Fakulta stavební. SVG a XSL transformace využitelné v kartografii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fakulta stavební. SVG a XSL transformace využitelné v kartografii"

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební SVG a XSL transformace využitelné v kartografii BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Praha, 2011 Autor: Filip Zavadil

2 České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SVG a XSL transformace využitelné v kartografii SVG and XSL transformations used in cartography Vedoucí práce: Ing. Jiří Cajthaml, Ph.D. Praha, 2011 Autor: Filip Zavadil i

3 CESKE VYSOKE UCENi TECHNICKE v PRAZE Fakulta stavebni Thakurova 7, Praha 6, 'V, ZADANI BAKALARSKE PRAcE studijni program:q~<?~~:z:i~~~~~<?g~~f.i.~ studijni obor: Geoinformatika akademicky rok: 2010/2011 Jmeno a pfijmeni studenta: Zadavajici katedra: Zavadil... C.m m...:...:.. c :.~.cc _... Nazev bakalarske prace: N azev bakalarske prace v anglickem jazyce ~yq.~..?f~!:!~~~~f'?~~~~~~~!~!t.:1..~. y~~~'?~~f.i.i. SVG and XSL transformations used in cartography Ramcov}' obsah bakalarske prace : ~<?pi.~!~:z:~~i~~t.:1.ip~it.:1.~i.pyp'?~it.~~<?y~~~f.i.~y~~~~j~j~_'? yyy<?j~:~~!!l~!!~~~t.:1.~~~<?y~~t.:1.ly~~<?e<?y~~e~~t.~'?y~f'?~y:p~!~~~~~!!l~!!~t.:1.a.:j~!:<.?fm!:~j~~<?... p<?~p~.i??:~... t.~~~~<?!<?gi.~:... ~!~~~j.t.:1.~~~~.~.. P~~~.~... ~~~.~. y~~<?y~a.:p<?pi.~~.. j~~a.:5y'q.~.. ~.~!:.. ~~~f'?~~~!!!l~.. _!:<.!~~~j~<?~~~i!~it.:1.~y. ~~'?g~~~i.:y~~~<?~~!!l~~!~jt.~y~<?~~y!!llpf..!~!~~y: Datum zadani bakalarske prace: Termin odevzdani: (vyplr1te posledni den vyuky pi'islusneho semestru) Pokud student neodevzdal bakalarskou praci v urcenem terminu, tuto skutecnost predem pisemne zduvodnil a omluva byla dekanem umana, stanovi dekan studentovi nahradni termin odevzdani bakalarske prace. Pokud se vsak student radne neomluvil nebo omluva nebyla dekanem uznana, muze si student zapsat bakalarskou praci podruhe. Studentovi, ktery pri opakovanem zapisu bakalarskou praci neodevzdal v urcenem terminu a tuto skutecnost rarlne neomluvil nebo omluva nebyla dekanem umana, se ukoncuje studium podle 56 zakona 0 VS c (SZR CVUT cl. 21, odst. 4) Student bere na vedomi, i e je povinen vypracovat bakalarskou praci samostatne, bez cizi pomoci, s vyjimkou poskytnurych konzultaci. Seznam pouiite literatury, jinych pramenu a jmen konzultantu je tfeba uvest v balmldfskt! praci. ~ ~~d~::[b~i~;;.:,~ ~~d~~~i ~ Zadani bakalarske prace prevzal dne: ---.-~~S:-~ /-~.... student Formular nutno vyhotovit ve 3 yytiscich - Ix katedra, Ix student, Ix studijni odd. (zasle katedra) Nejpozdeji do konce 2. rydne ryuky v semestru odes Ie katedra 1 kopii zadani BP na studijni oddeleni a prove de zapis udaju rykajicich se BP do databaze KOS. BP zadava katedra nejpozdeji 1. ryden semestru, v nemz rna student BP zapsanou. (Smernice dekana pro realizaci studijnich programu a SZZ na FSv CVUT cl. 5, odst. 7)

4 Prohlášení Prohlašuji,žejsemsvoubakalářskouprácinatéma SVGaXSLtransformacevyužitelné v kartografii vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. V Praze dne podpis

5 Abstrakt V této práci se pojednává o základech zobrazování počítačové grafiky. Jsou zde shrnuty základní vlastnosti rastrové a vektorové reprezentace obrazových dat. Dále se práce podrobně věnuje škálovatelnému vektorovému grafickému formátu SVG. Jsou zde popsány základní prvky a vlastnosti tvořící SVG dokument. Dále je pojednáno o stylových jazycích (CSS, XSL), které je vhodné spolu s SVG využívat. Praktická ukázka je celistvým spojením poznatků o SVG. Je zde demonstrováno použití rozlišných prvků tohoto jazyka, který je v této práci konfrontován s kartografií. Klíčová slova grafika, vektor, rastr, SVG, XML, CSS, XSL, XPath, JavaScript Abstract This thesis shows the basics of computer graphics. There is a summary of key properties of raster and vector image data. The main emphasis is on Scalable Vector Graphics which is explained in detail. In addition, styling languages (like CSS, XSL) are also covered thanks to a close relationship with SVG. A sample study demonstrates the application of various SVG elements into practice and its confrontation with cartography. Key Words graphics, vector, raster, SVG, XML, CSS, XSL, XPath, JavaScript

6 Obsah 1 Úvod 1 2 Vývoj před SVG Počítačová grafika obecně Geometrické základy Vývoj technologií Vektorová a rastrová grafika Vektorová reprezentace Rastrová reprezentace Výhody a nevýhody Vznik a vývoj grafických formátů Formáty vektorové grafiky Formáty rastrové grafiky Úvod do XML Syntaxe XML XML dialekty XML přidružené technologie Formát SVG Verze Kompatibilita Hlavička SVG dokumentu Element defs Barevné přechody SVG elementy základních geometrických prvků Element line (úsečka) Element rectangle (obdélník) Element circle (kružnice) Element ellipse (elipsa) Element polyline (lomená čára) Element polygon (mnohoúhelník) Element path (křivka) Textové řetězce Element text Element tspan Element textpath Instrukce pro vykreslování iii

7 3.7.1 Vlastnosti atributu stroke Vlastnosti atributu fill Atributy opacity,display,visibility Barevné modely Souřadnicový systém a jeho transformace Atribut transform Rastr v SVG Element image Element filter Atributová data Metadata Stylové jazyky CSS XSL Hlavička XSL Element xsl:value-of XPath výrazy Podmínečné zpracování Cykly Proměnné Další použité prvky Aplikace do praxe Zdroj dat a způsob exportu do XML/SVG Program shp2svg Popis aplikace XML datová část Stylová část Popis jednotlivých aplikací Evropa Česká republika Plán kampusu ČVUT v Dejvicích Plán města Pelhřimov Kartografické prvky v SVG Vizualizace liniových značek Vizualizace areálových značek Vizualizace bodových prvků SVG v HTML JavaScript Závěr 54 Literatura 55 Rejstřík 56 A Evropa I iv

