D.3.2 Vazby nástrojů územního plánování na ostatní nástroje rozvoje území

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "D.3.2 Vazby nástrojů územního plánování na ostatní nástroje rozvoje území"

Transkript

1 D.3.2 Vazby nástrojů územního plánování na ostatní nástroje rozvoje území Pod ostatními nástroji rozvoje území se rozumí podklady, dokumenty a rozhodnutí, která jsou zadávána, zpracovávána, resp. schvalována jinými orgány státní správy a územní samosprávy než orgány územního plánování a mimo vlastní proces územního plánování. Jsou to jednak dokumenty komplexního celostátního dosahu, jednak dokumenty rezortního (odvětvového) charakteru. Souhrnnými stránkami rozvoje území se zabývají většinou materiály zahrnované do oblasti regionálního rozvoje a plánování, dílčími stránkami rozvoje území se mohou zabývat různé rezortní strategie a koncepce (např. územní energetické koncepce). Pro vztah těchto dokumentů (strategií a koncepcí) k procesu územního plánování je nutno předeslat, že jsou to materiály, které nemají jednotně stanovenou obsahovou strukturu a metodiku zpracování. Komplexní celostátní dokumenty navazují zpravidla na obdobné dokumenty zpracovávané v rámci Evropské unie a vyžadované jejími orgány. Jsou zadávány ad hoc a podle metodik, vydávaných orgány EU pro jednotlivé druhy dokumentů. Jsou to zejména: Strategie ekonomického růstu, Strategie udržitelného rozvoje, Národní rozvojový plán, Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky, Strategie regionálního rozvoje. Dalšími koncepčními materiály a dokumenty jsou rozvojové strategie, koncepce a politiky. zpracovávané rezortními ministerstvy, často schvalované vládním usnesením. Tyto podklady mají různorodou obsahovou strukturu i formální členění, různý časový dosah a různou úroveň územní diferenciace. Zvláštní skupinu rozvojových dokumentů tvoří operační programy pro spolufinancování ze strukturálních (příp. jiných) fondů Evropské unie. Ty mají v návaznosti na Národní rozvojový plán a požadavky EU do značné míry sjednocenu strukturu a způsob vyjadřování (vymezují a časově určují v příslušném plánovacím období EU priority a opatření). D Programy rozvoje a koncepce Územní plány a tudíž i obsah územně plánovací dokumentace mají obsahovou i metodickou základnu v novém zákoně o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a měly svou legislativní oporu již tři desetiletí v předchozím stavebním zákoně č. 50/1976 a navazujících vyhláškách. Problematika dlouhodobého komplexního sociálně ekonomického programu rozvoje obcí, měst a krajů je systematicky řešena mnohem kratší dobu. Jednak je to v zákoně o obcích, kde se uvádí, že obec v samostatné působnosti zajišťuje ve svém územním obvodu hospodářský, sociální a kulturní rozvoj a ochranu a tvorbu životního prostředí. Současně se zde uvádí, že do samostatné působnosti obce patří schvalování rozvoje územního obvodu obce a provádění kontroly jeho plnění. I když další ustanovení ani zpodrobnění uvedených konstatování zákon neobsahuje, je z textu patrno, že obec je zodpovědná za svůj rozvoj, nástrojem je program rozvoje obce a veškeré rozhodovací kompetence v tomto směru má vyhrazeno zastupitelstvo obce. Podstatnou legislativní oporou územně orientovaných programových dokumentů je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Ten stanoví systémový rámec programových dokumentů na úrovni státu a krajů, a to ve formě strategií a programů. D.3.2-1

2 Strategie regionálního rozvoje ČR obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti. Státní program regionálního rozvoje zejména obsahuje vymezení regionu, cíl, jehož má být podporou jeho rozvoje dosaženo, stanovení oblastí, na něž je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, podmínky pro poskytování finanční podpory, formy a způsob jejího poskytování a potřebné finanční prostředky na jednotlivá opatření včetně jejich rozdělení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům a časové období jeho platnosti. Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu. Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností zajišťují dílčí úkoly spojené s procesem podpory regionálního rozvoje, zejména jsou povinny na žádost ministerstva nebo kraje poskytnout nezbytnou součinnost při přípravě a realizaci strategie regionálního rozvoje, státních programů regionálního rozvoje a programů rozvoje územního obvodu kraje. Obec ve své samostatné působnosti spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci programu územního rozvoje kraje. D Důvody pro zpracování programových dokumentů Mimo již citovaných legislativních důvodů, lze uvést celou řadu věcných důvodů, počínaje problematikou dlouhodobého plánování, potřebami řídící praxe až po požadavek efektivnosti při reprodukci hmotného majetku. Rozebrat všechny není možné a ani účelné. Bude vhodné se zastavit alespoň u dvou. a) Proces stanovování cílů Stanovovat si rozvojový program, tedy budoucnostní cíle je integrální součástí života komunity. Společenská skupina, která si přestane stanovovat cíle, je zpravidla komunitou stagnující, která si sama svou pasivitou vytváří bariéry, jež budou v budoucnosti těžko překonatelné. Cíle mohou být stanovovány obtížné a náročné, ale vždy reálně dosažitelné, neboť při stanovování cílů nereálných, nedosažitelných a neuskutečnitelných je komunita vystavena situaci permanentního nedosahování cílů, což vždy vede k frustraci, defétizmu a stagnaci. V případě měst a obcí je koncepce rozvoje nejužívanější, ale také nejefektivnější formou stanovování a vytyčování cílů.. b) Proces investování Druhým důvodem je konstrukce modelu investičního procesu, tak jak je v naší současné legislativě zabudován a v investiční činnosti praktikován. Investiční výstavba je nejfrekventovanějším prvkem v celém souboru rozvojových faktorů, ale je i vysoce náročná na finanční a materiálové zdroje, na organizaci, na znalosti a zkušenosti a velkou schopnost předvídat vývoj. Rozhodující je však časová náročnost. Přípravné práce, zpracování stavebních projektů a vlastní realizace vyžaduje obvykle dobu, jež není kratší pěti let. Při této časové náročnosti se nelze obejít bez zpracované koncepce rozvoje, navíc čas od času aktualizované nebo přehodnocené, s časovým horizontem přesahujícím oněch pět let (viz obr. č. 3). D.3.2-2

