L IVA negli scambi con i Paesi EU prima parte

Transkript

1 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha NORME E TRIBUTI ZÁKONY A DANĚ L IVA negli scambi con i Paesi EU prima parte / Pravidla obchodů se zeměmi EU z hlediska DPH první část L iscrizione nel registro delle imprese / Zapisování do obchodního rejstříku Restrizione dei pagamenti in contanti / Omezení plateb v hotovosti Il contratto di trasporto / Smlouva o přepravě Come avviare un mestiere in RC / Jak založit živnost v ČR Automobile in leasing / Automobil na leasing: daňově uznatelné náklady L IVA negli scambi con i Paesi EU prima parte Nello scorso numero, sono stati menzionati alcuni ambiti relativi alle modifiche introdotte in Repubblica Ceca con la nuova legge sull IVA n. 235/2004 Racc. Questa legge è in vigore dal , ossia dall ingresso della Repubblica Ceca nell Unione Europea. Siccome la modifica riguardante il commercio con gli Stati membri dell UE è una novità nel diritto fiscale ceco, daremo ora una panoramica sui principi fondamentali che è necessario applicare in questa problematica. In questo numero, ci concentreremo, in particolare, sul commercio dalla Repubblica Ceca verso i Paesi dell UE; nel prossimo, ci dedicheremo invece alla vendita di merci e servizi dai Paesi UE verso la RC. I Paesi membri non sono più Paesi stranieri. Una modifica fondamentale dell ambito del commercio con l estero riguarda l importante rettifica della terminologia; per estero si intende Paese terzo, dunque un Paese non comunitario (Norvegia, Svizzera, USA). Nel commercio con gli Stati UE parliamo di Stati membri, ecco dunque la consegna di merce in un altro Stato membro, e l acquisto da un altro Stato membro, e così via. Passivo o non passivo a IVA? Per l applicazione del regime IVA, è importante accertare che il partner sia soggetto passivo o soggetto non passivo IVA nel proprio Paese. Inoltre, è fondamentale distinguere se si tratta di vendita di beni o di prestazione di un servizio, in quanto la legge stabilisce determinate eccezioni al regime standard (ad es. automobili nuove, beni oggetto di accisa, vendita per corrispondenza, e altro). I casi più frequenti che possono insorgere vengono descritti di seguito. Ai nostri fini, prendiamo come partner commerciale una società italiana, anche se le regole valgono per tutti gli Stati membri. Il trasferimento dell obbligo fiscale Per gli imprenditori dei Paesi UE che hanno già attivato nei propri ordinamenti nazionali la sesta direttiva Sistema comune sull IVA, l istituto reverse charge ovvero spostamento dell obbligo fiscale, non è qualcosa di inedito. Nella regolamentazione fiscale ceca, invece, esso costituisce una novità. Lo spostamento dell obbligo fiscale si utilizza nel commercio dei soggetti di alcuni Stati membri qualora il commercio avvenga tra soggetti passivi. Se, ad esempio, l acquirente dei beni è soggetto passivo IVA in altro Stato membro e comunichi al venditore il proprio numero di identificazione fiscale (DIC), il venditore ha il diritto di svincolare la consegna della merce e l imposta verrà versata dall'acquirente nel proprio Stato. In tal modo viene trasferita la tassazione nel Paese dell acquirente. In modo analogo si procede per i servizi sui quali è necessario precisare accuratamente il tipo di servizio e il luogo dell operazione imponibile. Se, ad esempio, per i servizi di spedizione il luogo dell operazione imponibile è la Repubblica Ceca, il soggetto passivo ceco comunica al soggetto passivo italiano il numero di identificazione fiscale e, in tal modo, acquisisce l obbligo di dichiarare e versare l imposta. Colui che fornisce il servizio non deve registrarsi in Repubblica Ceca, e in tal modo, il soggetto ceco si accolla tutti gli oneri amministrativi. Nei servizi vi è una maggiore variabilità per quanto riguarda la determinazione del luogo dell operazione imponibile e quindi anche del versamento dell IVA; prestiamo ora attenzione, in particolare, ad alcune situazioni tipiche. 1. commercio dalla CZ ---> IT Oggetto del commercio Fornitore / CZ Acquirente / IT 1.1 fornitura di beni soggetto passivo soggetto passivo 1.2 fornitura di beni soggetto passivo soggetto non passivo 1.3 fornitura di un nuovo mezzo di trasporto soggetto passivo soggetto passivo / soggetto non passivo 1.4 fornitura di beni con montaggio o installazione soggetto passivo soggetto passivo / soggetto non passivo 1.5 invio di merce (vendita per corrispondenza) soggetto passivo soggetto non passivo 1.6 prestazione di un servizio con trasferimento dell obbligo fiscale soggetto passivo soggetto passivo 1.7 prestazione di un servizio connesso ad immobili soggetto passivo soggetto passivo / soggetto non passivo 1.8 prestazione di un servizo di trasporto soggetto passivo soggetto passivo / soggetto non passivo 1.9 prestazione di un servizio senza trasferimento dell obbligo fiscale soggetto passivo soggetto passivo / soggetto non passivo

2 II economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha Per semplificare, in seguito indicheremo con P il soggetto passivo, con N il soggetto non passivo di imposta nel relativo Paese. 1.1 Fornitura di beni CZ/P ---> IT/P È esente da imposta la fornitura di beni dal territorio nazionale verso l Italia, alla persona soggetto passivo di imposta in Italia (eventualmente in altro Stato membro). Il soggetto passivo ceco fatturerà dunque senza imposta; deve tuttavia conoscere il numero di identificazione (DIC) dell acquirente al quale si trasferisce l obbligo fiscale. Esempio 1 Il soggetto passivo ceco, la società TANA, consegna prodotti tessili in Italia. Sulla base della comunicazione del numero di identificazione fiscale da parte dell acquirente, fattura senza imposta. Emette il documento fiscale e deve dimostrare che la merce è stata trasportata in Italia. In seguito, ha diritto alla detrazione dell imposta sugli adempimenti in entrata. L obbligo di dichiarare l imposta passa al partner italiano. 1.2 Fornitura di beni CZ/P ---> IT/N Sulla consegna di beni ad un soggetto non passivo italiano, non è possibile applicare il trasferimento dell obbligo fiscale. Il luogo dell operazione imponibile è il luogo dove ha inizio l invio o il trasporto della merce, dunque la Repubblica Ceca. L imposta verrà dichiarata e versata in Repubblica Ceca. Esempio 2 Il soggetto passivo ceco, la società TANA, fornisce prodotti tessili ad un soggetto non passivo italiano. Con la vendita della merce si verifica una operazione imponibile sul territorio nazionale; la fatturazione quindi avverrà includendo l IVA e l imposta verrà dichiarata e versata in Repubblica Ceca. 1.3 Fornitura di un nuovo mezzo di trasporto CZ/P ---> IT/P, N Sulla fornitura di un nuovo mezzo di trasporto si applica sempre il trasferimento dell obbligo fiscale, senza considerare se il destinatario è soggetto passivo o soggetto non passivo di imposta. Per nuovo mezzo di trasporto si intende un mezzo di trasporto che è stato consegnato entro 6 mesi dal primo giorno di messa in esercizio oppure che ha percorso meno di km. Esempio 3 Il soggetto passivo ceco, società ARIA, vende un auto ad un soggetto non passivo italiano. L automobile è entrata in esercizio nel 2003 e ha percorso km. Ai sensi della legge sull IVA viene considerata come un nuovo mezzo di trasporto. La società ARIA fatturerà senza imposta; l imposta viene dichiarata e versata dal soggetto italiano. 1.4 Fornitura di beni con montaggio o installazione CZ/P ---> IT/P, N Altra eccezione al regime normale è la fornitura di beni incluso il montaggio o l installazione. Se il montaggio o l installazione vengono eseguite dal fornitore o da terzi, il luogo dell operazione imponibile è il luogo dove avviene il montaggio o l installazione. Esempio 4 Il soggetto passivo italiano acquista dal soggetto passivo ceco un impianto tecnologico, il cui montaggio viene identificato ai fini IVA. In questo caso, il luogo dell operazione imponibile è l Austria e il soggetto italiano è tenuto a dichiarare e a versare l imposta in base alle disposizioni in vigore in Austria. Se il montaggio avviene in Italia, il luogo dell operazione imponibile è l Italia; l imposta verrà dichiarata e versata dal soggetto passivo italiano. Esempio 5 Il soggetto non passivo italiano acquista dal soggetto passivo ceco un impianto per imballaggi, la cui consegna e montaggio vengono garantiti dal fornitore. Il montaggio si effettuerà in Italia. In questo caso, il luogo dell operazione imponibile è l Italia. In base alle disposizioni italiane, l imprenditore italiano deve registrarsi ad IVA il giorno della consegna dell impianto e dovrà dichiarare e versare l imposta. 1.5 Invio di beni (vendita per corrispondenza) CZ/P ---> IT/N La vendita per corrispondenza ai soggetti non passivi (cittadini) dalla RC verso l Italia è soggetta ad IVA nel caso in cui superi il limite annuo di EUR circa. In seguito, il soggetto ceco è tenuto a registrarsi ad IVA in Italia. 