PROČ JEDNA MILIARDA HLADOVÍ? Fakta a mýty. Úvod. Březen 2011 (1)
|
|
- Libor Pokorný
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PROČ JEDNA MILIARDA HLADOVÍ? Fakta a mýty Březen 2011 Úvod V roce 2000 se světoví vůdci zavázali, že v rámci Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals), konkrétně v rámci prvního z nich, sníží počet lidí trpících hladem na polovinu. Šlo o bezprecedentní kolektivní úsilí zaměřené na potírání hladu a chudoby ve světě. Dosavadní pokroky však zaostávají za plánem a vylučují tak dosažení cílů v původně stanovené lhůtě do roku A tak, přestože se počet lidí trpících hladem ve světě v roce 2010 opět snížil poté, co poprvé v dějinách přesáhl 1 miliardu, zůstává i nadále nepřijatelně vysoký. Příčin hladovění je mnoho a situace milionů hladovějících se dále zhoršila v roce 2007, kdy ceny mnoha základních plodin (kukuřice, pšenice a rýže) dosáhly nejvyšší úrovně za posledních 30 let. Chudé země byly těžce zasaženy ekonomickou a potravinovou krizí, kterou samy nezpůsobily. Následující ekonomické zpomalení omezilo příjmy a pracovní příležitosti chudých a významným způsobem snížilo i jejich schopnost nakupovat potraviny. V současnosti jsme však svědky další vlny rostoucích cen základních potravin. Zdá se, že žádná země není ve dnešním propojeném světě chráněna před vnějšími otřesy, což činí otázku odstranění hladu ještě složitější. Cílem tohoto materiálu je ukázat téma hladu v globálním kontextu, a to proto, že jde o začarovaný kruh. Začíná u definice toho, co je vlastně hlad, a vyvolává otázky po tom, kdo hladoví a v jaké části světa žije. Zaměříme se rovněž na vysvětlení toho, proč hlad, jeden z nejostudnějších výsledků nedávné minulosti, v 21. století vůbec existuje. (1)
2 Hlad v mezinárodním právu a politice Mezinárodní společenství nemůže problém hladu přehlížet a musí se jím zabývat, protože jeho dopad je celosvětový. I proto bylo právo na přiměřenou potravu zakotveno přímo v mezinárodním právu a za účelem určení míry hladovění byl zaveden koncept potravinové bezpečnosti. Právo na potraviny (right to food) Přístup opírající se o právo na potraviny hraje v plánu na odstranění hladu důležitou roli. Právo na přiměřenou potravu je naplněno, pokud každý muž, žena a dítě, jednotlivě nebo v rámci společenství s ostatními, má stálý fyzický a ekonomický přístup k přiměřené potravě nebo prostředkům k jejímu obstarání. Smyslem tohoto práva je, že potrava musí být dostupná co do množství a kvality a přístupná ve smysly fyzické a ekonomické přístupnosti. 1 Nejde ani zdaleka o nový koncept toto právo bylo poprvé uznáno Všeobecnou deklarací lidských práv, kde se v článku 25 říká: Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření. 2 Téměř o dvě desetiletí později se právo na potraviny stalo závaznou součástí mezinárodního práva prostřednictvím Mezinárodního paktu o ekonomických, sociálních a kulturních právech, kde státy v článku 11 uznávají: právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, šatstvo, byt, a na neustálé zlepšování životních podmínek a také, že pro naplnění základního práva každého na osvobození od hladu, učiní jak jednotlivě, tak i na základě mezinárodní součinnosti taková opatření, zahrnujíc v to zvláštní programy, jichž je zapotřebí. 3 Teprve v nedávné době ale přitáhla lidsko-právní dimenze tohoto problému pozornost mezinárodního společenství. I přesto však stále existuje obrovská propast mezi psanými standardy a skutečností odehrávající se v mnoha částech světa. Potravinová bezpečnost (food security) Široce přijímaná definice potravinové bezpečnosti byla přijata na Světovém potravinovém summitu v roce 1996: Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, pokud za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství bezpečných 1 General Comment 12 concerning The right to adequate food. E/C.12/1999/5, Para 6. 2 Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech, a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich výživy a stravovacích preferencí tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život. Tato definice klade důraz na čtyři různé rozměry potravinové bezpečnosti: dostupnost potravy (dostatečné množství potravy vhodné kvality), přístup k potravě (k přiměřeným zdrojům), využití potravin (prostřednictvím vhodné diety, čisté vody a hygienických opatření) a stability přístupu (neexistuje riziko ztráty přístupu v důsledku náhlého sezónního výkyvu). 4 Dnešní stav hladu ve světě Co je hlad? Hlad je situace, kdy lidé nemají zajištěný přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin potřebných k normálnímu růstu a zdravému životu. 5 Světový potravinový program definuje tři projevy hladu: 6 nedostatečná výživa /chronické hladovění v situaci, kdy konzumovaná potrava neobsahuje dostatek energie k zajištění minimálních fyziologických potřeb; podvýživa /skrytý projev hladu charakterizovaný nedostatečným příjmem bílkovin, energie a stopových prvků, častými infekcemi a chorobami; nedostatkem železa, jodu, zinku a vitaminu A; hladovění /akutní hlad odráží současné závažné procesy vedoucí k podstatné ztrátě tělesné hmotnosti. Počet lidí na světě trpících nedostatečnou výživou v letech až 2010 miliony Poznámka: Údaje z let 2009 a 2010 jsou odhadem FAO na základě podkladů Výzkumné služby Ministerstva zemědělství USA. Zdroj: FAO 4 FAO Policy Brief on Food Security, Materiál dostupný na adrese: ftp://ftp.fao.org/es/esa/policybriefs/pb_02.pdf 5 Definici FAO lze nalézt na adrese: faqs-on-hunger/en/ 6 Světový potravinový program: what-is 2010 (2)
