 王 朝 は チェコの 歴 史 にとって 特 に 重 要 な 意 味 を 持 つもので だいとうりょうかんてい す 今 日 では このプラハ 城 は チェコ 共 和 国 の 大 統 領 官 邸 になっています まち 街 ほ ご せいじん の 中 心 には いくつかの 広 場 があります ヴァーツラフ 広 場 には チェコの 守 護 聖 人 き ば ぞ う はくぶつかん である 聖 ヴァーツラフの 騎 馬 像 や 国 立 博 物 館 お が 置 きゅうしがい かれています また 旧 市 街 広 場 に てんもんどけい しちょうしゃ しゅうきょうかくめいしゃ ぞう は 天 文 時 計 で 有 名 な 市 庁 舎 や 宗 教 改 革 者 ヤン フスの 像 があります どちらの みやげ 広 場 にも ボヘミアグラスのようなお 土 産 う を 売 しゅるい っているお 店 や いろんな 種 類 のビールが い ざ か や かんこうきゃく 飲 める 居 酒 屋 やレストランなどがたくさんあり いつでも 観 光 客 でにぎわっています 162

116 けんちく なら また プラハの 街 中 にはさまざまな 建 築 様 式 で 建 てられた 古 い 建 物 が 並 び まるで 中 ふ ん い き あじ 世 の 町 を 歩 いているみたいだと 言 われますので その 雰 囲 気 をじっくり 味 わってくださ い 163

117 Nové výrazy ア 行 アイロンをかける žehlit あじわう okusit, vychutnat si いけん 意 見 názor いざかや い 酒 屋 hospoda いんしょくきんし 飲 食 きん 止 zákaz pití nápojů a konzumace potravin おう král, panovník, vládce おうちょう おう 朝 dynastie カ 行 かいだん 階 だん schody, schodiště かいだんをあがる のぼる 階 だんを 上 がる のぼる jít po schodech nahoru かけこむ vběhnout かつて dříve, kdysi, v minulosti かわく (u)schnout かんそうき かんそう 機 sušička かんてい oficiální sídlo, rezidence きそく pravidla きづく 気 付 く všimnout si きばぞう き 馬 ぞう jezdecká socha きまり 決 まり pravidlo, nařízení きまる 決 まる rozhodnout se きゅうしがい きゅう 市 がい Staré Město きょういく 教 育 vzdělání, výchova きょういくをうける 教 育 を 受 ける získat vzdělání きょうわこく きょうわ 国 republika く 区 obvod, čtvrť くうこう 空 港 letiště くま medvěd けっせきする 欠 席 する chybět (ve výuce, na schůzi atp.) けんせつする 建 せつする stavět, vystavět けんちくようしき 建 ちく 様 式 architektonický sloh こうさてん 交 差 点 křižovatka こうそく 校 そく školní řád こくりつはくぶつかん 国 立 はく 物 館 Národní muzeum このまえ この 前 nedávno, minule, posledně サ 行 さつえいきんし さつえいきん 止 zákaz natáčení, fotografování ざんぎょう 残 業 přesčas しちょうしゃ 市 ちょうしゃ radnice (budova) じっくり beze spěchu, klidně, v klidu しゅうきょうかいかくしゃ しゅう 教 かいかく 者 náboženský reformátor じゅうよう(な) 重 要 (な) důležitý 164

118 しゅごせいじん しゅごせい 人 svatý patron しゅっぱつ(する) 出 発 (する) odjezd, odchod しゅと しゅ 都 hlavní město, metropole しようきんし しようきん 止 zákaz používání (něčeho) じょし 女 子 dívka せいかつ 生 活 živobytí せいふく せい 服 uniforma せんたくもの せんたく 物 prádlo (na praní) そうじき そうじ 機 vysavač そうじきをかける そうじ 機 をかける vysávat そつぎょうろんぶん そつ 業 ろん 文 diplomová práce そつろん diplomka そびえる tyčit se タ 行 たいじゅう 体 重 tělesná váha だいせいどう 大 せいどう katedrála だいだい 代 々 dědičně, po generace だいひょうてき(な) 代 ひょうてき(な) reprezentativní たちいる 立 ち 入 る vstoupit, zasahovat, plést se (do) だんし 男 子 mladík, muž ちゃんと pořádně ちゅうい(する) 注 意 (する) pozor, pozornost, upozornění (dávat pozor) ちゅうしん 中 心 střed, centrum ちゅうしゃする ちゅう 車 する (za)parkovat ちゅうせい 中 世 středověk つうろ 通 路 průchod, chodbička つごうがわるい 都 合 が 悪 い nevyhovovat (co komu) ていしゅつする てい 出 する odevzdat ていねい(な) zdvořilý, pečlivý でんしきき 電 子 機 き elektronická zařízení てんもんどけい 天 文 時 計 orloj, astronomické hodiny どうろ 道 路 cesta, silnice とくべつ(な) 特 別 (な) speciálně どそくきんし 土 足 きん 止 zákaz vstupu v botách ナ 行 なまける flákat se, ulívat se にがい 苦 い hořký にぎわう ねすごす 寝 過 ごす zaspat ねぼうする 寝 ぼうする zaspat ハ 行 být rušno, (někde) to (něčím) žije はいざら popelník はやめに 早 めに o něco dříve, v předstihu 165

119 はんたい 反 対 opak, nesouhlas はんたいする 反 対 する být proti, namítat, oponovat, nesouhlasit びじゅつかん 美 術 館 galerie びじゅつかんいん 美 術 館 員 personál galerie ヒント nápověda ふえる 増 える vzrůst, zvýšit se プシェミスルけ プシェミスル 家 rod Přemyslovců ふんいき ふんい 気 atmosféra ほこり chlouba, hrdost ほす (u)sušit ほんきょち 本 きょち pevnost, základna ヤ 行 やぬし 家 主 pan domácí (pronajímatel) ゆうえい 遊 泳 koupání, plavání マ 行 まるで úplně (jakoby) めざましどけいをかける 目 覚 まし 時 計 nastavit budík むり 無 理 nemožnost もちこむ 持 ちこむ vnést, přinést (něco) s sebou ラ 行 りか 理 科 vlastivěda りょうがん 両 がん oba břehy (řeky) 166

120 16 1 Partikule a pomocná jména I. Syntaktické vzorce a gramatika PARTIKULE DAKE, ŠIKA, BAKARI DAKE Tato adverbiální partikule může stát za podstatným jménem, adjektivem i slovesem. Obvykle ji překládáme jako jen, pouze, alespoň. Kombinace s jinými partikulemi: před dake WA, dake NO, dake GA, dake O po KARA dake, MADE dake ostatní před i po např. NI dake / dake NI Příklady: 昨 日 ロシア 語 の 単 語 を 10 個 だけ 覚 えました ヤンデラさんは 小 さなバッグだけ(を) 持 って ポーランド 旅 行 に 出 かけました 一 日 だけ 休 みをください 今 日 学 校 に 来 た 学 生 は 一 人 だけでした 昨 日 寝 たのは 二 時 間 だけです あの 車 は 大 きいだけだ 鈴 木 さんは 音 楽 が 大 好 きで ちょっと 聞 いただ けでだれのきょくかすぐ 分 かります Včera jsem se naučil jen deset ruských slovíček. Pan Jandera se vydal na cestu do Polska jen s malou taškou. Prosím vás jen o jeden den volna. Ze studentů přišel dneska do školy jenom jeden. Včera jsem spal jenom 2 hodiny. To auto je jen velké (a nemá žádné další výhody). Pan Suzuki miluje hudbu natolik, že jen z krátkého poslechu hned pozná, kdo ji složil. Srovnej: ビールだけ(を) 飲 みました ビールを 飲 んだだけです Pil jsem jenom pivo (nepil jsem nic jiného). Jen jsem pil pivo (nic jiného jsem nedělal/neudělal). Dake se vyskytuje také v různých vazbách, např....dake de ii (stačí jen...),...dake de (wa) naku,...(mo)... (nejen..., ale i...), V-potenciál dake... (... co jen to jde /... co jenom zmůžu). この 漢 字 は 読 めるだけでいいです 本 当 に 行 くだけでいいんですか 私 は 日 本 語 だけでなく 英 語 も 勉 強 しています 食 べられるだけ 食 べよう できるだけゆっくり 話 してください U těchto znaků stačí, když je budete umět přečíst. (psát je umět nemusíte). Opravdu tam stačí jen jít? Učím se nejen japonsky, ale i anglicky. Sníme (snězme), co se do nás vejde. Mluvte, prosím, co nejpomaleji. 157

