NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE - BUDOUCNOST OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

Transkript

1 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE - BUDOUCNOST OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI 1

2 PŘEDMLUVA Vážení, právě se Vám dostala do rukou publikace, která vznikla v rámci projektu Příprava pracovníků NNO na práci se Strukturálními fondy příprava projektového manažera, který byl prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) podpořen z prostředků Evropské unie ( z předstukturálních fondů), z programu Phare Nositelem projektu je Český svaz žen krajské středisko Ústí nad Labem. Tato publikace shrnuje poznatky získané v průběhu 8 měsíců, kdy probíhala školení a konzultace, kterých se zúčastnila řada zástupců NNO z celého Ústeckého kraje. Dále zahrnuje údaje o 14 zpracovaných projektech v rámci praktických cvičení. Zkušenosti z praxe jsou významným zdrojem dat, podchycených v publikaci. Doufáme, že informace, získané přečtením publikace, Vám pomohou ve Vaší další činnosti, především však při získávání finančních prostředků z nejrůznějších dotačních programů, či grantů. Přejeme Vám mnoho úspěchů při realizace Vašich aktivit. ČSŽ Český svaz žen Manažer projektu Alexandra Zdeňková Vedoucí krajského střediska Květa Rybárová 2

3 OBSAH ROLE POSTAVENÍ NNO Východiska a vybrané aspekty NNO v ČR Zaměstnanost v sektoru NNO Výhledy s ohledem na vstup ČR do EU SWOT analýza NNO v Ústeckém kraji Doporučení 1111 STRUKTURÁLNÍ FONDY PRO NNO Hospodářská a sociální soudržnost Strukturální fondy Programy EU ESF v konkrétních programech Implementace Zpracované projekty v rámci školení Zdroje informací

4 ROLE A POSTAVENÍ NNO 1. Východiska a vybrané aspekty NNO v ČR 2. Zaměstnanost v sektoru NNO 3. Výhledy s ohledem na vstup ČR do EU 4. SWOT analýza NNO v Ústeckém kraji 5. Doporučení 1. Východiska a vybraně aspekty NNO v ČR V České republice od roku 1989 se dynamicky rozvíjí sektor nestátních neziskových organizací. Působí ve všech sférách hospodářského a sociálního rozvoje a své aktivity buduje na principech partnerství. V roce 2000 bylo registrován celkový počet občanských sdružení (zdroj: ČSÚ) dle zákona č. 83/1990. K 15. květnu 2000 bylo registrováno 557 obecně prospěšných společností dle zákona č.248/1995 (zdroj: Rozbor financování NNO ze státního rozpočtu ČR v roce 2000). V Ústeckém regionu bylo v roce 2001 registrováno 3831 občanských sdružení, 53 obecně prospěšných organizací, 9 nadací a 13 nadačních fondů. (Zdroj: Český statistický úřad, listopad 2001) Občanská sdružení Obecně prospěšné společnosti 8% Ústecký kraj 9% Ústecký kraj NNO v Ústeckém kraji v roce 2001 Počet Občansk á sdružení Obecně prospěšné společnosti Nadace Nadační fondy 4

5 Charakteristickým rysem všech výše uvedených organizací je: Spontánnost vznikají zdola na základě potřeby lidí Rozmanitost tvoří jej samostatné dílčí skupiny nebo organizace, které hájí zájem skupiny Veřejný zájem jejich vývoj vždy směřuje ke sledovaní vyššího cíle ve veřejném zájmu Občanské prostředí jejich struktura není limitována tradičním pojetím struktur, ať už na bázi vztahů příbuzenských, místních nebo stavovských nebo církevních Dobrovolnost vysoké procento pracovníků tvoří dobrovolníci, kteří v tomto duchu také vykonávají svou činnost Prof. J. Sokol vymezuje občanský sektor takto: Občanský sektor je spontánní a vždy dílčí sebe-organizace individualizované společnosti okolo veřejných zájmů Organizační uspořádání občanského sektoru je značně rozmanité, od neformálních skupin až po institucionalizované jednotky působící na profesionální úrovni. Z pohledu legislativního vymezení jsou rozlišeny v ČR takto: Nadace Jedná se o sdružení majetku s cílem vytvořit trvalý zdroj financování spravováním majetku a poskytováním příspěvků (grantů) pro třetí osoby, ať už jednotlivcům nebo organizacím Nadační fondy Taktéž majetkové sdružení. Rozdíl je v tom,, že nadační fond je zřízen k naplnění krátkodobého cíle (rekonstrukce, nákup lékařského zařízení atd.) Obecně prospěšné společnosti Jejich úkolem je poskytovat veřejně prospěšné služby předem stanovených a pro všechny uživatele za stejných podmínek Občanská sdružení 5

6 Reflektují jednu ze základních svobod - právo se sdružovat za jakýmkoli účelem, mimo účelů vymezených další legislativou např. politické strany, církve a náboženské společnosti Účelová zařízení církví Tyto organizace jsou zřizovány církví k realizaci humanitárních, charitativních a vzdělávacích záměrů. Lze vypozorovat určité atributy, které činí NNO v České republice jedinečnými: Poskytují služby v takových segmentech trhu, které jsou považovány často jako nelukrativní a ve kterých nemá privátní sektor zájem se angažovat. Tudíž, pracovní příležitosti vytvořené neziskovým sektorem jsou adicionální k národní ekonomice. NNO nabízejí uplatnění osobám, které privátní sektor obyčejně pomíjí, např. osoby s postižením, v ohrožení sociální exkluzí atd. Právě toto zjištění vede řadu evropských zemí (a pomalu ale jistě i ČR) k přesvědčení, že role NNO není výhradně jak již řečeno nástrojem nebo lépe platformou pro prohloubení demokratizace a zapojení společnosti do věcí veřejných, ale taktéž mají přímý a okamžitý dopad tím, že vytvářejí tolik potřebná pracovní místa. Na častý argument odpůrců v ČR, že NNO ve valné míře nevytvářejí místa v sektoru produktivním lze namítnout, že národním ekonomikám se vždy více vyplatí člověk zaměstnaný než pobírající pasivně sociální dávky. Podíl zaměstnanosti v jednotlivých oblastech na celkové zaměstnanosti neziskového sektoru v ČR, v zemích Střední Evropy, Západní Evropy a v dalších rozvinutých zemích (USA, Japonsko, Austrálie, Izrael). v % ČR Střední Evropa Západní Evropa Další země Ekologie a ochrana práv Komunitní rozvoj Profesní zájmy a odbory Kultura, rekreace a sport Sociální služby Zdraví Školství Zdroj: Global Civil Society,

