POZNÁMKA Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) Nedávný vývoj v oblasti cen potravin nejdůležitější hnací síly a politické reakce

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. června 2008 (11.06) (OR. en) 10326/08 ECOFIN 220 AGRI 171 POLGEN 58 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) Evropská rada Nedávný vývoj v oblasti cen potravin nejdůležitější hnací síly a politické reakce Delegace naleznou v příloze poznámku týkající se nedávného vývoje v oblasti cen potravin ve znění dohodnutém Radou ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) dne 3. června /08 jp/jh/hm 1 DG G I CS

2 PŘÍLOHA Brusel 4.června 2008 Poznámka pro Evropskou radu Nedávný vývoj v oblasti cen potravin nejdůležitější hnací síly a politické reakce V nedávných letech čelila světová ekonomika významnému nárůstu cen komodit. I když nebyly vzestupy cen komodit jednotné, došlo k nim na širokém základě (včetně ropy, zemědělských komodit a některých kovů) a jako celek měly významnější dopad než vývoj individuálních cen. Po třiceti letech klesání celosvětových cen potravin (v reálných hodnotách) se tento trend od roku 2006 dramaticky obrátil a došlo k prudkému růstu cen zemědělských produktů, ačkoli jsou současné ceny potravin přes prudké vzestupy cen stále v reálných hodnotách v průměru nižší, než byly např. v 80. letech minulého století. Od září roku 2006 do února roku 2008 se v Evropě ceny pšenice zvýšily o 96 % a ceny mléčných výrobků o 30 %. Zvyšování cen zemědělských komodit ovlivnilo významně spotřebitelské ceny potravin v eurozóně. Od září roku 2007 do března roku 2008 se příspěvek inflace cen potravin k celkové inflaci v eurozóně zvýšil z 0,4 procentního bodu na 1,0 procentního bodu. Inflace cen zpracovaných potravin se od července roku 2007 do března roku 2008 prudce zvýšila z 1,2 % na 8,2 %, přičemž inflace cen nezpracovaných potravin se zvýšila z 2,1 % v září roku 2007 na 3,8 % v březnu roku Inflační dopad zvyšování cen potravin se podstatně různil mezi členskými státy v závislosti na konkrétních podmínkách jednotlivých zemí, jako jsou podíl potravin v indexu spotřebitelských cen a úroveň hospodářské soutěže na maloobchodních trzích (např. ceny zpracovaných potravin vzrostly ve Francii o 0,7 %, kdežto zvýšení ve Slovinsku činilo 5,7 %). Omezená hospodářská soutěž na různých stupních potravinového dodavatelského řetězce v maloobchodním a distribučním sektoru je jedním z možných faktorů, které mohly tento jev způsobit a které inflaci v oblasti cen potravin vyvolávaly nebo posilovaly. Přes nedávný pokles (velkoobchodních) cen některých komodit, jako jsou pšenice nebo některé mléčné výrobky, jsou zemědělské trhy stále napjaté a nadále existuje nebezpečí zvyšování cen /08 jp/jh/hm 2