3 Hlad v číslech Dle statistik Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) 7 dosáhl v roce 2010 počet hladovějících lidí na celém světě 925 milionů. Ačkoli ve srovnání s rokem 2009, kdy na světě hladem trpěla více než miliarda lidí, došlo ke snížení těchto hodnot (díky mírnému hospodářskému oživení), neznamená to, že jsou stávající opatření na omezení hladu prováděna správně. Nedostatečná výživa v roce 2010 podle regionů (v milionech) celkem = 925 milionů Poznámka: Všechny údaje jsou zaokrouhlené Kdo jsou hladovějící? Rozvinuté země 19 Blízký východ, Severní Afrika 37 Latinská Amerika a karibská oblast 53 Subsaharská Afrika 239 Asie a Tichomoří 578 Zdroj: FAO Čísla ukazují, že většina hladovějících žije v rozvojových zemích. Regionem s největším počtem podvyživených zůstává i nadále Asie a Tichomoří, nejvyšší podíl jich však je v subsaharské Africe. Dvě třetiny z nich žijí v pouhých sedmi zemích (Bangladéš, Čína, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Indie, Indonésie a Pákistán), přičemž přes 40 procent žije v Číně a Indii. Abychom dokázali pochopit základní příčiny hladu, musíme se podívat na ty, kteří hladovějí. Nejvíce hladovějících je mezi chudými a zranitelnými lidmi. Jsou tak závislí pouze na potravinách, které si sami vypěstují. Padesát procent hladovějících tvoří drobní zemědělci, 20 procent nájemní dělníci bez vlastní půdy a deset procent rybáři, pastevci a obyvatelé lesů. Zbývajících 20 procent tvoří městská chudina. 8 Tato čísla jen podtrhují paradox hladu: mezi osoby nejvíce vystavené hladu a situaci potravinové nejistoty (food insecurity) často patří lidé, kteří se přímo či nepřímo podílejí na produkci potravin. V nejméně rozvinutých zemích (Least Developed Countries LDC) se více než 70 procent populace nějakým způsobem podílí na zemědělství. Padesát procent hladovějících tvoří drobní zemědělci s méně než dvěma hektary půdy (v číslech to představuje mezi 1,9 až 2,2 miliardami osob podílejících se na drobném zemědělství). Tyto chudé venkovské komunity jsou závislé na zemědělství, práce v něm je však často sezónního charakteru a navíc nejistá v důsledku environmentálních či klimatických otřesů. Kromě toho jsou mnozí drobní zemědělci nuceni prodávat svou sklizeň za nízké ceny proto, že potřebují rychle hotovost, nebo kvůli špatným skladovacím možnostem. Později však musejí sami nakupovat obilí na trhu za vyšší ceny, aby byli schopni nasytit své rodiny do další sklizně. Většinu drobných zemědělců na světě tvoří ženy (v některých zemích dosahuje jejich počet mezi zemědělci až 70 procent). 9 Majitelky půdy mají oproti mužům ztížený přístup k půdě, půjčkám či vzdělání. Produkují většinu potravin spotřebovávaných lokálně a jejich příspěvek by mohl být mnohem vyšší, pokud by měly rovný přístup k základním službám a zdrojům, jako je půda, voda, úvěry, informace a zemědělské technologie, a pokud by došlo k narovnání jejich práv a nároků na půdu. Městská chudina představuje další skupinu vystavenou riziku hladu. Její příslušníci sami neprodukují žádné nebo jen minimální množství potravin a často postrádají prostředky pro jejich nákup. Jak se města rozrůstají a z venkova do nich přichází stále větší počet osob, roste i množství příslušníků městské chudiny. Proč existuje hlad? Hlad chápeme běžně jako problém související s nedostatkem potravin, přírodními katastrofami, slabou úrodou a růstem světové populace. Některé z těchto problémů však nevyjadřují přesnou podstatu věci. Než přistoupíme k detailnějšímu zkoumání příčin hladu, zaměříme se nejprve na tyto obecně přijímané domněnky. 7 Grafy FAO naleznete na adrese: hunger_graphics/en/ 8 O. De Schutter on his mission to the WTO, March Dostupné na adrese: otherdocuments/9-srrtfreportmissionwto-1-09.pdf 9 O. Ong wen, S. Wright: EcoFair Trade Dialogue Policy Paper No.7, Small Farmers and the Future of Sustainable Agriculture, (3)