7 ČR Střední Evropa Západní Ev ropa Další země Ekologie a ochrana práv Komunitní rozvoj Kultura, rekreace a sport Sociální služby Zdraví Školství

8 2. Zaměstnanost v sektoru NNO Tento stoupající význam zaměstnanosti v oblasti zájmů veřejných, a proto s plnou legitimitou financování z veřejných zdrojů, korespondují studie vypracované Evropskou komisí, např. Speciální studie přístupů třetího systému ke službám a tvorbě pracovních míst (ECOTEC, 2000). Tato studie pro informaci uvádí zjištění, že s ohledem na situaci evropských ekonomik se ukazuje, že privátní subjekty se ve stále větší míře zaměřují na aktivity s vysokým ziskem. Méně ziskové aktivity zůstávají nepovšimnuty a jsou testovány právě třetím sektorem. Dokladem mohou pak být velmi úspěšné projekty NNO jako LEG-S, jenž umožňují seniorům trávit aktivní dovolenou, nicméně jsou z hlediska tvorby zisku příliš náročné pro klasické komerční operátory cestovního ruchu. Neziskové organizace zpravidla operují v segmentech trhu, které vytvářejí jen skromnou obchodní marži a nejsou dostatečně atraktivní pro velké privátní organizace. Organizace třetího systému (v naší terminologii především pak NNO) při budování pozice na trhu využívají toho, že jsou menší, nemají tak vysoké režijní náklady a tím jsou flexibilnější. Významným faktorem pro NNO je též přístup k mechanismům podpory, které jsou jinak pro profitní sektor nepřístupné (social profit motive). Výhodu a potřebnost NNO při hledání mezer na trhu při poskytování služeb ukazuje i podpora projektům NNO v ČR z veřejných prostředků, jenž v roce 2000 činila více než tis. Kč a byla určena více než 11 tisícům organizací. Stěžejní podporovanou činností NNO ze státního rozpočtu bylo v roce 2000 poskytování sociálních služeb, rozvoj sportu a tělovýchovy, péče o ohrožené a problémové skupiny obyvatel a ochrana a podpora zdraví včetně péče o zdravotně postižené. (zdroj: Rozbor financování NNO ze státního rozpočtu ČR v roce 2000). Na druhé straně, rozšiřující se sektor služeb NNO vyvolává stoupající tlak na příslušné kapitoly rozpočtů pro NNO. NNO v České republice primárně využívají asistence státu, případně měst a obcí. Jejich vlastní programy zapojení soukromého sektoru do realizace a financování služeb pro cílové skupiny v regionech jsou spíše ojedinělé a náhodné. Většina NNO nemá vypracovanou strategii působení na veřejnost a podnikatelské subjekty, účelová partnerství s regionálním soukromým sektorem pro plnění cílů organizace jsou nepřipravena. Ve důsledku toho NNO nejsou schopny plnit svoji funkci efektivně, nemají dostatek zdrojů, nemohou dostát požadavky spolufinancování, jejich činnost je vůči veřejnosti (i cílové skupiny) v kontextu rozvoje území nesrozumitelná. Národním plánu rozvoje České republiky takto: Národní rozvojový plán (NRP) jako základní strategický dokument vymezuje jako palčivý problém otázku financování. Jen pramalá část oragnizací NNO v ČR má potřebné zkušenosti pro efektivní získávání zdrojů, které by jim umožnily kompenzovat minimální zisk (spíše ztrátu) Především pak vidí problém se zkušenostmi s formulací projektů tzv. grantového charakteru, jakými jsou např. Phare CBC, Access99 nebo dnes již dynamicky se rozvíjející grantová schémata krajů ČR. Dalším neméně významným faktem popsaným v NRP je fakt, že neexistuje dostatečná komunikace jak uvnitř nestátního sektoru, tak mezi nestátními organizacemi a jejich státními partnery Sektor postrádá efektivní informační základnu, která by zpřehlednila nabídku jeho aktivit. Z tohoto dovodu, uvádí NRP, neziskový sektor trpí 8