121 ŠIKA Partikuli šika lze připojit za podstatné jméno, příslovce míry nebo sloveso a užívá se vždy se záporem podobá se tak české vazbě není/nemám než... (tedy je/mám jen, pouze...) či nezbývá než. Nelze kombinovat s partikulemi WA, GA, O! Ostatní partikule stojí před ŠIKA NI šika, DE šika aj. 私 は 日 本 語 が 少 ししかできません そこは 車 でしか 行 けません ヤンデラさんは 小 さなバッグしか 持 たないで/ 持 たずにポーランド 旅 行 に 出 かけました もうバスがないのでタクシーで 行 くしかありま せん お 酒 を 飲 むしか 楽 しみがありません Umím japonsky jenom trochu. Dostat se tam dá jen autem. Pan Jandera se vydal na cestu do Polska jen s malou taškou. Autobus už nejede, proto nám nezbývá než jet taxíkem. Nemám už jiné potěšení než pít (alkohol). Pro zdůraznění výrazu jenom lze kombinovat s partikulí dake, v pořadí dake šika: 残 ったお 金 はこれだけしかありません Zbylo mi jenom tolik (takhle málo peněz). こんなことは あなたにだけしかたのめません O takovou věc mohu požádat jen / jedině tebe (nikoho jiného). Rozdíl v použití DAKE a ŠIKA Přestože obě vyjádření českého jenom dake a šika + zápor si jsou podobná a většinou je lze zaměnit, existuje mezi nimi jistý sémantický rozdíl. Zatímco věty s dake většinou jen neutrálně vyjadřují daný fakt, spojení šika + zápor zdůrazňuje podle situačního kontextu jakousi nedostatečnost, nespokojenost mluvčího s daným stavem/situací atp., na rozdíl od dake tedy bývá vyjádřením subjektivnějším, hodnocením na základě vlastních měřítek mluvčího. Věta wataši wa nihongo ga sukoši dake dekimasu je sice gramaticky správná, ale zní nepřirozeně. Oproti tomu věta wataši wa nihongo ga sukoši šika dekimasen implikuje jakousi skromnost mluvčího nebo jeho mírný stud. Podobně u příkladu uvedeného výše (Pan Jandera se vydal na cestu do Polska jen s malou taškou.) vyjadřuje spojení s dake pouhé neutrální konstatování, zatímco obrat šika + motanai obsahuje jakési hodnocení mluvčího (na základě jeho vlastního úsudku/měřítek) a údiv nad tím, že pan Jandera odjel jen s malou taškou. Další příklady: 1. Nový japonský manažer mluví s japonským zaměstnancem o českém zaměstnanci Karlovi, který se údajně domluví japonsky. Manažer Karla totiž osobně nezná: カレルさんは 日 本 語 が 少 しだけできます カレルさんは 日 本 語 が 少 ししかできません Karel umí japonsky jen trochu. Karel japonsky moc neumí. První varianta je neutrální, bez citového zabarvení mluvčího, zatímco druhá citové zabarvení obsahuje a sice negativní hodnocení, které může až urazit/ponížit či utvořit špatný obraz. 2. Následující dvě věty sdělují, že mluvčí vypil jen jednu skleničku vína. Avšak první větou to mluvčí prostě jen sděluje (neutrálně), zatímco druhou větou naznačuje, že například oproti (svému) očekávání atp. vypil jen jednu (dalo se čekat, že vypije více), vstupuje tam tedy subjektivní hodnocení/pocit mluvčího. ワインを 一 杯 だけ 飲 んだ ワインを 一 杯 しか 飲 まなかった Vypil jsem jen jednu skleničku vína. Nevypil jsem víc než jednu skleničku vína. 158

122 Pozor! Ve spojení se slovesem kakaru (trvat) lze použít pouze šika: * 駅 までは 自 転 車 で 5 分 だけかかります 駅 までは 自 転 車 で 5 分 しかかかりません BAKARI Tato partikule může stát za podstatnými jmény, za slovesy i adjektivy. Vylučuje se s partikulemi ga a o. Má následující použití: 1. V kombinaci s číselným údajem vyjadřuje podobně jako výrazy gurai a hodo přibližné vymezení, tj. překládáme jako asi, kolem, přibližně. ブルノまで 二 時 間 ばかりで 着 きました 一 ヶ 月 ばかり 日 本 にいました お 客 さんが 10 人 ばかり 来 ました Do Brna jsme dorazili zhruba za dvě hodiny. Byl jsem v Japonsku zhruba měsíc. Přišlo přibližně deset hostů. Toto použití je nejbližší významu bakari ve staré japonštině, kde tato partikule vyjadřovala odhad či úsudek mluvčího. V moderní hovorové japonštině lze slyšet spíše u mužů (ženy používají spíše gurai, které ovšem muži také běžně používají). 2. V kombinaci s podstatným jménem či adjektivem (A-i, A-na) nese podobně jako výraz dake význam jen, pouze, právě jen, pořád jen. あのうちには 年 よりばかりで 若 い 人 はいません V tom domě jsou samí staří lidé a nikdo mladý. このごろ 雪 ばかり 降 るので どこへも 遊 びに 行 けません あの 映 画 は 長 いばかりで 面 白 くない このごろの 野 さいはきれいなばかりで 味 はもう 一 つだ V poslední době pořád sněží, tak se nedá nikam zajít. Ten film je jenom dlouhý, zajímavý ne. V tuhle dobu zelenina jen pěkně vypadá, ale chuť, to už je o něčem jiném (ale chuť moc nemá). Stejný význam jako vazba...dake de (wa) naku,...(mo)... má i vazba...bakari de (wa) naku... mo...: プラハのバーツラフ 広 場 は 昼 間 ばかりでなく 夜 もにぎやかです Pražské Václavské náměstí je rušné nejen ve dne, ale i v noci. 3. V kombinaci se slovesem: V-u bakari (da) 16 課 はあと 宿 題 をするばかりです 今 はただいのるばかりです zbývá právě jen, zbývá už jen Z 16. lekce zbývá jen napsat úkol. Teď už se můžeme jen modlit. Tato vazba dnes již působí knižně či mírně archaicky a uvádíme ji zde jen pro úplnost. Ve stejném významu se v současné době používá vazba V-u dake (da). V-ta bakari (da) 今 日 本 に 着 いたばかりです 彼 は 大 学 を 出 たばかりです 昨 日 買 ったばかりのテレビがもうこわれてしま いました právě se stalo, zrovna se stalo Právě jsem dorazil do Japonska. Právě skončil školu. / Je čerstvý absolvent. Teprve včera koupená televize a už se rozbila. 159

123 V-te bakari iru うちのいぬは 朝 からほえてばかりいる けんたさんは 遊 んでばかりいて 勉 強 しません Srovnej: ほのかはチョコレートばかり 食 べている ほのかはチョコレートを 食 べてばかりいる dělá jenom tohle, nedělá nic jiného Náš pes od rána pořád jen štěká. Kenta se pořád jen někde baví a vůbec se neučí. Honoka pořád jí jen čokoládu (nejí nic jiného). Honoka pořád jen jí čokoládu (nedělá nic jiného). POMOCNÁ PODSTATNÁ JMÉNA Pomocná podstatná jména, z nichž jsme si již představili koto a mono, přinášejí svůj původní význam do syntaktických vazeb s jinými podstatnými jmény nebo se slovesy. Na podstatná jména se vážou pomocí partikule no, na slovesa přímo, obvykle na neutrální slovesný tvar. Za pomocnými podstatnými jmény stojí potom taková partikule, kterou následná syntaktická vazba vyžaduje. V této lekci si představíme tokoro, tame, okage a sei. TOKORO Ve svém původním významu výraz tokoro znamená místo: むかしおしろがあったところに 今 は 学 校 が 建 っています この 前 あったところでまた 会 いましょう Na místě, kde byl kdysi hrad, stojí teď škola. Setkejme se na tom místě, kde jsme se sešli minule. V časovém použití se blíží pomocnému jménu toki. Zatímco však toki vymezuje čas děje, tokoro především vyjadřuje stav, v němž se subjekt nachází či nacházel. V tokoro desu これから 食 べるところです V-te iru tokoro desu 今 食 べているところです V-ta tokoro desu たった 今 食 べたところです schyluje se k dané činnosti Zrovna se chystám najíst. daná činnost právě probíhá Právě jím. daná činnost právě proběhla Zrovna jsem se najedl. Vazba V tokoro desu vyjadřuje, že daná činnost každým okamžikem začne. Tento význam je často podpořen výrazy jako kore kara nebo čódo ima kara. ちょうど 今 から 買 い 物 に 行 くところです 一 緒 に 行 きませんか すみません 今 から 出 かけるところなんです もうコーピーはしましたか すみません 今 からするところです 教 室 に 入 ったら ちょうど 授 業 が 始 まるところ だった Právě se chystám jít na nákup. Nechcete jít se mnou? Promiňte, jsem právě na odchodu. Už jste udělala ty kopie? Promiňte, zrovna jdu na to. Když jsem vstoupil do třídy, zrovna začínalo vyučování. Vazba V-te iru tokoro desu vyjadřuje, že daná činnost právě probíhá nebo stále trvá. Často se používá s časovými výrazy jako ima a čódo. しょうたくん いますか 今 おふろに 入 って いるところなんですよ Můžu mluvit s Šótou? Zrovna je ve vaně. 160