3 Obr. 3: Schéma investičního cyklu D Všeobecné poznámky ke koncepčním pracím Především nutno zdůraznit, že koncepce rozvoje konstruovaná k určitému časovému horizontu není víceméně přesným obrazem budoucího stavu, nýbrž je pouze zobrazením našich současných znalostí a představ o budoucím stavu. Tento pojmový posun a jeho případné nepochopení má značný praktický dopad. Zde totiž můžeme hledat kořeny častých rozčarování nad postupnými korekcemi programů, ale také nad faktem, že skutečné výsledky dosti často nekorespondují se záměry obsaženými v koncepčních materiálech. Stručně lze říci, že očekávání vkládaná do koncepce rozvoje často značně překračují možnosti, jimiž programové materiály disponují. Je tedy nezbytné koncepci rozvoje chápat nikoliv jako obraz budoucího stavu, nýbrž jako vymezení rozvojových směrů nebo jako vymezení mantinelů, jež rozvojové směry ohraničují, ať už je vyjadřovací forma koncepčních materiálů jakákoliv. D.3.2-3

4 Tento přístup lze snad nejlépe vyjádřit vějířem nebo výsečí rozvojových směrů, jehož vrchol nebo střed je v současnosti, tedy v okamžiku koncipování koncepce rozvoje a jenž je zaměřen k stanovenému časovému horizontu. Je to tedy pohled z pozice současných znalostí ke stanovenému časovému horizontu, při čemž zorné pole je dáno možnostmi našeho vidění. Z tohoto konstatování pak vyplývají mimo jiné dva závěry. Je-li sestavována koncepce rozvoje k stanovenému časovému horizontu a jsou-li sledovány při cestě vývoje vpřed oba krajní body zorného pole horizontu, pak vějíř směrů se neustále rozevírá, až v okamžiku, kdy je dosaženo stanoveného horizontu, již žádné mantinely neexistují, neexistuje tedy již žádné vytýčení směrů rozvoje (viz obr. č. 4). Druhým závěrem je konstatování, že mají-li existovat koncepční představy o jistém např. dvacetiletém horizontu, pak musí být konstruovány v závislosti na čase stále nové a nové koncepce rozvoje. Obr. 4: Schéma rozvojových vějířů Oba závěry jsou vlastně dvěmi stranami téže mince a lze je shrnout do požadavku permanentnosti v koncepční činnosti. Potud je úvaha dosti jednoznačná. Potíže nastávají v okamžiku, kdy je nezbytné tento obecný požadavek permanentnosti přetlumočit do praktických kroků, pracovních postupů a organizačních úloh. D Struktura pracovních postupů Je jistě účelné na tomto místě ještě soustředit pozornost na strukturu pracovních postupů a záběrů při konstruování koncepce rozvoje. V prvé řadě musí jít o stanovení a vymezení předmětu či prostoru, jehož koncepce rozvoje bude konstruována. Následujícím krokem musí být obecné stanovení cílů projektovaného rozvoje. Lze hovořit o jakési strategii či politice rozvoje. Dále bude následovat rozbor současné situace vlastního předmětu nebo prostoru koncepce rozvoje. Tato analýza musí umožnit pokud možno objektivní obraz o současném stupni vývoje. Často se tato analýza doplňuje o rozbor dosavadního vývoje na podkladě D.3.2-4

5 rozvojových ukazatelů, sestavovaných do časových řad. Mimo uvedený rozbor současného stavu je nutné analyzovat prostředky, které jsou a budou k dispozici pro dosažení stanoveného cíle. Teprve pak lze přistoupit k přetlumočení obecných cílů do konkrétních výstupů včetně stanovování cest a etap a dimenzí rozvoje včetně nasazování a čerpání zdrojů a prostředků. Teprve tato syntetizují část představuje konkrétní program, jež bude podkladem pro činnost řídící sféry. I zde se do jisté míry jedná o svým způsobem bezkonfliktní konstatování. Potíže opět nastávají při praktickém použití. Již sám předmět je ve své podstatě velice strukturovaným jevem, takže všechny následující rozborové práce se musí týkat celé škály prvků a často i jejich vzájemných vztahů a vazeb. Rovněž tak šíře a hloubka analytických prací není a priori zcela jednoznačná. Při zpracování koncepčních rozvojových dokumentů pro města, obce či jinak stanovené prostory, tedy programů rozvoje, se ukazuje jako vhodné, přidržet se postupu, který představuje pět následujících základních pracovních kroků. 1. Formulace zadání, v rámci něhož musí být vymezen prostor, pro nějž koncepce rozvoje bude sestavována, ale i období, s nímž bude pracováno. Budou soustředěny všechny údaje a dostupné podklady. 2. Provedení a zajištění průzkumů a rozborů, které musejí ozřejmit a stanovit základní informace: a) o stávajícím stavu a dosavadních trendech, b) o názorech občanů a základních účastníků realizace rozvojové koncepce města nebo prostoru, jejich postojích a stanoviscích. 3. Definování a hodnocení existujících bariér rozvoje na straně jedné a rozvojových možností a předností na straně druhé (SWOT analýza). 4. Stanovení reálných základních směrů rozvoje a jejich základní charakteristika. 5. Specifika rozvojových programů v rámci rozvojových směrů a stanovení optimálního pořadí pro prosazení a realizaci. Po stanovení specifikací rozvojových programů (viz bod č. 5) lze přistoupit k realizaci, při čemž lze očekávat, že realizace většiny stanovených rozvojových programů si vyžádá zpracování technicko-organizačních a finančních projektů a to samostatně pro každý z nich (viz obr. č. 5). D.3.2-5

