GLOBÁLNÍ PROBLÉMY EKOSOCIÁLNÍ PROBLÉMY - EKOLOGICKÝ PROBLÉM

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "GLOBÁLNÍ PROBLÉMY EKOSOCIÁLNÍ PROBLÉMY - EKOLOGICKÝ PROBLÉM"

Olga Krausová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 GLOBÁLNÍ PROBLÉMY EKOSOCIÁLNÍ PROBLÉMY - EKOLOGICKÝ PROBLÉM znečištění atmosféry ohrožení hydrosféry degradace půdy ohrožení lesů

2 Degradace p dy a desertifikace PŮDA přírodní útvar vznik proces zvětrávání litosféry + organické zbytky (humus) + organismy Substrát pro organismy Zásobárna vody Význam pro stabilitu ekosystémů Význam pro cyklus látek a prvků v přírodě voda, uhlík, dusík, fosfor,.. Význam pro výživu obyvatelstva - základní přírodní zdroj pro zemědělství Degradace půdy eroze, zasolování, kontaminace půdy, hutnění půd, okyselování, ztráta biologické rozmanitosti

prvků v přírodě voda, uhlík, dusík, fosfor,.

3 Degradace p dy EROZE PŮDY přírodní proces (voda, vítr) - urychlován chybným obhospodařováním půdy (pěstování monokultur, hluboká orba, nižší zastoupení pícnin v osevním postupu, přehnané spásání půdy, odlesňování) -Od dob neolitu ztráta půdy v rozsahu 1/3 jejího dnešního rozsahu (25 mld. tun/rok) ZVÝŠENÁ SALINIZACE hromadění soli v půdě vlivem nadměrného zavlažování v oblastech s vysokým výparem snižování úrodnosti půd, nevhodné k pěstování plodin ZNEČIŠŤOVÁNÍ PŮDY TOXICKÝMI LÁTKAMI umělá hnojiva na bázi dusičnanů, znečištění z průmyslu (kyselé deště acidifikace vyplavování kationtů Al z půdy) a dopravy (ropné deriváty) -posypové soli a těžké kovy hromadění v organismech součást potravních řetězců ZHUTĚNÍ PŮDY užívání těžkých zemědělských strojů a orba za mokra zhoršuje schopnost infiltrace půdy a její schopnost zadržovat vodu, snížení obsahu vody a živin v půdě

tun/rok) ZVÝŠENÁ SALINIZACE hromadění soli v půdě vlivem nadměrného zavlažování v oblastech s vysokým výparem snižování úrodnosti půd, nevhodné k pěstování plodin ZNEČIŠŤOVÁNÍ PŮDY TOXICKÝMI LÁTKAMI

4 Desertifikace rozšiřování pouští globální problém - sociálně ekonomické dopady chudoba, hladomor (UNEP udává 100 mil. ohrožených obyvatel ve více než 100 zemích světa) - Ekosystémy aridních a semiaridních oblastí 1/3 zemského povrchu - spolupůsobení přírodních faktorů a antropogenní činnosti (zavlažování, pastva dobytka, vytěžování půdy), vliv změny klimatu - nejvíce ohrožená Afrika J od Sahary (pás Sahelu), problémy na všech kontinentech (Evropa - J jižní Evropy) 1994 Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a / nebo desertifikací, zvláště v Africe - v platnost od roku 1996 snaha o trvale udržitelný rozvoj v postižených oblastech - vytvoření akčních plánů podpora postižených zemí, osvěta obyvatel

(zavlažování, pastva dobytka, vytěžování půdy), vliv změny klimatu - nejvíce ohrožená Afrika J od Sahary (pás Sahelu), problémy na všech kontinentech (Evropa - J jižní Evropy) 1994

5 Ohro ení les Lesní ekosystém Uchování a obnova půdy Zadržování vody v krajině (vysoká retenční schopnost) Pozitivní vliv na ovzduší (fotosyntéza - největší producent O2 a konzument CO2) Biologická rozmanitost Zmírňuje důsledky dopadů změny klimatu Význam lesů pro člověka dřevo, zdroj pracovních příležitostí, rekreační účely

producent O2 a konzument CO2) Biologická rozmanitost Zmírňuje důsledky dopadů

6 Ohro ení les Z historického hlediska významná přeměna lesů počátek zemědělství (neolitická revoluce) odlesňování, budování sídel, těžba dřeva za účelem průmyslové výroby (dřevozpracující průmysl, výroba lodí) V Evropě odlesnění J Evropy (oblast Středomoří) travnatá a keřovitá vegetace macchie, plantáže olivovníků Dopady lidské činnosti v celosvětovém měřítku: 36 % přirozeně lesní vegetace redukce lesních ploch na % původní rozlohy (max. v Evropě) většina lesů částečně nebo úplně člověkem přeměněné, lesní monokultury

travnatá a keřovitá vegetace macchie, plantáže olivovníků Dopady lidské činnosti v celosvětovém měřítku: 36 % přirozeně lesní

