Lázně Luhačovice a důsledky nové právní úpravy Indikačního sezna mu

Transkript

1 Lázně Luhačovice a důsledky nové právní úpravy Indikačního sezna mu

2 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne Podpis

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce panu profesoru MUDr. Luboru Čutovi za odborné vedení práce, cenné rady a čas, který mi věnoval. Dále bych chtěla poděkovat společnosti Lázně Luhačovice, a.s. Zejména pak výkonnému řediteli Ing. Jiřímu Dědkovi, za poskytnuté informace a materiály, využitelné pro mou bakalářskou práci. V neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině a přátelům, kteří mne byli velkou oporou při psaní bakalářské práce.

4 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor Cestovní ruch Lázně Luhačovice a důsledky nové právní úpravy Indikačního sezna mu bakalářská práce Autor: Aneta Navrátilová Vedoucí práce: MUDr. Lubor Čuta Jihlava 2016

5 Copyright 2015 Aneta Navrátilová

6 Abstrakt NAVRÁTILOVÁ, Aneta. Lázně Luhačovice a důsledky nové právní úpravy Indikačního seznamu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: MUDr. Lubor Čuta. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava Počet stran: 124 Teoretická část popisuje poznatky, týkající se lázeňství a zdravotně orientovaného cestovního ruchu. Další kapitola se zabývá právní úpravou lázeňství v České republice a změnou Indikačního seznamu pro lázeňskou péči. V neposlední řadě jsou zmíněny informace o marketingu v lázeňství a o přírodních léčivých zdrojích. Praktická část je zaměřená na lázeňské město a Lázně Luhačovice. Součástí práce jsou analýzy v rámci důsledků změn Iindikačního seznamu pro Lázně Luhačovice, a.s. Na základě analýz jsou zjišťovány případné nedostatky a potřeby zákazníků s navržením akčních kroků pro splnění daných cílů. Klíčová slova: lázeňství, Lázně Luhačovice, marketing, SWOT analýza, léčebný program, indikační seznam Abstract NAVRÁTILOVÁ, Aneta. Spa Luhačovice and the consequences of the new legislation, the list of indications. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: MUDr. Lubor Čuta. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava Number of pages:124 The theoretical part describes the findings of spas and health-oriented tourism. The next chapter deals with legislation of spas in the Czech Republic and changing of the Indication list for spa treatment. Finally, are menlioned the spa s and marketing and natural medicinal resources. The practical part is focused for the spa town Luhačovice. The work analyzes the consequences of changes of Indication list for spa Luhačovice joint stock company. Based on the findings of the analysises are identified potential shortages and needs of customers by suggesting action steps to accomplishing fixed goals. Keywords: spas, Spa Luhačovice, marketing, SWOT analysis, treatment program, Indication list

7 Obsah Úvod a cíl práce Teoretická část Lázeňský cestovní ruch Historie lázeňství na území ČR Význam lázeňství Dělení lázeňských služeb Zdravotně orientovaný cestovní ruch Druhy poskytované péče v lázních aneb cesta pacienta do lázní Komplexní lázeňská péče Příspěvková lázeňská péče Samoplátecké pobyty Wellness Zdravý životní styl podle wellness Trendy lázeňství v České republice Poskytnutá lázeňská péče za rok Přírodní léčivé zdroje Balneologie Léčebné metody balneoterapie Právní úpravy lázeňství v České republice Indikační seznam Hlavní vývoj Indikačního seznamu Vyhláška 267/2012 Sb. aneb krize v lázeňství Novelizovaný Indikační seznam od Marketing v lázeňství a cestovním ruchu... 41

8 5.1 Využití marketingu v oblasti cestovního ruchu a lázeňství Marketingový mix v lázeňství a jeho prvky Produkt jako lázeňská služba Cena lázeňských a wellness služeb Distribuce v lázeňství Propagace Marketingová SWOT analýza SWOT analýza v lázeňství Praktická část Kouzlo Východní Moravy O lázeňské městě Luhačovice Historie Luhačovic Přírodní podmínky lázeňského města Luhačovice Kultura a kulturní památky lázeňského města Architektura luhačovických lázní Lázně Luhačovice, a.s Historický vývoj Lázní Luhačovice, a.s Základní informace Spa & Wellness Nature Resorts největší lázeňská skupina v ČR Léčebné přírodní zdroje Léčebné indikace Indikace u dětí a dorostu Indikace u dospělých Nabídka léčebných procedur a pobytů Vývoj klientely v rámci změn Indikačního seznamu v Lázních Luhačovice, a.s Klientela zdravotní pojišťovny v Lázních Luhačovice, a.s

9 10 Důsledky změn Indikačního seznamu v Lázních Luhačovice, a. s SWOT analýza Lázní Luhačovice, a. s Dotazníkové šetření Vyhodnocení dotazníků Souhrnné výsledky dotazníkového šetření Návrh k získání nových zákazníků Cíle a vize do dalších období v Lázních Luhačovice, a.s Dětská lázeňská péče Program pro nejmenší Hubnutí hrou Tvorba nových konkurenceschopných produktů pro dospělé cílové skupiny Propagace Spolupráce s lékaři v rámci podpory rozvoje image Lázní Luhačovice, a.s Získání nové zahraniční klientely prostřednictvím propagace Závěr Seznam literatury Tištěné zdroje Elektronický zdroje Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam grafů Seznam příloh Seznam zkratek

10 Úvod a cíl práce Kouzlo a půvab českého lázeňství spočívají nejen v unikátních léčebných metodách. Naše lázně jsou obklopeny krásnou přírodou, lákají zajímavou architekturou a historií, žijí vlastním společenským a kulturním životem. Nabídka je tak pestrá, že si vybere opravdu kdokoliv bez ohledu na věk, kondici, finanční či časové možnosti. České lázně jsou tu zkrátka pro každého. V dnešní době je možné vycestovat do lázní i bez doporučení lékaře. Spousta návštěvníků míří do lázní, také i za wellness, populární trend dnešní doby. Jde především o to, že mnoho lidí vyhledává odpočinek, relaxaci nebo zábavu, kterou v lázních najdou. Z toho vyplývá, že lázeňství má nejen pozitivní vliv na zdraví lidí, ale též i na ekonomiku státu. Mezi základní právní předpis, kterým je řízena případná léčba z veřejných zdrojů, je Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti, dorost a dospělé vydaný Ministerstvem zdravotnictví v ČR. Cílem práce je zasvěcení do problematiky změn Indikačního seznamu, který se v posledních letech stal aktuálním tématem pro odborné diskuze. V některých případech se hovořilo dokonce i o krizi českého lázeňství. Práce by měla ukázat současnou situaci v lázních Luhačovice. Měly by být popsány změny týkající se návštěvnosti, počtu ošetřovacích dnů, počtu a struktuře klientely důsledky novely od a porovnány se situací před novelizací. Ke zpracování bakalářské práce je využito více metod pro zpracování. V úvodu se teoretická část zabývá pojmy, které se vztahují k lázeňství a zdravotně orientovaného cestovního ruchu. Nejprve je stručně popsána historie a význam lázeňství s rozdělením lázeňských služeb. Poté jsou definovány pojmy ve zdravotně orientovaném cestovním ruchu. Dále je specifikována cesta pacienta do lázní a druhy poskytované péče v lázeňství. Jsou zmíněné poznatky ohledně trendu ve zdravotně orientovaném cestovním ruchu a lázeňství. Samostatná kapitola je věnovaná statistickému zjišťování poskytnuté lázeňské léčebné rehabilitační péče za rok Další část teorie je zaměřena na podrobnější rozdělení přírodně léčivé zdroje, kde jsou také uvedeny pojmy balneologie, balneoterapie a rozdíl mezi nimi. 10

11 Druhá část teoretické části se zabývá legislativou upravující oblast lázeňství, poté samotným Indikačním seznamem, jeho charakteristikou, hlavním vývojem, následovně hlavními změnami, po 1. říjnu 2012, kdy vstoupila v platnost novela Indikačního seznamu, a samozřejmě jejich dopady. Dále seznamuje s nejnovější verzí Indikačního seznamu, která začala platit Předposlední část je zaměřena na marketing v oblasti lázeňství a cestovního ruchu, což zahrnuje marketingový mix a detailnější popis propagace. Teoretickou část uzavírá SWOT analýza a její vysvětlení v oblasti lázeňství. Praktická část je na úvod zaměřena na unikátní jevy a kouzla Východní Moravy, kde jsou vymezené oblasti zahrnuté pod tento region, dále na seznámení a lázněmi Luhačovice. Popisuje dané místo a atraktivitu cestovního ruchu. Následuje stručně popsaný historický vývoj, informace o největší lázeňské skupině v ČR, mezi Lázněmi Luhačovice, a.s. a Léčebnými lázněmi Jáchymov, a.s. Zmíněná je kapitola o přírodních léčivých zdrojích v lázních, indikacích u dětí, dorostu a dospělých, které umožňuje léčit, a to na základě možných léčebných procedur. Další část vymezuje a analyzuje jednotlivé změny a důsledky, které přinesla novelizace Indikačního seznamu. U další kapitoly praktické části je snaha o popsání SWOT analýzy. Následující oddíl je věnován dotazníkovému šetření zaměřené na zjištění návštěvnosti, spokojenosti zákazníků s nabízenými službami a také na to, jestli oslovené osoby vnímají změny Indikačního seznamu a zdali se dotazují svého lékaře, na nárok na lázeňskou péči, či ne, jaký přístup má jejich lékař k návrhu na lázeňskou péči v rámci jejich diagnózy. Poslední kapitola je věnována návrhu a propagaci pro získání nových zákazníků. 11

12 Teoretická část Teoretickou část jsem si rozdělila na několik částí. V prvé řadě se zaměřím na obecné definování lázeňského cestovního ruchu a jeho význam. V této kapitole se také krátce zmíním o historii lázeňství. V další části vymezím pojem zdravotně orientovaný cestovní ruch, kde se zaměřím na to, jakou roli hraje tento druh cestovního ruchu a které pojmy využívá v metodice a odborné literatuře. Další kapitola bude věnována přírodním léčivým zdrojům, kde se zmíním, jak důležité jsou pro léčebné lázně a do jakých skupin je můžeme rozdělit. Podstatnou pasáží v této teoretické části bude právní úprava lázeňství v České republice. Zaměřím se na změny týkající se legislativní normy v lázeňství. Poslední kapitolu budu věnovat marketingu lázeňství a jeho specifik. 1 Lázeňský cestovní ruch Lázeňský cestovní ruch umožňuje existenci a rozvoj lázní. Je podmíněný činností lázeňských zařízení, které vyžadují přírodní léčivé zdroje. Lázně můžeme definovat jako místo, které navrací zdraví, obnovuje síly, po nemocích a po úrazech, místo odpočinku, ale i relaxace. Pro účastníky lázeňských pobytů jsou určeny lázeňské služby. Základem těchto služeb je lázeňská léčba. [Orieška, 2010] 1.1 Historie lázeňství na území ČR Historie českého lázeňství se začala psát již před mnoha sty lety. V průběhu století byly lázně místem léčby, odpočinku a relaxace mnoha významných osobností společenského, kulturního i politického života od J. W. Goetha, až po F. Kafku, F. Chopina či bývalé prezidenty T. G. Masaryka a V. Havla. Lázně a přírodní léčivé zdroje byly využívány pro své pozitivní zdravotní účinky od nepaměti. Česká republika patří k zemím, které přispěly k rozvoji lázeňství. Lázeňská místa se stala významnými centry společenského a kulturního života a získala pojmenování salóny Evropy. Největší rozmach lázní na území České republiky spadá do 18. až 20. století. [1] České a moravské lázeňství patří a patřilo k nejvyspělejším na světě, 18. a 19. století je charakteristické zlatým věkem. Některé lázně se vyznačují mimořádnou koncepčností architektury. Můžeme jmenovat především Dušana Jurkoviče, který je proslulý lázněmi Luhačovice, Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, kteří 12

13 se zasloužili o architekturu v Karlových Varech. Mariánské Lázně jsou spjaté se jménem Josef Schaffera, Františkovy Lázně se jménem Gustava Wiedermanna. [Burachovič, Wiesner, 2001] Za zmínku určitě stojí uvést, že historie českých lázní, se opírá o legendy spjaté s Karlem IV., a to o vzniku Karlových Varů a objevení horkých pramenů. Další legenda je spojena s teplým pramenem v teplických lázních, který byl vyhrabán zaběhlými vepři, podle Václava Hájka z Libočan. Karlovy Vary a teplické lázně nesly svůj účel od vzniku jako lázeňská místa, spjatá s váženými návštěvníky a pacienty. [Knop a kol., 1999] 1.2 Význam lázeňství Lázeňství má svůj základ v pojmu lázeň ve významu koupel. Lze konstatovat, že hlavním význam lázeňství je léčení a obnova fyzických a psychických sil s využitím přírodních zdrojů. V tomto směru se jedná především o vody, peloidy rašeliny obohacené o minerály, plyny a klimatické podmínky. Účinky v lázeňství jsou spjaté se změnou prostředí a pobytu na delší dobu. Lázeňství se zaměřuje na léčení, rekonvalescenci, rehabilitaci. Postupem času se rozšířil jeho význam pro zdravotní prevenci, relaxaci a odpočinek. Význam lázeňství lze definovat dle tzv. 6R: o léčení (remendy) vlastní léčebné procesy, o rehabilitace (rehabilitatiton) odstranění následků úrazu, o obnova (revitalize) procesy obnovení fyzických a duševních sil návštěvníků lázní, o odpočinek (relax) zotavení a oddech, o uvolnění (reflex) odpoutaní se od negativních vlivů současného životního stylu, o potěšení (rejoice) získání nové radosti ze života a načerpání nové energie. [Ryglová, Burian &Vajčnerová, 2011] 13

14 1.3 Dělení lázeňských služeb Lázeňské služby se skládají z komplexu, související s lázeňskou léčbou, ale také i s pobytem v lázních. Můžeme si představit tzv. balíček, který se skládá ze základních a doplňkových služeb. Základní služby zahrnují zdravotně léčebné, ubytovací, stravovací a kulturně společenské služby. Lze je vnímat, jako léčebně pobytové vlivy, které na sebe vzájemně navazují, tak aby bylo dosaženo pozitivních výsledků lázeňské léčby. Doplňkové lázeňské služby plní cíl, pro uspokojení dalších potřeb lázeňských hostů. Poskytují je pomocné a doplňkové provozovny lázeňských podniků, ale také i jiní provozovatelé. Do uvedených služeb, můžeme zařadit: služby prádelen a čistíren, léčebná kosmetika s využitím léčebných účinků přírodních léčivých zdrojů, služby cestovních kanceláří a cestovních agentur, obchodní služby zaměřené na prodej specifického sortimentu výrobků (suvenýry, průvodce, pohlednice, turistické známky, lázeňské oplatky, pitné kalíšky, atd.), služby místní hromadné dopravy a další. Doplňkové služby mají nezastupitelný charakter pro lázeňské služby. Uspokojují různé potřeby lázeňských hostů. Tabulka 1: Dělení lázeňských služeb Lázeňské služby Základní služby zdravotní/léčebné ubytovací stravovací Lázeňský léčebný režim Pramen: Upraveno podle Oriešky, 2010, str. 303 kulturně - společenské Doplňkové služby služby prádelny, čistírny, zahradnictví lázní, léčebná kosmetika, pohostinské, obchodní, dopravní a další 2 Zdravotně orientovaný cestovní ruch Uvedený druh cestovního ruchu hraje velkou roli ve vztahu ke zdravotnímu stavu obyvatelstva. Jeho popularita se postupem času zvyšuje a zdravotně orientovaný cestovní ruch nabírá sil s rostoucím uvědoměním lidí v oblasti péče o vlastní zdraví. 14