1.6 Prestazione di un servizio con trasferimento dell obbligo fiscale CZ/P ---> IT/P Tra i servizi sui quali viene trasferito l obbligo fiscale al destinatario italiano - soggetto passivo (il luogo dell operazione imponibile è il luogo in cui il destinatario dei servizi ha la propria sede) rientrano, tra gli altri: il trasferimento dei diritti di autore, brevetti, licenze, marchi registrati, servizi pubblicitari, servizi di consulenza, legali, di contabilità, e affini, elaborazione dati, affitto di beni mobili, servizi elettronici. La condizione è che i suddetti servizi non vengano erogati a favore della sede operativa nazionale del destinatario. Esempio 6 La società Savino & Partners s.r.o. fornisce consulenza legale e fiscale alla società italiana Santa Lucia, che non ha una sede operativa in Repubblica Ceca. Il luogo dell operazione imponibile è l Italia e perciò la consulenza verrà fatturata senza imposta. 1.7 Prestazione di un servizio connesso ad immobili CZ/P ---> IT/P, N Il luogo dell operazione imponibile per i servizi relativi agli immobili è sempre il luogo dove l immobile è situato. Esempio 7 Un agenzia immobiliare ceca agisce come intermediario nella vendita di un immobile in Italia. I relativi servizi non saranno assoggettati alla legge ceca sull IVA; il luogo dell operazione imponibile sarà l Italia. 1.8 Prestazione di un servizio di spedizione CZ/P ---> IT/P, N Se i servizi di spedizione vengono prestati ad una persona soggetto passivo in altro Stato membro, diverso da quello di inizio del trasporto, l obbligo fiscale viene trasferito in base al numero di identificazione fiscale fornito dal destinatario. In caso contrario, il luogo dell operazione imponibile è il luogo di inizio del trasporto. Esempio 8 A/Spedizione da Praga a Napoli, il soggetto passivo fornisce il numero di identificazione italiano. Luogo dell operazione imponibile è l Italia. B/ Spedizione da Praga a Napoli, il soggetto passivo fornisce il numero di identificazione sloveno. Luogo dell operazione imponibile è la Slovenia. C/Spedizione da Praga a Napoli, per il non soggetto a IVA. Luogo dell operazione imponibile è la Cechia; la fatturazione verrà effettuata con il 19% di IVA. D/Spedizione da Praga a Napoli a favore di qualsiasi soggetto. Luogo dell operazione imponibile è l Italia (luogo di inizio della spedizione). 1.9 Prestazione di un servizio senza trasferimento dell obbligo fiscale CZ/P ---> IT/P, N Il luogo dell operazione imponibile non può essere trasferito per i servizi culturali, artistici, sportivi, scientifici, educativi e di intrattenimento, inclusa l organizzazione di questi servizi. Luogo dell operazione imponibile è il luogo in cui il servzio viene effettuato. Saremo lieti di fornirvi informazioni più dettagliate relative alla problematica dell applicazione dell IVA in Repubblica ceca all indirizzo martin.spad@savinopartners.com. { Martin Špád, Savino & Partners s.r.o. }

3 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha III Pravidla obchodů se zeměmi EU z hlediska DPH první část V minulém čísle časopisu byly naznačeny některé okruhy změn, které přinesl v České republice zcela nový zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/ 2004 Sb. Tento zákon je účinný od , tedy od přistoupení České republiky k Evropské unii. Jelikož úprava obchodů s členskými státy EU je v českém daňovém právu novinkou, nahlédneme nyní na základní principy, které je třeba v této oblasti uplatňovat. V tomto čísle se zaměříme na obchody směřující z České republiky do zemí EU, příště se budeme věnovat dodávkám zboží a poskytování služeb ze zemí EU do ČR. Členské země již nejsou zahraničím Zásadní změna pohledu na obchody se zahraničím znamená důležitou terminologickou úpravu - zahraničím se nově rozumí třetí země, tedy země mimo EU (Norsko, Švýcarsko, USA). Při obchodech se státy EU hovoříme o členských státech, nastává tedy dodání do jiného členského státu, pořízení z jiného členského státu apod. Plátce či neplátce daně? Pro uplatnění režimu daně z přidané hodnoty je významná skutečnost, zda obchodní partner je plátcem nebo neplátcem DPH ve své zemi. Dále je podstatné, zda se jedná o dodání zboží nebo poskytnutí služby, přičemž zákon stanoví určité výjimky ze standardního režimu (např. nové automobily, zboží, které je předmětem spotřební daně, zásilkový prodej aj.). Nejčastější případy, které mohou nastat, jsou popsány níže. Pro naše účely vezmeme jako obchodního partnera italskou společnost, pravidla jsou však platná pro všechny členské státy. Přesun daňové povinnosti Pro podnikatele ze zemí EU, které již implementovaly ve svých národních úpravách 6. směrnici Společný systém DPH, není institut reverse charge neboli přesun daňové povinnosti ničím neznámým. V daňové úpravě České republiky je to však novinka. Přesun daňové povinnosti se použije při obchodování subjektů z několika členských států, a to tehdy pokud je obchod realizován mezi plátci. Je-li např. kupující zboží v druhém členském státě plátcem DPH a sdělí prodávajícímu své DIČ, má prodávající právo osvobodit dodání zboží a daň z obchodu odvede kupující ve svém státě. Dochází tak k přemístění zdanění do země kupujícího. Obdobně se postupuje u služeb s tím, že je zapotřebí pečlivě určit druh služby a místo plnění. Je-li místo plnění např. u přepravní služby, kterou poskytuje italský plátce českému plátci, v České republice, pak český plátce sdělí italskému plátci DIČ a tím přebírá povinnost přiznat a zaplatit daň. Poskytovatel služby se nemusí v České republice registrovat, a tak i veškeré administrativní zatížení nese český subjekt. U služeb je větší variabilita, pokud jde o určení místa plnění a tím i režimu odvodu DPH; povšimneme si především typických případů. 1. obchody CZ ---> IT Předmět obchodu Dodavatel / CZ Odběratel / IT 1.1 dodání zboží plátce plátce 1.2 dodání zboží plátce neplátce 1.3 dodání nového dopravního prostředku plátce plátce / neplátce 1.4 dodání zboží s montáží nebo instalací plátce plátce / neplátce 1.5 zasílání zboží (zásilkový prodej) plátce neplátce 1.6 poskytnutí služby s přenosem daňové povinnosti plátce plátce 1.7 poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti plátce plátce / neplátce 1.8 poskytnutí přepravní služby plátce plátce / neplátce 1.9 poskytnutí služby bez přenosu daňové povinnosti plátce plátce / neplátce Pro zjednodušení si dále označíme P plátce, N neplátce DPH v příslušné zemi. 1.1 dodání zboží CZ/P --- > IT/P Dodání zboží do Itálie osobě registrované k dani v Itálii (případně v jiném členském státě), které je přepraveno z tuzemska, je osvobozeno od daně. Český plátce tedy fakturuje bez daně; k tomu potřebuje znát daňové identifikační číslo (DIČ) odběratele, na něhož se přesouvá daňová povinnost. Příklad 1 Český plátce, společnost TANA, dodává textilní výrobky do Itálie. Na základě sdělení DIČ odběratele fakturuje bez daně. Vystaví daňový doklad a musí prokázat, že zboží bylo přepraveno do Itálie. Pak má nárok na odpočet daně u přijatých vstupů. Povinnost přiznat daň se přesouvá na italského partnera. 1.2 dodání zboží CZ/P --- > IT/N Při dodání zboží italskému neplátci nelze použít přesun daňové povinnosti. Místem plnění je místo, kde začíná odeslání nebo přeprava zboží, tedy Česká republika. Daň bude přiznána a odvedena v Česku. Příklad 2 Český plátce, společnost TANA, dodává textilní výrobky italskému neplátci. Dodáním zboží uskuteční tuzemské zdanitelné plnění, fakturace tedy proběhne včetně DPH a daň bude přiznána a odvedena v České republice. 1.3 dodání nového dopravního prostředku CZ/P ---> IT/P, N

4 IV economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha Při dodání nového dopravního prostředku se uplatní přesun daňové povinnosti vždy, tj. bez ohledu na to, zda příjemce je plátcem či neplátcem DPH. Novým dopravním prostředkem se rozumí dopravní prostředek, který byl dodán do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu anebo má najeto méně než km. Příklad 3 Český plátce, společnost ARIA, dodává osobní automobil italskému neplátci. Automobil byl uveden do provozu v roce 2003 a má najeto km. Ve smyslu zákona o DPH jde o nový dopravní prostředek. Společnost ARIA bude fakturovat bez daně, daň přizná a odvede italský subjekt. 1.4 dodání zboží s montáží nebo instalací CZ/P ---> IT/P, N Další výjimkou z běžného režimu je dodání zboží spolu s montáží nebo instalací. Je-li montáž nebo instalace uskutečněna dodavatelem nebo třetí osobou, je místo plnění v místě, kde proběhla montáž či instalace. Příklad 4 Italský plátce pořizuje od českého plátce technologické zařízení, jehož montáž zajistí dodavatel. Montáž zařízení se uskuteční v Rakousku, kde je italský plátce také registrován k DPH. V tomto případě je místem plnění Rakousko a italský subjekt je povinen přiznat a zaplatit daň podle předpisů platných v Rakousku. Pokud se montáž uskuteční v Itálii, je místem plnění Itálie; daň opět přizná a odvede italský plátce. Příklad 5 Italský neplátce pořizuje od českého plátce balicí linku, jejíž dodání a montáž zajistí dodavatel. Montáž proběhne v Itálii. V tomto případě je místem plnění Itálie. Podle italských předpisů bude zřejmě italský podnikatel povinen registrovat se k DPH ke dni dodání zařízení, přiznat a odvést daň. 1.5 zasílání zboží (zásilkový prodej) CZ/P ---> IT/N Zásilkový prodej zboží z ČR do Itálie neplátcům daně (občanům) podléhá DPH v případě překročení ročního limitu cca EUR. Pak je český subjekt povinen registrovat se v Itálii k DPH. 1.6 poskytnutí služby s přenosem daňové povinnosti CZ/P ---> IT/P Mezi služby, u kterých dochází k přesunu daňové povinnosti na italského příjemce - plátce (místo plnění je tam, kde má příjemce služby své sídlo), patří mj.: převod autorského práva, patentu, licence, ochranné známky, reklamní služby, poradenské, konzultační, právní, účetní a obdobné služby, zpracování dat, nájem movité věci, elektronické služby. Podmínkou je, že uvedená služba není poskytnuta pro tuzemskou provozovnu příjemce. Příklad 6 Společnost Savino & Partners s.r.o. poskytuje právní a účetní poradenství italské společnosti Santa Lucia, která nemá v České republice provozovnu. Místo plnění je v Itálii, a proto bude fakturováno bez daně. 1.7 poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti CZ/P ---> IT/P, N Místem plnění u služeb vztahujících se k nemovitosti je vždy místo, kde se nemovitost nachází. Příklad 7 Česká realitní kancelář zprostředkovává prodej nemovitosti v Itálii. Související služby nebudou předmětem českého zákona o DPH, místo plnění je v Itálii. 