7 Ohro ení les Omezení ekologických a ekonomických funkcí lesa odlesňování (mýcení lesů, změny ve využívání půdy) a degradace lesů (ničení porostů lesa bez změny využívání půdy, narušení zdravotního stavu lesa) -Plocha lesů se výrazně snižuje v rozvojových zemích, ve vyspělých se mírně zvyšuje -Společné rysy ohrožení ve všech zemích budování infrastruktury komerční využívání dřeva přeměna lesní půdy na zemědělskou půdu pastviny, těžba vzácného dřeva,. Globální dopady odlesňování podíl na změně klimatu, změna rozložení meteorologických prvků, extremita klimatu Další dopady - vyšší náchylnost k erozi půdy, problém desertifikace, degradace půd, změny biodiverzity

zemích budování infrastruktury komerční využívání dřeva přeměna lesní půdy na zemědělskou půdu pastviny, těžba vzácného dřeva,.

8 Ohro ení les TROPICKÝ DEŠTNÝ LES - Hlavní význam intenzita fotosyntézy - největší producent O2 a největší spotřebitel CO2 - zachování stability zemského klimatu - druhově nejbohatší suchozemské ekosystémy Geografické vymezení 10 s. z. š. 10 j. z. š. povodí Amazonky, oblast Guinejského zálivu, JV Asie, S část V pobřeží Austrálie Klimatické podmínky stabilní 24 C, vydatné srážky ( mm/rok) teplé, vlhké podnebí ideální pro rychlý růst rostlin Absence ročních období stabilní klima intenzivní fotosyntéza po celý rok Dešťové srážky vyluhování půdních živin čerpání živin z tlejících rostlinných zbytků Úbytek deštného lesa na Zemi globální problém (fotosyntéza) posledních 100 let ztráta ½ celkové rozlohy tropického deštného lesa Hlavní příčiny devastace - přeměna lesa na zemědělskou půdu (vypalování), méně těžba dřeva Efektivita takto získané půdy 3 5 let následuje další vypalování Země s největším úbytkem tropického deštného lesa Brazílie, Indonésie, Kongo

9 Ohro ení les LESY MÍRNÉHO PÁSMA - menší intenzita fotosyntézy x větší geografický rozsah ve srovnání s tropickými deštnými lesy - využívání lesa dřevozpracující průmysl úbytek listnáčů z původních 66 % na 22 % celkové rozlohy lesa - lesní monokultury smrky, borovice kvalita dřeva x ohrožení škůdci (kůrovci lýkožrout smrkový, lýkožrout šestizubý) Další ohrožení lesních monokultur eroze (mělké půdy), nižší odolnost vůči mechanickému poškození (mělký kořenový systém) vývraty, polomy, kyselé deště, acidita - obohacování půdy o Al, listový opad podíl na zvyšování acidity, menší obohacování půdy živinami ve srovnání s listnatým opadem Ochrana lesa obnovování původních lesů (S Amerika, Evropa), zřizování chráněných území, trvale udržitelné lesní hospodářství 1992 Summit Země (Rio de Janeiro)

půdy), nižší odolnost vůči mechanickému poškození (mělký kořenový systém) vývraty, polomy, kyselé deště, acidita - obohacování půdy o Al, listový opad podíl na zvyšování acidity, menší obohacování

10 Biodiverzita BIODIVERZITA biologická rozmanitost přírody několik úrovní: genetická (podruhy, genetické variety), druhová (počet druhů), ekosystémová (rozmanitost ekosystémů v krajině) Druhová diverzita obecné měřítko biologické rozmanitosti Geologická minulost změny v biodiverzitě nárůst biodiverzity s dvěma velkými vymíráními (230 Ma, 65 Ma) vulkanické erupce, srážka Země s meteoroidem Současnost kolísání biodiverzity vliv člověka vymírání druhů ovlivněné člověkem až 1000 x větší než v přirozených podmínkách Současná biodiverzita popsáno 1,8 mil. druhů celkový odhad 5 50 mil. druhů největší biodiverzita ve skupině členovců (hmyz) -Druhově nejbohatší ekosystémy tropické deštné lesy, směrem k pólům se druhová bohatost snižuje -Amazonie (6 % rozlohy souše) 25 tis. druhů kvetoucích rostlin (10 % světové flory), druhově srovnatelné mořské ekosystémy korálové útesy -Specifikum biodiverzity ostrovní biodiverzita nižší, vyšší zastoupení endemitů faktory imigrace, extinkce, speciace (Galapágy Darwinovy pěnkavy, leguáni)