6 Obr. 5: Schéma postupu zpracování projektů D Vybrané pracovní zásady V souvislosti s představou pracovních kroků při zpracování programu rozvoje obce bude vhodné uvést ještě několik poznámek spojených s praktickou koncepční činností. Především k analytické části. Tyto práce jsou nezbytné, nicméně jejich míra rozsahu a podrobnosti nesmí překročit únosnou míru. Odtud je jenom krok k poznámce o problematice permanentnosti v koncepční činnosti, pro kterou nejefektivnější způsob asi představuje pravidelnou obnovu koncepčního materiálu. Interval by pak měl navazovat především na rytmičnost práce obecních zastupitelstev (např. čtyřletý cyklus komunálních voleb do obecních zastupitelstev) a potřeby řídící praxe a na možnost získání aktuálních informací o sávajícím stavu. Obě hlediska ukazují nejspíše na čtyř až šestiletý cyklus s tím, že nezbytná aktualizace programu by měla předcházet sestavování střednědobého plánu. Časový horizont by pak měl být přibližně mezi 10 až 15 lety a to především s ohledem na pozici investic. Pokud jde o obsah, pak všech pět základních kroků postupu zpracování programu rozvoje obce musí pracovat se všemi základními funkčními strukturami systému obce, města, obecně prostoru např. sídelní aglomerace. D.3.2-6

7 D Problematika řešení prudkých změn v území Obecně lze konstatovat, že vývoj území v nejširším slova smyslu, a to ať se jedná o prostor lokální, regionální či celostátní, může mít v podstatě dvě základní podoby. Jednu podobu lze vyjádřit pomocí plynulé vývojové křivky, bez velkých anomálií a výkyvů. Druhou podobu představuje vývoj charakteristický skokovým průběhem (křivkou se zlomovými body). Skokový vývoj může být buď záměrný, programovaný, nebo důsledkem přírodních, ekonomických či společenských posunů a krizí. Není pochyb o tom, že vývoj vyznačující se plynulostí a pravidelností své trajektorie je pro předmětný prostor příznivější a přínosnější, než vývoj poznamenaný razantností změn, zpravidla probíhajících v podmínkách časové tísně. Platí-li tato zásada obecně, tím více a naléhavěji bude platit pro vysoce industrializované a zainvestované prostory, tedy především pro města a pro sídelní a průmyslové aglomerace. Jako příklad lze uvést rychlé strukturální změny v průmyslu (útlum těžby černého uhlí nebo uranu, pokles metalurgie nebo naopak případy výstavby mimořádně rozsáhlého průmyslového komplexu). Za razantní změnu lze naopak rovněž považovat výstavbu dálničního tahu nebo výstavbu rozsáhlého vodního díla. Oba procesy zasahují a budou zasahovat všechny sféry života daného prostoru, tedy města nebo sídelní a průmyslové aglomerace. Znalost důsledků uvedených procesů na jednotlivé sféry života je zřejmě nezbytnou podmínkou pro možnost koncipování rozvojových trendů a budoucnosti zmíněných prostorů. Základem řešení se pak stává pochopení významné změny jako vývojového iniciátoru, uskutečňovaného v kontextu prostorové strategie či přímo časově konkrétního rozvojového programu. Nezbytnou podmínkou se tak stává znalost dosavadního vývoje a současného stavu, bez něhož nelze rozvojové změny definovat ani odhadovat jejich důsledky. Metoda vedoucí k poznání rozvojové změny, jejího rozsahu a vnitřního členění musí ovšem odhadování vlivů a důsledku efektivně umožnit. D Konstrukce funkční struktury sídla nebo sídelní aglomerace Není zřejmě sporu o tom, že u tak složitého fenoménu jako je sídlo, sídelní aglomerace nebo území kraje, lze jít pouze klasickou cestou základního definování předmětu, jeho desagregace na jednotlivé součásti nebo prvky, poznání a pochopení prvků a jejich konečná agregace a syntéza v novou myšlenkovou kvalitu v poznání předmětu. Jde tedy o cyklus poznávacího procesu od celku k detailu a zpět. Problém představuje požadavek desagregace, zejména jeho míra a hloubka. Předložená konstrukce schématu funkční struktury územního celku má umožnit poměrně precizní poznání jednotlivých prvků bez ztráty zřetele na celek a naopak. Předložené řešení je pak nutno chápat spíše jako návod než závaznou normu, i když se opírá o řadu praktických zkušeností. Konstrukce představuje členění funkční struktury územního celku na šest dílčích funkčních struktur, při čemž v členění by bylo možno postupovat dále až na úroveň jednotlivých substruktur či prvků. Vlastní členění je pak v souladu s kapitolou následující: struktura ekonomická, územně-technická, sociálně-demografická, dopravní, struktura přírodních podmínek a životního prostředí a společensko-politická. O jednotlivých dílčích strukturách postačí pojednat v obrysech umožňující základní orientaci (viz obr. č. 6). D.3.2-7

8 Obr. 6: Schéma průmětu rozvojové změny dílčí funkční ekonomické struktury do ostatních dílčích funkčních struktur průmyslové aglomerace a) Dílčí ekonomická struktura Zahrnuje celý soubor ekonomických aktivit, které v zásadě lze členit na 3 hospodářské sektory a to primární zemědělský, sekundární průmyslový a konečně sektor terciární služeb. Dílčí ekonomická funkční struktura se zabývá vzájemným poměrem hospodářských sektorů, rozsahem a kvalitativní úrovní jednotlivých druhů výrob a služeb, jejich efektivností, počtem a vzdělanostní úrovní pracovníků, vzájemným kooperačními vazbami a vzájemnou komplementaritou výrobních odvětví, jejich vývojovou a odbytovou perspektivou a dalšími podstatnými charakteristikami. Občanská infrastruktura zahrne všechny základní typy, školstvím a zdravotnictvím počínaje a sportem a administrativou konče (viz obr. č. 7). D.3.2-8

9 Obr. 7: Dílčí ekonomická struktura a její funkční substruktury nižšího řádu b) Dílčí územně-technická struktura Zahrnuje v sobě všechny územní a technické systémy, takže se svým způsobem prvořadě zabývá hmotnými složkami. Především zahrnuje urbanistickou strukturu jednotlivých sídel, dále zahrnuje sídelní strukturu, tedy sídla a jejich vzájemné vztahy a vazby uvnitř daného prostoru, např. sídelní a průmyslové aglomerace. Konečně zahrnuje celý komplex technické infrastruktury, která představuje systém inženýrských sítí, technických zařízení a zdrojů (vody a kanalizace, zásobování elektrickou energií, plynem, teplem, telekomunikačních zařízení, případně dalších produktovodů). Všechny mají svůj rozměr lokální i regionální. c) Dílčí sociálně-demografická struktura Sociálně-demografická struktura v sobě zahrnuje v podstatě vše, co se týká obyvatel, např. demografické ukazatele jako průměrný věk, věkovou skladbu, porodnost, úmrtnost, rozvodovost, vývoj maskulinity, skladba domácností, úroveň vzdělání i údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, zaměstnanosti, příjmech a informace o sociálním statusu obyvatel. Zahrne i demografickou prognózu a konečně i sociální klima a tudíž i stav vědomí občanů. D.3.2-9