15 Zdravotně orientovaný cestovní ruch zaznamenal v letech 2010 až 2014, velký nárůst i přes hospodářskou krizi. V cestovním ruchu jsou samozřejmostí i různé pojmy, které jsou spjaté s klasifikací, kategorizací, ale také i s typologií zkoumaných jevů. V našem případě se jedná o zdraví, jako hledisko zvoleného motivu účasti na cestovním ruchu. Zdravotně orientovaný cestovní ruch (Health Tourism) je definován, jako širší pojem, pro druh cestovního druhu s motivem zaměřeným na své vlastní zdraví. Pod tuto oblast lze zahrnout několik typů uvedeného druhu. o lázeňský léčebný cestovní ruch (Spa Tourism) - u tohoto typu zdravotně orientovaného cestovního ruchu, jsou typické pobyty, spjaté s absolvováním léčebných kúr, procedur, terapií, dále rekonvalescenční pobyty a popř. doléčení po operačních zákrocích, o wellness cestovní ruch (Wellness Tourism) - tento druh můžeme charakterizovat jako pobyty zaměřené na regeneraci, relaxaci a preventivní působení na zdraví a celkový životní styl. Nabídka služeb se u tohoto typu, je určena široké veřejnosti a ne všechny procedury musí být spojené s pobytem, o rekreační cestovní ruch (Leisure and Recreation) tyto pobyty jsou často realizované v lázeňských místech, zprostředkované většinou cestovními kancelářemi, o cestovní ruch za zdravotními výkony (Medical Travel/Medical Tourism) pobyty spojené s medicínskými výkony, nejčastěji operacemi, zákroky estetické medicíny a screeningem. Výše zmíněné typy zdravotně orientovaného cestovního ruchu na sebe navazují a svým způsobem se i prolínají. Lze konstatovat, že mohou existovat jak vedle sebe, tak i samostatně. [Benešová, Kruisová, 2015] 2.1 Druhy poskytované péče v lázních aneb cesta pacienta do lázní Lázeňská péče je poskytována jako nezbytná součást léčebného procesu. Lázeňskou péči v České republice rozdělujeme na tři základní skupiny, a to na komplexní lázeňskou péči a na příspěvkovou lázeňskou péči. Třetí samostatnou skupinu 15

16 tvoří lázeňské pobyty pro samoplátce. Uvedené složky jsou charakteristické z hlediska úhrad lázeňských pobytů. Mezi hlavní formy lázeňských pobytů patří ústavní a ambulantní péče. Ústavní je typická pro léčebný pobyt v lázních, spojený s ubytovacími, stravovacími a jinými pobytovými službami. Ambulantní je spojena s docházením na uvedenou léčebnou péči do lázeňských léčebných zařízení, ale ubytovaní a stravování je jinde než lázeňská zařízení. [Knop a spol., 1999] Podmínky pro poskytování a hrazení lázeňské péče jsou uvedené v zákoně č. 1/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. V příloze č. 5 tohoto zákona je pak uveřejněn aktuální Indikační seznam pro lázeňskou rehabilitační péči pro dospělé, děti a dorost, podle kterého lze předepsat pacientům lázeňskou péči v daném rozsahu. Posouzení zdravotního stavu pacienta a rozhodnutí o doporučení, navržení a schválení lázeňské péče je vždy na lékařích. Záleží na odborném posouzení a závažnosti onemocnění. Na splnění podmínek u poskytované lázeňské péče dle Indikačního seznamu také záleží, zda bude lázeňská péče poskytnuta a zdravotní pojišťovnou také uhrazena. Povinností lékaře je také rovněž určit stupeň naléhavosti léčby. [2] Komplexní lázeňská péče Komplexní lázeňská péče se hovorově označuje též jako křížkové lázně či lázně na křížek. Uvedený druh péče se poskytuje na základě Návrhu na lázeňskou péči. Pacient si může zvolit na základě konzultace s lékařem až tři lázeňská zařízení, která poskytují lázeňskou péči pro stanovenou indikaci. Návrh na lázeňskou péči je poslán na danou zdravotní pojišťovnu, kde revizní lékař buď daný návrh schválí, upraví, nebo zamítne. Schválený návrh je odeslán do lázeňského zařízení. Buď pacienta ve svých lázních umístí, nebo, z důvodu plné kapacity, zašle návrh na lázně, které byly psané na druhém či třetím místě. [2] Komplexní lázeňská péče navazuje na ústavní nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči. Zaměřena je na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. Pacient je po dobu léčby v pracovní neschopnosti (případně využívá volna či dovolené). Pojištěnce předvolává k lázeňské péči lázeňská léčebna. Pacient následně obdrží zpět první díl Návrhu na lázeňskou péči, 16

17 na kterém je uveden datum nástupu na pobyt a název lázeňského domu. Podle pořadí naléhavosti je pacient v prvém pořadí naléhavosti předvolán nejpozději do jednoho měsíce od data vystavení k nástupu na léčení, s možností po dohodě s ošetřujícím, revizním a lázeňským lékařem přeložení do léčebny přímo z nemocničního lůžka. U druhého pořadí naléhavosti je tomu tak, že pacienta předvolávají nejpozději do tří měsíců. Děti a dorost do šesti měsíců od data vystavení návrhu. Náklady na komplexní lázeňskou péči jsou plně hrazené zdravotní pojišťovnou. Jedná se o veškeré náklady na léčbu, stravování a ubytovaní. [Knop a spol., 1999] Na základě léčebné indikaci podle Indikačního seznamu uvedeného v příloze č. 5 Zákona č.1/2015 Sb., se délka pobytu stanoví na dnů a pacient je po dobu pobytu v pracovní neschopnosti. [2] U komplexní lázeňské péče se hradí z veřejného zdravotního pojištění náklady na vyšetření, ale i ubytování a strava, jak už bylo výše uvedeno a případně doprava (toto platí pro pacienty, jejichž zdravotní stav podle ošetřujícího lékaře neumožňuje běžnou dopravu, ale je nutné použít dopravní zdravotní služby). Podmínky pro možnost úhrady dopravy v rámci KLP Zdravotní pojišťovna hradí dopravu pojištěnce na území České republiky do určitého smluvního zdravotnického zařízení v případě, že zdravotní stav pojištěnce podle vyjádření ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby. Je-li ošetřujícím lékařem indikován doprovod pojištěnce, hradí zdravotní pojišťovna, která hradí dopravu pojištěnce, i dopravu doprovázející osoby, a to ve stejném rozsahu, jako dopravu pojištěnce. [35] Příspěvková lázeňská péče Příspěvková lázeňská péče se poskytuje většinou u chronických onemocnění, kde se předpokládá opakování lázeňské léčby. Zdravotní pojišťovna v tomto případě hradí jen vyšetření a léčení pojištěnce. Ubytování a stravování si platí pacient sám. Na základě těchto podmínek je možné si lázeňské zařízení vybrat. Tato péče může být poskytnuta jednou za dva roky, pokud nerozhodne revizní lékař jinak. [Knop a spol., 1999] 17

18 Uvedená lázeňská péče též vychází z Indikačního seznamu, kde nalezneme potřebné informace k poskytování příspěvkové lázeňské péče. I u této (příspěvkové) je důležité vyplnit návrh na lázeňskou péči. A stejně jako u komplexní je nutné zaslat návrh reviznímu lékaři příslušné zdravotní pojišťovny. Schválený návrh na příspěvkovou lázeňskou péči je zaslán do lázní prostřednictvím zdravotní pojišťovny nebo pacienta. Pobyt není možné rozdělit na dílčí části. Tudíž nelze léčbu zajistit v jiném zařízení, než jsme ubytováni, popřípadě na léčbu docházet z domu. V takovém případě už by se jednalo o péči ambulantní, a to za přímou úhradu nebo na náklady pojištění v případě objednání prostřednictvím žádanky typu FT nebo K. Nicméně podmínkou pro uvedený druh léčby je, že ubytování musí být zajištěno v registrovaném zdravotnickém zařízení. Důležité je uvést, že pacient musí nastoupit na léčbu nejpozději do šesti měsíců od vystavení návrhu. [2] Dle platného Indikačního seznamu se pobyt u příspěvkové lázeňské péče pohybuje v délce dnů. V tomto případě není pacient v pracovní neschopnosti, na svůj pobyt čerpá dovolenou. [2] U příspěvkové lázeňské léčby hradí zdravotní pojišťovna jen lékařské vyšetření a celé léčení. Ubytování, stravu a dopravu si hradí pojištěnec.[2] Samoplátecké pobyty Neschválí-li zdravotní pojišťovna komplexní ani příspěvkovou lázeňskou péči, můžeme absolvovat pobyt v lázních jako samoplátci. Lze říci, že u těchto pobytů je to podobné jako u běžných letních nebo zimních dovolených, každý si je hradí sám. Pozitivní na tom je, že tyto dovolené, které mohou být v duchu léčebném, relaxačním, víkendovém i wellness, pečují o naše zdraví. Navíc jsou strávené v příjemném a krásném prostředí. Pro rezervaci lázeňského pobytu není u samoplátců nutné lékařské doporučení. Pacient si vyhledává a rezervuje pobyt sám podle svých představ, požadavků a nabídky služeb ve vybraných lázních. Třeba relaxační a wellness pobyty, které jsou v dnešní době dosti žádané a vyhledávané, slouží k odpočinku, načerpání nové energie a regeneraci těla i ducha. Většinou jsou žádané pobyty z předem sestavených balíčků obsahujících procedury, které vyhovují všem jednotlivcům a zároveň je možné je čerpat bez zdravotního rizika. Některé pobyty mohou zahrnovat rovněž konzultaci s lázeňským lékařem. [2] 18

19 2.2 Wellness U wellnessu lze říci, že se jedná o požitek, kdy se cítíme dobře, uvolněně, harmonicky a vyrovnaně. Může konstatovat, že jde o jakou si cestu, zaměřenou na různé postupy, metody a principy. Tato cesta nás k hledanému stavu vede. Wellness má spoustu vysvětlení a významů. Můžeme konstatovat, že se jedná i o určitý prostor pohody, krásy, klidu a míru, a i programy, techniky, metody, procedury vyvolávající tento stav. Působí příjemně, zdravě a pozitivně na naše tělo, duši a mysl. [Cathala, 2007] Zdravý životní styl podle wellness Dnešní doba je taková, že na většinu populace jsou kladené velké pracovní nároky. Z toho vyplývají bolesti zad a krční páteře. Velkou roli hraje také stres, který nese s sebou další potíže. Mezi ně patří vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, ztráta koncentrace, ale také psychický tlak. Všechny tyto negativní stavy, mohou vést k ukládání tuku a zvyšování hmotnosti. Pokud se chceme těmto špatným účinkům vyvarovat, je třeba náš zdravotní styl změnit a začít více pečovat o své zdraví. Měli bychom se řídit čtyřmi pravidly. Do svého životního stylu bychom měli zařadit: o pohyb a cvičení, o rehabilitace, o správné stravování (velice důležité) o relaxaci a dobrou psychickou kondici Tyto čtyři pravidla je důležité dodržovat proto, abychom se cítili v dobré kondici, uvolnění a plní života. [Kostková, Němčanský &Torčíková, 2009] Trendy lázeňství v České republice Trendem v oblasti moderního lázeňství jsou specifické pobyty, které by měly zaujmout především rodiny s dětmi, milovníky sportu či mladé páry v rámci relaxačních, kulturních i gastronomických zážitků. Jednotlivá místa nabízejí široký výběr balíčků. Význam různých balíčků spočívá např. v propojení místních zvyků a tradic s lázeňským pobytem, který můžeme využít např. v Ostrožské Nové Vsi jako specializovaný balíček s Jízdou králů. Co se týče v poskytování procedur, mezi originální lze zařadit lázně Jeseníky. Nabízeny jsou konopné a chmelové kúry (chmelová koupel + chmelová 19

20 masáž + kupon na pivo). Pro mladší klientelu, balíčky v podobě aktivní dovolené. Pod tím si můžeme představit využívání lanových parků, cyklostezek nebo lezeckých stěn. V rámci balíčků lze zprostředkovat třeba zorbing ve vodních nádržích, půjčení elektrokola a koloběžky. Velmi aktivní v tomto směru jsou Priessnitzovy léčebné lázně, lázně Luhačovice nebo západočeský lázeňský trojúhelník. Mezi další možnosti, jak zatraktivnit klientům a pacientům lázeňský pobyt, nebo zvýšit návštěvnost či příjmy lázeňského zařízení, můžeme zařadit: o videomapping neboli vizuální umění s využitím projekce ve volném prostoru, o zaměření se na skupiny vysokoškoláků při tvorbě produktů na míru, jde především o adekvátní kulturní a sportovní vyžití za rozumnou cenu, jako příklad lze uvést období ve zkouškovém období, tj. v zimní sezóně, kdy mají lázně problém se zaplněním kapacity, o intenzivnější spolupráce lázní s lékaři, a to hlavně pro zvýšení počtu podaných návrhů na lázeňskou péči, o aplikace procedur v přírodě (jóga, pilates, nordic walking, arteterapie ), o starodávné metody, které jsou v kurzu, mezi ně patří Autentická áyurvéda a další. Jednotlivé trendy respektují aktuální situaci na trhu a podle ní se pak přizpůsobují všeobecně rozšířené evropské či světové trendy. [Benešová, Kruisová, 2015] 2.3 Poskytnutá lázeňská péče za rok 2014 V této kapitole se zaměřím na statistické zjišťování, poskytnuté lázeňské léčebné rehabilitační péče za rok Uvedené statistiky má v kompetenci Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Lze konstatovat, že se jedná o zdravotnické zaměření. Se zavedením systému zdravotního pojištění v roce 1993 se změnil plátce hrazené lázeňské péče z České správy sociálního pojištění na zdravotní pojišťovny. Údaje v této publikaci pocházejí ze sběru informací v rámci statistického šetření rezortu Ministerstva zdravotnictví ČR. 20

21 Podle odevzdaných výkazů navštívilo v roce 2014 lázně za účelem lázeňské léčebně rehabilitační péče celkem lázeňských pacientů. Celkem pacientů (96,7 %) byly dospělé osoby, dorostenců bylo (0,5 %) a lázeňských pacientů v dětském věku bylo (2,8 %). Celkem pacientů z tuzemska (36,4 %) si platilo lázeňskou léčbu přímo, stejně jako cizinců (37,7 %). Pobyt pacientů (22,5 %) byl hrazen veřejným zdravotním pojištěním jako komplexní lázeňská péče (KLP) a pacientů (3,4 %) jako příspěvková lázeňská péče (PLP). Lze konstatovat, že v roce 2014 došlo k nárůstu u komplexní lázeňské péče. V roce 2013 bylo v lázních v rámci KLP celkem pacientů, v roce 2014 z dostupných údajů z 58 poskytovatelů bylo v rámci KLP pacientů. [7] Graf 1: Vývoj počtu dospělých pacientů v lázeňských zařízeních (bez cizinců) Pramen: Výše uvedený graf nám popisuje, jaký počet dospělých pacientů navštívil lázeňská zařízení. Na grafu můžeme vidět, jak se návštěvnost dospělých pacientů vyvíjela od roku 2005 až do roku V porovnání s rokem 2013 můžeme konstatovat, že návštěvnost lázeňského zařízení dospělých osob na náklad zdravotní pojištění je vyšší v roce 2014, naopak návštěvnost na vlastní náklady je v témže roce. Lze říci, že tato informace je pozitivní v tom, že bylo schváleno více návrhů na lázeňskou péči, KLP a PLP oproti roku Celkově lze konstatovat, že rok 2013 byl v počtech pro návštěvy na vlastní náklady nejvyšší a zároveň nejnižší v počtech pro náklady na 21

22 zdravotní pojištění. Nejvyšší počty účastníků na náklady zdravotního pojištění pro dospělé osoby v roce 2005, kdy bylo schváleno nejvíce návrhů na lázeňskou péči v rámci KLP i PLP. Graf 2: Vývoj počtu dětských pacientů a dorostu v lázeňských zařízeních (bez cizinců) Pramen: U grafu dvě najdeme podobné informace jako v předchozím grafu, ale údaje se týkají dětí a dorostu. Statistiky nám udávají, že lázeňská zařízení navštívilo více dětí a dorostu v roce 2014 než v roce Opět můžeme vidět, že rok 2013 byl nejhorším za posledních devět let. 22