9 nedostatkem finančních zdrojů a atomizací činnosti s převládajícím zaměřením na pouze krátkodobé projekty. Vážným problémem, ale zároveň i velikou šancí pro střešní organizace (NNO) typu Českého svazu žen je fakt, že občanský sektor v ČR zasahuje pouze část obyvatelstva, starší lidé a venkovské obyvatelstvo je ve většině případů zcela mimo záběr NNO organizací. Existují tradiční organizace na místní úrovni např. fotbalové kluby nebo dobrovolní hasiči, je ale naprosto zřejmé, že je třeba oživit a cíleně podporovat vznik občanských iniciativ a zájmových hnutí k oživení místních komunit a zlepšení schopnosti obyvatelstva formulovat a řešit své problémy na místní úrovni. V této souvislosti se taktéž často hovoří o tzv. životním cyklu NNO. Speciální studie EK k přístupům třetího sektoru uvádí, že organizace NNO v první fázi životního cyklu působí jako iniciátor inovace ať už se jedná o nové přístupy při recyklaci odpadů, ochrany životního prostředí, nebo uspokojování potřeb sociálně znevýhodněných. V druhé fázi neziskový sektor reaguje na neuspokojené potřeby a zajišťuje inovativní služby v oblasti prostřednictvím strukturované nabídky, často ve spolupráci se samosprávou a za finanční asistence z veřejných zdrojů. Ve třetí fázi života, kdy je systém nastartován a funguje, dochází ke zvýšení zájmu privátních subjektů o způsob poskytování služeb. V této fázi dochází často k tomu, že organizace neziskového sektoru soutěží se sektorem privátním, případně spolupracují v partnerstvích. Veřejný i privátní sektor není vždy připraven ihned reagovat na neuspokojené potřeby, ale je ve stále zvyšující se míře připraven spolupracovat, je li potřeba (poptávka) zřetelně formulována. 3. Výhledy s ohledem na vstup ČR do EU Dva hlavní úkoly NNO : Vyhledávání českých i zahraničních partnerů Vzhledem k vývoji a nárůstu odbornosti pracovníků NNO v ČR a škály služeb neziskového sektoru v České republice je třeba zahájit aktivní vyhledávání partnerů pro poskytování služeb v menších, nicméně z hlediska poptávky (potřeb), neuspokojených segmentech trhu. Takováto partnerství a spolupráce s komerčním sektorem umožní nejen zvýšení kvality poskytování služeb (je li zachován marketingový přístup ke službám od zákazníka/klienta) ale zajistí udržitelnost poskytovaných služeb, protože ty již nebudou 100% závislé na podpoře z veřejných rozpočtů, případně ze sponzorských zdrojů. Zasíťování NNO do větších celků Je třeba, aby se neziskové organizace zasíťovaly do větších celků, reprezentujících hospodářský i sociální profil regionů jejich působnosti. Takovéto sítě většinou obsahují organizace zastupující sociální partnery, ekonomické aktéry, neziskové organizace a náboženské komunity. Takovýto partner je na úrovni vytváření politik v Evropě vždy vítán ke konzultaci a z hlediska financování umožňuje větší pokrytí problematiky. 9

10 4. Analýza SWOT - NNO Silné stránky Průkazná historie NNO v regionu Zaměření na konkrétní cílové skupiny Podrobná znalost prostředí a problematiky (věcně i teoreticky) Vysoké nasazení pracovníků NNO s ohledem na platové podmínky Vysoká identifikace NNO s regionem jako takovým Vysoké procento dobrovolníků Velké množství nápadů a námětů pro rozvoj a činnost NNO Příležitosti Využít zkušeností NNO z blízkého Německa i z dalších Evropských zemí pro budování strategií, vč. společného plánování Vytvořit informační a vzdělávací platformu pro NNO v regionu Rozvinout regionální fund-raisingový nástroj Rozvinout spolupráci se státními orgány Zdokonalit pracovníky NNO v oblasti marketingu Zvýšit povědomí veřejnosti o prospěšné činnosti NNO Slabé stránky Nízké povědomí o požadavcích na realizaci projektů Projekty nejsou vnímány NNO jako zdroj financování Neznalost zpracování projektů Nepřipravené projekty Neexistující střednědobá strategie rozvoje Nízká jazyková vybavenost Absence zasíťování s partnerskými NNO Nízká kompetence pracovníků pro vyhledávání příležitostí financování Vysoká míra závislosti na tradičních formách financování (dotace) Spolupráce center NNO a regionálních poboček nedostačující Velmi malý zájem státní správy o spolupráci s NNO Neznalost velkého % pracovníků NNO pojmu marketing Malý zájem médií o dění v neziskovém sektoru Rizika Zánik NNO v důsledku závislosti na tradičních zdrojích Nekoordinovaný rozvoj služeb NNO v regionu Nepochopení úlohy NNO v rozvoji občanské společnosti veřejností i státní správou 10

11 5. Doporučení Při formulaci toto části manuálu vycházeli lektoři školení projektu Příprava pracovníků na čerpání strukturálních fondů projektový manažer ze zkušeností při práci s touto proškolenou skupinou. Jednalo se o více než 6 měsíců uceleného vzdělávání v oblasti řízení projektového cyklu a fund-raisingu a bylo proškoleno 128 zástupců NNO v Kraji Ústeckém, z různých organizací, počínaje NNO v oblasti práce se zdravotně postiženými až po NNO pracujících s dětmi a mládeží. Významnou skupinou na školeních byly členky ČSŽ, ženy tvořily 82% účastníků školení. Doporučení, která zde formulujeme přestavují střednědobé horizont plánování a vytvářejí základ pro další rozvoj a posílení NNO sektoru v regionu. Příležitost 1 Spolupráce Značná rozdílnost aktivit NNO ve školícím souboru a fakt, že mnozí ze zástupců organizací NNO se setkali na podobeném školení vůbec poprvé ukazuje na reálnou potřebu co nejrychleji vytvořit sítě NNO, nejdříve tématické a poté průřezové. Tyto sítě pak především využít pro společné plánování služeb na komunitní bázi. Využít v maximální míře spolupráce s německými i jinými zahraničními partnery a tím postupně odstraňovat periferialitu hraničního území. Příležitost 2 Vzdělávání a informace Všechny NNO ve školícím souboru pociťovaly silný nedostatek informací. Problém pak nelze spatřovat v tom, že by informace např. o příležitostech financování vůbec nebyly, nýbrž že jsou široce rozprostřené v různých databázích jednotlivých organizací a jejich vyhledání a selekce vyžaduje čas i znalost práce s informacemi. V tomto ohledu valná většina NNO nemá potřebné zkušenosti, jejich struktura není projektová. Jeví se účelné pro začátek vytvořit informační platformu, ať už využitím webovských aplikací nebo prostým informačním servisem o možnostech podpory a novinkách v tématických oblastech. Další identifikovanou příležitostí, která by významným způsobem napomohla rozvoji NNO v Kraji je cílené vzdělávání v klíčových otázkách funkce NNO jako organizace. V tomto ohledu je nezbytně nutné rozvinout vzdělávání v oblasti získávání zdrojů a řízení projektového cyklu a zajistit, aby toto vzdělávání bylo integrováno do NNO organizací (i s využitím případné technické asistence). Příležitost 3 technické vybavení S problematikou informovanosti velmi úzce souvisí velmi špatné, v řadě případů žádné, vybavení základní výpočetní technikou. S tímto probléme se potýká 98% NNO v kraji. Bohužel vyhlašované programy podporující rozvoj NNO jen zřídka umožňují vybavení základní počítačovou technikou, nebo tento nákup velmi omezují. Vyhlašování programů podporujících i technickou vybavenost NNO by výrazně přispělo k jejímu následnému rozvoji. 11

