Problematika lidí pečujících o blízkou osobu v městě Brně

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika lidí pečujících o blízkou osobu v městě Brně"

Transkript

1 Grantový projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně registrační číslo CZ.1.04/3.1.03/ , financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zajištění odborných studií a analýzy pro účely sestavení 3. komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období Problematika lidí pečujících o blízkou osobu v městě Brně Zadavatel: Sociální nadační fond města Brna "Domovy potřebných" Mečová 368/5, Brno Vypracoval: Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Joštova 10, Brno Brno, červen 2013

2 Autorský tým: Mgr. Zdeňka Dohnalová, Ph.D., Mgr. Olga Hubíková

3 Obsah 1 Zadání studie Definice základních pojmů Význam podpory neformální péče a neformálních pečovatelů Rizika a náklady a na straně neformálních pečovatelů Dopady na zdravotní stav pečovatelů Ztráta zaměstnání a finanční potíže Riziko sociálního vyloučení Potřeby pečovatelů Typy pomoci neformálním pečovatelům Metodologie Popis služeb pro neformální pečovatele v městě Brně Neformální pečovatelé v městě Brně (sekundární analýza kvantitativních dat) Situace neformálních pečovatelů z hlediska pracovníků agendy příspěvku na péči Problémy a těžkosti neformálních pečovatelů Situace pečujících o osoby v seniorském věku Potíže a nároky plynoucí z poskytování péče a potřeby pečovatelů Situace pečujících o děti s mentálním postižením a/či PAS Obecné nároky péče Finanční nároky péče Poskytování péče a zaměstnání Zkušenosti s existující podporou a službami v Brně Chybějící služby či formy pomoci a podpory Situace pečujících o dospělé lidi s mentálním postižením a s psychiatrickým onemocněním Potíže a nároky plynoucí z poskytování péče a potřeby pečovatelů Zkušenosti s existující podporou a službami v Brně Závěr a doporučení vzešlá z výzkumu Zdroje:

4 1 Zadání studie Problematika životní situace lidí pečujících o blízkou osobu tvoří relativně novou oblast zájmu sociálních služeb, která doprovází rozvoj rodinné péče a tzv. neinstitucionalizovaných služeb poskytovaných rodinnými příslušníky a dalšími signifikantními druhými. V tomto rámci se v posledních letech otevírá řada specifických problémů, kterým budeme věnovat pozornost v rámci předložené studie zaměřené na situaci ve městě Brně. Za jeden z problémů neformálních pečovatelů je považována např. harmonizace pasivní podpory (tzv. příspěvek na péči) a aktivního poskytování sociálních, zdravotních a psychologických služeb. Dalším palčivým problémem je podle našeho názoru souvislost přímé (domácí) péče o blízkou osobu a postavení neformálních pečovatelů na trhu práce a v zaměstnaneckém systému. Předložená studie si klade za cíl připravit datovou základnu pro účely komunitního plánování města Brna. Výstupem budou doporučení vztahující se k vymezení druhů potřeb osob pečujících o blízkou osobu. Komunitní plánování je metoda vycházející z principu participace na procesu rozhodování a jak připomíná Kubalčíková (2013) nejčastěji je uplatňována při rozhodování o místní a typové dostupnosti sociálních služeb. Jedná se o přímé vyjednávání mezi zřizovateli, poskytovateli a uživateli služeb, jehož cílem je zlepšit místní sociální politiku či charakter sociálních, případně dalších souvisejících služeb (Matoušek, 2008). Plánování sociálních služeb by mělo vycházet ze znalosti potřeb jejich uživatelů. V metodice výzkumu potřeb uživatelů uvádí Havlík a Kubalčíková (2006: 2), že: Potřeby uživatelů služeb jsou základní informací při vytváření komunitního plánu. Zjišťování potřeb ( ) je tím, co dělá plánování služeb komunitním. Na tuto výzvu reaguje přeložená studie, jejíž jádro tvoří prezentace výsledků kvalitativního výzkumu s neformálními pečovateli a také s pomáhajícími pracovníky, kteří s nimi v rámci svého působení mohou přicházet do kontaktu Cílem výzkumného šetření je hledání odpovědi na otázku: Jaké jsou nejčastější problémy pomoci neformálním sektorem při zajištění péče o osoby závislé na pomoci druhých (při uspokojení potřeb spojených s péčí o vlastní osobu a domácnost) v městě Brně? V souvislosti s již dříve zmíněnou tendencí podpory rodinné péče, považujeme za důležité shrnout autory uváděné výhody a rizika péče poskytované v domácím prostředí. Michalík (2010: 12) konstatuje, že není v současné době v České republice zařízení, které by svou úrovní bylo na vyšším stupni respektování potřeb člověka závislého na péči, než je tomu ve fungující rodině, která má dostatek sil, možností a ochoty tuto péči poskytovat. Pokud může příjemce péče zůstat mezi svými blízkými, zpravidla lépe snáší omezení vyplývající z jeho zdravotního stavu v dimenzi fyzického a psychického potenciálu. Vytěsnění z přirozeného 2

5 sociálního prostředí pečujícího je spojováno s rizikem vytváření závislosti rovněž v sociální dimenzi nemocného a zejména v seniorském věku hrozí riziko vzniku tzv. poslední štace. Zatímco v mladším a středním věku navazování sociálních vztahů představuje zdroj informací a poznání a nezohledňujeme tolik např. jejich trvání v čase, ve vyšším věku jsou akcentovány vztahy, které představují stabilizační prvek a zdroj spokojenosti (Sýkorová, 2007). Michalík (2010) dále konstatuje, že domácí péče je také z hlediska ekonomiky státu považována za úsporný prostředek. Mezi nevýhody domácí péče se řadí nižší materiální a technická vybavenost domácnosti zahrnující pomůcky rehabilitační, kompenzační a technické ulehčující péči pečovatelům a zároveň zkvalitňující péči o nemocného. Pokud pacient se závislostí na péči jiné osoby je v péči registrovaného zařízení sociálních služeb nebo ve zdravotnickém zařízení, potom jsou mu k dispozici obvykle odborníci různých profesí, kteří mohou každý v rámci své profese přispívat ke komplexnosti péče. Nejzávažnějším rizikem domácí péče se však stává její náročnost na časové možnosti pečujícího a také psychická a fyzická zátěž. Dlouhodobá péče a péče o nemocného v posledních stádiích nemoci vede pečující osoby k pocitům únavy, vyčerpanosti a mnohdy až k depresivním stavům (Michalík, 2010). Při zpracování studie jsme vycházeli z teze Jana Michalíka (2011) upozorňujícího na skutečnost, že pro poznání skutečné situace rodin pečujících o svého člena se zdravotním postižením) je nutná kombinace přístupu kvantitativního (makrospolečenský rámec zahrnující údaje sociální, ekonomické i demografické) a přístupu striktně individuálního kvalitativního monitorujícího neopakovatelnou individuální situaci pečující rodiny. A právě kvalitativní i kvantitativní data jsme využili pro plastičtější znázornění představy životní situace neformálních pečovatelů žijících na území města Brna. 3