23 Graf 3: Vývoj počtu pacientů (celkem dospělí, dorost, děti) Pramen: Graf tři nám znázorňuje celkový počet pacientů dětí, dorostu, dospělých. Nejhorším rokem pro komplexní lázeňskou péči byl rok Co se týče příspěvkové péče, lze konstatovat vyrovnanost. Počet účastníků lázeňské péče prostřednictvím vlastních nákladů je roku 2013 nejvyšší. Tudíž pacienti si své lázeňské pobyty museli většinou hradit ze svých nákladů, z jejich pohledu byl nejúspěšnější rok Pacientům byly tehdy návrhy na lázeňskou péči většinou schvalovány. Největší návštěvnost cizinců byla zachycena v roce Graf 4: Lázeňská péče v roce 2014 pro dospělé podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění (počty osob) Pramen: 23

24 Uvedený graf nám znázorňuje, kolik dospělých osob navštívilo lázeňská zařízení, v rámci lázeňské péče podle Indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění. Podle grafu můžeme posoudit, že nejčastěji dospělé osoby vyhledávají lázeňskou péči za účelem léčby pohybového aparátu. U statistického přehledu z roku 2013 jsou výsledky poněkud stejné. V roce 2013 též pacienti navštívili lázeňská zařízení nejvíce za účelem léčby pohybového aparátu. Jen s tím rozdílem, že to bylo 51,9 %. [8] I druhé místo zůstává stejné nemoci nervové. V roce 2013 bylo uvedeno 17,9 % a rok 2014 udává 17,1 % léčených, což, jak je vidět, je nepatrný rozdíl. Graf 5: Lázeňská péče v roce 2014 pro dorost podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění (počty osob) Pramen: Výše uvedený graf, je věnován pro věkovou kategorii dorostenců podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění. Tady můžeme vidět, že některé indikace jsou v počtu léčených vyrovnané. Ale první místo zastupují nemoci žláz s vnitřní sekrecí a následující nemoci nervové. Množství indikovaných nemocných nervovými chorobami v tomto věku je opravdu na pováženou! V roce 2013 již poněkud logičtěji, v souvislosti se znečištěním, nemocí nervové předcházejí první místo nemocem dýchacím. Graf 6: Lázeňská péče v roce 2014 pro děti podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění (počty osob) 24

25 Pramen: Lázeňská péče pro děti podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění je jednoznačná. První místo zastupují nemoci dýchací. Bylo tomu jak v roce 2013 se 46,6 %, [8], tak i v roce 2014 s 50,6 % léčených, což je více než polovina. 3 Přírodní léčivé zdroje Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid. Musí mít vhodné vlastnosti pro léčebné využití. Vznik léčebných lázní je závislý na výskytu přírodních léčivých zdrojů. Podmínky pro přírodní léčivé zdroje upravuje zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů [6] a vyhláškou 423/2001 Sb., o zdrojích a lázních a lázeňských místech. Na základě této vyhlášky se minerální vody klasifikují takto: [Janoška, 2011] a) podle mineralizace o velmi slabě mineralizované (rozpuštěné pevné látky do 50 mg/l) o slabě mineralizované Velké Losiny (rozpuštěné pevné látky 50 až 500 mg/l) o středně mineralizované - Lázně Hodonín, Lázně Lednice, Konstantinovy Lázně, Karlova Studánka (rozpuštěné pevné látky 500 až 1500 mg/l) 25

26 o silně mineralizované - Teplice nad Bečvou, Lázně Luhačovice, Lázně Poděbrady (rozpuštěné pevné látky 1500 mg/l až 5g/l) o velmi silně mineralizované Karlovy Vary (rozpuštěné pevné látky vyšší než 5g/l) b) podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek jako vody: o uhličité neboli kyselky typické např. pro Karlovy Vary, Teplice nad Bečvou, Lázně Poděbrady, Lázně Luhačovice (s obsahem oxidu uhličitého nad 1g na l vody) o sirné typické např. pro Velké Losiny, Ostrožská Nová Ves (s obsahem titrovatelné síry nad 2 mg na l vody) o jodidové (s obsahem jodidů nad 5 mg na l vody) o ostatní např. s obsahem kyseliny křemičité např. Konstantinovy Lázně (nad 70 mg na l vody), fluoridů (nad 2 mg na l vody) c) podle reakce ph o silně kyselé např. Lázně Poděbrady o silně alkalické např. Velké Losiny, Lázně Bohdaneč d) podle radioaktivity o vody radonové s radioaktivitou nad 1,5 kbq/l např. Jáchymov e) podle teploty o studené, s teplotou do 20 C např. Lázně Luhačovice, Karlova Studánka, Františkovy Lázně o termální: o do 35 C vody vlažné např. Teplice nad Bečvou o do 42 C vody teplé např. Velké Losiny o nad 42 C vody horké např. Karlovy Vary f) podle osmotického (prolínání) tlaku: o hypotonické (podtlakový; menší osmotický tlak) o isotonické (stav roztoků různých látek se stejným osmotickým tlakem) o hypertonické (nad osmotický tlak) g) podle hlavních složek 26

27 o typ vody, které se charakterizují od nejvíce zastoupených složek (anionty, kationty) h) z hlediska léčivého využití o na základě odborného posudku, využívání k léčbě i) podle stabilních vlastností (celkové kolísání a nadřazení ohledně teploty mineralizace, typu vody, radioaktivity) o minimální hodnoty nesmí klesat pod hodnoty stanovených kritérií V současné době se minerální vody člení na: o přírodní léčivé vody vzhledem ke svému chemickému složení a fyzikálním vlastnostem mají vědecky prokázané blahodárné účinky na lidské zdraví, takže je lze využívat k léčebným účelům. o přírodní minerální vody stolní chemickým složením, fyzikálními a chuťovými vlastnostmi jsou vhodné pro diabetiky. Obsah rozpuštěného kysličníku uhličitého je vyšší než 1000mg/l a obsah rozpuštěných pevných látek nižší než 5000mg/l. [Květ, 2011] Minerální vody jsou přirozené přírodní směsi a roztoky různé koncentrace. Vznik a složení je závislé na řadě vlivů, které byly výše uvedené. K těm hlavním patří charakter a původ vody, vlastnosti hornin, sycení vody plynem, biochemické procesy a geologický vývoj určité oblasti. Od obyčejných vod odlišují svým chemickým složením a fyzikálními vlastnostmi. Významnou roli hrají plyny (CO², H²S). [Janoška, 2011] Minerální vody jsou využívané především v lázeňství nebo v plnírnách, mohou mít pouze ty zdroje, které svým složením odpovídají požadavkům Ministerstva zdravotnictví. [Květ, 2011] Využití léčivých vod v lázeňství se uplatňuje ve formě koupelí, pitných kúr, inhalací nebo výplachů. Pro léčebné se využívají i některé vlastnosti jako je teplota i tlak. [Orieška, 2010] Po stanovení všech podmínek pro vyhledávání, ochranu a využívaní mohou minerální vody v oboru lázeňství nést konkrétní termín pramen (vrt), (stanovený vyhláškou Ministerstva zdravotnictví), a to jako přírodní léčivý zdroj. Pokud zdroj minerální vody, 27

28 bude využit na výrobu balených minerálních vod, musí být vyhláškou osvědčen jako zdroj přírodní minerální vody. [Janoška, 2011] Peloidy slouží k zábalům, obkladům a koupelím a mají blahodárný účinek na pohybový aparát i pokožku, gynekologické a kožní choroby. [5] Člení se na tzv. humolity (rašeliny Třeboň, Teplice v Čechách, Mariánské Lázně, slatiny Bohdaneč, Bělohrad, Velichovky a bahna slovenské Piešťany, Smrdáky a u nás Ostrožská Nová Ves). [Knop a spol., 1999] Zřídelní plyny se využívají k podkožní aplikaci pro uvolnění bolesti a k léčbě funkčních poruch. [5] Aplikují se prostřednictvím plynových koupelí nebo k injekční léčbě. [Orieška, 2010] Zřídelní plyny jsou typické pro Mariánské Lázně. Klima patří též k nepostradatelné součásti lázeňské léčby. Krásná příroda, čistý vzduch i nadmořská výška mohou mít léčebný účinek. Troje lázně se specializují na léčbu a prevenci onemocnění pomocí ojedinělých klimatických podmínek Lázně Jeseníky, Lázně Kynžvart, Karlova Studánka. [5] Obrázek 1: Mapa lázní v České republice Pramen: 28

29 3.1 Balneologie Balneo z řečtiny znamená: vanu, koupel, lázeň, koupání. V širším slova smyslu je celosvětově používáno slovo balneologie pro všechny procedury a procesy v lázeňství. [Jandová, 2009] Léčba přírodními léčivými zdroji, jak už bylo výše uvedeno, je léčba minerálními vodami, plyny a peloidy, které se využívají v lázeňských zařízeních za účelem ozdravení, pod lékařským vedením a léčebnými metodami. Takto lze charakterizovat i pojem Balneoterapie. [Jandová, 2009] Balneologie: Nauka o léčení přírodními, na určité místo vázanými, léčivými zdroji, jejich účincích na lidský organismus a lázeňských léčebných metodách. [Jandová, 2009, str. 2] Balneologie s balneoterapií tvoří lékařský obor. Z toho vyplývá jednoznačný postoj k využívání přírodních léčivých zdrojů nezdravotníky. Cíl a význam balneologie je udržení zdraví, prevence nemocí, pro udržení a obnovu prevence poruch imunity, posílení kondice, pro diagnostiku a léčbu psychosomatických poruch. [Jandová, 2009] Léčebné metody balneoterapie Pitná kúra minerálními vodami jedna z nejvýznamnějších procedur v lázních. Pitné kúry doporučuje lékař v rámci diagnózy pacienta, v kompetenci se složením minerální vody. Využití a doporučení pitného režimu je typické v rámci onemocnění ledvin, jako doprovodná součást i při onemocnění pohybového aparátu. Minerální vody lze nalézt ve speciálních odběrných místech pramenících. Nachází se většinou na lázeňských kolonádách. [Knop a spol., 1999] Termoterapie působením této léčebné metody dochází k přivádění tepla do organismu, nebo odvádění z organismu, ohřívání, nebo ochlazování organismu. Typická je pro působení na nervosvalový a cévní aparát. K dalším možnostem jak termoterapii využít patří koupele, parafínový zábal, peloidoterapie. [Knop a spol., 1999] 29

30 Vodoléčba patří k nejstarší a velmi využívané lázeňské metodě. Využívané jsou především přírodní zdroje vody termální, bohaté na plyny a mineralizované. Základní použití vod je prostřednictvím: [Knop a spol., 1999] o otěrů a omývaní (skotské omývaní), [Jandová, 2009] o zábalů a obkladů (zábal zadržující teplo, lázeň v prostěradle, Priessnitzův obklad, Parafínové obklady), [Jandová, 2009] o polev, sprch a střiků (střídavé skotské střiky, vodní střiky, sprcha podle Vichy, parní střik), [Jandová, 2009] o koupelí částečné, celkové, vířivé, perličkové, parní, sauna, plavání a cvičení v bazénu, podvodní masáže. [Knop a spol., 1999] Rehabilitace nejdůležitější metoda k využívání onemocnění pohybového aparátu. Hlavní forma této terapie je léčebná tělesná výchova a rehabilitace, která probíhá na základě lékařského vyšetření a doporučení lékaře. Samotná léčba probíhá pod aktivním dohledem rehabilitačního pracovníka. V dnešní době je mnoho možností, jak onemocnění pohybového aparátu léčit. Mezi více a více využívané patří hipoterapie (jízda na koních) velice účinná terapie pro děti, dále terénní pohybová léčba chodecké, běžecké (trasy v terénu pro úměrné zátěžové léčení), svalová uvolnění relaxace, cykloturistika, jízda na lodičkách. Samostatná specifická oblast jsou masáže, u kterých je důležité respektovat předpis od ošetřujícího lázeňského lékaře. Je to z důvodů kontraindikací (trombózy, kožní onemocnění, apod.). Masáže provádějí velice kvalifikovaní zdravotní pracovníci. Léčebné inhalace patří k metodám, využívající přírodní léčivé zdroje. Tato metoda je využívaná především pro pacienty, kteří trpí onemocněním horních a dolních cest dýchacích. Velice úspěšné a oblíbené jsou inhalace na soli bohatých minerálních vod. Jedna z nejvýznamnějších vod je Vincentka v lázních Luhačovice, využívaná pro léčebné inhalace umožňující výrazné zlepšení funkce dýchacích cest. [Knop a spol., 1999] 4 Právní úpravy lázeňství v České republice V roce 2015 došlo ke změnám týkající se legislativních norem v lázeňství. Tato kapitola se bude zabývat podrobnějšímu seznámením se strukturou starých i nových zákonných 30

31 opatření, ale také i změnami v terminologii. Poté se bude věnovat informacím ohledně krize v roce Související platná legislativa upravující lázeňství. Legislativní normy léčebného lázeňství jsou řízeny a upravovány Ministerstvem zdravotnictví ČR. Nejdůležitější z nich jsou níže uvedené: [13] a) Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 1/2015 Sb., uvedený zákon prošel novelou, která vstoupila s účinností dne 6. ledna Tento zákon definuje pojmy pojištěnce, práva a povinnosti pojištěnce. Důležitý je 33, který definuje lázeňskou léčebně rehabilitační péči, podmínky poskytovaní zdravotní péče a její úhrady. Dále vysvětluje pojmy komplexní a příspěvková lázeňská péče, ale také pokuty a přirážky k pojistnému. Dále v příloze č. 5 je uvedený aktuální Indikační seznam pro lázeňskou rehabilitační péči pro dospěle, děti a dorost. b) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů stanovuje podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, definuje pojmy přírodní léčebné lázně, lázeňská místa a přírodní léčivé zdroje. Dále uvádí informace o poplatcích za využívání zdrojů přírodní minerální vody a stanovuje i pokuty při porušení uvedeného zákona. c) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách tento zákon se zabývá vymezením pojmů, co se týče zdravotních služeb, pacientů a poskytovatelů, mimo jiné, zdravotnického zařízení. Dále vymezuje druhy, formy a podmínky poskytování zdravotnických služeb, především pro udělení oprávnění a registrace k poskytování zdravotnických služeb. Definuje postavení pacienta a poskytovatele, zdravotnických pracovníků a jiných osob v souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb. Uvádí zdravotní dokumentace a Národní zdravotnický informační systém, hodnocení kvality a bezpečí zdravotnických služeb. Zabývá se také lázeňskou léčebně rehabilitační péči, jako jeden z mnoha druhů zdravotní péče. 31

32 d) Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče - vyhláška se zabývá indikačními předpoklady, kontraindikacemi, dále odbornými kritérii pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče a to i s informacemi ohledně potřebných vyšetření, dále obory specializací doporučujících lékařů, požadavky na dostupnost zdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních poskytovatele lázeňské péče a indikační zaměření lázeňských míst. e) Nařízení vlády č. 385/2001 Sb., -,,kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody f) Vyhláška č. 423/2001 Sb., -,,kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) g) Nařízení vlády č. 150/2015 Sb., ze dne 8. června ,,o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody h) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví - zákon upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví. Definuje ochranu veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc. V lázeňství se jedná o dodržování hygieny, především ve vztahu k ubytovacím, stravovacím a dalším službám. Zabránění šíření epidemických onemocnění. Tímto zákonem se řídí i poskytovatelé wellness služeb, upravující požadavky na provozování bazénů, saun apod., ale také v rámci zdravotních služeb vymezených lázeňskou léčebně rehabilitační péči. i) jiné 32

