ANALÝZA PODMÍNEK POSKYTOVÁNÍ SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance ANALÝZA PODMÍNEK POSKYTOVÁNÍ SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ Analysis of Conditions for the Provision of a Consumer Credit Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Jan KRAJÍČEK, Ph.D. Autor: Silvie ŠINDELKOVÁ Brno, 2014

2

3 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Silvie Šindelková Analýza podmínek poskytování spotřebitelských úvěrů Analysis of Conditions for the Provision of a Consumer Credit Finance Ing. Jan Krajíček, Ph.D. Rok obhajoby: 2014 Anotace Předmětem práce Analýza podmínek poskytování spotřebitelských úvěrů je analýza nabídky spotřebitelských úvěrů bankovních i nebankovních poskytovatelů a následná komparace jejich podmínek poskytování. Na základě vyhodnocení získaných dat jsou podmínky jednotlivých poskytovatelů ohodnoceny a je stanoveno doporučení pro spotřebitele. První kapitola definuje spotřebitelský úvěr a zabývá se jeho členěním. Druhá kapitola se zabývá zákonem o spotřebitelském úvěru. Třetí kapitola se zabývá analýzou podmínek poskytování spotřebitelských úvěrů. Poslední kapitola je věnována hodnocení podmínek jednotlivých poskytovatelů a doporučením pro spotřebitele. Annotation The subject of the submitted thesis Analysis of conditions for the provision of a consumer credit is to analyse offer of consumer credits of banking and non banking providers and to compare its conditions for its provision. Based on gained data evaluation the conditions of individual providers are evaluated and recommendations for consumers are suggested. The first chapter defines consumer loans and deals with its classification. The second chapter is engages to the Consumer Credit Law. The third chapter deals with analysis of conditions for the consumer credit. The last chapter is devoted to the evaluation of conditions of individual providers and recommendation for consumers. Klíčová slova Spotřebitelské úvěry, roční procentní sazba nákladů, zákon o spotřebitelském úvěru Keywords Consumer loans, annual percentage rate, consumer credit law

4

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jana Krajíčka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6

7 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Janu Krajíčkovi, Ph.D. za odborné rady, připomínky a konzultace, které mi poskytoval během zpracovávání této diplomové práce.

8

9 Obsah 1. ÚVOD SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR Vymezení spotřebitelského úvěru a ostatních pojmů Druhy spotřebitelských úvěrů Úročení spotřebitelských úvěrů Roční procentní sazba nákladů Splácení spotřebitelských úvěrů Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů Nabízené produkty a služby Historický vývoj a současná situace na trhu spotřebitelských úvěrů Právní úprava spotřebitelského úvěru Smlouva o úvěru Práva a povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů Povinnost posouzení schopnosti spotřebitele splácet a úvěrové registry Práva a povinnosti žadatelů o spotřebitelský úvěr Analýza podmínek poskytování spotřebitelských úvěrů bankovní a nebankovní poskytovatelé Porovnání bankovních a nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů Analýza podmínek poskytování spotřebitelských úvěru vybraných poskytovatelů Srovnání podmínek neúčelových úvěrů Srovnání podmínek účelových úvěrů Obchodní podmínky a smluvní sankce spotřebitelských úvěrů Vyhodnocení, návrhy a doporučení pro spotřebitele Vyhodnocení analýzy Doporučení pro spotřebitele... 62

10

11 1. ÚVOD V dnešní době je na trhu velké množství poskytovatelů úvěrů jak bankovních, tak nebankovních. Čím dál více lidí se zadlužuje, a to i opakovaně. Úvěry jsou pro spotřebitele snadno dostupné i pro ty, kteří by od banky úvěr na základě vyhodnocení bonity klienta nedostali. To je způsobeno neetickým chováním některých poskytovatelů úvěrů, kteří využívají neochoty spotřebitele číst pozorně smluvní podmínky. Mnoho spotřebitelů se tak dostává do problémů, protože nejsou schopni splácet své závazky a sankce z prodlení jim dluhy zvyšují. Na reklamu s nabídkou finančních prostředků můžeme narazit každý den téměř všude. Vyskytují se v televizi, na billboardech, na internetu i ve veřejné hromadné dopravě. Poskytovatelé nás stále lákají, abychom si vzali půjčku na cokoliv. Reklamy se snaží tvářit výhodně, ale ne vždy tomu tak je. Proto je třeba se zaměřit na podmínky poskytnutí úvěru a věnovat jim určitou pozornost. Spotřebitel se tak může vyhnout nechtěným komplikacím. Cílem práce je analyzovat spotřebitelské úvěry a podmínky jejich poskytování a tyto podmínky vzájemně porovnat. Na základě získaných poznatků vyhodnotit podmínky u jednotlivých poskytovatelů a definovat doporučení pro spotřebitele. Jelikož poskytovatelé nabízejí rozmanitou škálu spotřebitelských úvěrů, od klasických a revolvingových úvěrů, přes úvěrové karty až po prodej na splátky, zaměřím se pouze na úvěry klasické účelové i neúčelové. Uvedu definici úvěru, jeho členění i úročení a rozeberu ho i z právního hlediska. Vycházet budu primárně ze zákona o spotřebitelském úvěru a zaměřím se na práva a povinnosti věřitelů i spotřebitelů. Spotřebitelské úvěry a ochrana spotřebitele jsou v poslední době hodně diskutovanými tématy. V diplomové práci provedu analýzu podmínek aktuálních účelových i neúčelových spotřebitelských úvěrů u vybraných poskytovatelů. Provedu vyhodnocení získaných poznatků a na jejich základě ohodnotím jednotlivé poskytovatele. Následně doporučím spotřebitelům, jak postupovat v případě, že uvažují o spotřebitelském úvěru. 3