10 Hmotnou stránku dílčí struktury sociálně-demografické představuje v prvé řadě soubor bytového fondu, při čemž specifickou roli zde bude sehrávat rozsah bytového fondu, jeho druhovost, kvalitativní a kvantitativní standard, úroveň technického vybavení. Základním průmětem transformačních a restrukturalizačních procesů do sociálně-demografické dílčí funkční struktury je uvolnění velkého počtu pracovních sil v poměrně krátkém časovém úseku. d) Dílčí dopravní struktura Dopravní struktura obsahuje všechny druhy dopravy, s nimiž se lze v kontextu našeho území setkat Půjde o přepravu osob, materiálu a zboží v rovině individuální, veřejné, hromadné i vnitrozávodové. Zahrne dopravu silniční, železniční, leteckou i vodní, bude se zabývat jak dopravními systémy, tak jednotlivými dopravními skelety uvnitř našich sídel a regionů. Bude zkoumána její kvalita, rozsah a účinnost i její vzájemná svázanost. Je třeba říci, že doprava hraje v každém systému a organismu důležitou roli.v případě našich sídel a sídelních aglomerací však hraje roli prvořadou. Jen účinná doprava může propojit jednotlivé prvky sídla či regionu, jen doprava může zdůraznit a podtrhnout výhody osídlení pro obyvatele a na druhé straně eliminovat důsledky přílišné koncentrace obyvatelstva, základních fondů a socio-ekonomických aktivit (viz obr. č. 8). Obr. 8: Dílčí dopravní struktura a její funkční substruktury nižšího řádu D

11 e) Dílčí struktura přírodních podmínek a životního prostředí Za součást přírodních podmínek nutno počítat geografickou polohu, tvar a konfiguraci terénu, vegetační pokryv, ale i rozsah a dosažitelnost vodních ploch a vodotečí. Součástí je i rozsah zemědělského půdního fondu a jeho kvalita (bonitní třídy) a rozsah a kvalita lesního půdního fondu. Rovněž výskyt nerostných surovin a podzemní zásoby pitné vody musí být reflektovány.přírodní podmínky vždy silně stimulovaly vznik a rozvoj sídelních soustav. V souvislosti s vývojem našich sídel a regionů nelze pominout problematiku životního prostředí a stavu jeho složek, tj. ovzduší, vody i půdy. Bude se zabývat nejen jednotlivými účinky, ale především jejich kumulací. f) Dílčí společensko-politická struktura Velmi často se z komplexu tří základních hospodářských sektorů vyčleňuje z terciáru samostatný sektor, tzv. kvartární, který zahrnuje především vědu, špičkovou kulturu, vysoké finančnictví a administrativu a který je v tomto případě chápán jako samostatná dílčí funkční struktura. Bude se zabývat i politickou strukturou tj. strukturou politických stran a hnutí i fenomény jako jsou otázky náboženské, etnické i obecně regionální. Dílčí struktura představuje tedy kompletní intelektuální infrastrukturu a kulturní vitalitu jednotlivého sídla či sídelní aglomerace. Z hlediska dlouhodobé perspektivy se jedná o dílčí strukturu nejdůležitější. D Specifické rysy funkčních struktur sídel Popsané dílčí funkční struktury území, sídel a sídelních aglomerací vykazují některé specifické rysy, které mají v mnoha směrech nepřehlédnutelný význam. Za nejdůležitější lze považovat následující. Základním rysem dílčích struktur je jejich vzájemná věcná provázanost celou řadou vazeb a vztahů, a to jak v rovině hmotných složek, tak i v rovině socioekonomických aktivit či intelektuální infrastruktury. Díky těmto hlubokým věcným vztahům a vazbám se každá změna v kterékoliv dílčí struktuře dříve či později promítne do ostatních dílčích struktur a tak podnítí jejich další rozvoj nebo stagnaci. Bude-li tedy připravována zásadní změna, např. výstavba mohutného průmyslového závodu, pak současně nutno dešifrovat a projektovat změny i v dalších dílčích strukturách. Nelze ovšem přehlédnout nutnost vystopovat důsledky změny i uvnitř vlastní dílčí struktury. Při vědomí zmíněné mnohovrstevné provázanosti jednotlivých dílčích funkčních struktur je si nutno ještě všimnout časového parametru změn, jež jsou jednotlivým dílčím strukturám vlastní. Změny vykazují různé nároky na čas i na období v němž proběhnou. Časové nároky jsou v jednotlivých případech velmi rozdílné, a to řádově od jednoho či dvou let až po údobí mnohaletá v rozsahu 20 až 30 let. Každá dílčí funkční struktura i substruktura nižšího řádu má v zásadě dvě dimenze a to dimenzi vlastních socioekonomických aktivit a dimenzi základních fondů, v jejichž rámci aktivity probíhají a uskutečňují se. V zásadě vlastní aktivita je primární, zatímco hmotný rámec je teprve sekundárně projektován a budován. Běžně jsou presentovány dvě pozice. Buď je jasně definována socioekonomická aktivita (druh výroby a pod) a pro ní je formulován a zajišťován hmotný rámec (zpravidla případ novostavby), nebo naopak je k dispozici základní fond (budova, hala, komunikace atd.) a pro něj je vyhledávána vhodná socioekonomická činnost a pak se zpravidla jedná o případ rekonstrukce. Závěrem úvahy o prognózování, případně projektování rozvojových změn v území je nezbytné se zmínit o konceptuálních požadavcích na tyto práce. Jde o požadavky, které D