6 2 Definice základních pojmů Konfederace organizací zaměřených na rodinu působící v Evropské unii COFACE (Confederation of Family Organisation in European Union) vymezila pojem neformálního pečovatele poměrně široce, neboť mezi pečující osoby zahrnuje: všechny muže i ženy, kteří nejsou profesionálními pečovateli, ale na základě vlastního rozhodnutí, nebo proto, že nenalezli jinou volbu, pečují o závislou osobu ve svém bezprostředním okolí. Poskytují ji základní péči pravidelně nebo nepravidelně v různých formách. Jedná se zejména o tyto formy péče a podpory: ošetřovatelské péče, pomoc při vzdělávání a sociálních aktivitách, pomoc při vyřizování úředních záležitostí, koordinace péče, neustálý dohled, psychologická podpora, pomoc s komunikací a domácími pracemi. (COFACE, 2011: online). Definice neformálního pečovatele se v různých zemích a v různých kontextech velmi liší. Liší se i podle toho, zda je třeba neformální pečovatele vymezit pro potřeby sociální politiky, či zda jde o definici např. pro účely akademické. V prvním případě navíc, zejména jedná-li se o to, na koho směřovat podporu neformálních pečovatelů, kdo se ještě pro tuto pomoc (včetně finanční), kvalifikuje, může být vymezení neformálního pečovatele předmětem lobbingu. Neformálními pečovateli se navíc stávají často rodinní příslušníci, a z toho důvodu někdy splývají pojmy neformální pečovatel a rodinný pečovatel, i když pojem neformální pečovatel je širší, neboť zahrnuje i pečující, kteří se rekrutují z nepříbuzných lidí, přátel, sousedů apod. V případě rodinných pečovatelů, zejména v situacích, kdy pečující a příjemce péče spolu bydlí, je někdy obtížné stanovit hranici, kde běžné soužití rodinných příslušníků, které v rodinách běžně zahrnuje i vzájemnou pomoc či péči, přeroste do neformální péče. V českém kontextu se dlouhodobě zabývá problematikou péče o zdravotně postižené včetně kvality života lidí, kteří o zdravotně postiženého člověka pečují, věnuje např. Jan Michalík. Z jeho vymezení plyne, že se kloní spíše k širšímu pojetí péče, které překračuje osobní péči o člověka s postižením. Michalík (2010: 2) uvádí, že domácí péče nebo to, co se za domácí péči zpravidla označuje, je velmi rozsáhlý systém, který zahrnuje rozmanité množství okolností, situací a jevů. Společné pro domácí péči je to, že je poskytována péče, podpora a pomoc v přirozeném prostředí nemocného, přičemž nejčastěji se jedná o jeho vlastní domácnost, popř. domácnost pečovatele. Z dalších českých autorů, kteří se věnovali výzkumu kvality života neformálních pečovatelů, patří např. R. Kroutilová-Nováková a E. Jandzíková. Tyto autorky pro potřeby své kvantitativní studie definovaly neformálního pečovatele jako osobu, která na sebe přejímá primární odpovědnost za každodenní péči o nesoběstačného člověka. Tyto osoby poskytují znevýhodněným osobám emoční, tělesnou, 4

7 sociální a duchovní podporu. (2012: 20). Podle těchto autorek je pak nejobvyklejším uspořádáním takové, kdy pečující žije ve společné domácnosti s příjemcem péče. Autorky však upozorňují na to, že někteří rodinní příslušníci, kteří poskytují péči, se ztotožňuje s označením neformální pečovatel, přičemž se mu brání zejména ti, kteří péči poskytovali zatím spíše kratší dobu. Jak konstatují autoři studie určené pro evropskou komisi (Glendinning et al., 2009), činnosti poskytované v rámci neformální péče jsou zakotveny v rodinných vztazích a je proto třeba rozpoznat další, dodatečnou zodpovědnost, která plyne z nemoci, postižení nebo stáří, a představuje činnosti a povinnosti, které překračují obvyklé pečovatelské povinnosti a běžnou rodinnou reciprocitu. Je třeba také odlišovat krátkodobou péči, která je způsobena dočasnou indispozicí, nemocí apod. Kritérium pro vymezení neformální péče tak obsahuje prvek času jednak času stráveného péčí nad rámec běžného rozsahu péče v rodině, kupř. péče, kterou rodiče věnují zdravým dětem, a dále délka či očekávaná doby péče. Autoři k tomu dále dodávají, že to, kdo bude identifikován, jako neformální pečovatel dále záleží na tom, jakými činnostmi definujeme péči pokud je péče definována spíše skrze úkony osobní péče, budou převažovat spíše ženy-pečovatelky, pokud zahrneme i takovou pomoc, jako je řízeni financí, úředních záležitostí apod., objeví se mezi neformálními pečovateli i řada mužů. Autoři pro svoji studii tak nabízí poměrně jednoduchou definici neformálního pečovatele, jako člověka, který poskytuje pomoc někomu s chronickým onemocněním, postižením, apod., mimo rámec profesionální a formální pomoci. To ale neznamená, že část péče nemůže být profesionály pokryta. Stejně tak nemusí jít nutně o péči bezplatnou v řadě zemí, včetně ČR, je možné z přímých plateb (které v ČR reprezentuje tzv. příspěvek na péči) hradit pomoc poskytovanou blízkými příbuznými. V případech, kdy je péče příbuzným hrazena z přímých plateb je dle poznatků autorů citované zprávy běžné, že tito příbuzní běžně poskytují péči v daleko větším rozsahu, než jaký jim tato platba kryje, rozhodně by tak neměli být vylučování ze studií, které se problematice neformálních pečovatelů věnují. K obvyklým charakteristikám neformální rodinné péče také patří, že blízký rodinný vztah do vztahu péče přerůstá postupně, a tato péče bývá postupem času stále intenzivnější. Činnosti poskytované v rámci péče jsou přitom diktovány měnícími se potřebami pečovaného a jejich rozsah často není nijak omezen, přičemž může zahrnovat i poměrně odborné ošetřovatelské a jiné úkony a počet hodin strávených denně, týdně, měsíčně či ročně poskytováním péče také mnohdy neustále narůstá. Zejména pečovatelé, kteří poskytují péči ve velké intenzitě, jsou nejvíce ohroženi socioekonomickými a jinými nepříznivými důsledky takto intenzivního poskytování péče (Glendinning et al., 2009: 12-15). 5

8 2.1 Význam podpory neformální péče a neformálních pečovatelů V kontextu evropské sociální politiky a jejích priorit získává neformální péče a v jejím rámci především péče rodinná čím dál větší pozornost a podpora neformálních pečovatelů se stává jednou z priorit. Role rodinných pečovatelů v oblasti zajištění dlouhodobé péče, kterou mj. v souvislosti s rychlým demografickým stárnutím populací, je klíčová. (Glendinning at al., 2009:1). Jedním z klíčových faktorů, který přispěl k rozvoji neformální péče, byla změna v pojetí sociální péče směrem ke komunitní péči. Heaton (1999: 761) tuto změnu definuje jako přechod od péče v komunitě k péči komunitou 1. Tento posun byl na počátku vyvolán především změnou představ o péči o staré lidi. Dodnes je komunitní péče nejvíce diskutována právě s ohledem na tuto cílovou skupinu a s akcentem na úspěšné stárnutí v přirozeném sociálním prostředí (tzv. koncept celoživotního domova). Lewis zasazuje změnu pohledu na péči o seniory do 50. let 20. století, kdy postupně začalo docházet k zpochybňování rezidenční péče jakožto převažujícího typu péče staré lidi. Pro tento přechod je charakteristické mj. zdůraznění významu role rodinných příslušníků, případně přátel či sousedů coby neformálních a dobrovolných zdrojů péče. (1989: 84-88). Výraznějším způsobem se v některých zemích začala neformální péče jako oficiálně uznávaný prvek sociální péče etablovat od 90. let 20. století, a spolu s tím docházelo k postupnému upevňování statusu neformálních pečovatelů, začal být kladen důraz na zajištění jejich práv a sociálních jistot. Na poli evropské sociální politiky význam sektoru neformální péče tedy postupně sílí a podpora neformálních pečovatelů se stává jednou z priorit. Neformální péče se týká různých skupin příjemců péče a různými typy handicapů či dlouhodobých onemocnění, nicméně hlavním důvodem, proč se pozornost k neformální péči stále více obrací, je populační stárnutí a s ním spojená stále větší disproporce mezi počtem lidí, kteří se bez pomoci jiných neobejdou, počtem a služeb, resp. pečovatelů, kteří jsou schopni tuto pomoc zajistit. V této souvislosti se hovoří o tzv. care gap, a některými autory je označován jako nové riziko evropské sociální politiky (Jakobs, 2003). Bez silného sektoru neformální péče nebude možné do budoucna péči o seniory zajistit. Nicméně i sektor neformální péče začíná být přetížen, neboť většina neformálních pečovatelů se rekrutuje z řad rodinných příslušníků. Zatímco však v rámci jednotlivých rodin s prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří budou péči 1 From care in the community to care by the community. Ve Slovníku sociální práce (Matoušek, 2008) je termín care in the community vymezen jako systém tvořený státními i nestátními službami, jež jsou dostupné členům komunity. Care by the community potom znamená péči obvykle svépomocného charakteru, kterou si navzájem poskytují sousedé, rodiny, různá neformální společenství. Předěl mezi oběma typy péče není ostrý. 6