12 2. SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR Spotřebitelské úvěry zaujímají důležité místo mezi úvěrovými produkty retailových bank. Jedná se o úvěry poskytnuté fyzickým osobám sloužící na předměty určené ke spotřebě, popřípadě k částečnému krytí spotřebitelských výdajů. Z pohledu doby splatnosti můžeme spotřebitelské úvěry zařadit do krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých úvěrů. 2.1 Vymezení spotřebitelského úvěru a ostatních pojmů Dle 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelský úvěr definován jako: odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Základní vymezení spotřebitelského úvěru tedy vychází ze zákona o spotřebitelském úvěru. Jsou však výjimky, na které se tento zákon nevztahuje. Mezi hlavní z nich patří 1 : úvěr poskytnutý na účely bydlení, v němž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti; úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty; úvěr nižší než Kč nebo vyšší než Kč; úvěr sjednaný ve formě nájmu věci nebo leasingu, kde není sjednáno právo nebo povinnost odkupu věci nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva; úvěr sjednaný ve formě průběžného poskytování služby nebo dodávání zboží, za které může spotřebitel platit v průběhu jeho poskytování formou splátek. Spotřebitel Fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 2 1 Viz 2 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 2 Viz 3 písm. a) Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 4

13 Z obecného hlediska lze tedy spotřebitelské úvěry vymezit: dle subjektů, kterým je poskytován pouze fyzické osoby; dle účelu, na který je poskytován musí být nepodnikatelský. Věřitel osoba, která nabízí či poskytuje spotřebitelský úvěr a jedná tak v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu povolání. 3 Zprostředkovatel osoba, která není věřitelem, ale za odměnu pomáhá věřiteli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru nebo nabízí spotřebitelům možnost uzavření smlouvy s věřitelem či smlouvy v jeho jméně uzavírá. 4 Také je třeba rozlišovat mezi úvěrem a půjčkou, protože velmi často dochází k jejich záměně: Úvěr poskytnutí prostředků věřitelem, kde se jedná výhradně o finanční prostředky. Uzavření úvěrové smlouvy znamená přislíbení prostředků věřitelem, pokud jej o ně dlužník požádá, a může vzniknout i v případě, kdy věřitel žadateli prostředky nepředá, ale na jeho požádání je předá třetí straně (např. prodejci nebo poskytovateli služby). Dlužník pak musí půjčené finanční prostředky vrátit i s úroky. Půjčka poskytnutí prostředků věřitelem, kde se nemusí jednat pouze o finanční prostředky, ale také o prostředky ve formě hmotného majetku. Předem jsou dohodnuty podmínky formy splácení a výše úroku či jiných odměn. Smlouva však vzniká až v okamžiku, kdy věřitel předmět smlouvy žadateli předá, jedná se tedy o tzv. reálnou smlouvu. Rozdíl mezi úvěrem a půjčkou je tedy v právní formě a předmětu transakce. Dalším rozdílem je také to, kdo úvěr či půjčku poskytuje. Úvěr může poskytnout pouze ten, jehož předmětem podnikání je poskytování úvěrů. Smlouva o půjčce může být uzavřena s kýmkoliv. 3 Viz 3 písm. b) Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 4 Viz 3 písm. c) Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 5

14 V souvislosti se spotřebitelskými úvěry se také velmi často hovoří o lichvě, která je vymezena trestním zákoníkem: Lichva zneužití něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, poskytnutí nebo přislíbení plnění sobě nebo jinému, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo uplatnění takovéto pohledávky či převedení této pohledávky na sebe v úmyslu ji uplatnit. 5 V porovnání s ostatními druhy úvěrů zde můžeme najít určité odlišnosti, na které musí brát banky ohled 6 : objekty úvěrů slouží ke spotřebě a nevytvářejí tedy finanční zdroje pro splácení úvěru vlastní cash flow (na rozdíl od podnikatelských úvěrů, kde úvěrovaný objekt cash flow vytváří a ze kterého je pak úvěr splácen). Finančním zdrojem pro splácení úvěru jsou zde příjmy klienta bez návaznosti na objekt úvěru, z hlediska posuzování rizikovosti úvěru tedy nehraje úvěrovaný objekt důležitou roli; podkladové informace o klientovi obsažené v žádosti o úvěr jsou u spotřebitelských úvěrů méně kvalitní než v případě klientů firem. To je způsobeno celkovým rozsahem informací (u podnikatelských subjektů je analýza úvěruschopnosti mnohem rozsáhlejší a podrobnější), jejich nižší vypovídací schopností a také složitějšími možnostmi banky, jak si tyto informace ověřit. Důležitou roli hrají při posuzování úvěruschopnosti klienta žádajícího o spotřebitelský úvěr informace z úvěrového registru; výše spotřebitelských úvěrů je podstatně nižší než výše úvěrů u podnikatelských subjektů. Fixní náklady banky na poskytnutí a správu úvěru musejí být tedy úměrné jejich velikosti tzn. relativně nízké. Náklady spojené s úvěrem by měly být minimalizovány, zároveň by ale měla být banka schopna správně posoudit, zdali úvěr poskytnout či nikoliv. Metody používané pro posouzení úvěruschopnosti klienta by měly s dostatečnou přesností vyloučit špatné a nevyloučit dobré klienty. Z těchto důvodů používají banky u spotřebitelských úvěrů jejich standardizaci a scoringové metody při posuzování bonity klientů; 5 Viz 218 Zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 6 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, s

15 schopnost průměrného klienta žádajícího o spotřebitelský úvěr posoudit veškeré podmínky úvěrové smlouvy je objektivně obecně nižší v porovnání s podnikatelskými subjekty. Z tohoto důvodu reguluje vztahy mezi poskytovatelem a příjemcem úvěru zákon o spotřebitelském úvěru, ze kterého bance plynou některé další povinnosti; u bank je vyžadován adekvátní přístup při rozhodování o poskytnutí úvěru, a to z toho důvodu, že existuje určité riziko, že spotřebitelé mají tendenci k předlužení. Zároveň je potřeba, aby existoval informační systém, ze kterého by mohly banky zjistit, jak je daný klient zadlužen u dalších poskytovatelů úvěrů. 2.2 Druhy spotřebitelských úvěrů Spotřebitelské úvěry můžeme dle Dvořáka členit podle různých kritérií 7 : dle subjektu, který úvěr poskytuje; dle způsobu poskytování; dle účelu, na který je úvěr poskytnut; dle zajištění úvěru. Z hlediska subjektu, který úvěr poskytuje, dělíme úvěry na: přímé spotřebitelské úvěry úvěr je poskytnut přímo bankou nebo jinou finanční institucí. Smluvní vztah je tedy uzavřen mezi bankou a klientem; nepřímé spotřebitelské úvěry úvěr je poskytnut za pomoci prostředníka, kterým je společnost prodávající zboží a služby na spotřebitelský úvěr. Obchodník prodávající zboží a služby se buď refinancuje u banky, nebo vystupuje pouze jako zprostředkovatel úvěru pro banku. Z hlediska způsobu poskytování můžeme úvěry rozdělit na: jednorázové spotřebitelské úvěry je sjednána určitá částka, která je poskytnuta najednou, po splacení úvěru ve sjednané době úvěrový vztah končí; revolvingové spotřebitelské úvěry částka je sjednána ve formě stanovení úvěrového rámce, do kterého může klient čerpat peněžní prostředky. Splácení pak probíhá průběžným připsáním peněžních prostředků na účet např. došlý 7 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, s