1.8 poskytnutí přepravní služby CZ/P ---> IT/P, N Jsou-li přepravní služby poskytnuty osobě registrované v jiném členském státě než ve státě zahájení přepravy, dochází k přenosu daňové povinnosti na základě DIČ poskytnutého příjemcem. V opačném případě je místem plnění místo zahájení přepravy. Příklad 8 A/ Přeprava z Prahy do Neapole, plátce poskytne italské DIČ. Místem plnění je Itálie. B/ Přeprava z Prahy do Neapole, plátce poskytne slovinské DIČ. Místem plnění je Slovinsko. C/Přeprava z Prahy do Neapole pro neplátce DPH. Místem plnění je Česko, bude fakturováno s 19% DPH. D/ Přeprava z Neapole do Prahy pro kohokoliv. Místem plnění je Itálie (místo zahájení přepravy). 1.9 poskytnutí služby bez přenosu daňové povinnosti CZ/P ---> IT/P, N Místo plnění nelze přesunout u služeb kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých, výchovných a zábavních včetně organizování těchto služeb. Místem plnění je to místo, kde je služba uskutečněna. Podrobnější informace k problematice uplatňování daně z přidané hodnoty v České republice Vám rádi podáme na ové adrese martin.spad@ savinopartners.com. { Martin Špád, Savino & Partners s.r.o. } L iscrizione nel registro delle imprese Nel registro delle imprese, che è tenuto dal tribunale territorialmente competente, vengono registrati i dati relativi agli imprenditori o alle unità organizzative delle loro imprese. È obbligatoria l iscrizione per i seguenti soggetti: società commerciali, cooperative, persone straniere, quindi imprenditori con sede o residenza fuori dal territorio della RC, ovvero persone fisiche, cioè l imprenditore come previsto ai sensi della disposizione speciale di legge (ad es. l esercente di emittenza televisiva), o i cui ricavi, in media per due periodi contabili consecutivi, abbiano superato l importo di 120 milioni di corone ceche, ovvero che esercita un attività a livello industriale. La richiesta di iscrizione deve essere documentata (in doppia copia) da atti contenenti i dati che devono essere iscritti nel registro commerciale e da atti che vengono depositati nella Raccolta degli atti. Qualora l atto che deve essere depositato nella Raccolta degli atti non venga rilasciato in lingua ceca, il tribunale è autorizzato a richiedere il deposito anche della traduzione autenticata in lingua ceca. L iscrizione viene effettuata il giorno stabilito nella richiesta. Se la delibera del permesso di iscrizione acquista validità con decorrenza posteriore o la richiesta non prevede il giorno dell iscrizione, essa viene effettuata il giorno in cui entra in vigore la delibera. In questo articolo, ci occuperemo di ciò che si deve iscrivere nel registro nel momento in cui nasce una società. In primo luogo: la società e la forma giuridica della società, per le persone giuridiche, la sede, per le persone fisiche la residenza e il luogo di esercizio dell attività imprenditoriale, il numero di identificazione, che viene assegnato dal tribunale, l oggetto di impresa, il nome e la residenza oppure la società e la sede degli organi statutari, riportando in che termini effettuano le trattative a nome della persona giuridica, e il giorno di inizio delle loro funzioni; per le persone giuridiche, gli organi statutari, ovvero il nome e la residenza delle persone che rappresentano l organo statutario o un suo membro; l indicazione, la sede e l oggetto di impresa dello stabili-

5 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha V mento distaccato o di altra componente organizzativa dell impresa, il nome del procurista e la residenza, specificando i termini di trattativa dell imprenditore. Nel registro vengono anche iscritti i nomi e la residenza dei soci; qualora si tratti di società in accomandita, l accomandante e l accomandatario, l ammontare dei conferimenti dei soci nel capitale sociale e il volume dei loro conferimenti ovvero i nomi e la residenza dei membri dell organo di controllo, se istituito, e il giorno di inizio delle loro funzioni. Per le società per azioni, si indica anche l importo del capitale sociale, il volume dei versamenti, il numero, il tipo, la forma e il valore nominale delle azioni, l eventuale limitazione alla trasferibilità delle azioni al portatore, nonchè il nome e la residenza dei membri dell organo di controllo e il giorno di inizio delle loro funzioni. Se la società ha un solo azionista, vengono registrati la ragione sociale o la denominazione e la sede oppure il nome e la residenza dell azionista unico. Se si tratta dell impresa di una persona straniera, oltre a quanto soprariportato, viene registrato anche il diritto dello Stato che regola la persona straniera, il registro delle imprese o altro registro nel quale la persona straniera è iscritta e il numero di registrazione. Per la persona straniera che ha sede in uno degli Stati membri dell Unione Europea, nel registro commerciale vengono iscritte in più solo il registro nel quale è iscritta nell UE e il numero di iscrizione ovvero l identificazione della componente organizzativa, se differente da quella della società. Nel registro ogni società è tenuta a depositare i seguenti atti: il contratto societario o l atto costitutivo ovvero il contratto di fondazione della società, la copia autentica dell atto notarile contenente la delibera di istituzione dell assemblea generale della società per azioni o del consiglio dell associazione ovvero lo statuto, la delibera di elezione o nomina delle persone che fanno parte dell organo statutario, del direttore della componente organizzativa dell impresa o la persona che, come organo previsto dalla legge o come suo membro, è autorizzato a impegnare la società o a rappresentarla davanti al tribunale ovvero a partecipare alla gestione o al controllo della società stessa, la perizia di un perito o dei periti di valutazione del conferimento non in denaro nella fondazione della società, il documento di consenso dell altro coniuge all utilizzo dei beni in proprietà comune dei coniugi ai fini di impresa, la copia autentica dell atto notarile del contratto di modifica dell ammontare del patrimonio comune o di riserva del suo sorgere, oppure la delibera del tribunale sulla riduzione del patrimonio comune, eventualmente il contratto relativo alla divisione dei redditi dall attività di impresa, la delibera del Ministero dell Istruzione, gioventù e attività fisica, di concesione del nulla osta ad operare come Scuola Superiore privata. Per le persone straniere si deve inoltre depositare nella raccolta degli attii: i registri contabili relativi all attività della persona straniera in conformità agli obblighi di controllo, elaborazione e pubblicazione ai sensi dell ordinamento giuridico al quale si attiene la persona straniera; il certificato del registro commerciale oppure altre evidenze del Paese ove ha sede la persona straniera relativa alla sua iscrizione in questo registro, i dati o un documento di indebitamento sulla proprietà della società in un altro Stato se la validità dello strumento di garanzia è legato alle persone straniere che hanno sede in un Paese membro dell UE. e il modello di firma delle persone che sono iscritte come persone che impegnano la società e che dirigono delle unità organizzative delle imprese delle persone straniere e di imprese delle persone straniere.. Inoltre contro chi opera nel rispetto dell iscrizione nel registro commerciale, colui che ne è coinvolto non può obiettare che esso corrisponda alla realtà. I dati iscritti nel registro sono validi nei confronti di ciascun terzo, a partire dal giorno in cui vengono resi pubblici; nei confronti di coloro che sono venuti a conoscenza dell effettuazione dell iscrizione nel registro delle imprese, questi sono validi dal giorno dell iscrizione. { Zuzana Chudomelová } Zapisování do obchodního rejstříku Do obchodního rejstříku, který je veden místně příslušným soudem, se zapisují údaje týkající se podnikatelů či organizačních složek jejich podniků. Povinně se zapisují následující subjekty: obchodní společnosti, družstva, zahraniční osoby tedy podnikatelé se sídlem či bydlištěm mimo území ČR, a dále fyzická osoba podnikatel, o níž tak stanoví zvláštní právní předpis (např. provozovatel televizního vysílání), či jejíž výše výnosů v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období přesáhla částku ,-Kč nebo jež provozuje živnost průmyslovým