3 Hnací síly a faktory stojící v pozadí nedávného zvyšování cen zemědělských komodit představují komplex strukturálních a dočasnějších aspektů a vyvolávají je především faktory ležící vně EU: Významnou strukturální determinantou pro napjatější trhy byla narůstající globální poptávka vyplývající především ze zvyšování příjmů v rozvíjejících se ekonomikách, zejména v Číně a Indii, čímž se zesiluje účinek růstu světové populace. Vyšší ceny ropy a energie mají rovněž vliv na ceny zemědělských produktů v důsledku vyšších cen vstupů pro zemědělce a vyšších nákladů na dopravu a zpracování potravin. Studie Světové banky předpokládá, že 10% nárůst cen surové ropy se projeví v 1 2% zvýšení cen potravin. Vzrůstající globální poptávka vyplývající z produkce biopaliv navíc současně posunuje poptávku od potravinových plodin k palivovým s obzvláště silným dopadem na ceny kukuřice / sójových bobů 1. Další strukturální faktory omezující nabídku zahrnují zpomalení růstu výnosů obilovin a potenciální dopad změny klimatu (která může mít v dlouhodobém výhledu možný negativní dopad na nabídku vzhledem k omezování obdělávatelných ploch a v krátkodobém výhledu zvýšit výkyvy zemědělské produkce vzhledem k extrémním změnám počasí). Dočasné faktory strany nabídky rovněž přispěly k již tak napjatým trhům. Obzvláštní význam měla nedostatečná nabídka v řadě důležitých produkujících a vyvážejících zemí s ohledem na špatné povětrnostní podmínky v letech 2006 a 2007, které vedly k výjimečně nízkým sklizním (např. v Austrálii). Historicky nízké úrovně mezinárodních zásob způsobily, že prudký nárůst cen zemědělských komodit nebyl zmírněn uvolňováním zásob. Několik důležitých produkujících zemí navíc uložilo vývozní omezení nebo daně, aby nedopustily nedostatek potravin na domácím trhu, což ještě více zhoršilo situaci na mezinárodních zemědělských trzích. Posun investičních portfolií směrem k trhům s komoditami a deriváty ve spojení s nízkými úrokovými sazbami a přetrvávajícími globálními nerovnováhami, včetně znehodnocování amerického dolaru, zřejmě rovněž přispěly k rostoucím cenám potravin v roce Bez ohledu na výše uvedené by se měla uznat pozitivní úloha, kterou může v zemědělském sektoru sehrát konsolidovanější a rozvinutější finanční trh pro celkový vývoj zemědělské ekonomiky. 1 Biopaliva sice stále představují pouze 1,5 % celosvětových tekutých paliv, avšak mají téměř poloviční podíl na nárůstu spotřeby kukuřice v letech vzhledem k produkci ethanolu z kukuřice v USA. Naopak dopad politiky EU v oblasti biopaliv byl dosud spíše omezený, protože biopaliva využívají v současnosti méně než 1 % produkce obilovin v EU /08 jp/jh/hm 3

4 Jednoznačně je potřebná další a podrobnější analýza individuálních hnacích sil zvyšování cen zemědělských komodit, včetně analýzy budoucích dopadů změny klimatu na zemědělskou produkci. V krátkodobém výhledu se zdá, že tempa růstu cen potravin dosáhly vrcholu a očekává se jejích zmírnění. Při pohledu do budoucnosti však nejpravděpodobnějším scénářem je ten, že globální demografické trendy kombinované se stoupajícími příjmy a změnou struktury spotřeby potravin, zejména na trzích v rozvíjejících se zemích, a se stoupající produkcí biopaliv budou nadále zvyšovat poptávku po zemědělských komoditách. Vyšší zemědělské ceny byly zčásti způsobeny vyššími cenami ropy a energie prostřednictvím zvýšených cen vstupů pro zemědělce a vyšších nákladů na dopravu a zpracování potravin. Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci vyjádřila obavu s ohledem na pokračující prudký růst cen ropy a projednala různé způsoby řešení jejich sociálních a ekonomických dopadů. Z tohoto vývoje jednoznačně vyplývá, že je nezbytné podporovat energetickou účinnost a alternativní zdroje energie, zvýšit transparentnost ropných trhů, podpořit hospodářskou soutěž na energetických trzích a posílit dialog se zeměmi produkujícími ropu. Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci potvrzuje dohodu dosaženou v Manchesteru v roce 2005, že by nemělo docházet k škodlivým fiskálním a jiným politickým intervencím, neboť brání hospodářským subjektům v nezbytném přizpůsobení. Opatření, která je možno zvažovat ke zmírnění dopadu vyšších cen ropy na chudší vrstvy obyvatel, by měla zůstat krátkodobá a cílená a nemělo by v rámci nich docházet k deformacím. Rada vyzývá Komisi, aby dále zkoumala vývoj trhů souvisejících s komoditami a aby zvážila přiměřenou politickou reakci zaměřenou na omezení cenové fluktuace. Není jednoduché předvídat dopad na ceny, protože ten bude v široké míře záviset na reakci a vývoji na straně nabídky (včetně dopadů změny klimatu), tj. do jaké míry může nabídka uspokojit rostoucí poptávku. Zemědělský sektor je navíc oblast, kde s ohledem na konkrétní politiky a jejich charakteristické rysy nehrají cenové signály plně svou úlohu. Ve střednědobém výhledu budou tlaky ze strany poptávky nadále ovlivňovat dynamiku cen. Z tohoto důvodu je důležité navrhnout odpovídající politické reakce na straně nabídky a poptávky, které mohou napomoci snížení tlaku na zvyšování cen zemědělských komodit a cen potravin v EU tím, že reagují na signály trhu v zemědělském sektoru a zlepšují schopnost reakce na straně nabídky. Tyto politiky mohou být uvedeny v rámci krátkodobých a střednědobých opatření: 10326/08 jp/jh/hm 4