Současnost kolísání biodiverzity vliv člověka vymírání druhů ovlivněné člověkem až 1000 x větší než v přirozených podmínkách Současná biodiverzita popsáno 1,8 mil. druhů celkový odhad 5 50 mil.

11 Biodiverzita její ohro ení - Přeměna přirozených ekosystémů (odlesňování, odvodňování, zástavba, těžba, ) zánik přirozených stanovišť druhů organismů snižování počtu jedinců - ohrožení reprodukce hrozba extinkce (zánik druhu) - lov narušení přirozeného potravního řetězce (africké savany, mořské ekosystémy) - chemické znečištění prostředí (těžké kovy, pesticidy, hnojiva, acidita půdního a vodního prostředí) - současná rychlost zániku druhů za posledních 400 let nejrychlejší v geologické minulosti Země zánik 2 % savců, 1,5 5 ptáků a 0,15 % rostlin -Odhady do budoucna extinkce 0,7 % všech druhů za dalších 50 let - riziko dominového efektu (zánik dalších druhů na sobě závislých životní strategie) Ochrana druhů před vyhynutím Světový svaz ochrany přírody program Červených seznamů 8 kategorií ohrožených druhů: vymřelé, vymřelé ve volné přírodě, kriticky ohrožené, ohrožené, zranitelné, s nižším stupněm ohrožení, s nedostatkem údajů a nehodnocené

vodního prostředí) - současná rychlost zániku druhů za posledních 400 let nejrychlejší v geologické minulosti Země zánik 2 % savců, 1,5 5 ptáků a 0,15 % rostlin -Odhady do budoucna extinkce 0,7 %

12 Biodiverzita její ohro ení Hlavní příčiny ztrát biodiverzity zánik a fragmentace přirozených stanovišť (lesy, mokřady), introdukce nepůvodních druhů, nadměrné využívání druhů (lov, kácení), znečišťování životního prostředí, klimatická změna a zemědělské postupy Ovlivnění biologické diverzity člověkem GMO pozitivní, hospodářsky výhodné vlastnosti Podstata ochrany biologické rozmanitosti zachování přirozených ekosystémů ochrana in situ, ochrana ex situ (doplňková, zoologické a botanické zahrady) Úmluva o biologické rozmanitosti (Summit Země 1992, Rio de Janeiro) Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin CITES celosvětová kontrola obchodu s ohroženými druhy

Podstata ochrany biologické rozmanitosti zachování přirozených ekosystémů ochrana in situ, ochrana ex situ (doplňková, zoologické a botanické zahrady) Úmluva o biologické

13 Aktuální témata Ekologické zem d lství umava ohro ení k rovcem Co je to ekologické zemědělství? Jak poznám produkt ekologického zemědělství? Jaké jsou jeho přednosti? Jaká jsou pravidla pro označení výrobku produktem ekologického zemědělství? Kde mohu koupit produkty ekologického zemědělství? Jaká jsou negativa těchto produktů? Kdy budu mít největší jistotu, že kupuji zdravotně nezávadnou potravinu? Co je to kůrovec? Proč je nejvíce diskutován právě na Šumavě? Jaké jsou možnosti ochrany lesa před kůrovcem? Pomůže vykácení postiženého lesa nebo jeho samoobnovitelná schopnost? Je kůrovec v oblasti Šumavy přirozeným jevem, nebo souvisí s lidskou činností?

Jaká jsou negativa těchto produktů? Kdy budu mít největší jistotu, že kupuji zdravotně nezávadnou potravinu? Co je to kůrovec?

Podobné dokumenty

5. ZPF A PUPFL 5.1 HRADECKO

5. ZPF A PUPFL 5.1 HRADECKO 5. A PUPFL 5.1 HRADECKO - typ zemědělské, produktivní - v západní části vyšší procento půd v I. a II. třídě ochrany - v západní části investice do půdy (závlahy) - dostatek lesních ploch (město Hradec