8 B Česká republika C Plán kampusu ČVUT Praha D Plán města Pelhřimov II III IV v

9 Seznam obrázků 2.1 Časová osa vybraných klíčových momentů Popis bézierovy křivky Znázornění odlišného způsobu záznamu obrazových informací Ikony vybraných grafických formátů a editorů Ukázka struktury dokumentu IBM GML Popis nejjednoduššího XML dokumentu XML dokument popisující geobod Stromová struktura XML elementu Některá z oficiálních log formátu SVG Podíl používaných internetových prohlížečů ve světě v lednu Element path a příkazy M, L pro vykreslování úseček Element path a příkazy H, V pro vodorovné a svislé úsečky Element path a příkazy C,S pro kubickou Bézierovu křivku Element path a příkaz arc pro eliptickou výseč Přehled základních atributů pro práci s textem Přehled souřadnicového systému a délkových jednotek Ukázka použití rastrových obrazových dat Praktické využití filtrů pro symbol informačních center Princip XSL transformací Přehled vstupních a výstupních souboru XSL transformací Kartogram Evropa, HDP na obyvatele Ukázka kartografických prvků na mapě ČR Ukázka některých symbolů vytvořených v SVG Ukázka autorské funkce v jazyce Javascript Struktura adresářů na doméně 53 vi

10 Kapitola 1. Úvod 1 Kapitola 1 Úvod V dnešní době se drtivá většina kartografických prací provádí v digitální formě na počítačích a tato skutečnost s sebou nese problém, jak grafická data ukládat. Rastrový model jako nosič není vhodný, jelikož nezachovává geometrické vyjádření objektů. Proto je využíván vektorový formát, kterých je dnes velké množství. Většina vektorových grafických a kartografických editorů využívá vlastní formát, který je více či méně otevřený. Tato práce popisuje nejznámější a nejpoužívanější rastrové i vektorové formáty s detailním zaměřením na formát SVG (Scalable Vector Graphics). Hlavním důvodem pro výběr SVG je jeho otevřenost a tedy nezávislost na proprietárních aplikacích nebo platformách. Mezi další klady SVG patří jeho jednoznačná kompatibilita s internetovým prostředím, způsobená použitím stejných technologií. V průběhu práce, kdy jsou popisovány jednotlivé prvky SVG jazyka, je uváděn jejich vztah a případné využití pro kartografické účely. Jak již bylo řečeno v úvodní kapitole, práce se zabývá obecnou problematikou počítačové grafiky. Jsou zde také uvedeny hlavní softwarové firmy a jejich vliv na vývoj grafických formátů. Jelikož formát SVG je dialektem značkovacího jazyka XML, je v práci uveden také úvod do XML popisující jeho vývoj, základní charakteristiky a způsoby použití. Důležité je také seznámení s často využívanými pojmy. Druhá kapitola je věnována jazyku SVG. Popis je doprovázen autorskými názornými obrázky s uvedeným zdrojovým kódem a vizualizací. Krátce je zmíněno o vývojových verzích a jejich kompatibilitě s dnešními internetovými prohlížeči. Následuje popis všech geometrických prvků, jejich způsobu zápisu a základních vlastností. Vždy je u každého uveden také význam pro kartografické účely. Důležitou součástí je styl vykreslování prvků (barva a tloušt ka tahu, styl výplně atd.). Neopomíjeným prvkem je zápis textového řetězce a nastavení jeho vlastností. I když je SVG vektorový formát je schopen ukládat rastrová data a provádět s nimi různé efekty pomocí definovaných filtrů. Díky XML základům je zde nabídnuta možnost ukládat i jiné než obrazové informace. Tato skutečnost nahrává použití SVG jako jednoduchý GIS formát. Možný je také zápis metadat. Pro určení způsobu vykreslení je vhodné použít takzvané stylové soubory. Jedná se o dokumenty, kde jsou nastaveny pravidla zobrazení SVG geometrických prvků. Mezi dva nejvyužívanější patří CSS a XSL, kdy každý se hodí k trochu jinému účelu. V práci jsou uvedeny základy těchto stylových jazyků, doplněné o příklady použití.

11 Kapitola 1. Úvod 2 Nejlepší cestou jak porozumět dané problematice je praktické vytvoření SVG aplikace. Protože je SVG navrženo pro web, může být aplikace interaktivní. Použitím dalších technologií (JavaScript) je dodána i dynamičnost. V poslední kapitole jsou mimo jiné uvedeny způsoby získání či exportu dat do SVG formátu. Jednotlivé poznatky zjištěné v průběhu práce a celkové shrnutí je uvedeno na samotný závěr práce.

12 Kapitola 2. Vývoj před SVG 3 Kapitola 2 Vývoj před SVG 2.1 Počítačová grafika obecně Geometrické základy Geometrické základy užívané počítačovým zpracováním grafických dat se datují už př.n.l., kdy se jim věnoval řecký matematik a geometr Euklides ve svých spisech. Filippo Brunelleschi ( ) objevil lineární perspektivu, tedy první vizualizaci 3D prostoru. René Descartes ( ) je jeden ze zakladatelů analytické geometrie, zavedl také kartézský systém souřadnic a tím základy pro popis objektů v 2D prostoru. James Joseph Sylvester ( ) popsal maticovou notaci, využívanou v informatice pro geometrické transformace. Pierre Bézier zavedl popis bézierovy křivky využívaný ve vektorových grafických formátech Vývoj technologií Od doby, kdy se začaly výpočetní technologie rozšiřovat, zaznamenala oblast počítačového zpracování grafických dat velký pokrok. V roce 1897 byla německým fyzikem Karlem Ferdinandem vynalezena katodová trubice, která dala vznik televizím a CRT monitorům. Tato skutečnost spolu s vynálezem tranzistoru v roce 1947 v Bellových laboratořích dala základ pro rozvoj počítačové grafiky. Mezi další významné milníky patří zavedení pojmu počítačová grafika (William Fetter, 1964). O rok později přichází na svět tzv. Bresenhamův algoritmus, který popisuje vykreslování čar do rastrového pole (použití v nynějších rastrových monitorech) [Sho00]. Firma Apple Computer v roce 1977 představuje první barevný grafický mikropočítač Apple II. V 80. letech se představuje řada počítačů Apple Macintosh s grafickým uživatelským rozhraním (GUI) a počítačovou myší. Od 90. let, kdy přichází Bill Gates s operačním systémem Windows 3.0, se osobní počítače masivně rozšiřují do pracovišt a domácností. Dalším mezníkem pro počítačovou grafiku byl vývoj internetu. V roce 1969 byla sestavena první experimentální sít ARPANET a o čtyři roky později vyvstaly úvahy vedoucí k nynějšímu protokolu TCP/IP. V roce 1987 je do sítě připojeno stanic a vzniká pojem internet. Roku 1992je oficiálně připojenačeská republika a ČVUT vpraze. Zhruba o 2 roky později se internet komercializuje a tím dochází k masovému nárůstu