způsobem. Návrh na zápis musí být doložen (ve dvojím vyhovotovení) listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Není-li listina, jež má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v češtině, je soud oprávněn žádat, aby byl uložen i úředně ověřený překlad. Pravost podpisů osob podávajících návrh musí být úředně ověřena. Zápis se provede ke dni určenému v návrhu. Nabude-li usnesení o povolení zápisu právní moci později nebo návrh neobsahuje den, ke kterému má být zápis proveden, provede se zápis ke dni právní moci tohoto usnesení. V tomto článku se budeme věnovat tomu, co je třeba zapsat do rejstříku v okamžiku vzniku společnosti. Tedy nejdříve obecně : firma a právní forma společnosti, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, IČO přidělí rejstříkový soud, předmět podnikání jméno a bydliště nebo firma a sídlo statutárních orgánů, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby, a den vzniku jejich funkce; u právnických osob statutárních orgánů, též jméno a bydliště osob, které jsou jejich statutárním orgánem nebo jeho členem; označení, sídlo a předmět podnikání odštěpného závodu nebo jiné organizační složky podniku, jméno prokuristy a jeho bydliště s uvedením způsobu, jakým za podnikatele jedná. Do rejstříku se dále zapisují jména a bydliště společníků, v případě komanditní společnosti s určením, kdo je komplementář a kdo komanditista, výše vkladu společníků do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, jakož i jména a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku jejich funkce. U akciových společností je to dále výše základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií, případné omezení převoditelnosti akcií na jméno, jakož i jména a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku jejich funkce. Pokud má společnost jediného akcionáře, zapisuje se i firma nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště tohoto akcionáře. V případě podniku zahraniční osoby se kromě výše zmíněného zapisuje navíc právo státu, kterým se zahraniční osoba řídí, obchodní rejstřík nebo jiná evidence, do které je tato osoba zapsána, a číslo zápisu. U zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států Evropské unie, se do obchodního rejstříku zapisuje navíc pouze rejstřík, v kterém je v EU zapsána, a číslo zápisu a označení organizační složky, je-li odlišné od firmy. Do rejstříku je každá společnost povinna uložit následující listiny:

6 VI economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu anebo zakladatelskou smlouvu společnosti, stejnopis notářského zápisu obsahující usnesení ustavující valné hromady akciové společnosti nebo ustavující schůze družstva a stanovy, rozhodnutí o volbě nebo jmenování osob, které tvoří statutární orgán, vedoucího organizační složky podniku nebo osoby, která jako zákonem upravený orgán nebo jako jeho člen je oprávněn zavazovat společnost nebo ji zastupovat před soudem anebo se takto podílí na řízení nebo kontrole společnosti, posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti, doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání, stejnopis notářského zápisu o smlouvě o změně rozsahu společného jmění nebo výhradě jeho vzniku, nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění, popřípadě smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání, rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola. V případě zahraniční osoby, musí být do sbírky listin navíc uloženy : účetní záznamy týkající se činnosti zahraniční osoby, v souladu s povinností jejich kontroly, zpracování a zveřejnění podle právního řádu, jímž se zahraniční osoba řídí; osvědčení obchodního rejstříku nebo jiné evidence země sídla zahraniční osoby o jejím zápisu do této evidence, údaj nebo doklad o zatížení majetku společnosti v jiném státě, pokud je platnost zajišťovacího prostředku vázána na jeho uveřejnění to neplatí pro zahraniční osoby, které mají sídlo v členském státě EU a podpisové vzory osob, které jsou zapsány jako osoby zavazující společnost a vedoucích organizačních složek podniků zahraničních osob a podniků zahraničních osob. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. Skutečnosti zapsané v rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění; vůči tomu, komu bylo známo provedení zápisu v obchodním rejstříku, jsou však účinné ode dne tohoto zápisu. { Zuzana Chudomelová } Limitazioni ai pagamenti in contanti Dal primo luglio è in vigore la nuova legge n. 254/2004 Racc. sulla restrizione dei pagamenti in contanti e all emendamento alla legge n. 337 /1992 Racc., sull amministrazione delle imposte e tasse che limita la possibilità di pagare in contanti. Ciò significa che, se paghiamo in contanti sopra il limite concesso di CZK, scatta il rischio di pagare una multa (da a CZK), e questo anche in caso di negligenza. Questa legge riguarda le persone fisiche e giuridiche, in sostanza tutte le persone che hanno luogo di residenza permanente o di soggiorno o sede, sul territorio della Repubblica Ceca, le filiali oppure le unità organizzative di persone straniere fondate sul territorio della Repubblica Ceca o le persone con luogo di soggiorno permanente, o soggiorno ovvero sede sul territorio della Repubblica Ceca, le filiali oppure le unità organizzative delle persone straniere fondate sul territorio della Repubblica Ceca in favore di persone con luogo di soggiorno o sede all estero (art. 3 comma 1 della legge sulla restrizione dei pagamenti in contanti). In base a questa legge è obbligatorio effettuare i pagamenti non in contanti per mezzo delle banche o filiali di banche estere o di cooperative di risparmio o di credito, o attraverso fornitori di servizi postali sotto forma di vaglia postale sul conto di un istituto finanziario, e modificare il controllo dell osservanza di tale obbligo, e questo nel caso in cui l ammontare di questo pagamento superi l importo di EURO (art. 4 comma 1 della legge sulla restrizione dei pagamenti i contanti). Se il pagamento viene effettuato in altra valuta, l importo viene convertito in EURO in base al cambio del mercato valutario, pubblicato dalla Banca Nazionale Ceca il giorno di effettuazione del pagamento. Il pagamento con beni di alto valore, come ad esempio metalli e pietre preziose, viene considerato alla stregua del pagamento indicato. Fa eccezione il versamento, presso un istituto finanziario, di mezzi finanziari sul proprio o altrui conto, o il loro prelievo. Altra eccezione riguarda l obbligo dei pagamenti non in contanti in base alla presente legge e che non riguarda i pagamenti (art. 3 comma 2 della legge sulla restrizione dei pagamenti in contanti) di imposte, tasse, dazi, acconti su questi pagamenti di altro tipo di pagamenti effettuati in base al ZSDP (chiedi a una contabile cosa è...) oppure in base alla legge n. 13/1993 Racc, legge doganale obbligatori, derivanti da rapporti di lavoro di pensioni da fondi pensionistici, inclusi i saldi in unica soluzione e i pagamenti dei rimborsi dei fondi pensionistici, destinati al deposito vincolato presso un notaio dell assicurazione e rimborso assicurativo da assicurazione privata Inoltre questo obbligo non riguarda i pagamenti che, in base alla norma di legge speciale, devono essere effettuati in contanti. Si tratta, ad esempio, delle seguenti norme di legge speciali: legge n. 26/2000 Racc., relativa alle aste pubbliche, ai sensi delle successive disposizioni legge n. 202/1990, realativa alle lotterie e altri giochi affini, ai sensi delle successive disposizioni. Se un qualsiasi importo elevato viene pagato tra due persone a rate e in contanti e non supera il limite di EURO, ovvero un suo equivalente in un altra valuta o in altri beni di valore, nello stesso giorno di calendario civile, si tratterà di pagamenti non in contrasto con questa legge. La legge relativa alla restrizione dei pagamenti in contanti stabilisce che il beneficiario del pagamento debba comunicare il numero del conto presso l istituto finanziario nel quale il pagamento deve essere girato, su richiesta di chi concede il pagamento, nel caso in cui si superi il limite di EURO ovvero l equivalente in altra valuta. I controlli finalizzati all osservanza della legge vengono affidati agli organi finanziari locali, in particolare agli uffici e alle direzioni del fisco. Gli altri organi di controllo sono gli organi doganali, in particolare gli uffici doganali, che procederanno in base alla legge n. 13/1993 Racc., legge doganale ai sensi delle disposizioni successive, eventualmente ai sensi del Decreto del Consiglio (EHS) n. 2913/1992, attraverso il quale viene emesso il Codice doganale della Comunità. Gli organi doganali, in quanto amministratori delle imposte, procedono anche in base al ZSDP. La legge sulla restrizione dei pagamenti in contanti permette di applicare una sanzione a chi provvede a pagamenti violando l obbligo di effettuare i pagamenti non in contanti. L ammontare delle contravvenzioni è stabilito dalla legge tra le e i CZK. L organo di controllo stabilisce l importo della multa da applicare, prendendo in considerazione la gravità dell atto. La legge non prende in considerazione l intenzionalità o la negligenza (ad es. per mancata conoscenza della legge) di colui che effettua il pagamento.