9 vyžadovat, počet rodinných příslušníků, kteří mohou/jsou ochotni tuto péči poskytovat se snižujícím se počtem dětí v rodinách klesá. Prarodiče se dožívají dospělosti svých vnuků, ale těchto vnuků mají stále méně (Krzyzowski, 2011: 59). Kapacita rodin poskytovat péči se bude postupně stále snižovat. Zatímco péči potřebuje stále více lidí, počet pečovatelů odpovídajícím způsobem neroste. (Haberkern, Szydlik, 2009: 299). Stejně tak je nutno konstatovat, že lidé se zdravotním postižením se díky zlepšující se zdravotní péči dožívají stále vyššího věku. Uhlířová a Lamitier (2013: 9) upozorňují na rozšiřující se tendenci, kdy lidé se zdravotním postižením přežívají své pečující rodiče. K tomuto fenoménu dochází právě kvůli tomu, že lidé se zdravotním postižením žijí kvalitnější život a mají dobrý přístup ke zdravotnickým službám. Je to ale velká změna pro pečující rodiče, kteří musí začít uvažovat o tom, co bude, až nebudou schopni se starat o své dítě s postižením. Nedostatek obecného povědomí o tom, co tato důležitá a náročná role obnáší, chybějící představu o tom, jak málo pomoci je pro tyto pečovatele dostupné, může být dle Scott pro potenciální neformální pečovatel jednou ze zásadních bariér, kvůli které mohou nad možností zajistit péči v rodině, rodinným pečovatelem, váhat. Role rodinných pečovatelů je totiž velmi často silně nedoceněna. Poskytování neformální péče je totiž nezřídka vnímáno jako něco ve smyslu dobrovolnické činnosti, pro kterou se zcela svobodně pečující rozhodl. V důsledku toho často mají lidé z užšího širšího sociálního okolí a dokonce i profesionálové a tvůrci politiky tendenci vnímat záležitosti spojené s poskytování péče jako něco, co je zcela soukromou, osobní záležitostí mezi pečujícím a příjemce péče. (Scott, 2006: 7). Např. i Novák (2011) uvádí, že v České republice je téměř 80% populace přesvědčeno, že starost o staré rodiče mají výhradně jejich dospělé děti. 2.2 Rizika a náklady a na straně neformálních pečovatelů Z poskytování péče rodinnými pečovateli může pro tyto pečovatele a celé rodiny plynout řada důsledků. Poskytování péče je fyzicky, psychicky náročná činnost, po všech stránkách vyčerpávající a přitom se lidem, kteří svým rodinným příslušníkům takovou péči poskytují, málokdy dostává podpory, kterou potřebují, výcviku a nácviku dovedností, které si situace vyžaduje. Protože ani náročná péče, která vyžaduje veškeré nasazení a kapacity pečujícího, není často neformální péče ze strany okolí vnímána jako normální zaměstnání. Dokonce i v zemích, kde je problematika neformální péče a otázka statusu neformálního pečovatele řešena mnohem dále a intenzivněji než v České republice, a kde existují i zájmové skupiny 7

10 pečovatelů, které při politickém vyjednávání mohou fungovat jako nátlakové skupiny, není často shledáno postavení neformálních pečovatelů jako uspokojivé. Rizika, jímž čelí člověk poskytující dlouhodobě intenzivní péči, jsou často podceňována, přímé a nepřímé náklady na straně pečujícího nedoceněny a potřeby pečovatelů zůstávají mnohdy z velké části nerozpoznány, nebo, co je obvyklejší, bývají zaměňovány či ztotožňovány s potřebami člověka, kterému je péče poskytována. Sami neformální pečovatelé, jakožto nositelé vlastních potřeb, zůstávají pro své okolí, obvykle včetně pomáhajících pracovníků ať již ze sociální sféry či ze zdravotnictví, v podstatě neviditelní. 2.3 Dopady na zdravotní stav pečovatelů Dlouhodobé poskytování péče je zdrojem stresu a napětí, plynoucích z nároků této situace, zdravotních obtíží v důsledku nedostatku spánku až spánková deprivace únavy, fyzického i emocionálního vyčerpání, s tím souvisejících úzkostí, depresí apod. Považuje se za dobře zdokumentované, že u velké části neformálních pečovatelů, kteří poskytují poměrně intenzivní péči, se v průběhu času objeví a rozvíjí zdravotní potíže, jako jsou bolesti zad a další fyzické potíže (Glendinning et al., 2009: 55). Podle některých výzkumů vykazuje 50 60% pečovatelů známky klinické deprese (Scott: 2006); zahraniční výzkumy dlouhodobě ukazují, že dlouhodobé poskytování poměrně intenzivní péče vede ke zhoršení zdravotního stavu pečujícího mnohdy už jen proto, že pečujícího nemá kdo zastoupit a ten tak v případě vlastní nemoci nemá možnost zůstat ležet, nemůže se mnohdy ani včas dostat k lékaři apod. Mnoho autorů dokonce dává do spojitosti dlouhodobé poskytování péče a zvýšené riziko předčasného úmrtí pečovatele (srov. např. Scott, 2006). Dopady péče na zdravotní stav a celkový pocit fyzické pohody potvrzuje i výzkum Novákové-Kroutilové a Jandzíkové. Tyto autorky se zaměřily na pečující o osoby ve III. a IV. stupni závislosti na péči jiné fyzické osoby. Téměř polovina jejich respondentů uvedla, že se necítí zdrávi a také tolik účastníků jejich výzkumu referovalo o zhoršení zdravotního stavu od doby, kdy začali pečovat. Téměř ¾ dotázaných vypovědělo, že péči poskytuje bez pravidelné možnosti si odpočinout a téměř 1/3 ze zkoumaných pečujících neměla téměř nikdy možnost se bez vyrušení najíst. Velká část pečujících uvedla, že trpí stavy smutku a deprese, což podle autorek může souviset s tím, že téměř všichni dotázaní celých 92% - se cítí na péči úplně sami. (Kroutilová-Nováková, Jandzíková, 2012: 23). 8