124 今 準 備 をしているところですので もう 少 し お 待 ちください 家 に 帰 ると 妻 が 食 事 を 作 っているところ だった 勉 強 しているところに 友 達 に 来 られました Prosím ještě o malé strpení, právě to chystám Když jsem přišel/přijel domů, žena zrovna připravovala jídlo. Zrovna když jsem se učil, přišel za mnou / ke mně kamarád. Sloveso použité v této vazbě musí vyjadřovat činnost, nikoli nekontrolovatelný děj (jako např. pršet, kvést) či stav (být, mít, znát atp.) Vazba V-ta tokoro desu vyjadřuje, že daný děj právě proběhl. Často se používá s časovým výrazem tatta ima. 寝 ていたところです お 帰 りなさい ちょうど 良 かった ご 飯 できた ところですよ 赤 ちゃんは 今 寝 たところです 駅 に 着 いたら 電 車 が 駅 を 出 たところだった 地 しんがあったところに 火 事 が 起 こった Zrovna jsem spal. Jdeš akorát včas. Zrovna jsem udělala jídlo. Miminko zrovna usnulo. Když jsem dorazil na nádraží, vlak zrovna odjel. Zrovna když bylo zemětřesení, vypukl požár. Tato vazba se svým významem podobá vazbě V-ta bakari da, která taktéž vyjadřuje, že daný děj právě proběhl. Avšak zatímco vazba s pomocným jménem tokoro pouze konstatuje, že daná činnost právě proběhla, vazba s pomocným jménem bakari indikuje, že daná činnost zrovna/právě proběhla teprve před chvílí, nedávno, před krátkým časem. * 日 本 に 来 たところで まだよく 分 かりません Jsem v Japonsku teprve krátce, tak se zatím 日 本 に 来 たばかりで まだよく 分 かりません moc neorientuju. Vazba V-ta bakari da je na rozdíl od vazby V-ta tokoro da použitelná i v případě většího časového rozmezí (tedy více do minulosti, je-li daný časový úsek hodnocen jako teprve krátký čas ). * 彼 は 去 年 結 婚 したところです 彼 は 去 年 結 婚 したばかりです Je to teprve rok, co se oženil. Pokud je sloveso před tokoro v přítomném tvaru a koncová spona v minulém, tak taková věta vyjadřuje, že se málem něco stalo, popř. že jsem něco téměř udělal. Často se objevuje v kombinaci s adverbii mó sukoši de nebo ajauku (téměř, o fous, stačilo málo a...). ボールがあやうく 彼 の 頭 に 当 たるところだった Míč ho málem trefil do hlavy. もう 少 しで 寝 過 ごすところでした ヤンデラさんはもう 少 しで 車 にひかれるとこ ろでした Málem jsem zaspal. Pana Janderu málem přejelo auto. (Stačilo málo a Janderu by přejelo auto.) Pozor na spojení tokoro se zájmeny kono, sono, ano, dono. Výraz kono tokoro, popř. koko no tokoro znamená v poslední době. Chceme-li japonsky vyjádřit toto místo, je třeba použít slovo bašo (kono bašo, příp. koko). 161

125 TAME (NI) S no / A-na / V 1 tame ni V 2 健 康 のために 毎 日 ジョギングをしています 弟 は バイクを 買 うために ちょ 金 しています 彼 はびょうじゃくなために よく 学 校 を 休 みま す Toto pomocné jméno vyjadřuje: 1. účel (pro něco / někoho něco děláme) 世 かい 旅 行 のためにお 金 をためています だれのために 勉 強 しているんですか 自 分 自 しんのためです 日 本 語 を 勉 強 するために 日 本 に 行 きたいです 2. příčinu aby, kvůli, pro Abych byl zdravý, každý den běhám. Bratr šetří na motorku (aby si koupil motorku). Kvůli tomu, že je slabý (má křehké zdraví), ve škole často chybí. Střádám na cesty po světě. Kvůli komu studuješ? Kvůli sobě. Chci jet do Japonska studovat japonštinu. 病 気 のために 先 週 は 学 校 に 来 られませんでした Kvůli nemoci jsem nemohl přijít minulý týden do školy. 宿 題 を 忘 れたために 先 生 におこられてしまい ました 友 達 は 家 がびんぼうなため 大 学 に 行 けな かった Učitel se na mě rozčílil, protože jsem zapomněl domácí úkol. Můj kamarád nemohl jít na vysokou kvůli tomu, že je z chudé rodiny. SEI (DE) vs. OKAGE (DE) S no / A-i /A -na / V 1 okage de V 2 彼 のおかげでこの 試 合 にかちました 友 達 が 手 伝 いに 来 たおかげで 午 前 中 に 引 っこし できた 今 年 のくだ 物 がとてもおいしいのは 夏 が 熱 かっ たおかげだ S no / A-i / A-na / V 1 sei de V 2 彼 のせいでこの 試 合 にまけました 宿 題 を 忘 れたせいで 先 生 におこられてしまいま した これはだれのせいでもない 年 のせいかさい 近 耳 が 聞 こえにくくなりました díky něčemu Díky němu jsme tento zápas vyhráli. Díky tomu, že nám přišli pomoct kamarádi, jsme se zvládli odstěhovat během dopoledne. Letošní ovoce je moc dobré díky tomu, že léto bylo teplé. kvůli něčemu, vzhledem k, protože Kvůli němu jsme tento zápas prohráli. Učitel se na mě rozčílil, protože jsem zapomněl domácí úkol. Za to nikdo nemůže. / To není ničí vina. Nejspíš to bude věkem, že v poslední době špatně slyším. Partikule ka (namísto de) v posledním příkladu relativizuje příčinnou souvislost pravděpodobně to bude věkem, ale možná také z jiného důvodu. Významově je sei protipólem pomocného jména okage užívá se k označení příčiny, jejíž následek je vnímán jako nechtěný či nepříznivý. Obě jména lze v určitém kontextu nahradit neutrálním tame, které nemá ani pozitivní ani negativní zabarvení. 162

126 II. Text A. ヤンデラさんと 鈴 木 さんの 会 話 鈴 :ヤンデラさん おひさしぶりです ヤ:ああ 鈴 木 さん こんにちは おひさしぶりです 鈴 :しばらく 学 校 で 会 いませんでしたけど 何 かしていたんですか ヤ:ええ 卒 業 論 文 を 書 くために 色 々 調 べなければならないことがあって 二 週 間 ほど 国 会 図 書 館 に 通 っていました 鈴 :へえ 大 変 ですね ところで 何 について 書 いているんですか ヤ: 卒 論 の 題 目 は ヨーロッパぶんかが 日 本 に 対 して 与 えた 影 響 (えいきょう) といいます 鈴 : 何 枚 ぐらい 書 かなければならないんですか ヤ: 教 むかによると 50 枚 いじょう 書 けばいいんですけど うちの 先 生 が 100 枚 ぐらいは 書 けと 言 っているので 100 枚 いじょう 書 くことになると 思 います でも まだ 10 枚 ぐらいしか 書 いて いません まだ 色 々 調 べているところです この 二 週 間 ぐらいは 思 ったよりすすみませんで したが 調 べるのはほとんど 終 わりましたので あとは 書 くだけです 鈴 : 大 変 ですねえ 私 は ヤンデラさんも 知 っていると 思 いますが 試 験 もレポートも 全 部 終 わっ ていますから 何 かあったら 言 ってください ヤンデラさんのためなら 何 でもしますよ ヤ: 本 当 ですか ありがとうございます B. Následující text je ukázkou odborného stylu. Během čtení si všímejte zejména slovesných tvarů a pokuste se charakterizovat, čím se tento text liší od textů, se kterými jste se v této učebnici dosud setkávali. これからのエネルギー げん 代 は 石 油 エネルギーの 時 代 だと 言 われている 火 力 発 電 や 自 動 車 などのエネルギーげんと して 石 油 がもっとも 多 く 使 われているからである エネルギーげんとしては ほかにも 石 たん 天 然 ガス 水 力 げん 子 力 なども 利 ようされているが 石 油 にくらべるとはるかに 少 ない 日 本 の 場 合 エネルギーの 75 パーセントは 石 油 によるものである 日 本 全 体 で 使 う 石 油 は 毎 年 三 億 キロリットルにもなる この 大 部 分 は 火 力 発 電 所 で 電 気 を 起 こ すための 重 油 や 自 動 車 を 走 らせるためのガソリン 台 所 で 使 うプロパンガスなどのエネルギーを 作 るために 使 われている また プラスチックや 薬 ひんなども 石 油 から 作 られている だから もし 石 油 がなくなったら 大 変 なことになる 発 電 ができなくなるので 夜 は 真 っ 暗 でテ レビも 見 ることができない 工 場 の 設 備 はすべて 止 まってしまい 何 も 生 さんできなくなる それ だけではない ねん 料 がないので 飛 行 機 やふね 鉄 道 バス トラックなど あらゆる 交 通 機 関 がストップし 遠 くへ 行 くことも 工 業 生 さん 物 のうさん 物 魚 などを 運 ぶこともできなくなっ てしまう 163