12 Příležitost 4 Regionální fund-raising Nástrojem jak odstartovat rozvoj spolupráce a výměny informací by mohla být tvorba regionálního schématu získávání zdrojů. Tento problém byl pro všechny NNO společný a nalezení konsensu již v prvních fázích by proto bylo velmi pravděpodobné. V současnosti užívané nástroje fund-raisingu v regionu nemají regionální charakter, jsou nahodilé a jejich postrádají profesionalitu, tudíž i jejich efektivita je mizivá. Konkurenceschopnost na trhu desítek akcí sbírek málo účinná. Záměrem by pak mohlo být (po tématickém zasíťování) vytvořit a realizovat regionální sbírku (speciální akci) a využít tak vysoké identifikace obyvatel s problémy regionu. Příležitost 5 propagace a prezentace Nová doba vyžaduje nové přístupy ve všech oblastech působení NNO. Jednu z nejvýznamnějších hraje reklama. Tento způsob prezentace je řadou pracovníků chápán jako nedůležitý a nepodstatný, což je základní omyl. Stále rostoucí složitost financování neziskového sektoru a nedostatek finančních prostředků přímo vyžadují kvalitní a účelnou propagaci neziskových organizací v regionálních i celorepublikových médiích. Zde platí heslo O kom se nepíše, ten jako by nebyl. 12

13 STRUKTURÁLNÍ FONDY PRO NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE (NNO) 1. Hospodářská a sociální soudržnost 2. Strukturální fondy 3. Programy EU 4. ESF v konkrétních programech 5. Implementace 6. Příklady úspěšných projektů 7. Zdroje informací 1. Hospodářská a sociální soudržnost V prostředí České republiky se již velmi dobře zažil termín strukturální fondy. I přes časté používání nemusí být vždy jednoznačné, co je tímto spojením míněno. Před podrobnějším rozborem strukturálních fondů a jejich praktickému užití by bylo dobré se zamyslet nad důvody jejich existence. Za vším kolem strukturálních fondů stojí tzv. strukturální politika Evropské unie, která představuje vědomé zásahy odpovědných institucí do tržních vztahů za účelem podpořit žádoucí vývoj, nebo naopak potlačit nežádoucí jevy. Zásahy ve smyslu strukturální politiky působí především v ekonomických oblastech, tj. v oblastech, kde se tvoří (produkují) hodnoty, zejména soukromý výrobní sektor. Úspěšnost volného trhu nebo státních zásahů je pak měřitelná pomocí známých veličin, jako je růst domácí produkce (HDP), míra nezaměstnanosti nebo inflace (meziroční růst cen a mezd). Ale vzhledem k tomu, že se v Evropě z historického pohledu tradičně nevyznávaly jen ekonomické hodnoty, ale také kulturní a sociální aspekty ve společnosti, tak je logické, že uskupení vytvořené po 2. světové válce v západní Evropě nemělo jen cíle v oblasti ekonomiky, ale také v oblasti sociální (vedle velmi důležitého, ale nepřímo definovaného cíle mírového řešení sporů). Postupem času dospěla Evropská společenství, dnes nazývaná Evropská unie k definování tzv. hospodářské a sociální politiky (soudržnosti). Ta říká, že společným cílem je dosahovat jednak tradičních ekonomických cílů (viz výše), a to zároveň za podmínek sociálního smíru ve společnosti. Jinak řečeno, nebo pro zdůraznění, jsou podporovány zásahy do ekonomiky, které povedou k ekonomickému růstu, ale za předpokladu, že budou respektovány sociální dopady. Obráceně, jsou přípustné zásahy, které řeší sociální problémy ve společnosti, ovšem s respektem k tomu, že nedojde k výraznému omezení ekonomických cílů. Tyto globální cíle je třeba mít na paměti i při žádosti o drobné prostředky ze strukturálních fondů, neboť se promítají nejen do cílů celoevropských nebo národních programů, ale musí být zprostředkovaně zakomponovány do jednotlivých předkládaných projektů. Chce-li Evropská unie ovlivňovat ekonomické dění na svém území, musí mít k tomu odpovídající nástroje. Mezi nejzásadnější nástroje patří legislativní opatření a především finanční intervence. Finanční intervence jsou založeny na strukturálních fondech, které tvoří významnou část celého rozpočtu Evropské unie. Strukturální fondy a prostředky, které poskytují je třeba z této perspektivy vidět jako prostředek k dosahování předem 13