11 Stejně tak Novák (2011) píše o výsledcích výzkumu týkajícího se psychické kondice pečovatelů o osoby po traumatu mozku, kdy u více než poloviny z nich došlo během péče k zhoršení jejich zdravotního stavu. Celkem 84% dotazovaných uvedlo, že došlo ke znatelné změně ve vztazích, a to převážně v negativním slova smyslu. Jako příklad uvádějí především spory v rodině, hádky s osobou závislou, omezenou komunikaci nebo pociťování rutiny či pouhého pocitu povinnosti. Sociální opora laických rodinných pečujících byla hodnocena jako nedostačující. (Novák, 2011: 7 8). 2.4 Ztráta zaměstnání a finanční potíže Zajištění dlouhodobé péče prostřednictvím pečujících rodin, i když s sebou nese snížení zátěže na veřejné systémy sociální péče, má dopady na tyto rodinné pečovatele i na ekonomiku jedná se zejména o fakt, že rodinní pečovatelé jsou často vytlačení z pracovníků trhu. (Glendinning at al., 2009) To znamená, že rodinní pečovatelé, od nichž se očekává pravidelná, časově náročná péče, ve velké většině případů jsou dříve či později nuceni vzdát se svého placeného zaměstnání či svoje pracovní aktivity výrazně omezit, případně přijmout méně náročné, ale tím většinou také méně atraktivní a hůře placené pracovní místo. Navíc čím déle tato situace trvá, tím hůře se tím více klesají šance těchto pečovatelů znovu na pracovním trhu uspět. Jak upozorňují autoři studie pro evropskou komisi, důsledkem této situace je pak snížení starobní penze poté, co pečující dosáhne důchodového věku (Glendinning et al., 2009:55). Toto riziko platí i pro pečovatele v ČR. Těm, kteří se starají o člověka v II. a vyšším stupni závislosti na pomoci jiné osoby se sice roky strávené poskytováním péče počítají jako náhradní doba pro účely důchodového pojištění, ale příspěvek na péči není považován za započitatelný příjem, proto je částka starobního důchodu minimální. V souvislosti se ztrátou zaměstnání se tak není možné uvažovat jen o bezprostředním riziku spojeném se ztrátou příjmů a ohrožením chudobou v době poskytování péče. Chápání těchto rizik je třeba rozšířit o ztrátu profesních šancí (opportunity costs) a ztrátu neekonomických funkcí zaměstnání (sociální, seberealizace, apod.) Poskytování péče má dopad na možnost zaměstnání a na příjem pečovatelů nejen v průběhu poskytování péče, ale často také po jejím ukončení. Protože ve většině případů jsou primárními pečovatelkami ženy, hovoří se někdy o větším riziku tzv. feminizace chudoby. Neformální pečovatelé se tak často ocitají ve finanční tísni (Cullen, Delaney, Duff :200), která je tedy způsobena nejen nutností opustit či redukovat placené zaměstnání, ale zároveň i zvýšenými náklady, které s sebou poskytování péče a potřeby pečovaného přinášejí. 9

12 V kontextu svého výzkumu označily Kroutilová-Nováková a Janzdíková finanční poměry pečujících osob za doslova alarmující, protože téměř třetina pečovatelů z jejich výzkumného vzorku uvedla, že peníze jim na pokrytí jejich vlastních potřeb nestačí (2012: 24). V souvislosti s finančními poměry tyto autorky rovněž přepočítaly výši příspěvku na péči ve III. a IV. stupni k počtu hodin, které dle Michalíka (2010) stráví pečující denně, resp. měsíčně péčí o člověka ve III. a IV. stupni závislosti (477 a 552 hodin měsíčně) a došly k výsledku, že hodinová odměna pečujícího o člověka ve III. stupni závislosti činí méně než 17 Kč/hod a ve IV. stupni necelých 22 Kč/hod. (Kroutilová-Nováková, Janzdíková, 2012: 21). K tomu je navíc třeba vzít v úvahu fakt, který se mj. potvrzoval ve výpovědích sociálních pracovníků, kteří se zabývali agendou příspěvku na péči, že mnozí pečovatelé z příspěvku na péči, který na pečovaného dostávali za poskytování své péče, vraceli pečovanému tím, že z něj financovali pro pečovaného léky, inkontinenční pomůcky, placené rehabilitace apod. (Musil at al, 2011). 2.5 Riziko sociálního vyloučení Někteří autoři, kteří se zabývají problematikou intenzivní neformální péče poskytované zejména rodinnými příslušníky, hovoří o riziku sociálního vyloučení pečovatelů či celých pečujících rodin. K sociálnímu vyloučení může dojít jednak proto, že pečující osoba nemá kvůli nárokům spojeným s péčí možnost účastnit se v obvyklé míře běžných společenských aktivit, a dále také neochotou sociálního prostředí tyto pečující rodiny přijmout, např. v důsledku předsudků a obav, které se týkají typu postižení člověka, o kterého je pečováno. Toto pociťují zejména rodiny pečující o člověka s demencí, mentálním postižením či psychiatrickým onemocněním. Na straně pečujících tak může docházet k pocitům izolace, nenaplnění potřeb sociálního života, (Ward, Cavanagh, 1997, Cullen, Delaney, Duff: 2004, atd.). V této souvislosti se hovoří o tzv. socio-emocionálních nákladech péče. Jedná se o emocionální dopady péče, které se projevují také v sociální rovině. Jde o nepřímé náklady na péči sociální vyloučení, eroze osobních vztahů. Nároky, které s sebou nese poskytování péče v domácím prostředí, výrazně oklešťují původní síť přátelských vztahů - nedostatek pochopení a neschopnost vyrovnat se se změnami zdravotního stavu u příjemce péče. Nejvýrazněji je to patrné v případě, že jde u příjemce péče o úpadek kognitivních schopností. V důsledku toho často jak příjemce péče, tak neformální pečovatel zakoušejí rostoucí sociální izolaci. (Twigg, Atkin, 1994; Milligan, 2009). Často se jak pečující, tak i příjemce péče 10

13 mohou cítit doslova lapení v pasti svého domova či bezprostředního okolí. (Sčoty, 2006: 4). Pro mnoho pečujících přestávají být dostupné jakékoliv volnočasové aktivity, volné víkendy, dovolená atd., mnozí pečující hovoří o ztrátě pocitu kontroly nad vlastním životem (Degiouli, 2010). Z českých odborníků ve své aktuální studii upozorňují na rizika sociální exkluze autorky Uhlířová a Latimier. Vysvětlují, že příběhy rodin s dětmi se zdravotním postižením, s nimiž se setkávají v rámci svého profesního působení, poukazují na skutečnost, že rodičům bývá odborníky doporučováno umístit jejich dítě s postižením do ústavu, zapomenout na ně a pokračovat dále se svými dosavadními životy. Dále dodávají, že takový postup považují tito profesionálové za nejlepší možný v zájmu všech zúčastněných. (Uhlířová, Latimier, 2013) To ovšem podle našeho názoru dokazuje, že řada českých odborníků, ať již z řad lékařů či sociálních pracovníků apod., se nedokáže vymanit ze stereotypních představ péče o člověka s postižením a není jim dostupný takový koncept péče a tak nastavená podpora pečujících rodin, kdy je péče o člověka s postižením zajištěna v domácím prostředí a zároveň jsou odstraněny překážky pro běžné zapojení pečujícího do sociálního a pracovního života. 2.6 Potřeby pečovatelů Na potřeby pečujících je nahlíženo různými způsoby a i samotní pečující, pokud uvažují o svých potřebách a vyjadřují se k nim, je pojímají různým způsobem. Nejužší pohled na potřeby pečovatelů v podstatě nerozlišuje mezi potřebami pečujícího a pečovaného, a potřeby pečovatele jsou chápány jako ty, které přímo plynou z péče a stavu a typu postižení pečovaného. V tomto nejužším pojetí se uvažuje o potřebách pečovatelů jen v tom rozsahu, který kdy se potřeby pečujícího ztotožňují s jeho snahou poskytovat co nejlepší péči a zajistit komfort pečovanému, přičemž se předpokládá, že bude-li tohoto cíle dosaženo, bude spokojený a uspokojený i pečující. Jedná se obvykle o potřeby praktické pomoci a podpory, např. ze strany profesionálů. Dále jsou v oblasti těchto potřeby obvykle identifikovány potřeby informací (diagnostické, prognostické, co se postižení či onemocnění a tedy i potřeb pečovaného týče). Potřeba informací pociťovaná na straně pečovatele byla identifikována řadou studií, přičemž se jednoznačně ukazuje, že nejvyšší je na samém začátku poskytování péče, zejména když nemoc či handicap vznikl. (Cullen Delaney Duff, 2004: 68). Informace musejí být poskytnuté včas, měly by bát spíše aktivně a měly by být co nejvíce specifické (Ward, Cavanagh, 1997). Podle zjištění Twigg a Atkina vnímají pečovatelé jako problém fragmentovanost informací, o tom, které služby jsou dostupné a jakým způsobem je možné 11