16 měsíční příjem. Tím se znovu uvolní úvěrový rámec a klient může prostředky znovu čerpat. Úroky jsou u tohoto typu úvěru placeny pouze z čerpané částky. Úvěr je, jak již napovídá jeho princip fungování, neúčelový. Revolvingový typ úvěru se poskytuje nejčastěji ve formě kontokorentního úvěru nebo úvěrové karty. Z hlediska účelu, na který je úvěr poskytován, se úvěry dělí na: účelové úvěry slouží na financování pouze spotřebních předmětů nebo služeb. Tento typ úvěru nejčastěji poskytují přímo obchodníci prodávající spotřební zboží na úvěr; neúčelové úvěry jsou poskytovány buď jako revolvingové úvěry nebo jednorázové úvěry, u kterých banka nezkoumá účel jejich použití. Výše neúčelových úvěrů bývá zpravidla nižší než u úvěrů účelových. Z hlediska zajištění se spotřebitelské úvěry dělí na: nezajištěné úvěry splacení úvěru není ničím zajištěno. Jedná se většinou o úvěry menší, nebo o úvěry, které jsou poskytovány bonitním klientům; zajištěné úvěry splacení úvěru je zajištěno zajišťovacím nástrojem, nejčastěji se jedná o ručení jiné osoby. 2.3 Úročení spotřebitelských úvěrů Jelikož jsou spotřebitelské úvěry pro banku více rizikové, jsou také úrokové sazby relativně vysoké. Pro úročení spotřebitelských úvěrů jsou v zákoně o spotřebitelském úvěru stanovena určitá pravidla. Je to z toho důvodu, že pro klienta nemusí být stanovená úroková sazba dostatečně transparentní a nemusí tak správně posoudit, jaké všechny závazky mu ze smlouvy plynou. Proto musí každá smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovat roční procentní sazbu nákladů (to platí, i pokud se jedná například o nabídku spotřebitelského úvěru prostřednictvím reklamy nebo o nabídku, ve které je uvedená úroková sazba nebo jakýkoliv jiný údaj týkající se nákladů na úvěr). 8

17 2.3.1 Roční procentní sazba nákladů Zákon o spotřebitelském úvěru definuje roční procentní sazbu nákladů jako: celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru. 8 Celkovými náklady se pak podle zákona o spotřebitelském úvěru rozumí: veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou věřiteli známy. 9 Do těchto nákladů se započítávají i náklady na doplňkové služby spotřebitelského úvěru, pokud je uzavření smlouvy o úvěru podmíněno uzavřením smlouvy o těchto doplňkových službách. Nezahrnují se tam však náklady související s neplněním některého ze závazků stanovených ve smlouvě o spotřebitelském úvěru nebo jiné náklady než je kupní cena zboží nebo služby, které musí spotřebitel zaplatit bez ohledu na to, zda došlo k čerpání úvěru či nikoliv. Vidíme tedy, že rozdíl mezi úrokem a roční procentní sazbou nákladů je ten, že úrok obsahuje pouze informace o tom, jaká je cena vypůjčených peněz, kdežto roční procentní sazba nákladů zahrnuje veškeré informace o nákladech spojených s daným úvěrem. Kromě úroku, který je nejvyšším nákladem, mohou být ostatními náklady 10 : poplatky za uzavření smlouvy (administrativní náklady), poplatky za správu úvěru, poplatky za vedení účtu, poplatky za převody peněžních prostředků; 8 Viz 3 písm. d) Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 9 Viz 3 písm. e) Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 10 NACHER, Vilém. Co je tedy to často zmiňované RPSN. Bankovnipoplatky.com [online] [cit ]. Dostupné z: je tedy to casto zminovane rpsn 613.html 9

18 první navýšená splátka, pojištění schopnosti splácet apod. Když tedy máme dva úvěry, které jsou úročeny stejnou úrokovou sazbou, neznamená to, že náklady na ně vynaložené budou stejné. U prvního úvěru si může subjekt například připočítat pouze náklad v podobě poplatku za uzavření smlouvy, kdežto druhý si může připočítat nákladů více. Proto by se měl spotřebitel při výběru spotřebitelského úvěru rozhodovat na základě roční procentní sazby nákladů, ve které jsou započítány veškeré náklady související s úvěrem. Základní rovnice pro výpočet roční procentní sazby nákladů je určena v příloze č. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Rovnice odpovídá celkové současné hodnotě čerpání na jedné straně a celkové současně hodnotě splátek a plateb poplatků na druhé straně na ročním základě. Roční procentní sazba nákladů se vypočítá podle následujícího vzorce 11 : 1 1 kde X hledaná roční procentní sazba nákladů m číslo posledního čerpání k číslo čerpání, proto 1<k<m C k částka čerpání k t k interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 až m, proto t 1 = 0 m číslo poslední splátky l číslo splátky D l výše splátky S l interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů splátek nebo úhrad poplatků č. 1 až m Pozn.: Pro délku roku se používá 365 dnů nebo 366 dnů v přestupných letech, 52 týdnů nebo 12 měsíců stejné délky. Pro průměrnou délku tohoto měsíce se předpokládá 30,41666 dnů (tj. 365/12) bez ohledu na to, jestli je rok přestupný či nikoliv. 11 Viz Příloha č. 5 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 10