5 Krátkodobá opatření Několik krátkodobých kroků bylo podniknuto v rámci společné zemědělské politiky v zájmu zmírnění dopadů zvyšování cen, včetně pozastavení cel na dovoz obilovin a pozastavení povinnosti vynětí půdy z produkce v roce 2008, rozhodnutí zvýšit mléčné kvóty a prodeje intervenčních zásob. Rovněž je důležité vzít v úvahu možné distribuční efekty zvyšujících se cen potravin. Řada členských států připravila krátkodobá opatření ke zmírnění dočasného dopadu nedávného vývoje cen komodit na domácnosti s nízkými příjmy. Je však třeba zajistit, aby cenové signály nebyly zkreslovány, a zabránit rozsáhlým vedlejším účinkům na mzdy a ceny (mimo jiné prostřednictvím systémů valorizace). V této souvislosti a ve spojení s manchesterským prohlášením o cenách ropy by jakákoli opatření měla být krátkodobá a cílená. Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) podporuje záměr Komise důsledně monitorovat vývoj na trzích souvisejících s komoditami a analyzovat jejich dopad na pohyby cen a veškeré případné politické důsledky. Střednědobá a dlouhodobá opatření V zájmu zvýšení nabídky je důležité: o nadále zlepšovat tržní orientaci zemědělství s cílem umožnit zemědělcům reagovat rychleji na cenové signály a zvýšit efektivnost trhů se zemědělskými prvky (např. kontrola stavu společné zemědělské politiky); o zajistit v EU udržitelnost politik v oblasti biopaliv a posoudit možné dopady na zemědělské produkty v oblasti potravin, a pokud to bude nutné, přijmout opatření pro vyřešení nedostatků; o zvyšovat růst produktivity v zemědělství (včetně růstu prostřednictvím výzkumu a inovací) v EU i v rozvojových zemích /08 jp/jh/hm 5

6 S ohledem na různé dopady zvyšování cen komodit na spotřebitelské ceny v členských státech ze zdá odůvodněný přezkum konkurenční struktury potravinového dodavatelského řetězce, zejména pokud jde o koncentraci a segmentaci trhu v sektorech maloobchodu s potravinami a v distribučním sektoru. Hospodářská soutěž na vnitrostátní úrovni by měla být posílena a mělo by se dál usilovat o provádění jednotného trhu. Iniciativy na mezinárodní úrovni Je rovněž důležité podporovat stabilní, globální makroekonomické prostředí a prosazovat koordinaci s mezinárodními partnery s cílem nalézt důsledné reakce na globální výzvy, zejména: o podporovat udržitelnou produkci biopaliv na mezinárodní úrovni, např. podporou přijímání kritérií udržitelnosti a zabýváním se změnou klimatu (včetně podpory efektivního využívání energie v zájmu snížení závislosti na nestabilních trzích s ropou); o nadále usilovat o úspěšné uzavření ambiciózní, vyvážené a globální dohody v rámci kola jednání z Dohá a podporovat lépe koordinované mezinárodní odezvy na eskalaci cen potravin, kterou např. zhoršují vývozní omezení; o pracovat v rámci mezinárodního společenství s cílem poskytovat pomoc nejvíce zasaženým zemím a v dlouhodobém měřítku podporovat opatření zaměřená na snížení nerovnováhy mezi nabídkou potravin a poptávkou po nich v nejméně rozvinutých zemích /08 jp/jh/hm 6