Postavení zdravotních pojišťoven v ČR

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomiky a managementu zdravotních a sociálních sluţeb Postavení zdravotních pojišťoven v ČR Bakalářská práce Autor: Markéta Foldyna Hellová Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb Vedoucí práce: Mgr. Vladimír Tetur Praha červen 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Markéta Foldyna Hellová 2

3 Anotace Práce analyzuje postavení zdravotních pojišťoven v České republice. Zabývá se systémem veřejného zdravotního pojištění, poskytováním a úhradou zdravotní péče poskytované z veřejného zdravotního pojištění a především samotnými zdravotními pojišťovnami. Práce představuje VZP ČR a zaměstnanecké zdravotní pojišťovny z pohledu legislativního, ekonomického i společenského. V závěru práce jsou nastíněny trendy v oblasti zdravotního pojištění. Annotation The bachelor thesis analyzes the status of health insurance companies in the Czech Republic. It focuses on the public health insurance system, providing and funding health care from the public health insurance and especially on health insurance companies as such. The thesis introduces VZP ČR (General Health Insurance Company of the CR) and employer health insurance companies from the perspective of the legislation, economic and social. The summary of the thesis outlines trends in health insurance. 3

4 OBSAH Úvod Veřejné zdravotní pojištění Rozsah zdravotního pojištění Plátci pojistného a platba pojistného Práva a povinnosti pojištěncŧ Regulační poplatky Poskytování a úhrada zdravotní péče v rámci veřejného zdravotního pojištění pojištěncŧm a občanŧm členských státŧ EU Poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění Poskytování a úhrada zdravotní péče občanŧm členských státŧ Evropské unie Zdravotní pojištění v zahraničí Smluvní vztahy mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami Zdravotní pojišťovny v ČR Právní postavení zdravotních pojišťoven Ekonomické postavení zdravotních pojišťoven Společenské postavení zdravotních pojišťoven VZP ČR Zřízení a předmět činnosti VZP ČR Hospodaření VZP ČR Organizační struktura VZP ČR Orgány VZP ČR Informační systém VZP ČR Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny Zřízení dalších zdravotních pojišťoven Zánik a zrušení zaměstnanecké pojišťovny Trendy zdravotního pojištění Ekonomické informace ze zdravotního pojištění

5 5.2 Zavedení systémŧ jakosti ve zdravotnictví...48 Závěr...49 Seznam zkratek...51 Legislativní zkratky...51 Seznam Pouţité literatura...53 Bibliografie...53 Právně závazné normy...53 Internetové zdroje...54 Přílohy...57 Příloha č Příloha č

6 ÚVOD Kaţdý občan České republiky (dále jen ČR ) by měl klást dŧraz na své zdraví a péči o něj. Zdraví si ale bohuţel nemŧţeme pojistit pouhým zdravým stylem ţivota a prevencí, vţdy přijde v lidském ţivotě okamţik, kdy je třeba se svěřit do rukou odborníkŧ. Kaţdá sluţba tedy i zdravotnictví něco stojí. Ve všech tzv. vyspělých státech je zdravotní péče dŧleţitou prioritou státní politiky a je věcí veřejnou. Je to společenský úkol pro vedení státu, který by měl být řešen v zájmu občana, jeho prospěch i prospěch národa jako celku. 1 Vzhledem k objemu finančních prostředkŧ, který ve zdravotnictví putuje, je tato oblast pod drobnohledem celé společnosti politikŧ i široké veřejnosti. Tato práce se pokusí shrnout problematiku veřejného zdravotního pojištění, poskytnout ucelený přehled o trhu zdravotních pojišťoven a naznačit budoucí trendy v této oblasti. Oblast zdravotnictví a práva mají mezi sebou velmi úzkou vazbu, velká část práce tudíţ čerpá informace z legislativních pramenŧ. Práce je rozdělena do 5 částí. V úvodním oddílu práce je podrobně rozebrán systém veřejného zdravotního pojištění zejména je vymezen rozsah zdravotního pojištění, část kapitoly je věnována plátcŧm pojistného i samotnému aktu platby pojištění, nelze opomenout ani specifikování práv a povinností pojištěncŧ. Vzhledem k tomu, ţe celý systém zdravotního pojištění je zaloţen na fiskálních operacích, následující část textu se věnuje rozboru poskytování a platby za péči poskytnutou v rámci veřejného zdravotního pojištění. V návaznosti na tento oddíl jsou popsány i smluvní vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Pro vyjasnění postavení zdravotních pojišťoven v ČR pokračuje práce dále jak rozborem legislativní, ekonomické i společenské situace zdravotních pojišťoven. Pozornost je věnována Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR (dále jen VZP ČR ), která zaujímá na trhu zdravotního pojištění majoritní postavení. Ani ostatní pojišťovny souhrnně označované jako 1 VURM, V. Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Nakladatelství TRITON, ISBN s. 49 6

7 zaměstnanecké pojišťovny nemohou být touto prací opomenuty a podmínky jejich vzniku, existence i zániku či zrušení jsou podrobně popsány v další části práce. Jelikoţ ani zdravotní pojištění není statické a v čase se vyvíjí a mění, věnuje se poslední část statě práce nastínění trendŧ v oblasti zdravotního pojištění. Jak bylo řečeno, zdravotnictví je oblastí, jeţ se velmi dynamicky mění a touto skutečností byl také limitován okruh literatury. Ač mnohé publikace vyšly během posledních pěti let, například o problematice reformních krokŧ neposkytovaly jiţ aktuální informace. Vzhledem k očekávaným změnám, které by měla přinést reforma zdravotnictví, je moţné, ţe během několika let bude touto prací popsané postavení zdravotních pojišťoven jiţ také neaktuální. V době zpracování práce však byly veškeré legislativní zásahy do základních zákonŧ, upravujících oblast zdravotního pojištění, ve fázi rozpracovanosti, takţe text práce obsahuje informace v době vzniku práce aktuální. 7

8 1. VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Systém veřejného zdravotního pojištění vznikl v ČR na začátku 90. let 20. století. Je to systém zaloţený na činnosti zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny mají za úkol vybrat pojistné od plátcŧ, těmito získanými finančními prostředky zaplatit zdravotnickým zařízením za poskytnutou zdravotní péči a hradit náklady za léky a prostředky zdravotnické techniky. Hlavním rozdílem mezi komerčním a zdravotním pojištěním je fakt, ţe komerční pojištění je uzavíráno na principu dobrovolnosti (např. pojištění domácností, nemovitostí, pojištění odpovědnosti aj.), zatímco účast na zdravotním pojištění je povinná a vzniká na základě zákona. Kaţdý občan ČR je tedy ze zákona zdravotně pojištěn u některé české zdravotní pojišťovny, kterou si (aţ na zákonné výjimky) vybere. 2 Základními prameny, ošetřujícími oblast zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven, jsou: - zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ (dále je zákon č. 48/1997 Sb. ) - zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen zákon č. 592/1992 Sb. ) - zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen zákon č. 551/1991 Sb. ) - zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen zákon č. 280/1992 Sb.) 1.1 ROZSAH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V souvislosti s politickými rozhodnutími tehdejší úřadující vlády u nás byl zaveden systém zdravotního pojištění zákonem č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění (dále jen zákon č. 550/1991 Sb.), tento zákon byl posléze rekodifikován zákonem č. 48/1997 Sb. Dle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR, a dále osoby, které na území ČR sice nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má na území ČR své sídlo. Zákon definuje zaměstnavatele jako 2 DANĚK, A.; GLET, J. Zdravotní pojištění doporučeno ke studiu. 1. vydání. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., s. ISBN _46-7. s. 7 8

9 právnickou nebo fyzickou osobu, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, nebo jako organizační sloţku státu. 3 Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR a jsou činny v ČR pro zaměstnavatele, kteří poţívají diplomatických výhod a imunit nebo pro zaměstnavatele v pracovně právním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisŧ, popřípadě zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území ČR a dále osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a z tohoto titulu neplatí pojistné. 4 Přijetím zákona č. 550/1991 Sb. se stali dnem nabytí jeho účinnosti občané s trvalým pobytem na území ČR a zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem na území ČR pojištěnci VZP ČR. Po přijetí zákona č. 280/1992 Sb. a nabytí účinnosti tohoto předpisu bylo moţné, aby dosavadní pojištěnci VZP ČR změnili zdravotní pojišťovnu a stali se pojištěnci některé z nově vzniklých oborových, podnikových, rezortních či dalších zdravotních pojišťoven. Účast na zdravotním pojištění tedy vzniká: - narozením člověka, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území ČR, - okamţikem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR, - získáním trvalého pobytu na území ČR. 5 Zdravotní pojištění naopak zaniká: - úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého, - dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území ČR přestala být zaměstnancem zaměstnavatele se sídlem na území ČR a přestala být účastna nemocenského pojištění (péče), - ukončením trvalého pobytu na území ČR. 6 3 zákon č. 48/1997 Sb., 2 4 MACH, J. Medicína a právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN X. s zákon č. 48/1997 Sb., 3 6 zákon č. 48/1997 Sb., 3 9

10 1.2 PLÁTCI POJISTNÉHO A PLATBA POJISTNÉHO Plátci pojistného zdravotního pojištění jsou: - pojištěnci uvedení v 5 zákona č. 48/1997 Sb. - zaměstnavatelé, - stát. 7 Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění povaţuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních poţitkŧ podle 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, s výjimkou: - osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitkŧ, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, - ţáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitkŧ za práci z praktického výcviku, - osoby činné na základě dohody o provedení práce, - osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (dále jen "zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc") a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zvláštních právních předpisŧ (dále jen "započitatelný příjem"), - člena druţstva, který není v pracovněprávním vztahu k druţstvu, ale vykonává pro druţstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, - osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu, - dobrovolného pracovníka pečovatelské sluţby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu. 8 Pojištěnec je taktéţ plátcem pojistného, pokud jde o osobu samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ ). Skupina osob typu OSVČ zahrnuje například osoby podnikající 7 zákon č. 48/1997 Sb., 4 8 zákon č. 48/1997 Sb., 5 10

11 v zemědělství 9 a osoby provozující ţivnost. 10 Další případy jsou podrobněji rozebrány v 5 zákona č. 48/1997 Sb. Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance (mimo zaměstnance, kteří nejsou povinni platit pojistné po dobu, kdy se dlouhodobě zdrţují v cizině). Jednu třetinu pojistného hradí zaměstnanec sám, zbývající dvě třetiny pak zaměstnavatel. Odvod finální celkové částky pojistného však provádí zaměstnavatel. 11 Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za následující skupiny pojištěncŧ: - nezaopatřené děti, 12 - poţivatele dŧchodu z dŧchodového pojištění (ti, kterým byl přiznán dŧchod před 1. lednem 1993 podle předpisŧ České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisŧ ČR), 13 - příjemce rodičovského příspěvku, 14 - ţeny na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněţitou pomoc v mateřství podle předpisŧ o nemocenském pojištění, 15 - uchazeče o zaměstnání včetně uchazečŧ o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání, 16 - a další pojištěnce, kteří jsou taxativně vyjmenovaní v 7 zákona č. 48/1997 Sb. Pojištěnec nemá povinnost platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě (pobyt trvající déle neţ 6 měsícŧ) v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Takový pojištěnec nemá nárok na úhradu péče hrazené ze zdravotního pojištění aţ do dne, kdy se opět u příslušné zdravotní pojišťovny přihlásí. Zdravotní pojišťovny mají právo a povinnost vymáhat včas nezaplacené 9 zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisŧ 10 zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisŧ 11 zákon č. 48/1997 Sb., 6 12 zákon č. 137/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ 13 zákon č. 155/1995 Sb., o dŧchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ 14 zákon č. 137/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ 15 zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ, 32 a dále 16 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisŧ, 7 odst. 1 a 17 odst. 7 11