7 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha VII Omezení plateb v hotovosti Od 1. července platí nově přijatý zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který omezuje možnost plateb v hotovosti. To znamená, že pokud zaplatíme v hotovosti nad povolený limit Kč, hrozí nám uložení pokuty (od do Kč ), a to i za jednání z nedbalosti. Uvedený zákon se týká fyzických a právnických osob, tedy v podstatě všech osob, které mají místo trvalého bydliště, místo pobytu nebo sídlo na území České republiky, poboček nebo organizačních složek zahraničních osob zřízených na území České republiky nebo osob s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, poboček nebo organizačních složek zahraničních osob zřízených na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí ( 3 odst. 1 zákona o omezení plateb v hotovosti). Dle tohoto zákona je povinností provést bezhotovostní platbu prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo spořitelního či úvěrového družstva, nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu na účet peněžního ústavu a upravit kontrolu dodržování této povinnosti, a to v případě že výše této platby přesáhne částku EUR ( 4 odst. 1 zákona o omezení plateb v hotovosti). Je-li platba provedena v jiné měně, přepočte se na EURO směnným kurzem devi-zového trhu, který je vyhlášen Českou národní bankou a je platný ke dni provedení platby. Platba vysoce hodnotnými komoditami, jako například drahými kovy nebo drahými kameny je též považována za uvedenou platbu. Výjimkou je vklad peněžních prostředků na vlastní či cizí účet u peněžního ústavu nebo jejich výběr. Další výjimkou je povinnost bezhotovostních plateb dle tohoto zákona, která se nevztahuje na platby ( 3 odst. 2 zákona o omezení plateb v hotovosti): daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby jiné druhy plateb uskutečňované podle ZSDP nebo podle zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon povinné, vyplývající z pracovněprávních vztahů důchodů z důchodového pojištění včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů, určené k úschově peněz notářem pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění Dále se uvedená povinnost netýká plateb, které musí být podle zvláštního právního předpisu provedeny v hotovosti. Například se jedná o tyto zvláštní právní předpisy: zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 202/1990, o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů Bude-li jakkoliv vysoká částka placena hotovostně formou splátek mezi dvěma osobami a nebude překračovat limit EUR, resp. jeho ekvivalent v podobě jiné měny či jiných vysoce hodnotných komodit, v jednom kalendářním dni, bude se jednat o platby, které nebudou v rozporu s tímto zákonem. Zákon o omezení plateb v hotovosti nařizuje příjemci platby, aby sdělil číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána, na výzvu poskytovatele platby, překračuje-li limit EUR nebo jeho ekvivalent v jiné měně. Kontrola dodržování tohoto zákona je svěřena územním finančním orgánům, tedy finančním úřadům a ředitelstvím. Dalším kontrolním orgánem jsou celní orgány, zejména celní úřady, které budou postupovat v souladu se zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon ve znění pozdějších předpisů, popř. podle Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává Celní kodex Společen-ství. Celní orgány, jakožto správci daně, budou postupovat i podle ZSDP. Zákon o omezení plateb v hotovosti umožňuje udělit sankci poskytovateli platby, porušil-li povinnost provedení bezhotovostní platby. Výše pokuty je stanovena zákonem v rozmezí od Kč. O výši uložení pokuty rozhoduje kontrolní orgán s přihlédnutím k závažnosti jednání. Zákon u poskytovatele platby nebere ohled na to, bylo-li jednání úmyslné nebo z nedbalosti (např. z neznalosti zákona). Il contratto di trasporto Con il contratto di trasporto, il vettore si impegna con il mittente ad effettuare una spedizione dal luogo di invio al luogo di destinazione, e il mittente si impegna a versare al vettore un compenso. Tra gli obblighi del mittente rientrano: la conferma del trasporto con un documento di trasporto, la consegna di determinati documenti, qualora necessari, al vettore, al massimo il giorno di consegna dell oggetto della spedizione per il trasporto; il mittente risponde per il danno causato al vettore dal mancato recapito di questi documenti o della loro inesattezza, la trasmissione al vettore di dati veritieri sul contenuto e la natura della spedizione; il mittente risponderà del danno causato al vettore per la violazione di questo obbligo. Il vettore, invece, deve: confermare per iscritto il ritiro dell oggetto della spedizione, nel momento in cui ritira il bene, rilasciare al mittente una bolla di carico che dà diritto al vettore di richiedere la consegna del bene in base al contenuto della suddetta bolla. Il vettore deve consegnare l oggetto della spedizione alla persona autorizzata sulla base della bolla di carico, se questa persona presenta la bolla di carico e la firma al momento di ricevere la spedizione. I diritti della bolla di carico al portatore si possono trasferire, consegnando la bolla di carico alla persona che ha acquisito tali diritti. I diritti della bolla di carico a nominativo si possono trasferire ad un altra persona tramite un contratto di cessione del credito oppure tramite girata su ordine di una determinata persona. Cosa deve essere riportato nel contratto: a) l identificazione dell azienda del vettore, b) l identificazione dell azienda del mittente, c) l indicazione dei beni trasportati, d) l estremo, se la bolla di carico è stata emessa al portatore o a nome del ricevente, eventualmente l estremo che è stata emessa su suo suggerimento, e) il luogo di destinazione, f) il luogo e il giorno di emissione del documento di carico e la firma del vettore. In caso di distruzione o smarrimento, il vettore può emettere una nuova bolla di carico, indicando che si tratta di uno sostitutivo. In caso di abuso della bolla di carico originale, il mittente deve risarcire il danno causato in tal modo al vettore. Il contenuto della bolla di carico è determinante per i diritti della persona autorizzata. Nei confronti di questa persona, il vettore si può appellare alle disposizioni del contratto stipulato con il mittente, solo se sono contenute nellla bolla di carico oppure solo se vi è un esplicito rimando ad esse. Il vettore può far valere, nei confronti della persona autorizzata, solo le osservazioni che emergono dal contenuto del documento ovvero dal rapporto del vettore verso la persona autorizzata. Il vettore deve effettuare il trasporto fino a destinazione tempestivamente entro la scedenza concordata e con cura professionale. Se il vettore conosce il destinatario della spedizione, deve recapitargli il bene, oppure se, in base al contratto, il destinatario deve ritirare il bene nel luogo di destinazione, il vettore deve comunicare l ultimazione del trasporto.

8 VIII economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha Fin al momento in cui il vettore non ha recapitato al mittente l oggetto della spedizione, il mittente è autorizzato a richiedere che il trasporto venga interrotto e che il bene gli venga restituito o che venga caricato in altro modo, pagando i relativi costi sostenuti a tal fine. Se però è stata emessa una bolla di carico, il mittente può farne richiesta solo in base ad essa. Se la bolla di carico è stata già consegnata alla persona autorizzata a richiedere la consegna del bene, tali ordini li può impartire solo suddetta persona. Le parti contrattuali si possono mettere d accordo affinché il vettore, prima della consegna dell oggetto della spedizione, riscuota dal mittente il relativo compenso in denaro o realizzi un altra operazione d incasso. Se nel contratto viene stabilito il destinatario della spedizione, in base al contratto ne acquista i diritti quando richiede la consegna della spedizione dopo l arrivo al luogo di destinazione, oppure dopo la scadenza del termine entro il quale doveva arrivare. In questo istante, passano al destinatario anche i diritti riguardanti i danni sulla spedizione. Il vettore può adempiere al proprio obbligo anche con l aiuto di un altro spedizioniere, e ne risponde come se il trasporto l avesse effettuato di persona. Il vettore risponde per il danno sull oggetto della spedizione fino al momento della consegna al destinatario, salvo che il vettore, nello scarico, non potesse dedicarne la cura professionale. Questo non vale nel caso in cui il vettore dimostri che il danno è stato causato: a) dal mittente, dal destinatario o dal proprietario della spedizione, b) da un difetto oppure da una qualità naturale del contenuto della spedizione incluso un calo consueto, oppure c) dall imballaggio difettoso del quale il vettore aveva avvertito il mittente al momento del ritiro della merce da trasportare, e qualora fosse stata emessa una bolla di carico o di trasporto nella quale erano stati riportati questi difetti; se il vettore non fa presente i difetti dell imballaggio, il vettore non risponde per questo danno solo se detto difetto non era riconoscibile al momento del prelievo della spedizione. Il vettore è tenuto ad avvertire tempestivamente il mittente o ricevente, in merito al danno insorto sulla spedizione nella sua consegna al ricevente. In caso di violazione di questo obbligo, il vettore risponde per il danno sorto. Il vettore può vendere in modo opportuno l oggetto della spedizione per conto del mittente, qualora sulla spedizione sussista un pericolo di danno sostanziale e non vi sia il tempo di chiedere sue istruzioni ovvero il mittente indugi nel fornire tali istruzioni. In caso di smarrimento o distruzione, il vettore deve risarcire il valore che la spedizione