127 少 し 考 えただけでも 石 油 が 私 達 の 生 活 にとってどんなに 大 切 か わかるだろう しげんの 少 な い 日 本 が 世 かいの 工 業 国 として 発 てんできたのは 石 油 のおかげといっても 言 い 過 ぎではないだろ う ところが この 大 切 な 石 油 は 日 本 の 国 内 ではほとんどさん 出 しないのである 日 本 で 使 う 石 油 の 99.7 パーセントは 外 国 からゆ 入 している その 大 半 は サウジアラビア イランなどの 中 東 の 国 々 からゆ 入 している さいわいにも これまでは 必 要 なだけ 石 油 をゆ 入 することができた しかし さい 近 では イラクやイランなどで いろいろな 問 題 が 起 こっていて 日 本 がいつまでも 必 要 なだ け 石 油 をゆ 入 できるとはかぎらなくなってきている III. Cvičení 1. Odpovězte na otázky: 1) げん 代 はどんな 時 代 だと 言 われていますか また それはどうしてですか 2) 石 油 は 何 のために 使 われていますか 3) エネルギーげんとしては 石 油 のほかにどんな 物 がありますか 4) エネルギーげんの 中 で 石 油 は 何 パーセントをしめますか 5) 日 本 では 何 のために 石 油 が 使 われていますか 6) もし 石 油 がなくなったら どんなことができなくなりますか 7) 日 本 で 使 ようされる 石 油 の 何 パーセントがゆ 入 されていますか 8) タンカーとは 何 ですか 2. Doplňte DAKE za podtrženými výrazy a přeložte: 1)え 葉 書 を 5 枚 ください 2) 二 人 で 相 談 して 決 めました 3) 父 は 兄 をつれてプラハに 行 きました 4)これは 私 達 の 考 えです 5) 今 日 学 校 を 休 んだのは 田 中 さんです 3. Přeložte: 1) 友 子 は 男 子 だけでなく 女 子 にも 人 気 がある 2)もう 時 間 がないので 今 日 はあいさつだけで 帰 らせてください 3) 日 本 語 は 読 むだけではうまくなりません 4)そこのりんご 持 てるだけ 持 っていっていいよ 5)この 料 理 は 色 がきれいなだけです 164

128 4. Nahraďte partikuli DAKE partikulí ŠIKA a proveďte nutné změny! 1)その 町 へ 行 く 交 通 機 関 はバスだけです 2) 姉 はおなかの 調 子 が 悪 いので 牛 にゅうだけを 飲 んでいます 3) 今 朝 学 校 に 来 てみたら 田 中 さんだけが 来 ていました 4)あの 子 はいつもおかしだけを 食 べているから 太 っているのです 5)お 茶 だけですが よかったらどうぞ 5. Odpovězte a použijte ŠIKA a zápor: 1)あの 人 はかなも 漢 字 もよく 書 けますか (かな) 2) 自 動 車 を 持 っていますか ( 自 転 車 ) 3)チェコには 海 がありますか (みずうみ) 4) 今 ポケットにお 金 をたくさん 持 っていますか ( 百 円 ) 5)ご 兄 弟 は 何 人 いますか ( 一 人 ) 6. Přestylizujte pomocí BAKARI podle vzoru: a) 父 はいつもビールを 飲 んでいて ほかのものを 飲 みません 父 はビールばかり 飲 んでいます b) 父 はいつもビールを 飲 んでいて ほかのことをしません 父 はビールを 飲 んでばかりいます 1)あの 人 は いつも 食 べていて 全 く 仕 事 をしません 2)うちの 子 は いつもテレビを 見 ていて 本 を 読 みません 3) 京 子 さんは いつも 遊 んでいて 勉 強 しません 4) 赤 ちゃんは 朝 から 晩 まで 泣 いています 5) 英 語 を 使 わないで 日 本 語 でも 話 してください 7. Přeložte: 1) 今 鈴 木 さんに 電 話 するところです 2)ヤンデラさんが 来 た 時 私 はちょうど 事 む 所 を 出 るところでした 3) 母 は 今 帰 ったところです 4)その 時 はちょうど 手 紙 を 受 け 取 ったところだったんです 5) 今 私 は 日 本 文 学 の 研 究 をしているところです 6) 友 達 に 手 紙 を 書 いているところでした 7)ちょうど 昼 ご 飯 を 食 べていたところです 8) 私 が 帰 ったとき 兄 は 電 話 しているところでした 8. Spojte věty pomocí TAME NI, OKAGE DE či SEI DE do souvětí: 1) 田 中 さんが 来 ました~~みんな 喜 んでいます 2) 試 験 が 難 しかったです~~たくさんの 学 生 が 落 ちました 165

129 3) 昨 日 雨 が 降 りました~~ 川 の 水 が 増 えました 4) 彼 は 生 きているのがいやになりました~~ 自 さつしました 5) 自 動 車 が 何 台 も 通 ります~~ 道 の 反 対 がわに 渡 ることができません 6) 部 屋 が 暗 いです~~ 本 を 読 むことができません 7) 毎 日 真 面 目 に 勉 強 しました~~ 日 本 語 ができるようになりました 8) 石 油 のかかくが 上 がりました~~ 生 さんの 費 ようが 上 がりました 9. Přeložte: 1. Velká část ropy se používá pro výrobu benzínu a pro výrobu plastů. 2. Zauvažujeme-li trochu, zjistíme, že ropa je pro průmyslovou zemi velice důležitá. 3. Bez paliva by se zastavila letadla, lodě, nákladní vlaky i autobusy. 4. Kvůli tomu, že napadlo hodně sněhu, jsme nikam neodjeli. 5. Málem jsem spadl ze schodů. 6. Pijte, co hrdlo ráčí. 7. Do školy to mám pěšky asi čtvrt hodiny. Autem jsou to jen 3 minuty. 8. Takový obraz dokážu namalovat i já. 9. Vyšel jsem z domu a v tom okamžiku se na ulici stala nehoda. 10. Napůjčoval si od přátel, co to jen šlo, a koupil si v Olomouci byt. 11. To štěně jsme právě koupili. 12. Byl jsi vybrán právě proto, že umíš dobře zpívat. 13. Ten mail jsem neposlal jenom přátelům, ale i na policii. 14. Miluji jedině tebe. 15. Od té doby, co se vrátili z dovolené, se rodiče pořád jen usmívají. IV. Doplňující poznámky TOKORO DALŠÍ POUŽITÍ JAKOŽTO POMOCNÉ JMÉNO ČI SPOJKA TOKORO DE mimochodem (rozšiřuje téma hovoru nebo uvozuje nové) 今 日 の 授 業 はこれまでです ところで 田 中 くんをさい 近 見 かけませんが どうしているか 知 っている 人 いますか TOKORO O zrovna když 彼 は 雨 が 降 っているところを 出 て 行 きました Tady dneska skončíme. Mimochodem, dlouho jsem neviděl Tanaku. Nevíte někdo, co s ním je? Vyšel ven zrovna, když pršelo. お 休 みのところをお 電 話 してすみませんでした Promiňte, že vám volám ve vašem volnu / zrovna, když máte volno. TOKORO GA ale, nicméně (ekvivalentní spojce ga) 先 生 は 私 達 にちこくしてはいけないと 何 度 も 言 い Učitel nám mnohokrát říkal, že se nesmíme ました ところが つぎの 日 時 間 どうりに opozdit. Ale když jsme nazítří přišli včas, on 行 って 見 ると 先 生 はまだ 来 ていませんでした tam ještě nebyl. ROZŠÍŘENÉ PARTIKULE V L6 jsme se již seznámili s rozšířenými partikulemi NI CUITE a TO ŠITE. Zde si představíme další. NI ŠITAGATTE podle, v souladu s, spolu s tím, jak 先 生 の 言 われたことにしたがって 勉 強 しました Učil jsem se tak, jak mi řekl učitel. ガイドの 指 示 にしたがって 見 学 してください Prohlížejte si podle instrukcí průvodce. あの 子 も 年 を 取 るにしたがってよくなるでしょう S tím, jak (to dítě) bude vyrůstat, se určitě zlepší. Pokud stojí před ni šitagatte sloveso, může být pouze v přítomném čase. 166