14 tyto služby zajistit (Twigg, Atkin, 1994:47). Dále lze do kategorie těchto úžeji definovaných potřeb, které sice pociťuje pečující, ale jsou přímo generována situací péče, můžeme zařadit i potřeby nácviku některých pečovatelských úkonů, ošetřovatelských činností atd. Patří sem rovněž potřeba zlepšení komunikace s profesionály, jako jsou lékaři, pracovníci sociálních služeb, pracovníci vzdělávacích institucí a další. V širším pojetí potřeb pečujících se již bere v potaz, že pečující potřebují úlevu od stresu, odpočinek a prostor pro vlastní aktivity, které s poskytováním péče nesouvisí. Dále se bere v potaz, že nejen pečovaný, ale i řada pečujících má tyto zdravotní potíže vznikly přímo v důsledku poskytování péče, či nikoliv. Mnoho pečovatelů má vlastní zdravotní problémy, často již jen v důsledku vyššího věku, k čemuž se pak přidává zátěž a stres vyplývající z poskytování péče. Kromě toho, že pečovatelé mají často sami chronické zdravotní problémy či určité handicapy, se kterými i oni sami potřebují pomoci. Poměrně málo se hovoří o potřebě pomoci zvládat emocionální potíže a vyrovnat se s pocity a myšlenkami, které náročnou, dlouhodobě poskytovanou péči téměř nevyhnutelně doprovázejí, ale za které se mnozí pečovatelé stydí nebo mají pocity viny. Někteří autoři upozorňují na to, že neformální pečovatelé se často cítí nuceni manifestovat navenek jen sociálně přijatelné emoce a mají často pocit, či, že jim kulturní diktát společnosti ukládá prezentovat se navenek pouze jako milující pečující osoby. Milligan navíc upozorňuje, že někteří pečovatelé se bojí vyjádřit emoce, které vnímají jako morálně či sociálně nepřijatelné, protože se bojí, že nebudou moci péči dále poskytovat (Milligan, 2009: ). Pečující osoby také často zažívají pocit, že jejich život je příliš pevně svázán povinnostmi péče a naplánován, a že se z něj vytratila veškerá spontaneita, spojená hlavně s volným časem a jeho aktivitami. V této souvislosti někteří autoři upozorňují na to, že právě této potřebě pečovatelů pružněji a rychleji plánovat drobné volnočasové a společenské aktivity běžného života, by se měly přizpůsobit služby respitní péče - avšak respitní péče, která se musí objednávat měsíce dopředu, neplní v tomto ohledu svoji funkci, kterou by plnit měla, protože neumožňuje pečovateli žít spontánněji. (Ward,Cavanagh, 1997:282). 2.7 Typy pomoci neformálním pečovatelům Jak jsme uvedli výše, podpora a posílení pečovatelské kapacity rodin a podpora a pomoc zaměřená na individuální neformální pečovatele se stává jednou z priorit evropské sociální politiky. V tomto ohledu jsou neformální pečovatelé vnímání jako specifická skupina, která zároveň významným způsobem přispívá k zajištění péče o stále rostoucí počet lidí, kteří tuto 12

15 péči potřebují, a zároveň jako skupina, jejíž vlastní potřeby a životní situace z nich dělá samostatnou cílovou skupinu, která pomoc a podporu potřebuje. Neformální pečovatelé tak mohou být zároveň vnímání jako to, kdo péči poskytují - tzn. zdroj péče, a zároveň jako lidé, kteří sami specifickou pomoc či péči ze strany profesionálů poskytují sami mohou například klienty formálních sociálních služeb (Triantafillou et al; 2010: 8). Například ve Velké Británii taky byli pečovatelé popsáni jako pátá cílová skupina uživatelů (Audit Commision 1992: 17, in Heaton 1999) Takovéto pojetí pečovatelů jako uživatelů služeb s vlastními potřebami lze dle Heaton rozpoznat i v prováděcím manuálu ke Carers Act. Carers Act byl vydán v roce 1995 a v následujících letech byl opakovaně ujasňován. Těm, kteří poskytují péči ve významném rozsahu, dává právo na posouzení jejich vlastních potřeb nezávisle na potřebách příjemců péče. (Heaton 1999, Milligan 2009). Autoři studie zaměřené na evropský přehled problematiky neformální péče v systému dlouhodobé péče rozdělují opatření, jejichž cílem je pomoci neformálnímu pečovateli a ulehčit mu jeho situaci, do několika typů. Opatření rozdělují na specifická a nespecifická, přičemž v rámci každé z těchto dvou skupin pak rozlišují opatření přímá a nepřímá. Specifická opatření jsou ta, která jsou přímo zaměřena na pečovatele s cílem pomoci mu při výkonu jeho pečovatelských povinností a úkolů. Do specifických přímých opatření pak autoři zahrnují individuální podporu pečovatele, která nevyžaduje vstup formálních služeb. Konkrétně sem zařazují takové činnosti, jako je informování, trénink pečovatelských dovedností a vzdělávání, zajištění příležitosti pečovatelů vyměňovat si zkušenosti atd. Patří sem ovšem i opatření sociální politiky, jako je nárok na dovolenou, příspěvek na poskytování péče, penzijní pojištění atd. Specifická nepřímá opatření představují aktivity, v nichž jde o zapojení formálního pečovatele a propojení formální a neformální péče typicky se může jednat např. o výcvik formálních pečovatelů v tom, jakým způsobem zahrnout neformálního pečovatele a podporovat ho v péči sdílené mezi formálním a neformálním pečovatelem. Nespecifická opatření jsou pak dle autorů studie ta, která cílí zároveň na neformálního pečovatele i příjemce péče. Nespecifická přímá jsou pak reprezentována těmi opatřeními, která se sice týkají obou stran, ale primárně cílí na neformálního pečovatele patří sem např. respitní péče či podpora a pomoc ze strany dobrovolnických iniciativ. Nespecifická nepřímá opatření zahrnují pak pomoc, která sice přináší úlevu pečovateli, ale primárně je zaměřena na příjemce péče dovážka jídla, přizpůsobení obydlí potřebám pečovaného, technické a kompenzační pomůcky atd. (Triantafillou et al; 2010: 9-10). V uvedeném výčtu však chybí další typ pomoci, který není primárně zaměřen ani na osobu pečovatele ani na pečujícího, ale spíše na celý rodinný systém rodiny, v jejímž rámci péče 13