12 (dluţné) pojistné. Zdravotní pojišťovny mají rovněţ právo na dluţníkovi vymáhat i zaplacení penále za zpoţdění platby pojistného. 17 Samotnou výši pojistného, penále i zpŧsob jejich placení stanoví zákon č. 592/1992 Sb. Plánovaná výše příjmŧ zdravotních pojišťoven od jednotlivých plátcŧ 18 : Kategorie plátce Zaměstnanec OSVČ Osoba bez zdanitelných příjmŧ Státní pojištěnec Prŧměrné očekávané pojistné v roce 2011 za měsíc Kč Kč Kč 723 Kč Tabulka 1: Plánovaná výše příjmŧ zdravotních pojišťoven v roce PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠTĚNCŦ Práva pojištěncŧ mŧţeme rozdělit na všeobecná a individuální, která jsou specifická vţdy jen pro určitou skupinu občanŧ. Mezi základní práva pojištěncŧ patří právo na svobodnou volbu zdravotní pojišťovny 19. Toto právo lze uplatnit pouze 1x za období 12 měsícŧ a to vţdy k prvnímu dni následujícího kalendářního čtvrtletí. Změna zdravotní pojišťovny mimo tento zákonem stanovený termín je moţná pouze v případě likvidace či nucené správy mateřské pojišťovny pojištěnce. Zákon zároveň zakazuje zdravotním pojišťovnám provádět jakoukoli selekci pojištěncŧ kaţdá zdravotní pojišťovna je povinna přijmout kaţdého pojištěnce, který splní zákonem stanovené podmínky pro změnu zdravotní pojišťovny. U novorozencŧ se právo volby zdravotní pojišťovny neumoţňuje. Dnem narození se dítě stane pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození (mater semper in iure certa est 20 ). 17 zákon č. 48/1997 Sb., 8, odst Tempus medicorum: Reforma českého zdravotnictví. Vydává Česká lékařská komora. 2011, roč. 20, č. 1. Olomouc. Měsíčně. ISSN zákon č. 48/1997 Sb., Toto pravidlo vychází z latinského úsloví Pater incertus, mater semper certa est - Otec je nejistý, matka je vţdy jistá., které je římskoprávní maximou. 12

13 Pojištěnec má právo volby lékaře či odborného pracovníka ve zdravotnictví (např. klinického logopeda, fyzioterapeuta atd.), s výjimkou závodní zdravotní sluţby. Toto pravidlo umoţňuje volbu registrujícího praktického lékaře, ambulantního specialisty, ale i ústavního zdravotnického zařízení. Zdravotní péče, poskytnutá zvoleným odborníkem či zařízením, bude hrazena ze zdravotního pojištění pouze v případě, ţe ošetřující strana má smlouvu se zdravotní pojišťovnou ošetřovaného. Pojištěncem zvolený ošetřující ambulantní lékař má právo odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze v situaci, kdy bylo překročeno únosné pracovní zatíţení lékaře, a po přijetí nového klienta by nebyl schopen zajistit standard péče o pacienty, které jiţ v péči má. Lékař také mŧţe odmítnout přijetí do péče z dŧvodu nadměrné vzdálenosti trvalého bydliště nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní sluţby. Případné odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí odmítající lékař pojištěnci potvrdit písemně. 21 Pojištěnce naopak nemŧţou odmítnout spádová zdravotnická zařízení. Nikdy ovšem nelze odmítnout poskytnutí neodkladné péče pojištěnci. Pojištěnec má rovněţ právo si vybrat dopravní službu, která je ve smluvním vztahu k jeho zdravotní pojišťovně. Vojáci v činné sluţbě a ţáci vojenských škol v přípravě na sluţbu vojáka z povolání jsou obligatorně pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny. 22 Pojištěnec má právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud jde o péči, která podle zákona č. 48/1997 Sb., je hrazena plně ze zdravotního pojištění. Rovněţ má právo na výdej léčivých přípravků bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., a to i v těch případech, kdy zařízení lékařské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce uzavřenu smlouvu. 23 Zákon zakazuje lékaři či jinému odbornému pracovníkovi ve zdravotnictví i samotným zdravotnickým zařízením přijmout od pojištěnce úhradu za zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění nebo v souvislosti s poskytnutím zdravotní péče. Porušení této 21 zákon č. 48/1997 Sb., 11, odst zákon č. 585/2004 Sb., zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování, ve znění pozdějších předpisŧ 23 MACH, J. Medicína a právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN X. s

14 povinnosti je příslušný orgán státní správy oprávněn odebrat oprávnění k poskytování zdravotní péče, či uloţit pokutu. Příslušná zdravotní pojišťovna má ze stejných dŧvodŧ právo vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. V případě, ţe dojde k uplatnění postihu za porušení této povinnosti, 24 koordinují zdravotní pojišťovny své kroky s orgány státní správy. Tento bod je jedním z nejproblematičtějších ustanovení zákona č. 48/1997 Sb. Zákaz byl do zákona včleněn novelizací provedenou zákonem č. 2/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonŧ, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. s úmyslem zamezit vyţadování dvojí platby (tj. platby od zdravotní pojišťovny i pojištěnce) za tutéţ péči 25. V praxi je tedy zdravotnické zařízení oprávněno jak přijmout od pojištěnce sponzorský dar, tak se s pojištěncem dohodnout na poskytování určitých, předem dohodnutých sluţeb či nadstandardní péče, která není hrazena ze zdravotního pojištění, za předem dohodnutou přímou úhradu. Tyto sluţby však nesmějí být pojištěnci vnucovány a jejich akceptování nesmí být podmínkou pro přijetí pojištěnce do péče. Pojištěnci je rovněţ dáno právo kontrolovat poskytnutou zdravotní péči; je oprávněn poţadovat, aby mu zdravotní pojišťovna poskytla jednou ročně písemnou informaci o zdravotní péči, která mu byla v uplynulých dvanácti měsících poskytnuta a zdravotní pojišťovnou uhrazena. 26 Pojištěnec má taktéţ právo na vystavení potvrzení (dokladu) o zaplacení regulačního poplatku. 27 V případech, ţe se pojištěnec domnívá, ţe mu není poskytována odpovídající zdravotní péče, má moţnost podat návrh na přezkoumání poskytnuté péče vedoucímu zdravotnickému zařízení nebo jeho zřizovateli 28, či se obrátit na Českou lékařskou komoru, 24 zákon č. 48/1997 Sb., 11, odst Jedná se o moţnost státu, jak zasahovat do systému veřejného zdravotního pojištění z pozice reprezentanta rozptýleného zájmu občanŧ proti koncentrovaným zájmŧm zájmových skupin zdravotních pojišťoven a poskytovatelŧ zdravotní péče. 26 MACH, J. Medicína a právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN X. s téma regulačních poplatkŧ rozebráno samostatně dále 28 zákon č. 548/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, 77 14

15 Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárenskou komoru 29, popřípadě se obrátit na zdravotní pojišťovnu, jíţ je pojištěncem. 30 Kaţdý pojištěnec je ovšem zavázán k plnění povinností, které jsou podrobně popsány zejména v 12 zákona č. 48/1997 Sb. Pojištěnec je zejména povinen: - plnit oznamovací povinnost dle zákona č. 48/1997 Sb., 31 - sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, či ţe se v době trvání zaměstnaneckého poměru stal pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, pro oznámení tohoto typu platí lhŧta osm dnŧ ode dne změny zdravotní pojišťovny, - hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, jestliţe podle zákona nehradí pojistné za pojištěnce někdo jiný (např. stát), - spolupracovat při zdravotních výkonech, revizích prŧběhu léčebného procesu a zároveň respektovat lékařem stanovený léčebný reţim, - podstoupit na vyzvání preventivní prohlídky, - respektovat kroky související s odvrácením potencionálních nemocí (prevence) - prokazovat se při poskytnutí zdravotní péče platným prŧkazem pojištěnce či dokladem nahrazujícím prŧkaz pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny (uvedená povinnost se nevztahuje na případy poskytování léčebných přípravkŧ a prostředkŧ zdravotnické techniky), - učinit oznámení pro příslušnou zdravotní pojišťovnu do 30 dnŧ po změně, pokud došlo k úpravě základních identifikačních údajŧ (změna jména, příjmení, místa trvalého pobytu, rodného čísla), - v případě ztráty, či poškození prŧkazu pojištěnce informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu do osmi dnŧ (v případě zániku zdravotního pojištění, změně zdravotní pojišťovny, či dlouhodobého pobytu v zahraničí platí stejná lhŧta pro vrácení prŧkazu pojištěnce příslušné pojišťovně), - v případě OSVČ při změně zdravotní pojišťovny předloţit u nové zdravotní pojišťovny doklad o výši záloh na pojistné, 29 platí v případě, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka 30 podrobněji viz zákon č. 48/1997, zákon č. 48/1997 Sb., 10 15

16 - zaplatit zdravotnickému zařízení regulační poplatky dle 16a. V souvislosti s povinností předkládat před provedením zdravotních výkonŧ prŧkaz zdravotní pojišťovny je třeba brát v úvahu závaţný fakt, ţe v situacích vyţadujících poskytnutí neodkladné péče k záchraně ţivota nebo zdraví, není moţno vázat poskytnutí zdravotní péče na předloţení prŧkazu pojištěnce REGULAČNÍ POPLATKY Regulační poplatky byly zavedeny za účelem omezení plýtvání a zneuţívání zdravotnických sluţeb. Regulační poplatky platí pojištěnec, za dítě jeho zákonný zástupce. 33 Povinnosti pojištěncŧ, zdravotnických zařízení a zařízení lékárenské péče ve vztahu k regulačním poplatkŧm a s nimi souvisejícími limity vycházejí z 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb. Pojištěnec je povinen uhradit regulační poplatek ve výši 30 Kč například za návštěvu ( návštěvou se ve vztahu k regulačním poplatkŧm rozumí případ, kdy při návštěvě pacienta u lékaře bylo provedeno i klinické vyšetření 34 ) u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, zubního lékaře (dále jen zubař ), lékaře, poskytujícímu pojištěnci specializovanou ambulantní zdravotní péči (dále jen specialista ), klinického psychologa a klinického logopeda. 30 Kč zaplatí pojištěnci i za vydání kaţdého léčiva nebo potraviny pro zvláštní výţivu na základě receptu, a to bez ohledu na to, zda je přípravek či potravina hrazena z veřejného zdravotního pojištění zcela či pouze částečně. Počet předepsaných balení není omezen. 35 Regulační poplatek ve výši 90 Kč se vybírá za pohotovostní sluţbu, lékařskou sluţbu první pomoci poskytovanou zubaři a ústavní pohotovostní sluţbu (jedná se o sobotu, neděli 32 MACH, J. Zdravotnictví a právo: komentované předpisy. 2. vydání. Praha: Lexis Nexis CZ, ISBN: s Regulační poplatky [online]. Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: 34 Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonŧ s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisŧ 35 zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonŧ, 2 16