130 NI JOTTE v závislosti na, podle, pomocí 習 かんは 国 によって 違 う もののねだんはじゅうようときょうきゅうのバ ランスによって 決 まります 日 本 へ 行 くかどうかによって 来 年 の 計 画 を 変 え なければなりません Další použití partikule ni jotte je u pasiva (viz lekce 12). Zvyky se liší podle zemí. Cena zboží se určuje v závislosti na rovnováze poptávky a nabídky. Budu muset změnit plány na příští rok podle toho, zda do Japonska odjedu či nikoliv. České podle lze v japonštině vyjádřit i obraty ni joreba a ni joru to oba se však užívají ve významu podle nějakého zdroje informace, podle toho, co jsem slyšel. Věty s ni joreba a ni joru to bývají často zakončeny pravděpodobnostním tvarem nebo výrazy só da či rašii s významem prý (viz lekce 17). 天 気 予 報 によれば 明 日 は 雨 だそうです 友 達 によると 日 本 は 大 雪 らしい Podle předpovědi počasí prý bude zítra pršet. Podle kamaráda prý v Japonsku hodně sněží. NI TAI ŠITE vůči, proti, oproti 先 生 にたいしてはいつでもていねいに 話 さなけ ればなりません Vůči učiteli musíte vždycky mluvit zdvořile. 去 年 は 自 動 車 じこが 少 なかったのに 対 して 今 年 Loni bylo dopravních nehod málo, zatímco は 大 変 多 かったです (oproti tomu) letos jich bylo přespříliš. NI ŠITE WA na to, že 3 時 にしてはちょっと 暗 いですね Na to, že jsou tři hodiny, je dost tma, viďte. 日 本 人 にしてはせが 高 い 通 訳 にしては 日 本 語 が 下 手 だ 旅 行 に 行 くにしては 荷 物 が 少 ないですね Na Japonce je vysoký. Na to, že je tlumočník, japonsky moc dobře neumí. Na to, že budete cestovat, máte málo zavazadel. 167

131 K16 ヤンデラさんしか 来 なかった I. Procvičení čtení a gramatiky 1. Odpovězte na následující otázky. 高 校 で 日 本 について 何 を 勉 強 しましたか 毎 日 の 朝 何 について 考 えますか ヤンデラさんは 朝 何 時 ぐらいに 起 きると 思 いますか ヤンデラさんは 読 書 が 好 きだと 思 いますか ヤンデラさんは 結 婚 していると 思 いますか 2. Dívejte se na obrázky a doplňte, co dané osoby říkají. Užívejte だけ v různých jeho vazbách, případně しか~ない. ヒント たくさんのリンゴの 中 から 美 味 しいのを 選 ぶ; 食 べ 物 はツナかんいがいもう 何 もない; みんなが 分 かったが 私 一 人 は 分 からない; クラスの 半 分 が 旅 行 に 参 加 した; 部 屋 に は 私 いがいだれもいない; ほしい 花 を 何 本 でも 持 っていってもいい; 成 こうするか どうか 分 からないが 一 生 けんめいどりょくしてみる 168

132 II. ロールプレイ 1. Vyberte si jedno téma a ve dvojici utvořte rozhovor. Držte se níže popsaného postupu. Získané informace shrňte v článku ve cvičení II/2. 1テーマを 決 める テーマ 1) 日 本 語 の 勉 強 を 始 めたばかりの 時 2) 一 人 ぐらしを 始 めたばかりの 時 3) 大 学 生 になったばかりの 時 2 質 問 を 考 える ~ばかりの 時 ~ 今 ~これから 3 相 手 と 会 話 する れい) 私 は~たばかりの 時 でした さんはどうでしたか さんは~たばかりの 時 どうでしたか 自 分 のことを 話 して 会 話 に 入 ります 良 くない 会 話 のれい A: 私 は 一 人 で 生 活 を 始 めたばかりの 時 大 変 だと 思 いました B さんはど うでしたか B: 私 も 大 変 だと 思 いました A:そうですか 私 は 今 は 楽 しいと 思 っています Bさんはどうですか B: 私 も 楽 しいと 思 っています 169

133 4いろいろな 質 問 をしてレポートに 必 要 なじょう 報 を 聞 きだす ~たばかりの 時 受 けた 質 問 今 受 けた 質 問 これから 受 けた 質 問 170

134 2. Informace získané během rozhovoru shrňte v článku. Nezapomeňte dát článku vhodný nadpis. Pište shora dolů, nadpis tedy uveďte napravo. レポートを 書 いてみましょう 3. Ve dvojici popište, co říkají postavy na obrázku. Užijte ばかり v různých jeho vazbách. Zvažte, zda by šlo u obrázků použít i だけ, příp. しか, a ところ. ヒント 5 分 待 つ; 千 円 を 貸 す; 遊 んで 全 ぜん 勉 強 しない; 自 分 の 意 見 を 言 って 人 の 意 見 を 聞 いていない; 英 語 もフランス 語 も 話 せる; 朝 から 料 理 する; 先 月 から 日 本 語 を 勉 強 しはじめたので 上 手 に 話 せない; 今 父 がうちに 帰 った 171

135 III. Poslech 1. Poslechněte si následující krátké úryvky a odpovězte, o čem mluvčí mluví. Poznamenejte si také, co říkal. 旅 行 学 校 友 達 ペット 日 本 何 について 話 していますか 1 172

136 IV. Frazeologie じょうだん To byl jen vtip - toto běžné úsloví bývá často překládáno jako 冗 談 だけです( ), což je v japonštině obrat nepřirozený až nesrozumitelný. Správně ho lze japonsky vyjádřit několika způsoby: 冗 談 です ただの 冗 談 です ただの 冗 談 のつもりでした 冗 談 にすぎません 冗 談 を 言 っただけです 冗 談 で 言 ってみただけです V. Reálie チェコきょうわ 国 についての 一 っぱんじょう 報 チェコきょうわ 国 は ヨーロッパのちゅうおうにいちしている 日 本 との 時 差 は 8 時 間 (ただし 夏 時 間 の 期 間 は 7 時 間 )である 面 せきは 78864km 2 で これは 日 本 の 面 せきのやく 5 分 の 一 に 当 たり 北 海 道 と 同 じぐらいの 広 さである 人 口 はおよそ 1030 万 人 で そのほぼ 十 分 の 一 が 首 都 プラハに 住 んでいる 歴 史 てきにボヘミア モラヴィア シレジアの 三 地 方 に 分 かれるが 面 せき 人 口 ともボヘミア が 一 番 大 きく 歴 史 てきにも 文 化 てきにもチェコの 中 心 ということができる 住 みんの 大 半 はチェ コ 人 で 公 よう 語 はチェコ 語 である 少 数 みんぞくとしては ポーランド 人 スロヴァキア 人 ド イツ 人 それにロマ 人 などが 住 んでいる 173

V otázce používáme tázací zájmeno dočira (hov. dočči): A: Baré to basuketto to dočira ga omoširoi Který sport je zajímavější volejbal nebo

V otázce používáme tázací zájmeno dočira (hov. dočči): A: Baré to basuketto to dočira ga omoširoi Který sport je zajímavější volejbal nebo 8 Srovnávání I. Syntaktické vzorce a gramatika SROVNÁVÁNÍ DVOU OBJEKTŮ S 1 wa S 2 jori A-i/A/V Ken wa Šóta jori wakai. Ken wa Šóta jori joku hataraku. S 1 no hó ga (S 2 jori) A-i/A/V Ken no hó ga Šóta

Více

Rozvitý přívlastek, pomocná jména koto/mono/no

Rozvitý přívlastek, pomocná jména koto/mono/no 9 Rozvitý přívlastek, pomocná jména koto/mono/no I. Syntaktické vzorce a gramatika ROZVITÝ PŘÍVLASTEK S 1 ga/no A-i /-kunai, -katta, -kunakatta/ S 2 me ga/no aoi kodomo nedan ga/no takakunai hon S 1 ga/no

Více

* znamená, že nás to Rumánek učil jinak, ale takto to mám ověřené ze slovníku (2)+ druhý slovesný základ (a obdobně )

* znamená, že nás to Rumánek učil jinak, ale takto to mám ověřené ze slovníku (2)+ druhý slovesný základ (a obdobně ) * znamená, že nás to Rumánek učil jinak, ale takto to mám ověřené ze slovníku (2)+ druhý slovesný základ (a obdobně ) Znaky výslovnost Překlad 海 の 幸 うみのさち Plody moře 向 く むく Směřovat, inklinovat, být obrácen,

Více

SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JAPONSKEM O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ 社 会 保 障 に 関 する 日 本 国 とチェコ 共 和 国 との 間 の 協 定 LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA

SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JAPONSKEM O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ 社 会 保 障 に 関 する 日 本 国 とチェコ 共 和 国 との 間 の 協 定 LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JAPONSKEM O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ 社 会 保 障 に 関 する 日 本 国 とチェコ 共 和 国 との 間 の 協 定 LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA Vyplní kompetentní instituce v Japonsku / 日 本 の 実 施 機 関 記 入 欄 Články 13 až

Více

Slovesa. Partikule ga označuje 1. pád. Přítel přijde.