16 probíhá. Jsou to zejména četné a vzájemně protichůdné požadavky na zdroje na čas a zdroje pečovatele, co vede k vysoké hladině stresu. Přetížení plynoucí z role pečovatele pak způsobuje deprese, úzkosti a jiné zdravotní problémy (Sheehan, Nuttall, 1988: 92). Velkou roli hrají rovněž vnitrorodinné faktory, jako jsou nevyřešené nepřátelské vztahy uvnitř rodiny, konflikt loajality, roztrpčení na straně primárního pečovatele, co se týče nedostatečné spoluúčasti dalších členů rodiny na poskytování péče, ale i konflikty majetkové a finanční atd. Výsledky výzkumu těchto autorů ukazují právě na význam rodinného poradenství a rodinných terapeutů, protože konflikty mezi rodinnými příslušníky a konfliktní situace přímo či nepřímo související s péčí byli silným faktorem negativně ovlivňujícím celý proces poskytování péče. Tito autoři tak potřebnost programů, které míří přímo na příčiny a zdroje mezilidských a emocionálních konfliktů ovlivňujících život pečujícího. Tvůrci politik, sociální služby i rodinní terapeuti by se dle těchto autorů měli soustředit právě na hledání inovativních řešení, která dokážou zacílit na hluboce založené rodinné konflikty, neuspokojené emocionální potřeby pečovatelů, hostilitu v rámci pečujících rodin. (Sheehan, Nuttall, 1988: 97). 14

17 3 Metodologie Pro účely zpracování studie byla využita kvalitativní výzkumná strategie, přičemž technikou sběru dat se staly polostrukturované rozhovory v individuální i skupinové formě. Výzkum byl realizován v červenci 2013 a zúčastnilo se jej celkem 37 respondentů (4 sociální pracovnice agendy příspěvku na péči, 6 zástupců sociálních služeb poskytující služby příjemcům péče, ale i neformálním pečovatelům, 27 neformálních pečovatelů). Samotný kontakt s respondenty odrážel mnohé z problémů, o nichž účastníci výzkumu z řad neformálních pečovatelů sami hovořili. Např. se někteří respondenti nemohli na předem domluvenou hodinu dostavit na místo konání rozhovoru, neboť situace u příjemce péče vyžadovala jejich přítomnost. Také návštěvy v domácnostech pečovatelů musely být několikrát odloženy vzhledem k závazkům péče (např. kvůli zhoršení zdravotního stavu příjemce péče). Rodiče dětí s mentálním postižením rovněž poukazovali na fakt, že jejich děti jsou v době letních prázdnin doma, kdyby se chtěli výzkumu zúčastnit, museli by si zajistit hlídání, což pro některé z nich představovalo bariéru, případně rovněž další finanční zátěž. Tato skutečnost pouze dokazuje životní komplikaci, kterou respondenti často zdůrazňovali; totiž skutečnost, že nejsou pány svého času. Doplňkovou technikou sběru dat se stala analýza dokumentů (zejména www stránek zařízení poskytujících sociální služby) a také pozorování (zejména v případě rozhovorů konaných v přirozeném prostředí respondenta). Do terénu neformálních pečovatelů jsme pronikli v prvé řadě díky výzvám k účasti na výzkumu vyvěšených na stránkách několika organizací z města Brna a na sociálních sítích. Dále jsme využili několika sněhových koulí, což je metoda, kdy respondenti sami nominovali další vhodné kandidáty ze svého sociálního okolí (respondenti většinou nominovali osobu pečující o blízkého člověka spadajícího do stejné cílové skupiny jako v jeho případě). Ne všichni z účastníků výzkumu poskytli souhlas s nahráváním rozhovorů na diktafon, přímé citace níže v textu pocházejí pouze od těch z respondentů, jejichž rozhovory byly zaznamenávány touto formou. Všechny rozhovory však byly pečlivě dokumentovány. Již v průběhu rozhovorů jsme odpovědi zapisovali do připravených dotazovacích archů, které kopírovaly strukturu otázek k rozhovoru. 15

18 4 Popis služeb pro neformální pečovatele v městě Brně Cílem následující subkapitoly je shrnutí vybraných typů specializovaných služeb ve městě Brně určených pro neformální pečovatele rozličných cílových skupin příjemců péče. Nutno konstatovat, že výsledky výzkumu jednoznačně prokázaly, že pečující většinou nerozlišují mezi svými potřebami a potřebami příjemce péče. Proto v průběhu rozhovorů neformální pečovatelé většinou hovořili o potřebě služeb, v níž primární cílovou skupinou nebudou oni jako pečující, ale ti, o které pečují. Pokud totiž budou jejich blízkým poskytovány kvalitní a dobře koncipované služby, péči jim tato skutečnost samozřejmě usnadní. Respondenti rovněž formulovali svoji potřebu vědění, že se jejich blízkému dostává potřebné péče. Z tohoto důvodu na následujících řádcích budeme psát o službách, které se netýkají pouze přímo pečujících, ale pojednáme o službách, o nichž se pečovatelé a zástupci sociálních služeb vyjadřovali v kontextu tzv. nepřímé pomoci. Následující typy služeb byly vybrány na základě monitoringu www stránek a následně provedené obsahové analýzy, přičemž prvotním impulsem zařazení do této studie bylo explicitní uvedení daného typu služby neformálními pečovateli v průběhu individuálních a skupinových rozhovorů realizovaných pro účely této studie. Některé služby jsou jmenovány konkrétně z důvodu potřeby uvést informace vztahující se přímo k danému subjektu (např. zmapování zájmu o službu vzešlé z výzkumného šetření). Konkrétně jsou pojmenovány rovněž některé služby, jejichž zástupci se zúčastnili našeho výzkumu. Nejprve ovšem shrneme konkrétní služby pro neformální pečovatele podle Zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V prvé řadě se jedná o odlehčovací služby, dále o služby rané péče, odborné sociální poradenství a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. V případě odlehčovacích služeb a odborného sociálního poradenství není definováno vymezení konkrétních cílových skupin. Jak již název napovídá, služby rané péče a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jsou jasně ohraničeny pro konkrétní klienty. Pro neformální pečovatele pečující o seniory na území města Brna je v rámci perspektivní strategie péče o seniory připraveno několik sociálních služeb, protože jak uvádí Haškovcová (2010) je třeba podpořit starající se rodiny a soustavně rozvíjet domácí péči pro tuto cílovou skupinu a všechny formy komunitní péče. Nejprve se zaměříme na stručný přehled služeb určených primárně pro seniory, protože jak se mnozí respondenti shodli, nelze vždy odlišit služby pomáhající samotným neformálním pečovatelům od služeb pro seniory (viz výše v textu). Jedná se o komplexní problematiku, 16