14 definovaných cílů, nikoli jako cíl našeho snažení. Navíc kromě záruční sekce Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu jsou všechny ostatní prostředky strukturálních fondů orientovány na rozvojové aktivity. Neslouží ze zásady na financování běžné činnosti v jakékoli oblasti. Proto v celém procesu využívání strukturálních fondů (tvorba programů, tvorba projektů) je třeba dokazovat rozvojový charakter zamýšlených činností a přidanou hodnotu, kterou financované aktivity přinesou. 2. Strukturální fondy Na druhé straně je třeba říci, že strukturální fondy svým zaměřením pokrývají snad všechny oblasti lidské činnosti. V současnosti existují 4 strukturální fondy, které se odlišují tím, jaké činnosti podporují, v jaké oblasti působí, resp. jakou formu má jejich podpora. Z tohoto pohledu rozlišujeme: Evropský fond regionálního rozvoje (anglická zkratka ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF), Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG) Již názvy strukturálních fondů velmi napovídají na jaké oblasti se soustřeďuje jejich pozornost, nicméně je třeba znát konkrétní činnosti, které je možno z těchto fondů financovat. Evropský fond regionálního rozvoje je zaměřen na: investice do výroby určené k nárůstu nebo zachování stálých pracovních míst; investice do infrastruktury s různými možnostmi závislými na cíli včetně transevropských sítí pro regiony zařazené do Cíle 1; investice do vzdělání a zdraví pro regiony zařazené do Cíle 1; rozvoj domácího potenciálu: místní rozvoj a rozvoj malého středního podnikání v problémových regionech; výzkum a rozvoj; investice zaměřené na životní prostředí. Evropský sociální fond financuje: integraci nezaměstnaných zaměřená na dlouhodobou nezaměstnanost; integraci mladých lidí do pracovního procesu podle výzkumu nezaměstnanosti; integraci osob vyloučených z trhu práce; podporu stejných příležitostí na trhu práce; adaptaci pracovníků na průmyslové změny; stabilizaci a růst zaměstnanosti; posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii; posílení systému vzdělávání a další kvalifikace. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond podporuje finančně: podporu příjmu farmaření a zachování životaschopných farmářských komunit v horách nebo méně příznivých oblastech; 14

15 startovací podpora pro mladé farmáře; zlepšení strukturální výkonnosti držby půdy; podporu ustanovení producentských asociací; konverzi, diverzifikaci, reorientaci a podporu kvality zemědělské produkce; rozvoj venkovské infrastruktury; podporu investic do cestovního ruchu; ostatní opatření jako jsou prevence přírodních pohrom, obnova vesnic, ochrana venkovského (kulturního) dědictví, rozvoj a využití lesů, ochrana prostředí a krajiny a finanční řízení. Finanční nástroj pro řízení rybolovu financuje: změny v rybářském sektoru; modernizaci loďstva; rozvoj chovu ryb; ochranu některých přímořských oblastí; vybavení rybářských přístavů; výrobu a obchod s rybími výrobky. Evropský fond regionálního rozvoje pomáhá odstraňovat zásadní problémy v zaostávajících regionech a v upadajících průmyslových oblastech a to podporou rozvoje a strukturálních změn. Fond financuje investice do infrastruktury, vytváření pracovních míst, podporuje místní rozvoj, zaměstnanost, malé a střední podnikání v problémových regionech, vědu a výzkum. Evropský sociální fond se zaměřuje na boj s nezaměstnaností, rozvoj lidských zdrojů a na podporu integrace na trhu práce tím, že podporuje zapojení nezaměstnaných a znevýhodněných skupin do pracovního procesu. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (jen podpůrná sekce) poskytuje podporu modernizaci a zlepšování struktury aktivit v zemědělství a na venkově. Finanční nástroj pro řízení rybolovu se zaměřuje na podporu rybolovu a modernizaci rybářského průmyslu. Vedle tohoto vymezení působení jednotlivých fondů existuje podrobná kategorizace oblastí intervence strukturálních fondů EU, kde je s číselnými kódy specifikováno, co je konkrétně podporováno na podrobnější úrovni aktivit a činností. Základními oblastmi intervence jsou pak: 1. Výrobní oblasti (zemědělství, lesnictví, venkov, rybářství, velké podniky, MSP, cestovní ruch, výzkum, technologie a inovace) 2. Lidské zdroje (trh práce, sociální začlenění, vzdělávání, flexibilita pracovní síly, podnikatelská aktivita, inovace, podpora žen na trhu práce) 15

16 3. Základní infrastruktura (dopravní infrastruktura, telekomunikace a informační společnost, energetika, ekologická infrastruktura, prostorové plánování a obnova, sociální a veřejná zdravotní infrastruktura) 4. Různé (technická pomoc a inovační akce) Kromě strukturálních fondů zřídila Evropská unie v souvislosti s přistoupením ekonomicky výrazně slabších států ještě tzv. Kohezní fond/ Fond soudržnosti (CF), který financuje významné (a velké) investiční projekty s nadnárodním významem v oblasti životního prostředí a dopravy. Vedle tradičních strukturálních fondů byly v kandidátských zemí připraveny programy, které měly připravit země a zainteresované subjekty na využívání právě strukturálních fondů. V České republice byly těmito nástroji předvstupní pomoci: program Phare, který byl přípravou pro využívání ERDF a ESF, program ISPA, který připravoval na využívání Kohezního fondu, program Sapard, který simuloval využívání EAGGF. Zaměření strukturálních fondů má všeobecnou platnost a z výše uvedeného je patrné, že jejich působení je velmi široké. Pokud by Evropská unie chtěla plně financovat všechny aktivity, pak by nutně musela velmi významně posílit prostředky alokované do strukturálních fondů nebo by podpora musela být výrazně méně intenzivní. Jednou ze zásad strukturální politiky je však zásada koncentrace, tedy soustředění většího množství prostředků do intervenční oblasti (regionu nebo činnosti) tak, aby bylo nejefektivněji dosaženo očekávaných výsledků. A proto musí být pro každé plánovací období, které je v EU sedmileté, vybrány priority, které budou podporovány. To se děje na základě analýz současného stavu i budoucího vývoje, na úrovni Evropské unie jako celku, ale také na úrovni členských států i jednotlivých regionů. Vybrané priority jsou pak základem tzv. programů, které definují cíle, jež má být na konci období dosaženo, opatření, kterými se budou naplňovat a prostředky použité na jejich dosažení. Takto nastíněná dělba odpovídá plně jiné zásadě strukturální politiky EU, a to zásadě programování. 3. Programy EU V Evropské unii existuje soustava programů, která tvoří celek a dohromady směřují k naplňování cílů, které si EU pro dané období vytyčila. Pro současné plánovací období ( ) byly stanoveny 3 základní cíle: Cíl 1: Cíl 2: Cíl 3: podpora hospodářsky slabých a zaostávajících regionů, podpora regionů postižených strukturálními změnami, podpora adaptačních a modernizačních systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti. 16