Slovesa. Partikule ga označuje 1. pád. Přítel přijde. 4 Slovesa I. Syntaktické vzorce a gramatika S ga V-u x Tomodači ga kuru. S o V-u x Hon o jomu S de V-u x Kódžó de hataraku. Pen de kaku. S ni V-u x Uči ni iru. Gakkó ni iku. Tomodači ni tegami o kaku.

Více

SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JAPONSKEM O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ 社 会 保 障 に 関 する 日 本 国 とチェコ 共 和 国 との 間 の 協 定

SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JAPONSKEM O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ 社 会 保 障 に 関 する 日 本 国 とチェコ 共 和 国 との 間 の 協 定 SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JAPONSKEM O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ 社 会 保 障 に 関 する 日 本 国 とチェコ 共 和 国 との 間 の 協 定 ŽÁDOST O DŮCHOD Z ČESKÉ REPUBLIKY チェコ 共 和 国 の 年 金 申 請 書 Články 13 až 19 Smlouvy, Článek 5 Správního

Více

SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JAPONSKEM O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ 社 会 保 障 に 関 する 日 本 国 とチェコ 共 和 国 との 間 の 協 定 LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA 診 断 書

SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JAPONSKEM O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ 社 会 保 障 に 関 する 日 本 国 とチェコ 共 和 国 との 間 の 協 定 LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA 診 断 書 SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JAPONSKEM O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ 社 会 保 障 に 関 する 日 本 国 とチェコ 共 和 国 との 間 の 協 定 LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA 診 断 書 Vyplní kompetentní instituce v Japonsku / 日 本 の 実 施 機 関 記 入 欄 Články

Více

32 回 OSOJENKA. 弁 論 ( 初 級 中 上 級 ) 及 び 作 文 mluvený projev (začátečníci-pokročilí) a esej

32 回 OSOJENKA. 弁 論 ( 初 級 中 上 級 ) 及 び 作 文 mluvený projev (začátečníci-pokročilí) a esej 第 32 回 日 本 語 弁 論 大 会 弁 論 ( 初 級 中 上 級 ) 及 び 作 文 mluvený projev (začátečníci-pokročilí) a esej 2008 年 4 月 12 日 ( 土 ) 午 後 1 時 から 12. dubna 2008 (sobota) od 13 hodin ルツェルナ 宮 殿 マーブルホール Mramorový sál, Palác

Více

Poznámky z přednášek předmětu JAP305 (Úvod do klasické japonštiny)

Poznámky z přednášek předmětu JAP305 (Úvod do klasické japonštiny) Vojtěch Lokša 359374@mail.muni.cz 4. 2. 2014 Poznámky z přednášek předmětu JAP305 (Úvod do klasické japonštiny) Přednášející: Mgr. Ivan Rumánek, Ph.D. podzim 2013 Obsah Úvod... 3 Zkratky a symboly... 4

Více

Znaky Čtení Překlad 旅 たび Pouť 旅 する たびする Putovat 旅 館 りょかん Zájezdní hostinec (v jap. stylu) 旅 行 りょこう Cesta, výlet, putování 旅 人 たびびと Poutník,

Znaky Čtení Překlad 旅 たび Pouť 旅 する たびする Putovat 旅 館 りょかん Zájezdní hostinec (v jap. stylu) 旅 行 りょこう Cesta, výlet, putování 旅 人 たびびと Poutník, Znaky Čtení Překlad 旅 たび Pouť 旅 する たびする Putovat 旅 館 りょかん Zájezdní hostinec (v jap. stylu) 旅 行 りょこう Cesta, výlet, putování 旅 人 たびびと Poutník, cestovatel 旅 客 りょきゃく Cestující, pasažér 旅 客 りょかく Cestující, pasažér

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra asijských studií BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Přejatá slova v diskursu magazínů pro ženy na japonském internetu Loanwords in the Discourse of Magazines

Více

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Japanistika

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Japanistika Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář japonských studií Japanistika Vojtěch Lokša Klasifikace partikulí v japonštině Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jiří Matela 2012 Prohlašuji,

Více

MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE

MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra asijských studií MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE HARA a MUNE v japonské frazeologii HARA and MUNE in Japanese Phraseology OLOMOUC 2010 Bc. Tereza

Více

Стол для _(количество человек)_, пожалуйста. (Stol dlya _(kolichestvo chelovek)_, pozhaluysta.)

Стол для _(количество человек)_, пожалуйста. (Stol dlya _(kolichestvo chelovek)_, pozhaluysta.) 外 食 : 入 り 口 で Я бы хотел зарезервировать стол для _(количество человек)_ на _(время)_. (YA by khotel zarezervirovat' stol dlya _(kolichestvo chelovek)_ na _(vremya)_.) Chtěl(a) bych si rezervovat stůl

Více

Samurajové. tento text napsal Ryuichiro Akai

Samurajové. tento text napsal Ryuichiro Akai Samurajové tento text napsal Ryuichiro Akai Myslím, že poznání jiné kultury je pro nás naším vlastním obohacením skrz poznání něčeho nového a posléze hlubší porozumění naší vlastní kultuře, které je umožněno

Více

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada 2. Vyberte větu jednoduchou (1 bod): a) Víš, v kolik se máš vrátit? b) Máme doma králíka, myšky a chameleóna.

Více

Japonsko-jazyčné online slovníky

Japonsko-jazyčné online slovníky Japonsko-jazyčné online slovníky EDICT a JMDict Významné zdroje pro online slovníky Projekt Jamese Williama Breena Bývalý profesor v oboru telekomunikací na Monash University v Austrálii Podíl na několika

Více

Úvodní slovo předsedkyně

Úvodní slovo předsedkyně Výroční zpráva za rok 2006 Úvodní slovo předsedkyně 2 Rok 2006 byl pro činnost Česko japonské společnosti významný tím, že se uskutečnily akce připomínající desetileté výročí vzájemných vztahů mezi Prahou

Více

Lekce 18 Na návštěvě. V jídelně.

Lekce 18 Na návštěvě. V jídelně. Lekce 18 Na návštěvě. V jídelně. 18.1 Struktury Co bude k obědu/k večeři? Dejte mi míň masa. Můžu dostat víc knedlíků? Proč nechceš jíst vepřové? Nesmím jíst vepřové, protože jsem muslim. Olga se seznámila

Více

Svět Haute Couture I.