12 lze charakterizovat tzv. Systémem 3K, tedy požadavkem na komplexnost, konzistentnost a kontinuálnost přístupu ke koncepčním pracím, zabývajících se rozvojovými změnami. Práce se musí zabývat prostorem, který představuje jeden organický celek vnitřně provozně provázaný, tedy vnitřně konzistentní. Přístup musí být komplexní, tedy musí zahrnovat všechny dílčí funkční struktury, musí se všemi pracovat se stejnou zodpovědností a nesmí žádnou z nich neorganicky a nekriticky favorizovat, nebo naopak nesmí žádnou z úvahy vyloučit. A konečně práce na rozvojových změnách musí být kontinuální, neboť konstruované rozvojové změny nejsou ničím jiným než formováním představy o budoucnosti, nejsou vlastním a skutečným obrazem budoucnosti, ale pouze obrazem o našich současných znalostí a vědomostí o budoucím stavu. Tak jak se mění naše znalosti, neustále se mění konstrukce obrazu budoucnosti. Tento vývojový efekt znalostí nelze do rozvojových programů změn promítnout jinak než založením systému kontinuální práce. D Ověřování stanovisek a názorů občanů Jsou-li jednotlivé rozvojové kroky měst vždy výsledkem interakce mezi správou města, občany a representanty podnikatelské sféry, pak je patrno, že dopracovat se správného stanovení rozvojových směrů a výběru rozvojových programů bez znalosti postojů a názorů jednotlivých skupin občanů je téměř nemožné. Získat věrohodné znalosti o názorech, postojích a požadavcích jednotlivých sociálních skupin, ale i občanů jako celku, není již dnes požadavek nereálný, i když jeho uskutečnění může být dosti nákladné. D Vztah strategického a územního plánování Vztah strategického (regionálního) plánování a územního plánování není v příslušných zákonech explicitně deklarován. Vztah vzájemných podmíněností, návazností a souvislostí však vyplývá z vnitřních vazeb obou plánovacích činností, neboť oba okruhy činností se zabývají týmž předmětem rozvojem území a života v něm. Nazírají na území jen z rozdílných úhlů pohledu, akcentují rozdílné stránky procesů v území probíhajících a používají různé vyjadřovací techniky. Souvislosti a návaznosti regionálního a územního plánování jsou pak v zákonech formulovány při vymezení jednotlivých dokumentů. Stavební zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury. Zákon o podpoře regionálního rozvoje stanoví podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje, s tím související působnost správních úřadů, krajů a obcí a vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudržnosti. Vnitřní vazby se projeví názorněji při srovnání podrobnějšího výčtu dílčích činností a zájmových oblastí. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení D

13 obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti. Záměry Strategie regionálního rozvoje jsou územně lokalizovány nejméně do krajů. Při vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje se využívají zejména statistické údaje, příslušné územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace, limity využití území a zásady jeho organizace, principy ochrany a tvorby životního prostředí a programy rozvoje územního obvodu krajů. Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti. Strategie regionálního rozvoje má být koordinována s celostátním nástrojem územního plánování Politikou územního rozvoje, který slouží ke koordinaci územně plánovací činnosti krajů a resortních koncepcí s vazbou na území. Politika územního rozvoje určí ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Obsahem Politiky územního rozvoje bude zejména stanovení republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a dále vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního, republikového a nadregionálního významu. Vzhledem ke krajskému zřízení v ČR a naplňování principu subsidiarity se ukazuje jako velmi potřebné návazně (a částečně i souběžně) vypracovat také Strategie rozvoje krajů pro stejné časové období a tím zabezpečit, aby struktura strategických dokumentů odpovídala struktuře řízení státu, aby dokumenty všech tří úrovní evropské státní (národní) regionální (krajské) byly systémově provázané, komplementární a vzájemně se nepřekrývající. Pojmem regionální rozvoj se rozumí ve strategických a programových dokumentech růst socioekonomického potenciálu regionů a jeho využívání, zvyšování konkurenceschopnosti a životní úrovně jejich obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí (regionů, mikroregionů), vývoj regionálních disparit a volbu politiky k jejich odstraňování popřípadě zmírňování. V duchu tohoto pojetí a principu solidarity podporují orgány Evropské unie rozvoj regionů, které jsou ekonomicky slabé a zaostávají za unijním průměrem nebo rozvoj regionů, které čelí D

14 výrazným strukturálním změnám. Analogicky postupují jednotlivé státy v rámci politiky rozvoje svého území. Regionální rozvoj tedy vytváří hierarchickou strukturu, kde na nejvyšší úrovni je pro Českou republiku Evropská unie a jí podporovaný regionální rozvoj, pak je zde suverénní regionální rozvoj na úrovni českého státu a posléze regionální rozvoj na úrovni krajů. Každá z těchto tří úrovní má své specifické a nezastupitelné poslání. Regionální politika představuje soubor intervencí zaměřených podle konkrétní situace státu a jeho regionů a podle očekávaných vývojových tendencí na podporu opatření vedoucích k růstu ekonomických aktivit v území. Může preferovat sociální rozvoj regionů (rozvoj bydlení a jiné aspekty stabilizace obyvatelstva, ekologické aspekty života obyvatel v regionech apod.), nebo může také preferovat veřejné intervence vedoucí k rozvoji infrastruktury a lepšímu územnímu rozložení ekonomických aktivit apod. Jejím významným cílem je konvergence regionů v rámci určitého územního celku a klíčovým znakem je její selektivnost, to znamená diferenciace zaměření intervencí na podporu vybraných problémových regionů, které výrazně zaostávají ve svém rozvoji za průměrem v míře, která je společensky uznána za nežádoucí. V podmínkách ČR se regionální politika uplatňuje z úrovně EU vůči vybraným regionům NUTS 2, z úrovně ČR vůči vybraným státem podporovaným regionům ( 4 zákona č. 248/2000 Sb.) a z úrovně krajů vůči vybraným mikroregionům. Základními úrovněmi v regionálním rozvoji a realizaci regionální politiky ČR jsou: Česká republika (NUTS I) ústřední správní úřady; regiony soudržnosti (NUTS II) regionální rady; kraje (NUTS III) krajské úřady; statistické regiony na úrovni okresů regionální jednotky pro stanovení regionů se soustředěnou podporou státu; správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP); obce obecní a městské úřady. Pro zadávání a obsahové zaměření územních plánů mají dále význam resortní koncepční dokumenty, stanovící směry a způsoby rozvoje jednotlivých odvětví hospodářství. S bezprostředními důsledky pro rozvoj území jsou to zejména: Vnitrostátní resortní rozvojové dokumenty (v závorce gestorské ministerstvo) Dopravní politika ČR (MD) Státní politika životního prostředí MŽP) Energetická politika ČR (MPO) Surovinová politika v oblasti nerostných surovin (MPO) Koncepce vodohospodářské politiky ministerstva zemědělství ČR pro období po vstupu do evropské unie (MZe) Návrh Plánu hlavních povodí České republiky (MZe) Plány oblastí povodí Národní strategický plán pro oblast rybářství na období (MZe) Koncepce státní politiky cestovního ruchu v české republice na období (MMR) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (MD) Koncepce bytové politiky (MMR) D