19 Výsledek výpočtu se vyjádří s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Pro zaokrouhlování na určitý počet desetinných míst platí následující pravidlo: Je li číslice na desetinném místě za desetinným místem, na které se zaokrouhluje, větší než 5 nebo rovna 5, zvýší se číslice na zaokrouhlovaném desetinném místě o jedničku. Platí, že čerpané a splácené částky si nemusí být v různých okamžicích rovny a také nemusí být placeny ve stejných časových intervalech. Počátečním datem je datum prvního čerpání. Výpočet roční procentní sazby nákladů předpokládá, že bude úvěr trvat po dobu, která byla dohodnuta, a že spotřebitel i věřitel splní své povinnosti řádně a včas. Pokud smlouva o spotřebitelském úvěru umožňuje změnu úrokové sazby nebo změnu výše plateb souvisejících s úvěrem, které jsou zahrnuty do roční procentní sazby nákladů, ale nebylo možné je v době výpočtu vyčíslit, vychází se z předpokladu, že úroková sazba a ostatní platby zůstávají neměnné a budou platit až do vypršení platnosti této smlouvy. V případě, kdy dosud nebyla dohodnuta horní hranice spotřebitelského úvěru, předpokládá se, že je ve výši Kč. Není li známa doba trvání spotřebitelského úvěru, použije se pro výpočet roční procentní sazby nákladů doba 3 měsíce. 12 Ve smlouvě musí být také uvedeno, za jakých podmínek, které nesmí záviset pouze na vůli věřitele, může být roční procentní sazba nákladů upravena. O všech změnách roční procentní sazby nákladů musí věřitel spotřebitele informovat. Není li možné roční procentní sazbu nákladů stanovit, je povinností věřitele, aby ve smlouvě o spotřebitelském úvěru uvedl maximální výši úvěru, výši plateb souvisejících s úvěrem a podmínky, za kterých lze tyto platby měnit Splácení spotřebitelských úvěrů Způsob splácení úvěru může mít několik variant. Zaleží na povaze a výši úvěru, může být také přizpůsoben potřebám klienta i podmínkám banky, která úvěr poskytuje. Základní způsoby splácení můžou mít tyto podoby 14 : jednorázově v době splatnosti, 12 Viz 10 a příloha č. 5 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 13 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, s DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, s

20 po uplynutí výpovědní lhůty, průběžné splácení, v pravidelných splátkách, v pravidelných anuitách. Jednorázově v době splatnosti celková částka úvěru je splacena najednou po konci doby splatnosti, která je předem pevně určená. Úroky jsou však splatné na konci period, sjednaných ve smlouvě (obvykle 1, 3, 6 nebo 12 měsíců). Po uplynutí výpovědní lhůty úvěr je poskytován na neurčitou dobu, ale je sjednána výpovědní lhůta, pro jeho vypovězení. Bývá sjednána i minimální lhůta splatnosti, po kterou nesmí spotřebitel úvěr vypovědět. Celková částka úvěru je pak splatná po uplynutí výpovědní lhůty od vypovězení úvěru a to jednorázově. Úroky jsou pak splatné opět na konci dohodnutých period (1,3,6 nebo 12 měsíců). Průběžné splácení úvěr je splácen klientem průběžně, ale nepravidelně ze svých příjmů. Tento typ splácení se týká různých typů kontokorentních úvěrů, kdy má klient běžný účet, ze kterého čerpá peněžní prostředky platbou z tohoto účtu. Úvěr je následně splácen došlými platbami na běžný účet. V pravidelných splátkách úvěr je splácen průběžné a pravidelně. Úhrady splátek probíhají v měsíčních, čtvrtročních, půlročních nebo ročních intervalech. Předem je sjednána pevná částka výše ročního úmoru úvěru, která je určena absolutně nebo procentem z původní výše úvěru. Úroky jsou splatné najednou s jednotlivými splátkami. Jednotlivé výše splátek se tedy mění v závislosti na částce připadající na úroky z nesplacené části úvěru. Princip splácení si uvedeme na příkladu v tabulce (Tabulka 1). Tabulka 1 Princip splácení úvěru v pravidelných splátkách Výše úvěru = Kč, splatnost 4 roky, splátky 1 ročně, úrok 5 % p.a., výše úmoru Kč Rok Úvěr na počátku roku Úroky (5 %) Úmor Splátka Úvěr na konci roku

21 V pravidelných anuitách úvěr je splácen pravidelně stejně vysokými splátkami anuitami. Ty jsou po celou dobu splácení úvěru neměnné, mění se jen jejich složení z pohledu podílu, který připadá na úmor a na úroky. Výše roční anuity lze vypočítat ze vztahu: Kde a p.a. roční výše anuity U výše úvěru i p.a. roční úroková sazba vyjádřená jako desetinné číslo n doba splatnosti v letech Ze vzorce vidíme, že roční výše anuity se s rostoucí úrokovou sazbou zvyšuje a s prodlužující se dobou splatnosti naopak snižuje. Vzorec lze upravit tak, abychom dostali vzorec pro výpočet měsíční, čtvrtletní, půlroční nebo jiné anuity. Každá splátka se skládá z části, která připadá na úmor a z části, která připadá na úrok. V čase se výše části připadající na úrok snižuje a zvyšuje se část připadající na úmor. Princip splácení si uvedeme na příkladu v tabulce (Tabulka 2) Tabulka 2 Princip splácení úvěru v pravidelných anuitách Výše úvěru = Kč, splatnost 4 roky, splátky 1 ročně, úrok 5 % p.a. Rok Úvěr na počátku roku Úroky (5 %) Úmor Anuita Úvěr na konci roku

22 2.5 Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů Poskytovateli spotřebitelských úvěrů mohou být banky, nebankovní instituce, ale i podnikatelé, kteří prodávají své zboží tzv. na splátky. Mohou to být právnické i fyzické osoby, které musí podnikat v rámci vázané živnosti, což je podmínkou pro soustavné poskytování spotřebitelských úvěrů. To platí i v případě zprostředkovatelů úvěrů. Provozování této činnosti bez získání povolení je považováno za správní delikt. Pro získání koncese k provozování této vázané živnosti je třeba splnění požadavků na odbornou způsobilost. Jestliže se jedná o nabídku zprostředkování spotřebitelského úvěru, musí být rozsah nabízeného zprostředkování uveden v reklamě. Od subjektů nabízejících spotřebitelské úvěry je možné žádat prokázání se živnostenským oprávněním pro tuto činnost. Poctiví poskytovatelé spotřebitelských úvěrů respektují zákon, působí na trhu otevřeně, poskytují všechny patřičné informace o společnosti i o svých produktech, s odpovědností posuzují úvěruschopnost žadatelů a jsou náležitě kapitálově. 15 V současné době jsou spotřebitelské úvěry rozděleny mezi poskytovatele takto: 15 Charakteristika spotřebitelského úvěru. Česká leasingová a finanční asociace [online] [cit ]. Dostupné z: 14