17 V rámci Cíle 1 jsou podporovány nejpostiženější oblasti, tj. regiony s HDP menším než 75 % průměru členských zemí EU. Sem je směřován největší objem prostředků. Seznam regionů pro tento cíl je zpracován Evropskou komisí na počátku každého plánovacího období. V České republice do tohoto cíle spadají všechny regiony s výjimkou území hlavního města Prahy. V rámci Cíle 2 jsou prostředky směřovány do postižených venkovských oblastí v útlumu, městských oblastí v útlumu, ohrožených odvětví, oblastí s velkými společenskoekonomickými změnami. V rámci Cíle 3 jsou podporovány adaptační a modernizační systémy vzdělávání, školení a zaměstnanosti a na prostředky dosáhnou všechny regiony, kterých se netýká Cíl 1. Na podporu v rámci Cíle 2 a 3 dosáhne i hlavní město Praha. V současném plánovacím období mohou být ze strukturálních fondů financovány 3 typy pomoci z hlediska jejich iniciátora: A. národní programy (iniciativy členských států), B. iniciativy Společenství, C. inovační postupy a opatření, opatření technické pomoci. Ad A.) Národní programy Nejvíce prostředků (zhruba 90 % z celkového objemu 195 mld. EUR určených pro čtyři strukturální fondy) je směřováno na víceleté programy zpracovávané členskými státy v souladu s cíly EU na dané období. V rámci členských států jsou zpracovávány tzv. Národní rozvojové plány (angl. zkratka NDP). V těchto základních dokumentech jsou definovány potřeby členské země, určeny priority, na které se má soustředit úsilí a je definována strategie rozvoje členské země, jak za použití prostředků EU dosáhnout vytyčených cílů v různých oblastech. Tyto programy jsou pak zasílány Evropské komisi k posouzení, a pakliže jsou v souladu s cíli a prioritami EU, jsou schváleny prostřednictvím tzv. Rámce podpory společenství (angl. CSF), který určuje objem prostředků alokovaných na národní aktivity. Na základě tohoto rámce jsou pak zpracovány podrobnější programy pro jednotlivé sektory a regiony, tzv. Operační programy. V těchto programech jsou opět definovány cíle, specifická opatření a možné financované aktivity, orgány zodpovědné za řízení a hodnocení a další. Teprve do těchto programů se mohou předkladatelé na základě výzev přihlašovat se svými projekty. V České republice byl přijat a do Bruselu zaslán ke schválení Národní rozvojový plán spolu s navrženými Operačními programy. V rámci vyjednávání dochází ke změnám, redukci operačních programů, redukci nebo přesunu opatření, změnám navržených finančních prostředků. Struktura těchto programů pak vypadá v současnosti zhruba následovně 1 schéma): (zjednodušené 1 je třeba upozornit, že v důsledku jednání s Evropskou komisí se může změnit počet operačních programů 17

18 Evropská unie Monitorovací výbor Rámce podpory Společenství Rámec podpory Společenství Řídící orgán Rámce podpory Společenství - MMR - Řídící výbor Rámce podpory Společenství Platební orgán - Ministerstvo financí - OP Průmysl a podnikání OP Infrastruktura OP Rozvoj lidských zdrojů OP Rozvoj venkova a m. zeměď. SROP - MPO - - MŽP - - MPSV - - MZe - - MMR - Zdroj: Národní rozvojový plán, 2003 V dalších plánovacích obdobích se počítá s tím, že každý region soudržnosti (tzv. NUTS II) by měl svůj vlastní regionální program, takže by v ČR existovalo celkem 7 Regionálních operačních programů, které by více řešily místní specifické problémy daného regionu. Koordinací a tvorbou Národního rozvojového plánu bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), na jehož webových stránkách ( je k dispozici aktuální dokument NRP. V zásadě je za každý operační program zodpovědné konkrétní ministerstvo a to je také nejlepším zdrojem informací. Řídící orgány jednotlivých OP jsou následující: OP Průmysl a podnikání - Ministerstvo průmyslu a obchodu ( OP Infrastruktura - Ministerstvo životního prostředí ( OP Rozvoj lidských zdrojů - Ministerstvo práce a sociálních věcí ( OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství - Ministerstvo zemědělství ( Společný regionální operační program - Ministerstvo pro místní rozvoj ( Jednotný programový dokument pro Hl. m. Praha (Cíl 2 a Cíl 3) - Hl. m. Praha ( 18

19 Ad B.) Iniciativy Společenství Tyto iniciativy jsou zvláštním nástrojem strukturálních politiky k řešení specifických problémů dotýkajících se celého území EU. Doplňují jiné programy, nebo usnadňují jejich implementaci. Vyhlašuje je a řídí Evropská komise. Pro období jsou vyhlášeny 4 Iniciativy společenství s následujícím zaměřením: 1. EQUAL nadnárodní spolupráce při prosazování nových prostředků v boji proti všem formám diskriminace a nerovnosti na trhu práce 2. INTERREG III podpora přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce 3. URBAN hospodářská a sociální obnova městských oblastí postižených krizí 4. LEADER+ rozvoj venkova Ad C.) Inovační postupy a opatření Inovační opatření jsou výlučnou pravomocí Evropské komise a nezakládají se na dohodě mezi Evropskou komisí a členským státem. Jejich význam spočívá v inovačním přínosu, neboť iniciují pilotní projekty a studie pro nové politiky zdokonalují nakládání s finančními prostředky a pomáhají odhalovat nové možnosti. Mezi takovéto iniciativy patří například program Leonardo da Vinci, Sokrates, Culture a další. 4. ESF v konkrétních programech A) ESF v národních operačních programech Z hlediska ESF jsou důležité tyto programy: Operační program Rozvoje lidských zdrojů (se všemi opatřeními), Společný regionální operační program (priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech), Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu NUTS 2 Hl. m. Praha. Operační program RLZ bude řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí ( a implementační agenturou bude Národní vzdělávací fond ( U těchto institucí je možné získat podrobnější informace o programu a tyto instituce budou vyhlašovat jednotlivé výzvy k předkládání projektů. Společný regionální operační program je koordinován MMR ( a implementační agenturou bude Centrum pro regionální rozvoj ( Významnou roli budou v celém procesu realizace programu hrát sekretariáty Regionálních rad, jakožto orgánu regionů NUTS II (1, 2 a více sloučených krajů). Informace proto budou zprostředkovány přes orgány jednotlivých krajů. 19