15 Operační programy pro podporu sociálního a ekonomického rozvoje ČR z fondů EU Společný regionální operační program (SROP) (MMR) Operační program Infrastruktura (OP Infrastruktura) (MD + MŽP) Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP Zemědělství) (MZe) Operační program Podnikání a inovace (MPO) Zprostředkovaně, zejména průmětem záměrů do investiční politiky ovlivňují rozvoj území zejména: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále OP VK) (MŠMT) Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku (MPSV) Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu (MK) D

16 Soustava strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje České republiky Kraj Česká republika Evropská unie Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategický rozvojový Strategie regionálníh o rozvoje Strategie hospodářsk ého růstu Národní rozvojový plán Strategie rozvoje Národní strategický Regionální programy rozvoje Sektorové politiky a programy s regionální i k Sektorové regionální operační programy Sektorové operační programy Program rozvoje Opatření Aktivity Projekty Opatření Aktivity Projekty Opatření Aktivity Projekty Opatření Aktivity Projekty Opatření Aktivity Projekty Realizace projektů Realizace projektů Realizace projektů Realizace projektů Realizace projektů Obr. 9: Soustava strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje České republiky. Pramen: Strategie regionálního rozvoje ČR, MMR, D

17 D Míra informací o hmotném prostředí a činnostech v jednotlivých stupních územně plánovací dokumentace Soustava rozvojových dokumentů regionálního a územního plánování vytváří srovnatelnou hierarchickou strukturu. Regionální plánování Územní plánování Strategie regionálního rozvoje ČR Politika územního rozvoje Strategie programy rozvoje krajů Zásady územního rozvoje Strategie programy rozvoje měst Územní plány obcí - Regulační plány Obsah, struktura a míra podrobností údajů, používaných pro zpracování jednotlivých rozvojových dokumentů závisí na zaměření a územním rozsahu řešeného území. Je logické, že pro dokumenty celostátního rozsahu budou používány především informace agregované na potřebnou úroveň a vyjadřující podstatné charakteristiky významné pro rozvoj celého území státu. Dokumenty zaměřené na rozvoj krajů musí absorbovat relevantní informace z celostátních dokumentů, týkající se daného kraje a zpracovávat informace charakterizující potřeby rozvoje kraje v náležité podrobnosti. Obdobně rozvojové dokumenty pro města budou absorbovat relevantní informace z celostátní a krajské úrovně, rozšířené o podrobné informace místní úrovně. Ze srovnání struktury regionálních a územně plánovacích dokumentů vyplývá, že stupeň regulačních plánů v soustavě ÚPD nemá odpovídající stupeň dokumentů v soustavě regionálního plánování, což však odpovídá charakteru těchto dokumentů. Při agregaci informací (údajů) podle rozsahu území je nutno vycházet z pramenů alespoň o stupeň nižší agregace, jinak by mohlo dojít k nežádoucímu zprůměrování charakteristik a tím k zastření existujících problémů. Např. dokumenty na celostátní úrovni musí vycházet z informací a ukazatelů za jednotlivé kraje, případně i za nižší územní celky. Územní plánování se zabývá především hmotným prostředím (státu, kraje, obce), ale vždy v souvislosti s činnostmi (funkcemi), které se v tomto hmotném prostředí odehrávají. Územní plánování přitom řeší existující trvalý (a v podstatě neodstranitelný) rozpor mezi relativní stálostí hmotných prvků prostředí (krajiny, staveb) a proměnlivostí činností v hmotném prostředí probíhajících. Z tohoto hlediska se někdy charakterizují zpracovávané informace na tvrdé měnící se v dlouhých periodách a měkké měnící se v krátkých periodách. Měkkou povahu mají především informace o obyvatelstvu a jeho ekonomických, sociálních a kulturních činnostech. Vztáhneme-li toto základní členění povahy informací na složky územního rozvoje, pak je zřejmé, že povahu měkkých informací mají především informace o nehmotných složkách, tj. aktivitách v území, hodnotách v území a procesech v území. Ale i v hmotných složkách územního rozvoje mají informace o obyvatelstvu proměnlivý charakter. Základním předmětem a výstupy územního plánování, zejména územně plánovací dokumentace jsou zásady, směrnice a pokyny pro budoucí vývoj hmotných složek tak, aby zajišťovaly na potřebné úrovni a ve vzájemném souladu aktivity, hodnoty a procesy. D