19 k níž jeden z respondentů z řad neformálních pečovatelů podotkl: Nejvíc by nám pomohlo, kdyby dobře fungovaly služby pro ty lidi (pro seniory, poznámka autorky), to by bylo ideální. Jednou z forem sociálních služeb jsou ambulantní služby, které zásadně neposkytují ubytování. Senior dochází sám nebo v doprovodu jiné osoby do centra denních služeb, případně do týdenních stacionářů. Momentálně nejpopulárnější jsou domovinky. To proto, že rodiny mají jistotu, že o jejich seniora je celý den dobře postaráno (stravování, rehabilitační či jiná zájmová činnost atd.) a že se mohou soustředit na svou vlastní práci. Senioři naopak vědí, že se zase každý den mohou vrátit ke svým blízkým. (Haškovcová, 2010: 237). Tradiční terénní službou je mezi účastníky našeho výzkumu (neformálními pečovateli) hojně využívaná pečovatelská služba umožňující setrvání ve vlastním domácím prostředí, přičemž respondenti z řad neformálních pečovatelů mají možnost kombinovat zaměstnání a péči, popř. se věnovat dalším aktivitám. Jednou ze specializovaných služeb určenou přímo pro neformální pečovatele pečující o osobu s demencí (nejčastěji v seniorském věku) je svépomocná skupina Čaj o páté a jedná se o jednu z prvních služeb, kterou započala Česká alzheimerovská společnost již krátce po svém vzniku. Tuto službu nabízí nezisková organizace Diakonie ČCE a je kontaktním místem již výše zmíněné společnosti. Svoji účast může pečující ohlásit telefonicky nebo se dostavit přímo na svépomocnou skupinu, kde je vždy přítomen sociální pracovník. Skupina umožňuje sdílení informací o fenoménu demence, účastníci se dozvídají o způsobech přístupu k nemoci a pomoci nemocnému a v neposlední řadě společně mluví o prožitcích spojených s psychickou i fyzickou náročností péče. Podle výzkumného šetření Horákové (2013) v poslední době klesá zájem pečovatelů o účast na těchto setkáních, kterého se v době realizace autorčina šetření zúčastňovali pouze tři až čtyři pečovatelé. Důvody poklesu zájmu o službu identifikovala Horáková tyto: nevhodný čas konání skupiny, malé povědomí o významu svépomocných skupin, neochota svěřovat se se svými záležitostmi před cizími lidmi. Pro neformální pečovatele a příjemce péče jsou dále určeny odlehčovací služby vyskytující se v terénní i pobytové formě. Jak se shodli respondenti z řad neformálních pečovatelů, tak sociální pracovnice a zástupci poskytovatelů sociálních služeb odlehčovacích služeb je na území města Brna velice málo. Pro mnohé pečovatele je rovněž bariérou využití služby její finanční náročnost a malá časová flexibilita. Terénní forma této služby určená pro umírající a jejich blízké vznikla např. při Domácím hospici Tabita. Terénní odlehčovací služba pomáhá lidem se sníženou soběstačností z důvodu nevyléčitelného pokročilého onemocnění (v konečné fázi tohoto onemocnění). 17

20 Poskytuje úkony odlehčovací služby (např. pomoc s hygienou, podání jídla a pití, dohled nad nemocným apod.), tím je umožněn dlouhodobě pečujícím osobám nezbytný odpočinek, vyřízení nezbytných záležitostí mimo domov a pomoc s ošetřovatelskými úkony, které jsou pro ně příliš náročné. Uživatelům je poskytnuta podpora a lidská blízkost. (Terénní odlehčovací služba základní standard: online). Pro pobytovou formu odlehčovací služby je typická časová omezenost, umožňující pečujícím využít čas např. na čerpání dovolené, lázeňskou péči, léčení, rekonstrukci a adaptaci bytu a podobně až po dobu tří měsíců. Tato služba bývá využívána rovněž v době, kdy je třeba překlenout příjemcům této služby dobu čekání na umístění do jiného zařízení sociální péče (např. do domova pro seniory) a individuální potřeby seniora není možné saturovat prostřednictvím terénních sociálních služeb. V následujících odstavcích shrneme nejprve služby zaměřené na pečovatele dětí a poté přejdeme k možnostem připraveným pro pečovatele již dospělých osob. Pro pečovatele (nejčastěji rodiče) dětí se zdravotním omezením jsou připraveny služby rané péče, které Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. vymezuje následovně: Raná péče je terénní služba, popřípadě doplněná ambulantní formou služby, služba poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na specifické potřeby. Větší šíří se vyznačují sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, což jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Cílová skupina těchto aktivizačních center je různorodá, nejsou to jen rodiče lidí s mentálním postižením (Uhlířová, Latimier (2013). Jak již vyplývá z vymezení těchto služeb, jsou určeny především pro období předškolního a školního věku dítěte. Uhlířová a Latimier (2013: 52) upozorňují na horší dostupnost služeb na venkově jmenují zejména dostupnost vzdělávání, speciálně pedagogických center, osobní asistence, respitní péče. Tato dostupnost se zhoršuje se závažností handicapu, které dítě má. Výsledky výzkumu výše jmenovaných autorek a výsledky námi realizovaného šetření se jednoznačně shodly v palčivosti problematické dostupnosti služeb pro osoby s kombinovaným postižením, například pro osoby s mentálním postižením a psychiatrickým onemocněním. Poskytovatelé si sami definují cílovou skupinu pro svoji službu, což vede často k tomu, že osoby s kombinovanými a těžšími diagnózami nacházejí umístění 18

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH SRPEN 2011 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI 0

VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH SRPEN 2011 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI 0 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH SRPEN 211 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1

ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1 ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1 KONTAKT Nám. T. G. Masaryka 1, 261 01 Příbram 1 tel./fax: 318635 050,777 942 520 e-mail: info@charita-pribram.cz ŘEDITELKA

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Informace. Sociální služby

Informace. Sociální služby Informace Sociální služby Sociální služby Sociální služby jsou služby, které nějakým způsobem pomáhají a poskytují podporu lidem se zdravotním postižením a jejich blízkým. Je to například osobní asistence,

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Vyhodnocení ankety laické veřejnosti Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Hustopeče, říjen 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl anketního šetření... 3 3 Metoda šetření... 3 3.1 Cílová skupina...

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje OSNOVA: 1. Úvod: 2. Popis územního a časového rozsahu jednotlivých komunitních plánů sociálních služeb /střednědobých plánů rozvoje

Více

Monitoring plnění opatření z KP

Monitoring plnění opatření z KP Příloha A stav k 31. 8. 2014 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÁ LÍPA Monitoring plnění opatření z KP ZJIŠTĚNÍ STAVU PLNĚNÍ číslo opatření název opatření plánované období realizace stav plnění

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Dobrovolnictví jako cesta k inkluzi Mgr. Eva Urbanovská Mgr. Eliška Vymazalová Dobrovolník je člověk, který si dostatečně věří v tom, že může sám změnit věci, se kterými není spokojen. Je to člověk, který

Více

NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014

NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014 NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014 SYSTÉMOVÉ PRIORITY Priorita č. 1 Nastavení procesů komunitního plánování sociálních služeb na úrovni ORP Tišnov

Více

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce ZÁKON č.108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon můžete najít v plném znění ZDE Tento zákon upravuje: - podmínky poskytování pomoci a podpory

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni Anketa pro rodiče dětí od 1 do 3 let Vyhodnocení Vyhodnocení zpracovalo: CpKP západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň Tel./fax: +420 / 377 329 558 Mobil: +420

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH CO JSOU SOCIÁLNÍ SLUŽBY? Sociální služby se tedy snaží: podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Veřejný závazek. Odlehčovací služba

Veřejný závazek. Odlehčovací služba Účinnost od: 23.7.2015 Strana / Počet stran: 1/5 Verze číslo: 4 Garant: Ryjáčková Romana Vedoucí služby Ověřovatel: Bc. Ludmila Lacinová Schvalovatel: Správce dokumentace Mgr. Eva Šulcová Představitel

Více

Dotazník k získání doplňujících informací k meziobecní spolupráci (2. část)

Dotazník k získání doplňujících informací k meziobecní spolupráci (2. část) Dotazník k získání doplňujících informací k meziobecní spolupráci (2. část) Název správního území ORP : Název obce: Velikost obce (počet obyvatel) : 0-500 501-3000 3001-10000 10001-25000 více než 25000

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Správní rada Dozor í rada a) celkový po et uživatel , kterým byla poskytnuta sociální služba 102 b) celkový po

Správní rada Dozor í rada a) celkový po et uživatel , kterým byla poskytnuta sociální služba 102 b) celkový po VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 DIANA TŘEBÍČ, obecně prospěšná společnost Sídlo: Krajíčkova 361/13, 674 01 Třebíč IČ: 27668240 Číslo účtu: 201039438/0300 Informační kancelář: Poliklinika Vltavínská, Třebíč, 2. patro