13 Kapitola 2. Vývoj před SVG 4 uživatelů. Po roce 2005 je zaznamenána miliarda uživatelů. Stále více se prosazuje on-line obsah i v oblasti kartografie. Vznikají nové grafické formáty zaměřené přímo pro internet. vývoj software & hardware Pythagorova věta (Pythagoras) geometrické základy (Euklides) matematické základy první použití perspektivního zobrazení (Fillipo Brunelleschi) počátky analytické geometrie (René Descartes) počátek děrných štítků (Bouchon, Falcon, Jacquard) vynález katodové trubice (Karl Ferdinand) maticový zápis (James J. Sylvester) vynález tranzistoru bézierova křivka (Pierre Bézier) první verze SVG 6. st. př.n.l. 3. st. př.n.l. 15. století 17. století 18. století 19. století 20. století 21. století Obrázek 2.1: Časová osa vybraných klíčových momentů 2.2 Vektorová a rastrová grafika Vektorová reprezentace Vektorová grafika má základy v analytické geometrii. Ukládají se parametry geometrických těles, jejich poloha, popř. výplň. Francouzský matematik a konstruktér Pierre Bézier popsal křivku pomocí čtyř bodů. Jedná se o krajní body a tzv. body kotevní a kontrolní viz. obr.č Krajními a kotevními body křivka prochází a pomocí kontrolních bodů (tečny křivky) lze určovat její zakřivení. Skládáním těchto křivek lze popsat libovolný zakřivený tvar. Složitější výkres je složen z primitivních tvarů tzv. objektů. Například jednoduchá kresba sněhuláka je popsána pomocí tří kružnic, kde jsou uloženy jen hodnoty poloměru a souřadnice středů kružnic. Je zjevné, že takto popsaná kresba nebude náročná na pamět počítače a datová velikost souboru bude minimální. Jelikož jsou data popsána matematicky, nedochází při zvětšení výkresu k poklesu kvality. Protože se jednotlivé kresby ukládají jako objekty (bod, úsečka, polygon, křivka atd.), mohou se jednoduše provádět modifikace (např. zvětšení poloměru kružnice, translace, atd.), aniž by to mělo vliv na ostatní objekty. Tato struktura je vhodná k uložení dat méně tvarově rozmanitých. Využívá se při tvorbě firemních log, schématických obrázků a diagramů, technických výkresů (CAD) a animací. Díky své malé datově objemové náročnosti je vektorová grafika vhodná pro internet, kde se stále více prosazuje. kotevní body koncový bod počáteční bod kontrolní body Obrázek 2.2: Popis bézierovy křivky

14 Kapitola 2. Vývoj před SVG Rastrová reprezentace Rastrový (často též bitmapový) způsob popisu obrazových informací ukládá informace o jednotlivých prvcích umístěných na mřížce. Mřížka (rastr) může být složena z různých tvarů (trojúhelník, obdélník, šestiúhelník), avšak nejčastěji je tvořena čtverci tzv. pixely. Každý prvek mřížky nese určitou hodnotu (nejčastěji se jedná o hodnotu barvy). Pamět ová zátěž bude logicky silně závislá na rozměru výsledného obrázku. Rastrový popis výše uvedené kresby sněhuláka bude tedy náročnější. Kružnice bude reprezentována vyplněnými pixely a jejich počet bude záležet na obrazovém rozlišení. Aby se kružnice jevila realisticky a nebyla kostrbatá, je nutné volit větší rozlišení, čímž ale dojde i ke zvětšení datové velikosti souboru na pamět ovém médiu. Fotografie jsou typickým představitelem rastrové grafiky, protože obsahují velký počet rozmanitých a tudíž těžko matematicky popsatelných tvarů. V tomto případě je vektorový model nevhodný. Také metoda sběru dat (osvícení CMOS čipu fotoaparátu) zaznamenává skutečnost do mřížky a nepopisuje ji matematicky. Nad bitmapovými obrázky lze s výhodou aplikovat spoustu filtrů a efektů Výhody a nevýhody Nelze obecně říci, jaký způsob je výhodnější. Vždy záleží na rozsahu a rozmanitosti kresby, zadanému účelu a způsobu sběru dat. Pro znázornění technických výkresů je vhodný vektorový model. Pro výkresy, které se mají blížit realitě je zase vhodnější rastrový model. S nadsázkou si lze přestavit, že Pablo Picasso by pro své kubistické malby zvolil vektorový formát a Claude Monet v období impresionismu by použil vhodnější rastrový formát. V oboru geodézie a kartografie jsou využívány oba typy dat. Např. produktem fotogrammetrie a dálkového průzkumu Země je rastrový obsah. Naopak grafické zpracování geodetického měření je vektorový výkres. Vizuální rozdíly obou způsobů jsou zobrazeny na obr. 2.3 r S(x,y) Obrázek 2.3: Znázornění odlišného způsobu záznamu obrazových informací 2.3 Vznik a vývoj grafických formátů Informace jsou na pamět ových mediích ukládána v bitech a tvoří posloupnost jedniček a nul. Formát souboru sděluje procesoru, jak danou posloupnost rozkódovat (čtení) nebo zakódovat (zápis). Pro reprezentaci grafických dat bylo vytvořeno mnoho formátů pro vektorová i rastrová data.