17 či svátek 36 a v pracovní dny od hod. do 7.00 hod). Poplatek ve výši 90 Kč se hradí v případě, ţe následně nedojde k přijetí pojištěnce do ústavné péče. Regulační poplatek 60 Kč se platí za kaţdý den, ve kterém je poskytována pojištěnci ústavní péče, 37 komplexní lázeňská péče 38 nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách 39 ( den přijetí a den propuštění se počítá jako jeden den). 40 Regulační poplatky výše uvedené se neplatí v případech vyjmenovaných v Metodickém pokynu pro zdravotnická zařízení, zařízení lékárenské péče a zdravotní pojišťovny k aplikaci novely zákona č. 48/1997 Sb. v oblasti regulačních poplatkŧ a doplatkŧ na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. 41 Zdravotnická zařízení musí ve vyúčtování poskytnuté zdravotní péče za příslušné období (kalendářní měsíc či čtvrtletí) sdělovat zdravotním pojišťovnám informace o regulačních poplatcích vybraných číslo pojištěnce, výše zaplaceného regulačního poplatku a datum, ke kterému se regulační poplatek váţe. Tato povinnost hlášení se vztahuje i na zařízení lékárenské péče, ta jsou navíc povinna uvádět i případné výše doplatkŧ. Níţe uvedená tabulka znázorňuje prŧměrné výdaje na regulační poplatky na jednoho pojištěnce podle věku a pohlaví (v Kč) za roky 2007 a : 36 zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisŧ, 1 a 2 37 zákon č. 48/1997 Sb., zákon č. 48/1997 Sb., zákon č. 48/1997 Sb., zpracováno podle zákona č. 48/1997 Sb., 16a 41 Regulační poplatky metodický pokyn [online]. Datum publikování: Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: 42 ČSÚ. Výdaje domácností na regulační poplatky. Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000 až 2008 [online]. Datum publikování: Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: 17

18 Věkové skupiny Poplatky za recept Poplatky za návštěvu lékaře Poplatky za hospitalizaci Poplatky za pohotovost Muţi Ţeny Muţi Ţeny Muţi Ţeny Muţi Ţeny Prŧměr Tabulka 2: Prŧměrné výdaje na regulační poplatky na jednoho pojištěnce v Kč 18

19 2. POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADA ZDRAVOTNÍ PÉČE V RÁMCI VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ POJIŠTĚNCŦM A OBČANŦM ČLENSKÝCH STÁTŦ EU Poskytování a úhrada zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění vychází z principŧ, stanovených Úmluvou o lidských právech a biomedicíně 43, zejména článku 3, podle kterého má být zajištěna rovná dostupnost zdravotní péče patřičné kvality, a článku 4, podle kterého jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. 44 Zmíněná problematika je zároveň upravena článkem 31 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má kaţdý právo na ochranu zdraví, a občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomŧcky za podmínek, které stanoví zákon. Zákon č. 48/1997 Sb. přesně stanoví, která péče je poskytována, základní pravidla jejího poskytování a zpŧsob hrazení této péče. 2.1 POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE HRAZENÉ ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncŧm. Tuto povinnost plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Smlouvu lze uzavřít jen na ty druhy zdravotní péče, které je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat. Smlouvy se nevyţadují v případě nutné a neodkladné péče poskytnuté pojištěnci, zdravotní péče se v takových případech hradí i nesmluvnímu zdravotnickému zařízení. 45 Zdravotní péče se poskytuje formou ambulantní nebo ústavní péče. 43 plnohodnotným názvem Úmluva na ochranu lidských práv a dŧstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny - čl. 3 - Rovná dostupnost zdravotní péče Smluvní strany, majíce na zřeteli zdravotní potřeby a dostupné zdroje, učiní odpovídající opatření, aby v rámci své jurisdikce zajistily rovnou dostupnost zdravotní péče patřičné kvality 44 MACH, J. Medicína a právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN X. s MACH, J. Medicína a právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN X. s

20 Za ošetřujícího lékaře se povaţuje lékař, který registruje současně pojištěnce přijaté do své péče (tzv. registrující lékař ). Jedná se o následující lékaře: - praktický lékař pro dospělé, - praktický lékař pro děti a dorost, - zubař, - u ţen gynekolog. 46 Ošetřujícím lékařem je ovšem i specialista, jakoţ i lékař poskytující pojištěnci zdravotní péči v zařízení ústavní zdravotní péče. Ambulantní péče 47 se dělí na primární zdravotní péči, specializovanou ambulantní zdravotní péči a zvláštní ambulantní péči. Primární zdravotní péče 48 je poskytována pojištěncŧm jejich registrujícím lékařem (výčet viz výše). Při převzetí do péče registrující lékař vyplňuje registrační list. Registrující lékař je zároveň povinen si vyţádat od svého předchŧdce (předchozího registrujícího lékaře) informace potřebné k zajištění kontinuity zdravotní péče. Tyto informace poskytuje předchozí registrující lékař novému registrujícímu lékaři písemně a bezplatně. Při převzetí do péče by měl být pojištěnec obeznámen s plánem preventivních prohlídek. Praktičtí lékaři pro dospělé a praktičtí lékaři pro děti a dorost jsou zároveň povinni zajistit pro své registrované pojištěnce návštěvní sluţbu v místě jejich trvalého nebo přechodného pobytu. 49 Pokud zdravotní stav pojištěnce vyţaduje poskytnutí specializované ambulantní zdravotní péče, registrující praktický lékař pro dospělé nebo praktický lékař pro děti a dorost pojištěnci doporučí smluvní zdravotnické zařízení, které příslušnou specializovanou ambulantní zdravotní péči na potřebné úrovni dokáţe poskytnout. Pojištěnec má ale samozřejmě právo na svobodnou volbu lékaře a zdravotnického zařízení není tedy povinen se řídit doporučením registrujícího lékaře. Pojištěnec zároveň mŧţe vyhledat specializovanou ambulantní zdravotní péči i bez doporučení registrujícího lékaře. Pokud je pojištěnec odeslán ke specializovanému ambulantnímu vyšetření registrujícím lékařem, zasílá se rovněţ písemné 46 zákon č. 48/1997 Sb., 18, odst zákon č. 48/1997 Sb., podrobněji viz zákon č. 48/1997 Sb., zákon č. 48/1997 Sb., 20 20

21 odŧvodnění tohoto doporučení a relevantní zdravotní údaje, které by pro vyšetření specialistou mohly být podstatné. Specialisté i lékaři v ústavních zdravotnických zařízeních, popřípadě jiní odborníci ve zdravotnictví mají informovat registrující lékaře o zjištěných skutečnostech, které jsou dŧleţité pro posouzení zdravotní zpŧsobilosti k práci a epidemiologické situaci. Stejné pravidlo sdílení informací platí i mezi registrujícím lékařem a lékařem závodní preventivní péče. 50 Za zvláštní ambulantní péči hrazenou ze zdravotního pojištění je povaţována péče hrazená ze zdravotního pojištění poskytovaná pojištěncŧm s akutním nebo chronickým onemocněním a pojištěncŧm tělesně, smyslově nebo mentálně postiţeným a závislým na cizí pomoci v jejich vlastním sociálním prostředí. Jde o domácí zdravotní péči (je-li poskytována na základě doporučení lékaře), dále pak o zdravotní péči ve stacionářích, ve zdravotnických zařízeních ústavní péče osobám, které jsou v těchto zařízeních umístěny z jiných neţ zdravotních dŧvodŧ, a péči v ústavech sociální péče. 51 Pokud to zdravotní stav pacienta vyţaduje, je mu poskytnuta péče hrazená ze zdravotního pojištění formou ústavní péče 52 (pacient mŧţe být přijat s doporučením ošetřujícího lékaře i bez něj). Ústavní péče je poskytována v nemocničních zařízeních a v odborných léčebných ústavech. V těchto samotných zařízeních mŧţe být samozřejmě zároveň poskytována i ambulantní péče. Odborné léčebné ústavy přijímají pojištěnce vţdy na základě návrhu ošetřujícího lékaře, coţ neplatí jedině v případě přijetí do psychiatrických léčeben. Velký význam má povinnost přijetí pacienta do ústavní péče a to v případech, ţe by byl nepřijetím či odloţením přijetí ohroţen ţivot či zdraví pacienta, 53 jedná se o povinné léčení 54 či porod. V ostatních případech mŧţe být přijetí pojištěnce do ústavní péče odloţeno, jakékoli odloţení hospitalizace musí být však dŧkladně zdokumentováno a pojištěnec by měl obdrţet 50 zákon č. 48/1997 Sb., zákon č. 48/1997 Sb., podrobněji uvedeno v zákoně č. 48/1997 Sb., tzv. neodkladná péče 54 v případě přenosných chorob 21

22 zprávu pro ošetřujícího lékaře. Pokud by pojištěnec odmítnul péči navzdory doporučení lékaře, je nutné si vyţádat písemné prohlášení (tzv. negativní revers). Za úhradu ze zdravotního pojištění se poskytuje například následující péče: - preventivní péče, - pohotovostní a záchranná péče, - péče prováděná v souvislosti s protiinfekčními opatřeními, - stanovená očkování, - odběry materiálu, které se provádějí v zařízeních léčebné péče (bakteriologická, imunologická a parazitologická vyšetření pro klinické účely a ve vztahu k výskytu nákaz), - dispenzární péče, 55 Tato péče se týká pojištěncŧ vyjmenovaným v 31 zákona č. 49/1997 Sb. jde například o děti ve věku do jednoho roku, těhotné ţeny ode dne zjištění těhotenství atd. - lázeňská péče, - péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, - závodní preventivní péče, - transplantace tkání a orgánŧ, s ní spojené náklady na uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření 56 a dopravu odebraných tkání a orgánŧ, 57 - indikovaná doprava lékaře a dalších zdravotnických pracovníkŧ za pojištěncem, - posudková činnost při posuzování dočasné neschopnosti k práci nebo ke studiu, - prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva, - léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky zákon č. 48/1997 Sb., zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánŧ a o změně některých zákonŧ (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisŧ 57 zákon č. 48/1997 Sb., zákon č. 48/1997 Sb., 13 22

