Andrej Tóth. 3 S Chorvatskem celkem 20,8 mi lionu. 2 S Chorvatskem celkem km 2

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Andrej Tóth. 3 S Chorvatskem celkem 20,8 mi lionu. 2 S Chorvatskem celkem 329000 km 2"

Transkript

1 Devadesát let trianonské mírové smlouvy Hlavní momenty z jednání madarské ministerské rady a madarské mírové delegace v otázce mírové smlouvy s dohodovými mocnostmi (prosinec červen 1920)1 Andrej Tóth Dne 4. června 1920 podepsali pověřenci mad arské vlády ve Versailles u Paři ž e mírovou smlouvu mezi spojeneckými a přidruženými mocnostmi a Maďars kem. Dokument vstoupil ve známost jako trianonská mírová smlouva, a to podle mistajejího podpisu, paláce Velký Trianon (Grand Trianon) ve versailleském zámeckém komplexu. Souhlas Budapešti s podpisem mirové smlouvy byl výsledkem loajální prodohodové orientace Mad arska,jejiž základy položila tzv. koncentrační vláda Károlye Huszára ustavená na podzim roku 1919 diky prostřednictvi britského diplomata Clerka na nanejvýš rozpolcené madarské vnitro-politické scéně. Budapešť s mirovými podmínkami, zkonstruovanými bezjejí účasti již v průběhu roku 1919, sice nesouhlasila, odpovědní političtí představitelé země si však uvědomovali, že mírové podmínky již nelze změnit a žejediným reálným východiskem je mírovou konvenci podepsat a pokusit se o dodatečné zmírněníjejic h ustanovení aktivni diplomatickou cestou. Tehdejší maďarská politická reprezentace a široká veřejnost mírovou smlouvu odmítaly především s ohledem najejí nekompromisní teritoriální ustavení. Právě kvůli nim se rozloha Mad arska zmenšila až o celé dvě třetiny, z km' (bez Chorvatska)' na km'. Území mad arského státu tak bylo zredukováno o téměř km' ve prospěch Rumunska, Ceskoslovenska, Jugoslávie a Rakouska. Počet obyvatel Maďarska klesl z 18,3 milionů (bez Chorvatska)' na 7,9 milionů, přičemž až třetina Mad arů se ocitla mimo mad arský stát. S touto skutečností se politická reprezentace a s polečnost meziválečného Madhrskajen obtížně vyrovnávaly; nekompromisní podmínky miru fakticky položily základ revizionistické linii zahraničí politiky Budapešti. To, že tzv. trianonský šok zasáhl národní identitu madhrského národa opravdu hluboko, dosvědčuje skutečnost, že většina madhrské s polečnosti vnímá mírovou smlouvu jako nespravedlivou ještě dnes, devadesát let po jejím podpisu. Přispěvekje s ou č ástí řešení grantového projektu č[slo P410/10/P140 Ceskoslovellsko-l1/(ufarské bilaterdlnf vztahy lia pozadí vnitropolitického \')'",'oje horthyol'ského Maďarska v letec" financovnného Grantovou agenturou Ccské republiky. 2 S Chorvatskem celkem km 2 3 S Chorvatskem celkem 20,8 mi lionu. 57

2 )X( 2010/1 Maďarsko bylo na pařížskou mirovou konferencí pozváno na základě rozhodnuti Nejvyšší rady mírové konference 1. prosince 1919.' Prodohodový koncentračni kabinet Károlye Huszára si uvědomoval, že mírová smlouva bude znamenat stvrzení nastoleného statu quo, nutnost účasti Maďarska na mirové konferencí ale nezpochybňoval. Maďarská vláda sice do Paříže sdělila, že "výzvě vyhoví pokud možno co nejrychleji",' současně ale na Nejvyšší radě na popud ministerského předsedy požadovala, aby se zasadila o stažení rumunských vojsk ze Zátisí' na stanovenou státní hranici.' Budapešť při této příležitosti žádala mírovou konferenci též i o vysláni zvláštnich vyšetřovacích komisi na ta území obývanými Maďary,jež se dostala pod správu Ceskoslovenska, Rumunska a Jugoslávie. Tyto komise měly prošetřit násilnosti ze strany tamnich úřadů vůči madarskému obyvatelstvu. Vysláni vyšetřovacích komisi navrhoval ministr zahraničnich věcí hrabě József Somssich. Maďarská vláda dále požadovala i propuštěni několika internovaných osob v Sedmihradsku, sjejichž účasti v mirové delegací počitala.' Designovaný předseda maďarské mirové delegace hrabě Apponyi navrhoval na užši ministerské poradě konané 8. prosince za účasti i vrchniho velitele Národni armády admirála Miklóse Horthyho prodlužovat výjezd mírových delegátů do Pařiže pokud možno tak, aby k vlastnímu podpisu mírové smlouvy došlo až v dubnu. Apponyi navrhoval "apelovat na svědomí Dohody" i "hodinu před dvanáctou" a zdůraznit mocnostem, že odpovědnost za násilím vnucený mir Maďarsku a za nestabilni situaci v celé Evropě ponese jen Dohoda sama. Politickou výhodu pozdějšiho výjezdu mirové delegace podložil zejména vývojem v ruské otázce. Ta nakonec v kombinací s politickými změnami ve Francii po tamnich lednových prezidentských volbách skutečně hrála do karet Budapešti.' 4 Srv. Papers Re/ming co tlle Foreign Relac;ons oftlle Un;ted States. Tllc Paris Peace ConJerenc/! [FRUS PPC] Vol. IX" Tlle COIITICi/ ofheads ojdelegariofls: MiflutCS ojmeecings NOI'ember6, 1919 tolatluary 10,1920. Washington 1946, schůze NR PMK z , 1. bod schůze NR, s nebo Documentsdiplomatiqlles frall~ais surl'histoiredu Bassill des Cqrpaches /.-III. ADAM, M. - L1TVAN, G.-ORMOS, M. (eds.), Vol. II. Aout 1919-Juin Budapest 1995, dok. Č. 132, s FRUS PPC, IX, Rumunské vojsko okupovalo od dubna 1919 maďarské území východně od Tiszy, které obsadilo během protimaďarské ofenzívy za Maďarské republiky rad. 7 Maďarsko-rumunskou hranici schvillila Nejvyš~i rada pařížské mírové konference na svěm zasedání 12. kvěma 1919 (srv. FRUS PPC, Vol. IV., Tll/! COIIl/cif often: MimUi:sofMcctillgs February 1S roji/ne 1 7,1919. Washington 1943, příloha A k protokolu z uvedené schůze NR 12. S. 1919, s , resp ); ll. června 1919 byla společné s československo-maďarskou hranici na schůzi ministrů zahraničnich věci dohodových mocností za přítomnosti rumunského ministerského předsedy lona Briitianua (na schůzi byl přítomný i československý ministr zahraničí Edvard Beneš spolu s premiérem Karlem KramMem) oficiálně vyhlá~ena za "definitivni". (Srv. FRUS PPC, IV., 1. bod schůze, s ) Stanovené hranice pak 12. června 1919 potvrdila i NejvyMí rada. (Tamtéž, S. bod schůze NR , s ) 8 Maďarsko reagovalo na pozvánku z Pařiže celkem třemi nótami. K nótám viz FRUS PPC, IX. Srv. FRUS PPC, IX., přiloha E k ll. bodu protokolu schůze NR'pMK dne 9. prosince 1919 (Hungarian Peace Delegaciofl), s nebo: Papcrsand DocumCll(S Rclating to the Fordgn Relations ofhungary (PDFRH), Vol. I Budapest 1939, dok. Č. 46, s ; Magyar Országos Levéltár (Maďarst...')i státní archiv, MOL), K 27, Miniszterclnokség [Předsednictví vlády; ME.], Minisztcrtami.cs [MT.], (krab. Č. 124), s nebo A magyar békerárgyaldsok. lelerues a magyar bekekiildoccseg rmlkodéséról Ncuilly 'IS.- Pc" 1920jarllldriusmdrci/lS Iwwiban. [-III. kot. (MBT) Budapest , sv. 1., s. XVI. 9 MOL, tamtéž, MT (tamtéž), s

3 Devadesát let trianonské mírové sm louvy H lavní momenty z jednání l11é."1d arské ministerské rady a rnad'arské mírové delegace v otázce mírové smlouvy s dohodovými mocnost mi (prosinec če rv en 1920) Dilatačni stanovisko ve věci termínu odjezdu mírové delegace zastával i budouci dlouholetý premiér meziválečného Maďarska ajeden z hlavních předsta v it e lů přípravné mirové kanceláře hrabě István Bethlen. Ten kabinetu navrhoval, aby madarská vláda okamžit ě nedostála výzvě mírové konference a aby se, pokud možno, mad'arská mírová delegace v Paří ži neobjevila dříve než v lednu. Bethlen se, cožje pozoruhodné, domníval, že čím později delegáti Budapešti do Pařiže přijedou, tim " mírn ěj š i a vý hodněj š i podmínky" Madarsko dostane." Obhajoba taktiky oddalovaci politiky m aďarské vlády v mírové otázce však neznamenala hrozbu nastolené prodohodové politiky Huszárovy vlády. Nejen Apponyi důrazně vyzýval kabinet, aby se M aďarsko '1eodklonilo od prodohodové politiky a "nerozešlo" se s hlavními mocnostmi. Prodohodovou politiku podporoval jako jedinou možnost i ministr za hrani čn ích věci hrab ě Somssich,jenžji ozna č il za základní východisko pro budouci zaji š tě ní opětné integrity země. Hrabě Somssich upozornil, že pokud by Maďa rs ko vzbudilo před podepsáním mirové smlouvy n edůvěru Dohody a zahájilo by vůč i dohodovým mocnostem nepřátelskou politiku, vedlo by to ze strany Dohody již jen z prestižnich důvodů ke snaze potrestat Maďarsko za jeho vzdor. Pi'edjakoukoli proti dohodovou politikou varoval i ministerský předseda Huszár. Dokonce i admirál Horthy ad interim podtrhl, že Maďarsko musí z ůstat vůč i Dohod ě loajální, a proto politiku vlády,jež by mohla popudit Dohodu vůči Budapešti, oz n ač il za velmi chybnou. Odkazoval také na ho s podářský aspekt mírové smlouvy a připomn ě l, že konečná finanční a ho spo dářsk á sanace ze m ě je možná pouze po uzavření míru. ll Budape šťvša k svými požadavky u vrcholných dohodových představitelů zasedajicich na mirové konferenci n euspě l a. Nejvyšší rada mirové konference žádosti maďarské vlády nereflektovala a vyzvala Madarsko, aby "v co nejkratší době vyslalo své delegáty do Paříže"." Reakce Nejvyšší rady mírové konference Budap eš ť zaskočila. Ministerský pře d se da Huszá r na ministerské radě 12. prosince trval na původním stanovisku vlády. Navrhoval sdě lit do Paříže ochotu vyslat své delegáty na mírovou ko nferenci 3. nebo 4. ledna 1920, avšak za podmínky, stáhne-ii se rumunská armáda na stanovené hranice a přibudou-ii na "v součas no s ti dočasně obsazená území Maďarska " vyšetřovací komise požadované maďarskou vládou. Premiéra podpořil i ministr zemědělství István Rubinek,jenž požadoval takovou formulaci nóty, kterou by maďarská vláda jasně a zřetelně deklarovala, že dokud se Rumuni nestáhnou z linie řeky Tiszy, maďar ská delegace na mírovou konferenci neodjede. Hu szá rův předchůdce, bývalý před seda vlády a stávajíci ministr obrany István Friedrich, sice své kolegy ve vládě varoval, že oddalováním vyslání mírové delegace by mohl kabinet dosá hnout i toho, že se "jednoho krásného dne objeví osobně americký generál Bandholtz," který mírové 10 Tamtéž, MT '1919 (tamtéž), s. 19. II Tamtťž,MT ( tam též),s Srv. PDFRH, 1., dok. C. 50, s. 80 nebo Tlle Hutlgaria tl A:ace Nfgociaciotl. AIl (/CCO /IIIC ofche Wort of che Hutlgaril/tl A:ace Dc/cga/ion oe Neuilfy'/S,/rom Jarmary co Ml/reJI, Vol. I- III. (HPN) Vol.I (Budapest, ), s. VIII-IX. 13 Generál Harry Hill Bandholtz, šef americké vojenské mise respektive mezispojenecke vojenské mise v Budupešti. Jeho prostřednictvím probi hala t č. komunikace mezi mírovou konferencí n maďar s kou vlíidou. Generál Bandholtz byltotiijediným, kdo v m aďarském hlavní m m ěs tě disponova l bezdrátovým, přímým spojením s Pnři ž í d i k-yvys ílač i americké delegace z ři ze n ém na Eiffe lověvěžia také díky ge nerálověvys il ači v Budapešti. Srv. GALÁNTA I, 1, A eriallolli ljt!kckoees, A Ptlrizsi IIlcghiwisról a racifikdldsig. Budapest 1990, s

4 )X( 2010/1 podmínky maďarské vládě předá zde v Budapešti a vytyčí konkrétní termín kjejich přijeti"; posléze nicméně navrhoval, aby vláda svůj požadavek stažení rumunské armády z Tiszy ve své další nótě vyjádřila nikoli jen formou prostého přání, ale naopak formou kategorického postulátu,u Zaujetí sebevědomého stanoviska maďarské vlády mírnil hrabě Albert Apponyi, který byl jednání kabinetu rovněž přítomen. Apponyi nepovažoval za reálné vymoci změnu politiky Dohody vůči Madarsku před vlastním podpisovým aktem mírové smlouvy. Domníval se, že čím méně si maďarská vláda sváže ruce svou další odpovědí, v o to příhodnější situaci bude, což by nakonec mohla kvitovat i sama Dohoda. Diky skutečnosti, že uherský exministr kultu a vyučování požíval široké politické autority, podařilo se mu postoj kabinetu neutralizovat. Budapešť tak nakonec ustoupila od podmíněni výjezdu svých delegátů na mírovou konferenci splněnim svých požadavků a odpověděla do Paříže, že "učiní vše pro to, aby její delegáti mohli okamžitě po svátcích odcestovat do NeuiIIy". V připadě svých původně vznesených požadavků pak maďarský kabinet vyjádřil naději, že do doby odjezdu svých delegátů Nejvyšší rada vyhoví žádosti maďarské vlády. Na tomto jednání vlády jednohlasně potvrzeno i složení kompletní mírové delegace v čele s hrab ětem Apponyim." Byť maďarská vláda o konečném datu výjezdu svých mírových delegátů do Paříže ještě na ministerské radě 12. prosince nehlasovala, začalajiž v korespondenci sjejí poslední nótou technicko-organizačni připrava vycestováni Apponyiho delegace na konferenci. Svědčí o tom skutečnost, žejiž 15. prosince se Mezinárodní lůžková společnost" obrátila na Ředitelství Maďarských státních drah" o sestavení zvláštní vlakové soupravy pro mírovou delegaci, jak vyplývá z fondu ředitelství maďarských drah v Maďarském státním archivu. Skutečnost objednávky zvláštniho vlaku pro mírovou delegaci již v polovině prosince, bez konečného rozhodnutí vlády jako celku ill!'e, dokládá eminentní zájem hlavních představitelů oficiální zahraničněpolitické linie země na vycestování maďarských mírových delegátů na Paříže bez razantního strategického a účelového oddalování." O konkrétním II konečném datu rozhodovala ministerská rada na svém posledním zasedání 29. prosince Okamžitý odjezd delegace na počátku ledna podporovali na zejména 14 MOL, tamtéž, MT (tamtéž), s. 9-10, a Tamtéž, a K odpovědi nmďarskévltldy Nejvyšší radě pařižské mírové konference z 13. prosince 1919 srv. PDFRH, 1., dok. Č. 53, s NemzctkĎZi Hdl6kocsi TdrsaslÍg. 17 Mag)'or Alfaml'osutok (MAV). 18 Žadostí Mezinarodni lů žkové spo l ečnosti bylo na Ředitelství MaďarsJ.. :ych státnich drah přidélenojednaci čís lo Viz MOL, Z 1525, MÁV Igazgatósága [Ředitelství Maďarských státních drah.]. Áltahi,nos irmok. [Všeobecné spisy], Tárgymutatók [Věcně rejstříky], sv. č. 1398, Ki.ilOnvonat [Zvláštní vlak). Žildost o sestavení vlakové soupravy pro maďarskou mírovou deleg,aci se však bohužel nezachovala. Z evidenční knihy Ředitelstv[ MÁVovšem oh ledn ě osudu této žádosti, resp. tohoto spisu vyplývil, že byl skartoviln. (Srv. MOL, tamtéž, Nyilvánw rtó konyvek [E.videnčni knihy], sv. č. 189.) Spisov:i. agenda Ředitelství Maďarských st:i.tnich drah byla bohužel, zejména z hlediska kapacitních možností ředitelství,jíž tč. pravidelné skartována, čemuž se nevyhnuly ani spisy týkajici se zvláštních vlaků. (K pravidelné skartaci spisové agendy u Ředitelství MÁY srv. Levélttiri lelcárak 26. MagyorAlla/lll'GSucak Igazgarósága Rcpertórium. Vol. I., Sestavil I. TOKOLYI. Múvel6dési.igyi Miniszterium Lcvelt:i.ri Oszt:i.lya, Levellárak Orsz:igos Kozpontja Budapesl Rukopis, s. 33, 35-36). 60

5 Devadesát let tri ano nské mírové sm loll vy Hlavní momenty z j ednání m a ďar ské ministerské rady a mad'arské mírové delegace v otázce mírové smlouvy s do hodovými mocnoslmi (prosinec červe n 1920) ekonomicko-hospodářšti ministři. Ministr obchodu Ferenc Heinrich své kolegy upozornil, že dokud Madarsko nebude mít mirovou konvenci, nebude moci vyjednat se soudními státy žádnou hospodářsko u smlouvu. Proto považoval zajednoznačný zájem země, aby Maďarsko podepsalo mirovou dohodu co nejdříve, i přesto, žeje pro nějen obtižně přijatelná. Ministr financí baron Frigyes Korányi varoval, že dokud Maďarsko nebude disponovat mírovou smlouvou a nebude znát mirové podminky, maďarská vláda nebude moci vypracovat konkrétní finanční politiku země včetně jejího daňového systému, natož státní rozpočet. Korányi proto apeloval na věcné chápáni mírové otázky. V této souvislosti proto vyzýval k vystřízlivění a ke skoncování s iluzemi; s odkazem na současnou hospodářskou situaci země a miliardové škody pak vyjádřil ze své strany jednoznačnou podporu vyslání mírové delegace do Pařiže okamžitě po svátcich. Co nejrychlejší odjezd maďarských delegátů plně podpořil i ministr zemědělství malorolník Rubinek,jenž v této souvislosti připomínal momentální závislost Maďarska na rumunském obilí." Na hospodářsko-politický aspekt otázky mírové smlouvy,jako základní výchozí bázi rozhodování kabinetu, poukazoval i předseda mírové delegace hrabě Apponyi, který ministry současně upozornil i na sk utečnost, že posledni nóta maďarské vlády Nejvyšší radě mírové konference zůstala bez odpovědí. Séf mírových delegátů připomněl i nanejvýš kritický stav zásobování ze m ě potravinami a také to, že Maďarsko je na tomto poli zcela odkázáno na pomoc Rumunska a Jugoslávie. Podle Apponyiho by Maďarsko v případě dalšího oddalování odjezdu svých delegátů na mírová jednání ničeho nedosáhlo." Konstruktivní vnímání situace podpořil též ministr zahraničních věcí hrabě Somssich. Ion odkázal na skutečnost, že na poslední nótu maďarské vlády Nejvyšší rada mírové konference neodpovědě la a vyjádřil obavy z toho, že by oddalování výjezdu maďarských delegátů na mírovou konferenci mohlo Dohodu přimět ke zmocnění Rumunů a Srbů k setrvání na jimi obsazených maďarských územich." Z tohoto důvodu soudil, že Maďarsku vzhledem kjeho situaci "nezbývá nic jiného", než dostát svému slibu a delegáty na konferenci ihned vyslat." Pro sebejistější politiku Budapešti se í přes argumenty ministrů zemědělství, obchodu a financí vyslovil ministr obrany Friedrich. Expremiér byl pro dalši oddalování vycestování maďarské delegace na mírovou konferenci, a to do té doby, dokud Rumuni zcela nevyklidí Zátisí. Vedle toho navrhoval vyčkat na další stanovisko mírové konference na poslední nótu maďarské vlády. Bez ní nepovažoval jednání vlády o konkrétním termínu výjezdu maďarské delegace za aktuální." 19 MOL, tallltéž, Ml: (tamtéž), s , Srv. tamtéž, s Ze Zátisi se Rumuni začali nakonec stahovat až 24. února P ůsobnos t maďarské administrativy tč. byla cizl ok up ačnl správou omezena nejen v Zátisí, ale i v jižní části země, v tzv. Baraňsku respektive ve včtší část i Baraňské z upyvčelnč měs ta Pťcs,ježob s adila armáda SHS (jugoslávskli armáda kontrolova la územ í spadajlci z hrubaji žnč od linie Szcged- Baja- Pécs). K vyklizeni a předáni tohotoúzemi pod svrchov:most Mnďarska došlo až po nezduřeném vyhlášeni mlstní Srbsko maďnrské republiky (Baranya - Baja Szerb - Magyar Koztarsaság) na nlitlak Dohody teprve v srpnu 1921 (maďars ké vojsko vstoupilo na vyklizené územi 22. srpna 1921). 22 Tamtéž, s Tamtéž, s

6 'tj. 2010/1 Hlasování o tom, zda delegáti odcestují na mírovou konferenci S.ledna 1920,jak navrhoval premiér, skončilo i přes apel ekonomicko-hospodái'ských ministrů patem. Pět z deseti zúčastněných ministrů souhlasilo; dalšich pět členů vlády však hlasovalo pro politiku dalšího oddalování výjezdu. Rozhodujícím tedy byl premiérův hlas. Protože se Huszár s odkazem na potřebu rychlé mírové smlouvy z hlediska vlastní existence státu vyjádřil pro okamžitý odjezd, bylo rozhodnuto. Madarská mírová delegace respektive její užší část tedy na pařížskou mírovou konferenci S.ledna 1920 skutečně odjela." Návrh mírových podmínek byl maďarským delegátům předán v Paříži 1S.ledna na zasedání nejvyššího orgánu pařížské mirové konference, Rady premiérů. Na pi'edložení pisemné odpovědi na návrh mirové smlouvy dostalo Maďarsko patnáct dní. Maďarští míroví delegáti přivezli návrh mírové smlouvy do Budapešti 18. ledna večer. 25 O práci mírové delegace na písemné reakci Maďarska na obdržený návrh mírových podmínek referoval vládě najejím zasedání 8. února 1920 za účasti vrchního velitele Národní armády Miklóse Horthyho a náčelníka generálniho štábu generála Bély Berzeviczyho předseda mírových delegátů Appo nyi. Ten vládu seznámil s tím, že písemné připominky na návrh mírových podmínekjsou koncipovány do dvou celků, z nichž první se dotýká hospodářských a politicko-finančních otázek a druhý otázek čistě politických. Apponyi vládu ujistil, že základní myšlenkou odpovědi bude požadavek referenda na bývalých uherských územích přisouzených jiným státům a že písemná reflexe na navržené mírové podmínky vyzdvihne, že mírové podminky vnucené Madarsku bez plebiscitu v otázce teritoriálni bude Maďarsko vždy považovat ze strany mírové konference vůči Budapešti za násiií. 1fi Pi sem no u reakci Maďarska na návrh mírových podminek pi'ivezli členové užší madarské mirové delegace do Paříže ll. února." Termínjejich odevzdání byl stanoven na 12. února do tn hodín odpoledne. Maďarsko však do tohoto termínu stihlo odevzdat pouze první část svých nót. Pro odevzdáni zbytku proto požádalo o čtrnáctidenní odklad," avšak získala pouze týden." Druhý baliček nót proto odevzdala 20. února." Odpověď konference a definitivní text mírové smlouvy byly maďarské straně v Paříži předány 5. května 1920 v šest hodin odpoledne." Oficiálnim termínem předání však nebyl S., ale 6. květen, od něhož se počitala lh ůta desetí dnů, během nichž se měl madarský kabinet vyjádřit 24 Tamtéž, s DOCIllIIf?/ItSOIl Britisll Fordgn Policy (DBFP) Firs[ Scries. Vol. ll, London 1948, dok. é. 73, protokol ke schůzi premiérů Francie, Itálie a Velké Británie ,4. bod schůze, s PDFRH, I., PDHPD, s (záznam deniku MMD k lb. ledna 1920). 26 Srv. tamtéž, s Srv. tullltéz, ; ke druhé cestě užší maďarské mírové delegace do NeuHly víz postfehy zpravodaje Pesti Hírlapu Jeno Bendy, c. d., s DBťr, Vo l. VII., London1958, dok. c. 4, protokol odpolední schůze Rady premiérů v Londýně , bod 4 (The Hungariall Treacy), s. 37 a příloha 3 kcit. dok., s (telegram pfedsedy maďarské mírové delegace hrabčte Apponyiho z ). 29 Srv. tamtéž, cit. dok. c. 4, s A) Viz PDťRH,I., PDHrD, s. 88 1, deník maďarské mírové delegace (DMMD), B) K odpovědnim nótám maďarské m[rové delegace viz edíci pramenů MBT, ll. nebo HPN, II. 31 Al Srv. PDrRH, 1., PDHPD, s. 918, DMMD,

7 Oevades in let trianonské mírov e sm louvy H lavní momenty z j ed nání mad'arské ministerské rady a macl'a rské mirové delegace v otázce mírové smlollvy s dohodovými moc nostm i (prosinec če rve n 1920) k podpisu mírové smlouvy." pj'edání definitivního textu mírové dohody o den dříve bez zkrácení lhůty na odpověď maďarské vlády z 16. na 15. května mělo zohlednit časovou náročnost osobniho doručeni dokumentů do Budapešti generálním sekretářem maďarské mirové delegace Ivánem Praznovszkym a zmenšit časovou prodlevu mezi převzetím definitivního zněni mirových pod Olinek v Pařiži ajejich osobnim doručenim budapešťské vládě. Mirová konference ovšem záhy vyhověla i následné Praznovszkyho žádosti o prodlouženi lhůty na odpověď. Definitivni termin, do kdy se Maďarsko muselo vyjádřit k podpisu mirové smlouvy, byl posunut o dalšich pět dni, tj. na 21. května 1920." V předání definitivniho zněni textu mirové smlouvy mezi spojeneckými a přidruženými mocnostmi a Maďarskem v předstihu lze spatřovat vstřicné gesto francouzské diplomacíe vůči Maďarsku,jež lze dát do souvislosti s probihajicími tajnými francouzsko-maďarskými politickými rozhovory. Nový směr ve francouzské zahranični politice po lednových prezidentských volbách vůči středoevropskému regionu dával Budapešti šanci prolomit svou zahraničněpolitickou izolaci. Francie totiž chtěla stability poválečné středni Evropy nově dosáhnout nejen s pomocí spojeneckých států v regionu, ale i s plnohodnotným zapojenim Maďarska. Alfou a omegou tajných francouzsko-maďarských sbližovacich rozhovorů bylo z maďarské strany zajistit výrazný podil francouzského kapitálu na maďarském hospodářském životě; na oplátku měla být k Maďarsku přičleněna část bývalých uherských oblasti, v nichž žila většina maďarské populace. Tajná francouzsko-maďarská politická jednáni, která od 19. dubna 1920 koordinoval nový maďarský ministr zahraničnich věci hrabě Pál Teleki, však prozatim nevedly ke konkrétnim závazkům ze strany francouzské vlády. Jejich výsledkem byl pouze slovni přislib, že se Francie zasadi o revizi jistých etnických a hospodářských ustanoveni mirové konvence ve prospěch Budapešti. Pařiž ovšem Budapešť hodlala podpořit až po podpisu mirové smlouvy a pouze za předpokladu, dosáhne-ii Maďarsko potřebné dohody ve věcí konkrétni revize se sousednimi státy. Tato pozice francouzské diplomacie pak byla velice neutrálně a všeobecně formulována i v lettre ďellvoi ke konečnému zněni mirové smlouvy s Maďarskem podepsaném francouzským ministerským předsedou a z tohoto titulu současně i předsedou pařižské mirové konference v jedné osobě Alexandrem M iilerandem a předaném společně s odpovědi mirové konference na postřehy maďarské strany k návrhu mirové úmluvy a definitivnim textem mirové smlouvy." 32 PDFRH, 1., PDHPD, s. 918, DMMD, Tamtéž, s. 919, DMMD Předseda PMK francouzsl.:ý premiér MilIerand informovalo prodloužení lhůty na odpověď na definitivnl mírové podmínky budapešťskou vladu prostřednictvím telegramu s dataci adresovaného předsedovi maďarské mírové delegace. (Srv. MBT, ll., dok. č. 341, s. 465 nebo HPN, II., týž dok., s. 514, viz zde též PDFRH, 1., PDHrD, s. 919, DMMD to ) K maďarské mírovéotózce potažmo k politice Budapešti a mírové konference v obdobl1od ledna do května 1920 podrobně srv. TÓTH, A., Otázka mírová na maďarsktf ministerské radě po odjezdu AppoTlyilw mírovéde/cgacc 1/(/ pařížskou mírovou kollfcrenci dopředcftlf defillicivllíhozllěllí mírové smlouvy Maďarsku (Iedcll - kl'ětci/1920), in: Slovanský přehled, roč. 92, 2006, č. 3, s A) Srv. PDFRH, 1., PDHPD, s. 918, DMMD, B) K tajným francouzsko-maďarskýmjednimím vprůběhu mírových rokovaní s Maďarskem viz např. GÁLANTAI, J., c. d., s , , ; ROM SleS, 1., c. d., s ; ADAM, M.,A Kisantallt es Európa, Buda.pest 1989, s anebo IRMANOVÁ, E., Maďarsko a versailleský mírový systém, Ústí nad Labem 2002, s , resp

8 )X( 2010/1 Tzv. M iilerandův průvodní dopis k mírové smlouvě potvrzoval S konečnou platnosti zásad ni rozhodnutí mírové konference, a to, že dohodové mocnosti v žádném ohledu nepřistoupí k úpravě teritoriálnich ustanovení mírové smlouvy, čímž i zamítají požadavek madarské vlády na vypsání plebiscitu na odňatých územích. Zároveň nicméně koncedoval možnost, že při stanovení nových hranic Maďarska došlo kjistým nespravedlnostem, které nevycházely z bezpodmínečné potřeby. Pro Madarsko byla zajímavá především ta část průvodního dopisu,jež upozorňovala, že k nápravě křivd v teritoriálních ustanoveních mírové smlouvy bude moci Budapešťvyužít rozhraničovací komise, které se budou moci v případě zjištěni hraničních nespravedlností obrátit i na Společnost národů. Tato část průvodního dopisu ovšem poskytovala nejednoznačný výklad. Vyzdvižení úlohy rozhraničovacích komisí při nápravě hraničních křivd sice odkazovalo pouze na lokální retuš hraničnich čar čistě praktického významu," současně ale odkaz na roli Společnosti národů v případě zjištěni hraničnich nespravedlnosti rozhraničovacími komisemi a na možné změny hranic mírovou cestou dávallettre d'envoi ve shodě s momentálnimi výsledky francouzsko-maďarských sbližovacích politických rozhovorů naději na výraznější korekci hranic než v případě práce a úlohy rozhraničovacích komisí v rámci plnění rakouské a německé mírové smlouvy. Je logické, že tato část průvodního dopisu k mírové smlouvě dávala Budapešti určitý reálný prostor pro možnou budouci aplikaci aktuální koncepce středoevropské politiky Paříže. Konečná podoba maďarské mírové úmluvy se od jejího návrhu Iišilajen velice málo. Provedené úpravy se dotýkaly pouze technicko-praktických a nikoli zásadních politických ustanovení mirové konvence respektive stylistických úprav textu mírové úmluvy. Napřiklad nově byl v textu maďarské mírové smlouvy zakotven závazek Státu Srbsko-Chorvatsko-Slovinského a Rumunska na ochranu menšin. Dalši modifikace návrhu ustanovení mírové dohody nařizovala s ohledem na jednotný vodopis Karpatské kotliny zřízení Stálého vodohospodářského technického výboru za účelem koordinace vodohospodářstvi v regionu. Na základě provedených úprav mírové konvence si pak dle nových ujednání mírové konference mohlo Maďarsko z vymezené celkové částky válečných reparací odečíst škody způsobené rumunskou okupací maďarských území ve druhé polovině roku 1919 a v první třetině roku 1920." Dále 3S Na základě rozhodnutí mírové konference o průběhu maďarsko-československé, maďarsko-rumunské il maďarsko-jugoslávské státní hmníce byla v případě hraničních úprav vyhrazena již pouze možnost dílčích lokdlních změn. Srv. doprovodnou nótu Nejvyšší rady pařížské mírové konference kjejí nótě s popisem průběhu dotčených hraničních linií adresované maďarské vládě in: FRUS PPC, IV., příloha č. V CA), společná nóta maďarské, československé a rumunské vládě z 13. června 1919, s , resp Maďarská strana vyčí s lila škody způsobené rumunskými vojsky na korun (srv. předběžnou nótu maďarské mírové delegaceč. IV předanou Nejvyšší radč mírové konference před převzetím návrhu textace rnrrové smlouvy 15. ledna 1920, in: MBT, 1., s. 109 nebq HPN, 1., s. 122). Pfipomeňmejen, že rekvizice rumunsj..:ých vojsk se netýkala pouze Zátísr, ale í centrální části Maďarska. Dne4. srpna 1919 totiž rumunská armťjda obsadila i pře s zákaz mírové konference i hlavní m čs to Budapešť, kde setrvala aždo poloviny listopadu. Rumunská arrnáda obsadila BudapeU poté, co 29. července překroč ilaji dr-tenou linii na řecetisze, a to i Ilavzdoryzákazu dohodových mocnosti, přičemž zahájila ofenzivu proti maďarské Rudé armádě. Rumuni dokonce pronikli i do Zadunaji, kde opanovali m čs ta Székesfehérvár, Veszprém II Gyór. V hlavním mčstě setrvala rumun ská vojska až do podzimu respektive do lislopadu. kdy se stáhla nejen z Budapešti, ale i z lizem! mezí Dunajem a Tiszou. 64

9 Devacl esih Jet trianonské mírov é smlouvy Hlavní momenty z jednání maďarské ministerské rady a nlclcl'arské mírové delegace v otázce l1l írové smlouvy s dohodovými mocnostmi (prosinec če rve n 1920) bylo Maďarsku při z náno i dispozični právo na umělecké předměty maďarského původu ze společných a dvorních sbírek, které zůstaly v Rakousku." Následující dva týdny po předání konečné verze textu mírové smlouvy čekala madarskou vládu a madafskou mírovou delegacijedminí o oficiálním a závazném stanovisku země v otázce podpisu mírové dohody. Bylo třeba rozhodnout, zda Apponyiho delegace mirovou konvenci se spojeneckými a přidruženými mocnostmi podepíše, č i zda mír s vítěznou stranou v této podobě zamítne respektive zda Mad'arsko vůbec mír podepíše. S lettred'ellvoi seznámil členy kabinetu na schůzi madarského kabinetu 7. května ministr zahraničních věcí hraběteleki. Zdůraznil přitom zejména skutečnost, že jsou v něm zmíněny nespravedlností mírových podmínek a že tento dokument naznačuje možnost pozdějších korekcí ustanovení mírové úmluvyve prospěch Madarska. V souladu s výsledkem užší porady s předsedou vlády a předsedou mirové delegace z předchozího dne pak ministly upozornil, že odmítnutí podpisu mirové dohody by vypadalo jako úplné zamitnuti míru. To by dle Telekiho mohlo zo s třit vojenskopolitickou situaci v regionu a vyvolat i vojenský útok soused nich států vůči Mad arsku. V takovémto připadě odkázal na upozorn ě ní ministra války generála Károlye Soóse, podle n ě hož by Madarsko v daném okamžiku nemohlo takovou ofenzivu v žádném případě odrazit." Ministr zahraničí ve spojitosti s problematikou mediální prezentace mírové otázky zároveň upozornil, že by bylo záhodno, aby jak tisk, tak jednotliví mini s tři neupozoniovali prozatím na problematiku ratifikace mírové smlouvy. Podle ministra zahraničních věcí by to mohlo vést Dohodu k požadavku okamžité ratifikace mírové smlouvy pojejím podpisu Mad arskem. Tato ministrova výzva byla logická, neboť tajná francouzsko-mad'arská politická jednání v Paříži probíhala paralelně dále a na konkrétnější závazky ze strany Francie se teprve čekalo. Z politicko-strategického hlediska se pro Budapešť vzhledem k rozhovorům s Paříži jevilo jako nutné mírovou smlouvu podepsat, alejeji ratifikaci neuspěchat a nechat si manévrovací prostor pro vyjednání co nejpřijatelnějši výchozí pozice k eventuální pozděj š i úpravě teritoriálních podmínek smlouvy." Zájem madarské veřejnosti o mírovou otázku byl v této d obě mnohem aktuálnějši než dřive. Přičinou byly chystané parlamentní volby ve 44 volebních obvodech v Zátisi, vyklizeném již tehdy Rumuny, kde nemohly proběhnout parlamentní volby vypsané v závěru ledna 1920.~ Vzhledem k předvolební kampani v Zátisí bylo možné očekávat, že se téma podpisu mírové smlouvy stane jedním z hlavních témat předvolebního boje nejen u kandidátů do poslaneckých lavic Národního shromážděni, ale i u hlavních před s tavitelů politických stran. Minimální zm ě ny v mírové smlouvě a zejména neměnnost jejích teritoriálních ustanovení vyvolaly v maďarském veřejném mínění okamžitě velké emoce. Dne 7. května 1920 informoval veřejnost o stavu vě cí v mírové otázce madarský tisk, který byl ihned oficiáln ě obeznámen se základními 37 K výč tu v ~ ecll zrnčn v návrhu ustanovcní mirové smlouvy s Maďar s ke m viz cdici MBT, II., s '1 HPN, ll.. s MOL, "mlčí, MT. 7. S (kmb. é. 126), s Tamtéž, s Volby zde probě hl y v rozmezí 13. če rvna až 5. červenc e, respektive 19. července. 65

10 )K 2010/1 body lett/'eďellvoi dle Praznovszkyho telegramu z Paříže. Tísku bylo doporučeno vyzdvíhnout z doprovodného dopísu tří hlavní ínformace, a to: 1) rozhraníčovací komise se mohou obrátít na Společnost národů s žádostí o úpravu nespravedlivých hraníc; 2) autonomíe Podkarpatské Rusije garantována Společ n os tí n á rodů; 3) tísk byl vyzván, aby všeobecně ínformoval o tom, že Společnost n áro dů mů že situaci vytvoře n o u mírovou smlouvou modifikovat. u Otázkou případného pozdržení respektíve oddalová ní podpisu mírového dokumentu Maďarskem se na ministerské radě 7. května zabýval mínístr zemědělství Rubínek. Mínístr se domníval, že případné úspěšné oddálení podpísového aktu mírové smlouvy by mohlo výraz n ě pří s p ět k posílení armády. Rubínek se zabýval í otázkou ratífikace mírové úmluvy a proponoval její oddálení až do podzímu. Podpís mírové sm louvy ovšem nezamítal, ba naopak. Přitom upozorň ova l, že zatímco před podpísem mírové úmluvy Maďarsko nem ůže na dohodových mocnostech níčeho dosáhnout, po jejím podpísu by mohlo na Dohodě získat velmí mnoho. Za podpís mírové smlouvy se pak minístr postavil í s ohledem na výklad chabé vojenské sítuace zem ě ministrem války.42 Mínístrzahraníčí hrabě Teleki sev p řípadě odmítnutí okamžitého podpísu mírové smlouvy více než blokády ze strany Dohody, kterou spíše vylučoval, obával na základě dosavadních zkušeností násled né politiky Rumunska. Telekí přítom odkazoval na očekávanou špatnou úrodu v Sedmíhradsku respektíve v celém Rumunsku a především na n ebezpečí možného o p ětov n ého vpádu Rumunů do ze m ě. Proto podpís mírové smlouvy označí I za nevyhnutelný. Ují šťova l však, že podepíše-ií Maďarsko mírovou dohodu, učíní tak s náležítýmí protesty. V nich by vláda podle n ěj m ě la vyjádř ít názor, že pokud by n e pří s toupila kjejímu podpísu, znamenalo by to návrat k válečném u stavu. Mínístr zahraníčí své kolegy upozorníl na to, že Maďarsko nemá tč. aníjednoho spojence a že všude kolem hraníc okleš těn é h o Maďarska stojí silná n epřá t e l ská cízí vojska." Séf m aďars k é díplomacíe kabinetu navrhl,jak by Budapešť měla reagovat na obdrženou mírovou úmluvu, nabízející z polítícko-strategíckého hledíska více času na sdělení konečného stanovíska. Maďarská mírová delegace by dle Telekiho mohla prozatím odpovědět v tomto smyslu: vzhledem k tomu, že v definítívním z n ě ní textu mírové dohody nejsou podstatné změny a že konference za mítla požadavek Maďarska na plebiscít na odtržených územích, necítí se ma ďarská delegace k podpísu smlouvy z mocn ě n a. Maďarská vláda by po odeslání této navrhované odpověd í mohla vyčkat na reakcí dohodových mocností a během této doby by mohla zvážít, zda by z hledíska dalšího získání času m ě l a mírová delegace rezígnovat až po od pov ědí mírové konference, a nebo nao pak, zda by nem ě la podat rezignací oka m ž it ě, tedy ještě před odpovědí dohodových mocností. Pokud by dohodové mocností požadovaly okamžíté podepsání mírové smlouvy, bylo by Maďarsko nuceno smlouvu v b ezpeč n os tním 41 Srv. porrh, 1., dok. Č. 261, Praznovszkyho telegram ministru zahraničnlch včd Tclekimu z Versailles, s Praznovszl-.')' shrnul ve svém telegramu Icttrcd'c/II'oijiž s ohledem na vyzdvižcn[jcho konkrétn[ch hlavn[ch mome nt ů pro tisk. (Srv. tamtéž, s. 285.) Tamtéž, s Tamtéž,s Tam též, s.7-8, 9-1O. 66

11 Devadesát le t triano nské mírové smlouvy Hlavní momenty z jednáni Ill éld'arské mini sterské rady a mad'arské mírové delegace v otázce mírové smlo uvy s dohodovými mocnostmi (prosinec če rv e n 1920) zájmu státu ihned podepsat. Ministrzahraničnich věci přitom nevěřil tomu, že by se Maďarsku podařilo oddálit podpis mírové dohody do července.~ Dne 10. května 1920 jednala v Budapešti pod vedením hraběte Apponyiho a za účast i ministra zahraničních věci maďarská mírová delegace. Meritemjednání mírových delegátů byla otázka, zda vysloví ochotu mirovou smlouvu podepsat či zda podpis mírového dokumentu zamítnou a konečné rozhodnutí, kdo mír podepíše, bude-ii k podpisovému aktu skutečně přistoupeno, přenechají vládě. Předseda mírových delegá t ů se podrobně zabýval hlavně tzv. Millerandovým doprovodným dopisem. Apponyi upozornil, že jeho pravý význam se skrývá v jeho interpretaci. Ve svém hodnoceni průvodního dokumentu k mírové smlouvě se vyslovil, že doprovodnému dopisu nelze odepřít náznak dobrých úmyslů provést úpravu mírových podmínek. Současně ovšem ujistil, že pokud by byl mírovou smlouvu zmocněn podepsat někdojiný, bude mít jeho podporu, neboť mír je třeba podepsat za každou cenu. Apponyi doslova řekl, "že kdokoli podepíše mír, učini správnou věc". Zároveň deklaroval, že pokud by se mírová delegace shodla na tom, že mírovou smlouvu signuje,je ochoten podepsat ji i on sám. V případě, že by se poté delegace usnesla na své rezignaci, ubezpečil, že nebude před maďarskou veřejností skrývat, že s podpisem mírové úmluvy se spojeneckými a přidruženými mocnostmi souh lasi l. Jediný důvod váhání v otázce podpisu mírové smlouvy pramenil z obavy, že by jeho podpis pod mírovým dokumentem mohl mít špatný vliv na Maďary žijící na odtržených územích. Apponyi nicméně upozornil, že právě odkaz na obyvatele maďarské národnosti v sousedních zemích v souvislosti s přijetím mírových podmínek by mohl podpis mírové smlouvy ospravedlnit. Jeden z pověřenců mírové delegace Tibor Kállay vznesl na jednání maďarské mirové delegace k otázce podpisu mírové smlouvy dotaz, zda by nebylo možné pokusit se na posledni chvíli před l ožit mírové konferenci konkrétni návrh modifikace smlouvy. Proti tomu se však ostře postavil ministr zahraniči. Teleki odkázal na to, že je nezbytné, aby navržené modifikace mirové úmluvy byly po stránce stylistické či explikační zcela bezchybné, čehož by již z časových důvodů nebylo možno dosáhnout. Upozornil rovněž na to, žeje třeba dávat si pozor, aby se nezdálo, že Maďarsko chce znovu otevřít vyjednávaci proces. Konečné rozhodnutí v otázce podpisu mirové smlouvy ovšem míroví delegáti na schůzi 10. května ještě nepřijali. Převládal ovšem názor, že by smlouvu v žádném připadě neměl podepisovat Apponyi. Toto stanovisko mírových delegátů podpořil i ministrzahraniči." Jednání maďarských mírových delegátů k problematice podpisu mírové smlouvy pokračovalo 12. května Apponyi na něm zdůrazňoval nebezpečí plynouc i z připadného nepodepsání mirové smlouvy jak z pohledu ekonomického, tak vojenského. Upozorňoval také na možnou ztrátu dobré vůle, projevené Maďarsku v poslední době některými západními mocnostmi." Současně znovu zopakoval, že pokud by delegace mirovou smlouvu podepsala, on sám je připraven podepsat ji rovněž. Maďarská mírová delegace se nakonec usnesla 44 Tamtéž, s, S Srv, protokol zjednán! maďar s kýcll mirovýcll delegatů to, května 1920 in: PDr-RB, 1., PDHPD. DMMD, s Minčna Velká Británie a ltfllie. 67

12 )K 2010/ 1 na tom, že podpis mírové smlouvy je pro Apponyiho delegací z vnitropolitického i za hraničn ě politického hled iska příliš choulostivý, a dohodla se proto na tom, že podá rezignaci a předá své pověření zpět maďarské v lád ě. Současně ovšem podpořila nezbytnost podpisu mírové smlouvy, a to především z politických důvodů. Pokud by vláda prohlásila, žeje s ohledem na tísnivou situaci nucena mírovou smlouvu podepsat, doporučilaji delegace, aby tak učinila společně s protestem proti sm l ouvě. V něm měla vláda zdůrazn it, že smlouva znemožňuje samotnou existenci Maďarska a požadovat její oka mžitou revizi. Současně kabinetu doporučila sh rnout ve své odpovědi i maďarskou interpretací tzv. Millerandova lettreďenvoi." Apponyiho ochotu připojit v případě odpovídajicího rozhodnutí kabinetu svůj podpis pod text mirové smlouvy na ministerské radě 13. květ n a 1920 odmítl ministr za hrani čí Teleki. Argumentoval tim, že " Il rabě Albert Aponyi reprezentuje národ v takové míře, že pokud by podepisoval mír on, angažoval by (fakticky - pozn. A. T.) celý národ." Podle Telekiho by Apponyiho podpis mirové smlouvy mohli n ejcit li věji vnimat Mada ři žijicí na odtržených územích, kteří by jej považova li za definitivní smiřeni se Budapešti se statem quo. Opačné stanovisko zastával nový maďarský premiér Sándor Simonyi-Semadam, který se nebránil tomu, aby mirový dokument podepsal právě Apponyi. S ohledem na rezignaci mírové delegace pak ministr za hran i či shrnul základni úkol, který momentálně před madarsk)ím kabinetem stál, tj. posoudit to, zda je madarská vláda skutečně v takové tísni,jež činí podpis nezbytným." Zajímavým momentem ze zasedání vlády z 13. k-větna byl odkaz ministra zahra ni čni na to, že lettre ti'envoi n ez miňuje v případě obyvatelstva bj'valých hornouhersk-ých oblastí Slovák)', ale pouze Maďary, spadající pod sml u v n ě garantovanou ochranu národnostních menšin, a Rusiny, v jejicllž připadě doprovodný dopis podtrhoval závazek Prahy poskytnout Podkarpatské Rusi autonomní samosprávu. Teleki proto v této spojitosti navrhoval, aby Budapešťve své odpovědi mirové konferenci prohlásila, že smlouvu podepiše, bude-ii Slovákům poskytnuto stejné sebeurčovací právojako Rusínům. Pokud by Maďarsko obdrželo od dohodových mocností odpověď, v niž by velmocí žádaly okamžitý podpis mírové smlouvy, m ě l o by Maďarsko dle představ ministra zahraničí mírovou smlouvu podepsat s tim, že když se dohodové mocnosti nedotkly požadavku Budapešti ohledně Slováků, považuje to Maďarsko za mlčenlivý souhlas Dohody sjeho žádostí. Případnou striktní výzvu od dohodových činitelů, aby Budapešť mirovou smlouvu bez otálení podepsala, by bylo podle Telekiho možno označit za "namíře ni revolveru" na Madarsko, čímž by se pak vláda oci tla v nové si tuaci.(g Jednání maďarské vlády ze 13. května tedy v otázce podpisu mírové smlouvy ještě nepřineslo zásadní rozhodnutí. Na závěr sc hů ze vlády byl Telekiho návrh podle zápisu vzat ministerskou radou na vědomí;jednáni k mirové problematice bylo ukončeno výzvou ministerské rady, aby premiér a ministr zahra ni č i projednali a sestavili na zák l adě sc h ůze vlády návrh odpověd i Madarska na doprovodný dopis k mírové smlouvě." 47 Srv. zápis odročené sclnize maďarské mírové delegace 12. kvčtnu v Budapešti, PDFRH, I., PDHPD, DMMD, s MOL, tunu č ž, MT (tamtéž), s a Tamtéž, s Tamtéž, s

13 Devadesát let trianonské mírové sm louvy Hlavní l110menty z jednání mad'arské ministerské rady a mad'arské mírové delegace v otazce mírove sm louvy s dohodovými mocnostmi (prosinec červe n 1920) Zásadni milnikjednáni madarskévlády ohlednějejiho definitivniho stanoviska k podpisu mirové smlouvy pře d s t av uj e 15. květen 1920, kdy se z Pařižev rátili hlavni m aďa r š ti vyjednavač i, kteř i se účastnili výše z min ěnýc h tajných francouzsko-maďarských politických rozhovorů. Zatimco až doposud ministr za hra ni č i usiloval spiše o potvrzeni ultimativniho charakteru podpisu mirové smlouvy tim, že se snažil vynutit si na dohodových mocnostech nótu, žádajicí po Budapešti okamžitý a bezodkladný podpis dohody, nyni bylo jeho stanovisko poznamenáno zcela opačno u snahou, tj. nevyvolat u před s ta vitelů Dohody ani na chvili dojem vzdoru, ktery by mohl najeho zemi uvrhnout nepříjemný stin a poškoditjeji zájmy. Návrat maďarskýc h vyjednavačů z Paři že mohl ovlivnit i závěry užši politické porady konané 16. května Právě na této porad ě mohl být definován konečný postoj Maďarsk a a způsob deklarace stanoviska Budapešti ke ko ne čnému zně ni mirové smlouvy. O tom, že šlo o meritornijednáni, svědči skuteč no s t, žeješ tě před dalšim zasedánim vlády v mirové otázce 17. května bylo jej ich výsledcích informován i regent Horthy. Sám Teleki mini st rům v této souvislosti na sc h ůzi vlády 17. května přimo potvrdil, že základni postoj Maďarska v otázce podpisu mirové smlouvy jejižjasný a že předmětem dalšich jednáni bude pouze stylistická formulace odpovědi. Kdo vše se této užši politické porady z ú čast nil, neni zřejm é. V diskusi ministrů na z miňova n é rad ě padla v této spojitosti jména premiéra, ministra za hraničí rl dokonce i ministra fin ancí Frigyese Korányiho. 51 Protokol zjednáni madarského kabinetu ze 17. kvě tn a 1920 má velkou výpověd n i hodno tu. Zaprvé j ed noznač n ě dokazuje, že politika Budapešti v otázce podpisu mirové smlouvy byla podřizena momentálnimu vývoji tajných franco u zsko -maďarskýc h politických ro z hovo rů. Potvrzuje to i odkaz maďarského premiéra, ktery přiznal, že "celistvý obraz jsme ziskali " až 15. května, kdy se z Pařiže vrátili hlavni pověřenci Budapešti v tajných francouzsko-maďa r ských rozhovorech. Za druhé se ze zápisu z jednáni ministerské rady 17. kv ět na dovidáme, že o tajných francouzsko-maďarských rozhovorech se vláda jako celek dozvědě l a až tehdy. Dokonce i ministerský předseda bylo těchto rokovánich srozuměn až po výše z min ě n é m návratu hlavnich m aďarskýc h vyjednavačů do Budapešti. " Zpočá tku přitom byla taj ná francouzsko-maďars kájednáni na ministerské radě potažmo k prosazované nutnosti co n ejkonciliantn ěj ši politiky Budapešti v mirové otázce jen nepřimo naznačovaná jako nová, z hlediska maďarských státnich zájmů velmi přiznivá za hrani č n ě politická okolnost. Podrobné obeznámeni celé vlády s tajnými francouzsko-maďarskými rozhovory si vynutil až dalši průb ě h jednáni kabinetu. Na ministerské radě totiž převažoval názor, že by Apponyi svou rezignaci na post předsedy mirové delegace a odmitnuti podpisu mirové smlouvy jeho delegací n e m ě l sdě lit v l ádě, ale přimo Millerandovi a že vláda by m ě la souhlas s podpisem vyj á dřit teprve poté, co by z Pařiže při š l a odpověď na Apponyi ho nótu. Naproti tomu ministr za hra niči prosazoval za podpory premiéra variantu, podle niž by hrabě Apponyi s d ě lil skutečnost, že se necíti být kompetentni k podpisu před lo že n é h o mi ru tomu přikazci, od n ě h ož ziskal pověřeni, tj. předsedovi vlády, s tim, aby toto jeho stanovisko 51 Tamtéž, MT (Iamtéž), s. 69 a Ta mtéž, s ,

14 )l( 2010/1 odeslal mírové konferencí spolu s odpovědí maďarského kabinetu, v niž by byla deklarována tísnivá situace země, kvůli níž se Budapešť k podpisu mírové smlouvy rozhodla." Otázka přijetí či zamítnutí mírové smlouvy se na základě užší porady z 16. května 1920 a výsledků tajných francouzsko-maďarských politických jednání stala již praktickou definitivně rozhodnutou, a vláda jako celek tak nedostala příležitost o podpisu hlasovat. Pravomoc kabinetu v otázce mírové smlouvy byla zúžena pouze na rozhodnutí o tom,jak se Maďarsko k podpisu mírové konvence vyjádři. Nakonec ale ministr zahraniči nerespektoval ani rozhodnuti vlády ve věci modality prezentace oficiálního stanoviska Budapešti, což bylo via/aeli v rozporu sjeho postojem na jednání maďarské mírové delegace dne 10. května, kde Teleki odkazoval na to, že v otázce přijetí či zamítnuti podpisu mírové smlouvy by mělo rozhodnout širši politické fórum. Teleki tehdy mírové delegáty upozorňoval, že o podpisu mírové smlouvy by měla rozhodnout komise sestavená jak z členů mirové delegace, tak ze zástupců politických stran a expertů, respektive odmítal, aby mirová delegace o tom, zda mírovou smlouvu podepíše, anebo zda podá rezignaci, rozhodovala pouze ona sama.~ Hlavním cilem ministra zahraniči bylo přesvědč i t své kolegy ve vládě, aby Budapešť oficiální reakcí na mírový dokument nevzbudila ani na chvíli dojem, žejej podepsat odmítá. Teleki argumentoval tím, že Maďarsko by tří či čtyřdenní prodlevou, pokud by čekalo na dohodové ultimátum, nic nezískalo, naopak. Ministr zahraničí zpochybnil, že by vynucení si dohodového ultimáta ulehčilo pozici vlády ve vztahu k veřejnosti. Kromě toho varoval, že pokud by kabinet čekal na ultimátum, mohl by vzbudit mylný dojem, že Maďarsko mirovou smlouvu přece jen nepodepíše. Teleki přitom upozorňoval, že takováto reakce Maďarska by mimo jiné mohla z vojenského hlediska vyvolat i/ait aecompli." S ministrem zahraničí nesouhlasil jeho vládni kolega Rubinek, který upozorňoval na to, že hrabě Apponyi má toho času větší "mezinárodněpolitickou váhu" než samotný kabinet, a proto by měl Millerandovi odpověd ě t přímo on. I ministr pro národnostní menšiny lakab Bleyer považoval za žádoucí, aby Maďarsko dalo najevo jistý vnitřní vzdor. Bleyer v případné Apponyiho odpovědi Millerandovi nespatřoval důvod k vojenskému útoku na Maďarsko. Ministra zahraničí Telekiho podpořil naopak ministr vnitra Mihály Domotor, který upozorňoval, že odpovědnost v projednávané otázce přísluši pouze a jen ministru zahrani č i. Postavil se rovněž proti zveličování obav z možného vojenského útoku na Maďarsko a varoval, že sousedé Maďarska "nejsou vybíraví v hledání důvodů" pro vojenský zásah proti Maďarsku, zvláště jsou-ii známy chabé vojenské možnosti země." Podrobněj š í referát o tajných francouzsko-maďarských politických rokovánich podal ministr zahraničí teprve poté, cojejjeho vládní kolegové přehlasovali. HraběTeleki své kolegy informoval, že se maďarské straně dostalo v rámei tajných rozhovorů s Francouzi slovniho uji š tění, že pařížská vláda chce sehrát co nejupřímnější prostředkovací roli v dodatečné nápravě nespravedlnosti z mírové smlouvy vůči Maďa rsku. Ministr zahraničí přitom členy vlády 53 Srv. tamtéž, s , 71-72, Srv. lamtéž,s a PDFRH, 1., POHPD. DMMD, s S rv.lnmt čž, s. 74. S6 Tamtéž, s

15 Devadesát let trianonské mí rové sml ouvy Hlavní momenty z jed nání maďarské ministerské rady a maďa rsk é mírové delegace v otázce mírové smlouvy s dohodovými mocnostmi (prosinec če r ven 1920) upozornil, že známky této snahy jsou pozorovatelné pr ávě v doprovodném dopisu k mírové konvencí. PodleTelekiho mě la francouzskj strana Budapešti přislíbit, že po podpisu mirové smlouvy budou Francouzi tuto snahu deklarovat i písemně. Hrab ě Teleki poukázal na to, že se tak Maďa rs ku naskýtá opodstatněná nad ěje, jak mirovou cestou dosáhnout všeho toho, co by ozbrojenou cestou bylo prakticky nemožné. Telekiho referát k tajným fran co u zsko-maďars~'ý mjedn á nim sou č a s n ě dokumentuje i hlavni teritoriální požadavky maďarské strany,jichž chtěla Budape š ť dosáhnout. Územ ni reparace byly omezeny na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Ministr zahraničí se v této souvislosti vyjádřil, že pokud by Maďa rsko dostalo zpět Žitný ostrov, severní část Komárenské župy, Košice a Podkarpatskou Rus, byla by narušena celá mírová struktura a železniční spojení dotyčné oblasti. Teleki ovšem zároveň upozornil, že žádná z velmoci není ochotna nabídnout své služby při prosazovaní takovéto revize ustanovení mírové smlouvy bez zajištění adekvátního finančního podílu na maďarském h ospo dář stv í. Dále Teleki vyzdvihl slibenou podporu Pařiže pro co nejrychlejši přij e ti Madarska do Společnosti n á rodů v této souvislosti č l eny kabinetu znovu varoval, že snaha vynutit si dohodové ultimátum by mohla poškodit slibné vyhlidky země na dodatečnou revizi mirových podminek právě ve spolupráci s Francií. 57 Ani Telekiho seznámení s aktuálnim stavem tajných francouzsko-maďal' skýc h rozhovorů ale vzdorovité členy kabinetu zcela nezpacifikovalo. Jednání vlády skončilo kompromisem. Ministři se usnesli, že Apponyi svou rezignaci a odmitnuti podpisu mirové konvence postoupi přece jen přimo Millerandovi; maďars~'ý po vě řen e c v Paři ž i m ě l ovšem s oučasně avizovat, že s ohledem na tisnivou situaci bude vláda muset mirovou smlouvu i tak podepsat, co bude po zději budape šťský kabinet oficiálně deklarovat ve své n ó tě.~ Následujicí den se k dané problematice maďarská vláda sešla na mimořádném zasedání znovu. Najednání byl tentokrát pozván i Apponyí, který zdůrazňoval nezbytnost podpisu mirové konvence bez zbytečného otálení. Upozornil, že ve hřeje příli š mnoho a že by Maďarsko zdržovaci taktikou hodn ě riskovalo. Proti návrhu n ěk t erých ministrů, aby svůj připis jménem celé mirové delegace neadresoval vládě, ale přimo Millerandovi, však nic nenamital. Žádal ovšem okamžitou paralelni prezentaci oficiálniho stanoviska vlády v otázce podpisu mírové konvence. Apponyi připomn ě l, že již sama demise mírové delegace byla na užšich důvěrných politických poradách považována za ostrý protest maďars ké strany proti definitivnimu znění mírové dohody. Současně žádal vládu o plnou duvěr u nejen pro sebe, ale i pro ty, kdo se jako č l eno v é maďarské mírové delegace týdny u s ilovně snažili v Paříži zlepšit situaci Maďarska a uji šťova l vládu, že to jsou právě oni, kdo znají sk ut eč nou situaci zem ě. Předse d a mírových delegátů sice souhlasil s tim, že by případná ultimativní nóta Dohody posílila pozici maďarské vlády doma, na druhé s tran ě ovšem s veškerou vážností upozornil, že by v sobě tato varianta skrývala n e bezpe č í zvratu všeho, čeho bylo za poslední týdny v zahraničněpolitické oblasti dosaženo. Dále konstatoval, že respektuje většinové rozhodnutí kabinetu z předchozí dne, v p ř ip aděje ho usnesení o časové prodlevě mezi doručením své odpově di a odpovědi maďarské vlády však ministry s ohledem na zmíněn é argumenty vyzval k revizi tohoto stanoviska. 57 K Tclekiho podrobnému referátu k tajnym francouz sko- m aďars l,:ym politid:ým rozhovorům viz tamtéž, s Tamtéž, s

16 )X( 201 0/1 Doporučil, aby předání obou těchto pisemných odpovědí maďarské strany v Pařiži proběhlo souběžně, aby obě nóty tvořily pokud možno jeden "diplomatický balíček". Hrabě Apponyi přitom v souvislosti s bezpečnostnim rizikem provázejici sebejistější politíku vlády opět upozornil i na mizivý vojenský potenciál Maďarska. Konkrétně odkázal na důvěrné ínformace ministra války generála Soóse, podle něhož by Madarsko například proti čtyřem tisícům děl, které měly dohromady k dispozici armády sousedních států, mohlo postavit pouze čtyři stovky vlastních kanónů. Předseda mírových delegátů shrnul situaci maďarské vlády k problematice podpisu mírové smlouvy konstatováním, že kabinet svým rozhodnutím může dát na jedné straně v šanc buď popularitu vlády a zákonodárného sboru, nebo, na druhé straně, osud země." Závěr k dodatečnému mimořádnému zasedání vlády ve věci modality vyjádření stanoviska Maďarska k mírové smlouvě z 18. května 1920 byl v zásadě shodný s usnesením kabinetu ze 17. května. Bylo potvrzeno, že Apponyi rezignaci maďarské mírové delegace na své pověření sděli přímo MiIlerandovi v samostatné nótě, kterou bude v nevelkém časovém odstupu následovat vládní nóta, v níž kabínet vyjádří ochotu podepsat mírovou smlouvu. Časový odstup obou nót všakjíž nyní nebyl spojován s cílem vynutit si na dohodových mocnostech zaslání ultímativní nóty, jež by po Budapešti žádala okamžitý a bezodkladný podpis mírového dokumentu. Na základě návrhu mínistra zahraničních věci hraběte Telekiho měla z hledíska státních zájmů a rovněž i z bezpečnostního hlediska státu činit časová prodleva mezi odevzdáním obou dokumentů pouze dvacet čtyři hodin. Tento časový odstup mezi odevzdáním obou nót měl podle Telekiho zajistit, aby separátní tlumočení odmítnutí podpisu mírové smlouvy maďarskou mirovou delegaci a následné sdělení maďarského kabinetu, že se ujimá podpisu mírové konvence, nevedlo k rozpoutání ozbrojeného konfliktu. Vláda s návrhem minístra zahraničí souhlasila, a proto v těchto intencich dostal Teleki pověření. Kabinet se současně dohodl i na dataci obou nót. Ministři se shodli, žeapponyiho nóta bude datována 15. května a nóta maďarské vlády 17. května. ~ Členové Símonyi-Semadamovy vlády zároveň rozhodli, že odpověď mírové konferenci podepíší ministerský předseda a ministr zahraničních věcí." I přes toto rozhodnutí byly nakonec oba dva výše zmiňované diplomatické dokumenty Budapešti předány v Paříži pověřencem madarské vlády Praznovszkymjeden den a současně. Stalo se tak 21. května, tedy v den konečného termínu pro vyjádřeni stanoviska maďarské vlády k podpisu míru. Současné podání obou diplomatických nót dokládá nejen edice diplomatických dokumentů k maďarské zahraniční politice z let , ale i Telekiho vystoupení na ministerské radě 25. května. Jedinou "časovou prodlevu" tak představovala odlišná datace obou nót, která ovšem z praktického hlediska působila v této souvislosti zcela apoliticky a neškodně a nevybizela k chápání situace jako demonstračního gesta ze strany budapešťské vlády. Naskýtá se proto předpoklad, že ministr zahraničních věci Teleki mohl 59 Tamtéž, MY (tamtéž), s Tzv. "Apponyillo" nóta byla nakonec datována 16. května Tamtéž, M. T (tamtéž), s

17 Devadesát let triano nské mírové sm louvy H lavní momenty z j ed nání macl'arské ministerské rady a mad'arské mírové delegace v otázce mírové sm louvy s dohodovými mocnostmi (prosinec če rve n 1920) nakonec maďarského pověřence důvěrně instruovat v tom směru, aby obě maďarské nóty předal v Paříži součas n ě. G2 Z protokolu ministerské rady konané 20. kovětna rovněž vyplývá, že ministr zahraničí podal dokonce kvů li nesouhlasu většiny ministrů vládního kabinetu s jim navrhovaným způsobem procedurálního postupu reakce Maďarska na obdržený konečný text mírové smlouvy demisi. Tu ovšem ministerský před seda zamítl. Argumentoval přitom tím, že zájmy státu si žádaji, aby pozice vlády nebyla nikterak oslabena a že každý, kdo zahájil svou práci v rámci znovuvýstavby Maďarska, by měl zůstat na svém místě. Premiér Simonyi-Semadam současně Telekiho na ministerské radě ujistil i nezpochybni tel no u podporou vládních stran jeho osobě. Teleki tedy od své demise odstoupil, ale žádal, aby bylo do protokolu ze schůze vlády zaneseno, že stále nesouhlasí s větš inou ministerské rady, tzn. s tím, že Maďarsko neodevzdá rezig n ačni nótu m a ďarské mirové delegace na své pověření signovanou Apponyim a nótu madarské vlády vyjadřující ochotu mirovou smlouvu podepsat v jeden den. Ministr zahraniči zdůraznil, že v dů s ledku rozdílného pohledu vě tšiny ministrů si není jist, zda může svou práci vykonávat " s vobodně a v klidu". Zvláštní je, že Telekiho vystoupení na ministerské radě 25. května, v němž ostatni členy kabinetu informovalo předání obou dokumentů v Paříži tentýž den odpoledne, tedy v rozporu s rozhodnutím ministerské radyz 18. května, nevzbudil u přítomných ministrů žádnou nesouhlasnou reakcl u O datu a mistu podpisu mírové smlouvy informovala Budapešť MilJerandova odpovědní nóta z 23. kovětna. Podpis dokumentu mezi spojeneck')ími a přidruženými mocnostmi na straně jedné a Maďarskem na stran ě druhé byl stanoven na 4. června Madarští s ignatáři byli v Paříži očekáváni nejpozd ěji 2. června. Dohodové mocnosti přitom vyjádřily přání, aby smlouvu signoval alespoň jeden nebo pokud možno více č l enů budapešťské vlády." Poté co Maďarsko oficiálně vyjádřilo ochotu mírovou smlouvu podepsat, bylo třeba rozhodnout, kdo mírový dokument podepíše. Kabinet se na signatářích usnesl po několika nelehkýchjednáni za konzu lt ačnich porad s hlavou státu. Variant personálního zaji š tění se přitom projednávalo několik, z nichž niže poukáži pouze na vybrané. Premiér Simonyi-Semadam na ministerské radě 25. května navrhoval, aby mirovou smlouvu podepsal hrabě Teleki. S jeho názorem však nesouhlasil bývalý předseda mirové delegace Apponyi kvůli Telekiho sedmihradskému původu, jenž by podle něj mohl mít nepříznivý vliv na početné maďarské obyvatelstvo v Sedmihradsku. HraběTeleki se sice podpisu mírového dokumentu nebránil, nicméně předes l al, že by se po podpisovém aktu ihned zřek l funkce ministra zahraničí i poslaneckého mandátu a zcela by se stáh l z politického života." 62 Srv. záznam deniku maďars ké mirové delegacc k 21. lednu. PDFRH,I., PDHPD, s protokol ze zasedaní vl:idy 25. J...-vě ma 1920 in: MOL, tamtéž, MT. 25. S (krab. č. 127), s. 8. Podrobné ke stanovisku maďarské politické reprezentace k definitivní po d obě mirové smlouvy SfVJTŮTH, A., Sra/lol'isko Blldapeš ri v ouizee podpisll m(rol'é sll/lolll'y se spojeneckými a přidmiellými mocnostmi (kw}wfl-éervcn1920), in: Slovansky pře hled, roč. 93,2007, é. 2, s MOL, tamtéž, MT , s. 2-3 a MOL, posl. cit. dok., tamtéž a POFRH, 1., dok. č. 294, PraznovszJ...'}'ho telegram ministru z ahranič nich věcich hrabč titcl c kimu z , s MOL, tamtéž. MT (tamtéž). s. 8-9 a MT (krab. č. 126), s

18 '$. 2010/1 Odcbod z funkce i z politického života avizoval při dalším jednáni vlády v otázce personálniho zajištění podpisu mírové smlouvy na ministerské radě 27. května 1920 i ministr obchodu Gusztáv Emich, pokud by jej vláda pověřila podpisem dokumentu. Právě on byl přitom premiérem vedle Telekiho navržen jako druhý případný signatář mírové smlouvy. Ministr obcbodu ale podpis odmítal a odvolával se zejména na svou tíživou politickou pozici, vyplývající z aktuálního stavu tajných francouzsko-maďarských politicko-hospodářskýchjednání. V těcbto dnech totíž vláda na svých zasedáních zároveň podrobně rozebírala i podmínky opční smlouvy na pronájem maďarských státních drah Francouzum v rámci snah Budapešti o účelové zapojení francouzského kapítálu do maďarského bospodářského života v zájmu snah o politické sblížení s Paříží. Puvodní návrh ministerského předsedy, tj. že mírovou smlouvu podepíše Teleki, přijali ostatní ministři za svůj a současně odmítli, že by měl kvůli tomu rezignovat. Premiér pak deklaroval, že pokud by Teleki po podpisu mírové smlouvy podal demísí, bude s ním solidární celá vláda a oznámí regentovi demisi spolu s ním. Ministr zahraničí však na vládě žádal, aby jej do Paříže doprovázel jeden zjeho kolegu. Na druhém signatáři se ale vláda nedokázala dohodnout. Premiér navrhoval ministra zemědělství Rubinka, ale Teleki odmítal, aby mírovou konvenci se spojeneckými a přidruženými mocnostmi podepisoval ministr, který je vudčím představitelem velké politické strany." Nakonec se ministři nebyli schopni na konkrétním kolegovi shodnout, ani na tom, který vyšší ministerský úředník by Telekibo případně do Paříže doprovázel. Ministerská rada se tak puvodně na svém zasedání 27. května usnesla, že do Paříže vycestuje a mír mezi spojeneckými a přidruženými mocnostmi podepíše jen ministr zahraničí. Pro tuto variantu hlasovalo osm ministru, zatímco podpis mírové smlouvy dvěma ministry podpořili včetně Telekiho jen čtyři členové vlády. Ministr zahraničí tak byl již podruhé během krátké doby v závažné věci týkající se otázky mírové přeblasován. Clenové kabinetu tedy veškerou zodpovědnost za signování mírové úmluvy delegovali jen na hraběte Telekiho. O tom, že to pro něj nebylo snadné, svědčí jeho následná žádost, aby do protokolu ministerské rady nebylo zaneseno, aby se s ním ministerská rada v případě, vyvodil-li by z podpísu mírové smlouvy osobni konsekvence, solidarizovala. Premiér to však odmítl." Ani rozhodnutí kabinetu ze 27. května 1920 však nebylo definitivní, neboť jej změnily obledy na rýsující se možnost francouzsko-maďarského politického sblížení. Jakmile se totiž o předpokládané demise ministra zahraničnícb věcí Telekiho po podpisu mírové smlouvy dověděl francouzský pověřenec v Budapešti Mauríce Foucbet, okamžitě, tj. druhý den po rozhodnutí maďarského kabínetu, navštívil regenta. Fouchet u Horthybo vyjádřil přesvědčení, že by s ohledem na avizovanou Telekiho demisi považoval za příhodné, pokud by mírovou konvenci nepodepisoval právě on. Argumentoval tím, že by francouzské oficiální kruhy kvitovaly s uspokojením, kdyby ve vedení maďarské zahraniční politiky nenastala 66 Rubínek byl jedním z čelných představitelů vlódni Nezávislé strany malorolníků a zemědělců (FiJggetfcn Kisgazda es Fiildrmlw:s Páre). 67 K průběhu odkazovaného jednání mnďarské vlády o otázce, kdo za Maďarsko podepíše mír, srv. MOL, tamtéž, MT (krab. Č. 127), osmý bod schůze vlády, s

19 Devadesát let trianon ské mírové sm louvy Hlavní momenty z jednání m a ďa r ské ministerské rady a mad'arské mírové delegace v otazce mírové smlouvy s dohodovými mocnostmi ( prosinec če r ve n 1920) žádná změna a kdyby ministerstvo zahraničí nadále vedl Teleki. Fouchet tento názor n ásled n ě separát n ě osobně zopakoval i pl'emiérovi. 68 Ministerský předseda pak na zák l adě Fouchetovy návštěvy u Horthyho a u něho samotného stáhl pověření ministra zahraničí podepsat mírovou smlouvu. Dalšíjednání kabinetu v této věci z 28. kvě tn a se dostalo do krize, n eboť se podpisu dokumentu nebyl ochoten ujmout žádný z č l enů vlády včet n ě premiéra. Simonyi-Semadam proto konstatoval, že se vláda dostala do složité pozice, která si žádá, abyv důsledku nastalé situace podala okamžitě demisi. Ani toto prohlášení však žádného ministra nepřimělo k tomu, aby úkolu ujal. Ministři si mírovou smlouvu vzájemně přehazovalijako horký brambor a nadále odůvodňovali, proč dokument nemohou podepsat. Premiér v té souvislosti prohlásil, že než by mír podepsal, podá raději ihned demisi. Nakonec vláda jako nové signatáře vybrala ministra obrany generála Soóse, státního tajemníka na ministerstvu ku ltu a vyučování, exministra bez portfeje a současně poslance Národního shromáždění za stranu Křesťansko-národního sjednocení Gyu lu Pekára a mimořádného vyslance a zp ln omoc n ě n ého ministra Alfréda Drasche-Lázára. S výběrem souhlasil i regent Horthy." Také tentokrát ale bylo všechno jinak. Pouhé dva dny před požadovaným příjezdem zástupců maďarské vlády s potřebným pověřením k podpisu mírové konvence do Paříže, 31. května 1920, se konalo ve věci ještě další, mimořádné zasedání ministerské rady. Ministr obrany totiž odmítl smlouvu podepsat s odkazem na silné hnuti v Národni armádě proti jeho podpisu dokumentu jménem vlády. Generál Soós se navíc ohrazoval i proti tomu, že byl pověřen podpisem smlouvy za své nepřítomno s ti. Svůj původ ní telefonický souhlas vysvět l oval tim, že se domníva l, že jde o pověření vzešlé z přání regenta Horthyho. Smlouvu pak odmítl podepsat i Gyula Pekár. Maďarská vláda se tak dostala do patové situace. Další diskuse se proto soustředila na otázku, zda by nebylo dostačující nominovatjako zástupce kabinetu pouze z i'ad ministerských státních tajemníků, a to navzdory přání dohodových mocností. S touto alternativou ale nesouhlasil ministr zahraničí ani premiér; oba upozorňovali na to, že státní tajemníci nejsou č l eny vlády. Protože ministerská rada stále nebyla schopna definitivně rozhodnout, kdo mirovou konvenci podepíše, navrhl ministr zemědělství Rubinek, aby s ignatáře určil regent. Premiér však přede l egování odpovědnosti v této otázce na hlavu státu označil za protiústavní. Vláda se dokázala shodnout pouze na tom, že podpis smlouvy spadá do gesce ministerstva zahraniči. V souvislosti s tím nabídla šéfovi tohoto úřadu dvě možnosti. První bylo pověřit jmenovat mimoř ád ného a zp ln omocněného vyslance Ká lmána Kányu anebo Alfréda Drasche-Lázára státními tajemníky ministerstva zahraničních věcí a potéje pověřit podpisem míru. U této varianty však vyvstávala otázka, zda by byli dohodovými mocnostmi přijati jako č l enové vlády. Druhou možnosti bylo Telekiho dočas n é odstoupení z če l a ministerstva a navržení okamžitého jmenování Drasche-Lázára do čela maďarské diplomacie. Ten by na tomto postu podepsal se spojeneckými a přidruženými mocnostmi mírovou dohodu a po návratu z Pařiže by obdržel 68 Srv. tamtéž, MT [920 (tamtéž). s K prubčhu rokovanl kabinetu o otázce personálniho zaji Stě ní podpisu mírové smlouvy 28. kvčtna 1920 víz tamtéž. s

20 )l( 2010/ 1 za tuto službu vyslanecký post. Autorem této poněkud nestandardni alternativy byl ministr zemědělství. Premiér společně s ministrem zahraničí navržené řeše ní personálního zajištění podpisu mírové smlouvy okamžitě osobně konzultovali s regentem. Horthy ale návrh, týkající se krátkodobého odstoupení ministra zahraničí nepodpořil. Nakonec se do řešeni situace vložil sám regent. Horthy s odkazem na to, že z hlediska podpisu mírové smlouvy nepřichází v úvahu ani ministr zahraničních věcí, ani ministr války a že ministři spravující ekonomické resorty by sotva mohli tč. opustit Budapešť. Horthy po važoval za nejpřijatelnější, pokud bydo Pařiže k podpisu mirové smlouvy vycestoval ministr práce a socíálnich věcí Ágost Benárd anebo ministr spravedlnosti Gyula Ferdinándy. Posledně jmenovaný však podpis míru odmítl. Ferdinándy argumentoval tím, že i on pochází z tzv. obsazeného území. Navíc považoval za nesprávné, aby největší nespravedlnost - jak se vyjádřil - spáchanou na Mad"rsku podepisoval jménem vlády právě ministr spravedlnosti. Benárd sice nakonec svolil, že mír podepíše, ale situaci okomentoval tak, že se cíti,jako by mu přikázali, aby šel krást nebo se někam vloupat; přesto uznal, že na sebe tuto oběť musí nějaký ministr vzít. Současně však požádal ministerskou radu, aby ho k tomuto úkolujak regent, tak vláda co nejrozhodněji vyzvali, což se ná s ledně stalo. Jako druhého signatáře vláda potvrdila výše zmíněného Drasche-Lázára, který byl k podpisu nominovánjiž 28. května jako člen tříčlenné delegace kabinetu, tvořené členem budapešťské vlády, státním tajemníkem a poslancem Národniho shromáždění. Oba vybraní zástupci vlády pověřeni podpisem mírové smlouvy se spojeneckými a přidruženými mocnostmiješt ě téhož dne večer nastoupili cestu do Paříže." Podpis mírové smlouvy mezi spojeneckými a přidruženými mocnostmi se odehrál stanoveného 4. června 1920 krátce po půl čtvrté odpolední v sále Galérie des Cote/le Velkotrianonského paláce ve Versailles. Mírovou smlouvu současně signovali zástupci Spojených států amerických, Velké Británie, Itálie a Japonska, dále Belgie, Číny, Kuby, Řecka, Nikaragui, Panamy, Polska, Portugalska, Rumunska, Státu Srbsko-Chorvatsko-Slovinského, Siamu a Československa." Mír byl podepsán devatenáct mě s íců po skončení války, b ě hem kterých prošlo Madarsko překotným revolučním vnitropolitickým vývojem. Mírovou konvenci mohl signovat teprve osmý poválečný maďarský kabinet," vedený šestým poválečným premiérem." Dalším mezníkem v dějinách podpisu mírové smlouvy byl 15. listopad 1920, kdy dokument ratifikovalo maďarské Národní shromáždění, a 26. červenec 1921, kdy se v sídle francouzského ministerstva zahraničnich věcí na Quai d'orsay v Paříži uskutečnila slavnostní výměna ratifikačních listin. Mírová smlouva s Madarskem tak vstoupila oficiálně v platnost. 70 K pni běhu uvedeného rozhodujícihojcdmíni maďarské mini sterské rndyvc věci pcrsonfllního zajgtění podpisu ml rove dohody viz MOL, tamtéž, MT , s K problematice personálního zajištěni podpisu mírové smlouvy m3ďarskou stranou podrobně srv, TÚTH, A" Ordzka pcrsomuníl/ozajišti!lif podpis/i TriaTfollskc mirol'c smlollvyse spojenecl..)ími a pndrllženými mocf/ostmi na sc1/1izich ma({arské ministerské rady (h 'ětet/1920), in: Slovansky přeh led, roč. 94,2008, Č. 3, s Za Ceskoslovensko maďarsko u mírovou sm louvu podepsali ministr zahraničních včci Edvard Bene~ a mimořadnývyslanec a zplnomocněny mini str Ceskoslovenske republiky v Londyně Steféln OsuskY. 72 Bez Zélpočítfmí tří vládních formací socialisticko-komunistické vliidy, tzv. Revolučn[ řídici rady Sandora Carbaiho za Maďarsk é republiky rad. 73 Bez započítání před sedy revol uční socialist icko-komunistické vlády maďarské "sovetské" republiky Sándora Carbéliho. 76

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Mnichovská dohoda 30.září 1938

Mnichovská dohoda 30.září 1938 Mnichovská dohoda 30.září 1938 XI 29 19:08 1 Opakování: podzim 1937 12.3.1938 jaro 1938 duben 1938 20.5.1938 podzim 1938 12.9.-13.9.1938 1. pokus anšlus Rakouska karlovarský sjezd SDP 2. pokus částečná

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T8a) Ústavní základy zajišťování obrany ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Zápis ze shromáždění Společenství vlastníků jednotek Sezemínská 2030

Zápis ze shromáždění Společenství vlastníků jednotek Sezemínská 2030 Společenství vlastníků SEZEMÍNSKÁ 2030 se sídlem Sezemínská 2030/5, 155 00 Praha 5 Zápis ze shromáždění Společenství vlastníků jednotek Sezemínská 2030 konaného dne 17.6. 2015 od 19:45: hodin v kinosále

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr.

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. Robert Vyklický Studie č. 1.180 srpen 2013 PI 1.180 2 Obsah: 1. VOLEBNÍ

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.

Více

NZ 80/2005 N 84/2005 strana první. N o t á ř s k ý z á p i s

NZ 80/2005 N 84/2005 strana první. N o t á ř s k ý z á p i s NZ 80/2005 N 84/2005 strana první N o t á ř s k ý z á p i s sepsaný dne devatenáctého září roku dva tisíce pět (19.9.2005) mnou JUDr. Lenkou Leszay, Ph.D., LL.M., notářkou v Praze, se sídlem notářské kanceláře

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

1. Jednací řád orgánů ČSH

1. Jednací řád orgánů ČSH ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD Českého svazu hemofiliků Organizační a jednací řád (dále jen řád) Českého svazu hemofiliků (dále jen ČSH) je v souladu s platnými stanovami (článek VI.) statutární normou. Jeho

Více

Poskytnutí informace na žádost podle 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Poskytnutí informace na žádost podle 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Úřad městské části Praha 10 Odbor kontroly a komunikace Váš dopis zn.: Naše značka: SZ P10-045657/2015/01 Vyřizuje linka: Mgr. Bendová/743 V Praze dne: 22. 5. 2015 Transparency International Česká republika,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu. Jménem republiky

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu. Jménem republiky Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní

Více

Zápis ze zasedání Kongresu České evaluační společnosti, o.s. (konaného dne 13. 12. 2013 od 16:30)

Zápis ze zasedání Kongresu České evaluační společnosti, o.s. (konaného dne 13. 12. 2013 od 16:30) Zápis ze zasedání Kongresu České evaluační společnosti, o.s. (konaného dne 13. 12. 2013 od 16:30) Dle ustanovení čl. VIII, odst. 6 Stanov Sdružení řídí Kongres předseda Správní rady; Kongres tedy řídil

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Č.j.: MSMT-26694/2013. V Praze dne ledna 2014 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Č.j.: MSMT-26694/2013. V Praze dne ledna 2014 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Č.j.: MSMT-26694/2013 V Praze dne ledna 2014 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY Věc: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Volební a jednací řád. Stavebního bytového družstva "Mír" Teplice

Volební a jednací řád. Stavebního bytového družstva Mír Teplice Volební a jednací řád Stavebního bytového družstva "Mír" Teplice Čl. 1 Základní ustanovení... 3 Čl. 2 Působnost orgánů a členství v nich... 3 Čl. 3 Řízení orgánů... 3 Čl. 4 Rozhodování orgánů... 3 Čl.

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Jednací řád. Soutěže o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice.

Jednací řád. Soutěže o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice. Jednací řád Soutěž o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice. Ministerstvo kultury České republiky s ohledem na Rozhodnutí č. 1622/2006/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne

Více

Jednací řád Stavebního bytového družstva Ústí nad Orlicí

Jednací řád Stavebního bytového družstva Ústí nad Orlicí Jednací řád Stavebního bytového družstva Ústí nad Orlicí Část první Ustanovení o orgánech družstva Čl. l (1) Základní ustanovení o orgánech družstva, zejména jejich složení, úkoly a pravomoci upravují

Více

Pozvánka na řádnou valnou hromadu společnosti MOPET CZ a.s.

Pozvánka na řádnou valnou hromadu společnosti MOPET CZ a.s. Pozvánka na řádnou valnou hromadu společnosti MOPET CZ a.s. Představenstvo společnosti MOPET CZ a.s., IČO 247 59 023, se sídlem na adrese Praha 4, Nusle, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78, zapsané v obchodním

Více

I. Zajištění ochrany a bezpečnosti diplomatických misí

I. Zajištění ochrany a bezpečnosti diplomatických misí Ministerstvo zahraničních věcí ČR Diplomatický protokol listopad 2012 www.mzv.cz/protokol I. Ochrana a bezpečnost diplomatických misí II. III. IV. Policejní asistence během recepce konané u příležitosti

Více

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu Krizové řízení Krizové řízení v oblasti obrany státu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Koaliční smlouva o vytvoření koalice rozpočtové odpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci

Koaliční smlouva o vytvoření koalice rozpočtové odpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci Koaliční smlouva o vytvoření koalice rozpočtové odpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci Zastupitelé zvolení do Zastupitelstva hlavního města Prahy za Občanskou demokratickoustranu (dále také

Více

Zápis z 1. ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva MČ Praha 22, které se konalo dne 10. 11. 2014 v zasedací místnosti radnice ve 3.

Zápis z 1. ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva MČ Praha 22, které se konalo dne 10. 11. 2014 v zasedací místnosti radnice ve 3. Zápis z 1. ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva MČ Praha 22, které se konalo dne 10. 11. 2014 v zasedací místnosti radnice ve 3. patře Přítomni: Návrhový výbor: Mandátový výbor: Ověřovatelé

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 25. února 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

ZÁPIS č. 14/1999 (93) z jednání Akademického senátu VUT, konaného dne 31. srpna 1999 v zasedací místnosti rektora VUT v Brně, Kounicova 67a

ZÁPIS č. 14/1999 (93) z jednání Akademického senátu VUT, konaného dne 31. srpna 1999 v zasedací místnosti rektora VUT v Brně, Kounicova 67a ZÁPIS č. 14/1999 (93) z jednání Akademického senátu VUT, konaného dne 31. srpna 1999 v zasedací místnosti rektora VUT v Brně, Kounicova 67a Přítomni: Omluveni: Neomluveni: Hosté: Dle presenční listiny

Více

Zápis ze zasedání Obecního zastupitelstva Sadov konaného dne 22.ledna 2009

Zápis ze zasedání Obecního zastupitelstva Sadov konaného dne 22.ledna 2009 Zápis ze zasedání Obecního zastupitelstva Sadov konaného dne 22.ledna 2009 Starosta přivítal všechny přítomné. Přítomni : p.e.frisch, p.k.koch, p. L.Ludvík, p.p.drda, p.m.topinková, p.g.valeriánová, p.k.schwarz,

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

J E D N A C Í Ř Á D Občanského sdružení Znojemské vinařství, o.s.

J E D N A C Í Ř Á D Občanského sdružení Znojemské vinařství, o.s. J E D N A C Í Ř Á D Občanského sdružení Znojemské vinařství, o.s. Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Občanské sdružení Místní akční skupina Znojemské vinařství, o.s. (dále též MAS) je neziskovým subjektem založeným

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 3 k usnesení vlády ze dne 6. srpna 2014 č. 664 Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád Článek 1 Organizace jednání 1) Výbor pro Evropskou unii na pracovní

Více

Z á p i s č. 26 ze zasedání zastupitelstva obce dne 10. 9. 2014

Z á p i s č. 26 ze zasedání zastupitelstva obce dne 10. 9. 2014 Z á p i s č. 26 ze zasedání zastupitelstva obce dne 10. 9. 2014 Přítomni: dle prezenční listiny Návrh programu: 1) Ověření usnášeníschopnosti, schválení zapisovatelky, ověřovatelů zápisu 2) Kontrola zápisu

Více

VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 10. a 11. října 2014. Harmonogram úkolů a lhůt

VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 10. a 11. října 2014. Harmonogram úkolů a lhůt VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 10. a 11. října 2014 Harmonogram úkolů a lhůt vyplývajících ze zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou

Více

SPISOVÝ A SKARTAČNÍ ŘÁD ODBOROVÉHO SVAZU STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ

SPISOVÝ A SKARTAČNÍ ŘÁD ODBOROVÉHO SVAZU STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ SPISOVÝ SKRTČNÍ ŘÁD ODBOROVÉHO SVZU STÁTNÍCH ORGÁNŮ ORGNIZCÍ Článek 1 Úvodní ustanovení 1.1. Tento spisový a skartační řád se vztahuje na základní (místní) organizace a (podnikové) koordinační výbory Odborového

Více

LEGISLATIVNÍ PROCES,

LEGISLATIVNÍ PROCES, LEGISLATIVNÍ PROCES, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. LEGISLATIVNÍ PROCES, pracovní list 1. Doplňte text na základě

Více

Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Březina, konaného dne 30.3.2015 od 18:00 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu

Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Březina, konaného dne 30.3.2015 od 18:00 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Březina, konaného dne 30.3.2015 od 18:00 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu Přítomní zastupitelé (dle prezenční listiny): Michal Bittner, Aleš Buček, Martina

Více

Volby do Senátu Parlamentu České republiky konané ve dnech 15. a 16. října 2010 harmonogram úkolů a lhůt

Volby do Senátu Parlamentu České republiky konané ve dnech 15. a 16. října 2010 harmonogram úkolů a lhůt Volby do Senátu Parlamentu České republiky konané ve dnech 15. a 16. října harmonogram úkolů a lhůt vyplývajících ze zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění

Více

Mgr. Michaela Marksová ministryně práce a sociálních věcí

Mgr. Michaela Marksová ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová ministryně práce a sociálních věcí V Praze dne 18. února 2015 Ve věci žádosti žadatele Transparency International Česká republika, o. p. s., IČO: 272 15 814, se sídlem Sokolovská

Více

VOLEBNÍ ŘÁD. ZÁKLADNÍ ORGANIZACE OS KOVO ArcelorMittal Česká republika

VOLEBNÍ ŘÁD. ZÁKLADNÍ ORGANIZACE OS KOVO ArcelorMittal Česká republika VOLEBNÍ ŘÁD ZÁKLADNÍ ORGANIZACE OS KOVO ArcelorMittal Česká republika Článek 1 Základní a obecná ustanovení str. 2 Článek 2 Volební obvody, počet mandátů str. 3 Článek 3 Volební komise str. 3 Článek 4

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

9 hlasů přítomných hlasovalo pro předložený návrh, 0 hlasů proti předloženému návrhu, 0 hlasů se zdrželo hlasování.

9 hlasů přítomných hlasovalo pro předložený návrh, 0 hlasů proti předloženému návrhu, 0 hlasů se zdrželo hlasování. Zápis z náhradní valné hromady/náhradního zasedání členské schůze Českého občanského sdružení proti chronické obstrukční plicní nemoci se sídlem Kartouzská 6, 150 98 Praha 5 Datum konání: 5. 12. 2014 Místo

Více

Zápis. Podrobný program jednání ustavující členské schůze MAS Jablunkovsko

Zápis. Podrobný program jednání ustavující členské schůze MAS Jablunkovsko Zápis o ustavující členské schůzi zájmového sdružení právnických osob podle ustanovení 20 f a následujících ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku, ve znění pozdějších platných předpisů,

Více

VOLEBNÍ ŘÁD. Spolek divadelních ochotníků Sedlčany. Valné hromady OBSAH:

VOLEBNÍ ŘÁD. Spolek divadelních ochotníků Sedlčany. Valné hromady OBSAH: Spolek divadelních ochotníků Sedlčany VOLEBNÍ ŘÁD Valné hromady OBSAH: (1) Základní ustanovení... 2 (2) Obecná pravidla voleb... 2 (3) Volební a volené orgány... 2 (4) Výbor... 2 (5) Volební komise...

Více

Bezpečnostní systém státu. Ing. Vilém ADAMEC,Ph.D.

Bezpečnostní systém státu. Ing. Vilém ADAMEC,Ph.D. Bezpečnostní systém státu Ing. Vilém ADAMEC,Ph.D. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. Čl.1 Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti ČR, ochrana

Více

Volební řád pro volby delegátů na Shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva Krušnohor

Volební řád pro volby delegátů na Shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva Krušnohor Volební řád pro volby delegátů na Shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva Krušnohor Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 14.6.2007 14.6.2007 0 Dne: 14.6.2007 Dne: 14.6.2007 1 / 6 Výklad pojmů

Více

74/1959 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů

74/1959 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů 74/1959 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů Na konferenci Organizace spojených národů o mezinárodní obchodní arbitráži byla dne 10. června 1958 v New

Více

VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ 10. a 11. října 2014. Harmonogram úkolů a lhůt

VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ 10. a 11. října 2014. Harmonogram úkolů a lhůt VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ 10. a 11. října 2014 Harmonogram úkolů a lhůt vyplývajících ze zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 44A 31/2012 50 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou v právní věci žalobkyně: N. T., nar., státní příslušnost, t.č. bytem, zastoupena

Více

Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Plenkovice, konaného dne 11.11.2010 v 18.00 hod. v zasedací místnosti obecního úřadu.

Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Plenkovice, konaného dne 11.11.2010 v 18.00 hod. v zasedací místnosti obecního úřadu. Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Plenkovice, konaného dne 11.11.2010 v 18.00 hod. v zasedací místnosti obecního úřadu. Dosavadní starosta Václav Šefčík (dále jako předsedající ) zahájil

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

K VYDÁNÍ STANOVISKA EK

K VYDÁNÍ STANOVISKA EK Jednání Lokální etické komise (LEK) Nemocnice Mělník (jednací řád) o nové žádosti o udělení souhlasu s provedením klinického hodnocení léčivého přípravku nebo s klinickou zkouškou zdravotnického prostředku

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

JEDNACÍ A ORGANIZAČNÍ ŘÁD PŘEDSEDNICTVA A KOMISÍ ČESKÉHO SVAZU KOLEČKOVÉHO BRUSLENÍ, Z.S.

JEDNACÍ A ORGANIZAČNÍ ŘÁD PŘEDSEDNICTVA A KOMISÍ ČESKÉHO SVAZU KOLEČKOVÉHO BRUSLENÍ, Z.S. JEDNACÍ A ORGANIZAČNÍ ŘÁD PŘEDSEDNICTVA A KOMISÍ ČESKÉHO SVAZU KOLEČKOVÉHO BRUSLENÍ, Z.S. 1 Úvod 1. Dle stanov Českého svazu kolečkového bruslení, z.s. (dále jen ČSKB) jsou definovány tyto orgány: a) členská

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014 OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU 1. Co je to dualismus? 2. Kdy vzniklo Rakousko Uhersko? 3. Co je Předlitavsko? 4. Co je Zalitavsko? 5. Kdo to byl Alexandr Bach? 6. Co jsou to fundamentální články? 7. Kdo to byli

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2007R1451 CS 01.09.2013 002.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1451/2007 ze dne 4. prosince 2007

Více

Obec Bělá u Jevíčka, Bělá u Jevíčka 7 569 43 Jevíčko

Obec Bělá u Jevíčka, Bělá u Jevíčka 7 569 43 Jevíčko Obec Bělá u Jevíčka, Bělá u Jevíčka 7 569 43 Jevíčko Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva obce Bělá u Jevíčka, konaného dne 25.2.2015 od 17:00 hodin v zasedací místnosti OÚ Bělá u Jevíčka. Zahájení

Více

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PŘEDSEDNICTVA TECHNOLOGICKÉ AGENTURY ČR č. 238

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PŘEDSEDNICTVA TECHNOLOGICKÉ AGENTURY ČR č. 238 ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PŘEDSEDNICTVA TECHNOLOGICKÉ AGENTURY ČR č. 238 Od do: 9:00 10:00 h Datum: 18. 12. 2014 12:00 15:00 h Místo: Kancelář TA ČR, Evropská 37, Praha 6 Přítomni: Ing. Rut Bízková (RB), Ing. Miroslav

Více

OBEC KYSELKA Kyselka část Radošov 118, 362 72 Kyselka

OBEC KYSELKA Kyselka část Radošov 118, 362 72 Kyselka Obec Kyselka Zastupitelstvo obce Kyselka 362 72 Kyselka, IČ:00254762 Číslo jednací.: 347 / 2014 Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Kyselka, konaného dne 5. 11. 2014, od 18:00 hodin v zasedací

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Zápis č. 15/2012 ze schůze obecního zastupitelstva obce Libkov ze dne 18. 02. 2012

Zápis č. 15/2012 ze schůze obecního zastupitelstva obce Libkov ze dne 18. 02. 2012 Zápis č. 15/2012 ze schůze obecního zastupitelstva obce Libkov ze dne 18. 02. 2012 Bod č. 1) Zahájení zasedání zastupitelstva. Zasedání Zastupitelstva obce Libkov (dále též jako zastupitelstvo ) bylo zahájeno

Více

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU VY_32_INOVACE_6A_12_Ústavní zákon o zániku ČSFR TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU VY_32_INOVACE_6A_12_Ústavní zákon o zániku ČSFR TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK NÁZEV ŠKOLY GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU VY_32_INOVACE_6A_12_Ústavní zákon o zániku ČSFR TÉMA SADY

Více

NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18

NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18 NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ. Oznámení poslancům. Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ. Oznámení poslancům. Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ Oznámení poslancům Věc: Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela Podle článku 214 Smlouvy o ES podléhá předseda a

Více

NĚMECKÁ ŠKOLA V PRAZE

NĚMECKÁ ŠKOLA V PRAZE NĚMECKÁ ŠKOLA V PRAZE ŘÁD PORADNÍ RADY UČITELŮ Německá škola v Praze s.r.o., Schwarzenberská 1/700, CZ 158 00 Praha 5 Tel.: 00420-235 311 725 Fax: 00420-235 311 703 E-mail: dsprag@dsp-praha.cz listopad

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

OBEC TEPLICE NAD BE VOU

OBEC TEPLICE NAD BE VOU OBEC TEPLICE NAD BE VOU ZÁPIS. 5/2007 ze zasedání zastupitelstva Obce Teplice nad Be vou, které se konalo dne 12. zá í 2007 v sále Hasi ské zbrojnice v Teplicích nad Be vou P ítomni: Ladislav Táborský

Více

JEDNACÍ ŘÁD PREZIDIA CDO

JEDNACÍ ŘÁD PREZIDIA CDO JEDNACÍ ŘÁD PREZIDIA CDO Čl. I. Úvodní ustanovení Jednání Prezidia CDO jsou řízena podle tohoto jednacího řádu Prezidia CDO. Prezident, popřípadě 1.viceprezident, jsou povinni 4x ročně svolat osobní jednání

Více

Závěrečná zpráva o výsledku šetření

Závěrečná zpráva o výsledku šetření 1. Nařízení předběžného opatření v podobě statického zajištění stavební jámy soudem nezbavuje stavební úřad povinností uložených mu stavebním zákonem a spočívajících v dozoru nad zajišťováním ochrany veřejných

Více

SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí

SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Strana 7823 66 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. února 2008 byl v Ženevě přijat Dodatkový protokol k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční

Více

Stanovy Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí

Stanovy Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí Stanovy Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí Tyto Stanovy plně vycházejí z původních Stanov Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí z let 1883/84 a jejich modifikované verze z konce 20. let 20.

Více

ZÁPIS Z 6. SCHŮZE KONTROLNÍHO VÝBORU

ZÁPIS Z 6. SCHŮZE KONTROLNÍHO VÝBORU ZÁPIS Z 6. SCHŮZE KONTROLNÍHO VÝBORU Datum konání: 31.3.2015 Místo konání: OÚ Přerov nad Labem Začátek schůze: 17.25 hodin Konec schůze: 19.15 hodin Přítomni: K. Salačová, L. Kodešová, M. Kadeřávková Omluveni:

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Lukavec u Hořic konaného dne 03.09.2015 od 19:00 hodin

Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Lukavec u Hořic konaného dne 03.09.2015 od 19:00 hodin Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Lukavec u Hořic konaného dne 03.09.2015 od 19:00 hodin Zahájení zasedání zastupitelstva Zasedání zastupitelstva obce Lukavec u Hořic (dále jen "zastupitelstvo") bylo

Více

Z Á P I S ze zasedání Zastupitelstva konaného 5. února 2014

Z Á P I S ze zasedání Zastupitelstva konaného 5. února 2014 Z Á P I S ze zasedání Zastupitelstva konaného 5. února 2014 Místo konání: Vráto, budova obecního úřadu Začátek: 17,15 hod. Zasedání řídil: Bc. Martin Muchka starosta obce Přítomno: 5 členů zastupitelstva

Více

14. zasedání zastupitelstva obce Dubno ze dne 24. 6. 2013 v zasedací místnosti Obecního úřadu Dubno

14. zasedání zastupitelstva obce Dubno ze dne 24. 6. 2013 v zasedací místnosti Obecního úřadu Dubno 14. zasedání zastupitelstva obce Dubno ze dne 24. 6. 2013 v zasedací místnosti Obecního úřadu Dubno Přítomni: Milan Pilous, Václav Chmelař, Bc. Jiří Špindler, Martin Roušal, Ing. Miroslav Horák, Jaroslav

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více