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

Zásady Plzeňského kraje

Zásady Plzeňského kraje Zásady Plzeňského kraje k řízení o poskytnutí vyrovnávací platby formou neinvestiční dotace (dotační řízení) nebo formou neinvestičního příspěvku na provoz poskytovateli sociální služby, který je příspěvkovou

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

Setkání pracovních skupin Kravaře

Setkání pracovních skupin Kravaře Setkání pracovních skupin Kravaře Dana Diváková 10. 9. 2013 1 Co je komunitní plánování Komunitní plánování /dále jen KP/ je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Zpráva z dotazníkového šetření mezi rodinnými pečujícími

Zpráva z dotazníkového šetření mezi rodinnými pečujícími Zpráva z dotazníkového šetření mezi rodinnými pečujícími Realizováno v rámci projektu Podpora rozvoje komunitních zdravotně-sociálních služeb, podpořeného z Programu švýcarsko-české spolupráce Zpracovala:

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Více

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Brozura ROZ.indd 1 31.10.05 17:39:54 Partner projektu - Univerzita Hradec Králové Brozura ROZ.indd 2 31.10.05 17:39:55

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 TENTO PROJEKT KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA KOLÍNA JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 Instrukce k

Více

Formulář závěrů ze SWOT analýzy. Zpracovatelé analýzy (seznam členů pracovní skupiny, kteří se na zpracování SWOT analýzy podíleli):

Formulář závěrů ze SWOT analýzy. Zpracovatelé analýzy (seznam členů pracovní skupiny, kteří se na zpracování SWOT analýzy podíleli): Formulář závěrů ze SWOT analýzy Název pracovní skupiny: Osoby s mentálním a kombinovaným postižením Moderátor: PaedDr. Zdenka Šándorová, Ph.D. Zapisovatel: PaedDr. Zdenka Šándorová, Ph.D. Zpracovatelé

Více

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011)

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Hlavními cíli výzkumu bylo zjistit rozsah využívání alternativních forem práce ve firmách na českém trhu.

Více

Příloha č. 3 Priority a opatření veřejné finanční podpory města Tišnova pro oblast sociálních služeb na období 2013-2014

Příloha č. 3 Priority a opatření veřejné finanční podpory města Tišnova pro oblast sociálních služeb na období 2013-2014 Priorita č. 1 Opatření 1. 1 Opatření 1. 2 PLÁN VEŘEJNÉ FINANČNÍ PODPORY MĚSTA TIŠNOVA - oblast sociálních služeb 2013 2014 Nastavení procesů komunitního plánování sociálních služeb na úrovni ORP Tišnov

Více

B) cílová skupina osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi Podpora rozvoje nízkoprahových denních center

B) cílová skupina osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi Podpora rozvoje nízkoprahových denních center Podporované aktivity sociálních služeb pro výzvy ROP Jihovýchod vyhlášené dne 12. 9. 2011 (příloha výzev do oblastí podpory 3.2 Rozvoj regionálních středisek a 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

Pokyny pro začínající pečovatele

Pokyny pro začínající pečovatele PROJEKT PRO RODINNÉ PEČUJÍCÍ O SENIORY PECUJDOMA.CZ Pokyny pro začínající pečovatele 1 POKYNY PRO ZAČÍNAJÍCÍ PEČOVATELE Stalo se, že vám z nemocnice vracejí vašeho blízkého již nesoběstačného? Rozhodli

Více

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH OBSAH Úvod... 2 O sociálních službách... 3 Sociální poradenství ( 37)... 6 Osobní asistence ( 39)... 7 Pečovatelská služba ( 40)... 8 Tísňová péče ( 41)... 10 Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42)...

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Analýza potřeb vybraných skupin obyvatel

Analýza potřeb vybraných skupin obyvatel Analýza potřeb vybraných skupin obyvatel Jednou z aktivit v rámci procesu Komunitního plánování sociálních služeb Broumovska byla i realizace výzkumu zaměřeného na zjišťování specifických potřeb vybraných

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM 1. Zájem o poskytování sociální služby (zakroužkujte): Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem 1 2. Zájemce o službu Jméno a příjmení:...

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Multifaktorový pracovní profil

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Multifaktorový pracovní profil www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Multifaktorový pracovní profil Jan Ukázkový jan.ukazkovy@tcconline.cz 1. srpna 2015 Dostává se Vám do rukou výstup z Pracovního profilu. Jedná se o základní dotazník, který

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 Cíle... 3 Metoda... 3 Odborné konzultace... 5 Validita dat... 5 1 Zjištění... 6 1.1 Počty žáků podle vzdělávacího programu...

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Zápis ze setkání pracovní skupiny KPSS Blansko. ze dne 19. 9. 2012

Zápis ze setkání pracovní skupiny KPSS Blansko. ze dne 19. 9. 2012 Zápis ze setkání pracovní skupiny KPSS Blansko ze dne 19. 9. 2012 v rámci projektu Komunitního plánování sociálních služeb města Blansko Registrační číslo CZ.1.04/3.1.03/78.00036 Místo konání: Blansko,

Více

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby Kritéria komunitní sociální služby aktivita 5.01 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče a metodiky jejich naplňování Úvod

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

3.7.1.1 Opatření 1 - Podpora seniorů a lidí se zdravotním postižením

3.7.1.1 Opatření 1 - Podpora seniorů a lidí se zdravotním postižením 3.7.1 PRIORITA: Rozvoj služeb na Vlachovobřezsku 3.7.1.1 Opatření 1 - Podpora seniorů a lidí se zdravotním postižením STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Malenicích pracuje Charita Malenice (je součást Diecézní

Více

PŘÍPADOVÉ STUDIE ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI

PŘÍPADOVÉ STUDIE ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI PŘÍPADOVÉ STUDIE ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI SRPEN 211 PŘÍPADOVÉ STUDIE ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI ZADAVATEL LEDEN 211 ZPRACOVATEL MARKENT, s.r.o. & VÚPSV,

Více

HEWER, z.s. Tisková zpráva 01/15

HEWER, z.s. Tisková zpráva 01/15 Základní informace o HEWER, z.s. Úvodní slovo předsedy sdružení Osobní asistence, jak ji vnímáme v organizaci HEWER, z.s. je službou, která významně zasahuje do života klienta. Osobní asistent je přítomen

Více

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Azylové domy Celkové finanční zdroje v letech 2011-2014 1 Údaje ze žádostí poskytovatelů sociálních služeb

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Popis realizace sociální služby

Popis realizace sociální služby Popis realizace sociální služby Druh poskytované služby: Osobní asistence Název zařízení: Osobní asistence Novojičínsko Poslání osobní asistence Posláním Osobní asistence je individuálně pomáhat osobám

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

Centrum sociálně zdravotních služeb. Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec

Centrum sociálně zdravotních služeb. Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec Centrum sociálně zdravotních služeb Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec Praha 6 - Bendova 1121 / 5 tel. 235 314 141, fax 235 300 474 Úvodem Centrum sociálně zdravotních služeb (dále CSZS) je samostatná příspěvková

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Domovy* Diakonie v Krabčicích vytváří podmínky pro důstojný život a klidné stáří. (*Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem)

Domovy* Diakonie v Krabčicích vytváří podmínky pro důstojný život a klidné stáří. (*Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem) Poslání: Domovy* Diakonie v Krabčicích vytváří podmínky pro důstojný život a klidné stáří. (*Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem) Cíle: Služby sociální péče mají svým uživatelům: napomáhat zajistit

Více