23 2.2 POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADA ZDRAVOTNÍ PÉČE OBČANŦM ČLENSKÝCH STÁTŦ EVROPSKÉ UNIE ČR je od 1. května 2004 členským státem Evropské unie (dále jen EU ). Členství v této společnosti evropských státŧ s sebou přináší i vyšší úroveň zajištění našich nárokŧ na zdravotní péči při pohybu v rámci zemí EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. 59 Tyto nároky jsou podřízeny právním předpisŧm EU. Mimo těchto zajištění byly ovlivněny i vztahy zdravotních pojišťoven ČR vŧči občanŧm jiných státŧ. Pro poskytování a úhradu zdravotní péče mimo mateřské území nemocného platí například tato základní pravidla: - princip rovného zacházení, - princip jednoho pojištění, 60 - stejná spoluúčast. 61 Zdravotní pojišťovny ČR výpomocně hradí zdravotnickým zařízením zdravotní péči, poskytnutou v ČR občanŧm ostatních státŧ EU. Platí princip, podle kterého se má občanŧm Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru dostat v jednotlivých státech stejného zacházení jako domácím občanŧm. 62 Obrázek 1: Evropský prŧkaz zdravotního pojištění 59 Centrum mezistátních úhrad. Úvodem [online]. Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: 60 Na pojištěnou osobu ze zemí EU se v kteroukoli dobu vztahují právní předpisy jednoho členského státu tato osoba je pojištěna v zemi, kde vykonává výdělečnou činnost (neplatí v případech výkonu výdělečné činnosti ve více zemích). Společně s touto výdělečně činnou osobou jsou rovněţ pojištěni i nezaopatření rodinní příslušníci. 61 DANĚK, A.; GLET, J. Zdravotní pojištění po vstupu do Evropské unie [online]. Datum publikování: [cit ]. Dostupné na WWW: 62 MACH, J. Zdravotnictví a právo: komentované předpisy. 2. vydání. Praha: Lexis Nexis CZ, ISBN: s

24 Zdravotnická zařízení musí tedy zacházet s občanem členského státu Evropské unie jako s občanem, který je účasten na veřejném zdravotním pojištění. Občan EU má tedy právo si zvolit lékaře, zdravotnické zařízení i českou zdravotní pojišťovnu, která bude poskytnutou péči hradit. Hradí se však pouze nezbytná péče (s přihlédnutím k povaze nemoci a předpokládané délce pobytu občana), o jejímţ rozsahu rozhoduje lékař. Při vyţadování zdravotní péče se cizí pojištěnec prokazuje zpravidla Evropským prŧkazem zdravotního pojištění. 2.3 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V ZAHRANIČÍ Rozdílný historický a politický vývoj, kultura, hodnotový systém a především rozdílná úroveň ekonomického vývoje v jednotlivých zemích se projevuje i v rozdílné organizaci a v rozdílném podílu statutárního zdravotního pojištění na financování a poskytování zdravotní péče. Obecně ekonomicky vyspělejší země vykazují větší podíl veřejných zdrojŧ na financování zdravotní péče, a to i v několika málo vyspělých zemích se systémem zdravotního pojištění, zaloţeným na privátním zdravotním pojištění, jako jsou například Spojené státy nebo Švýcarsko. I ve Spojených státech amerických je zdravotní péče z téměř 50 % financována z veřejných zdrojŧ. Odlišná situace je v rozvojových zemích s malým hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele, který determinuje moţnosti financování zdravotní péče z veřejných zdrojŧ. Tyto země i při preferenci oblasti zdravotnictví a větší míře zdanění nemohou z veřejných zdrojŧ zajistit dostatek prostředkŧ a musí rezignovat i na velmi skromné univerzální pokrytí občanŧ zdravotním pojištěním a veřejné zdroje se zaměřují pouze na určité skupiny obyvatel, a to ještě s častou mezinárodní podporou NĚMEC, J. Principy zdravotního pojištění. 1. vydání. Praha: Grada Publising, ISBN s

25 3. SMLUVNÍ VZTAHY MEZI ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI A ZDRAVOTNÍMI POJIŠŤOVNAMI Majoritní část poskytované zdravotní péče je hrazena ze standardního veřejného zdravotního pojištění. Pouze ty zdravotní výkony, které nemají za cíl zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce a jsou výslovně zákonem označeny jako nehrazené, nejsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny. Z toho vyplývá tendence naprosté většiny pojištěncŧ čerpat především péči, která je hrazena ze zdravotního pojištění a kterou klienti nehradí z vlastních finančních prostředkŧ. Výjimku tvoří některé specifické zdravotní výkony, zejména v oblasti kosmetické chirurgie, částečně výkony stomatologické péče, některé nadstandardní případy psychiatrické a psychologické péče a výjimečné případy, kdy osoba, byť účastna na zdravotním pojištění, si zvolí nesmluvní zdravotnické zařízení a hradí si veškerou zdravotní péči, včetně léčivých přípravkŧ a indikované zdravotní péče, z vlastních finančních prostředkŧ. 64 Dohody o rozsahu a platbách za zdravotní péči mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami se řídí rámcovou smlouvou. Výše úhrad zdravotní péče se řídí buď výsledkem dohodovacího řízení ( zákonem stanovený zpŧsob utváření právních a ekonomických vztahŧ mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami 65 ) mezi výše zmíněnými smluvními stranami, či právním předpisem (pokud nedošlo během dohodovacího řízení k uzavření dohody, nebo uzavřená dohoda nebyla v souladu s obecně závaznými právními předpisy a veřejným zájmem). Rámcové smlouvy lze uzavřít pouze pro takové druhy péče, které má zdravotnické zařízení oprávnění poskytovat. Smlouvy nejsou vyţadovány pro poskytnutí nutné a neodkladné péče pojištěnci, tato péče je povinně hrazena zdravotní pojišťovnou pojištěnce a to i nesmluvnímu zdravotnickému zařízení. Rámcové smlouvy jsou přijímány v dohodovacím řízení mezi delegáty svazŧ zdravotních pojišťoven a smluvních zdravotnických zařízení, které zastupují příslušná zájmová sdruţení. Pokud dojde při tomto jednání ke shodě o obsahu rámcové smlouvy, jsou příslušné dokumenty předkládány k posouzení Ministerstvu zdravotnictví, kde se zkoumá validnost vŧči platným právním 64 MACH, J. Medicína a právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN X. s VOJKŦVKA, V. Dohodovací řízení zatím beze změny jednacího řádu.[online]. 2002, roč. 4, č. 9 [cit ]. Dostupné na WWW: 25

26 předpisŧm a veřejnému zájmu. Pokud Ministerstvo zdravotnictví zhodnotí předloţené rámcové smlouvy jako vyhovující, vydá je jako vyhlášku. V současné době jsou rámcové smlouvy stanoveny vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 618/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, a v dohodovacím řízení se jedná o nové rámcové smlouvě. 26

27 4. ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY V ČR Záměr vybudování systému zdravotních pojišťoven v ČR navázal na jeden z nejmodernějších evropských systémŧ nemocenského pojištění, který u nás existoval v úpravě zákona č. 221/1924 Sb. a byl násilně přerušen aţ přijetím zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. 66 Zdravotní pojišťovny tedy vnikly pro institucionalizaci systému zdravotního zabezpečení. Právní postavení zdravotních pojišťoven je dáno především zákonem č. 48/1997 Sb. Strukturu orgánŧ zdravotní pojišťovny, kontrolní mechanismus, jakoţ i zpŧsob ustavování a odvolávání jednotlivých orgánŧ správní rady, dozorčí rady a ředitele pojišťovny pak řeší zákon č. 551/1991 Sb. a zákon č. 280/1992 Sb. 4.1 PRÁVNÍ POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Veřejné zdravotní pojištění v ČR provádějí pouze zdravotní pojišťovny, které jsou dle 40 zákona č. 48/1997 Sb. rozděleny na VZP ČR a resortní, oborové, podnikové, popřípadě další zdravotní pojišťovny. V roce 1991 vznikla na základě zákona č. 551/1991 Sb. pouze VZP ČR. Následně se všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR a některé další osoby ze zákona staly pojištěnci této zdravotní pojišťovny. O rok později, tedy v roce 1992, byl přijat zákon č. 280/1992 Sb., jenţ dal pojištěncŧm moţnost přestoupit od VZP ČR k jiné zdravotní pojišťovně. V počátcích se tato moţnost volby pojišťovny netýkala všech pojištěncŧ, ale pouze některých vybraných skupin pojištěncŧ (např. zaměstnancŧ oborŧ, podnikŧ či resortŧ), pro které vznikla příslušná zdravotní pojišťovna. Teprve přijetím zákona č. 48/1997 Sb. byla zdravotním pojišťovnám uloţena povinnost přijmout kteréhokoli pojištěnce ve stanovených termínech a nebyla dána moţnost zdravotní pojištění jakkoli časově omezit či stanovit podmínky pro přijetí pojištěncŧ. Kaţdému pojištěnci je tedy dána moţnost volby zdravotní pojišťovny a její změny dle zásady rovné dostupnosti zdravotní péče. 66 podrobněji viz Dŧvodová zpráva k zákonu č. 551/1991 Sb. 27

28 Zaměstnanecké pojišťovny jsou právnickými osobami, v právních vztazích vystupují pod svým jménem, mohou nabývat práv a povinností, nesou odpovědnost z těchto vztahŧ vyplývající a jsou nositeli všeobecného zdravotního pojištění pro pojištěnce, kteří jsou u nich zaregistrováni. 4.2 EKONOMICKÉ POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Hospodaření pojišťoven bylo od roku 2009 z velké části ovlivněno probíhající globální ekonomickou krizí, která zasáhla v plné síle i ČR. Výkonnost české ekonomiky se v roce 2009 propadla o více neţ 4 %, prudce se zvýšila nezaměstnanost a objem mezd a platŧ stagnoval. Přesun velkého počtu pojištěncŧ z kategorie zaměstnancŧ do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát, znamenal výrazný dopad na příjmy zejména v případě VZP ČR. Zatímco výše odvodu zaměstnavatele za jednoho zaměstnance v roce 2009 vzrostla o 2,8 %, platba od státu za nezaměstnaného pojištěnce zŧstala stejná. 67 Nejvýznamnějším faktorem, ovlivňujícím ekonomickou situaci pojišťoven, je počet jejích pojištěncŧ. Pojišťovny tedy bedlivě sledují saldo 68 i potenciální mobilitu 69 svých pojištěncŧ. V únoru roku 2011 se celkové počty pojištěncŧ jednotlivých pojišťoven pohybovaly v následujících číslech 70 : Zdravotní pojišťovna Počet pojištěncŧ VZP ČR Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky (dále jen ZPMV ) Česká prŧmyslová zdravotní pojišťovna (dále jen ČPZP ) Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnancŧ banka pojišťoven a stavebnictví (dále jen OZP ) Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (dále jen VOZP ) Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (dále jen RBP ZP ) Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance (dále jen ZP M-A ) Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (dále jen ZPŠ ) Zdravotní pojišťovna MÉDIA (dále jen MÉDIA ) ČR celkem Tabulka 3: Počty pojištěncŧ zdravotních pojišťoven 67 podrobněji viz Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok jde o číslo pojištěncŧ, které vnikne výpočtem: saldo=pŧvodní stav+počty nových pojištěncŧ-odešlí pojištěnci 69 potenciální mobilitou rozumíme zamýšlenou změnu zdravotní pojišťovny 70 zdrojem údaje z MZČR a IS VZP ČR 28