33 4.1 Indikační seznam Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost je základní právní předpis, který má v kompetenci Ministerstvo zdravotnictví ČR. Tudíž úhrady za lázeňskou léčebně rehabilitační péči jsou placené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Podmínky pro úhradu jsou definované v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Zákonem dané podmínky pro poskytování lázeňské péče jsou doplněny vyhláškou o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče. Novelou zákona jsou řešena základní pravidla a principy poskytování léčebné lázeňské péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ovšem současně platí vyhláška ministerstva zdravotnictví, která se týká odborných záležitostí. Vyhláška stanoví indikační předpoklady, kontraindikace, odborná kritéria pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče včetně potřebných vyšetření, obory specializace doporučujících lékařů, požadavky na dostupnost zdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních poskytovatele lázeňské péče a indikační zaměření lázeňských míst. [18] V Indikačním seznamu (tzv. zákonná forma) pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost určuje kritéria pro poskytnutí lázeňské péče, která nevyplývají z ryze medicínských důvodů, nalezneme sekci indikace lázeňské léčby. Zde je důležité zmínit indikační skupiny, zahrnující jednotlivé indikace členěné na jednotlivé diagnózy. Zvlášť je to určené pro dospělé, děti a dorost. Dále v Indikačním seznamu nalezneme délku základního či opakovaného léčebného pobytu, zahrnující typ lázeňské péče komplexní (placené ze zdravotního pojištění, léčba, stravování, ubytování) nebo příspěvkovou lázeňskou péči (hrazena pouze léčba). Mimo jiné v Indikačním seznamu nalezneme výše zmíněné indikace a naopak kontraindikace (tj. stavy, nedovolující poskytování možnosti lázeňské léčby), a lázeňská místa, ve kterých se dané onemocnění dá léčit. [15] Hlavní vývoj Indikačního seznamu Indikační seznam se vyvíjel na základě odborných medicínských a balneologických argumentů, stejně tak došlo k vývoji medicíny jako vědy a zdravotní péče či zdravotnictví jako celku. Dříve se lázně jako výdělečná zařízení snažily udržet své léčebné indikace co nejširší tak, aby měly lepší šanci přilákat co největší okruh 33

34 nemocných, ale samozřejmě těch bohatších. Proto listina indikací lázní z 19. století byla tak široká. V té době se zabývali revmatickými chorobami, léčení otylosti, kožní, očních a duševních chorob, cukrovky, pohlavních nemoci, urologických indikací, krevního oběhu, chorob dýchacího a trávicího ústrojí a v neposlední řadě gynekologických chorob a neplodnost. Všechny choroby byly léčeny ve všech lázních! Až zúžení indikací a specializace některých lázeňských míst vedla k odbornému růstu a prohloubení kvality léčby tamních lékařů. Tento záměr umožnil kladný přístup s nemocným a lékaři byli více znalí, co se týče diagnóz. Ve sledované vývoje některých lázeňských indikací z hlediska kulturně historických zajímavostí sloužily a dodnes slouží lázeňské almanachy a učebnice balneologie. [Křížek, 2002] Co se týče předpisů z 20. století, je od věcí zmínit některé z nich. Vyhláška č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných lázních. Délka byla stanovena na 28 nebo 21 dní. V Indikačním seznamu bylo stanoveno 12 indikačních skupin pro dospělé, poslední skupina nesla název nemoci z povolání a prvních 10 skupin bylo stanoveno pro děti. Mezi další tehdejší legislativu lze zařadit nařízení vlády č. 50/1993, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. [16] Předpis č. 58/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. března 1997, kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 33 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Obsahem této vyhlášky byly nemoci, u nichž lze lázeňskou péči poskytnout, indikační předpoklady, odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské péče u jednotlivých nemocí, délka léčebného pobytu a indikační zaměření lázeňských míst jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. Platná byla od Účinnosti nabyla od a zrušena byla níže uvedenou vyhláškou. [19] Tato vyhláška Ministerstva zdravotnictví byla, vcelku dlouhodobá záležitost a v porovnání s předchozím indikačním seznamem se nezměnila. Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo dne 27. července 2012 vyhlášku č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Platnost této vyhlášky bylo od Účinností nabyla ode 34

35 dne Stávající vyhláška č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost, se tímto datem zrušila. [18] Vyhláška č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost byla zrušena uplynutím dne Na základě předpisu č. 77/2014 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 25. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS 43/13 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Platnost uvedeného předpisu byla od a účinnost nabyla od [17] Výše uvedená vyhláška č. 267/2012 Sb., přinesla zásadní změny a tím i velké problémy do oblasti lázeňství. Graf 7: Vývoj počtu pacientů v lázeňských léčebnách Pramen: Vyhláška 267/2012 Sb. aneb krize v lázeňství Vyhláška č. 267/2012 Sb., ze dne o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost přinesla tyto, ne moc přijatelné změny: 35

36 o Při hodnocení, zda se jedná o základní či opakovaný léčebný pobyt, který stanoví, že poslední léčebný pobyt pojištěnce uskutečněný podle dosavadních právních předpisů v období od 1. října 2009 do dne nabytí účinnosti nového Indikačního seznamu se považuje za základní léčebný pobyt podle nového Indikačního seznamu. Další léčebný pobyt odpovídající indikaci, na základě které byl uskutečněn pobyt podle výše uvedené informace, se považuje za pobyt opakovaný podle nového Indikačního seznamu. [18] o Délka základního léčebného pobytu u dospělých je stanovena na 21 dní, u dětí a dorostu na 28 dní (délka u dospělých byla snížena v porovnání s předchozím Indikačním seznamem, u dětí a dorostu byly též provedeny změny, z průměrných 36 dnů na uvedených 28 dní). o Délka opakovaného léčebného pobytu formou komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče u dospělých je stanovena na 21 dní, u dětí a dorostu na 28 dní. o Délka opakovaného léčebného pobytu formou příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče u dospělých je stanovena na 14 nebo 21 dnů. o Opakování léčebného pobytu má v kompetenci lékař, který na základě návrhu může pobyt prodloužit. Ať se jedná o komplexní nebo příspěvkovou péči. Bohužel u některých indikací lze pobyt opakovat pouze prostřednictvím příspěvkové formy. o Změny v prodloužení léčebného pobytu jsou možné na základě rozhodnutí vedoucího lékaře zdravotnického zařízení u vyznačených indikací podle konkrétního stavu i jeho délka podléhá, souhlasu revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny. [20] o Změny v rámci diagnóz nastaly, pouze u některých nemoc. Opakovaný pobyt byl možný jednou za rok, v této vyhlášce je to možné jednou za dva roky. Další změna nastala u indikací. V novém Indikačním seznamu jsou používány pro označení indikačních skupin a jednotlivých indikací stejné symboly jako ve starém, ale obsah a význam se u většiny indikací novým Indikačním seznamem mění. Některé z nich vymizely, jiné byly sloučeny v jednu nebo se pozměnily. Co se týče indikačních podmínek, byly dosti zpřísněné, např. nastal úplný zákaz 36

37 poskytování lázeňské péče kuřákům. To bylo odůvodněné tak že tito lidé jezdí do lázní zbytečně, slova bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegere. [21] Cílem přijetí uvedeného právního předpisu, byly údajně změny stanovení indikací k poskytování lázeňské léčby v návaznosti na současný stav medicíny a systému ve zdravotnictví jako celku, zajištění kvality poskytování zdravotních služeb v místech, kde se vyskytuje přírodní léčivý zdroj vhodný k léčbě konkrétního onemocnění, využívání financí z prostředků zdravotního pojištění, vyhrazení těchto prostředků pro léčení těch pojištěnců, kde je předpoklad výrazného přínosu pro zlepšení či udržení zdraví, např. po závažných úrazech, operacích a pro léčení závažných onemocnění. [29] Ale podle uvedených informací změny v Indikačním seznamu tomuto cíli vskutku moc neodpovídají. o V indikačním seznamu nejsou již uvedena onemocnění: o obezita u dospělých (indikovaná je obezita s více rizikovými faktory a obezita s komplikacemi), o předoperační příprava před plánovanou náhradou kloubní (po operaci je léčba indikována), o alergické rýmy, záněty horních cest dýchacích, záněty nosních dutin (ale zůstávají např. stavy po komplikovaném zánětu plic, bronchiektázie, chronická obstrukční plicní nemoc), o astmatické stavy - celoživotní jako vážné onemocnění, plicní fibrózy, recidivující záněty o dolních cest dýchacích a chronické záněty dýchacího ústrojí jako nemoc z povolání), o gynekologické funkční poruchy - klimakterický syndrom, [26] o Zrušení edukačních pobytů v délce trvání 14 dnů byly určeny pro nově diagnostikované diabetiky. Pacient se měl naučit změnit svůj životní styl a osvojit si potřebná režimová opatření. Edukační lázeňské pobyty diabetiků byly zrušeny výše uvedenou vyhláškou, která stanovila nový indikační seznam pro lázeňskou péči. [22] V rámci těchto změn lze hovořit o existenčních problémech dokonce o krizi českého lázeňství. Příčinou byl Indikační seznam a jeho změny, který lázeňskou péči omezil. 37

38 Další příčina krize v lázeňství byla finančního rázu. Zvyšující tlak Ministerstva zdravotnictví ČR na omezené finanční prostředky, které donutily a přivedly lékaře k tomu, že se báli předepisovat lázně, i když mohli. Problémy nastaly i ohledně zaměstnanosti v lázních. Zaměstnancům se prodlužovala pracovní doba, která nebyla proplacena, krátila se dovolená a došlo i na propuštění sezónních zaměstnanců. Dá se říci, že krizi v lázeňství dotovali zaměstnanci svými podhodnocenými mzdami. [24] Graf 8: Úbytek klientů už před změnou Indikačního seznamu Pramen: Na grafu je možné zaznamenat, že největší pokles je u komplexní lázeňské péče. Je způsobený změnami v Indikačním seznamu vyhláškou č. 267/2012Sb. Na základě těchto změn, jak můžeme vidět na grafu, došlo jen k nepatrnému zvýšení počtu samopláteckých pobytů. Lékaři se báli předepisovat návrh na lázeňskou péči, protože nebylo poskytnuto dostatečné množství finančních prostředků pro poskytnutí lázeňské péče. Navíc se lékaři dostaly pod tlak zdravotních pojišťoven a revizních lékařů. Podmínky pro poskytování lázeňské péče nebyly příznivé, aby docházelo k růstu. 38

39 Když bych se měla zaměřit, na to kolik peněz jde do lázní z veřejného zdravotního pojištění, pro rok 2010 to odpovídá 3,2 miliardám korun. Pro představu se jedná zhruba o 2 %, všech výdajů ve zdravotnictví. Rok 2012 byl ještě o něco horší, částka se snížila na 2,4 miliardy (tj. 1,4 % všech výdajů). V roce 2013 pojišťovny proplatily za péči pouhých 1,6 miliardy! Rok 2014 už na tom byl o trochu lépe, jednalo se o částku 2,1 miliardy. Lázně odhadují, že přišly o 40 % příjmů. Tehdejší změny a pravidla pro úhrady lázeňských pobytů ze zdravotního pojištěn prosadil bývalý ministr Leoš Heger. [25] Cílem těchto změn v Indikačním seznamu bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera bylo, že ušetřené finanční prostředky jsou nutné pro celkové fungování zdravotnictví. Zavedení Indikačního seznamu přineslo i ekonomické negativní dopady, týkající se lázeňských míst. Krize se dotkla především menších lázní. Zvláště lázně Velichovky, podlehly. Problémy vznikly i v dětské léčebně Vesna v Jánských Lázních a Lázních Bělohrad. [27] České lázeňství je výjimečné tím, že využívá přírodní léčebné zdroje a je přímou součástí léčebného procesu, nikoliv rekreací. Z toho důvodu má několikasetletou tradici. Všechno se postupně hroutilo, rozpadaly se specializované pracovní týmy, uzavřely se některé léčebné domy a vznikly nevratné škody. Všechny tyto problémy byly způsobené Indikačním seznamem, který byl změněn vyhláškou č. 267/2012 Sb. [28] 4.3 Novelizovaný Indikační seznam od Dne 21. února 2014 proběhl Den za záchranu českých lázní. Předseda vlády, ministr zdravotnictví se sešli spolu se zástupci zdravotních pojišťoven, zaměstnavatelů a odbory, aby si připomněli spoušť českého lázeňství. Důvod schůzky byl první krok k záchraně českého rodinného stříbra lázeňství. O tuto devastaci, která lázeňství postihla, se postaral pan bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. [28] Na základě Nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 25. března 2014 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost se ruší, uplynutím dne 31. prosince V návrhu bylo uvedeno, že došlo k výraznému omezení, zejména u možností opakované léčby, což je podle navrhovatele příčinou poklesu využitelnosti lázeňských zařízení a s tím spojeného snížení kvality lázeňské péče. Uvedený stav může mít 39

40 negativní vliv na zdraví občanů. Pozitivní efekt mají léčebné procedury až s odstupem času při dlouhodobé a opakované aplikaci. A to s právem na ochranu zdraví a právem na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění. [30] Novela přináší pacientům především zpět délku pobytu komplexní lázeňské péče na 28 dní u vybraných diagnóz. Obecně se dá říci, že k této úpravě dochází u více jak poloviny diagnóz. V případě nemocí pohybového aparátu je to v kategorii dospělých pacientů 6 z celkového počtu 12 indikací. U řady dětských diagnóz zákonná úprava umožňuje prodloužení délky pobytu na návrh ošetřujícího lékaře, což přichází v úvahu také u dospělých pacientů. Pokud jde o příspěvkovou lázeňskou péči, její délka je stanovena na 21 dnů, případně 14 dnů (v indikovaných případech). Novela zákona rovněž definuje interval nástupu na opakovaný pobyt. [15] V zákonu č. 1/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon) jsou obsažena základní pravidla poskytování lázeňské péče ( 33), v příloze č. 5 zákona je pak uvedeno: o seznam indikačních skupin pro dospělé, děti a dorost o nemoci, u nichž lze lázeňskou léčebně rehabilitační péči poskytnout, o způsoby poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče pro jednotlivé indikace (komplexní nebo příspěvková péče), o délka základního léčebného pobytu a opakovaného léčebného pobytu pro jednotlivé indikace, o četnost opakovaného léčebného pobytu, o lhůta pro nástup léčebného pobytu u indikací, kde je tuto lhůtu důvodné stanovit z hlediska léčebného efektu, o možnost prodloužení léčebného pobytu podle jednotlivých indikací a způsobů poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče o další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím Ve vyhlášce č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče (dále jen Vyhláška) je uvedeno: o prodloužení stanovené délky základního nebo opakovaného léčebného pobytu o indikační předpoklady, 40

41 o kontraindikace, odborná kritéria pro poskytnutí léčebně rehabilitační péče včetně potřebných vyšetření, o obor specializace lékaře, který takovou péči doporučuje, o požadavky na dostupnost zdravotnických pracovníků ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče, o indikační zaměření lázeňských míst, ve kterých se nachází přírodní léčivý zdroj nebo klimatické podmínky vhodné k léčbě nemocí, o obsahové náležitosti návrhu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Tyto dva nové právní předpisy nahrazují původní vyhlášku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, jejíž platnost byla ukončena z rozhodnutí Ústavního soudu ČR dne Lázeňská léčebně rehabilitační péče, na jejíž poskytnutí byl vystaven návrh přede dnem nabytí účinnosti novely zákona, se poskytne podle vyhlášky č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, ve znění účinném do 31. prosince [14] 5 Marketing v lázeňství a cestovním ruchu Marketing v lázeňství a cestovním ruchu je v dnešní době nejrychleji se rozvíjející oblast, speciálně ve službách. Lázeňství je specifické pro různé a zajímavé subsystémy služeb vycházejících do oblasti zdravotnictví, jedná se nejen o cestovní ruch, hotelnictví, stravování, dopravu, kulturu, ale i o ostatní drobné služby, např. směnárenskou činnost a spoustu dalších. [Knop a spol., 1999] Cestovní ruch, je specifický pro marketing tím, že účastí na cestovním ruchu dochází k uspokojování různých potřeb, které souvisí s cestováním a pobytem mimo místo trvalého bydliště, ve volném čase, za získáním zážitků. Zaměřené pro různé účely, ať je to zábava, odpočinek, poznávání, zdraví, kulturní nebo sportovní vyžití atd. [Orieška, 2010] 5.1 Využití marketingu v oblasti cestovního ruchu a lázeňství Marketing je nápomocný pro všechny firmy v oblasti cestovního ruchu, pomáhá zvýšit šance na zisky a růst. Pokud chcete docílit tyto šance na úspěch, musíte co nejúčinněji 41