aveva al momento della consegna; per il danno o la perdita di valore, il vettore verserà la differenza nel prezzo. Al vettore generalmente spetta il compenso dopo aver effettuato il trasporto fino al luogo di destinazione. Se il vettore non può portare a termine il trasporto per circostanze delle quali non può rispondere, ha diritto alla parte di trasporto già effettuato. Il destinatario, ricevendo l oggetto della spedizione, ottiene la garanzia per il pagamento dei crediti del vettore nei confronti del mittente, qualora il ricevente fosse già al corrente di questi crediti o dovesse esserne al corrente. Il vettore, per garantirsi i diritti derivanti dal contratto, ha il diritto di pegno sulla spedizione finché è a sua disposizione. È possibile effettuare il trasporto di beni merce tramite questi contratti: il contratto di spedizione, il contratto di noleggio di un mezzo di trasporto e il contratto relativo all esercizio di un mezzo di trasporto. { Zuzana Chudomelová } Smlouva o přepravě Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu. Mezi povinnosti odesílatele patří: potvrzení přepravy v přepravním dokladu, předání zvláštních listin, jsou-li potřeba, dopravci nejpozději při předání zásilky k přepravě; odesílatel odpovídá za škodu způsobenou dopravci nepředáním těchto listin nebo jejich nesprávností, poskytnout dopravci správné údaje o obsahu zásilky a jeho povaze a odpovídá za škodu způsobenou dopravci porušením této povinnosti. Naopak dopravce je povinen: písemně potvrdit převzetí zásilky, podle smlouvy vydat odesílateli při převzetí zásilky k přepravě náložný list, s nímž je spojeno právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem této listiny. Dopravce je povinen zásilku vydat osobě oprávněné podle náložného listu, jestliže mu tato osoba náložný list předloží a potvrdí na něm převzetí zásilky. Práva z náložného listu na doručitele lze dále převádět předáním náložného listu osobě, která má tato práva nabýt. Práva z náložného listu na jméno lze převést na jinou osobu smlouvou o postoupení pohledávky či rubopisem na řad určité osoby. Co musí být uvedeno v náložném listu? : a) identifikace firmy dopravce, b) identifikace firmy odesílatele, c) označení přepravované věci, d) údaj, zda byl náložný list vydán na doručitele nebo jméno příjemce, popřípadě údaj, že byl vydán na jeho řad, e) místo určení, f) místo a den vydání náložného listu a podpis dopravce. Za zničený nebo ztracený náložný list vydá dopravce nový s vyznačením, že jde o náložný list náhradní. V případě zneužití původního náložného listu je odesílatel povinen uhradit škodu, která tím dopravci byla způsobena. Obsah náložného listu je rozhodný pro nároky osoby oprávněné. Dopravce se může vůči ní dovolávat ustanovení smlouvy uzavřené s odesílatelem, jen pokud jsou v náložném listu obsažena nebo pokud se na tato ustanovení v něm výslovně odkazuje. Vůči osobě oprávněné může dopravce uplatnit jen námitky, které vyplývají z obsahu listu nebo ze vztahu dopravce k oprávněné osobě. Dopravce je povinen přepravu provést do místa určení s odbornou péčí ve smluvené lhůtě, jinak bez zbytečného odkladu. Je-li dopravci znám příjemce zásilky, je povinen mu zásilku doručit, nebo má-li podle smlouvy příjemce zásilku v místě určení vyzvednout, oznámit mu ukončení přepravy. Dokud dopravce zásilku nevydal příjemci, je odesílatel oprávněn požadovat, aby přeprava byla přerušena a zásilka mu byla vrácena, anebo aby s ní bylo jinak naloženo, a uhradí účelně vynaložené náklady s tím spojené. Jestliže však byl vydán náložný list, může to odesílatel požadovat jen na jeho základě. Pokud byl ale náložný list již předán osobě oprávněné požadovat vydání zásilky, může takové příkazy udělit jen tato osoba. Smluvní strany si mohou sjednat, že před vydáním zásilky dopravce vybere od příjemce určitou peněžní částku nebo uskuteční jiný inkasní úkon. Je-li ve smlouvě určen příjemce zásilky, nabývá práva ze smlouvy, když požádá o vydání zásilky po jejím dojití do místa určení nebo po uplynutí lhůty, kdy tam měla dojít. Tímto okamžikem přecházejí na příjemce i nároky týkající se škody na zásilce. Dopravce může svůj závazek plnit pomocí dalšího dopravce a odpovídá při tom, jako by přepravu uskutečňoval sám. Dopravce odpovídá za škodu na zásilce až do jejího vydání příjemci, ledaže ji dopravce nemohl odvrátit při vynaložení odborné péče. Toto neplatí v případě, že dopravce prokáže, že škoda byla způsobena: a) odesílatelem, příjemcem nebo vlastníkem zásilky, b) vadou nebo přirozenou povahou obsahu zásilky včetně obvyklého úbytku, nebo c) vadným obalem, na který dopravce upozornil odesílatele při převzetí zásilky k přepravě, a byl-li vydán nákladní nebo náložný list, byla v něm vadnost obalu poznamenána; neupozornil-li dopravce na vadnost obalu, neodpovídá dopravce za takovou škodu jen tehdy, jestliže vadnost nebyla při převzetí zásilky poznatelná. Dopravce je povinen urychleně podat odesílateli či příjemci zprávu o škodě na zásilce vzniklé do jejího

9 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha IX předání příjemci. V případě porušení této povinnosti dopravce odpovídá za vzniklou škodu. Dopravce může zásilku vhodným způsobem prodat na účet odesílatele, jestliže hrozí bezprostředně podstatná škoda na zásilce a není čas si vyžádat jeho pokyny nebo odesílatel s takovými pokyny prodlévá. Při ztrátě nebo zničení zásilky je dopravce povinen nahradit cenu, kterou zásilka měla v době, kdy mu byla předána, při jejím poškození nebo znehodnocení nahradí vzniklý rozdíl v ceně. Dopravci přísluší úplata zpravidla po provedení přepravy do místa určení. Nemůže-li dopravce dokončit přepravu pro skutečnosti, za něž neodpovídá, má nárok na poměrnou část přepravného s přihlédnutím k přepravě již uskutečněné. Přijetím zásilky přejímá příjemce ručení za úhradu pohledávek dopravce vůči odesílateli, jestliže o těchto pohledávkách příjemce věděl nebo musel vědět. Dopravce má k zajištění svých nároků vyplývajících ze smlouvy zástavní právo k zásilce, dokud s ní může nakládat. Přepravu zboží je možno dále realizovat prostřednictvím těchto smluv: smlouvou zasílatelskou, smlouvou o nájmu dopravního prostředku a smlouvou o provozu dopravního prostředku. { Zuzana Chudomelová } Come avviare un mestiere in RC La procedura per avviare un mestiere in Repubblica Ceca è in sostanza più semplice e veloce rispetto a quella relativa alla creazione di una società. La fonte principale di informazione è, da un lato, la legge sulle licenze e, dall altro, le numerose pagine internet nelle quali viene spiegato in modo relativamente dettagliato e semplificato come ottenere una licenza di esercizio. A questo proposito si può consigliare Le licenze di esercizio vengono emesse dalle sezioni licenze dei relativi uffici locali. Innanzittutto bisogna decidere quale tipo di mestiere o oggetto di attività si intende avviare: libera, vincolata, artiginale oppure su concessione. L elenco delle attività e la loro classificazione si possono trovare negli allegati del Codice commerciale. L esercente deve ottemperare a questi requisiti generali: il raggiungimento dei 18 anni, la capacità a compiere atti legali e l integrità dal punto di vista penale; deve inoltre presentare un documento attestante che la persona fisica non ha, nei confronti degli organi finanziari dello Stato, alcun sospeso fiscale. Jak založit živnost v čr Chceme-li si založit živnost v České republice, je tento proces podstatně jednodušší a rychlejší než je založení společnosti. Základním zdrojem informací je jednak živnostenský zákon a jednak různé specializované Questo documento viene rilasciato dal locale Ufficio delle Finanze e lo si ottiene di solito entro 14 giorni. La persona fisica straniera attesta la propria integrità all ufficio delle licenze presentando anche determinati documenti emessi dallo Stato nel quale la persona fisica è cittadino, così come dagli Stati nei quali il soggetto si sia trattenuto negli ultimi tre anni per un lungo termine (ossia ininterrottamente per più di tre mesi). I moduli si possono estrarre dalle pagine Internet, esclusi i moduli prestampati che si trovano presso gli Uffici delle licenze. Nel caso di attività imprenditoriale vincolata o su concessione, l esercente deve adempiere anche ad ulteriori condizioni particolari: un abilitazione generale o specifica che si ottempera presentando i relativi certificati di istruzione, di frequenza di corsi o di pratica. Non possono svolgere attività i soggetti: sulla cui proprietà sia stato dichiarato il fallimento, che abbiano ottenuto da parte del tribunale la sentenza di cessazione della propria attività di impresa, che non possano esercitare un attività imprenditoriale per internetové stránky, kde lze nalézti poměrně podrobný a jednoduše vysvětlený postup, jak získat živnostenský list. Lze doporučit například Samotné živnostenské listy pak vydávají un periodo di tre anni dopo l ufficiale chiusura del procedimento fallimentare da parte del tribunale in quanto è stato rispettato il piano della sentenza, ai quali sia stata rifiutata la richiesta di dichiarazione del fallimento per mancanza di beni, ai quali sia stato imposto dal tribunale o dagli organi amministrativi il divieto di esercitare un attività imprenditoriale in un determinato o analogo settore di attività, per tutto il periodo di validità del suddetto divieto. L autorizzazione all esercizio di un attività imprenditoriale sorge alle persone giuridiche già iscritte nel registro commerciale, alle persone giuridiche che non si iscrivono nel registro commerciale e alle persone fisiche per le attività da notificare, il giorno della notifica oppure, nel caso in cui nella notifica sia riportato un giorno posteriore a quello di di autorizzazione all attività, lo stesso giorno delle attività