23 Graf 1: Spotřební úvěry domácností k (v mil. Kč) Spotřební úvěry domácností (v mil. Kč) , , Banky a družstevní záložny Ostatní finanční instituce Pramen: Vlastní konstrukce podle dat na stránkách ČNB 16 Spotřební úvěry poskytnuté domácnostem dosáhly k téměř 266 miliard Kč. Z grafu vidíme, že bankovní instituce převládají v poskytování spotřebních úvěrů nad ostatními finančními institucemi. 75 % těchto úvěrů bylo poskytnuto bankami a družstevními záložnami, 25 % ostatními finančními institucemi Nabízené produkty a služby Nejčastěji se můžeme setkat s nabídkou těchto produktů 17 : Neúčelový úvěr jak již název napovídá, není třeba, aby žadatel dokládal účel použití peněžních prostředků. Výše úvěru nebývá vysoká a je klientovi poskytnuta převodem na bankovní účet nebo v hotovosti. Úvěr je vhodný v případě nenadálé finanční potřeby k překonání přechodné tíživé finanční situace, např. mimořádná rodinná událost. Výše a počet splátek jsou předem přesně stanoveny. Účelový úvěr v případě účelových úvěrů se nejčastěji jedná o platbu za zboží či službu v místě jejich prodeje. Může se jednat ale také o úvěr na realizaci jiných klientových 16 Česká národní banka ARAD Databáze časových řad ARAD >> Hlavní ukazatele [online] [cit ]. Dostupné z: 17 Charakteristika spotřebitelského úvěru. Česká leasingová a finanční asociace [online] [cit ]. Dostupné z: 15

24 záměrů, např. dovolená nebo rekonstrukce bydlení. Výše poskytnutých prostředků odpovídá účelu financování. Tento typ úvěru je vhodný v případě nutné potřeby získání dané věci či služby, když spotřebitel nemá možnost zaplatit z hotovosti, nebo pro financování dřívějších spotřebitelových závazků u jiných věřitelů. Výše a počet splátek jsou zde opět stanoveny. Úvěrová karta (revolvingový úvěr) v tomto případě je klientovi poskytnut úvěrový rámec, z něhož může pomocí úvěrové karty peněžní prostředky čerpat, jedná se o tzv. obnovitelný úvěr. Úvěr je splácený postupně, s každou splátkou se navyšuje úvěrový rámec dochází k obnově disponibilních prostředků. Výše splátek není pevně daná, bývá určena pouze její minimální výše. Úvěr je vhodný v případě bezhotovostních plateb za zboží a služby denní potřeby, ale také pouze pro příležitostné nákupy. Může se jednat také o výběry hotovosti. Kromě zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tento způsob poskytování úvěrů ještě zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Aktuální rozložení spotřebitelských úvěrů mezi jeho jednotlivé druhy: Graf 2: Spotřební úvěry podle druhového hlediska k (v mil. Kč) Spotřební úvěry podle druhového hlediska k (v mil. Kč) 12271, ,5 debetní zůstatky na BÚ , ,6 pohledávky z karet spotřebitelské účelové úvěry na zboží a služby spotřebitelské neúčelové úvěry Pramen: Vlastní konstrukce podle dat na stránkách ČNB Česká národní banka ARAD Databáze časových řad ARAD >> Měnová a finanční statistika >> Bankovní statistika (obchodní banky) >> Úvěry >> Klientské >> Domácnosti [online] [cit ]. Dostupné z: a=1%2c2%2c3%2c4%2c5%2c6&p_strid=abbaf&p_od=199301&p_do=201311&p_lang=cs&p_format=0&p_de csep=%2c. 16

25 Z grafu vidíme, že většina spotřebitelských úvěrů je poskytnuta jako úvěr neúčelový. Celkový objem poskytnutých spotřebních úvěrů dosahuje 195 miliard Kč, neúčelové úvěry tvoří 72 % všech poskytnutých úvěrů. 2.6 Historický vývoj a současná situace na trhu spotřebitelských úvěrů V této podkapitole se podíváme na vývoj celkové zadluženosti domácností, na vývoj spotřebitelských úvěrů dle druhového hlediska a na vývoj úrokových sazeb. V grafu č. 3 vidíme vývoj půjček domácnostem. Z trendu grafu vyplývá, že největší podíl mají na úvěrech domácnostem hypoteční úvěry, které od roku 2001 začaly strmě stoupat (tvoří zhruba 71 % celkové výše úvěrů). Největší podíl na nich mají hypoteční úvěry na bydlení, dále překlenovací a standardní úvěry ze stavebního spoření a spotřebitelské úvěry na nemovitosti. Když se podíváme, jak si mezi ostatními úvěry stojí úvěry spotřební, tak vidíme, že z celkové výše půjček tvoří zhruba 17 %. Graf 3: Celkové úvěry domácnostem (v mil. Kč) 17

26 Pramen: ČNB 19 V grafu č. 4 se na spotřební úvěry a jejich strukturu podíváme podrobněji. Z grafu jasně vidíme, že podstatnou část zaujímají úvěry neúčelové, což jsme si již ukázali v grafu č. 2. Neúčelové úvěry zaznamenávaly až do roku 2009 významný meziroční nárůst, který dosahoval v průměru třicet procent. Od roku 2009 zaznamenaly stagnaci a mírný pokles, což bylo způsobeno nárůstem úvěrů z karet. Graf 4: Spotřební úvěry podle druhového hlediska (v mil. Kč) Pramen: ČNB Česká národní banka ARAD Databáze časových řad ARAD >> Měnová a finanční statistika >> Bankovní statistika (obchodní banky) >> Úvěry >> Klientské >> Domácnosti [online] [cit ]. Dostupné z: ka=1%2c2%2c7%2c12%2c13%2c14%2c15&p_strid=abbaf&p_od=199301&p_do=201311&p_lang=cs&p_for mat=4&p_decsep=%2c. 20 Česká národní banka ARAD Databáze časových řad ARAD >> Měnová a finanční statistika >> Bankovní statistika (obchodní banky) >> Úvěry >> Klientské >> Domácnosti [online] [cit ]. Dostupné z: 18