4 Přetrvávající mýty o hladu Mýtus č. 1: Hlad je způsobem celosvětovým nedostatkem potravin Lidé trpí hladem i přesto, že je na světě dostatečné množství potravin. Potraviny jsou však na Zemi nerovnoměrně rozděleny. Zatímco bohaté země produkují výrazný nadbytek, mnozí lidé v rozvojových zemích nemají dostatek potravin potřebných ke zdravému životu. To je způsobeno nedostatkem příležitostí k vydělávání peněz, za něž by si tito lidé mohli koupit jídlo. Další otázka se týká využití zemědělské produkce. Ve skutečnosti je přímo k lidské výživě v současnosti využívána pouze polovina produkce obilovin. Zemědělská produkce je v rostoucí míře spotřebovávána na krmení hospodářských zvířat, aby tak bylo možno uspokojit rostoucí poptávku po mase, nebo slouží nepotravinářským účelům, například k výrobě biopaliv. Mýtus č. 2: Lidská populace roste rychleji než produkce potravin Světová populace roste a podle odhadů OSN dosáhne v roce 2050 hranice 9 miliard osob. 10 Každoroční světový přírůstek představuje 80 milionů osob. Tento nárůst je však příznačný pouze pro rozvojové země, v rozvinutém světě prognózy ukazují pouze minimální změny. Nárůst populace s sebou pochopitelně přináší rostoucí poptávku po potravinách. Na světě je nicméně v současnosti potravin dostatek potíž je v tom, že potřeby chudých a zranitelných nejsou prioritou, což do budoucna nebude udržitelné. Mýtus č. 3: Za hlad mohou přírodní katastrofy Sucha a přírodní katastrofy, jako jsou bouře nebo záplavy, se budou kvůli klimatickým změnám vyskytovat stále častěji. V důsledku toho bude docházet k částečným, nebo úplným ztrátám úrody. Jádro problému však obvykle leží jinde. K hladu a hladomoru dochází často paradoxně v zemích, kde se nacházejí bohaté zemědělské oblasti (Súdán, Etiopie) a kde v jiných částech země není problém se sklizní. Zároveň však v těchto zemích nefunguje tržní ani dopravní infrastruktura a nelze proto realizovat dodávky potravin. Kdyby existovaly vhodné systémy včasného varování, rychlá reakce, dobrá dopravní a komunikační infrastruktura, zásoby potravin, fungující obchodní kanály a speciální potravinové programy, mohly by si úřady s těmito hrozbami poradit. Stát, v němž funguje infrastruktura, jsou dobře zmapována potenciální rizika a v němž existuje stabilní politické prostředí pro potravinovou bezpečnost, představuje dostatečnou ochranu svých obyvatel před hladem. 10 UN News Centre na adrese: asp?newsid=30159&cr=family+planning&cr1=s Mýtus č. 4: Biotechnologie je pro potírání hladu nejvhodnější metodou Předpoklad, že příčinou nedostatečné potravinové bezpečnosti je nízká výkonnost zemědělství a nízký ekonomický růst, přivedl zemědělské inženýry k tomu, že přišli s ideou biotechnologie (využití biologických systémů pro výrobu organických produktů) a geneticky modifikovaných organizmů (GMO) jako klíčových řešení problému hladu. Na jedné straně mají tyto metody potenciál zvýšit výnosy i výživovou hodnotu potravin. Na druhé straně jsou ale tyto technologie většinou financovány a ovládány velkými společnostmi, které je prodávají za vysoké ceny, čímž se dostávají mimo dosah chudých zemědělců. 11 Existují rovněž obavy z potenciálního rizika vyplývající z většího využívání chemických hnojiv a pesticidů, především pro jejich nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat a také z důvodu jejich negativního vlivu na životní prostředí. Co je příčinou hladu? Nerovnost a nestabilita Hlavní příčinou hladu není světový nedostatek potravin, ale chudoba. Počet chudého venkovského obyvatelstva se v jednotlivých zemích a regionech liší, přesto je ale v rozvojových zemích více než 70 procent chudoby lokalizováno ve venkovských oblastech. V důsledku zásadního poklesu chudých lidí ve východní Asii se dnes chudoba soustředí převážně do jižní Asie a subsaharské Afriky, kde dochází k jejímu alarmujícímu nárůstu. 12 Pro mnohé spočívá problém hladu v chudobě a bezmocnosti. Existují různé příčiny chudoby, jako nerovnoměrné rozdělení a přístup ke zdrojům (především k půdě a vodě), tržní a zemědělská infrastruktura nebo vzdělání. Zásadní příčinou bezmocnosti je rovněž sociální vyloučení nebo marginalizace žen, starších lidí, určitých kmenů a menšin, kteří mají jen malou šanci ovlivnit svůj život. Tento jev souvisí s nárůstem nerovnosti mezi bohatou a chudou populací světa, pohlavími a rasami FoodFirst: Is Biotechnology Really the Only Way to Solve Hunger? Dostupné na adrese: node/ FAO, World Bank: Farming Systems and Poverty, Improving Farmer s Livelihoods in a Changing World, UNDP: Achieving Millennium Development Goals: Partnership and Participation, (4)