42 skloubit prvky marketingového mixu. K hlavním prostředkům řízení lze zařadit komunikaci, podporu prodeje, public relations a jiné. Prvním krokem, ke správnému mixu, je důležité nejprve oslovit klienty/pacienty. Ve službách cestovního ruchu, je největší důraz kladen právě na složku People. Zajímat se jaké mají potřeby, zájmy, požadavky, popř. jejich disponibilní důchod. Na základě těchto informací je nutné provést analýzu trhu k tomu, abychom rozpoznali potenciální cílové skupiny zákazníků a jejich potřeby, popř. využili je pro eventuálně nové lázeňské služby. Tím nejzásadnějším úkolem marketingu v lázeňství a cestovním ruchu je kombinace nástrojů požadovaného procesu, který pozitivně ovlivní návštěvnost lázeňských míst a zároveň návraty jejich návštěvníků. [Benešová, Kruisová, 2015; Seifertová, 2003] 5.2 Marketingový mix v lázeňství a jeho prvky Správný produkt za správnou cenu propagovaný správným způsobem na správném místě. Tak je definován hlavní cíl marketingového mixu. [Ryglová, Burian & Vajčnerová, 2011] Produkt jako lázeňská služba Produkt má spoustu významů. Takto můžeme označit různé výrobky, ale i služby. Produkt lze chápat jako souhrn procesů, přinášející zákazníkům danou hodnotu. Službu lze definovat jako soustavu hodnot, které uspokojují potřeby zákazníků. Lidé kupují služby, aby uspokojili své potřeby. [Seifertová, 2003] Léčebný produkt je omezen Indikačním seznamem, forma se může, lišit dle úhrady, (příspěvková, komplexní, samoplátecká forma). Omezení finančními možnostmi, délkou pobytu nebo požadavky klienta. Léčebný produkt může vycházet z účinků a lokace přírodního léčivého zdroje, ale neměla by být opomenuta ani kvalita služeb. Pro tvorbu produktu je důležité znát potřeby a přání zákazníků, variabilitu produktu v základních úrovních, ale také členitost klientely a v neposlední řadě vytvářet produkty tzv. na míru na základě zjištěných informací z marketingového zjištění. [Benešová, Kruisová, 2015] 42

43 5.2.2 Cena lázeňských a wellness služeb V rámci cenové tvorby produktů lázeňských léčebných pobytů záleží na celém nebo částečném smluvním vztahu. Pokud se jedná o komplexní či příspěvkovou lázeňskou péči, mají tuto péči v kompetenci zdravotní pojišťovny. Jiným případem jsou samoplátecké pobyty, kde si veškeré služby platí host sám. [Knop a spol., 1999] Stanovení cen ve zdravotnictví, zahrnující služby, výrobky a výkony zdravotní péče má v kompetenci stát. Tato oblast není založena na fungování nabídky a poptávky. Tudíž ceny služeb lázeňské péče, nemůžeme ovlivnit, poněvadž se jedná o situaci, kdy lázně a zdravotní pojišťovny mají dohodovací řízení, ohledně stanovení, cen a to na základě tržního hospodářství. [Zlámal, 2006] Distribuce v lázeňství Uvedená složka je velice významná, protože značí cestu klienta, jak se dostane ke správnému produktu, dle svých představ a za rozumnou cenu. Nabízí se nám dvě formy distribuce produktů a programů. Prostřednictvím zdravotních pojišťoven, zdravotnických zařízení, včetně lékařů, nebo zajištění pomocí cestovních kanceláří, firem, organizací. Správné oslovení cílových zákazníků by mělo probíhat raději napřímo než pomocí různých zprostředkovatelů. Nebo alespoň v kombinaci jak přímé, tak nepřímé formy distribuce. [Seifertová, 2003] Určitě není od věci k pojmu distribuce přiřadit i kulturu místa v rámci zdravotní, lékařské a lázeňské péče. Důležitou roli hraje především čistota, hygiena, kultura, technické a technologické vybavení, úprava samotného okolí zdravotnického střediska a lázeňského místa. V neposlední řadě i kvalifikace personálu a způsob jednání s pacientem. Všechny tyto faktory, mají významný vliv na atraktivitu a úspěšnost místa v oblasti lázeňských a zdravotnických zařízení. Lázeňská místa mohou být významná i přírodními, klimatickými, minerálními, léčebnými podmínkami, ale také i svou polohou a dostupností lázeňské místa. [Zlámal, 2006] Propagace Propagace zahrnuje komunikační nástroje, které mohou oslovit potenciální cílové skupiny. Založena je na pěti dalších nástrojích a těmi jsou: reklama, podpora prodeje, 43

44 public relations (vztahy s veřejností), prodejní personál (osobní prodej), přímý marketing. Reklama Příkladem reklamy v oblasti lázeňství, mohou být inzeráty v tisku (např. Lázeňské noviny, Lázeňské listy, časopisy Kolonáda), dále prostřednictvím rádia, reklamu nesou i různé brožury, příručky, plakáty, letáky, které můžeme nalézt v čekárně a ordinaci u lékařů, ve zdravotních pojišťovnách v cestovních kancelářích a agenturách, v informačních centrech, dopravních prostředcích. Reklamní sdělení nesou i billboardy podél dálnic. Důležitou reklamou jsou také internetová média, webové stránky lázní, využití sociálních sítí (např. Facebook, Google + atd.). Podpora prodeje Podpora prodeje je pro lázeňství specifická v podobě slev (např. Last minute lázeňské pobyty, First minute, slevy pro samoplátecké pobyty za včasný nákup, slevy v mimosezóně, slevy na různé silvestrovské či vánoční pobyty). K další podpoře prodeje lze zařadit veletrhy a výstavy [Kotler, 2006] (např. Dovolená a region, Lázeňství Ostrava, Regiontour Brno, Lázeňské veletrhy výstaviště Lysá nad Labem a jiné). Public relations Vztah s veřejností patří k těm nejvýznamnějším aktivitám marketingového mixu. Úspěch v získávání nových potenciálních zákazníků a rozšiřování tržního podílu, je dosáhnout prostřednictvím komunikace s klienty. Důležitý je přístup zdravotnických a lázeňských zařízení ke svým hostům, co se týče poskytnutí odborné péče. Jedná se především o předání informací, které jsou zákazníkům neznámé, ale také o přátelský a profesionální přístup k zákazníkům. [Zlámal, 2006] Důležitým komunikačním nástrojem v této oblasti je sponzorování, příspěvky na dobročinnost, pomáhání s organizací různého kulturního vyžití a jiné. [Kotler, 2000] Některá lázeňská zařízení pořádají akce, kde jsou jako spoluúčastníci nebo jako sponzoři a pomáhají organizovat různé akce např. (Festival Janáček Luhačovice spolupořadatelem jsou lázně Luhačovice, za finanční podpory města Luhačovice [9], dále Divadelní Luhačovice partneři lázně a město Luhačovice). [10] K dalším lze zařadit i různé kolonádní koncerty, otevírání pramenů, s tím souvisí otevírání lázeňské 44

45 sezóny, která přiláká do lázní velké množství návštěvníků. Lázeňská zařízení pořádají i různé lékařské konference a semináře, za účelem setkání lékařů a odborníků (např. Luhačovické pediatrické dny, Ningerovy dny v Luhačovicích, sjezdy Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny a jiné). [11] Do této oblasti lze zařadit i neméně důležité soutěže zaměřené na různé kategorie (např. Designérská soutěž Luhačovický lázeňský pohárek kategorie v podobě produktového a průmyslového designu.) [12] Všechny tyto propagační nástroje pomáhají k posílení vztahu s veřejností. Prodejní personál Prodejní personál neboli osobní prodej spočívá ve využití prodeje na recepci, kde dochází k přímému kontaktu se zákazníkem. Další využití osobního prodeje je prostřednictvím obchodních zástupců, kteří jednají s klienty, získávají nové klienty, starají se o stávající, ale také vyřizují a přijímají objednávky. [Kotler, 2006] Přímý marketing Přímý marketing spočívá v prodeji prostřednictvím elektronických nákupů na webových stránkách lázeňských pobytů, nebo rozesílání různých nabídek, pozvánek a akčních nabídek pobytů. [Kotler, 2006] 6 Marketingová SWOT analýza SWOT analýza je jedna z klíčových strategií pro analýzu situace podniku nebo organizace v našem případě v oblasti služeb. Je velmi užitečná především při zpracování podnikatelských záměrů, když hledáme nové možnosti v podnikání, nebo jak se co nejvíce prosadit na trhu a jak čelit případným překážkám. [Vejdělek, 1999] 45

46 Obrázek 2: SWOT analýza Pramen: SW (Strengths silné stránky; Weaknesses slabé strány) OT (Opportunities příležitosti; Threats hrozby nebo rizika) SWOT analýza v lázeňství Silné stránky Česká republika oplývá bohatým výběrem minerálních a termálních pramenů, léčivých vod a peloidů, ale také klimatickými podmínkami, které mají široké vyžití. Nabízí mnoho zkušeností a tradic spojité s lázeňskou péčí. K silným stránkám lze zařadit širší přehled indikačních supin. Celkové postavení našich lázní je velice významné, je atraktivní a také cenově dostupné pro zahraniční návštěvníky. [Seifertová, 2003] Slabé stránky K slabým stránkám lze zařadit nedostatek finančních prostředků (a na základě toho i neúplná propagace) na rekonstrukci ubytovacích zařízení. Příležitosti K příležitostem lze zahrnout podmínky pro rozvoj lázeňství a turistiky, že zdraví je dar, o který je nutno pečovat, si uvědomuje stále více lidí. Roste potřeba zdravého životního stylu, relaxace, poptávka po wellness pobytech, prodlužovaní lidského života. Využití volného času stoupá s poptávkou o lázeňské pobyty. Velkou příležitostí jsou nové pozitivní právní úpravy poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče pro rok 2015, českého zdravotnictví, veřejných financí, zaměření na propagaci českého lázeňství, s využitím public relations aktivit, zachování trendu a získávání nové zahraniční klientely. [Seifertová, 2003] Hrozby Hrozbou pro české lázeňství je nejasná budoucnost, neustále rostoucí náklady, Nedostatečná propagace lázeňství v zahraničí. Odliv zákazníků mohou přinést i stále se zvyšující nároky klientů na životní styl. [Seifertová, 2003] 46

47 Praktická část 7 Kouzlo Východní Moravy Východní Morava je rozmanitá, především svou krásou. Její jedinečnost pramení ze spojení čtyř turistických oblastí Valašska, Slovácka, Kroměřížska, Zlínska a Luhačovicka. Vychutnat si jí můžete v různých odvětvích. Typické pro Východní Moravu jsou památky, folklór, turistika, sport, lázně, wellness a zdraví, ale také tradiční gastronomie. Každý region se může pyšnit svou jedinečností a krásou. Města a vesnice Východní Moravy ožívají po celý rok slavnostmi a festivaly, fašanky, poutěmi, jarmarky, hody či jízdami králů. Lázeňská místa a plně vybavené rekreační zařízení jsou zárukou dokonalé relaxace a odpočinku, vyhlášená místní kuchyně doplňuje tuto pohodu o příjemné gastronomické zážitky. Valašská kyselice, valašské frgály, moravské uzené, moravský vrabec, moravské víno, moravská slivovice. Všechny tyto kulinářské zážitky je možné na Východní Moravě najít.[31] Region je propojený sedmi tisíci kilometry značených turistických tras a jedinečnou vodní cestou Baťův kanál. Putování pěšky, na kole, na koni či na lodi, umožní poznat kouzlo rozmanitosti Východní Moravy.[31] Valašsko Na Valašsko se jezdí za tradicemi, lidovými památkami, ale také do přírody, za cyklistikou a na lyže. Pro tento region jsou typické zajímavé zámky, stavby Dušana Jurkoviče na Pustevnách, bájná hora Radhošť s kaplí sv. Cyrila a Metoděje či kamennou sochou pohanského boha Radegasta. V roce 2010 byla obnovena historická lázeňská tradice a byly otevřeny Rožnovské pivní lázně. Největšími poklady valašské přírody jsou překrásné lesy. Valašsko se stává mekkou cykloturistů. Vznikla zde první cyklodálnice v České republice Cyklostezka Bečva. Pro milovníky zimy Valašsko nabízí Ledové království, které každoročně zdobí Pustevny. [31] Slovácko Slovácko je považováno za pohostinný kraj plný památek, tradic a vína. Nachází se zde přírodní krásy Chřibů a Bílých Karpat s ojedinělou biosférickou rezervací pod ochranou UNESCO. K památkám lze zahrnout zámek v Buchlovicích, nedobytné hradby 47

48 Buchlova, velkomoravská hradiska Starého Města i evropsky významné poutní místo Velehrad. Slovácko je typické pro unikátní slavnosti a tradiční zvyky např. jízdy králů, slovácké hody, folklorní festivaly, fašanky, košty a slavnosti vína. Atmosféru vinných sklípků najdeme v malebných sklepních uličkách ve Vlčnově, Polešovicích nebo v Mařaticích. Díky novému fenoménu, kterým je Baťův kanál a cyklostezka kolem něj, se návštěvníkům dostává v České republice něco nevídaného. Historická vodní cesta je lemovaná 80 kilometrů dlouhou cyklostezkou. Krásy a chutě Slovácka tak lze pohodlně poznávat na lodi či na kole. [31] Kroměřížško Kroměřížsko pro návštěvníky představuje možnost poznání, kulturu i výborné podmínky pro aktivní a relaxační dovolenou. Hlavním magnetem Kroměřížska je samotné město Kroměříž. Arcibiskupský zámek a zahrady jsou pro svou jedinečnost zapsány na seznam památek UNESCO. Krásné zážitky nabízí kroměřížská muzea, chrámy, uličky, kostýmované prohlídky nebo výborná gastronomie v podobě mešního vína či správně řízného piva. Zajímavou informací je, že právo vyrábět mešní víno místním vinným sklepům udělil český král Karel IV., již v roce Právě zde se nacházejí i nejseverněji položené vinice na Moravě a proslulé Arcibiskupské sklepy, založené již v roce 1266 a vyrábějící mešní vína už od lucemburských dob. K mimořádným turistickým místům lze zařadit hradní zříceninu Cimburk, rozhlednu Brdo, barokní hřbitov ve Střílkách, Svatý Hostýni, který je nejvýznamnějším poutním místem regionu, s křížovou cestou od Dušana Jurkoviče, rozhlednou a bazilikou. Toto místo je východiskem Hostýnské magistrály určené pro cyklisty, pěší turisty a běžkaře. v zimě V zimě se nabízí 52 km upravovaných běžkařských tratí, které se ve zbytku roku mění na cyklostezky a turistické trasy. Mezi národní kulturní památku lze zařadit větrný mlýn ve Velkých Těšanech. Na hanácké tradice můžeme zajít do skanzenu v Rymicích. [31] Zlínsko a Luhačovicko Zlínsko a Luhačovicko bývá spojováno hlavně se dvěma pojmy Baťa a lázně. Tomáš Baťa právě zde začal na přelomu 19. a 20. století budovat své obuvnické impérium, které nesmazatelně ovlivnilo dnešní podobu Zlína, Otrokovic či Napajedel. Volný čas je možné trávit plavbou po Baťově kanálu a řece Moravě, pobytem u přehrad, v aquaparcích, jízdou na koních. Zážitkem je návštěva Zoo Lešná nebo vyhlášené 48