15 Kapitola 2. Vývoj před SVG Formáty vektorové grafiky Každý významnější výrobce softwaru pro zpracování vektorové grafiky si vytváří vlastní výměnný formát, který průběžně inovuje a doplňuje. Vznikají tak problémy se zpětnou kompatibilitou a nezřídka je tato skutečnost řešena vydáním nového formátu. Méně častým jevem je vzájemná kompatibilita mezi aplikacemi. Hlavně tvůrci proprietárního softwaru vyvíjejí a bedlivě si střeží vlastní uzavřený formát (tato práce pojednává o otevřeném formátu). Vektorové grafické formáty lze dle [Tiš07] rozdělit na tyto skupiny: Významnější souborové formáty určené pro 2D grafiku a CAD CDR je složitější proprietární formát vyvíjený společností Corel Corporation, je využívaný v softwaru CorelDRAW. Mezi jeho odvozeniny patří: CDX, CDT, CMX. Formát podporuje vícestránkový dokument. AI nativní formát aplikace Adobe Illustrator je velmi podobný formátu PDF. Podporuje vrstvy, ale nepodporuje vícestránkový dokument ani animace. DXF (Drawing exchange Format) je textový formát vyvinutý společností Auto- Desk. Tento formát podporuje většina CAD systémů. Jeho binární podoba má příponu DXB. DWG(DraWinG) je dalším CAD/CAM formátem společnosti AutoDesk. Umožňuje ukládat 2D i 3D data. DGN(DesiGN) je nativní formát CAD programu MicroStation od Bentley Systems. SHP (SHaPefile) je původní binární formát softwaru ESRI ArcMap. Popisuje geometrické prvky (point, line, polygon) a se soubory typu SHX a DBF tvoří geodatabázi. Jedná se o nejrozšířenější formát pro GIS aplikace. OCD je interní formát kartografického softwaru OCAD. Formáty určené pro tisk a metaformáty PS(PostScript) je jeden z výměnných tiskových formátů vyvinutý společností Adobe Systems (1985). Jde o popis dokumentu pomocí programovacího jazyka. EPS(Encapsulated PostScript) je odvozenina PS formátu určená pro popis obrázku. PDF (Portable Document Format), navržený společností Adobe je na platformě nezávislý výměnný formát založený na jazyce PostScript a v současné době velmi rozšířen. Formát je schopen nést i rastrová obrazová data a metadata aplikací, ve kterých byl vytvořen. Zejména produkty firmy Adobe jsou schopné si v tomto formátu uchovat i nastavení, vrstvy nebo objekty využitelné pro pozdější editaci. WMF, EMF(Windows MetaFile, Enhanced Windows MetaFile) je vyvíjený společností Microsoft pro operační systém MS Windows. Ukládá geometrické objekty i vybrané příkazy.

16 Kapitola 2. Vývoj před SVG 7 SWF (Shockwave Flash) je proprietární multimediální formát obsahující nejen vektorové prvky. Byl vyvíjen společností Macromedia (nyní Adobe Labs), která také vydává editor Adobe Flash. I přes svou nesvobodu je silně rozšířen na webovém prostředí a je konkurentem otevřeného formátu SVG. Grafické vektorové formáty založené na XML technologii SVG (Scalable Vector Language) je předmětem této práce. Bližší seznámení od kapitoly 3. W3C standardem se stal v roce VML (Vector Markup Language) je formát starší než SVG, který se ale příliš neprosadil. Jeho přípony jsou.htm nebo.html. W3C Standard v roce PGML (Precision Graphics Markup Language) je další předchůdce SVG v dnešní době již nevyužívaný. W3C Standardem se stal v roce Formáty rastrové grafiky Rastrové formáty se od sebe rozlišují použitými kompresními algoritmy (LZW, JPEG, RLE, Huffmanovo kódování). Nejběžnější rastrové formáty PNG (Portable Network Graphics) je nástupce GIFu. Používá bezztrátovou kompresi a jeho první verze vyšla v roce 1996 (Standard W3C). Jelikož podporuje transparentní pozadí je hojně používaný v internetovém prostředí. JPEG (Joint Photographic Experts Group) je ztrátový komprimační algoritmus a také formát souboru. Je vhodný k použití u obrázků, kde se nevyskytují ostré hrany (narozdíl od formátu PNG). Je klasickým výstupem digitálních fotoaparátů. BMP (Microsoft Windows Bitmap), jeho první verze byla představena v roce Obrázky jsou ukládány po jednotlivých pixelech a proto je souborová velikost značně větší než u předchozích formátů. TIFF(Tag Image File Format) používá libovolnou dostupnou kompresi a je schopen ukládat vícestránkové dokumenty. Vznikl jako vstupní formát pro scannery a faxové přístroje. Jeho varianta GeoTIFF umožňuje nosit také prostorová data. GIF (Graphics Interchange Format) využívá bezztrátovou kompresi LZW84. Kvůli tomuto komprimačnímu algoritmu, který byl patentově chráněn, je nahrazen formátem PNG. Je ovšem schopen animace, proto byl dříve hojně využíván na internetu v reklamních bannerech. Formáty rastrových editorů PSD je nativní formát aplikace Adobe Photoshop. Je schopen ukládat metadata jako vrstvy, kanály, cesty, nastavení průhlednosti atd. XCF je původní formát freewarového programu GIMP (GNU Image Manipulation Program). Uchovává podobné informace jako předchozí PSD.

17 Kapitola 2. Vývoj před SVG 8 Obrázek 2.4: Ikony vybraných grafických formátů a editorů 2.4 Úvod do XML Při vývoji výpočetní technologie vyvstal problém jak stroji sdělit význam jednotlivých částí textu a jak je v textu označovat. Za analogovou formu lze považovat ruční vpisování poznámek mezi autorův text třeba pro potřeby formátování obsahu pro tisk. Právě zde byl inspirován vývoj tzv. značkovacích jazyků. Obsah dokumentu tím získal hierarchickou strukturu a mohl být použit k více účelům. Také mohl být jednodušeji transformován pro jiná zařízení a stával se tedy kompatibilním prostředkem mezi systémy. Jelikož je předmětem této práce formát SVG, který je odvozen z jazyka XML s pevným DTD, budou v této kapitole popsány základní principy a syntaxe jazyka XML. IBM GML lze považovat za první značkovací jazyk. Vytvořen byl v 60-tých letech minulého století v IBM laboratoří. Za jeho vývojem stáli pánové Charles Goldfarb, Edward Mosher a Raymond Lorie 1. Výsledný dokument byl ASCII text s hierarchickým popisem obsahu. Příklad jeho zápisu je na ukázce č :h1.kapitola 1: Uvod :p.znacka uvozujici odstavec :oil :li.prvni polozka seznamu :li.druha polozka seznamu :eol. :p.nazvy tagu jsou dodnes vyuzivany. Obrázek 2.5: Ukázka struktury dokumentu IBM GML Dalším produktem založeným na GML je značkovací jazyk SGML (Standard Generalized Markup Language) vyvinutý jako univerzální jazyk pro výměnu informací mezi počítači, který umožňoval definici vlastních značek. Byl přijat jako ISO norma(8879) v roce Instrukce pro označení obsahu jsou vloženy mezi tzv. řídící znaky (ostré závorky <,> ). Poprvé byl použit DTD (Document Type Definition), kde jsou uvedeny definicedostupnýchelementů (značek).jelikožsejednáobezkontextový jazyk 2,jednotlivé elementy se nemohou překrývat, ale mohou se vnořovat. Rozšíření tohoto jazyka pomohlo americké ministerstvo obrany, které požadovalo od dodavatelů dokumentaci právě v tomto formátu [Kos00]. Jazyk SGML byl příliš komplexní (umožňoval nejen definici vlastních značek, ale i určení oddělovačů těchto značek) a to ho inhibovalo v praktickém využití. 1 V souvislosti s GML je zajímavá zkratka utvořená z počátečních písmen příjmení autorů. 2 Formální jazyk využívaný především pro programování. Umožňuje sjednocení, substituci, iteraci, morfismus, ale ne průnik ani rozdíl.