5 Jelikož je většina lidí trpících hladem závislá na zemědělství, jsou hlavními nástroji pro vymýcení hladu zemědělská politika a koncept potravinové bezpečnosti. Role zemědělství byla v posledních desetiletích značně přehlížena a podceňována, a to přesto, že tento sektor zaměstnává téměř tři čtvrtiny lidí žijících v rozvojových zemích. Tento trend se však pomalu mění a africké vlády se v Maputské deklaraci z roku 2004 zavázaly vyčlenit 10 procent státních rozpočtů právě na rozvoj zemědělství. 14 Konflikty nejsou přímou příčinou hladu, ale potravinovou bezpečnost vždy komplikují. Lidé během konfliktů trpí hladem z důvodů státních strukturálních faktorů. Populace v nestabilních a zhroucených státech (failed states), případně během zdlouhavých krizí, čelí ztrátě potravinové bezpečnosti způsobené neexistujícími či slabými veřejnými institucemi a infrastrukturou, nefungujícím systémem soudů a nedostatkem zdrojů, služeb a sociální podpory. V těchto situacích jsou lidé nuceni k přesidlování, nemají přístup k dostupným potravinám a službám, jejich lidská práva jsou porušována a velmi často jejich osud závisí pouze na mezinárodní humanitární pomoci. Velmi vážným příkladem je Súdán, kde se nachází největší skupina vnitřních uprchlíků (internally displaced people) na světě (4,9 z celkového počtu 42,3 milionu Súdánců). 15 Globální potravinový systém Současný mezinárodní obchod situaci hladovějících na celém světě zlepšit nepomáhá. Od roku 1980 prosazují Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) politiku liberalizace jako cenu za svou pomoc v rámci Programů strukturálního přizpůsobení (SAP). Liberalizace se však pro rozvojové země ukázala jako neúčinná, protože tyto programy vyžadovaly omezení veřejných výdajů, snižování podpor a zrušení omezení stojících v cestě obchodu, čímž se tyto země staly zranitelnějšími vůči externím vlivům. Volný obchod a smlouvy Světové obchodní organizace (WTO) dále zvýšily rozdíly v příjmech, neboť upřednostnily dobře placené kvalifikované pracovníky před nekvalifikovanou pracovní silou, jejíž příslušníci nemají přístup ke vzdělání, zdrojům, informacím, vybavení či trhům. Prospěch z toho mají pouze bohaté země, zatímco většina chudých je odsouzena k potravinové nejistotě. 16 Na národní úrovni je prosazován přístup upřednostňující trh (především zeměmi OECD), aniž by byly brány v potaz potřeby rozvojových zemí, případné ekologické zátěže nebo sociální problémy chudých lidí. Při snaze o nastartování ekonomického rozvoje byla dávána přednost pěstování tržních plodin pro export (káva, čaj, tabák, bavlna, květiny ) před produkcí pro místní spotřebu. Tato exportní orientace nejméně rozvinutých zemí (LDC) vedla v mnoha afrických zemích, které byly až do začátku 70. let 20. století čistými vývozci potravin, paradoxně k závislosti na dovozu základních potravin. Od počátku osmdesátých let se z nich stali čistí dovozci, částečně vinou nedostatečných investic do zemědělství a částečně kvůli zemědělským dotacím v rozvinutých zemích. 17 Největší škody rozvojovým zemím působí zemědělské politiky bohatých zemí a především exportní dotace. Tyto dotace pomáhají zemědělcům na severu prodávat své přebytky na světových trzích za nižší než výrobní ceny a zároveň tak znemožňují, aby jim zemědělci na jihu konkurovali, čímž se likvidují místní trhy. Bohaté země rovněž prosazují dvoustranné obchodní dohody, které nutí rozvojové země otevírat své trhy a odstraňovat mechanizmy schopné je ochránit před záplavou dovezených levných potravin z rozvinutého světa. Ani stávající potravinové dodavatelské řetězce (vztahy mezi kupci komodit, zpracovateli potravin a obchodníky) chudým nepomáhají. Strategické pozice uprostřed tohoto řetězce obecně zaujímá několik silných a dominantních agrofirem, přičemž na obou jeho koncích se nachází mnoho zemědělců a spotřebitelů. Například přes 80 procent světového trhu s čajem ovládají pouhé tři společnosti. To jim poskytuje obrovskou možnost stanovovat ceny zemědělských produktů a umožňuje jim to nutit drobné zemědělce ke snižování cen; nižší příjmy však mohou mít dopad na schopnost pěstitele v budoucnosti investovat. Drobní zemědělci jsou tak odříznuti od globálních potravinových dodavatelských řetězců, což často vede k chudobě ve venkovských oblastech a k hladu EuropAfrica Campaign: Food Sovereignty: a common challenge in Africa and in Europe, Dostupné na adrese: europafrica.info/en/pubblicazioni/ 15 Internal Displacement Monitoring Centre: D9A64175C CC51/$file/GO2009_Sudan.pdf 16 J. Madeley: Trade and Hunger, GRAIN OSN: Mandate of the Special Rapporteur on the Right to Food, O. De Shutter: Addressing Concentration in Food Supply Chains, (5)