49 palírny ve městě slivovice, ve Vizovicích. Zlínsko a Luhačovicko se prolíná zvyky a tradicemi hned tří národopisných kultur Valašska, Hané a Slovácka. [32] 8 O lázeňské městě Luhačovice Lázeňské městečko Luhačovice se nachází na ve Zlínském kraji. Rozkládá se v malebném údolí na rozhraní Slovácka a Valašska, v jihovýchodní části Moravy. Krásným Luhačovickým údolím protéká říčka Šťávnice, někdy nazývaná jako Horní Olšava, jindy Luhačovický potok. [Jančář, 2009] K nejvyšším vrcholům luhačovické oblasti řadíme Komonec vysoký 672 m n. m. Město Luhačovice se může pyšnit, skoro 6 tisíci obyvatel. Východní a jihovýchodní část okolí Luhačovic jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Důvodem pro zařazení do chráněné krajinné oblasti byl bohatý výskyt minerálních pramenů a cenné přírodovědné objekty v oblasti Luhačovic a Luhačovického Zálesí. Pro město Luhačovice je specifické deset luhačovických NEJ, což znamená, že město oponuje deseti významnými odvětvími. Na prvním místě se Luhačovice mohou pyšnit lázněmi, druhé místo má zasloužená malebná architektura. Luhačovice jsou ideálním místem pro relaxaci a načerpání nové energie. Symbolem města zaujímají přírodní léčivé prameny. Kultura patří k Luhačovicím stejně neodmyslitelně jako léčivé prameny. Vyznavači aktivního odpočinku najdou ve zdejších lázních pestrou nabídku sportovních aktivit. Město nabízí pestrou nabídku ubytování. I příroda, patří k unikátnímu jevu města. Nejčastějším suvenýrem, který si hosté odvážejí z Luhačovic, jsou vyhlášené tradiční lázeňské oplatky. Nyní jsem uvedla, všech deset znaků, které charakterizují město Luhačovice. [2] 8.1 Historie Luhačovic První písemná zpráva o Luhačovicích pochází teprve ze začátku 15. století. Původ názvu lázeňského města Luhačovice, má sice několik teorií, ale nejčastěji se uvádí, že názvy obcí končící na ice se odvíjely do jména zakladatele rodu Luha (Luhačovice). První rod, který sehrál mimořádnou úlohu v rozvoji města, byli Serenyiové. Uvědomili si význam léčivých vod a využití pro podnikání. Hrabě Ondřej Serenyi dal upravit pramen na úpatí Malé Kamenné, který se dostal na povrch s hlasitým bubláním. Tím vznikl první pramen, který nesl název Bublavý. Koncem 18. století byl přejmenován 49

50 a nesl název Amandka, podle jiného člena rodu Amanda Serenyiho. Další v pořadí byl pramen Hlavní, který byl upraven kolem roku V pozdější době byl přejmenován na Vincentku a opět podle významného člena rodu, Vincenta Serenyiho. Další rozmach byl spojen s polovinou 19. století, kdy lázně měly pojmenovaných 10 lázeňských domů s 83 pokoji, dvě kuchyňská stavení a dvě náměstí Hlavní a Josefské. V roce 1895 zaznamenaly lázně do té doby největší návštěvnost, a to až 1700 hostů. K lázeňskému prostředí patří nejen upravené a vyzdobené parky, sochy, ale také fontány. O nejznámější fontánu se zasloužil Jan Kavan. Lázeňské náměstí zdobí kruhová fontána, vybudovaná v roce Tento rok byl výjimečný i pro nejnovější luhačovický pramen Svatého Josefa u kostela Svaté Rodiny, který byl slavnostně vysvěcen v témže roce, jako byla vybudována kruhová fontána. [3] 8.2 Přírodní podmínky lázeňského města Luhačovice V této kapitole bych se zmínila o Mikroregionu Luhačovského Zálesí. Jedná se o společnost, která byla založena za účelem poskytování obecně prospěšných služeb, jejichž cílem je rozvoj regionu Luhačovské Zálesí. Mimo jiné, pečují o přírodní a životní prostředí, ochranu přírodního a kulturního dědictví regionu, propagují Luhačovské Zálesí, jeho přírodní, kulturní, společenské, historické a bohatství. Území Luhačovského Zálesí se nachází na jihovýchodě České republiky a je součástí Zlínského kraje. Převážně je soustředěno kolem lázeňského města Luhačovice. Jedná se o národopisný subregion ležící na hranicích Valašska, Slovácka a Hané. Reliéf území Luhačovského Zálesí je výrazně ovlivněn jeho lokalizací mezi CHKO Bílé Karpaty a Přírodní parkem Vizovické vrchy. CHKO Bílé Karpaty (taktéž se řadí mezi biosferické rezervace UNESCO) se rozprostírá v jihovýchodní části území mikoregionu. Část Luhačovského Zálesí je formováno Vizovickou vrchovinou, jejíž hlavní část na území mikroregionu se také nazývá Luhačovická vrchovina. Osou Vizovické vrchoviny je Klášťovský hřbet probíhající od jihozápadu k severovýchodu. Velký význam pro tuto oblast mají povrchové vody, protože při velkém nedostatku podzemních vod jsou zdrojem pitné vody. [33] 50

51 Motto Luhačovského Zálesí Luhačovické léčivé prameny, zdejší klima a okolní zachovalá příroda po staletí přispívají k léčbě chorob. ZDRAVÍ je darem, o který je nutné pečovat, což si dnes uvědomuje stále větší část populace. Komorní prostředí území MAS Luhačovské Zálesí, o.p.s. s KRÁSNÝM okolím má ideální podmínky pro rozvoj lázeňství, turistiky či wellness. ZDRAVÍ je možné zachovat či nabýt pouze ve ZDRAVÉ a KRÁSNÉ přírodě. O tu chceme jako o jedinečný klenot pečovat. Krása přírody, doplněná o kultivované území obcí a měst s upravenými veřejnými prostranstvími, estetickými budovami občanské vybavenosti, to vše je nezbytnou kulisou pro ZDRAVÍ těla i ducha místních obyvatel, lázeňských hostů a všech turistů, kteří k nám do území ZDRAVÍ, KRÁSY a PROSPERITY zavítají. Stejně tak zdravé podniky a ZDRAVÉ mezilidské vztahy jsou předpokladem prosperity a harmonického života obyvatelstva. Věříme, že Luhačovské Zálesí bylo, je a nadále bude skutečným regionem ZDRAVÍ, KRÁSY a PROSPERITY. [33] Obrázek 3: Mapa území Luhačovského Zálesí Pramen: 51

52 8.3 Kultura a kulturní památky lázeňského města Lázně vždy byly centrem společenského života a bohatého kulturního dění. Lázeňská kolonáda zaujímá bohatou součást luhačovické kultury je plná dobových kostýmů a originálních módních doplňků. K Luhačovicím každoročně neodmyslitelně patří kulturní léto s kolonádními koncerty, hudebními a divadelními festivaly. Komorním kulturním stánkem je Lázeňské divadlo. Repertoár divadla sestává z široké škály pořadů hudebního i dramatického žánru. Vidět je možné renomované divadelní soubory a herecké osobnosti, sólisty a orchestry. Město můžeme pomyslně rozdělit na dvě části, které spolu nerozlučně souvisí. Na Lázeňskou část, centrum léčby a část městskou. Městská památková zóna se rozkládá v lázeňské části. Hlavním střediskem se stal Městský dům kultury Elektra. V jeho sále Rondo, se pořádají různé větší kulturní akce. Pro střední a menší kulturní dění slouží sál ve Společenském domě. Před touto budovou je podium, které slouží k pořádání různých kulturních vystoupení na Lázeňském náměstí, zejména kolonádních koncertů. K nejvýznamnějším hostům Luhačovice patřil hudební skladatel Leoš Janáček. Byl ubytován v ředitelském domě, ve vile Vlastimile, v Růžové, v Janově domě, v Jestřábí a nejčastěji bydlel v Augustiniánském domě. Luhačovické lázně měl velmi rád. K tomu napovídá dvacet pět pobytů. V Luhačovicích poznal dvě ženy, které se mu staly velkým inspiračním tvůrčím podmětem. Zejména druhá žena ho citově tak zaujala, že pro ni a z lásky k ní napsal svá nejvroucnější a nejvyzrálejší díla. V roce 1906 přijel Janáček do zdejších lázní na Slovácký národopisný den, kde zazněla jeho první skladba v Luhačovicích sbor Maryčka Magdónova. Mnohá z nich mají vztah k luhačovickým lázním. První jednání opery Osud se dějově odehrává na zdejší kolonádě. V Luhačovicích Leoš Janáček komponoval Glagolskou mši, náčrtky k opeře Liška Bystrouška, ve městě a v jeho okolí si zapisoval, také nápěvky řeči lidí i zpěvu ptáků a sbíral lidové písně. Lázně Luhačovice učarovaly také Františka Kožíka. Navštěvoval je, léčil se zde, odpočíval i psal. V lázeňském archívu našel fakta o Leoši Janáčkovi, podle kterých napsal román Po zarostlém chodníčku. Osobnost MUDr. Františka Veselého popsal jinému svému v románu Kouzelník z vily pod lipami. Ukazuje zde život tohoto zakladatele moderních lázní, bez kterého by Luhačovice dnes vypadaly úplně jinak. V prostředí lázeňské plovárny byla napsána i Kožíkova jeho kniha Město šťastných 52

53 lásek. Luhačovické lázně se vyskytly i v básních Barevné údolí a Luhačovická jitra. František Kožík svou lásku ke zdejšímu kraji vtiskl i do textů písní Blahoslava Smišovského (Za tichú Moravú). Jedním z nejvýznamnějších rodáků regionu byl Antonín Václavík, autor národopisné monografie Luhačovické Zálesí, jejíž vydání bylo vyvrcholením činnosti Muzejní společnosti v Luhačovicích. Dosud nedoceněný význam má kolekce dokumentárních fotografií architektury luhačovického Zálesí, které Antonín Václavík pořídil na svých výzkumných a sběrných cestách ve spolupráci s luhačovickými fotografy. K pravidelným kulturním událostem lze zařadit festival Janáček a Luhačovice. Roku 2016 to bude 25. ročník. Hlavní náplní hudebního festivalu je nabídnout nezapomenutelné umělecké zážitky z řady koncertů, při kterých zazní nejen hudba světově proslulého skladatele Leoše Janáčka, ale také dalších významných komponistů v podání špičkových českých i zahraničních interpretů. Ve druhém květnovém týdnu se slavnostně zahajuje hlavní lázeňská sezóna skladbou Otevírání pramenů. Po nedělní mši projde průvod folklórních souborů s knězem kolem jednotlivých pramenů K další pravidelné kulturní událostí je Akademie Václava Hudečka. Jsou na ni pozvání mladí houslisté, z nichž po kurzu vybere Mistr Hudeček nejlepšího. V červnu je možné se těšit na Hudbu Hradní stráže a Policie České republiky, ale také na Řezbářské sympozium Krása v dřevě ukrytá. Dále patří k významným kulturním akcím Luhačovická divadelní sešlost, jako ochotnických divadelních regionů. Poslední týden v srpnu se koná v luhačovickém Lázeňském divadle festival Divadelní Luhačovice. Jde o přehlídku komorní divadelní tvorby z Čech a někdy i ze Slovenska. Akce má vždy svého kmotra. Září je vymezené pro Mezinárodní festival dětských folklorních souborů Písní a tancem. Současný kulturní, společenský a politický život města zobrazuje měsíčník Luhačovické noviny. Podrobnější informace poskytuje měsíčník Kam za kulturou v Luhačovicích. Akciová společnost Lázně Luhačovice obnovila v roce 1997 vydávání Lázeňských listů.[jančář, 2009] Nejvýznamnější kulturní památky Luhačovice. Augustiniánský dům (A. Václavíka č. p. 241) 53

54 Postaven podle architekta Vladimíra Fischera pro augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně. Stavba je postavena v novogotickém (kaple) a novorenesančním stylu (hlavní objekt), tvořící jeden celek. Pravidelným hostem, jak už bylo zmíněno, byl Leoš Janáček. Busta Leoše Janáčka (u Inhalatoria) Je stvořena z mramoru a bronzu. Pochází z roku 1954 a autorem je Karel Pokorný. Dům Bedřicha Smetany (Lázeňské náměstí č. p. 308) Čtyřetážová volně stojící budova postavena ve stylu secese, dle návrhu E. Králíka. Hudební pavilon (Lázeňský park) O Hudební pavilon se zasloužil D. Jurkovič. Určen je k hudebním produkcím a stojí na Lázeňském náměstí. Chaloupka (Dr. P. Bláha č. p. 126) Vznikla přestavbou bývalého kuchyňského domu Dušanem Jurkovičem ve stylu secese. Pan Jurkovič ji postavil vlastním nákladem. Inhalatorium (Dr. P. Bláha č. p. 361) Budova z roku 1923 v klasicistním stylu byla navržena architektem Josefem Skřivánkem. V době svého otevření bylo Inhalatorium jedním z nejmodernějších zařízení svého druhu v Evropě. Jurkovičův dům (Lázeňské náměstí č. p. 109) Patří k nejznámějším a nejcennějším objektům v lázních. Přestavěno architektem D. Jurkovičem. Na fasádě domu je freska Jana Köhlera, na níž jsou zachyceni svatí Cyril a Metoděj. Socha MUDr. Františka Veselého (Lázeňské náměstí) Socha je zhotovena z kamene a mramoru. Na podnoži stojí socha muže středních let v životní velikosti, oděna v obleku s vestou a košilí, s pokrčenou levou nohou. Levice podél těla ukazuje dolů k prameni vody vytékajícímu ze skaliska za postavou. Říční a sluneční lázně (L. Janáčka č. p. 97) Lázně postavil p. Jurkovič v roce V těchto místech se konaly i vyhlášené plavecké závody. Dnes už plovárna již neslouží svému účelu. Bazén vykazuje 54

55 deformaci zdiva. Vstupní objekt a šatny jsou památkově chráněny. V současné době je celý objekt zakonzervován. Lázeňský dům Jestřábí (Leoše Janáčka č. p. 138) První novostavba architekta Jurkoviče postavená ve stylu secese. Lázeňské divadlo (Dr. P. Blaha č. p. 289) Stavba architekta Františka Skopalíka z roku Interiér měl připomínat kamenná divadla. Kolonáda (Lázeňské náměstí č. p. 554) Komplex staveb architekta Oskara Pořízky. Slouží původním účelům, a to jak v jižní části lázeňských kolonád s halami pramenů a obchody, tak i v části severní se zdravotnickými zařízeními a restauračními provozy. Kaple svaté Alžběty (Lázeňské náměstí) Volně stojící kaplička na Lázeňském náměstí. Nejstarší stavba lázeňského střetu. Postavena koncem 18. století. [Jančář, 2009] Architektura luhačovických lázní Základy luhačovického lázeňství spadají do 17. století, o architektuře lázní můžeme hovořit až od konce 18. století. Tehdy byla postavena první skupina jednoduchých lázeňských budov, dnes již převážně nezachovaných. Nejvýznamnější stavební etapou se stala první třetina 20. století, kdy vznikl ojedinělý soubor staveb architekta Dušana Jurkoviče. Vnitřní dispozice souvisely s účelem využití lázeňských staveb. V 19. století převažovaly pitné kúry k léčbě zažívání, ve 20. století se lázně specializují na inhalační léčbu horních cest dýchacích. Třetím typem hlavních procedur jsou minerální koupele a vodoléčba. V menším množství k nim v průběhu 20. století přibývaly i jiné typy léčby: sirné koupele (nemoci kloubů a kůže), peloidní procedury (slatinné lázně) apod. [34] Mezi hlavní lázeňské stavby lze zařadit čtyři výrazné stylové architektonické projevy: [34] I. Díla architekta Dušana Jurkoviče z období a stavby navazující (Jurkovičův dům, Vila Chaloupka, Vodoléčebné lázně, Říční a Sluneční lázně, Vila Jestřabí, Hudební pavilón, Sirné a slatinné lázně, Pavilon tenisového klubu) 55