29 Ekonomickou situaci pojišťoven významným dílem ovlivňuje také věková skladba pojištěnců. Kaţdá věková skupina má jiné nároky na zdravotní péči. Ne kaţdý pojištěnec s sebou nese stejnou výši nákladŧ na poskytnutou zdravotní péči. Nelze opomenout ani rozdílné nároky na péči u muţského a ţenského pohlaví. Přehled počtu pojištěncŧ dle věkových skupin i rozdělení pohlaví 71 : Věková skupina ČR Celkem Počet pojištěncŧ dle věkových skupin VZP ČR ZPMV ČPZP OZP VOZP RBP ZP ZP M-A ZPŠ MÉDIA nad 85 Celkový součet Tabulka 4: Počet pojištěncŧ zdravotních pojišťoven ČR dle věku a pohlaví 71 zdrojem pro výpočty data z IS VZP ČR za únor

30 Pro představu o podílu pohlaví u jednotlivých zdravotních pojišťoven shrnuta data za únor roku : Zdravotní pojišťovna/čr Podíl pohlaví muţ Ţena VZP ČR 49,70 % 50,30 % ZPMV 49,10 % 50,90 % ČPZP 47,60 % 52,40 % OZP 44,50 % 55,50 % VOZP 54,30 % 45,70 % RBP ZP 48,40 % 51,60 % ZP M-A 45,80 % 54,20 % ZPŠ 48,10 % 51,90 % MÉDIA 46,10 % 53,90 % ČR celkem 48,18 % 51,82 % Tabulka 5: Podíl pohlaví u jednotlivých zdravotních pojišťoven 4.3 SPOLEČENSKÉ POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Naprostá většina lidí je svou zdravotní pojišťovnou spokojena. V posledních letech se tato spokojenost velmi mírně, ale vytrvale zvyšuje a v roce 2010 dosáhla zatím nejvyšší úrovně (82 %) naměřené ve výzkumech Střediska empirických výzkumŧ (dále jen STEM ). 73 Klienti VZP ČR jsou se svou pojišťovnou dlouhodobě poněkud méně spokojeni neţ pojištěnci dalších pojišťoven, coţ je vysvětlováno tím, ţe je mezi nimi vyšší zastoupení lidí, kteří ve výzkumech STEM udávají menší či větší zdravotní obtíţe a u nichţ je hladina spokojenosti s VZP ČR tradičně niţší. Avšak i mezi klientelou VZP ČR došlo za poslední dva roky ke zvýšení míry spokojenosti, a to daleko výraznějšímu neţ mezi lidmi pojištěnými jinde. Dlouhodobě je současná potenciální mobilita vyšší neţ v první polovině desetiletí (roky ). V roce 2010 došlo k obratu a potenciální mobilita se sníţila o dva procentní body, trvalejší platnost tohoto obratu nelze předpovídat. Nebyly zjištěny ţádné rozdíly mezi muţi a ţenami v míře spokojenosti se zdravotní pojišťovnou, v hodnocení VZP ČR, ani v potenciální mobilitě. 72 zdrojem pro výpočty data z IS VZP ČR za únor zdrojem údaje z: STEM. Postavení VZP v roce

31 Lidé preferují zdravotní pojišťovnu, která jim nabídne celoţivotní péči a garanci kvalitní péče v případě váţné nemoci či nákladné operace, před výhodami a uţitečnými sluţbami. Tato preference pojištěncŧ se dlouhodobě nemění. V postoji ke zdravotnímu pojištění existují rozdíly mezi ţenami a muţi. Ţeny jsou ve vztahu ke zdravotnímu pojištění celkově aktivnější neţ muţi, coţ se projevuje tím, ţe: - projevují větší zájem o otázky zdravého ţivotního stylu, - sledují častěji nabídky sluţeb jednotlivých zdravotních pojišťoven, - celkově věnují větší míru pozornosti otázkám zdravotního pojištění, - v prŧběhu roku mají více kontaktŧ se svou zdravotní pojišťovnou (jeden nebo více kontaktŧ udává 48 % ţen, ale jen 40 % muţŧ), - všem informačním zdrojŧm o zdravotních pojišťovnách přikládají větší význam neţ muţi, - mají větší zájem získávat informace o svém zdravotním stavu, - znají lépe neţ muţi programovou nabídku zdravotních pojišťoven, - častěji neţ muţi se starají o zdravotní pojištění svých blízkých, především dětí, - ţeny také častěji neţ muţi uvádějí subjektivní pocit nemoci či větších zdravotních obtíţí. 74 Velký vliv na vztah pojištěncŧ k jejich zdravotní pojišťovně má i jejich věk. Zdravotní pojišťovny se u svých pojištěncŧ snaţí získat dobré postavení i preventivními programy (např. u VZP ČR je to preventivní program Zdravý ţivot, u VOZP program s názvem Zdravá rodina atd.), či cenově zvýhodněními očkováními (u většiny zdravotních pojišťoven se jednalo o zvýhodnění v případě očkování proti rakovině děloţního čípku ). Obecně lze konstatovat, ţe se zdravotní pojišťovny snaţí podporovat aktivity, kterými mohou upevnit své postavení u vlastních pojištěncŧ a zároveň i nepřímo ovlivnit výši svých budoucích nákladŧ na zdravotní péči. 4.4 VZP ČR VZP ČR je s více neţ 6,2 miliony klientŧ největší zdravotní pojišťovnou v ČR, patří k základním pilířŧm systému českého zdravotnictví zdrojem údaje z: STEM. Názory na zdravotní pojištění mezi vybranými segmenty pojištěnců. 31

32 VZP ČR vykonává oproti zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám další činnosti, které jí svěřil stát. Mezi tyto činnosti, zajišťující fungování celého zdravotního systému, patří: - správa Centrálního registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění, 76 - správa tzv. zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění, který slouţí k financování zdravotní péče na základě přerozdělování pojistného, 77 - správa Informačního centra zdravotního pojištění, které zajišťuje kontrolu čerpání financí systému veřejného zdravotního pojištění poskytovateli zdravotní péče, kteří jsou smluvními partnery zdravotních pojišťoven, V souvislosti s Informačním centrem zdravotního pojištění vede sama VZP ČR přehled zdravotnických zařízení s uzavřenou smlouvou se zdravotními pojišťovnami a přehled pracovníkŧ ve zdravotnictví, kteří poskytují zdravotní péči hrazenou ze systému zdravotního pojištění zajištění tisku a vydávání odborných publikací a metodik pro sjednocení postupŧ úhrad zdravotní péče zdravotnickým zařízením a pro potřeby zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, - správa Kapitačního centra ( kapitace, kapitační platba - prospektivní platba, kterou obdrţí poskytovatel zdravotní péče na úhradu nákladŧ. Zpŧsob platby zdravotní pojišťovnou za poskytnutou zdravotní péči. Jde o placení za hlavu. Je poskytována pevnou částkou na jednoho registrovaného pacienta s přihlédnutím k věku a demografickým či jiným charakteristikám pojištěnce. Je vyuţívána zejména v oblasti primární péče ), 79 Kapitační centrum bylo zřízeno zejména pro vytvoření a aktualizaci Kapitačního registru a registru lékařŧ v kapitaci, které jsou nezbytné pro rozhodování o oprávněné registraci pojištěncŧ zdravotních pojišťoven u praktických lékařŧ VZP. O nás[online]. [cit ]. Dostupné na WWW: 76 zákon č. 592/1992 Sb., zákon č. 592/1992 Sb., zákon č. 48/1997 Sb., Kapitace, kapitační platba [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: 80 ŠMACH, P. Kapitační platba - slovník pojmů [online]. Datum publikování: [cit ]. Dostupné na WWW: 32

33 - zajištění činností, které souvisejí s vedením Analytické komise dohodovacího řízení ZŘÍZENÍ A PŘEDMĚT ČINNOSTI VZP ČR VZP ČR byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb. s účinností od VZP ČR provádí veřejné zdravotní pojištění v souladu s platnými právními předpisy. VZP ČR je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, mŧţe nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahŧ vyplývající. 81 VZP ČR zajišťuje výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění a úhradu zdravotní péče z prostředkŧ zdravotního pojištění a další činnosti, které jí umoţňuje zákon. VZP ČR vede registr pojištěncŧ veřejného zdravotního pojištění, je správcem zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění HOSPODAŘENÍ VZP ČR VZP ČR hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným. 82 Příjmy VZP ČR zahrnují zejména: platby pojistného od pojištěncŧ, zaměstnavatelŧ a státu; vlastní zdroje vytvořené vyuţíváním fondŧ; příjmy plynoucí z přiráţek k pojistnému, pokut a poplatkŧ z prodlení účtované VZP ČR; dary a ostatní příjmy; příjmy od zaměstnavatelŧ, u nichţ charakter vykonávané práce vyţaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance na úhradu zdravotních výkonŧ ( specifická zdravotní péče ). 83 Výdaje VZP ČR jsou tvořeny zejména platbami za úhrady zdravotní péče poskytnuté na základě všeobecného zdravotního pojištění (dle uzavřených smluv s poskytovateli zdravotní péče) a platbami pro jiné zdravotní pojišťovny či jiné subjekty (na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní sluţby poskytnuté pojištěncŧm VZP ČR). Nelze opomenout ani úhrady za nutné a neodkladné léčení pojištěncŧ VZP ČR v cizině a úhrady za výkony závodní preventivní péče, specifické zdravotní péče a závodní preventivní péče. K výdajŧm VZP ČR spadají dále krom samotných nákladŧ na činnost také úhrady řídící se podmínkami stanovenými v 16b zákona č. 48/1997 Sb zákon č. 551/1991 Sb., 2, odst zákon č. 551/1991 Sb., 3 83 zákon č. 551/1991 Sb., 4 84 zákon č. 551/1991 Sb., 5 33

34 Rozpočet VZP ČR je sestaven a realizován tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční závěrce vŧči rezervnímu fondu. 85 VZP ČR je povinna zajistit prostřednictvím auditora (či prostřednictvím právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorŧ), ověření účetní závěrky a ověření návrhu výroční zprávy za příslušný rok. 86 VZP ČR je povinna v termínu stanoveném Ministerstvem financí předloţit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok a zprávu auditora. 87 Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. 88 Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posuzuje návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem pokud jakýmkoli zpŧsobem nevyhovuje, je vrácen k přepracování. Zdravotně pojistný plán schvaluje vláda pokud dojde ke schválení, je zdravotně pojistný plán spolu se schválenou výroční zprávou a schválenou účetní uzávěrku zveřejněn zpŧsobem umoţňujícím dálkový přístup. Pokud není zdravotně pojistný plán schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost VZP ČR do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí zákon č. 551/1991 Sb., 6, odst zákon č. 551/1991 Sb., 6, odst zákon č. 551/1991 Sb., 6, odst zákon č. 551/1991 Sb., 6, odst zákon č. 551/1991 Sb., 6, odst. 5 34