18 Kapitola 2. Vývoj před SVG 9 Jako jedna z nejznámějších odvozenin je značkovací jazyk HTML (HyperText Markup Language) dodnes využívaný jako nositel obsahu pro webové prostředí. HTML má pevně definované DTD, které bylo s každou novou verzí mírně odlišné. Tato skutečnost vedla k tomu, že se potenciál HTML vyčerpal. XML (Extensible Markup Language) je rozšiřitelný značkovací jazyk, který si jako podmnožina jazyka SGML zachovává definici vlastních DTD, ale oddělovače znaků a speciální znaky jsou pevně určené. Také syntaxe jazyka musí dodržovat přísnější pravidla nežjazyksgml.verzexml1.0byladokončenavroce1998anyníjevydánajejí5.revize. Verze XML 1.1 byla představena v roce 2006 a nyní je ve druhé revizi. Obě verze se mezi sebou mírně liší v požadavcích na použité znaky v názvech elementů a atributů. Verze 1.0 dovoluje použití znaků obsažených v Unicode 2.0. Formát XML by měl být nositelem informací, tedy oddělených od prvků určujících vzhled výsledného dokumentu. čistých K tomu účelu jsou určeny stylové jazyky viz. kapitola 4. Asi neznámější z nich je CSS (Cascade Style Sheet, kaskádové styly), které definují vzhled webových stránek a jsou také využívány u formátu SVG. Dalším, avšak složitějším jazykem, je XSL (extensible Style Language), který se využívá při takzvaných XSL transformacích (XSLT) pro úpravu a transformace dokumentu. XSLT bude také předmětem této práce v podkapitole 4.2. Jak již bylo řečeno výše, formát XML striktně dodržuje pravidla zápisu. Pro kontrolu slouží program nazývaný parser. Tento program kontroluje správnost dokumentu a odhalí chyby, které by mohly být příčinou problémů. Implicitně ho obsahují dnešní internetové prohlížeče Syntaxe XML Pro lepší orientaci v kódu SVG je vhodné znát XML syntaxi a pravidla jeho zápisu, která musí být narozdíl od HTML striktně dodržována. XML dokument je sestaven z objektů nazývaných elementy. Element je nositelem samotné informace i jejího označení. Každý element se skládá z tagů, které jsou uzavřeny do ostrých závorek (tj. mezi znaky < a > ). Celý element se skládá z počátečního tagu, obsahu elementu a koncového tagu, který je uvozen znakem / (pro odlišení od počátečního). Jednotlivé části nejjednoduššího XML dokumentu, který obsahuje pouze jeden element, jsou popsány na obr Často XML element obsah elementu < titul > SVG a jeho využití v kartografii </ titul > počáteční tag řídící znak ukončovací znak koncového tagu název tagu Obrázek 2.6: Popis nejjednoduššího XML dokumentu nastane situace, kdy element nenese žádný obsah, ale jeho výskyt může mít vliv třeba na formátování. Způsoby, jak takový element napsat jsou tyto: <titul> </titul> - prosté vynechání obsahu je v souladu s pravidly <br/> - používá se v XHTML pro ukončení řádky (break line)

19 Kapitola 2. Vývoj před SVG 10 <text kodovani="utf-8"/> - prázdný element, obsahující pouze atribut, se také často využívá V poslední ukázce se vyskytuje atribut, který se zapisuje do počátečního tagu. Je to nositel informace o daném tagu. Každý atribut se skládá z názvu a hodnoty, která je uzavřena do uvozovek. V ukázce 2.7 jsou hodnoty souřadnic bodu v souřadnicovém systému S-JTSK. Zvolený souřadnicový systém i číslo bodu jsou ukládány jako atributy. Způsob zápisu komentáře: <!-- text komentáře je parserem ignorován -->. <bod cislo="4001"> <souradnice system="epsg:5221"> , </souradnice> </bod> Obrázek 2.7: XML dokument popisující geobod ATRIBUT jazyk ATRIBUT ID ELEMENT bod kořenový element předek ELEMENT popis ELEMENT souradnice sourozenec ATRIBUT system potomek ELEMENT odstavec <bod ID=4001> <souradnice system= EPSG:9221 > , </souradnice> <popis jazyk= cz > <odstavec> Makovice kostela... </odstavec> </popis> </bod> Obrázek 2.8: Stromová struktura XML elementu XML dialekty JazykůodvozenýchzXMLjeopravdumnoho 3,zdebudouuvedenytynejvyužívanější z nich a ty, které mají něco společného s oborem geodézie a kartografie. XHTML (XML HyperText Markup Language) Značkovací jazyk nahrazující HTML (SGML) je postaven na XML základech. Je přísnější na syntaxi a umožňuje definici vlastních sad značek. Jeho použití se doporučuje společně s CSS (Cascade Style Sheet). DocBook Odvozenina XML určená pro psaní nejen technické dokumentace. Používá se také 3

20 Kapitola 2. Vývoj před SVG 11 pro psaní knih, prezentací, článků atd. Obsah lze snadno (podle šablon) transformovat pro různé účely použití. MathML (Mathematical Markup Language) Matematický značkovací jazyk popisuje matematické vztahy a vzorečky. Je také uložen logický smysl výrazu. MathML podporují kancelářské balíky MS Office, OpenOffice, matematický software Mathematica a webové prohlížeče. SVG (Scalable Vector Graphics) Škálovatelný vektorový formát určený nejen pro internet. O jeho výhodách, způsobech použití a praktických ukázkách pojednává kapitola 3. KML (Keyhole Markup Language) FormátKML 4 jestandardem OpenGeospatialConsortium (OGC 5 )anositelem geografických dat. Využívají ji Google aplikace(earth, Maps, SketchUp). Díky standardizaci se využívá i v GIS aplikacích. Souřadnice jsou v systému WGS-84 a volitelná výška je v systému EGM96. GML (Geographic Markup Language) Formát ukládá geografické prvky jako geometrii(point, LineString, Polygon), použitý referenční systém, topologii, čas, použité jednotky měření, observace atd. Formát je také vyvíjen a udržován konsorciem OGC. GeoRSS Geografický formát určený pro RSS čtečky, tzv. Web feed služby. Nové zprávy mohou tak nést i geografickou lokalizaci. GeoRSS je také projektem organizace OGC. GPX (GPS exchange Format) Do tohoto formátu jsou ukládány data některých GPS přijímačů(garmin) a popisují trasy XML přidružené technologie XML dokumenty mohou být mezi sebou provázány použitím technologie odkazů. Jazyky XPath, XPointer a XLink nabízejí větší možnosti adresování než příkaz <a href="http://svg.filipzava.cz" > SVG </a> využívaný v HTML. Tyto jazyky také definuje a standardizuje konzorcium W3C. Aplikace, která bude shrnujícím výsledkem této práce, bude využívat i tyto moduly jazyka XML. Více o jazyku XPath v XLink XPointer XPath XML Path Language se používá pro prohledávání XML dokumentu, který je reprezentován stromovou hierarchií. Jednotlivé elementy tvoří uzly, po kterých je snadné se s XPath pohybovat. Používají se pojmy jako předek a potomek