20 Jednotný programový dokument pro Hl. m. Praha v rámci Cíle 3 je plně v kompetenci Magistrátu Hl. m. Praha ( B) ESF financující Iniciativy Společenství Z hlediska ESF je podstatná iniciativa EQUAL, která již v současnosti je realizována v České republice a její priority odpovídají naplňování Evropské strategie zaměstnanosti. Pro představu a pro inspiraci jsou níže uvedeny tématické oblasti, do kterých mohly být projekty přihlášeny: Zaměstnatelnost Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Překonávání rasismu a xenofobie ve vztahu k trhu práce Podnikatelství Otevírání procesu vytváření podniků vůči všem, a to poskytováním nástrojů pro zakládání podniků a pro identifikaci a využívání nových příležitostí pro rozvoj zaměstnanosti v městských a venkovských oblastech Posilování sociální ekonomiky (terciálního sektoru), zejména služeb se záměrem zlepšovat kvalitu práce Adaptabilita Podporování celoživotního učení a pracovních postupů směřujících k zaměstnávání osob ohrožených diskriminací a nerovností ve vztahu k trhu práce Podporování adaptability podniků a zaměstnanců vůči strukturálním ekonomickým změnám a vůči informačním a dalším novým technologiím Rovné příležitosti žen a mužů Koordinace rodinného a pracovního života a reintegrace mužů a žen do trhu práce prostřednictvím vývoje flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb Snižování sociálních rozdílností mezi muži a ženami a podporování pracovní desegregace Žadatelé o azyl V závislosti na oficiálním statusu žadatele o azyl by měla být poskytnuta podpora při aplikaci nových způsobů pomoci při přístupu na trh práce nebo by mělo být poskytnuto odborné vzdělávání neúspěšným žadatelům o azyl před tím, než opustí zemi. V současnosti je již připravován program pro následující období. Bližší informace k právě běžícímu programu EQUAL v České republice je možné nalézt na webových stránkách C) ESF v programech inovačních postupů a opatření Inovační programy patří do skupiny programů téměř výhradně financovaných z Evropského sociálních fondu. Informace o těchto programech je možné získat přímo na stránkách Evropské komise nebo prostřednictvím agentur, které si Komise v členských zemích 20

21 vybudovala. V případě programu Leonardo da Vinci je to Národní vzdělávací fond ( Program Socrates je administrován agenturou Socrates fungující v rámci Centra pro studium vysokého školství ( Další informace je možné získat přes národní ministerstva (školství, kultury, zahraničí a další) nebo přes zájmové organizace. 5. Implementace Nevládní neziskové organizace stejně jako obce, kraje, podnikatelé a další subjekty budou v rámci realizace programů financovaných ze strukturálních fondů v roli tzv. konečných příjemců. To v případě, že do konkrétních programů a na základě výzvy předloží projekty a budou tak žádat o příspěvek na jeho financování. Jak bylo uvedeno dříve, za každý Operační program je zodpovědné konkrétní ministerstvo a to je v roli tzv. řídícího orgánu. Předkladatelé však budou nejčastěji vstupovat do kontaktu s tzv. zprostředkujícím orgánem, což bude implementační agentura, tedy subjekt, který bude pomáhat řídícímu orgánu s administrativou programu. Následující zjednodušené schéma ukazuje vzájemné vztahy při implementaci operačních programů. Schéma implementace operačních programů Evropská unie Platební orgán Monitorovací výbor operačního programu Řídící orgán operačního programu Platební jednotka operačního programu výběrová kritéria Hodnotitelská komise Zprostředkující subjekt žádost o platbu platba Konečný příjemce Zdroj: Národní rozvojový plán, 2003 Podobné schéma je uplatňováno u Iniciativ Společenství i inovačních programů. Řídícím orgánem je v takových případech sama Evropská komise, nebo pověřené národní ministerstvo, případně jiná instituce. 21