6 Chudé a hladem trpící lidi ohrožuje rovněž extrémní kolísání cen na globálních zemědělských trzích. Za běžných okolností ceny komodit rostou, pokud je těchto komodit nedostatek. Avšak mezi roky 2005 a 2008 se ceny kukuřice prakticky ztrojnásobily, ceny pšenice vzrostly o 127 procent a ceny rýže se zvýšily o 170 procent. 19 Zásadní složku tohoto nárůstu cen a volatility tržních plodin lze vysvětlit pouze vytvořením spekulativní bubliny v situaci, kdy velcí a silní investoři jako penzijní či zajišťovací (hedge) fondy a investiční banky spekulují se zemědělskými komoditami s cílem kumulovat zisk. Obecně je příliš nezajímají dopady tohoto počínání, což jim umožňuje deregulace na trzích významných komodit a derivátů. 20 V posledních pěti letech začalo systematicky docházet k rozsáhlým investicím do půdy často označovaným jako zábory půdy (land grabbing). Mezinárodní institut pro výzkum politiky výživy (IFPRI) odhaduje, že v letech 2006 až 2009 získali zahraniční investoři 15 až 20 milionů hektarů orné půdy. Zahraniční investice, zvláště pak do zemědělství, by mohly vypadat jako dobrá zpráva, pokud by bylo cílem investorů rozdělit se o výnosy s místní populací a respektovat stávající pozemková práva, transparentnost při vyjednávání nebo ekologickou udržitelnost svých aktivit. Nicméně současná podoba těchto smluv přímo negativně ovlivňuje právo jednotlivce na vlastní obživu, hlavně v případech, kdy se půda odebírá komunitám, které jí mají nedostatek a pro něž přístup k přírodním zdrojům představuje v mnoha případech jediný prostředek obživy. 21 Politika podpory biopaliv má za určitých okolností potenciál vytvářet zdroj příjmů pro některé venkovské komunity, ale v současnosti spíše ve většině případů zvyšuje konkurenci při využívání půdy, zvyšuje ceny potravin a má vliv na to, co a v jakém množství lidé v rozvojových zemích jedí. Na místní úrovni sahají dopady od zvyšování cen potravin nebo nedostatku potravin, přes porušování slibů společností týkajících se pracovních příležitostí, nedostatek poradenství a kompenzací až po vysidlování populace. 22 Kromě toho, dle mnoha zdrojů, funguje produkce biopaliv jako významný činitel ovlivňující ceny potravin je zodpovědná za 70-75procentní nárůst cen potravin v roce Nechme však hovořit čísla: ve Spojených státech byla ¼ produkce obilovin využita k výrobě biopaliv (přibližně 119 milionů tun), což by stačilo k nasycení 350 milionů osob po dobu jednoho roku. 24 Ničení přírody Strategie běžného podnikání (business as usual) vede rovněž k přetěžování životního prostředí. Přírodní zdroje jsou zásadní pro produkci potravin, rozvoj venkova a udržitelnou existenci, jsou ale omezené a často se jich využívá neudržitelným způsobem. Toto neudržitelné využívání přírodních zdrojů (jako je odlesňování, špatné nakládání s vodními zdroji, kontaminace půdy, intenzivní živočišná výroba nebo používání umělých hnojiv) vede ke znečišťování vodních zdrojů, ztrátě biodiverzity a degradaci půdy. Například v posledních letech došlo k degradaci 25 procent již tak problematické suché půdy v Africe až na hranici desertifikace. 25 Jelikož přírodní zdroje nejsou nevyčerpatelné, dá se v mnoha oblastech očekávat nárůst konfliktů o přístup k nim kvůli budoucí rostoucí poptávce po potravinách a energii. Klimatické změny rovněž zvyšují závažnost a frekvenci dopadů souvisejících s počasím na sklizeň plodin. Předpovědi jsou čím dále obtížnější. Afrika bude vystavena tvrdým dopadům klimatických změn, jako je růst hladiny moří, desertifikace, zvyšování teploty a sucha, kvůli tamní silné závislosti na deštěm zavlažovaném zemědělství. Vyšší výskyt bouří, cyklonů, sucha a záplav, změny ekologických vzorců i ztráta biodiverzity již v současnosti zpomalují naplňování MDG (Rozvojových cílů tisíciletí) v ostatních zemích s méně předvídatelným klimatem. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) předpokládá, že v případě, že teploty vzrostou o více než 2 C, mohou v globálním měřítku poklesnout výnosy hlavních plodin. Například v Africe, Asii a Latinské Americe by výnosy plodin mohly poklesnout o procent. 26 Je proto neodkladně nutné nalézt mechanizmy přizpůsobení produkce těmto změnám. 19 A. Mittal: The 2008 Food Price Crisis: Rethinking Food Security Policies, O. De Schutter: Food Commodities Speculation and Food Price Crises, A. Graham, S. Aubry, R. Kunnemann, S.Monsalve Suárez: Land grab study, FIAN T. Rice, Meals per gallon, Action Aid UNCTAD: The 2008 Food Price Crisis: Rethinking Food Security Policies, L. Brown: The Great Food Crisis of Dostupné na adrese: food_crisis_of_2011?page=0,3 25 CGIAR: Climate, Agriculture and Food Security: A strategy for Change, IPCC: Climate Change, Sythesis Report, (6)
7 Případová studie Etiopie symbol hladovění v Africe Etiopie je jednou z nejchudších zemí na světě. Je nechvalně proslulá opakujícími se vlnami hladomorů ( , , a ), primárně vyvolanými suchem. Podle FAO žije nyní 44 procent obyvatelstva pod hranicí chudoby a více než 12 milionů lidí žije v chronické či opakované potravinové nejistotě. 27 Obživa více než čtyř pětin obyvatel Etiopie závisí na zemědělství. Největší skupina chudých v Etiopii se skládá z drobných zemědělců, jejichž rodiny musejí vystačit s denním příjmem nižším než 0,5 dolaru. Přibližně čtvrtina venkovských rodin obdělává méně než 0,5 hektaru, což nestačí k vyprodukování dostatečného množství potravy pro průměrnou rodinu. Dalším problémem je skutečnost, že zemědělská produkce je extrémně citlivá na klimatické podmínky. Trvalý nedostatek srážek, který způsobuje nižší sklizeň, problémy obyvatel Etiopie dále prohlubuje. Kromě toho je Africký roh považován za jedno z nejohroženějších míst na světě z hlediska klimatických změn a vyrovnávání se s jejich důsledky bude do budoucna představovat významný úkol. Zemědělský sektor vytváří 47 procent HDP, ale z rozpočtu získává pouhých 15 procent prostředků (číslo od roku 2004 rostlo, předtím nedosahovalo ani 10 procent). 