21 Kapitola 3. Formát SVG 12 Kapitola 3 Formát SVG 3.1 Verze Vektorový formát SVG je vyvíjen od roku Už od prvopočátku byl koncipován, aby se stal internetovým standardem. Ve vývojovém týmu zasedali zástupci významných firem (Adobe, Corel, Macromedia, Sun, Microsoft, Hewlett-Packard, Apple, IBM). Jeden z rozhodných okamžiků nastal v září 2001, kdy verze SVG 1.0 získala doporučení od konsorcia W3 (předstupeň standardizace). Standardizován byl formát SVG 1.0 v dubnu O několik měsíců později (leden 2001), vyšla verze 1.1, která bere v potaz expanzi internetu na rozvíjející se mobilní zařízení. Pro vzájemnou kompatibilitu mezi těmito zařízeními bylo SVG rozvětveno na formát pro mobilní zařízení SVGB (SVG Basic) a odvozeninu SVGT (SVG Tiny) pro mobilní telefony (nezahrnuje průhlednost, CSS styly nebo gradient). V době psaní této publikace se verze nacházela ve stádiu SVG 1.2 a je očekáváno vypuštění SVG 2.0. V dnešní době nabírají na trhu svůj podíl tablety, které svým dotykovým displayem umožňují přirozenější ovládání aplikací, tedy i využití interaktivity SVG. V těchto zařízení je většinou zabudována podpora formátu SVG Full [Eis02]. Obrázek 3.1: Některá z oficiálních log formátu SVG 3.2 Kompatibilita V počátečních letech byl SVG formát podporován významnou společností Adobe, která se nejspíš díky tomuto formátu chtěla stát konkurentem flash formátu od Macromedia. Pro zobrazování SVG v prohlížečích, které v té době neměly nativní podporu tohoto formátu, byl využíván plugin Adobe SVG Viewer. Jeho vývoj byl však ukončen v roce 2009 (vzrůstající nativní podpora prohlížečů). Mozilla Firefox zavedla plnou podporu SVG 1.1 ve svém jádru Gecko v roce Opera má plnou podporu SVG Tiny 1.1 od verze 8. Prohlížeče založené na WebKit

22 Kapitola 3. Formát SVG 13 (Google Chrome, Apple Safari) částečně podporují SVG 1.1 od roku Zatím celosvětově nejvíce rozšířený prohlížeč Internet Explorer od Microsoftu zavedl nativní podporu teprve v roce 2011 ve verzi IE9. Safari Opera 2.7% 4.6% Ostatní prohlížeče 6.2% Google Chrome Mozilla Firefox 13.9% 29.0% 43.6% Internet Explorer Obrázek 3.2: Podíl používaných internetových prohlížečů ve světě v lednu Hlavička SVG dokumentu Tak jako správně formovaný XML dokument by i SVG obrázek měl obsahovat hlavičku. V této části jsou uvedeny povinné prvky jako (procesní instrukce, definice typu dokumentu) a kořenový element svg. procesní instrukce společné pro všechny xml dokumenty definice typu dokumentu 1.interní, 2. externí zdroj kořenový element, uvedená verze SVG a zdroj jmenného prostoru, všechny ostatní elementy musí být mezi těmito tagy <?xml version="1.0" encoding="utf-8"?> <!DOCTYPE svg PUBLIC "-//W3C//DTD SVG 1.1//EN" "http://www.w3.org/graphics/svg/1.1/dtd/svg11.dtd"> <svg version="1.1" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"> </svg>... obsah... Je vhodné použít i nepovinné elementy pro označení obsahu, tzv. metadat (viz. 3.11) informujících o autorovi, formátu a zdroji dat. O zápisu dalších elementů ve vztahu ke kartografii je pojednáno v Element defs Do elementu defs lze zapsat části kódu, které mohou být v dokumentu několikrát použity. Jedná se zejména o definování barev, barevných přechodů, vzorů atd. Tímto způsobem lze také předávat část kódu. Tato skutečnost se hodí také u rozmíst ování kartografických značek, kdy samotný kód je uveden pouze jednou a následně se jen umíst uje na zadané souřadnice. To vede k úspoře datového objemu dokumentu a přispívá k přehlednosti kódu.

23 Kapitola 3. Formát SVG 14 atribut id Pro označení objektu slouží atribut id, jehož hodnota by v dokumentu měla být unikátní, aby nedošlo ke kolizi. Podle tohoto označení lze prvek kdykoliv zavolat a inicializovat jeho vykreslení. Identifikátor lze zapsat ke každému elementu geometrických tvarů, textové složce nebo rastrovému obrázku. element use Pro vykreslení symbolu v určité části dokumentu je použit element use s atributy v podobě souřadnic (x,y) a odkazu k symbolu xlink:href, jehož hodnota je id symbolu uvozené znakem #. <defs> <path id="trojuhelnik" stroke="blue" fill="red" d="m-10,10 L0,-10 L10,10 L-10,10" /> </defs>... <use x="40" y="40" xlink:href="#trojuhelnik" /> element symbol Mezi tagy s názvem symbol se zapisuje kód objektů určených pro vícenásobné použití. Lze zapsat libovolný element geometrických tvarů a textu. Ke každému symbolu je nutné také přidat atribut id, který vede k jednoznačné identifikaci symbolu. Atribut overflow (nastavený na visible) zajišt uje vykreslení celého prvku. Objekt je zapsán relativními souřadnicemi, proto je vhodné těžiště objektu umístit na počátek soustavy souřadnic. Tímto způsobem lze vytvářet a používat kartografické značky. Podobného výsledku lze dosáhnout použitím identifikátoru pro skupinu : <g id="znacka" >... obsah značky... </g> <defs> <symbol id= znacka overflow= visible > <rect x="-20" y="-20" width="40" height="40" r="20" fill="#a2dff4" stroke="black" stroke-width="2" rx="5"/> </symbol> </defs>... <use x="40" y="40" xlink:href="#znacka" /> T[0,0] element marker Pro tvary elementů line, polyline, polygon a path je k dispozici nastavení počáteční, střední nebo koncové značky pomocí elementu marker. Typické použití je znázornění směru šipkou. Atributy, které lze využít pro formátování jsou: - id - identifikátor, povinný parametr - refx, refy - souřadnice referenčního bodu - markerunits - definice souřadnicového systému hodnoty: strokewidth, user- SpaceOnUse - markerwidth, markerheight - velikost značky v závislosti na SS