22 6. Zpracované projekty v rámci školení Volnočasové centrum pro děti a mládež Podpora rozvoje NNO prostřednictvím vzdělávacího programu Posílení mediálních schopností NNO Krok Jazykové vzdělávání středního managementu Sovička Sociální všeobecný informační katalog Poradenství jedněch dveří Podané ruce Služby osobní asistence zdravotně postiženým občanům Projekt naváže na práci neziskových organizací. Záměrem je snaha o snížení sociálně patologických jevů dětí a mládeže v Ústí nad Labem. Otevření volnočasového centra umožní dětem a mládeži trávit volný čas tak, aby nedocházelo ke zvýšení kriminality a dalších nežádoucích jevů. Projekt se zaměřuje na prohloubení odbornosti pracovníků NNO. V jeho rámci bude realizováno 8- měsíční školení zaměřené na vedení NNO (podvojné účetnictví, financování NNO, získávání dotací) a 4 týdenní školení pro ženy na mateřské dovolené a nezaměstnané ženy, které by je mělo připravit na práci v NNO. Projekt usiluje o zlepšení a osvojení technik mediální prezentace u pracovníků NNO na Děčínsku. Z místních organizací bude vybráno 20 zástupců, kteří budou odborně proškoleni v oblasti mediální prezentace. Další činností bude uskutečnění festivalu NNO, který by se každoročně opakoval. Projekt se zaměřuje na jazykovou vzdělanost středního managementu firem na Chomutovsku, s důrazem na malé a střední podnikání. Vzdělávací jazykový kurz bude zaměřen dle analýzy OHK Chomutov na anglický nebo německý jazyk pro začátečníky. Školení bude trvat 8 měsíců a bude akreditováno. Výsledkem realizace projektu bude katalog, dvojjazyčný, zahrnující přehled sociálních služeb nejen pro postižené občany, ale také pro širokou veřejnost. Katalog usnadňuje rodinám postižených, asistentům, ošetřovatelům, postiženým i veřejnosti přístup k těmto informacím. Projekt směřuje k uchazečům o zaměstnání evidovaných na ÚP Most. Jeho realizací by se zlepšila kvalita služeb a poradenství, komunikace uchazeče s ÚP Most a tím by se snížila nezaměstnanost na Mostecku. Hlavní aktivitou projektu je vyškolení 15ti poradců z řad uchazečů o zaměstnání a jejich následné umístění na nově vytvořená pracovní místa na ÚP Most. Předložený projekt podporuje rozvoj sociálních služeb zdravotně postiženým občanům na Mostecku, které jim umožní přirozený způsob života. Realizací projektu vzniknou dvě metodiky pro práci se zdravotně postiženými, které se stanou pracovní náplní osobních asistentů. Těch bude proškoleno celkem 15. Předpokládá se, že 7 z nich bude následně umístěno na nová pracovní místa osobních asistentů. 22

23 Volný čas mládeže a drogy Jsme mezi Vámi dejte nám příležitost Memoriál Karla Raise Vyšší počítačová gramotnost osob se ZPS integrace do pracovního procesu Sejít se spolu a komunikovat spolu (Internetová kavárna pro seniory) Projekt je zaměřen na prevenci drogové závislosti mládeže školního věku. Spočívá ve spolupráci základních škol, rodičů a žáků. Hlavními aktivitami jsou tedy semináře, přednášek, volnočasové aktivity žáků (sportovní, literární, výtvarné a jiné soutěže, návštěvy uměleckých dílen a ukázky westernového ježdění) Tento projekt je zaměřen na zvýšení počtu pracovních míst pro zdravotně postižené a na vytvoření informačního centra, které bude poskytovat komplexní informace o poptávce a nabídce služeb a zakázek pro chráněné dílny i podnikatelské subjekty, včetně zprostředkovatelského servisu. V rámci projektu budou vytvořené také webové stránky a databáze zaměstnavatelů občanů se ZPS. Cílem projektu je společná sportovní akce v Lounech pro zdravé a pro zdravotně postižené. Memoriál naváže na loňskou akci. Atletických disciplín se zúčastní jak vrcholový sportovci výkonnostní i rekreační zájemci o sport bez rozdílu věku, pohlaví, zdravotních či duševních handicapů. Předpokládá se účast 1000 zájemců o sport. Bude jim zajištěna doprava, ubytování, strava, sociální služby. Memoriál bude prezentován v tisku, na internetu, v propagačních materiálech. Projekt řeší vysokou nezaměstnanost občanů se ZPS na Lounsku rekvalifikačním kursem v oblasti výpočetní techniky, jejíž znalost je jedním z předpokladů uplatnění na trhu práce. V rámci realizace projektu bude provedena analýza potřeb zaměstnavatelů na Lounsku, realizace kurzu a závěrečné vyhodnocení. Jak již napovídá název, účelem projektu je vytvořit internetovou kávárnu v Teplicích upravenou pro snadný přístup a pohyb seniorů, kde by se právě senioři scházeli a za asistence studentů-dobrovolníků by se seznámili s PC a internetem. Odborníky bude vytvořen krátký učební program zaměřený na základy práce s PC a s internetem. Tento program bude také shrnut do přehledné příručky, kterou budou mít senioři k dispozici. Zájem o tuto kavárnu projevili senioři v již provedených anketách a analýzách. 23

24 Pomoc lidem v obtížných situacích V rámci projektu vznikne poradna, ve které budou moci cílové skupiny najít pomoc a poradenství v oblasti rodiny, manželství a občanského práva. Jelikož partnery projektu jsou Sdružení podnikatelů a Psycholog... budou služby poskytovány odborníky, kteří zaručují kvalitu nabízené pomoci. Poradna bude umístěna poblíž centra města Teplice, aby zájemci o tyto služby nemuseli cestovat celým městem. Prostory budou vybaveny základním nábytkem a počítačem, který bude připojem na internetovou síť, proto bude možná komunikace s odborníky i elektronickou poštou. Některé z uvedených projektů byly již podány do dotačních programů. 7. Zdroje informací Publikace Pomoc Evropské unie zaměřená na zaměstnanost a lidské zdroje, Stručný průvodce Evropským sociálním fondem určený pro budoucí členské státy, 2000, Evropská komise Průvodce projekty Evropského sociálního fondu, 2003, EUROPEUM, Průvodce žádostí projektů financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie, 2003, Euromanagers, Národní rozvojový plán, 2003, MMR, Nařízení rady (ES) 1260/1999 stanovující všeobecná pravidla pro strukturální fondy Nařízení rady (ES) 1784/1999 o Evropském sociálním fondu Evropská strategie zaměstnanosti ( target="_blank) Internetové zdroje MMR: MPSV: NVF: Krajský úřad: Centrum pro komunitní práci: Centrum pro regionální rozvoj :

25 Zpracovatelé : PhDr. Dmitrij Švec, Ing. Kamil Dörfler, Ing. Katarina Navrátilová, Tento projekt je realizován za finanční podpory Evrospkého společenství 25