27 Na konci 90. let došlo k výrazné změně chování domácností. Příčinu tohoto chování můžeme hledat ve změně úrokových sazeb úvěrů, protože ty odpovídají ceně zapůjčených finančních prostředků. Vývoj úrokových sazeb si znázorníme v grafu č. 5. Vidíme, že v průběhu 90. let byly úrokové sazby dosti pohyblivé, na konci 90. let však došlo k ustálení a k jejich následnému trvalému poklesu, který pokračuje až do současnosti. Na tento jev domácnosti reagovaly zvýšením poptávky po nových úvěrech, a to ve všech segmentech úvěrového trhu. 21 Graf 5: Úrokové sazby z nově čerpaných úvěrů domácnostmi Pramen: ANTOŠ, O. Analýza zadluženosti českých domácností. Měšec.cz [online]. 2005, [cit ]. Dostupný na WWW: < att/mesec_cz studie_o_zadluzenosti_ceskych_domacnosti pdf>. ka=2%2c3%2c4%2c5%2c6&p_strid=abbaf&p_od=199301&p_do=201311&p_lang=cs&p_format=4&p_decsep =%2C. 21 ANTOŠ, O. Analýza zadluženosti českých domácností. Měšec.cz [online]. 2005, [cit ]. Dostupný na WWW: < att/mesec_cz studie_o_zadluzenosti_ceskych_domacnosti pdf>. 19

28 3. Právní úprava spotřebitelského úvěru Spotřebitelský úvěr je v České republice upraven zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, kterým byla do našeho právního řádu transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 87/102/EHS, která této směrnici předcházela. Nová směrnice 2008/48/ES byla přijata za účelem posílení práv spotřebitelů a členským státům nepovoluje zachovávat ani zavádět jiná vnitrostátní ustanovení, než která jsou stanovena touto směrnicí jedná se o tzv. princip úplné harmonizace 22. Toto omezení je platné pouze pro ustanovení harmonizovaná touto směrnicí. Z těchto dokumentů vyplývají určité náležitosti, které je třeba u poskytnutí spotřebitelského úvěru splnit. Tímto je zajištěna větší transparentnost a lepší podmínky pro žadatele o úvěr. Dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru vykonává Česká obchodní inspekce 23, kromě dozoru nad činností subjektů, u nichž dozor vykonává Česká národní banka Smlouva o úvěru Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí splňovat určité podmínky. Ty jsou popsány v 6 zákona o spotřebitelském úvěru a dále v příloze 3 tohoto zákona. Smlouva o spotřebitelském úvěru může mít pouze písemnou formu. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. Dále musí smlouva obsahovat jasně, výstižně a zřetelně uvedené tyto informace 25 : druh spotřebitelského úvěru a kontaktní údaje smluvních stran; dobu trvání spotřebitelského úvěru, jeho celkovou výši a podmínky jeho čerpání; roční procentní sazbu nákladů, celkovou částku splatnou spotřebitelem vypočtenou k okamžiku uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr; 22 DVOŘÁKOVÁ, Iva. Komunitární právní úprava spotřebitelského úvěru v praxi. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2010, s Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 24 Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 25 Viz Příloha č. 3 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 20

29 výpůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a informace o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby; výši, počet a četnost plateb, které má spotřebitel provést; lhůty a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové poplatky, mají li být poplatky a úroky splaceny bez umoření jistiny; informaci o právu na odstoupení od smlouvy, ve které se úvěr sjednává, lhůtě, během níž může od smlouvy odstoupit, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle 11 odst. 3, jakož i o částce úroku splatné za den; informaci o právech vyplývajících z 14 odst. 3 a 4 a podmínkách jejich uplatnění; informaci o právu na předčasné splacení úvěru, o případném právu věřitelů na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení; úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy; požadavek na případné zajištění nebo pojištění; informaci o postupu v případě ukončení smluvního vztahu; informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra. Pokud smlouva o spotřebitelském úvěru nemá písemnou formu, neobsahuje informace z přílohy 3 zákona o spotřebitelském úvěru nebo nebyla spotřebiteli poskytnuta v jednom vyhotovení, může spotřebitel tuto skutečnost u věřitele uplatnit. Když se tak stane, je úvěr již od počátku trvání úročený ve výši diskontní sazby České národní banky, která byla platná v době uzavření smlouvy. Ujednání o jiných platbách se stávají neplatnými s účinností ode dne, kdy tuto skutečnost uplatní spotřebitel u věřitele. 26 Nesplnění povinností uvedených v 6 zákona o spotřebitelském úvěru je tímto zákonem považováno za správní delikt, za který může být uložena pokuta až do výše Kč. Dle zákona však nemá nesplnění informační povinnosti nebo písemné formy za následek neplatnost smlouvy. 26 Viz 8 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 21

30 Smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru Smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr a která je závislá na smlouvě o koupi zboží nebo poskytnutí služby. Pokud spotřebitel odstoupí od smlouvy o koupi zboží nebo poskytnutí služby, na jehož zaplacení byl použit spotřebitelský úvěr, zaniká i smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru. Spotřebitel je o tom povinen věřitele informovat a věřitel za to nesmí spotřebitele žádným způsobem sankcionovat. Jestliže prodávající nebo poskytovatel služby nevrátí spotřebiteli peněžité plnění, ručí za vrácení věřitel Práva a povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů jsou vázáni zákonem o spotřebitelském úvěru k plnění informačních povinností vůči spotřebitelům. Při nabízení spotřebitelského úvěru nebo také jeho zprostředkování reklamou, jejíž součástí jsou jakékoliv údaje o nákladech na tento úvěr, musí reklama obsahovat určité náležitosti 28 : roční procentní sazbu nákladů; výpůjční úrokovou sazbu včetně údajů o veškerých poplatcích, které jsou součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele; celkovou výši spotřebitelského úvěru; výši jednotlivých splátek a celkovou splatnou částku; dobu trvání úvěru; cenu a výši případné zálohy, pokud se jedná o odloženou platbu za dané zboží nebo službu; informaci o povinnosti uzavření smlouvy o doplňkové službě související s úvěrem, pokud je tato smlouva podmínkou pro jeho získání a náklady na tuto službu nejsou předem zjistitelné. 27 Viz 14 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 28 Viz příloha č. 1 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 22

