Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR

Transkript

1 Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR Mgr. Tomáš Červinka ředitel Odboru pojistného a správy pojistného Praha, Poslanecká sněmovna, leden 2015

2 Obsah: 1. Hlavní principy veřejného zdravotního pojištění v ČR 2. Základní právní předpisy 3. Definice veřejného zdravotního pojištění v České republice 4. Kategorie plátců a jejich charakteristiky 5. Nízkopříjmoví pojištěnci 6. Systém výběru a přerozdělování vybraného pojistného

3 1. Hlavní principy veřejného zdravotního pojištění v ČR Povinné pojištění Solidarita Svobodná volba pojišťovny Svobodná volba poskytovatele zdravotní péče

4 1. Hlavní principy veřejného zdravotního pojištění v ČR Povinný systém financovaný individuálními plátci, zaměstnavateli a státem. Příjemci: všichni, kdo mají trvalý pobyt, a zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Rodinní příslušníci: Odvozená práva pro rodinné příslušníky v souladu s nařízením ES 883/2004 (ve znění modifikace 06/05/2014) a dvoustrannými dohodami.

5 2. Základní právní předpisy Applicable statutory basis Act No. 48/1997 on Public Health Insurance (Zákon o veřejném zdravotním pojištění) Act No. 551/1991 on the General Health Insurance Institution (Zákon o všeobecné zdravotní pojišťovně) Act No. 280/1992 on Health Insurance Funds Zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách). Act No. 592/1992 on General Health Insurance Premiums (Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) Act No. 220/1991 on Czech Medical, Dental and Pharmaceutical Chambers (Zákon o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárenské komoře) Act No. 160/1992 on Non-State Health Care Facilities (Zákon o nestátních zdravotnických zařízeních) Act No. 378/2007 on Drugs (Zákon o léčivech) Act. No. 108/2006 on Social Services (Zákon o sociálních službách) Act. No. 20/1966 on Care for Public Health (Zákon o péči o zdraví lidu)

6 3. Definice veřejného zdravotního pojištění v České republice Systém ZP v ČR je založen na solidaritě (zdraví x nemocní, mladí x staří, bohatí x chudí). Zdravotní pojištění má charakter daně a zdravotní pojišťovny jsou z hlediska státní správy považovány za mimorozpočtové (svěřenecké) fondy. Poskytovaná zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění je pro každého stejná, bez ohledu na výši odvodů i bez ohledu na to, zda pojištěnec plní odvodové povinnosti. Pro všechny plátce je stanovena jediná sazba pojištění bez možnosti jakékoliv alternativy, pojistné není stanoveno na principech pojistné matematiky. Odvod pojistného závisí na výši příjmů pojištěnce. Jde o průběžný systém. Nejsou drženy žádné systémové rezervy, všechny vybrané prostředky se utrácejí na aktuálně čerpanou péči; pojištěnec se placením pojistného nezabezpečuje na stáří, ale zabezpečuje péči pro aktuálně potřebné (včetně sebe a svých blízkých) bez jakékoliv vazby na potřeby v příštích letech.

7 3. Zdravotní pojištění ČR kdo je zahrnut v systému osoby s trvalým pobytem na území ČR osoby bez trvalého pobytu, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem, resp. trvalým pobytem v ČR Ostatní, kteří do systému veřejného zdravotního pojištění (v.z.p.) zahrnuti nejsou, buď hradí zdravotní péči přímo, nebo mohou sjednat komerční zdravotní pojištění. Účast na veřejném zdravotním pojištění je povinná. Spadá-li osoba do systému v.z.p., musí si vybrat pojišťovnu a platit jejím prostřednictvím pojistné (daň) na veřejné zdravotní pojištění. Při jeho případném neplacení předepisuje pojišťovna sankční penále. Nepřihlásí-li se osoba k účasti na v.z.p. včas (ze zákona do osmi dnů), je jí pojistné (a sankční penále za jeho neplacení) vyměřeno zpětně.