56 II. Domy alpského stylu z poslední čtvrtiny 19. století (Vila Lipová, Vila Alpská růže III. Akademická secese a klasicizující modernismus první třetiny 20. století (Dům Bedřicha Smetany, Ředitelství lázní, Lázeňské divadlo, Inhalatorium, Pramen Ottovka, Společenský dům) IV. Organický funkcionalismus 40. let 20. století (Kolonáda s pavilóny pramenů, Vyšetřovací a výzkumný ústav s restaurací a kavárnou) 9 Lázně Luhačovice, a.s. Do tmavé zeleně lesů luhačovských třeba na stavbách barev jasných, pohádkových. Leoš Janáček Lázně Luhačovice, a.s. patří k největším moravským lázním. V oboru léčení dýchacích cest jsou profilovým a hlavním léčebným zařízením v zemi. 9.1 Historický vývoj Lázní Luhačovice, a.s. Využívání minerálních pramenů pro léčebné účely má více než 300letou tradici. V roce 1776 vídeňský biochemik prof. Cranz, provedl chemickou analýzu luhačovských vod a zveřejnil jejich chemické složení. Označil je za jedny z nejúčinnějších ve střední Evropě pro jejich vysoký obsah minerálních látek a proplynění CO 2. Základy moderního lázeňství v Luhačovicích se datují od roku Z iniciativy lékaře a tehdejšího ředitele lázní Františka Veselého byla založena Akciová společnost lázní luhačovských. Po jejím ustavení a v následujících letech došlo k velkému rozvoji lázní výstavbou hotelů, penzionů a léčebných zařízení. Mnohé z nich jsou od slovenského architekta Dušana Jurkoviče a dalších významných architektů a jsou zapsány mezi kulturními památkami státu. 9.2 Základní informace Lázně Luhačovice, byly založeny jako akciová společnost v roce 1992 majiteli vzešlými z kuponové privatizace. 56

57 Společnost disponuje ubytovací kapacitou 1300 lůžek v 7 hotelích (z toho je 500 lůžek v kategorii 4hvězdičkových hotelů) 10 penzionech a 2 dětských léčebnách. Služby poskytuje 520 zaměstnanců, z toho je 17 lékařů a 170 osob zdravotního personálu. Akciová společnost byla osmkrát zařazena mezi 100 TOP obdivovaných firem České republiky a třikrát získala ocenění Dobrá značka udělované časopisem Reader s Digest Výběr. Společnost má oprávnění Ministerstva zdravotnictví ČR vzdělávat nižší zdravotnické pracovníky v lázeňství v ČR. Každoročně pořádá odborné lékařské kongresy za účasti domácích a zahraničních odborníků, jejichž výsledky jsou uplatňovány v léčebné praxi. Akciová společnost čtvrtletně vydává vlastní noviny Lázeňské listy. 9.3 Spa & Wellness Nature Resorts největší lázeňská skupina v ČR Lázně Luhačovice, a.s., a Léčebné lázně Jáchymov, a.s., vystupující pod společným názvem Spa & Wellness Nature Resorts tvoří od roku 2011 největší lázeňskou skupinu v České republice. Celkový počet lůžek pro dospělé je a dětské léčebny v Luhačovicích, které se řadí k největším v ČR, mají k dispozici dalších 258 lůžek. Uvedená kapacita představuje 10 % lázeňského trhu ČR. Při léčbě v Jáchymově je využívána unikátní radonová voda společně s uznávanými metodami vyhlášené české rehabilitace a individuálním přístupem lékařů. 9.4 Léčebné přírodní zdroje Hlavním léčebným přírodním zdrojem jsou minerální vody, charakteru hydrogenuhličitanochloridosodných kyselek, studené o teplotě 8 10 C. Na území lázní Luhačovice se v současné době nachází 14 pramenů. Nejznámějšími minerálními prameny jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka, pramen Dr. Šťastného, pramen Sv. Josefa, které jsou volně přístupné veřejnosti. Jména pochází zejména od členů šlechtického rodu Serenyi, dřívějších majitelů panství, na jejichž pozemcích se prameny nacházely. V září 2013 byl slavnostně zpřístupněn pramen Nový Jubilejní. Luhačovické 57

58 minerální vody jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě pro vysoký obsah minerálních látek a pro vynikající proplynění volným kysličníkem uhličitým. Vincentka Je nejproslulejší luhačovický pramen, který vyvěrá na severním úpatí Velké Kamenné. V roce 1680 byl znám jako Hlavní pramen. Název Vincentka dostal až koncem 18. století. Nejčastěji se používá k pitné léčbě a k inhalacím. Jako jediná ze zdejších pramenů se plní do lahví a vyrábějí se z ní další výrobky. Aloiska Patří k nejstarším minerálním pramenům. Vyvěrá v parku nad Bílou čtvrtí o 30 m výše než ostatní prameny. Aloiska se užívá k pitné léčbě, především při onemocnění zažívacích orgánů, ale i k inhalacím. Ottovka Vyvěrá na pravém břehu Horní Olšavy na úpatí svahu Malé Kamenné a to o 10 m výše než ostatní prameny. Jen nejlidovějším luhačovickým pramenem. Ottovka má zvýšený obsah jodu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků. Používá se k pitné léčbě. Pramen Dr. Šťastného Vyvěrá v blízkosti Lázeňského divadla. Původně byl upraven jako studna Janovka. Při dalším hloubení vrtu v roce 1929 došlo k erupci silně proplyněné minerální vody, která stříkala do výše téměř 20 m a tak dostal název Gejzír. Poté dostal na počest luhačovického rodáka, jméno pramen Dr. Šťastného. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoru, jodu, lithia a barya. Používá se k pitné léčbě a má nejvýraznější chuť. Pramen Sv. Josefa Tento pramen vyvěrá v blízkosti kostela Svaté Rodiny. Pro svou nízkou mineralizaci je voda velmi vhodná k pitné léčbě při onemocnění trávicího ústrojí, dýchacích cest a k uhličitým koupelím. Nový Jubilejní Tento pramen byl veřejnosti zpřístupněn v roce 2013 a najdete jej mezi Společenským domem a vilou Alpská růže. 58

59 K dalším pramenům lze zařadit pramen Amandka, který již nad povrch nevyvěrá. Je podle písemných zpráv nejstarším luhačovickým pramenem. Poté pramen Elektra 1, Bystrica, který se nevyužívá, má charakter pozorovaného zdroje. Pramen Nová čítárna, Nová Janovka, byla druhým navrtaným pramenem po Nové čítárně, který řešil nedostatek vody. Pramen Vincentka 2 se zatím nevyužívá, je připraven pro pitnou léčbu, inhalace a uhličité koupele. Pramen Vladimír se používá k uhličitým koupelím, je vhodný i k inhalacím. Jaroslava je nejmladším luhačovickým pramenem. Tato silně mineralizovaná kyselka se užívá pro koupele při onemocnění pohybových orgánů a pro uhličité koupele. Sirný pramen je jedním z nejvydatnějších luhačovických pramenů. Jde o nemineralizovanou vodu. V roce 1912 byl sveden do sirných lázní, kde se od té doby používá k sirným koupelím. Při vstupu do slatinných lázní je možné pramen ochutnat. 9.5 Léčebné indikace 1. Zákon ze dne 22. prosince 2014, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2. Vyhláška ze dne 23. Prosince 2014 o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, umožňuje léčit níže uvedené indikace Indikace u dětí a dorostu Tabulka 2: Indikace o děti a dorost Indikační skupina Indikace Číslo indikace Lázně Luhačovice, a.s. XXI Nemoci onkologické XXI/1 dle indikačních skupin XXIII Nemoci trávicího ústrojí XXIII/1,2,3,4,5 všechny indikace XXIV Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita XXIV/2 Pouze obezita spojená s dalšími rizikovými faktory XXV Nemoci dýchacího ústrojí XXV/1,2,3,4,5,6,7 všechny indikace 59

60 XXX Nemoci kožní XXX/2,3,4,5,6,7 s výjimkou XXX/1 všechny indikace Pramen: Vlastní zpracování, dle Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost v Lázních Luhačovice, a.s., Indikace u dospělých Tabulka 3: Indikace u dospělých Indikační skupina Indikace Číslo indikace Lázně Luhačovice, a.s. I Nemoci onkologické I/1 dle indikačních skupin II Nemoci oběhové ústrojí II/1,2,3,4,5 neléčí II/2,6,7,8,9 III Nemoci trávicího ústrojí III/1,2,3,4,5,8 neléčí III/6,7 IV Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita IV/1 Neléčí IV/2,3 V Nemoci dýchacího ústrojí V/1,2,3,4,5,6,7 léčí všechny indikace VI Nemoci nervové VI/2,3,9,11 neléčí VI/1,4,5,6,7,8,10 VII Nemoci pohybového ústrojí VII/1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11 neléčí VII/12 Pramen: Vlastní zpracování, dle Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé v Lázních Luhačovice, a.s., Nabídka léčebných procedur a pobytů Léčebné procedury v lázních Luhačovice jsou poskytovány v balneoprovozech, které jsou vybaveny moderní technikou pro poskytování vodoléčebných procedur (např. perličková koupel, vířivá lázeň, Hubbardova a Hauffeho lázeň), elektroléčebných procedur (např. galvanizace, iontoforéza či ultrazvuk), inhalací, obkladů a různých forem masáží (klasické, reflexní, podvodní). 60

61 Mezi léčebné procedury patří také léčebný tělocvik, individuální či skupinový, včetně cvičení v bazénu. Sauna, solárium či fitness centra jsou vhodným doplňkem. Léčebné procedury jsou rozděleny na velké, malé a wellness v závislosti na míře zátěže pro organismus. Velká procedura jako např. uhličitá a sirná koupel, podvodní masáž či kyslíková terapie zatěžuje organismus více, takže klient může absolvovat maximálně jednu proceduru denně. Malá procedura není pro organismus tak náročná, a proto mohou být absolvovány dvě denně. Léčebné procedury jsou komponovány do různých pobytů. Lázně Luhačovice se specializují na léčebné, regenerační, relaxační a wellness pobyty. Veškerá tato nabídka pobytů je speciálně pro samoplátce. Léčebné pobyty jsou doporučovány zejména pro klienty s onemocněním dýchacích cest, pohybového aparátu, trávicího a oběhového ústrojí, cukrovkou či onkologickými onemocněními. Tento druh pobytu je sestavován na základě vstupní prohlídky a je předepisována lékařem. Regenerační pobyty se zaměřují na zdravý životní styl, prevenci možných onemocnění. Získání a obnovení životní energie. Jsou určené klientům, kteří pracují u počítače, nebo jsou vystaveni vysoké psychické zátěži. Relaxační pobyty, už podle názvu, probíhají bez lékařského dohledu. Určené jsou pro relaxaci v prostředí Luhačovic. Do těchto druhů pobytů jsou zařazené předem sestavné procedury. Wellness je o moderním způsobu péče. Jde především o očistné peelingy, velice oblíbené čokoládové a antistresové masáže. K dalším žádaným, a nabízeným paří masáž lávovými kameny, masáž medem, tělovým máslem. Nabídka procedur a pobytů je neustále doplňována a obměňována o různé nové trendy. Prostřednictvím plně nebo částečně hrazené lázeňské péče je lázeňská léčba založena na lékařském vyšetření (vstupní, kontrolní, výstupní), dále na balenoterapii, která zahrnuje procedury s využitím přírodní minerální vody (koupele, inhalace, pitná kúra). Lázeňská léčba je založena také na fyzioterapeutické rehabilitaci, což zahrnuje léčebný tělocvik, vodoléčbu, masáže, obklady, elektroléčbu. 9.7 Vývoj klientely v rámci změn Indikačního seznamu v Lázních Luhačovice, a.s. V roce 2012 Lázně Luhačovice, a.s. navštívilo hostů, což znamená pokles o 3,96 % oproti roku 2011, kdy Lázně Luhačovice vykazovaly téměř hostů. 61

62 Rostoucí tendence byla vykazována od roku Bohužel rok 2012 společnost tuto realitu, nedokázala udržet. V roce 2012 se stav návštěvníků snížil. K největšímu poklesu došlo u klientů komplexní lázeňské péče. Snížení návštěvnosti bylo dáno, změnou indikačního seznamu.[interní zdroje Lázní Luhačovice, a.s.] V roce 2012 se léčilo v dětských léčebnách dětí a dorostu. Počet osob doprovázející dětské pacienty činil 618 osob. Hlavní hodnotící kritérium pro rok 2012 nadále zůstává počet pobytových dnů, které v lázních Luhačovice klienti stráví. Zde došlo v roce 2012 k poklesu o 6,74 % a to především u klientů komplexní lázeňské péče. [Interní zdroje Lázní Luhačovice, a.s.] Realizované tržby od klientů zdravotních pojišťoven a od klientů, kteří si pobyty v lázních platí sami, byly v roce 2012 v poměru cca. 50 % klienti ZP a cca. 50 % samoplátci. Po změně indikačního seznamu lázně zaznamenaly za období od října % pokles u dospělé pojištěnecké klientely, které částečně vyrovnaly tuzemskými a zahraničními samoplátci. Celkový pokles v počtu pobytových dnů ve srovnání s rokem 2012 činil 3 %. Největší vliv na pokles u dospělých pacientů mělo zkrácení délky pobytu z 28 na 21 dní a zrušení edukačních pobytů. Naopak získali možnost léčit nové indikace. U dospělých, jak už bylo v této práci uvedeno, se jedná hlavně o pohybový aparát a nervová onemocní a u dětí nově o kožní onemocnění. Pozitivní změnou pro Lázně Luhačovice je možnost přijímat od října 2012 k lázeňské léčbě děti už od 1,5 roku s doprovodem. Snížení věkové hranice nyní dává rodičům možnost absolvovat léčebný pobyt v době rodičovské dovolené. Pozitivní na tom je i fakt, že na Moravě je společnost jediná, která může léčit takto malé děti. [Interní zdroje Lázní Luhačovice, a.s.] Lázně Luhačovice, a.s., navštívilo v roce 2013 za devět měsíců hostů, což znamená nárůst o 5,1 % ve srovnání se stejným obdobím roku K největšímu nárůstu došlo u tuzemských samopláteckých klientů. Hlavním hodnotícím kritériem pro dané období však i nadále zůstává počet pobytových dnů, které zde klienti stráví. Zde došlo za uvedené období k poklesu o pobytových dnů (5,45 %), a to především u dospělých klientů komplexní lázeňské péče, kde pokles činil 400 hostů (15,8 %) a (31,7 %) pobytových dnů. Rovněž snížení věkové hranice pro léčbu dětí s doprovodem z 5 let na 1,5 roku mělo kladný vliv na celkové výsledky. V případě, že 62

63 by tato možnost nové indikace léčit nebyla, byl by skutečný propad u dospělých téměř 40 %. [Interní zdroje Lázní Luhačovice, a.s.] V roce 2014 navštívilo lázně Luhačovice celkem hostů, což znamená nárůst o 10,1 % ve srovnání s rokem K nárůstu došlo především u pobytů hrazených zdravotními pojišťovnami (dospělí i děti), kde byl pokles v předcházejících letech nejvýraznější. Dosažené výsledky u komplexní lázeňské péče dospělých i dětí byly příznivě ovlivněny i možností léčit nové indikace, které rozšířily okruh léčených onemocnění v roce Tato změna měla kladný vliv na celkové výsledky. Zahraniční hosté přijížděli i nadále především z Rakouska, Slovenska, Německa a Izraele. Největší meziroční nárůst byl u slovenské klientely. Uvedené oživení bylo dáno snahou ministerstva zdravotnictví korigovat necitlivé omezení předchozí vlády a zejména také zrušením regulačního poplatku. Na základě nálezu Ústavního soudu ze dne se s účinností od 1. ledna ruší povinnost hradit regulační poplatek za poskytování lůžkové péče včetně lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče. Níže je uvedené grafické srovnání vývoje klientely v Lázních Luhačovice a.s., dle výše uvedených údajů. [Interní zdroje Lázní Luhačovice, a.s.] Graf 9: Struktura klientely za rok 2012, 2013 a 2014 z pohledu počtu klientů Pramen: Vlastní zpracování, podle interních zdrojů, Lázní Luhačovice a. s,