24 Kapitola 3. Formát SVG 15 - orient- nastavení orientace značek, hodnota auto natočí značku automaticky dle tečny ke zvolenému bodu, lze také zadat úhel pootočení <defs> <marker id="sipka" refx="0" refy="0" markerunits="strokewidth" orient="auto" overflow="visible"> <polygon points="-5,-5-5,5 5,0-5,-5" fill="green" /> </marker> <marker id="bod" refx="0" refy="0" markerunits="strokewidth" overflow="visible"/> <circle cx="0" cy="0" r="2" /> </marker> </defs>... <path d="m20,70 L50,20 80,60 150,30 180,40" stroke="green" marker-end="url(#sipka)" marker-mid="url(#bod)" /> Obsah tohoto elementu tvoří samotný objekt určený k vykreslení. Pro použití značky slouží atributy: - marker-start počáteční značka - marker-mid značka lomových bodů - marker-end značka koncového bodu Hodnota je odkaz na danou značku ve tvaru "url(#adresa)" Barevné přechody Plynulý přestup jedné barvy do druhé se nazývá barevný přechod (gradient). SVG nemá žádný gradient nastavený a uživatel si musí definovat vlastní. Samotná definice je umístěna do hlavičky dokumentu v elementu defs. Existují dva druhy barevných přechodů: lineární a radiální přechod. element lineargradient Přechod je nutné pojmenovat atributem id. Následují atributy x1,y1,x2,y2 udávají (v procentech) směr přímky, podle které je barevný přechod veden. Obsahem elementu lineargradient jsou barevné body <stop>, které mají nastaven odstup (offset), barvu v atributu (style) hodnotou (stop-color) nebo neprůhlednost (stop-opacity).

25 Kapitola 3. Formát SVG 16 <defs> <lineargradient id="modro_cervena" x1="0%" y1="0%" x2="100%" y2="0%"> <stop offset="0%" style="stop-color:blue; stop-opacity:1"/> <stop offset="100%" style="stop-color:red; stop-opacity:1"/> </lineargradient> </defs>... <rect width="400" height="50" r="20" fill="url(#modro_cervena)"/> 0% 100% element radialgradient Podobné atributy jako lineární přechod má i element radialgradient. Je ale nastaven atributy cx,cy (souřadnice středu) a fx,fy, které po osách posunují barevné body. <defs> <radialgradient id="modro_cervena" cx="50%" cy="50%" r="50%" fx="50%" fy="50%"> <stop offset="0%" style="stop-color:blue; stop-opacity:1"/> <stop offset="100%" style="stop-color:red; stop-opacity:1"/> </radialgradient> </defs>... <rect width="200" height="200" fill="url(#modro_cervena)"/> 100% 0% 100% 0% C f y C f y =100% 0% f x 100% 100% 0% f x =0% Barevné přechody lze použít jako barvu výplně (fill), barvu tahu (stroke) nebo barvu textu. Na definovaný gradient je odkázáno použitím jeho identifikátoru: fill="url(#prechod)"; Mezi další prvky, které se zapisují do hlavičky defs patří typografické definice. Tyto prvky nejsou v kartografii příliš používané, proto také nebudou podrobněji zmiňovány. 3.4 SVG elementy základních geometrických prvků Jako u většiny formátů a editorů vektorové grafiky je výsledný obrázek složen ze základních prvků jako jsou obdélníky, kružnice, křivky nebo úsečky. Tyto prvky jsou matematicky popsány dle parametrů nutných k jejich sestrojení. V následujících podkapitolách jsou popsány tzv. SVG primitiva. Je také uvedena jejich kartografická hodnota (způsob jejich využití pro zákres map). Stylová složka (barva a tloušt ka čáry, barva výplně atd.) je řešena v kapitole 4.

26 Kapitola 3. Formát SVG Element line (úsečka) <line x1="10" y1="10" x2="70" y2 ="30"/> [0;0] p 1 [10;10] p 2 [70;30] y x Jeden z nejjednodušších tvarů je úsečka. Je popsána pouze počátečním (x1,y1) a koncovým bodem (x2,y2). V kartografii tento tvar sám o sobě nenachází velkého uplatnění, je ale využíván jako základní prvek křivek, kde tvoří spojnici mezi lomovými body. Prvek je často zastupován elementem path Element rectangle (obdélník) <rectangle x="20" y="10" width="30" height="20"/> [0;0] y [20;10] p width = 30 height Element circle (kružnice) = 20 x Obdélník je tvořen elementem rectangle. Pro sestrojení jsou udány souřadnice severozápadního rohu (x,y) a šířka s výškou tělesa (width,height). V mapě může být tento prvek použit u zákresu budov obdélníkového tvaru. Ve většině případech by však musel být pootočen. V aplikaci tvoří tabulky. <circle cx="30" cy="20" r="10" /> [0;0] y c [30;20] r=10 x Další lehce popsatelný tvar je kružnice. Mezi její parametry patří souřadnice středu (cx,cy) a poloměr (r). V kartografii se využívá nejspíše jako kruh (s vyplněním) při značení bodových prvků (např. bodová vrstva obcí). K tomuto účelu je také element použit v aplikaci Element ellipse (elipsa) <ellipse cx="30" cy="20" rx="20" ry="10" /> [0;0] y c [30;20] r x = 20 r y = 10 x Podobný element jako předcházející kružnice je ellipse. Je zřejmé, že kružnice je zvláštní případ elipsy (stejné poloosy). V mapě může být použit k podobným účelům jako kruh. Oproti circle je přidán attribut (rx,ry), což jsou délky poloos. Tento element se v aplikaci nenalézá.

27 Kapitola 3. Formát SVG Element polyline (lomená čára) <polyline points=" 0,0 20,10 30,20 50,10 60,30" /> [0;0] p 1 y p 2 [20;10] p 3 [30;20] p 4[50;10] p 5 [60;30] x Lomená čára je složena z úseček a je popsána pomocí lomových bodů v atributu points. Formát zápisu obsahuje vždy páry souřadnic (x, y) oddělených čárkou. V kartografii může být využit ke znázornění linií jako jsou komunikace, vodní toky, železnice atd. V aplikaci je tento prvek použit u liniových prvků Element polygon (mnohoúhelník) <polygon points="30,0 50,10 30,15 20,30 20,10" /> [0;0] y p 5 p 4 p 1 p 3 p 2 x Jedním z prvků pro vykreslování mnohoúhelníků je element polygon. Je reprezentován posloupností párů souřadnic, stejně jako element polyline v atributu points. Tento objekt je vhodný pro areálové (plošné) značky, jako lesy, vodní plochy, budovy atd. 3.5 Element path (křivka) Trochu složitějším a zároveň obecnějším popisem geometrického prvku je křivka (path). Pomocí tohoto elementu je možné popsat výše uvedené tvary, ovšem ve složitější a datově objemnější formě. Tento prvek využívá tvz. virtuálního pera, které se řídí příkazy uvedenými v atributu s názvem d (data). Za příkazy následují páry souřadnic pro udání pozice. Pokud je příkaz velkým písmenem, udává absolutní souřadnice, pokud je zapsán malým písmenem, souřadnice jsou chápány jako relativní (přírůstky k předchozímu bodu). Dostupné příkazy pro element path: M (move) - virtuální pero je přesunuto na danou pozici, aniž by byla kreslena čára L (line) - z předchozího bodu je vedena úsečka na souřadnice uvedené za tímto příkazem <path d="m10,10 L90,40" /> <path d="m30,0 l20,10 L30,15 l-10,15 L20,10 Z" /> [0;0] x [0;0] p 1 x p 1 [10;10] p 5 p 2 p 2 [90;40] p 3 y y p 4 Obrázek 3.3: Element path a příkazy M, L pro vykreslování úseček