con concessione, il giorno di entrata in vigore della delibera di conferimento della concessione. L imprenditore può esercitare la propria attività attraverso l intermediazione di un rappresentante responsabile (ovvero Responsabile delle licenze o Preposto). Il rappresentante responsabile è la persona fisica che risponde del regolare esercizio dell attività e dell osservanza delle norme di legge riguardanti le licenze di esercizio e, se non živnostenské odbory místně příslušných úřadů. Nejdříve se musíme rozhodnout, jakou živnost budeme zakládat. Zda volnou, vázanou, řemeslnou nebo koncesovanou. Seznam živností a jejich klasifikaci nalezneme v přílohách živnostenského zákona. Živnostník musí splňovat tyto obecné požadavky: dosažení věku 18 let, è un coniuge dell imprenditore, abbia un rapporto di tipo lavorativo-giuridico con l imprenditore. Il rappresentante responsabile deve adempiere anche alle regole generali e specifiche sull esercizio dell attività. Il rappresentante responsabile della persona giuridica non può essere membro del collegio sinadacale o di altro organo di controllo della suddetta persona giuridica. Il rappresentante responsabile deve essere nominato da: l imprenditore che sia una persona fisica e non soddisfi le condizioni particolari di esercizio dell attività, se non si tratta di attività da notificare esercitata in modo industriale, l imprenditore che sia una persona giuridica con sede in Repubblica Ceca, l imprenditore che sia una persona giuridica straniera. L imprenditore deve comunicare le disposizioni del rappresentante responsabile per l attività da notificare e anche la cessazione dell esercizio delle sue funzioni (oppure, nel caso di attività con concessione richiedere il consenso) all Ufficio delle Licenze entro 15 giorni dal giorno in cui si è verificata detta situazione. L imprenditore può nominare un rappresentante responsabile anche qualora non richiesto dalla legge. { Zuzana Chudomelová } způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky a ani nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Doklad vyhotoví místně příslušný

10 X economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha finanční úřad, zpravidla to lze očekávat do 14 dnů. Bezúhonnost dokládá zahraniční fyzická osoba živnostenskému úřadu i odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se dlouhodobě (tedy více než tři měsíce nepřetržitě) zdržovala v posledních třech letech. Formuláře lze kromě tištěné podoby na živnostenských úřadech stáhnout i z internetových stránek. V případě např. vázaných či koncesovaných živností, musí živnostník splnit tzv. zvláštní podmínky. Těmi jsou odborná nebo jiná způsobilost, jejíž splnění se prokazuje příslušným osvědčením o vzdělání, absolutoriu kurzů či praxi. Živnost nemohou provozovat subjekty, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že jejich provozování podniku musí být ukončeno, které nemohou provozovat živnost po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurs proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení vůči nimž byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku, kterým byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru, dokud zákaz trvá. Oprávnění provozovat živnost vzniká právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního rejstříku nezapisují, a fyzickým osobám; u ohlašovacích živností dnem ohlášení nebo, pokud je v ohlášení uveden pozdější den vzniku živnostenského oprávnění, tímto dnem; u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než dva podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. Odpovědného zástupce je povinen ustanovit : podnikatel, který je FO a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovnou průmyslovým způsobem, podnikatel, který je právnickou osobou se sídlem v České republice, podnikatel, který je zahraniční právnickou osobou. Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit (nebo v případě koncesovaných živností požádat o schválení) živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. { Zuzana Chudomelová } Automobile in leasing L acquisto di un auto aziendale tramite il leasing finanziario o, come cita la legge sull imposta sui redditi, tramite l affitto finanziario con successivo acquisto del bene affittato, è una delle forme più usate nell attività imprenditoriale. Tratteremo di seguito quali sono i criteri in base ai quali vengono considerati deducibili, ai fini dell imposta sui redditi, i costi relativi all utilizzo di un automobile in leasing. Prima di tutto è necessario dimostrare che i costi sono stati sostenuti, pertanto devono essere resi disponibili il contratto di assicurazione dell automobile, il contratto di leasing incluso lo scadenziario delle rate e il protocollo di consegna dell auto, le ricevute di acquisto del carburante, il libro dei chilometraggi, ecc. In generale, i costi che possono essere considerati fiscalmente deducibili sono le rate di leasing (suddivise per competenza), ai sensi dell art. 24 comma 2 lett. h) punto 2 dell imposta sui redditi, i consumi di carburante, i costi per la manutenzione ordinaria, le spese per le riparazioni e l assicurazione, qualora sia così stabilito dal contratto di leasing. Tutti i costi di cui sopra devono essere stati sostenuti al fine di creare, garantire e mantenere reddito imponibile (nel caso dei costi di carburante, ad esempio, deve essere tenuto il libro viaggio per dimostrare a quali fini è stata utilizzata la vettura). Quanto sopra esposto fa riferimento anche all art. 24 comma 4 che fissa le seguenti condizioni in base alle quali l affitto viene considerato deducibile: 1. il periodo di affitto del bene affittato è superiore al 20% del periodo di ammortamento, ma superiore almeno ai 3 anni (per gli immobili agli 8 anni). Il periodo di affitto viene calcolato a partire dal giorno in cui l oggetto viene trasferito al locatario nello stato idoneo ad un normale utilizzo; 2. al termine del periodo di affitto segue il trasferimento del diritto di proprietà sull oggetto dell affitto tra il proprietario (locatore) e l affittuario; il prezzo di acquisto del bene affittato non è superiore al valore residuo che risulta alla data della vendita presso il proprietario, dopo l applicazione dell ammortamento ordinario; 3. la persona fisica deve includere l oggetto del leasing nel proprio patrimonio dopo il termine del contratto. Questa disposizione è stata introdotta successivamente, a fronte di una prassi degli imprenditori che acquistavano una vettura con leasing finanziario e non la inserivano nel patrimonio commerciale; dopo un anno la rivendevano ed esercitavano l esenzione da imposta ai sensi dell art. 4 della legge sull imposta sui redditi. A partire dal , l intero ammontare dell affitto, ai sensi della suddetta disposizione, è stato limitato agli automezzi di categoria M1 ad un ammontare di czk (eccetto per le vetture utilizzate da colui che esercita trasporti su strada o servizi taxi e vetture sanitarie e mortuarie). Nei casi in cui l ammontare totale dell affitto sia superiore a tale importo, è possibile dedurre nei singoli periodi fiscali solo la relativa somma delle czk. Automobil na leasing: daňově uznatelné náklady Pořízení firemního automobilu formou finančního leasingu, nebo jak říká zákon o daních z příjmů, formou finančního pronájmu s následnou koupí pronajaté věci, představuje jednu z nejpoužívanějších forem v podnikání. Následně se budeme zabývat kritérii, dle kterých jsou považovány za danově uznatelné výdaje, které se vztahují k užívání automobilu na leasing podle zákona o daních z příjmů. Nejdříve je potřeba doložit, že náklady vznikly, a to smlouvou o pojištění automobilu, smlouvou o leasingu včetně splátkového kalendáře a protokol o předání automobilu, doklady o koupi pohonných hmot, knihou jízd, atd. To znamená, že jsou daňově uznatelné leasingové splátky (rozdělené dle principu časové souvislosti), podle 24, odst. 2, písm. h) bod 2 zákona o daních z příjmů, tak jako spotřeba pohonných hmot, náklady za pravidelnou údržbu, náklady za opravu a pojištění, jestliže tak stanoví leasingová smlouva. Veškeré výše uvedené náklady musí být vynaloženy v souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů (v případě výdajů za pohonné hmoty, například, musí být doložena kniha jízd, aby bylo prokazatelné, k jakým účelům bylo vozidlo použito). Výše uvedené se dále odvolává na 24, odst. 4, který přikazuje následující podmínky, podle kterých