31 Dále je poskytovatel povinen uvést určité informace s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy nebo před podáním závazného návrhu na uzavření takové smlouvy spotřebitelem. Všechny tyto informace musí být přitom stejně výrazné a poskytnuty na speciálních formulářích uvedených v přílohách č. 6 a č. 7 v zákoně o spotřebitelském úvěru. Uvedením informací tímto způsobem poskytovatel splnil své informační povinnosti dle zákona upravujícího smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku 29. Mezi informace, které musí být poskytnuty spotřebiteli před uzavřením smlouvy, patří 30 : druh spotřebitelského úvěru; informace o věřiteli (a případně zprostředkovateli) poskytujícího úvěr; celková výše spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání; doba trvání úvěru; v případě úvěru ve formě odložené platby za zboží či službu a smluv o vázaném úvěru, informace o tomto zboží či službě a jejich ceně, která by byla zaplacena bez použití úvěru; výpůjční úroková sazba, podmínky upravující její použití, případně informace o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu; dále dobu, podmínky a postup pro její změnu; celková částka splatná spotřebitelem a roční procentní sazba nákladů včetně reprezentativního příkladu, u které je věřitel povinen zohlednit požadavky sdělené spotřebitelem; výše, četnost a počet plateb, které musí spotřebitel provést; poplatky za vedení účtu, na kterém se zaznamenávají platební transakce a čerpání, včetně poplatků za používání platebních prostředků a veškerých ostatních poplatků vyplývajících ze smlouvy; případné další povinnosti jako hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy nebo povinnost uzavření smlouvy o doplňkové službě; důsledky a sankce vyplývající z prodlení spotřebitele; informace o případném požadovaném zajištění; informace o právu na odstoupení od smlouvy, ve které se úvěr sjednává; 29 Viz 54b občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů 30 Viz příloha č. 2 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 23

32 informace o právu na předčasné splacení úvěru, popřípadě právu věřitele na náhradu vzniklých škod a způsobu jejich stanovení; informace o právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je li na jejím základě žádost o úvěr zamítnuta; informace o právu spotřebitele na bezplatné obdržení kopie návrhu smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr; doba, po kterou je věřitel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo návrhem na uzavření této smlouvy; informace o skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru. Povinností poskytovatele úvěru je také náležité vysvětlení všech těchto povinných informací, aby byl spotřebitel schopen správně posoudit, zda navrhovaný úvěr odpovídá jeho potřebám a také finanční situaci. Věřitel by neměl zapomenout na základní informace o produktech, důsledky z prodlení a následné dopady na spotřebitele. Tyto povinnosti platí také v případě, že je úvěr nabízen nebo sjednáván zprostředkovatelem. Pokud splní některou z povinností zprostředkovatel, má se za to, že ji splnil i věřitel. 31 Po celou dobu trvání úvěru je poskytovatel povinen spotřebitele informovat o všech změnách výpůjční úrokové sazby, změnách výše splátek a jejich četnosti z toho vyplývající. To vše s dostatečných předstihem před nabytím nové úrokové sazby. Pokud smlouva o úvěru na dobu určitou obsahuje dohodu o umoření jistiny, je věřitel povinen spotřebiteli na požádání bezplatně poskytnout výpis z účtu v podobě tabulky umoření. 32 Pokud je poskytova n spotr ebitelsky u ve r ve forme moz nosti pr ec erpa nı nebo spotr ebitelsky u ve r na dobu neurc itou, avs ak lis ıćı se od u ve ru s moz nostı pr ec erpa nı, 31 Viz 5 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 32 Viz 7 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 24

33 ma poskytovatel u ve ru povinnost pravidelne informovat spotr ebitele o te chto na lez itostech 33 : obdobı, na ktere se vy pis z u c tu vztahuje; c a stka a datum c erpa nı spotr ebitelske ho u ve ru; zu statek z pr edchozı ho vy pisu a jeho datum; novy zu statek; datum a vy s e plateb provedeny ch spotr ebitelem; pouz ita u rokova sazba; ves kere poplatky se spotr ebitelsky m u ve rem souvisejıćı, zaplacene v dane m obdobı ; minima lnı c a stka, ktera ma by t spotr ebitelem zaplacena. Výpověď spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou Pokud je sjednáno ve smlouvě, má věřitel ze zákona 34 právo spotřebitelský úvěr vypovědět. Výpověď musí být písemná a výpovědní lhůta nesmí být kratší než dva měsíce. Věřitel může také z objektivních důvodů ukončit spotřebiteli oprávnění úvěr čerpat. V tomto případě, pokud je to možné, je povinen spotřebitele předem o této skutečnosti a důvodech, které ho k tomu vedly, informovat. 35 Vyloučení použití směnky nebo šeku a telefonního čísla s vysokými sazbami Novela zákona o spotřebitelském úvěru zakazuje použití směnek a šeků jako nástrojů ručení. Důvodem bylo zvýšení ochrany spotřebitele z důvodu zneužívání ručení směnkami poskytovateli. Věřitelé totiž velmi často směnky postoupili na další subjekty, nejčastěji zahraniční, a ty pak vymáhaly po spotřebitelích plnění i přesto, že už spotřebitelé měli úvěr včas a řádně splacený. Spotřebitelé pak museli zaplatit jak směnku, tak náklady směnečného řízení. 36 Pokud věřitel nebo zprostředkovatel poruší 33 Viz příloha č. 4 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 34 Viz 12 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 35 Viz 13 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 36 Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů mají být bezpečnější. Český rozhlas [online] [cit ]. Dostupné z: 25