35 Zdravotně pojistný plán zahrnuje plánované příjmy a výdaje, očekávaný vývoj struktury pojištěncŧ, plán provozních nákladŧ, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené VZP ČR a zpŧsob zajištění dostupnosti nabízených sluţeb. 90 VZP ČR rovněţ mŧţe přidělit výnos z pokut, přiráţek k pojistnému a penále, ukládaných podle zvláštních právních předpisŧ upravujících veřejné zdravotní pojištění a přijatých v prŧběhu kalendářního roku, do fondu prevence. 91 VZP ČR vytváří a spravuje následující fondy: - základní fond, 92 - rezervní fond, 93 Jeho výše je stanovena na 1,5 % prŧměrných ročních výdajŧ základního fondu zdravotního pojištění za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. - provozní fond, 94 - sociální fond, - fond majetku, - fond reprodukce majetku. VZP ČR mŧţe vytvářet také další fondy: fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče či fond prevence. Finanční prostředky VZP ČR musí být uloţeny v bance poţívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. 95 VZP ČR není oprávněna zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení a podnikat s prostředky získanými ze všeobecného zdravotního pojištění zákon č. 551/1991 Sb., 6, odst fond prevence slouţí pro úhradu preventivních programŧ 92 Slouţí k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, k přídělŧm do provozního fondu ke krytí nákladŧ na činnost VZP ČR, k přídělŧm dalším fondŧm a k dalším platbám v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, podle odstavce 3, a k úhradám částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem. 93 Rezervní fond slouţí ke krytí schodkŧ základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo VZP ČR nezaviněného významného poklesu výběru pojistného. 94 fond provozní hradí se z něj provozní náklady pojišťovny 95 zákon č. 551/1991 Sb., 7 35

36 Kontrolu činnosti VZP ČR provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí ORGANIZAČNÍ STRUKTURA VZP ČR 98 Organizační strukturu VZP ČR tvoří ústředí, krajské pobočky a další územní pracoviště. Krajské pobočky a územní pracoviště jednají a vykonávají činnost jménem VZP ČR. 99 Základní činnosti Ústředí zahrnují zejména řízení organizačních sloţek, výkon rozhodnutí správní rady a rozhodování o činnosti VZP ČR. Ústředí dále zajišťuje součinnost se státními orgány, dalšími orgány veřejné správy, právnickými a fyzickými osobami a další činnosti související s prováděním veřejného zdravotního pojištění. 100 Statutárním orgánem VZP ČR je ředitel, který je volen na období 4 let. Ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Pokud se uvolní funkce ředitele VZP ČR před uplynutím jeho funkčního období, správní rada jmenuje nového ředitele do 60 kalendářních dnŧ. Do doby jmenování nového ředitele VZP ČR vykonává tuto funkci zaměstnanec pověřený správní radou ORGÁNY VZP ČR 102 Orgány VZP ČR jsou správní rada a dozorčí rada. Prostřednictvím orgánŧ je zajišťována účast pojištěncŧ VZP ČR, zaměstnavatelŧ pojištěncŧ a státu na řízení VZP ČR. 103 Mezi základní činnosti správní rady patří: schvalování organizačního řádu, návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy; schválení objemu úhrad 96 zákon č. 551/1991 Sb., 7 97 zákon č. 551/1991 Sb., 7a 98 zákon č. 551/1991 Sb., zákon č. 551/1991 Sb., 12, odst zákon č. 551/1991 Sb., zákon č. 551/1991 Sb., zákon č. 551/1991 Sb., zákon č. 551/1991 Sb., 17 36

37 zdravotnickým zařízením; jmenování a odvolání ředitele. Pravomoci správní rady podrobněji vymezuje 20 zákona č. 551/1991 Sb. Správní rada je tvořena 30 členy, 10 členŧ jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví, zbývajících 20 členŧ volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. 104 Členové Správní rady volí předsedu a místopředsedu, předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání správní rady. Správní rada rozhoduje hlasováním, k přijetí rozhodnutí správní rady je dle charakteru rozhodnutí zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členŧ správní rady či většiny jejích přítomných členŧ. Dozorčí rada dohlíţí na dodrţování právních předpisŧ, vnitřních předpisŧ a celkové hospodaření VZP ČR. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlíţet do účetních dokladŧ všech organizačních sloţek a správní rady a zjišťovat stav a zpŧsob hospodaření VZP ČR. Dozorčí rada projednává návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy a své stanovisko předkládá společnému jednání správní rady a dozorčí rady. 105 Dozorčí radu tvoří 13 členŧ, 3 členy jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví, 10 členŧ volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR při obsazování funkcí členŧ dozorčí rady postupuje dle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. 106 Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. Aby bylo přijato dozorčí radou rozhodnutí, je zapotřebí odsouhlasení nadpoloviční většinou všech členŧ dozorčí rady. Ředitel VZP ČR svolává společné zasedání se členy správní rady a dozorčí rady. Toto společné zasedání slouţí pro pojednání návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy VZP ČR zákon č. 551/1991 Sb., 20, odst zákon č. 551/1991 Sb., zákon č. 551/1991 Sb., 21, odst zákon č. 551/1991 Sb., 22 37

38 4.4.5 INFORMAČNÍ SYSTÉM VZP ČR VZP ČR spravuje, aktualizuje a rozvíjí svŧj informační systém. 108 VZP ČR má povinnost bezplatně poskytnout informace praktickému lékaři či praktickému lékaři pro děti a dorost, pokud o to sám lékař písemně poţádal. Přesné podmínky a rozsah informací, které mŧţe VZP ČR poskytnout, podléhají zákonu č. 551/1991 Sb., 24, odst. 3. Pracovníci VZP ČR jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, zaměstnáním či zpracováním dat v informačním systému (povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na poskytnutí informací Ministerstvŧm zdravotnictví a financí při plnění úkolŧ stanovených právními předpisy). Tuto povinnost jsou pracovníci povinni dodrţovat také po skončení jejich funkce, pracovněprávního vztahu nebo smluvního vztahu k VZP ČR RESORTNÍ, OBOROVÉ, PODNIKOVÉ A DALŠÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY Resortní, oborové, podnikové a další pojišťovny patří mezi zdravotní pojišťovny, které poskytují zdravotní pojištění. Pro tyto pojišťovny se uţívá zkrácený souhrnný název zaměstnanecká pojišťovna. Vznik, činnost, hospodaření, povinnosti a zánik resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a jejich vztah k VZP ČR upravuje samostatný zákon zákon č. 280/1992 Sb. Existují 4 druhy zaměstnaneckých pojišťoven: - Resortní zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí všeobecné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance všech organizací zaloţených nebo zřízených jedním ministerstvem ČR, anebo podléhající ucelené části tohoto ministerstva. 108 zákon č. 551/1991 Sb., 24, odst zákon č. 551/1991 Sb., 24a 38

39 - Oborovou zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí všeobecné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance jednoho oboru. - Podnikovou zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí všeobecné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance jednoho nebo více podnikŧ. - Další zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna s meziresortní a mezioborovou pŧsobností. 110 V současné době v ČR pŧsobí tyto zaměstnanecké zdravotní pojišťovny: - Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, - Česká prŧmyslová zdravotní pojišťovna, - Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnancŧ bank a pojišťoven a stavebnictví, - Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, - Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky, - Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, - Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance. 111 Ve statistikách uvedených výše (část 4.2) je ještě zmíněna ZP Média, ta se však s účinností od sloučila s VZP ČR. 112 Při náboru nových pojištěncŧ nesmí zaměstnanecké pojišťovny poskytovat ani nabízet, v souvislosti s potencionálním přechodem pojištěnce, zvýhodnění peněţní či nepeněţní plnění, či zvýhodnění nad rámec plnění poskytovaného jejím současným pojištěncŧm z veřejného zdravotního pojištění (a to ani v případě, ţe by se jednalo o zvýhodnění, které by bylo uhrazeno ze zdrojŧ mimo prostředky plynoucí z veřejného zdravotního pojištění) zákon č. 280/1992 Sb., Zdravotní pojišťovny[online]. Datum publikování: Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: Tento krok byl odstartován jednáním správní rady ZP Média Hlavním dŧvodem sloučení byl nedostatečný počet pojištěncŧ ZP Média (ZP Média by musela do listopadu roku 2011 zvýšit počet svých pojištěncŧ z cca na pojištěncŧ). Sloučení bylo schváleno Ministerstvem zdravotnictví. Samotný výmaz ZP Média z obchodního rejstříku byl proveden V současné době přísluší veškeří pojištěnci ZP Média VZP ČR. VZP ČR je povinna převzít po zrušované pojišťovně všechny pojištěnce, veškerý majetek, závazky a pohledávky. 113 tento zákaz se vztahuje i na nábor prováděný prostřednictvím třetích osob; zákon č. 280/1992 Sb., 5, odst. 4 39

40 4.5.1 ZŘÍZENÍ DALŠÍCH ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Ţadatelem o povolení provádět všeobecné zdravotní pojištění mŧţe být právnická osoba se sídlem na území ČR, která není zřizovatelem, vlastníkem či spoluvlastníkem zdravotnického zařízení. Ţádající právnická osoba zároveň nesmí být ve vlastnictví právnické osoby, která by byla zřizovatelem, vlastníkem nebo spoluvlastníkem zdravotnického zařízení. 114 V žádosti o povolení ţadatel uvádí následující údaje: - předpokládaný název a sídlo zaměstnanecké pojišťovny, - rozbor předpokládaných příjmŧ a výdajŧ zaměstnanecké pojišťovny, - závazek ţadatele, ţe uhradí náklady spojené se zaloţením zaměstnanecké pojišťovny (s uvedením zpŧsobu zajištění splnění tohoto závazku), - věcné, finanční a organizační předpoklady pro činnost zaměstnanecké pojišťovny, - banku, která povede pro zaměstnaneckou pojišťovnu finanční prostředky, - závazek, ţe zaměstnanecká pojišťovna dosáhne do jednoho roku od zaloţení počtu nejméně pojištěncŧ, - zpŧsob zrušení zaměstnanecké pojišťovny v případě nesplnění závazkŧ podle odráţek 3, 4 a K ţádosti musí ţadatel připojit návrhy zakládací listiny a statutu zaměstnanecké pojišťovny a návrh prvního zdravotně pojistného plánu. 116 Ţádost schvaluje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí do 180 dnŧ ode dne jejího doručení. Součástí případného povolení je schválení návrhu statutu zaměstnanecké pojišťovny. O návrhu prvního zdravotně pojistného plánu rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Povolení se uděluje na dobu neurčitou; povolení není převoditelné na jinou osobu. 117 Ţadatel má povinnost před podáním ţádosti o povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění sloţit na zvlášť k tomu zřízený vázaný účet v tuzemské bance peněţní 114 zákon č. 280/1992 Sb., 4, odst zákon č. 280/1992 Sb., 4, odst zákon č. 280/1992 Sb., 4, odst zákon č. 280/1992 Sb., 4, odst. 4 40