8 3. Zdravotní pojišťovny v ČR a počty jejich pojištěnců % % % % % % % VZP VoZP ČPZP OZP ŠKODA ZPMV RBP k

9 3. Zdravotní pojišťovny v ČR a počty jejich pojištěnců = mužů ,8% ,0% ,3% ,4% ,0% ,1% ,3% VZP VoZP ČPZP OZP ŠKODA ZPMV RBP k

10 3. Zdravotní pojišťovny v ČR a počty jejich pojištěnců = žen ,0% ,2% ,4% ,6% ,2% ,3% ,4% VZP VoZP ČPZP OZP ŠKODA ZPMV RBP k

11 3. Přechody pojištěnců mezi zdravotními pojišťovnami k : Původní ZP Nová ZP VZP VOZP ČPZP OZP ZPŠ ZPMV RBP Odchody Saldo odch. a přích. VZP VOZP ČPZP OZP ZPŠ ZPMV RBP Příchody

12 4. Zdravotní pojištění ČR plátci pojistného a sazby Zaměstnanci: 13,5 % vyměřovacího základu (základu podléhajícímu dani z příjmu), minimum stanoveno na úrovni minimální mzdy, tj Kč (cca 54 USD). OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná, tj. samostatní podnikatelé): 13,5 % vyměřovacího základu, minimum stanoveno na základě průměrné mzdy v hospodářství (pro rok 2015 je Kč (76 USD); přes 70% OSVČ platí minimum) OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů): 13,5 % vyměřovacího základu odpovídajícího minimální mzdě Kč (tj Kč) Stát osoby, za které je plátcem pojistného stát (nezaopatřené děti, důchodci, uchazeči o zaměstnání atd. - stanoveno v zákoně). Od 1. července 2014 činí platba 845 Kč (37 USD), tedy zvýšení o 58 Kč oproti předcházejícímu období. Je možný souběh více kategorií. Pojištěnec může být zaměstnanec i OSVČ i státní pojištěnec a pojišťovna za něj inkasuje pojistné z titulu všech tří skutečností. Pozn.: průměrný roční náklad na pojištěnce je Kč (1.035 USD).

13 4. Zdravotní pojištění ČR hrazení pojistného Zaměstnanci: pojistné odvádí zaměstnavatel měsíčně hromadnou platbou za všechny zaměstnance v jedné částce na účet zdravotní pojišťovny. Pojistné je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd. OSVČ (samostatní podnikatelé): pojistné hradí formou záloh na pojistné a doplatku pojistného podle výsledků ročního daňového přiznání. OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů): pojistné odvádějí samostatně na účet zdravotní pojišťovny měsíční fixní platbou. STÁT: pojistné platí hromadně měsíčně na účet přerozdělování pojistného. Jednotlivým zdravotním pojišťovnám jsou následně vyplaceny finanční prostředky v rámci výsledků přerozdělování pojistného.

14 5. Nízkopříjmoví pojištěnci - státní Za vybrané skupiny pojištěnců platí pojistné stát (úplný výčet dán zákonem): Děti do 15 let, nezaopatřené děti do 26 let (studenti) Důchodci a osoby důchodového věku Ženy na mateřské dovolené Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce Osoby pobírající dávky v hmotné nouzi nebo nemocenské pojištění, osoby závislé na péči, osoby pečující Žadatelé o azyl a jiné mezinárodní ochrany Vězni a jiní delikventi Přes 50% pojištěnců patří do této skupiny, neodečteme-li pracující důchodce a výdělečně činné studenty, jde o 60% všech pojištěnců

15 5. Nízkopříjmoví pojištěnci - nestátní OBZP (Osoby bez zdanitelných příjmů): Osoby, které nemají žádný zdanitelný příjem, ale mají trvalý pobyt na území ČR a nepatří do žádné ze skupin, za něž platí stát Rentiéři a osoby o vlastní vůli nevýdělečně činné (např. ženy v domácnosti, studenti od 26let věku, dobrovolně nezaměstnaní) Nemajetní občané, kteří nejsou zachyceni ve státní sociální síti (nechtějí nebo na ni nemají nárok) Jde o cca 2,33 % pojištěnců, kteří představují cca 1,2% všech příjmů pojišťovny Jde o nejproblematičtější plátce VZP. Nemajetní pojištěnci nekomunikují a nemají žádný majetek, ze kterého by mohly být pohledávky uspokojeny.