18 Základním předmětem a výstupy regionálního plánování (strategií, programů a koncepcí) jsou zásady, směry rozvoje a priority pro budoucí rozvoj aktivit v území, hodnot a procesů tak, aby zajišťovaly žádoucí sociálně ekonomickou úroveň regionů. Hmotné složky území jsou předpokladem a jedním z prostředků realizace strategických záměrů. Z tohoto pohledu je zřejmé, že strategické i územní plánování musí postupovat ve vzájemném souladu a poskytovat si vzájemně potřebné informace. Z poslání a obsahového zaměření jednotlivých druhů dokumentů vyplývá, že i uvnitř dokumentů bude různý poměr tvrdých a měkkých informací. Se stoupající podrobností a zmenšováním územního rozsahu územně plánovací dokumentace (zásady územního rozvoje kraje, územní plán obce) bude klesat podíl měkkých informací a stoupat podíl tvrdých informací, tedy klesat míra informací přebíraných ze strategických a programových regionálních dokumentů. Politika územního rozvoje pro svůj celostní charakter bude využívat především údajů o základních tendencích vývoje obyvatelstva, ekonomických, sociálních a kulturních aktivit, tedy údajů měkkých. Pro tyto účely bude mít zdroj ve strategii regionálního rozvoje státu a v resortních strategiích, koncepcích a politikách. Zásady územního rozvoje kraje by měly vycházet z poznatků o tendencích vývoje obyvatel, vývoje ekonomické základny kraje, sociálních potřebách vývoji životního prostředí ze strategie nebo programu rozvoje kraje. Územní plán obce by opět v oblasti měkkých informací měl využívat poznatků strategie či programu rozvoje města, pokud jsou zpracovány. Ze zaměření, obsahové struktury, způsobu pořizování, projednávání a schvalování strategických a koncepčních dokumentů, zejména resortní povahy, vyplývá, že jejich výstupy je velmi obtížné přiřadit k jednotlivým úrovním územních plánů. Celostátní strategie a koncepce vyúsťují do formulace zásad, směrů a tendencí rozvoje, jen zřídka přímo lokalizovatelných do území. Tuto možnost poskytují jen některé dokumenty, např. Energetická koncepce ČR a její složky Krajské energetické koncepce. Více územně diferencované jsou některé operačním programy, zejména Společný regionální operační program a operační program Infrastruktura. Z nejednotné struktury, metodiky zpracování a různé periodicity strategických a koncepčních dokumentů vyplývá, že pořizovatel ÚPD musí vždy zjistit aktuálně platné rozvojové dokumenty a excerpovat z nich informace relevantní pro zadání konkrétní ÚPD. Základní tendence, směry vývoje a priority pro územní rozvoj obsahují již současné strategie a je možné je uplatnit v pravidlech územního plánování. Východiska ze Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta použitelné pro ÚPD Návrh Strategie je v souladu s tendencemi EU pojat prorůstově a zaměřen na následující procesy diversifikovaného rozvoje regionů. 1. Mobilizace přírodního a kulturního potenciálu Efektivní využití rozvojového potenciálu regionů na základě zmapování místně diversifikovaného přírodního a hmotného rozvojového potenciálu a aplikace účinných opatření k jeho využití. Rozšiřování kapitálové absorpční schopnosti regionů směrem k maximálnímu využití přírodního a kulturního rozvojového potenciálu. Revitalizace regionálních tradic a jejich využívání jako zdroje hospodářského růstu v rámci globálně dynamicky se vyvíjejících segmentů jako je turismus nebo ekonomizace kulturního dědictví. D

19 2. Šíření rozvojových inovací Šíření efektů prostorových rozvojových pólů formou předávání inovací do rozvojově indiferentních regionů. 3. Využití komparativních výhod Konkurence regionů a velkých měst o významné ekonomické aktivity, založená na zvýrazňování jejich pozitivních faktorů a rozvojových předpokladů a podpora opatření k odstranění negativních rozvojově disfunkčních disparit, umožňujících jejich další využívání. 4. Prostorová soudržnost, rozvoj infrastruktury Vnitřní integrace regionů na základě územní dělby práce, optimálně využívající komparativních výhod a prostorové dostupnosti jednotlivých částí území a spádových vazeb mezi nimi. Posilování ekonomické a sociální soudržnosti kapitálovými vklady do rozvoje infrastruktury regionů. 5. Diferencovaný rozvoj lidských zdrojů v regionech Zvyšování vzdělání, kvalifikace, motivace, sociální a prostorové mobility a akceschopnosti obyvatel s cílem zajištění vyšší efektivity jejich zapojení do rozvojových projektů a do aplikace principů místní Agendy Přeshraniční a meziregionální spolupráce Využívání možností přeshraniční regionální spolupráce v rámci středoevropského prostoru a spolupráce s dalšími evropskými regiony a mezinárodními organizacemi. 7. Zvýšení sociální soudržnosti regionů Vysoká míra sociální soudržnosti regionů, založená na ekonomické a občanské participaci jednotlivých skupin obyvatel a jejich identifikaci s daným územím a na funkční podpoře integrace vyčleněných skupin se společným cílem zlepšení kvality života v regionu. Modernizace socioekonomické struktury obyvatelstva regionů jako předpoklad jejich dlouhodobě udržitelného rozvoje. 8. Stabilizace sídelní struktury regionů a revitalizace venkovského prostoru Podporou substituce trvalé migrace dojížďkou za prací zvýšit prostorovou flexibilitu na trhu práce bez výrazných změn v sídelní struktuře země s cílem omezování trendu vylidňování obcí a předcházení negativním dopadům živelného urbanistického rozvoje. Oživení venkovského prostoru využitím moderních technologií, informatiky, modernizací zemědělské výroby a zvýšením environmentálních funkcí krajiny. Zvýšení prestiže venkova zlepšenou kvalitou životního prostředí. Hodnocení potenciálu krajinného prostoru prostřednictvím krajinného prostorového plánování. 9. Kvalita a otevřenost veřejné správy v regionech Zlepšení kvality a efektivity výkonu veřejné správy na regionální a lokální úrovni a její dostupnosti obyvatelům. Podpora rozvoje partnerství soukromého, veřejného a neziskového sektoru a otevřené komunikace. D

20 10. Životní prostředí Šetrné využití potenciálu životního prostředí ke zvyšování růstu socioekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti regionů v souladu s principy udržitelného rozvoje. Zlepšování kvality života prostřednictvím systémové ochrany a zvyšování kvality složek životního prostředí. Ekonomická výkonnost a regionální konkurenceschopnost jsou významným faktorem rozvoje regionů. Regiony, města a obce spolu soutěží při vytváření, získávání, udržení a podporování ekonomických subjektů. Tyto ekonomické subjekty totiž stabilizují či generují nová pracovní místa, nové příležitosti, přičemž mají zásadní vliv na prosperitu, blahobyt a životní úroveň regionů a obcí. Regionální konkurenceschopnost je úzce spjata se čtyřmi hlavními faktory: strukturou ekonomických aktivit, úrovní inovací, stupněm dostupnosti regionu a úrovní dosažené vzdělanosti pracovních sil. Tyto faktory jsou silně provázány a odrážejí vliv rozdílů v méně měřitelných charakteristikách, kterými jsou efektivnost regionálních institucí včetně veřejné správy a podpůrných služeb pro podniky. Základním ukazatelem pro porovnávání regionální konkurenceschopnosti a socioekonomické úrovně regionů je hrubý domácí produkt, který představuje hodnotu statků a služeb, které byly v daném regionu vyprodukovány (regionální HDP, regionální HDP/obyvatele). Stupeň vývoje české společnosti a poznání socioekonomických procesů, které lze ztotožnit s dosaženou úrovní v nejvyspělejších zemích světa, ale zejména empirické poznatky z posledních několika let potvrzují, že základním faktorem regionálního rozvoje postindustriální společnosti jsou lidské zdroje, následované infrastrukturou a službami. Význam jednotlivých faktorů pro regionální rozvoj pramení z povahy lidských zdrojů, které mají aktivní vlastnost dalšího rozvoje. Lidské zdroje jsou jedinými nositeli inovací základního předpokladu růstu konkurenceschopnosti, disponují různou mírou adaptability na vnější podmínky a tak mohou využívat nově vznikajících tržních příležitostí nebo alespoň minimalizovat vznikající hrozby. Ostatní faktory regionálního rozvoje (zejména dopravní infrastruktura) mají spíše stimulační význam pro lidské zdroje (hlavní nositele regionálního rozvoje), protože usnadňují přístup na nové trhy, zlepšují přenos know-how, usnadňují pracovním silám každodenní život a podporují tak lidské zdroje v jejich dalším růstu a rozvoji, což má pochopitelně průmět i do regionálního rozvoje. Rozvoj lidských zdrojů může být veden pouze intenzívní cestou s ohledem na demografické tendence. S rozvojem lidských zdrojů souvisí některé aktivity, které se promítají do struktury staveb, jako je potřeba rozšíření celoživotního vzdělávání, sociální služby pro staré občany apod. Územní plánování, zejména v úrovni politiky územního rozvoje a zásad územního rozvoje krajů musí samozřejmě vycházet z tendencí vývoje sídelní struktury, kterou ovšem samo ovlivňuje. Struktura osídlení se ve svých základních atributech bude měnit mnohem pomaleji oproti dynamickým změnám v regionální hospodářské a sociální struktuře. Tyto jevy jsou nejčastěji výsledkem demografického vývoje a strukturálních charakteristik sídelní soustavy a relativní autonomnosti systému osídlení vůči vnějším vlivům. V rozvoji sídelní struktury lze očekávat tyto změny: D

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování Vazby nástrojů územního plánování Nástroje územního plánování jsou vzájemně provázány horizontálně i vertikálně. Provázanost nástrojů územního plánování

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2007, ročník VII, řada stavební

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2007, ročník VII, řada stavební Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2007, ročník VII, řada stavební Abstrakt Vítězslav KUTA 1, František KUDA 2, Martin FERKO 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

Více

Soustava strategických a programových dokumentů ČR

Soustava strategických a programových dokumentů ČR Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví. (Z kompetenčního

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, SCHVÁLENÍ, DŮVODY PRO JEJÍ VZNIK, OBSAH A ČLENĚNÍ

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, SCHVÁLENÍ, DŮVODY PRO JEJÍ VZNIK, OBSAH A ČLENĚNÍ POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, SCHVÁLENÍ, DŮVODY PRO JEJÍ VZNIK, OBSAH A ČLENĚNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Zástupce ředitele odboru územního plánování MMR, vedoucí oddělení koncepčního a metodického 1 ÚLOHA ÚZEMNÍHO

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 - 18,9% 26,69 mld. 21,64

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY Ing. arch. Vladimír Dujka Územní plánování v procesech plánování a projektování krajiny Konference AUÚP ČR, Lednice 24. 25. 9. 2015 OBSAH

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní škola Havířov Podlesí F. Hrubína 5/1537 okres Karviná ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ DODATEK č.1 Pro 8.ročník 1 ZEMĚPIS Vyučovací předmět Období Člověk a příroda ZEMĚPIS 3. 8.

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše KULATÉ STOLY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE VEŘEJNÉ SPRÁVY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE SOUKROMÉ SFÉRY 26. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE NEZISKOVÉHO SEKTORU Program 1. Představení

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Strategické řízení ve světle evropských fondů Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Současné problémy Absence kvalitních dlouhodobých i střednědobých plánovacích

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Strategie rozvoje Opolského Vojvodství do roku 2020

Strategie rozvoje Opolského Vojvodství do roku 2020 SAMOSPRÁVA OPOLSKÉHO VOJVODSTVÍ rozvoje Opolského Vojvodství do roku 2020 Opole 2014 Opolské vojvodství přátelské k občanům i k podnikatelům HIERARCHICKÉ USPOŘÁDÁNÍ PĚTI ÚROVNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ AGENDA EU Národní úroveň Politika územního rozvoje (MMR, vykonává státní dozor ve věcech

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice DEFINICE A TEZE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A SNAHA O VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO JEHO NAPLŇOVÁNÍ V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Změna č. 1 Územního plánu Okna

Změna č. 1 Územního plánu Okna Změna č. 1 Územního plánu Okna Zastupitelstvo obce Okna, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Konference Konkurenceschopnost a růst Objem finančních prostředků Berlínská metodika Vyspělost regionů Míra kofinancování

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství RPS/CSF Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství Politika HSS EU 2007-13 3 nové cíle: Konvergence Regionální konkurenceschopnost

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu 4. května 2015 Praha 1 Integrovaný plán rozvoje území v programovém období 2014 2020 Nový

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE Zpracováno v souladu s ustanovením 47, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, podle přílohy

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

o o - - - - - - - Příloha č.3 Obsah OOP I. VÝROK 2 1. Vymezení zastavěného území 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální

Více

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Mgr. et Mgr. Vilém Řehák tajemník CRR ČR Olomoucké vysoké školství partnerem moravského venkova reg. č.: CZ.1.07/2.4.00/12.0065

Více

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY)

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY) PROFIL ORGANIZACE OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR státní příspěvková organizace zřizovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20 Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚZEMNÍ DIMENZE Koncentrace (zacílení) prostředků programů ESI fondů do specifických

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více