Svět Haute Couture I. Fall 2010 Svět Haute Couture I. Haute Couture je slovní spojení, jež znamená tu nejvyšší a nejexkluzivnější formu módy, která jde vytvořit. Mluvíme zde o ručně šitých modelech, které jsou šity klientům

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Návod pro vyplnění žádosti o národní důchod, zaměstnanecký důchod, důchod z pokladny vzájemné pomoci Žádost o pozůstalostní důchod

Návod pro vyplnění žádosti o národní důchod, zaměstnanecký důchod, důchod z pokladny vzájemné pomoci Žádost o pozůstalostní důchod Návod pro vyplnění žádosti o národní důchod, zaměstnanecký důchod, důchod z pokladny vzájemné pomoci Žádost o pozůstalostní důchod Číslo japonského důchodového pojištění zesnulého nebo číslo důchodové

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Technologie QR kódu...a obecně o 2D kódech

Technologie QR kódu...a obecně o 2D kódech Technologie QR kódu...a obecně o 2D kódech Brno, 18.-19.10.2011 Praha, 25.-26.10.2011 David Cigánek, MZM-CITeM Limity a nedostatky čárového kódu nízká datová kapacita obtíže s exotickými znaky relativně

Více

Rakušan/Rakušanka. pes L1, Z5. student L1, Z9. miminko L1, Z6. tamten (dům) L1. rodina L1, Z16. mladší bratr L1, Z11. mladší sestra L1, Z11

Rakušan/Rakušanka. pes L1, Z5. student L1, Z9. miminko L1, Z6. tamten (dům) L1. rodina L1, Z16. mladší bratr L1, Z11. mladší sestra L1, Z11 miminko L1, Z6 pes L1, Z5 Rakušan/Rakušanka L1 student L1, Z9 tamten (dům) L1 mladší sestra L1, Z11 mladší bratr L1, Z11 rodina L1, Z16 USA L1 Indie L1 chlapec, chlapeček L1 škola L1, Z9 Američan L1 Ukrajina

Více

9tWHMWH Y KXGHEQtP PėVWė 7DNDVDNL

9tWHMWH Y KXGHEQtP PėVWė 7DNDVDNL 9tWHMWH Y KXGHEQtP PėVWė 7DNDVDNL ようこそ 高崎 音楽の街 Tuto informační brožurku připravili čeští občané žijící v Takasaki. このパンフレットは 高崎市在住のチェコ人が 選択 取材 編集した高崎の魅力スポットを掲載したものです 01 Takasaki City 50 minutes!"#!"$%%&'!'()*+

Více

Graf skladebného rozboru věty

Graf skladebného rozboru věty Graf skladebného rozboru věty Existuje několik způsobů grafického zápisu větného rozboru. Předkládaný způsob se pokouší o co největší jednoduchost a přehlednost. Příklad: Starý pán se pomalu belhal do

Více

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Škola Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Mgr. Kateřina

Více

JAK OHODNOTIT SVÉ JAZYKOVÉ DOVEDNOSTI?

JAK OHODNOTIT SVÉ JAZYKOVÉ DOVEDNOSTI? ÚKOLY PRO ŽÁKY JAK OHODNOTIT SVÉ JAZYKOVÉ DOVEDNOSTI? Jazykové dovednosti jsou nezbytné pro většinu pracovních pozicí, ale i pro běžný život v Evropské unii. Podívejte se na aktuální nabídku inzerátů ve

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně)

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 7. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit složitější

Více

DharmaGaia. Masaoka Šiki. Pod tíhou měsíce Výběr z haiku v překladu Antonína Límana

DharmaGaia. Masaoka Šiki. Pod tíhou měsíce Výběr z haiku v překladu Antonína Límana DharmaGaia Masaoka Šiki Pod tíhou měsíce Výběr z haiku v překladu Antonína Límana Masaoka Šiki Masaoka Šiki Pod tíhou měsíce Výběr z haiku v překladu Antonína Límana DharmaGaia 2014 Vybral a přeložil Antonín

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_25_04 Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh Autor: Mrg. Libuše

Více

Znáte tyto údaje o vodě? Přečtěte si text. Označte, co je/není pravda.

Znáte tyto údaje o vodě? Přečtěte si text. Označte, co je/není pravda. Znáte tyto údaje o vodě? Přečtěte si text. Označte, co je/není pravda. 157/3 Víte, že... 20 až 50 litrů je minimální množství vody, kterou člověk denně potřebuje pro své základní životní potřeby?... 575

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik:

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/, mluveného

Více

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK Autor: Katka Česalová Datum: 10. 9. 2014 Cílový ročník: 6. 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Opakování IX. Přítomný čas prostý a průběhový Rozhovor, popis činností, porozumění textu Základní a řadové číslovky Práce s učebnicí Zájmena Práce s textem, dramatizace Slovní zásoba Hry, soutěže, práce

Více

Ročník VII. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed.

Ročník VII. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. Opakování IX. Úvodní opakování: azbuka, přepis a opis textu, čtení, rozhovory, celkové opakování učiva 1.dílu. Poslechová a pohybová rozcvička. Rozhovory. Dramatizace. Poslech písní. Přečte se správnou

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/ Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/,

Více

Anglický jazyk vyšší úroveň. obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh:

Anglický jazyk vyšší úroveň. obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh: Anglický jazyk vyšší úroveň obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh: poslech (s výběrem odpovědí, dichotomické pravda vs nepravda, se stručnou odpovědí, přiřazovací) čtení (s výběrem

Více

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte:

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte: Vzorové zadání 1. Užijte předložkové spojení bez peněz ve čtyřech větách nebo slovních spojeních tak, aby pokaždé mělo funkci jiného větného členu (napište kterého). (Příslovečná určení různého druhu započítávejte

Více

příloha č. 4 nepovinné předměty školní rok: 2015/2016 RUSKÝ JAZYK

příloha č. 4 nepovinné předměty školní rok: 2015/2016 RUSKÝ JAZYK Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328 příloha č. 4 nepovinné předměty školní rok: 2015/2016 RUSKÝ JAZYK Charakteristika předmětu: RUSKÝ JAZYK ve vyšším stupni osmiletého studia Obsah

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

- 1, 2 a 5: napište hůlkovým písmem v latince. (Stejně prosím vyplňte i ostatní body v tomto formuláři označené latinkou.)

- 1, 2 a 5: napište hůlkovým písmem v latince. (Stejně prosím vyplňte i ostatní body v tomto formuláři označené latinkou.) Návod pro vyplnění žádosti o národní důchod, zaměstnanecký důchod, důchod z pokladny vzájemné pomoci 国 民 年 金 厚 生 年 金 保 険 裁 定 請 求 書 記 入 要 領 Žádost o starobní/invalidní důchod Číslo japonského důchodového

Více

Lekce 8 Středisko. 8.1 Struktury. Co děláš? Co děláte? Jsem v České republice. Učím se česky. Kam chodíš? Chodím do školy. Chodím na procházku.

Lekce 8 Středisko. 8.1 Struktury. Co děláš? Co děláte? Jsem v České republice. Učím se česky. Kam chodíš? Chodím do školy. Chodím na procházku. Lekce 8 Středisko 8.1 Struktury Co děláš? Co děláte? Jsem v České republice. Učím se česky. Kde bydlíš? Bydlím ve středisku. Kam chodíš? Chodím do školy. Chodím na procházku. Vidím českého doktora. Vidím

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Německý jazyk Obory nástavbového

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 22. 4. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_27_CJL_NP2

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 22. 4. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_27_CJL_NP2 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 22. 4. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_27_CJL_NP2 Ročník: II. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky:

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky: ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit jednoduché

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Předmět. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Předmět. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Předmět

Více

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 okresní kolo

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 okresní kolo Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 okresní kolo II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... 1. Ve staré

Více

Ročník VI. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed.

Ročník VI. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. Předazbukové období IX. Výslovnost hlásek odlišných od češtiny. Pozdravy. Jednoduché pokyny. Seznámení s učebnicí. Nácvik výslovnosti, rozhovor. Pohybové hry.fonetická rozcvička. Nacvičí výslovnost hlásek

Více

Mgr. Petra Hrnčířová. Období tvorby Únor 2013. Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník. Český jazyk -morfologie.

Mgr. Petra Hrnčířová. Období tvorby Únor 2013. Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník. Český jazyk -morfologie. Anotace Tematický celek zaměřený na tvaroslovné jevy je zpracován do textového souboru, který lze použít pro více vyučovacích hodin k procvičení dané problematiky. Cvičení mají za úkol upevnit znalosti

Více

Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství

Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název (téma) Učíme druhé slovesným způsobům Stručná anotace V této hodině se žáci metodou skládankového učení naučí

Více

Děkuju.-Prosím. Pozdravy : Ahoj! Nazdar! Dobrý den! Dobrou noc! Dobré ráno! Dobré odpoledne!

Děkuju.-Prosím. Pozdravy : Ahoj! Nazdar! Dobrý den! Dobrou noc! Dobré ráno! Dobré odpoledne! Sylabus 1.stupeň 2.třída Lekce 1 Co je to? Kolik to stojí? Jak se jmenujete? Jmenuju se.. Poslech CD 01 Děkuju.-Prosím. Pozdravy : Ahoj! Nazdar! Dobrý den! Dobrou noc! Dobré ráno! Dobré odpoledne! Zájmena

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Anglický jazyk základní úroveň obtížnosti. obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh:

Anglický jazyk základní úroveň obtížnosti. obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh: Anglický jazyk základní úroveň obtížnosti obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh: poslech (s výběrem odpovědí, dichotomické pravda vs nepravda, se stručnou odpovědí, přiřazovací)

Více

Základní větné členy - opakování

Základní větné členy - opakování Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět:

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Modalni slovesa. A. CvicenÎ 1-65. B. Cviceni 66-115. C. Cviceni 116-130 Uziti shall pri vyjadrovâni nabidek a nâvrhù; neurcité may (might).