16 5. Nízkopříjmoví pojištěnci zneužívání systému Černí pasažéři ve zdravotním pojištění Za černé pasažéry považujeme osoby, které čerpají zdravotní péči a přitom nesplňují podmínky pojištění nebo nehradí odpovídající pojistné. Například: Osoby bez trvalého pobytu se nechávají fiktivně zaměstnat, aby měly nárok na veřejné zdravotní pojištění za nejnižší možnou sazbu. Cílem je buď prokázání pojištění nebo proplacení náročného lékařského zákroku. Osoby s trvalým pobytem, které nehradí pojistné. Nárok na čerpání zdravotní péče se přitom nekrátí. Lze řešit např. tak, že neplatiči mají nárok jen na nutnou péči (Slovensko).

17 5. Statistické údaje k Položka Počet Pojištěnců Zaměstnavatelů Zaměstnání Zaměstnanců OSVČ OBZP Q Zaměstnání Souběh Zaměstnanec + Samoplátce Zaměstnanec + Státní pojištěnec Samoplátce + Státní pojištěnec Pojistné Zaměstnanci Samoplátci

18 6. Systém přerozdělování pojistného Úplné příjmové přerozdělení: 100% všech plateb za zdravotní pojištění v systému je sečteno a přerozděleno podle počtu pojištěnců a jejich věkové struktury (18 věkových skupin odlišených v pětiletých intervalech podle věku a pohlaví, na něž jsou stanoveny koeficienty průměrných nákladů) Nákladové přerozdělení : 80% nákladů přesahujících zvláště nákladnou péči (definována jako 15ti násobek průměrných nákladů na pojištěnce) je hrazeno podle klíče příjmového přerozdělování. Jde o cca 10% z celkových finančních toků, které finančně kompenzují poskytování péče za cca 0,80% nejnákladnějších klientů. Systém zaručuje rovnoprávné příjmy pojišťoven bez ohledu na příjmovou bonitu jejich klientů a jejich věkovou strukturu. Nevyplatí se tedy cílit na mladé a bohaté.

19 6. Nákladové indexy pro přerozdělování na v.z.p. pro rok 2015

20 6. Příklad přerozdělení vybraného pojistného prosinec 2014 Název ZP Počet pojištěnců Výběr pojistného Záloha na zvlášť nákladnou péči Přerozdělení dle indexů nákladovosti Výsledná částka připadající na pojišťovnu VZP VoZP ČPZP OZP ŠKODA ZPMV RBP

21 6. Příklad efektivita výběru pojistného VZP ČR Regionální pobočky Praha 97,68% 98,19% 98,42% 98,13% 98,58% 98,66% České Budějovice 96,94% 97,64% 97,69% 97,89% 98,14% 98,44% Ústí nad Labem 95,72% 96,43% 96,77% 96,62% 97,16% 97,84% Hradec Králové 97,04% 97,71% 98,13% 97,71% 98,47% 98,94% Brno 97,71% 98,15% 98,08% 98,28% 98,26% 99,10% Ostrava 97,25% 98,02% 97,80% 98,02% 98,48% 98,72% VZP ČR celkem 97,26% 97,86% 97,98% 97,91% 98,31% 98,65%

22 7. Co nás čeká a co nás (zřejmě) nemine Zvýšení spravedlnosti a transparentnosti systému přerozdělování vybraného pojistného o PCG model (zohlednění chronicity pojištěnců identifikovaných podle spotřeby vybraných léků) (2016) a následně o DCG model Koordinovaná péče pro vybrané skupiny chronických (nákladných) pojištěnců Nominální pojistné?

23 Děkuji za pozornost a za dotazy tomas.cervinka@vzp.cz