34 tento zákaz, odpovídají dle zákona o spotřebitelském úvěru za škodu způsobenou tímto porušením. Novela dále zakazuje použití hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy za vyšší než běžnou cenu. 37 Poskytovatelé a zprostředkovatelé již tedy nemohou při nabízení, sjednávaní nebo zprostředkování používat předražené telefonní linky Povinnost posouzení schopnosti spotřebitele splácet a úvěrové registry Věřitel je ze zákona povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit, zda je spotřebitel, který o úvěr žádá, schopný tento úvěr splácet. To provede na základě informací, které mu spotřebitel poskytne, popřípadě, pokud je to nezbytné, nahlédne do databází, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Dle zákona by měl věřitel poskytnout spotřebiteli úvěr za těchto podmínek 38 : Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel je na věřitelovu žádost povinen poskytnout pravdivé, úplné a přesné údaje. Pokud věřitel zamítne žádost o spotřebitelský úvěr na základě výsledku vyhledávání v databázi, která umožňuje posouzení spotřebitelovy úvěruschopnosti, vyrozumí o tom okamžitě spotřebitele a sdělí mu údaje o použité databázi. Databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele neboli také úvěrové registry shromažďují informace o všech klientech (fyzických i právnických osobách), kteří mají problémy se splácením, nebo jen úvěr mají. Pro zařazení do registru je však nutné podepsat souhlas, který je věřiteli většinou vyžadován a jehož odmítnutí může mít za následek zhoršení pozice žadatele o úvěr. 39 Věřitel se zde dozví, identifikační informace klienta, jaké úvěry byly klientovi v minulosti poskytnuty, zda má v současnosti již nějaký úvěr, s jakou spolehlivostí splácí, apod. Jsou zde tedy obsaženy 37 Viz 18b Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 38 Viz 9 Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 39 ZATLOUKAL, Jiří. Úvěrové registry v Česku. FinExpert.cz [online] [cit ]. Dostupné z: registry v cesku 26

35 údaje o platební morálce klientů, což pomáhá věřitelům lépe odhadnout rizika spojená s poskytnutím úvěru a ohodnotit bonitu klienta. Bonita klienta je těsně spjata s jeho příjmy. Pokud věřitel zjistí, že má klient již nějaké závazky, bude vyžadovat doložení dostatečně vysokých příjmů, ze kterých bude možné všechny existující úvěry splácet. Na klienta, který nemá v registru žádnou úvěrovou historii, však může být nahlíženo jako na rizikovějšího klienta, než na klienta, který zde svou platební historii má. Je to způsobeno tím, že klient, který má bezproblémovou platební historii, je lépe úvěrovatelný než ten, který žádnou historii nemá. 40 Úvěrové registry tedy pomáhají chránit finanční instituce i jejich klienty před rizikem předlužení. Ne každý je totiž schopen rozpoznat optimální úroveň své zadluženosti a následné předlužení poté může vést k problémům se splácením, případně až k finančnímu bankrotu. Pokud věřitel shledá klientův příjem jako nedostatečný pro splácení úvěru, klientova žádost o úvěr může být zamítnuta. Jestliže by věřitel poskytl úvěr málo bonitnímu klientovi, vystavil by se vysokému úvěrovému riziku a dlužníka pravděpodobnosti bankrotu. 41 Data o klientech získávají registry převážně od bank a leasingových společností, v posledních letech však roste získávání dat i od jiných poskytovatelů, např. pojišťoven, mobilních operátorů či poskytovatelů energií. Členstvím společností v registru je riziko přenášeno od těchto společností na společnosti nezapojené do registru. To vede k dalšímu zapojování společností a rozšiřování informační základny. Doba, po kterou se data o klientech v registrech uchovávají, se liší podle jednotlivých zemí. V České republice se data v registrech uchovávají po dobu čtyř let a poté jsou automaticky archivována. Pro srovnání např. v Belgii se data uchovávají po dobu 10 let nebo v Rusku je doba uchování 15 let. Všichni spotřebitelé mají ze zákona nárok na výpis z úvěrového registru, který je však zpoplatněn. 42 Ceny se liší dle úvěrového registru a pohybují se od 100 do 300 Kč. 40 KUČERA, P. Krize posílila pozici úvěrových registrů. BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < krize posilila poziciuverovychregistru>. ISSN BUČKOVÁ, Veronika. K čemu slouží úvěrové registry?. Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: k cemu slouzi uverove registry / 42 KUČERA, P. Krize posílila pozici úvěrových registrů. BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < krize posilila poziciuverovychregistru>. ISSN

36 Úvěrové registry se dělí na pozitivní a negativní. Negativní registry sbírají pouze data o porušení závazků vůči věřiteli, kdežto pozitivní registry obsahují jak pozitivní, tak i negativní informace o platební morálce klientů. Důvodem, proč registry shromažďují i pozitivní informace, je to, že tyto informace umožní věřiteli posoudit celkovou úvěrovou historii klienta a věřitel tak může předejít nechtěnému předlužení. Může se totiž stát, že i přesto, že jsou v registru o klientovi vedená jen pozitivní data, další úvěr by ho mohl posunout na rizikovou hranici, za kterou již nebude schopen dostát svým závazkům. 43 Další výhodou vedení pozitivních informací v registru je to, že může být při posuzování žádosti o úvěr klient zvýhodněn ve formě urychlení procesu posuzování jeho žádosti a může dojít i ke zvýhodnění úrokové sazby. V České republice funguje 5 úvěrových registrů: SOLUS (Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům) je zájmové sdružení právnických osob, jehož členy jsou společnosti z různých ekonomických oborů. Jsou mezi nimi nebankovní finanční instituce, banky, telekomunikační operátoři, distributoři energií a další společnosti. SOLUS spravuje několik registrů registr FO a registr IČ (tzv. negativní registry), pozitivní registr, registr neplatných dokladů, insolvenční registr a registr třetích stran. Na základě písemné žádosti s úředně ověřeným podpisem má klient možnost získat informaci o tom, zda je v Registru třetích stran veden, jaké údaje jsou o něm vedeny včetně zdroje, který tyto údaje do registru zařadil. 44 BRKI (Bankovní registr klientských informací) registr byl založen pěti zakládajícími bankami (Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banka a UniCredit Bank). Uživateli tohoto registru mohou být banky anebo pobočky zahraničních bank, které mají s CBCB uzavřenou tzv. Smlouvu o zpracování údajů. Databáze obsahuje informace pozitivního i negativního charakteru a to pouze o smluvních (úvěrových) vztazích mezi bankami a jejich klienty. 45 V současné době jsou uživateli 25 členských bank. 43 KUČERA, P. Krize posílila pozici úvěrových registrů. BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < krize posilila poziciuverovychregistru>. ISSN SOLUS Nejčastější dotazy. [online]. [cit ]. Dostupné z: dluznikuregistr tretich stran/nejcastejsi dotazy 45 Klíčové charakteristiky BRKI. CBCB Czech Banking Credit Bureau [online]. [cit ]. Dostupné z: czech banking credit bureau a s html 28