11 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha XI je nájemné uznáno za daňový výdaj: 1. Období nájmu pronajímané věci je delší než 20% doby odpisování, minimálně však 3 roky (u nemovitostí 8 let). Období nájmu se počítá ode dne, ve kterém byla věc předána nájemníkovi ve stavu k obvyklému uživání; 2. Na konci období nájmu následuje převedení vlastnického práva na pronajatý předmět nájmu mezi majitelem a nájemníkem; kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, která vyplývá k datu prodeje u vlastníka, po uplatnění rovnoměrného odpisování. 3. Fyzická osoba musí zahrnout předmět leasingu do svého obchodního majetku po skončení smlouvy. Toto ustanovení bylo zavedeno jako obrana před praxí některých podnikatelů, kteří odkoupili například osobní automobil pořízený formou finančního leasingu podnikatele, nezařadili ho do obchodního majetku, po roce jej prodali a využili osvobození od daně podle 4 zákona o daních z příjmu. S platností od , je celková výše nájemného dle výše uvedeného ustanovení omezena u vozidel kategorie M1 (s výjimkou vozidel využívaných provozovatelem silniční dopravy nebo taxislužby, sanitních a pohřebních vozidel) částkou Kč. V případech, kdy celková výše nájemného tuto částku přesáhne, lze do daňových výdajů uplatnit v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze příslušnou část z Kč. Anche i prodotti dell edilizia porteranno la sigla CE Anche i produttori cechi dei prodotti per l edilizia dovranno ora emettere la Dichiarazione di conformità UE e successivamente indicare i prodotti con la sigla CE, ai sensi del decreto di governo n. 190/2002 Racc. che stabilisce i requisiti tecnici dei prodotti per l edilizia segnalati con CE. Tale obbligo riguarderà quei produttori di beni per i quali vige la normativa tecnica ceca armonizzata e l approvazione tecnica europea. I produttori dovranno adempiere alle condizioni e all obbligo che deriva dal suddetto decreto nell introduzione dei prodotti sul mercato. Poichè il decreto, che ha acquisito la direttiva del Consiglio 89/106/EHS, stabilisce solo gli adempimenti fondamentali, tutti i dettagli del dato prodotto sono riportati nelle norme tecniche ceche armonizzate. A tal fine, il produttore deve conoscere nel dettaglio le norme CSN armonizzate. Ad esempio, i requisiti concreti sul sistema di gestione del prodotto, la sua organizzazione, la documentazione, il contenuto UE della dichiarazione di conformità, la sigla CE, la sua apposizione sul prodotto, ecc. sono riportate in modo dettagliato nelle norme CSN EN. Le stesse norme CSN EN riportano anche le informazioni relative al periodo transitorio, in particolare il periodo di applicabilità transitoria del sistema nazionale in uso prima del 1. maggio. Také stavební výrobky budou mít označení CE Vstupem České republiky do EU vznikne pro výrobce některých stavebních výrobků povinnost vydat ES prohlášení o shodě a následně označit výrobky označením CE ve smyslu nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, a tato povinnost se bude týkat těch výrobců, pro jejichž výrobky platí harmonizovaná česká technická norma a nebo evropské technické schválení. Pro výrobce to znamená, že budou muset splnit podmínky a povinnost pro ně vyplývající z tohoto nařízení při uvádění výrobků na trh. Vzhledem k tomu, že nařízení, které kompatibilně převzalo směrnici Rady 89/106/EHS, stanovuje pouze základní povinnosti, jsou všechny odpovídající podrobnosti pro daný výrobek uvedeny v navazujících harmonizovaných českých technických normách. Pro výrobce je proto zásadní, aby se s harmonizovanými ČSN podrobně seznámili, neboť například konkrétní požadavky na systém řízení výrobky, na jeho organizaci, dokumentování, na obsah ES prohlášení o shodě, na označení CE, na jeho umístění na výrobku atd., jsou podrobně uvedeny v harmonizovaných ČSN EN. V těchto harmonizovaných ČSN EN jsou také uváděny informace o přechodném období, tzn. do kdy je možno postupovat podle stávajícího národního systému, který je možno používat od 1. května. Typy obchodních smluv Z dikce ustanovení zákona číslo 513/1991 Sb. Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že smluvní strany právních vztahů regulovaných touto právní normou mohou uzavírat dva druhy obchodních smluv, obchodní smlouvy typově upravené a obchodní smlouvy typově neupravené. V případě, že obsah obchodních smluv sjednávaných subjekty obchodně-právních vztahů zahrnuje podstatné části smluv definované v základním ustanovení pro tyto jednotlivé smlouvy (regulováno , např. kupní smlouva, smlouva o prodeji podniku, smlouva o dílo etc.) Obchodního zákoníku, je nutno aplikovat výše uvedená ustanovení Obchodního zákoníku a nelze se od nich odchýlit. V případě, že výše uvedené podmínky nenastaly, mohou smluvní strany regulovat své obchodně právní vztahy i v Obchodním zákoníku typově neupravenými smlouvami. Podmínkou platnosti takové smlouvy ovšem je, že v ní musí být dostatečně jasně určen předmět závazků jednotlivých smluvních stran. P. Nesnidal Tipologie di contratti commerciali Dal testo della disposizione di legge n. 513/1991 Racc. del Codice commerciale, ai sensi delle ultime disposizioni, emerge che le parti contrattuali disciplinate da questa norma giuridica, possono concludere due tipi di contratti commerciali: i contratti commerciali tipici regolati e i contratti commerciali tipici non regolati. Nel caso in cui il contenuto dei contratti commerciali conclusi da soggetti in rapporti giuridico-commerciali, contenga parti significative dei contratti stabilite nella disposizione principale per questi singoli contratti (regolato da , ad es. contratto di acquisto, contratto di vendita di azienda, contratto d opera, ecc.) del Codice commerciale, è necessario applicare le suddette disposizioni del Codice commerciale e non è possibile discostarsene. Nel caso in cui non si verificassero le suddette condizioni, le parti contrattuali possono regolare i propri rapporti giuridico-commerciali anche secondo i contratti tipici non regolati dal Codice commerciale. Condizione di validità di tale contratto è tuttavia il fatto che in esso deve essere sufficientemente e chiaramente determinato l oggetto delle obbligazioni delle singole parti contrattuali. P. Nesnidal

12 XII economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha Rappresentanza dei dipendenti nel collegio sindacale Come negli altri Paesi europei, le condizioni sulla rappresentanza obbligatoria dei dipendenti nell organo di controllo vengono definite anche in Repubblica Ceca dalla fonte principale del diritto commerciale, in particolare dalla legge numero 513/1991 Racc. del Codice commerciale ai sensi degli ultimi emendamenti. Il 200 del Codice commerciale stabilisce che il numero dei membri dell organo di controllo di una società di capitali deve essere divisibile per tre e deve avere almeno 3 membri. Se la società ha più di 50 dipendenti legati da un rapporto di lavoro continuativo che supera la metà del periodo lavorativo settimanale, l assemblea dei soci eleggerà due terzi dei membri dell organo di controllo e un terzo sarà eletto dai dipendenti, qualora lo statuto della società non stabilisce un numero maggiore che, naturalmente, non potrà superare la metà. Negli statuti delle società può essere anche facoltativamente stabilito che i dipendenti della società possano eleggere i propri rappresentanti nell organo di controllo anche nel caso in cui il numero dei dipendenti con rapporto di lavoro continuativo non raggiunga la quota sopra indicata. I membri del collegio sindacale della società vengono eletti per il periodo definito negli statuti, tuttavia il loro incarico non può superare i cinque anni. Inoltre, il primo periodo di incarico dei membri dell organo di controllo equivale ad un anno dal giorno in cui è sorta la società. Nel caso sopraindicato, si tratta di una certezza di legge seguita ad una delle numerose richieste sindacali sorte all inizio del processo economico di trasformazione nella prima metà degli anni 90. P. Nesnidal Zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách Podobně jako v jiných evropských zemích, předepisuje hlavní pramen obchodního práva v České republice, zákon číslo 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů za zákonem definovaných podmínek povinné zastoupení zástupců zaměstnanců v dozorčí radě. 200 Obchodního zákoníku definuje, že počet členů dozorčí rady kapitálové společnosti musí být dělitelný třemi a musí činit alespoň 3. Má-li společnost alespoň 50 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru přesahujícím polovinu týdenní pracovní doby, volí dvě třetiny členů dozorčí rady valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci, neurčují-li stanovy společnosti počet vyšší, který ovšem nesmí přesáhnout kvótu jedné poloviny. Ve stanovách společnosti může být rovněž fakultativně zakotveno, že zaměstnanci společnosti mohou volit své zástupce do dozorčí rady i v případě, že počet zaměstnanců v trvalém pracovním poměru nedosahuje výše uvedené kvóty. Členové dozorčí rady společnosti jsou voleni na dobu definovanou ve stanovách, přičemž jejich funkční období nesmí přesáhnout období 5 let. Dále platí, že první funkční období členů dozorčí rady činí jeden rok ode dne vzniku společnosti. Ve výše uvedeném případě se jedná o zákonné zakotvení jednoho z mnoha odborářských požadavků kladených na počátku procesu ekonomické transformace v první polovině devadesátých let. P. Nesnidal CONSULENTI DI IMPRESA IN REPUBBLICA CECA DAL 1993 La Savino & Partners s.r.o. nasce nel 1999 dalla volontà e dall impegno di cinque Commercialisti italiani, già presenti in Repubblica Ceca sin dal 1993, a supporto degli investitori provenienti dall Italia e da altri Paesi Europei. La struttura operativa - con base a Praga 1 - oggi può contare su una organizzazione di circa trenta addetti, impegnati nelle varie tipologie di assistenza: Consulenza fiscale ceca e internazionale Contabilità e bilanci Consulenza finanziaria Costituzioni di società Consulenza legale, contrattualistica, diritto del lavoro Servizi e consulenza immobiliare Ricerche di mercato, studi di fattibilità Assistenza nelle pratiche di ottenimento dei fondi comunitari Savino & Partners s.r.o. Vojtěšská Praha 1 Czech Republic Tel Fax info@savinopartners.com PORADCI PRO PODNIKY V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 1993 Savino & Partners s.r.o. vznikla v roce 1999 díky úsilí a snaze pěti italských ekonomů, kteří působili v České republice již od roku 1993 jako pomoc investorům pocházejících z Itálie i ostatních evropských zemí. Základní strukturu se sídlem v Praze 1 dnes tvoří zhruba 30 profesionálů poskytujících služby v různých oborech: české a mezinárodní daňové poradenství účetnictví a účetní uzávěrky finanční poradenství založení společností právní poradenství, smlouvy, pracovní právo služby a poradenství v rámci nemovitostí průzkum trhu, studie proveditelnosti asistence při získání příspěvků z evropských fondů Corrispondente in Italia per RC e Russia: Zastoupení v Itálie pro Českou republiku a Rusko: Padova, Italy Tel Fax praga@icpartnersgroup.net