28 Závislost na zemědělství je kritická rovněž z důvodů slabých tržních struktur a dopravní infrastruktury, nevhodné politiky týkající se půdy a investic do zemědělství obecně nebo omezeného přístupu zemědělců ke zdrojům (půdě, úvěrům, moderním technologiím, informacím, mechanizmům vyrovnávání se s následky katastrof atd.). To vyvolává paradoxní situaci, kdy i přesto, že některé zemědělské oblasti země mají potenciál nadprodukce, potraviny nejsou dopravovány do oblastí, kde je jich potřeba. 29 Svědectví Arimy (65), Etiopie Kdysi nám tu stále pršelo. Nebyla sucha. Dobytek byl tučný. Měli jsme také velké množství mléka a másla. Nepřesunovali jsme dobytek za pastvou na moc velké vzdálenosti, protože jí bylo dostatek rovnou tady ve vesnici, na pastvinách byly rovněž květiny. Nemuseli jsme ani chodit daleko pro vodu, protože naše vesnice měla dostatečný zdroj: napájel se z něj dobytek Dnes ale prší jen dva po sobě následující měsíce. Když už začínáme doufat v dobrou sklizeň, pozemky vyschnou a není z ní nic. Nedostatek dešťů je opravdu vážný. Kromě toho neprší ani v běžných obdobích dešťů. Domnívám se, že hlavní příčinou jsou zlá slova a urážky lidí. Někteří lidé urážejí [jiné] a přejí jim to nejhorší a to, co říkají, se i naplňuje. Druhým důvodem sucha je boží trest. Nemám ani mléko ani máslo. Podíváte-li se okolo, vypadá to, že prší jako během hagayi (krátké období dešťů), ale krávy přitom nemají žádné mléko. Od žádné krávy nedostaneme více než hrneček mléka. Tohle mléko dáváme s cukrem a čajem našim malým dětem; není ho dost, aby z něj bylo možné utlouct máslo Kdysi jsme neznali nemoci. Chodila jsem nahá a bosá v dešti a nechávala jsem si omývat tělo chladnou vodou, ale nebyla jsem nemocná. Každý den jsme pili mléko, měli jsme nadbytek másla, v těch dobách jsme nevěděli, co jsou to nemoci. Nemoci a podlomené zdraví se objevily poté, co jsme přešli na pěstování obilovin, přestali jsme pít mléko a jíst máslo a začali jsme pít čaj. 30 Problém hladu a chudoby v Etiopii je pochopitelně složitější a nemá výhradně zemědělský charakter. Mezi další omezení patří například nevhodná vládní politika (špatná správa, nesprávná hospodářská opatření), válka a výskyt konfliktů, populační růst, ale i vnější faktory jako systém světového obchodu. Nicméně hlavním problémem je i nadále distribuce potravin na národní úrovni. 27 Profil země dle FAO: Indikátory potravinové bezpečnosti, Etiopie: security_statistics/country_profiles/eng/ethiopia_e.pdf 28 CAADP: Ethiopia Study, Dostupné na adrese: nepad-caadp.net/pdf/ethiopia%20-%20stocktaking.pdf 29 S. Devereux, Food Insecurity in Ethiopia, Dostupné na adrese: B655288AA5C Panos London na adrese: (7)
8 Závěr: Jakýkoli způsob řešení problémů hladu musí brát v potaz drobné zemědělce Chronická povaha hladu je posilována jeho neviditelností; na televizních obrazovkách se objeví pouze tehdy, dojdeli k větší světové krizi. Hlad však jako celosvětový problém přetrvává. Vlády a zainteresované osoby musí přehodnotit stávající politiky mající vliv na existující potravinový systém, protože není udržitelný ani z hlediska sociálního, ani z pohledu životního prostředí. Nová pravidla musejí upřednostnit potřeby těch nejzranitelnějších a právo hladovějících na potraviny. Zahrnutí paradigmatu práva na potraviny do úsilí posilovat zemědělský sektor bude vyžadovat koordinovaný přístup ze strany vlád, občanské společnosti i zúčastněných agentur, a to především v rozvojových zemích. Ty musí být posuzovány v širším rozvojovém rámci a jejich problémy musí být chápány v souvislosti s dalšími proměnnými, jako jsou obchod s potravinami, energetická bezpečnost a klimatické změny. Pokud bohaté země, vlády a zainteresované osoby nepřipustí, že jídlo je více než jen komodita, není naděje na úspěch. Potraviny by neměly v žádném případě být považovány za klasickou obchodní položku sloužící k obohacení. Na světě je téměř miliarda hladovějících, jejichž právo na potraviny je porušováno, a kteří si sami pomoci nemohou, protože jim to ekonomický systém neumožňuje. Priority by tedy měly být následující: SOUSTŘEDIT STRATEGIE POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI NA DROBNÉ ZEMĚDĚLCE A PODPOROVAT DROBNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. ZAJISTIT, ABY BYLO PRÁVO NA POTRAVINY VYMAHATELNÉ PROSTŘEDNICTVÍM NÁRODNÍCH SOUDNÍCH SYSTÉMŮ. PODPOROVAT ADAPTAČNÍ A ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA KLIMATICKÉ ZMĚNY. ZASTAVIT ŠKODLIVÉ OBCHODNÍ A ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PRŮMYSLOVÝCH ZEMÍ. Autor: Užitečné komentáře poskytli: Vydavatel: Grafický design: Dagmar Milerová Prášková Aurèle Destrée, Armin Paasch, Ute Straub Prague Global Policy Ins tute Glopolis Jakub Jelínek (www.crea veheroes.cz) Praha, Únor 2011 Pražský ins tut pro globální poli ku Glopolis, o.p.s. je nestranickou, nevládní organizací, která se zabývá analýzou ekonomické globalizace, obchodu, rozvoje, zemědělství a klima ckých změn. Vice informací na Publikace vyšla s finanční podporou Evropské unie a České rozvojové agentury. Obsah publikace nemusí vyjadřovat stanoviska sponzorů a nezakládá odpovědnost z jejich strany. (8)
Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org
Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou
Potraviny v širších souvislostech
Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda
Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.
Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije
KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010
KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století
ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.
ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé
OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce
OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě
Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.
Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha
Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR
Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných
Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech
Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky
Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozvoj 21. 4. 2010 2009/2217(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 Charles Goerens (PE439.073v01-00) k nové strategii v Afghánistánu (2009/2217(INI)) AM\813767.doc PE441.045v01-00
ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?
ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu
1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva
1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která
PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Dokument ze zasedání 11.2.2015 B8-0000/2015 PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-000/2015 v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.
Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram
Název: Rozvojové problémy
Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
Důsledky nedostatku pitné vody
Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný
Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR
Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz
BEYOND ECONOMIC GROWTH.
1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída
Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika
Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit
Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel
Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský
TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ
TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti
Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade
Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Kresby: Dalibor Krch Toto je kakaovník! Plodit začíná po 4 letech a dorůstá až 10 metrů výšky. Najdete ho v Indonésii i Latinské Americe, většina ho
Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010
Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické
Tematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia
Tematické okruhy ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor Mezinárodní rozvojová studia 2008 1 Geografie a regionální rozvoj (KGG/SZZRR) 1. Hydrologické podmínky a faktory rozvoje (zásoby vody na
Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR
Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu
Potravinová krize rok poté. Jak zajistit globální potravinovou bezpečnost?
in cooperation with moderated by Heinrich-Böll-Stiftung a Glopolis-Pražský institut pro globální politiku si Vás dovolují pozvat na mezinárodní konferenci a diskuzi Potravinová krize rok poté. Jak zajistit
Rozvojové projekty v Ladaku a Čhangthangu (severní Indie)
Rozvojové projekty v Ladaku a Čhangthangu (severní Indie) Mgr. Karin Majerová Mgr. Bc. Michal Majer Bc. Johana Krajčírová Historie organizace vzniklo v roce 2004 skupinka nadšenců od roku 2006 projekty
Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission
Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Co je to udržitelná spotřeba? Vychází z konceptu udržitelného rozvoje: Trvale udržitelný rozvoj společnosti
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí
VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU
4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu
Jak učit o změně klimatu?
Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska
OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006
OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte
Společná zemědělská politika
Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou
Vývoj ekologického zemědělství ve světě
Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného
PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 4. 6. 2012. o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro mezinárodní obchod 4. 6. 2012 PRACOVNÍ DOKUMENT o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) Výbor pro mezinárodní obchod Zpravodajka: Cristiana
Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi
Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na
předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz
1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak
prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem
prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International
Vliv malých a středních podniků na životní prostředí
Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v
Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství
Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss
ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix
ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři
nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod
Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například
eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení
Bydleníčeských eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení OBSAH I. ÚVOD II. HISTORIE SYSTÉMOVĚ ZALOŽENÝCH PROBLÉMŮ III. AKTIVITY RS ČR IV. SOUČASNÁ SITUACE A NÁVRHY ŘEŠENÍ
RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o poskytování státní podpory orgány Polské republiky na nákup zemědělské půdy
Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.
Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu
Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
Investiční espresso 4/2011. aneb nepravidelné informace ze světa investic pohledem OCCAM CONSULT ze dne 21.4.2011
Investiční espresso 4/2011 aneb nepravidelné informace ze světa investic pohledem OCCAM CONSULT ze dne 21.4.2011 1 Komodity Dnes se v espressu zaměříme na jeden z největších finančních trhů světa a to
SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody
SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT
Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika
Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento
Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí
Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize
Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov 10. 11. 6. 2014 Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně?
Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov 10. 11. 6. 2014 Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně? Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková, odbor ochrany vod, Michaela.vojtechovska@mzp.cz Obnovitelný
PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY
PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU Evropa se zavázala k omezení růstu globální teploty o 2 C. Předpokládá
Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou
Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický
NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:
Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura
www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě
www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi
Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO
Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy aktuální informace z FAO Fakta Půda je základem pro produkci potravin i krmiv, paliv a technických plodin Zdravá půda je základem pro produkci zdravých potravin
Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů
Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha
Současnost a budoucnost českého zemědělství Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva
Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs)
Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) 1. Úvod Přednáška se zabývá charakteristikou chudoby v méně rozvinutých zemí světa. Úvod se týká základních definicí a charakteristiky chudoby, dále pak jejím
Energetické cíle ČR v evropském
kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální
Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu
Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003
OECD-FAO Agricultural Outlook 2011. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2011. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce
OECD-FAO Agricultural Outlook 2011 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2011 Přehled v českém jazyce Překládáme vám sedmnácté vydání výhledu pro oblast zemědělství, který byl posedmé připraven
Rating Moravskoslezského kraje
Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla
2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika
2. Globální aspekty světového hospodářství Ekonomika 2.1. Ekonomika a populační problém 2.1.1 Vývoj lidské populace Ekonomika je úzce spojena s populací.proto dříve než se zaměříme na jednotlivé ekonomické
BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP!
BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP! V době neustále rostoucí globální konkurence, kdy dochází k rychlému růstu rozvíjejících se ekonomik, potřebuje EU rychle konat, aby zvýšila svoji konkurenceschopnost. EU
Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).
Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina
VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova
VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština
Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla
AgroKonzulta Žamberk s.r.o. Klostermanova ul. 1258, 564 01 Žamberk Tel.: 465 676767 Fax: 465 676700 E-mail:mikyska@ agrokonzulta.cz E-mail: vyziva@ agrokonzulta.cz Ing. František Mikyska Problémy ve výživě
CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ
CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko
Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj
Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita
Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER
Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+
EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan
škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond
Konference Asociace energetických manažerů
Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011
Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1
Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu
Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky
Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Ministr pro místní rozvoj Únor 2010 www.mmr.cz 1 Bytová situace v ČR ČR disponuje 427 byty na 1000 obyvatel počet bytů je obdobný jako průměr
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VÝZKUM V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Výzkum v EU a ČR V této
Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek
Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit
Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003
Přehled Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Overview OECD Communications Outlook: 2003 Edition Czech translation Přehledy jsou překladem výtahů z publikací OECD. K dispozici jsou zdarma v internetovém
Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob
P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem
Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.
Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické
Problém HIV/AIDS v Etiopii
Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední
Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014
Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,
Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?
18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v
Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru
Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky
Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace
Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož
Cíle udržitelného rozvoje (SDGs): FAKTA
Cíle udržitelného rozvoje (SDGs): FAKTA 22.9.2015 Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015 2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů