GLOBÁLNÍ PROBLÉMY EKOSOCIÁLNÍ PROBLÉMY - EKOLOGICKÝ PROBLÉM

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "GLOBÁLNÍ PROBLÉMY EKOSOCIÁLNÍ PROBLÉMY - EKOLOGICKÝ PROBLÉM"

Iva Čechová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 GLBÁLNÍ PRBLÉMY EKSCIÁLNÍ PRBLÉMY - EKLGICKÝ PRBLÉM znečištění atmosféry ohrožení hydrosféry degradace půdy ohrožení lesů

2 ATMSFÉRA vzdušný obal Země, dynamický systém, ve kterém se jednotlivé složky neustále ovlivňují a působí tak na člověka a ostatní živé organismy 1000 km exosféra ionosféra mezosféra stratosféra troposféra Štěpení molekul plynů na ionty km ozonová vrstva Součást biosféry, podmínky příznivé pro život

500 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 ionosféra mezosféra stratosféra troposféra

3 TRPSFÉRA N (78,1 obj. %), 2 (20,9 obj. %), C2 (0,03 obj. %), vzácné plyny (argon, krypton, helium, neon, xenon), vodní páry - antropogenní činnost znečišťování ovzduší cizorodé látky, jejichž obsah je značně proměnlivý a mají charakter škodlivin - škodlivina Zákon o ochraně životního prostředí č. 309/1991 Sb. emise primární (látky vylučované přímo z konkrétního zdroje, např. S2, Cx, Nox, aromatické uhlovodíky) sekundární (reagují li spolu v ovzduší dvě nebo více emisí, např. ozón) - Vznik nových látek v ovzduší řada faktorů (fotoaktivita, velikost částic, vzdušná vlhkost, rozptylové podmínky, ) - Transmise a imisní spad - negativní dopad na celou biosféru DBA SETRVÁNÍ EMISÍ V ATMSFÉŘE S2 (2-4 dny), Nx (5 dní), amoniak (7 dní), olovo (14 dní), freony (150 let)

škodlivina Zákon o ochraně životního prostředí č. 309/1991 Sb. emise primární (látky vylučované přímo z konkrétního zdroje, např.

4 SMG A P ÍZEMNÍ ZÓN SMG vznik v souvislosti s průmyslovou revolucí pozornost od 19. stol. londýnský smog redukční spalování pevných fosilních paliv, inverzní charakter počasí spojený s redukcí S2 losangelský smog fotochemický, oxidační, letní spalování fosilních uhlovodíků působení UV záření na výfukové plynyvznik ozónu, PAN, aldehydů a kyseliny sírové TRPSFÉRICKÝ ZÓN vznik řadou chemických reakci z tzv. prekurzorů (oxidy N a těkavé organické látky) - koncentrace roste s teplotou - současný limit v ČR (ČHMÚ) 160 μg/m3, upozornění veřejnosti (1á0 μg/m3), varování veřejnosti (360 μg/m3)

letní spalování fosilních uhlovodíků působení UV záření na výfukové plynyvznik ozónu, PAN, aldehydů a kyseliny sírové TRPSFÉRICKÝ ZÓN vznik řadou

5 KYSELÝ DÉ Monitoring od 60. let 20. stol. - Švédsko výrazný úhyn ryb v jezerech teorie dálkového přenosu kyselého deště země černého trojúhelníku (Německo, Polsko, Československo) S2 +1/2 2 + H2 H2S4 S2 H2S4 půdní voda řeka

6 KYSELÝ DÉ Přirozené ph srážek ph 5 6 x průmyslové oblasti ph srážek 3,5 4,5 Kyseliny z antropogenní činnosti - H2S4 a HN3 Suchá (aerosoly a plyny) a mokrá depozice (kyselý déšť) S2 a Nx Hlavní dopady: Vegetace jehličnaté stromy Půda překyselení půd vyplavování důležitých minerálních látek (Ca, Mg, K) Voda kyselé ph úhyn ryb Sekundárně zvyšuje obsah Al v půdách a vodě silně toxický (zanášení žáber ryb udušení kapr, losos, pstruh)

Vegetace jehličnaté stromy Půda překyselení půd vyplavování důležitých minerálních látek (Ca, Mg, K) Voda

7 ZM NA KLIMATU Klima (podnebí) dlouhodobý průběh atmosférických podmínek (počasí), na kterém se spolupodílí energetická bilance, pohyb atmosféry, aktivní povrch a antropogenní činnost - Systém tvoří ATMSFÉRA, SVĚTVÝ CEÁN, PVRCH PEVNIN, KRYSFÉRA, BISFÉRA Globální oteplování a narušení ozónové vrstvy - V geologické minulosti změny klimatu v důsledku přírodních procesů sopečná činnost (zvýšení C2, metanu), pád mimozemského tělesa (prach, vychýlení zemské osy) 250 Ma a 65 Ma - dnes antropogenní činnost

BISFÉRA Globální oteplování a narušení ozónové vrstvy - V geologické minulosti změny klimatu v důsledku přírodních procesů

8 GLBÁLNÍ TEPLVÁNÍ Skleníkový efekt proces, kdy dochází k zadržování tepla pocházejícího ze Slunce (krátkovlnné záření) a tím ke zvyšování teploty Země teplo IR záření záření zachycováno skleníkovými plyny Skleníkové plyny (C2, metan, N2, freony, ozón) IR záření IR záření Země

zvyšování teploty Země teplo IR záření záření zachycováno

9 GLBÁLNÍ TEPLVÁNÍ - Nárůst skleníkových plynů za posledních 250 let o 50 % - zvýšení průměrné tepoty Země za posledních 100 let o 0,75 C - za posledních 50 let nárůst teploty 0,13 C/ rok - nárůst výskytu extrémních teplot, povodní, požárů, extrémního sucha apod. v důsledku povětrnostních změn důsledek oteplování světového oceánu - nárůst povrchové teploty permafrostu, tání ledovců (Arktida více jak Antarktida) - nárůst hladiny světového oceánu

teplot, povodní, požárů, extrémního sucha apod.

10 NARU ENÍ ZÓNVÉ VRSTVY zónová vrstva - část atmosféry (stratosféry) ve výšce km nad zemských povrchem, kde je množství 3 nejvyšší -množství udávané v Dobsonových jednotkách (DU), 1 DU = 0,01 mm vrstvy molekul 3 - celosvětový průměr : 350 DU (3,5 mm) - množství ozonu se zvyšuje s rostoucí zeměpisnou šířkou max. v oblasti 70 z.š. zón nestabilní molekula 03 vzniká fotochemickými reakcemi v atmosféře za účinku UV záření UV- C, B záření Freony (chlor-fluorované uhlovodíky) Cl 0 Cl ozón 0 Cl

11 NARU ENÍ ZÓNVÉ VRSTVY - Freony používány od 20. let 20 stol. chemická stálost a snadné zkapalnění hnací plyny, chladící zařízení, klimatizace, čerpadla, výroba polystyrenu a polyuretanu -Negativní dopad na atmosféru studován od 70. let 20. stol. (ozonová vrstva, skleníkový efekt) studie publikována v časopise Nature (1980) - nejslabší ozonová vrstva Antarktida stratosférická oblaka (výrazný pokles teplot až na -80 C) - ozónová díra zeslabení mocnosti ozonové vrstvu o více jak polovinu (J polokoule Austrálie, Antarktida, J Amerika) - nejméně postižené obl. - tropy, S polokoule snižování mocnosti ozónové vrstvy na jaře

12 VÝZNAMNÁ PLITICKÁ JEDNÁNÍ A DHDY světová klimatická konference (WM) Ženeva Řada dalších konferencí v rámci UNEPu, WM světová klimatická konference -Nebylo dosaženo žádných konkrétních požadavků ani výsledků Kjótský protokol 160 zemí světa konkrétní závazky pro snižování emisí skleníkových plynů snížení emisí k roku 2012 o 8 % (vč. ČR) -Ratifikace 55 státy odmítly USA a Austrálie, 2004 ratifikovalo Rusko- Kjótský protokol v platnost - hlavní cíl Kjótského protokolu snížení emisí na takovou úroveň, aby se zabránilo globálnímu otepelní o 2 C ve srovnání s obd. před průmyslovou revolucí -21. století další klimatické konference dopady změn klimatu a ochrana před nimi (přírodní katastrofy- povodně, změny circulace vzduchu,.)

13 hro ení hydrosféry HYDRSFÉRA veškerá vodní plocha planety Země, nejrozšířenější typ prostředí (71 %) oceány (98 %) sladká voda (2 %) povrchová voda 0,8 % atmosférická voda 0,4 % V systému velký (atmosféra povrch Země) a malý koloběh vody (oceán pevnina oceán) Srážková voda 2/3 výpar x 1/3 však do podzemní vody

povrchová voda 0,8 % atmosférická voda 0,4 % V systému velký (atmosféra

14 hro ení hydrosféry SV TVÝ CEÁN -Atlantský, Tichý, Indický, Severní ledový oceán nerovnoměrné rozložení oceánu na S a J polokouli - průměrná hloubka m, nehlubší místo Mariánský příkop m - stále chemické složení charakteristická vlastnost salinita (NaCl a další rozpuštěné soli) průměrná salinita 36 vliv řady faktorů (šelfová moře x otevřené moře, tropické oblasti x oblasti mírného pásma a polární oblasti,výpar, množství srážek,..) Hlavní ohrožení světového oceánu RYBLV, CHEMICKÉ ZNEČIŠTĚNÍ Nekontrolovaný rybolov narušení biologické rovnováhy, max. šelfová moře (57 %) a oblast výstupných proudů (21 %) -nejvíce ohrožen Tichý oceán a SV Atlantik (Čína, Peru, USA, Chile, Indonésie, Japonsko, Rusko) - problematika lovu mořských kytovců (Japonsko, Island, Norsko) Chemické znečištění eutrofizace pobřežních vod, těžba ropy a zemního plynu, ekohavárie tankerů otravy ryb a dalších živočichů toxické látky součást potravních řetěžců

pásma a polární oblasti,výpar, množství srážek,..) Hlavní ohrožení světového oceánu RYBLV, CHEMICKÉ ZNEČIŠTĚNÍ Nekontrolovaný rybolov narušení biologické rovnováhy, max.

15 hro ení hydrosféry PVRCHVÁ VDA necelé 1 % světových zásob vody nejvíce S Amerika, V Africké příkopové propadliny 47 % Zvyšování nároků na vodu (průmysl, pitná voda) umělé vodní nádrže % zavlažování 20 % průmysl 6 % domácnosti Hlavní ohrožení povrchových vod zavlažování (Aralské jezero) postupující desertifikace velké vodní nádrže (Tři Soutěsky) narušení ekosystému zemědělství eutrofizace riziko znečištění vod šíření nemocí (tyfus, cholera)

domácnosti Hlavní ohrožení povrchových vod zavlažování (Aralské jezero) postupující desertifikace velké vodní

Podobné dokumenty

neviditelné a o to více nebezpečné radioaktivní částice. Hrozbu představují i freony, které poškozují ozónovou vrstvu.

neviditelné a o to více nebezpečné radioaktivní částice. Hrozbu představují i freony, které poškozují ozónovou vrstvu. OCHRANA OVZDUŠÍ Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek, které tvoří životního prostředí a bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává do lidského těla