Modalni slovesa. A. CvicenÎ 1-65. B. Cviceni 66-115. C. Cviceni 116-130 Uziti shall pri vyjadrovâni nabidek a nâvrhù; neurcité may (might). Modàlnf slovesa Modalni slovesa Tato kapitola poskytuje zacâtecnfkùm intenzivni procviceni modâlnich sloves a je také urcena jako opakovaci kapitola pro pokrocilé studenty. Infinitivni tvary (have to,

Více

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Ve webovém prohlížeči by měla být načtení nějaká neutrální stránka, například Google. Dobrý den. Jmenuji se a budu

Více

ZKOUŠKA Z ČESKÉHO JAZYKA

ZKOUŠKA Z ČESKÉHO JAZYKA ZKOUŠKA Z ČESKÉHO JAZYKA NA ÚROVNI A1 PODLE SERR PRO TRVALÝ POBYT V ČR (MODELOVÁ VERZE) 1 ČÁST I: Čtení s porozuměním Úloha 1: Čtěte a pracujte s texty. Řešte úlohy 1-7. Je to pravda (ano), nebo není to

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Kostra lidského těla Přírodopis 8. ročník 2 vyučovací

Více

Školní kolo Olympiády v českém jazyce 2007/2008 34. ročník

Školní kolo Olympiády v českém jazyce 2007/2008 34. ročník Školní kolo Olympiády v českém jazyce 2007/2008 34. ročník II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... Přečtěte si následující text: Při utkání devátého kola první fotbalové soutěže hrozí střety mezi

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 63 Autor: Mgr. Petra Elblová Datum: 15.12.2011 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Tematický okruh:

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÝRSKO, ŠKOLNÍ ULICE příspěvková organizace VÝSTUPNÍ TEST PRO ŢÁKY 9. ročníku B/ ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Jméno a příjmení:

ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÝRSKO, ŠKOLNÍ ULICE příspěvková organizace VÝSTUPNÍ TEST PRO ŢÁKY 9. ročníku B/ ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Jméno a příjmení: Název projektu: Šumavská škola = evropská škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.12 /02.0010 ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÝRSKO, ŠKOLNÍ ULICE příspěvková organizace VÝSTUPNÍ TEST PRO ŢÁKY 9. ročníku B/ ČESKÝ

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

Přísudek opakování a rozšíření

Přísudek opakování a rozšíření Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Přísudek

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP Povinná výuka Anglického jazyka začala v tehdy základní škole praktické pro sluchově postižené v Ivančicích ve školním roce 2007/2008, a to ve

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Jazykový kurz němčiny

Jazykový kurz němčiny Jazykový kurz němčiny Vstupní úroveň: Úplný začátečník Výstupní úroveň: A2 Celková časová dotace: 150 vyučovacích hodin (120 h přímého studia + 30 h domácí příprava) Kurz je koncipován na dva roky s tím,

Více

Větné členy. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Větné členy. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Větné členy MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_38_14 Tématický celek: Gramatika, skladba,

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_438_Podmínkové věty (1) AUTOR: Ing.

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_438_Podmínkové věty (1) AUTOR: Ing. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_438_Podmínkové věty (1) AUTOR: Ing. Magdalena Nemeškalová ROČNÍK, DATUM: 9., 3. 5. 2012 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Anglický

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. - pozdraví a představí se - rozliší a označí základní barvy - pojmenuje členy rodiny - uvede základní části domu - pojmenuje základní školní pomůcky - pojmenuje některé oblíbené sporty - popíše

Více

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Jiří Janda Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Mojí bezvadné manželce Lucii, kamarádům Michalu Černému a Janu Šidlákovi za podporu a inspiraci a všem mým skvělým studentům. Copyright Jiří

Více

zastřelení zatčený Víte, kolik se v ČR prodalo novin v roce 2012? Podívejte se na statistiku. Odpovězte na otázky. 139/9+

zastřelení zatčený Víte, kolik se v ČR prodalo novin v roce 2012? Podívejte se na statistiku. Odpovězte na otázky. 139/9+ Substantivum, nebo adjektivum? Rozdělte výrazy do tabulky. Přečtěte je nahlas a pečlivě vyslovujte koncovky -ný nebo -ní. Pak použijte tyto výrazy ve větách. 139/9 zastřelený znásilněný přepadení zatčení

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět: Český jazyk Ročník, cílová skupina: 6.roč.

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět: Český jazyk Ročník, cílová skupina: 6.roč. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_03

Více

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.6. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Další cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk je součástí

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY. Dodatek k ŠVP ZV Duha č. 3, čj. 397/2015 ze dne 31. 8. 2015

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY. Dodatek k ŠVP ZV Duha č. 3, čj. 397/2015 ze dne 31. 8. 2015 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Dodatek k ŠVP ZV Duha č. 3, čj. 397/2015 ze dne 31. 8. 2015 Platnost: od 1. 9. 2015 Mgr. Jana Šipošová, ředitelka školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA

Více

Větné členy, Jednoduché souvětí - opakování Druh učebního materiálu: Písemná práce, pracovní list Časová náročnost:

Větné členy, Jednoduché souvětí - opakování Druh učebního materiálu: Písemná práce, pracovní list Časová náročnost: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_12

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 76 Autor: Mgr. Petra Elblová Datum: 28. 5. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Tematický okruh:

Více

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.) Řečové dovednosti

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.) Řečové dovednosti Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu anglický jazyk pro 1. stupeň: 3. ročník Řečové dovednosti CJ-3-1-01 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 Autor: Kateřina Kantová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

ach, aha L3, tak, tamtím způsobem L4 na mateřské dovolené L3 synovec L3 muž, pán L3, Z3 maminka (zdvořilý dospělý člověk L3, Z5 rybník L3, Z18 tam L3

ach, aha L3, tak, tamtím způsobem L4 na mateřské dovolené L3 synovec L3 muž, pán L3, Z3 maminka (zdvořilý dospělý člověk L3, Z5 rybník L3, Z18 tam L3 ach, aha L3, tak, tamtím způsobem L4 na mateřské dovolené L3 synovec L3 muž, pán L3, Z3 tam L3 rybník L3, Z18 maminka (zdvořilý výraz) L3, Z11 dospělý člověk L3, Z5 starší bratr Z11, starší bratr (skromný

Více

Olympiáda v českém jazyce, 39. ročník, 2012/2013 okresní kolo

Olympiáda v českém jazyce, 39. ročník, 2012/2013 okresní kolo Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a školské zařízení pro zájmové vzdělávání, Sámova 3, 101 00 Praha 10 Olympiáda v českém jazyce, 39. ročník,

Více

Učitel mezitím rozdá každému páru namnožený arch s úkoly. Žáci vše zapisují do rozdaných listů.

Učitel mezitím rozdá každému páru namnožený arch s úkoly. Žáci vše zapisují do rozdaných listů. Název: Druhy podstatných jmen Cíl:: Procvičení odchylek ve vyjadřování čísla u substantiv Fáze vyučovacího procesu: procvičování Organizační forma vyučování: skupinová (práce ve dvojicích), písemná, reprodukční

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

VEDLEJŠÍ VĚTY 3 Autor: Katka Česalová Datum: 24. 9. 2014 Cílový ročník: 6. 9. ročník

VEDLEJŠÍ VĚTY 3 Autor: Katka Česalová Datum: 24. 9. 2014 Cílový ročník: 6. 9. ročník VEDLEJŠÍ VĚTY 3 Autor: Katka Česalová Datum: 24. 9. 2014 Cílový ročník: 6. 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací

Více

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2557 Autor: Elena Kolarovská Období: duben 2012 Název: VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Vzdělávací

Více

Lekce 3. Jana: Nei, takk, men jeg er litt tørst. Jana: Jeg vil heller ha et glass vann. Ola: Har du ikke lyst på vin? Jeg tar et glass rødvin.

Lekce 3. Jana: Nei, takk, men jeg er litt tørst. Jana: Jeg vil heller ha et glass vann. Ola: Har du ikke lyst på vin? Jeg tar et glass rødvin. [NORŠTINA - LEKCE 3] 1 Lekce 3 Struktura: Dialog Ustálená spojení Slovíčka Gramatika Cvičení Víte, že? Dialog: Hjemme hos Ola Jana kommer på besøk til Ola. De sitter i stua og prater sammen. Jana: Du har

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 II/2 Inovace a

Více