41 prostředky ve výši Kč (dále jen kauce ). Práva ke kauci přecházejí dnem zápisu zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku na zaměstnaneckou pojišťovnu. Zaměstnanecká pojišťovna převede následně tuto kauci do rezervního fondu. Pokud je ţádost o povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění zamítnuta Ministerstvem zdravotnictví, uvolňuje se kauce k volné dispozici ţadatele. 118 Sám statut zaměstnanecké pojišťovny podává informace o rozsahu činností zaměstnanecké pojišťovny, obecném zaměření zdravotní politiky, zásadách hospodaření a zpŧsobu zveřejňování výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny ZÁNIK A ZRUŠENÍ ZAMĚSTNANECKÉ POJIŠŤOVNY Zaměstnanecká pojišťovna zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo likvidátor. Zániku zaměstnanecké pojišťovny předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací. 120 Bez likvidace se zaměstnanecká pojišťovna ruší dvěma zpŧsoby a to buď sloučením s VZP ČR, nebo sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou. Sloučením se ruší ta zaměstnanecká pojišťovna, která nedosáhla potřebného počtu pojištěncŧ, nebo na kterou byla zavedena nucená správa. Sloučení s VZP ČR neprodleně oznámí zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvu zdravotnictví. Sloučení zaměstnaneckých pojišťoven vyţaduje povolení, které vydává Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí za předpokladu, ţe pojišťovny doloţí, ţe budou splňovat podmínky poţadované k udělení povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, předloţí návrh nového pojistného plánu a nástupnická zaměstnanecká pojišťovna v dŧsledku sloučení nenaplní podmínky pro zavedení nucené správy. 121 Pokud se sloučením zrušuje zaměstnanecká pojišťovna s více neţ pojištěncŧ, uděluje povolení podle zákona č. 280/1992 Sb., 4, odstavce 4 Ministerstvo zdravotnictví po odsouhlasení vládou. 118 zákon č. 280/1992 Sb., 4, odst. 4a 119 zákon č. 280/1992 Sb., 4b 120 zákon č. 280/1992 Sb., 6, odst zákon č. 280/1992 Sb., 6, odst. 4 41

42 Při sloučení přechází veškerý majetek, závazky, pohledávky a zároveň všichni pojištěnci na VZP ČR nebo na zaměstnaneckou pojišťovnu, s níţ se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje. Zdravotní pojišťovně, s níţ se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, mŧţe být na základě ţádosti, předloţené Ministerstvu zdravotnictví, poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu (maximálně však do výše převzatých závazkŧ). O poskytnutí návratné finanční výpomoci a její výši rozhoduje vláda na návrh předloţený ministrem zdravotnictví po projednání s ministrem financí. Poskytnutá návratná finanční výpomoc musí být pouţita především k úhradě závazkŧ zrušované zaměstnanecké pojišťovny vŧči zdravotnickým zařízením. 122 Oznámení o sloučení jsou povinny zaměstnanecké pojišťovny neprodleně předat Centrálnímu registru pojištěncŧ vedenému VZP ČR. 123 Zaměstnanecká pojišťovna se zrušuje s likvidací, pokud jí Ministerstvo zdravotnictví odejme oprávnění k provádění všeobecného zdravotního pojištění, nebo o to zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví sama poţádala. 124 Povolení k provádění zdravotního pojištění mŧţe odejmout Ministerstvo zdravotnictví a to například pokud jde o platební nezpŧsobilost zaměstnanecké pojišťovny, pokud nucená správa nesplnila svŧj účel, pokud nebyl opakovaně schválen zdravotně pojistný plán atd. 125 Vstup zaměstnanecké pojišťovny do likvidace se zapisuje na návrh Ministerstva zdravotnictví do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se uţívá název zaměstnanecké pojišťovny s dovětkem v likvidaci. Ode dne zápisu do obchodního rejstříku jedná jménem zaměstnanecké pojišťovny v likvidaci likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje Ministerstvo zdravotnictví. 126 Likvidátor má povinnost informovat o vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace Centrální registr pojištěncŧ a veřejnost pomocí sdělovacích prostředkŧ. Likvidátor sestavuje ke dni vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace likvidační účetní rozvahu a přehled o majetku zaměstnanecké pojišťovny, tyto údaje předává Ministerstvu zdravotnictví. Zároveň provádí pouze ty úkony, které směřují k likvidaci 122 zákon č. 280/1992 Sb., 6, odst zákon č. 280/1992 Sb., 6, odst zákon č. 280/1992 Sb., 6, odst zákon č. 280/1992 Sb., 6, odst zákon č. 280/1992 Sb., 6a 42

43 pojišťovny. Pokud bude likvidátorem zjištěno předluţení zaměstnanecké pojišťovny, sám likvidátor podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. 127 Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku a předloţí ji Ministerstvu zdravotnictví ke schválení spolu s konečnou zprávou o prŧběhu likvidace. Současně také likvidátor navrhuje převedení zbývajících prostředkŧ základního fondu a rezervního fondu na zvláštní účet VZP ČR k přerozdělení. Pokud z likvidace vyplyne majetkový zŧstatek, likvidátor předloţí návrh na převod, který se bude řídit pravidly uvedenými v 6a zákona č. 280/1992 Sb. Likvidátor tento převod provede aţ po schválení účetní závěrky, konečné zprávy a návrhu na převedení prostředkŧ Ministerstvem zdravotnictví. 128 Do 30 dnŧ po skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny bude likvidátorem podán návrh na výmaz zaměstnanecké pojišťovny z obchodního rejstříku u rejstříkovému soudu. Samotnou odměnu likvidátora určuje Ministerstvo zdravotnictví. 129 Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí provádí kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny. Zaměstnanecká pojišťovna je k tomu účelu povinna vţdy do 60 dnŧ po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření. Zpŧsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí informuje veřejnost o hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven prostřednictvím sdělovacích prostředkŧ. 130 Pokud kontrola Ministerstva zdravotnictví zjistí závaţné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, mŧţe Ministerstvo zdravotnictví dle charakteru nedostatku buď: - vyţadovat nápravu nedostatku, a to ve lhŧtě, kterou stanoví, nebo - zavést nucenou správu zaměstnanecké pojišťovny (maximálně však na období jednoho roku) zákon č. 280/1992 Sb., 6a 128 zákon č. 280/1992 Sb., 6a, odst zákon č. 280/1992 Sb., 6, odst zákon č. 280/1992 Sb., 7, odst zákon č. 280/1992 Sb., 7 43

44 Mezi závaţné nedostatky v činnosti patří zejména: - zastavení plateb velké části závazkŧ, - prodlení v plnění závazkŧ delší neţ 3 měsíce, - nemoţnost dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněţitých pohledávek vŧči zaměstnanecké pojišťovně výkonem rozhodnutí nebo exekucí, - nerespektování schváleného zdravotně pojistného plánu. 132 Pokud dojde k nucené správě, schvaluje nucený správce rozhodnutí a právní úkony ředitele zaměstnanecké pojišťovny a dalších orgánŧ zaměstnanecké pojišťovny. Pokud nejsou rozhodnutí schválena, jsou neplatná. Oprávnění nuceného správce zahrnují také rozhodnutí a právní úkony, které odpovídají pravomoci ředitele nebo jiného orgánu zaměstnanecké pojišťovny. Nucený správce informuje do následujícího pracovního dne po zavedení nucené správy Centrální registr pojištěncŧ a pomocí sdělovacích prostředkŧ také veřejnost o dni, k němuţ byla zavedena nucená správa. 133 Správce spolupracuje při výkonu nucené správy také s dalšími osobami, tyto osoby mají právo seznámit se se všemi skutečnostmi, které se týkají zaměstnanecké pojišťovny. Také pro tyto osoby platí povinnost mlčenlivosti, a to i po skončení nucené správy. Správce mŧţe povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr zdravotnictví na ţádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závaţnými nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa. 134 Jelikoţ systém zdravotních pojišťoven od začátku 90. let prošel mnoha proměnami, pro přehlednost veškerých dat zaloţení, likvidace a sloučení níţe uveden přehled 135 : 132 zákon č. 280/1992 Sb., 7, odst zákon č. 280/1992 Sb., 7, odst zákon č. 280/1992 Sb., 6, odst Zdrojem dat pro vizualizaci údaje z MZČR, portálu a webových stránek zdravotních pojišťoven 44

45 Tabulka 6: Historie zdravotních pojišťoven v ČR 45

46 5. TRENDY ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Péče o zdraví je v posledních dvou desetiletích v Evropě i jinde ve světě spojena s rostoucími náklady na zdravotnictví. Příčiny nutno hledat nejen ve zvyšování úrovně zdravotní péče a demografickém vývoji, ale i v systému financování zdravotnictví. Při posilování kriteriální funkce trhu se objektivně zesiluje tlak na zdravotní výdaje, ať uţ jsou financovány ze státního rozpočtu nebo z ostatních veřejných fondŧ či soukromých zdrojŧ. 136 Výdaje na zdravotnictví ve vybraných zemích OECD (jako procento HDP v roce 2007): Obrázek 2: Výdaje na zdravotnictví v zemích OECD (rok 2007) 5.1 EKONOMICKÉ INFORMACE ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Pokud chceme odhadnout trendy v oblasti zdravotního pojištění, musíme vycházet ze zhodnocení aktuálních statistických ekonomických údajŧ. Srovnání s údaji minulých období má rovněţ velkou vypovídací hodnotu. Ve zdravotních pojišťovnách pŧsobících na území ČR je aktuálně zaměstnáno cca pracovníkŧ, jejich prŧměrná měsíční mzda se pohybuje kolem Kč. 136 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vy. Praha: ASPI, a.s., ISBN s

47 Finanční situaci zdravotních pojišťoven ovlivňuje zásadním zpŧsobem výše vybraného zdravotního pojištění. Tento objem finančních prostředkŧ ovlivňují například následující faktory: - skladba plátcŧ zdravotního pojištění (například pokud se zvýší počet osob v evidenci úřadŧ práce, bude výše vybraného pojistného negativně ovlivněna, jelikoţ pracující člověk přináší (buď nepřímo přes svého zaměstnavatele nebo jako OSVČ) do základního fondu zdravotního pojištění více finančních prostředkŧ neţ stát), - výše příjmŧ pojištěncŧ (a s nimi související výše odvodŧ na zdravotní pojištění), - výše platby na zdravotní pojištění od státu. Samotná výše vybraného pojistného (zjišťovaného na základně předpisu pojistného) však nevyjadřuje skutečné příjmy zdravotních pojišťoven na všeobecné zdravotní pojištění je nutné zohlednit částky z nezaplaceného zdravotního pojištění (pohledávky plátcŧ pojistného). Náklady na zdravotní péči mají meziročně stále stoupavý trend - hlavní podíl v nákladech na zdravotní péči představují náklady na ústavní péči (přes 50 % celkových nákladŧ 137 ). Jelikoţ údaje o vyplacených nákladech na jednoho pojištěnce lze získat vţdy s platností x-2 roky 138, zobrazují zde uvedené údaje prŧměrné náklady pojišťoven na jednoho pojištěnce za rok 2009: 139 Prŧměrné náklady na jednoho Pojišťovna pojištěnce v Kč VZP ČR ZPMV ČPZP OZP VOZP RBP ZP ZP M-A ZPŠ MÉDEA Tabulka 7: Prŧměrné náklady zdravotních pojišťoven na jednoho pojištěnce Obecně lze říci, ţe dŧraz do budoucna bude kladen na fixaci výše nákladŧ na zdravotní péči (pro samotnou udrţitelnost systému), zvýšení účelného vynakládání finančních prostředkŧ ve zdravotnictví (např. dŧraz na kvalitu) a dŧslednou kontrolu oprávněnosti vykázané péče (s tímto bodem souvisí revizní činnost zdravotních pojišťoven). 137 Svaz prŧmyslu a dopravy ČR, Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven ve 3. čtvrtletí roku 2010 [online]. Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: x=aktuální rok 139 Zdrojem data ČLK 47