64 Graf 10: Struktura pobytových dnů roku 2012, 2013 a 2014 z pohledu počtu realizovaných pobytových dnů jednotlivými typy klientů Pramen: Vlastní zpracování, podle interních zdrojů, Lázní Luhačovice, a.s Klientela zdravotní pojišťovny v Lázních Luhačovice, a.s. Lázeňská péče podle indikací pobyty za 1. pololetí 2015 Tabulka 4: Komplexní lázeňská péče (dospělí) Indikační skupina Indikace rozdíl Rozdíl v % I onkologické ,7 II oběhové ,2 III trávicí ,1 IV diabetes ,1 V dýchací ,7 VI nervové ,1 VII pohybové ,9 CELKEM ,9 Pramen: Vlastní zpracování, podle interních zdrojů, Lázní Luhačovice, a.s Podle výše uvedeného grafu můžeme říci, že léčení onemocnění pohybového aparátu se velice ujalo. Jedná se o novu indikaci, která byla zavedena v roce V porovnání mezi rokem 2014 a pololetím 2015, je vidět, že rozdíl je až 55 %! U onemocnění nervového, které patří také mezi novou indikaci v lázních Luhačovice, podobné patřičně 64

65 pozorovat změny. Jde o viditelný rozdíl 47,1 % mezi rokem 2014 a pololetím Celkově můžeme z tabulky vidět, že nejvíce pacientů jezdí s dýchacím onemocněním. I když můžeme zpozorovat nepatrný pokles v roce 2015 o 0,7 %. Tabulka 5: Komplexní lázeňská péče (děti) Indikační Indikace rozdíl Rozdíl v % skupina XXI onkologické ,0 XXIII trávicí ,6 XXIV obezita ,1 XXV dýchací ,2 XXX kožní ,7 CELKEM ,2 Pramen: Vlastní zpracování, podle interních zdrojů, Lázní Luhačovice, a.s Když se podíváme na výše uvedenou tabulku, která se týká mladých a malých pacientů, můžeme konstatovat, že kromě tradiční léčby dýchacích cest, roste počet dětských pacientů s nemocemi kožními, onkologickými nemocemi a trávicího ústrojí. Přes všechny změny, o kterých se budu ještě v této práci zmiňovat, je však léčba dýchacích cest stále základní indikací. Do Lázní Luhačovice, a.s. přijíždí téměř 90 % všech dětských pacientů. Zvlášť vhodné pro lázeňskou léčbu jsou zimní měsíce. Z důvodů zvýšené zátěže v místě bydliště (např. v podobě inverze), mohou děti lépe překonat své potíže na stabilně čistém ovzduší v Luhačovicích. Srovnání lázeňské péče podle indikací v počtu přijatých pacientů za rok 2014, 2013, 2012 Tabulka 6: Komplexní lázeňská péče (děti) Indikační skupina Indikace podíl indikace v % 2014 podíl indikace v % rozdíl 2013x2014 rozdíl v % XXI onkologické 0 2 0,2 1 0, ,0 XXIII Trávicí ,0 43 2, ,4 XXIV Obezita ,3 26 1, ,3 XXV dýchací , , ,8 XXX kožní ,0 72 4,3 8 12,5 CELKEM ,6 Pramen: Vlastní zpracování, podle interních zdrojů, Lázní Luhačovice, a.s

66 Při celkovém hodnocení můžeme v tabulce vidět, že rok 2014 je co do počtu přijatých dětských pacientů podle indikací, největší. Mezi lety 2012 a 2013 tak velký rozdíl není. Jak už bylo výše uvedeno, základními indikacemi jsou dýchací onemocnění. Tabulka 7: Komplexní lázeňská péče (dospělí) Indikační skupina Indikace podíl indikace v % 2014 podíl indikace v % rozdíl 2013x2014 rozdíl v % I onkologické , , ,2 II oběhové , , ,7 III trávicí , , ,7 IV diabetes , , ,1 V dýchací , , ,3 VI nervové , , ,2 VII pohybové , , ,7 CELKEM ,0 Pramen: Vlastní zpracování, podle interních zdrojů, Lázní Luhačovice, a.s Z výše uvedených údajů obsažených v tabulce lze konstatovat, že základní indikací je dýchací onemocnění. V roce 2014 bylo přijato pacientů s tímto onemocněním. U onemocnění s pohybovým aparátem můžeme oproti roku 2012 vidět velký nárůst. V tomto roce byli přijati pouhý tři pacienti a v roce 2014 už 648 pacientů. Tabulka 8: Pobytové dny, srovnání za období 2014 x 2013 Typ pobytu Komplexní lázeňská péče - dospělí Komplexní lázeňská péče děti (vč. prův.) Příspěvková lázeňská péče Samoplátci - tuzemsko Samoplátci cizina (Slovensko, Polsko) Samoplátci cizina (ostatní) Skutečnost 2012 Skutečnost 2013 Skutečnost 2014 rozdíl PD rozdíl PD v % , , , , , ,6 Celkem ,1 Pramen: Vlastní zpracování, podle interních zdrojů, Lázní Luhačovice, a.s

67 V počtu pobytových dnů je rok 2014 nejúspěšnější. V rámci komplexní lázeňské péče u dospělých osob v Lázních Luhačovice, a.s. proběhlo pobytových dnů. V rámci příspěvkové lázeňské péče byl nepatrně silnější rok 2012 v součtu se samoplátci z ciziny. Veškeré ostatní informace je možné vyčíst v následující tabulce. Tabulka 9: Pobytové dny 1. pololetí 2015 Typ pobytu Skutečnost 2014 Skutečnost 2015 rozdíl PD rozdíl PD v % Komplexní lázeňská péče - dospělí ,4 Komplexní lázeňská péče děti (vč. prův.) ,5 Příspěvková lázeňská péče ,2 Samoplátci - tuzemsko ,3 Samoplátci cizina (Slovensko, Polsko) Samoplátci cizina (ostatní) , ,0 Celkem ,8 Pramen: Vlastní zpracování, podle interních zdrojů, Lázní Luhačovice, a.s Výše uvedená tabulka se zabývá 1. pololetím roku Můžeme konstatovat, že v počtu se pobytové dny nadále celkově zvyšují. Porovnáme-li rok 2014 a pololetí 2015, vidíme vcelku razantní změny, způsobené novelizovaným Indikačním seznamem. Zvýšily se pobyty hrazené zdravotní pojišťovnou u komplexní lázeňské péče, naopak se v roce 2015 se mírně snížily pobyty, které si klienti museli platit sami, jako samoplátci. Souhrně lze potvrdit, že podmínky pro poskytování lázeňské péče se ustálily a stále více lidí jezdí do lázní prostřednictvím zdravotní pojišťovny. 10 Důsledky změn Indikačního seznamu v Lázních Luhačovice, a. s Změny, které za poslední tři roky proběhly, poznamenaly téměř všechna lázeňská zařízení ať pozitivně, nebo negativně. Rok 2012 kdy Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo vyhlášku č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, se touto vyhláškou dostala některá lázeňská zařízení až na dno. Pro Lázně Luhačovice, a.s. ač je to zvláštní, byly změny víceméně pozitivní. Důležité body, které vyplývají ze změn pro lázeňskou péči 67

68 v Luhačovicích od a které se naopak nezměnily, ale byly již uvedeny, je možné shrnout do následujících bodů: Hlavní pozitivní změny pro lázeňskou péči v Luhačovicích od o léčba dětí s doprovodem již od 1,5 roku o možnost léčby nových indikací u dospělých i dětí Další uvedené body: o zachována komplexní lázeňská péče, o u dospělých osob zkrácená na 21 dnů, o pacienti čerpající tento typ lázeňské péče budou i nadále v režimu pracovní neschopnosti o stanovení délky lázeňské péče pro děti na 28 dnů o délka příspěvkové lázeňské péče 21 nebo 14 dnů (po dohodě s lékařem) o možnost zkrátit délku příspěvkové lázeňské péče po dohodě s lékařem je výhodou a šancí pro ty, který by jinak 21denní pobyt z finančních důvodů nebo z hlediska čerpání dovolené nemohli absolvovat o opakování lázeňské péče je možné o u většiny diagnóz léčených v Luhačovicích je možné opakovat lázeňskou léčbu formou komplexní lázeňské péče. Při posuzování nároku na lázeňskou péči se do celkového limitu opakovaných pobytů budou započítávat pobyty od 1. října o léčba dětí s doprovodem již od 1,5 roku o snížení věkové hranice u dětí z 5 let na 1,5 roku dává nyní možnost rodičům absolvovat lázeňskou léčbu už i v době čerpání rodičovské dovolené ještě před nástupem do zaměstnání. o zachování naprosté většiny dosud léčených diagnóz v Luhačovicích o zrušení diagnóz se v Luhačovicích týká především indikace IV/I edukační program u cukrovky o příležitost pro rozšíření diagnóz pro dospělé i děti o od přibyla klientům možnost léčit pohybový aparát také formou komplexní lázeňské péče u vybraných pojišťoven. 68

69 11 SWOT analýza Lázní Luhačovice, a. s Lázně Luhačovice, a.s. jsou velkou chloubou město Luhačovice, ale také pro celý Zlínský kraj. Zároveň zůstávají velkým potenciálem rozvoje pro město Luhačovice. Silné stránky o čtvrté největší a jedny z nejkrásnějších lázní v České republice o dlouhodobá tradice lázeňství o ideální místo na aktivní dovolenou (pěší turistika, tenis, nordic walking, cykloturistika, in-line brusle, squash, kuželky, bowling, bazény koupaliště, wellness centrum, fitness) o bohaté na kulturní, historické a folklórní využití (kulturní léto, kolonádní koncerty, hudební a divadelní festivaly) o výjimečná architektura stavby v lidově secesním stylu (hotel Jurkovičův dům ) o lázně Luhačovice leží v údolí chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty o krásná, rozlehlá zelená prostranství o pestrá nabídka týdenních a víkendových pobytových balíčků o špičkově vybavené dětské léčebny o cenové výhody (snížené vstupné do wellness či bazénu, slevy na kulturní akce, slevy ve vybraných termínech, nebo výhodné slevy 21=14, tj. pobýváte li celých 21 dní s plnou penzí, zaplatíte pouze 14 dní apod.) o předpoklady pro rozvoj kongresové a firemní turistiky o unikátní přírodní léčivé prameny o velká kapacita lůžek o moderní technika v balneoprovozu o věrnost papírové formě katalogu o intenzivní marketingové aktivity o čtvrtletně vydávané Lázeňské listy o lázeňská cestovní agentura Luhanka, která pořádá pro hosty zájezdy do památkových míst regionu, jako jsou hrady, zámky, muzea, skanzeny a místa lidové kultury. 69

70 o pravidelní hosté Lázní Luhačovice jsou osobnosti politického, společenského a kulturního života ČR, např. bývalý prezident Václav Klaus, předseda vlády, parlamentu atd. o nabídka francouzské restaurace nebo wellness centra ve starořeckém stylu Slabé stránky o nízká návštěvnost zahraničních návštěvníků o odlehlost polohy v rámci ČR (není poblíž nájezd na dálnici, letiště) o slabé kulturní vyžití v zimních měsících o málo parkovacích míst o neznalost cizích jazyků u některých pracovníků o parkovací místa 100 a více metrů od lázeňských zařízení, navíc za poplatek o parkovací garáže vzdálené více jak 400 metrů od lázeňského areálu za poplatek Příležitosti o podán návrh na zařazení Luhačovic na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO o aktivní spolupráce s lékaři, zdravotními pojišťovnami, s pediatry, cestovními kancelářemi o CHKO Bílé Karpaty, jako oblast pro nové potenciální cílové skupiny o dobré klimatické podmínky o rekonstrukce dětských léčeben MIRAMONTI a RODINA o společnost má oprávnění Ministerstva zdravotnictví ČR vzdělávat nižší zdravotnické pracovníky lázeňství o pořádání odborných lékařských kongresů za účasti domácích a zahraničních odborníků o rostoucí zájem lidí o prodloužené víkendy, péče o zdraví, relaxaci, odpočinek o zvýšit návštěvnost zahraniční klientely, především z Rakouska a Slovenska o aktivní spolupráce ke zvýšení více podaných návrhů na lékařskou péči prostřednictvím propagačních materiálů v čekárnách lékařů apod. Hrozby o konkurence v blízkých lázních na Slovensku o zvyšující nároky na kvalitu služeb 70

71 o nedostatek možností k nakupování o složitý postup k získání KPL či PLP (podepisování různých dokumentů pro získání lázeňské péče) o složitá dostupnost z vlakového a autobusového nádraží do jednotlivých lázeňských zařízení (závislost na městské dopravě, nebo na taxislužbě) o stárnutí stálé klientely o složité získání nové klientely o ohrožení okolními wellness centry a hotely, které nenáleží do lázeňského komplexu 12 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření probíhalo v měsíci září formou osobního dotazování. Otázky byly kladeny v okolí lázeňských zařízení, Inhalátoria, na lázeňské kolonádě, v okolí centrálních lázních. Dotazovala jsem se také procházejících a relaxujících lázeňských hostů. Celkem se mi dostalo odpovědi od 60 respondentů. Dotazník se skládá z celkem 18 otázek. Z toho 17 otázek je uzavřených a 1 otázka je otevřená, kde respondent odpovídá dle svého názoru. V dotazníku jsou 3 otázky škálové, kde se hodnotí pomocí škálové stupnice 1 5. Ostatní otázky jsou formulované s výběrem jedné odpovědi neboli alternativním typem otázek. Cílem uvedeného šetření bylo v prvé řadě zjistit spokojenost zákazníků s nabízenými službami. To jakým způsobem se návštěvníci o lázních dozvěděli a na základě výsledků, navrhnout další možný způsob propagace s návrhem na získání nových zákazníků Vyhodnocení dotazníků V této kapitole se budu zabývat jednotlivými otázkami dotazníků. Každá otázka je graficky znázorněna, kromě poslední patnácté otázky. Údaje v grafu jsou dány procenty. Některé otázky jsou informační a některé statistické. Otázka č. 1: Jaké je pohlaví respondentů? Graf 11: Pohlaví respondentů 71

72 35% 65% Žena Muž Pramen: Vlastní zpracování, 2015 V dotazníkovém šetření bylo osloveno 65 % žen a 35 % mužů. Otázka č. 2: V jakém ubytovacím zařízení jste ubytován/a? Graf 12: Ubytování v lázeňském zařízení 25% 21,7% 20% 16,7% 15% 10% 5% 6,7% 11,7% 3,3% 10% 8,3% 6,7% 5% 3,3% 3,3% 1,7% 1,7% 0% 0% 0% 0% Pramen: Vlastní zpracování, 2015 Z grafu můžeme vidět, že největší obsazenost dotazovaných byla v hotelu Palace (21,7 %). Jedná se o největší léčebný hotel v Luhačovicích a se službami jsou pod jednou střechou, což je pro spokojenost klientů velice pozitivní. Pacienti, nemusejí docházet do jiných lázeňských zařízení. Z výše uvedených údajů můžeme vidět, že druhý v pořadí je hotel Morava (16,7 %). Zde se též nachází většina léčebných 72

73 procedur. Z grafu vyplývá, že největší zájem je o ubytovací zařízení, která nabízí většinu služeb včetně procedur pod jednou střechou. Otázka č. 3: Za jakým účelem jste do lázní přijel/a? Graf 13: Indikace Pramen: Vlastní zpracování, 2015 Největší počet oslovených respondentů přijel do lázní s onemocněním pohybového aparátu (41,7 %). Další skupina oslovených přijela do lázní s onemocněním dýchacích cest (30 %). Ale ne všichni oslovení přijeli za účelem léčit se, z celkového počtu 60 dotazovaných osob přijelo do lázní 18% klientů za účelem relaxace a wellness. 73

74 Otázka č. 4: Jste v lázních v rámci? Graf 14: Způsob úhrady léčebného pobytu Pramen: Vlastní zpracování, 2015 Z výše uvedeného grafu lze konstatovat, že 62 % respondentů si pobyt financovalo z vlastních zdrojů. Komplexní a příspěvková lázeňská péče zahrnuje celkem 36,6 % oslovených respondentů, kterým byla léčba placená prostřednictvím zdravotní pojišťovny. V rámci komplexní lázeňské péče, má celkovou úhradu v kompetenci pojišťovna, u příspěvkové si klient platí část sám a část je placené pojišťovnou. Otázka č. 5: Váš věk? Graf 15: Věk respondentů 74