48 V souvislosti s vlastními interními náklady pojišťovny nelze opomenout samotné zefektivnění práce těchto institucí (zvýšení prŧměrného počtu pojištěncŧ na jednoho zaměstnance zdravotní pojišťovny). 5.2 ZAVEDENÍ SYSTÉMŦ JAKOSTI VE ZDRAVOTNICTVÍ Do budoucna se v oblasti zdravotnictví musí počítat s problematikou zavádění systémů jakosti. Jedná se o národní či mezinárodní akreditace podle mezinárodních standardŧ, či o certifikace systémŧ jakosti vybudovaných ve zdravotnickém zařízení podle poţadavkŧ norem Mezinárodní normalizační společnosti. 140 Zavedení systémů jakosti pro zdravotní péči by mělo přinést zviditelnění silných i slabých stránek poskytovatelŧ zdravotní péče a zpětnovazebně tak ovlivnit i úhrady zdravotní péče od zdravotních pojišťoven. V současné době se tento typ sledování provádí prostřednictvím systému DRG kódŧ. 141 Mezi výhody pouţití systémŧ jakosti patří zejména efektivnější řízení práce, zlepšení organizace práce a sníţení provozních nákladŧ, kvalitnější a přesnější informovanost managementu, jednodušší zaškolování zaměstnancŧ nebo zlepšení bezpečnosti práce století je a bude ve znamení péče o zákazníka, oblast zdravotnictví se bude muset komplexně přizpŧsobit trendu dŧrazu na kvalitu a standard. Je zde předpoklad, ţe v souvislosti s plánovanými úsporami v rámci reforem úřadující vlády ČR budou i zdravotní pojišťovny preferovat ty smluvní partnery, kteří budou garantovat kvalitní sluţby. 140 Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization) označovaná jako ISO je světovou federací národních normalizačních organizací se sídlem v Ţenevě. Byla zaloţena v roce DRG (Diagnosis Related Group) je klasifikační systémem, jenţ vytváří omezený počet klinicky a ekonomicky stejnorodých skupin případŧ akutní hospitalizace a umoţňuje porovnávat relativní náročnost na finanční zdroje u případŧ zařazených do těchto jednotlivých skupin 142 PEŠEK, J.; PAVLÍKOVÁ, J. Naše zdravotnictví a lékárenství v EU. 1. vydání. Praha: Grada publishing, a.s., ISBN: s

49 ZÁVĚR V práci bylo uceleně pojednáno o postavení zdravotních pojišťoven v ČR, které významným dílem ovlivňují fungování a organizaci zdravotnického systému ČR. Do sektoru zdravotnictví kaţdým rokem putuje mnoho finančních prostředkŧ a i pro samotnou etickou významnost této oblasti je celý systém pod drobnohledem legislativním, politickým i společenským. Pro přehled o aktuálních podmínkách v systému veřejného zdravotního pojištění byly popsány legislativní mantinely z oblasti veřejného zdravotního pojištění. Byly charakterizovány vazby mezi subjekty zdravotního pojištění a souvislosti se samotným aktem úhrady péče z veřejného zdravotního pojištění. Pozornost byla věnována i smluvním vztahŧm mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Práce se věnovala podrobnému rozebrání postavení zdravotních pojišťoven. K charakteristice právního postavení zdravotních pojišťoven byly vyuţity legislativní materiály - a to zejména: zákon č. 48/1997 Sb., zákon č. 551/1991 Sb. a zákon č. 280/1992 Sb. Při popisu ekonomického postavení zdravotních pojišťoven bylo vyuţito informací o hospodářské situaci pojišťoven a jejich provázanost k struktuře a počtu jejich vlastních pojištěncŧ. Zdravotní pojišťovny ze společenského pohledu charakterizuje nejpřesnějším zpŧsobem spokojenost jejich vlastních pojištěncŧ a s ní související moţné přestupy ke konkurenci. Oblast zdravotnictví je dynamickým systémem, který prodělává neustálý vývoj (jak ostatně ukazuje i nedávné spojení ZP Média s VZP ČR). Nejde tedy o statický systém, a ani zdravotní pojišťovny nemohou pouze nečinně přihlíţet měnícím se trendŧm v oblasti zdravotního pojištění. Budoucnost se ponese ve znamení dŧrazu na účelné vynakládání finančních prostředkŧ a dŧrazu na kvalitu všech komponent systému. Zdravotní pojišťovny v ČR vytváří dŧleţitý článek v oblasti zdravotnictví, jejich primárním cílem je institucionalizace systému zdravotního zabezpečení občanŧ ČR. 49

50 Současný stav odvětví je dán prŧsečíkem (někdy protichŧdných) trendŧ politických, demografických, hospodářských a dalších. Prostředky pro úhradu péče a lékŧ a také pro zajištění samotného chodu zdravotnictví získávají zdravotní pojišťovny na základě zákonem stanovené povinnosti odvodŧ zdravotního pojištění. Výdajovou stránku představují výše uvedené činnosti typu: platba za péči, léky apod. Výdajová stránka činnosti pojišťoven je konfrontována se značným a zrychlujícím se rozvojem aplikovaného výzkumu a uvádění výsledkŧ tohoto výzkumu do lékařské praxe. Nové a náročné postupy sice na straně jedné značně zvyšují kvalitu péče (a tím i ţivota) pacientŧ, na straně druhé však znamenají značnou finanční zátěţ pro hospodaření zdravotních pojišťoven. Zvládnutí a řízení těchto trendŧ patří k nejvýznamnějším výzvám dneška, kterým zdravotní pojišťovny čelí. I přes bouřlivý rozvoj v této oblasti zŧstává základním cílem pojišťoven správa finančních prostředkŧ z účtu veřejného zdravotního pojištění a jejich výplata za poskytnutou zdravotní péči poskytovatelŧm péče. Odvětví zdravotních pojišťoven je v současné době konsolidováno a v budoucnosti se připravuje komplexní řešení některých nedostatkŧ tohoto systému. Zpŧsob úpravy stávajícího systému závisí na výsledcích politických trendŧ v oblasti reformy zdravotně sociální oblasti. 50

51 SEZNAM ZKRATEK ČPZP ČR EU MÉDIA MZČR návštěva NKÚ OSVČ OZP RBP ZP specialista STEM VOZP VZP ČR ZP M-A ZP MV ZPŠ zubař Česká prŧmyslová zdravotní pojišťovna Česká republika Evropská unie Zdravotní pojišťovna MÉDIA Ministerstvo zdravotnictví České republiky návštěva, při které bylo provedeno klinické vyšetření Nejvyšší kontrolní ústav osoba samostatně výdělečně činná Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnancŧ bank a pojišťoven a stavebnictví Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna lékař, poskytující pojištěnci specializovanou ambulantní zdravotní péči Středisko empirických výzkumŧ Vojenská zdravotní pojišťovna Všeobecná pojišťovna České republiky Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky Zaměstnanecká pojišťovna Škoda zubní lékař LEGISLATIVNÍ ZKRATKY zákon č. 48/1997 Sb. - zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ zákon č. 592/1992 Sb. - zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ 51

52 zákon č. 551/1991 Sb. - zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisŧ zákon č. 280/1992 Sb. - zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisŧ zákon č. 550/1991 Sb. - zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění 52

53 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURA BIBLIOGRAFIE 1. DANĚK, A.; GLET, J. Zdravotní pojištění doporučeno ke studiu. 1. vydání. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., s. ISBN KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., s. ISBN MACH, J. Medicína a právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN X. 4. MACH, J. Zdravotnictví a právo:0 komentované předpisy. 2. vydání. Praha: Lexis Nexis CZ, s. ISBN: NĚMEC, J. Principy zdravotního pojištění. 1. vydání. Praha: Grada Publising, s. ISBN PEŠEK, J.; PAVLÍKOVÁ, J. Naše zdravotnictví a lékárenství v EU. 1. vydání. Praha: Grada publishing, a.s., s. ISBN: VURM, V. Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Nakladatelství TRITON, s. ISBN PRÁVNĚ ZÁVAZNÉ NORMY 8. Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonŧ s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisŧ. 9. Zákon č. 137/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. 10. Zákon č. 155/1995 Sb., o dŧchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ. 11. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ. 12. Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisŧ. 53

54 13. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisŧ. 14. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisŧ. 15. Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánŧ a o změně některých zákonŧ (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisŧ. 16. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonŧ. 17. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisŧ. 18. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisŧ. 19. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ. 20. Zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. 21. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisŧ. 22. Zákon č. 585/2004 Sb., zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování, ve znění pozdějších předpisŧ. 23. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ. 24. Zákon č. 548/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. INTERNETOVÉ ZDROJE 25. Centrum mezistátních úhrad. Úvodem [online]. Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: Česká správa sociálního zabezpečení. Určení státu pojištění [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: ČSÚ. Výdaje domácností na regulační poplatky. Výsledky zdravotnických účtŧ ČR v letech 2000 aţ 2008 [online]. Datum publikování: Datum poslední 54

55 aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: DANĚK, A.; GLET, J. Zdravotní pojištění po vstupu do Evropské unie [online]. Datum publikování: [cit ]. Dostupné na WWW: Kaptace, kapitační platba [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: Regulační poplatky metodický pokyn [online]. Datum publikování: Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: Svaz prŧmyslu a dopravy ČR, Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven ve 3. čtvrtletí roku 2010 [online]. Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: ŠMACH, P. Kapitační platba - slovník pojmŧ [online]. Datum publikování: [cit ]. Dostupné na WWW: VOJKŦVKA, V. Dohodovací řízení zatím beze změny jednacího řádu.[online]. 2002, roč. 4, č. 9 [cit ]. Dostupné na WWW: VZP. O nás [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: VZP. Výroční zpráva VZP ČR za rok 2009 [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: Zdravotní pojišťovny [online]. Datum publikování: Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: 55

56 37. Zdravotnictví v České republice vybrané ukazatele [online]. Datum poslední aktualizace: [cit ]. Dostupné na WWW: 56

57 PŘÍLOHY Loga zdravotních pojišťoven ČR 143 PŘÍLOHA Č zdrojem webové stránky zdravotních pojišťoven ČR 57