28 Kapitola 3. Formát SVG 19 Jak lze odvodit z obrázku, tímto způsobem lze nahradit elementy line, polyline, rectangle, polygon, circle a ellipse, (kresba mapy by šla provést za použití pouze toho typu elementu, ovšem datová objemová náročnost a přehlednost by značně utrpěla). Na obrázku vpravo jsou použity absolutní i relativní souřadnice. H (horizontal line) - vodorovná čára, není zadávána y-ová souřadnice V (vertical line)- svislá čára, není zadávána x-ová souřadnice, zápis tvaru obdélníku či čtverce je tímto způsobem sice kratší, ale méně přehledný pro editaci Zápis absolutními souřadnicemi: [0;0] x <path d="m20,10 H50 V30 H20 V10" /> [20;10] [50;10] Analogický zápis s relativními souřadnicemi: <path d="m20,10 h30 v20 h-30 v-20" /> y [20;30] [50;30] Obrázek 3.4: Element path a příkazy H, V pro vodorovné a svislé úsečky C (curve) - nástroj pro vykreslování kubické Bézierovy křivky S (smooth curve) - nástroj pro vykreslování kubické Bézierovy křivky s hladkým napojením, tento typ elementu path je vhodný pro vykreslení zaoblených spojitých <path d="m20,30 C10,20 40,20 30,30" /> [0;0] x <path d="m2 0,30 C10,20 40,20 30,30 S50,40 40,30" /> [0;0] x [10;20] [40;20] [10;20] [40;20] [20;30] [30;30] [20;30] [30;30] [40;30] y y [50;40] Obrázek 3.5: Element path a příkazy C,S pro kubickou Bézierovu křivku křivek, parabol a hyperbol, využívá kotevní body a určení tečen řídícími body, složitější tvary jsou utvořeny spojením více kubických Bézierových křivek formou hladkého napojování Q (quadratic Béziere curve) - sestrojení kvadratické Bézierovy křivky T (smooth quadratic Béziere curve) - sestrojení kvadratické Bézierovy křivky s hladkým napojením, kvadratické Bézierovy křivky nejsou ve vektorových editorech běžně využívány, pro uspokojivou aproximaci vyhovují kubické Béz. křivky

29 Kapitola 3. Formát SVG 20 <path d="m10,10 A30,20 0 0,0 50,40 Z" /> [0;0] x [10;10] 20 A 30, 20 0 hlavní polosa vedlejší polosa rotace (stupně) 30 0, 0 kratší/delší výseč (0/1) orientace výseče (0/1) y [50;40] 50, 40 x - koncový bod y - koncový bod Obrázek 3.6: Element path a příkaz arc pro eliptickou výseč A (elliptical arc) - eliptický oblouk, prvek má sice složitější zápis, ale mohl by být využíván pro tvorbu diagramů Z (close path) - příkaz pro označení konce křivky 3.6 Textové řetězce Jedním ze stěžejních prvků vektorových grafických formátů je možnost implementace textových řetězců. Ani formát SVG nezůstává v tomto ohledu pozadu a umožňuje široké možnosti nastavení jeho vykreslení. Také v oboru kartografie je tento prvek hojně používán zejména v popiscích ulic, místních názvů atd. Zde nachází uplatnění vedení textu po křivce Element text x,y- souřadnice bodu, na který je umístěné počáteční účaří textu, přidáním atributů dx, dy lze tato pozice ještě doladit font-size - velikost písma dle jednotek uvedených v 3.8 font-family - rodina písem (serif, sans-serif, cursive, monospace atd.) font-style - styl písma (normal, italic, oblique) font-variant - kapitálky (normal, small-caps) font-weight - nastavení tučnosti písma (normal, bold, [ ]) font-stretch - vodorovné roztažení písma letter-spacing, kerning - nastavení mezery mezi písmeny word-spacing - mezery mezi slovy text-decoration - dekorace textu (none, underline, overline, line-through, blink)

30 Kapitola 3. Formát SVG 21 rotate - otočení každého písmene o zadaný úhel ve stupních textlength - šířka, na kterou má text roztáhnout lengthadjust - způsob jakým má text vyplnit zadanou šířku (spacing, spacingandglyphs) font-family Lorem ipsum Lorem ipsum Lorem ipsum Lorem ipsum letter-spacing Lorem ipsum L o r e m i p s u m L o r e m i p s u m text-decoration Lorem ipsum Lorem ipsum Lorem ipsum Lorem ipsum rotate L orem i psum text-stretch Lorem ipsum Lorem ipsum font-variant Lorem ipsum L o r e m i p s u m LOREM IPSUM font-size Lorem ipsum Lorem ipsum Lorem ipsum text-length Lorem ipsum font-style Lorem ipsum Lorem ipsum Lorem ipsum font-weight Lorem ipsum Lorem ipsum Lorem ipsum Lorem ipsum Obrázek 3.7: Přehled základních atributů pro práci s textem Element tspan Uvnitř elementu text lze použít prvek tspan pro jemnější přizpůsobení částí textu. S výhodou lze také využít relativních souřadnic. K dispozici jsou stejné atributy jako u elementu text. <text font-weight="bold" font-size="30" fill="black"> Lorem ipsum no laoreet nostrum eum. <tspan dy="15" fill="red"> Etiam euismod efficiantur id sed. </tspan> <tspan dy="40" dx="-800" font-style="italic">ius ea intellegat mnesarchum.</tspan> <tspan dy="30" rotate="10" fill="none" stroke="blue"> Ea dicta legimus pri, mea fabellas assentior curo.</tspan> </text>

31 Kapitola 3. Formát SVG Element textpath V kartografii užívaný způsob psaní textu podél křivky lze v SVG zapsat elementem textpath. Křivka, která nahrazuje účaří písma, je definována v hlavičce dokumentu v části defs. Zmíněná křivka musí také obsahovat identifikátor, dle kterého je jednoznačně určena. Část textpath musí být umístěna mezi tagy <text>,</text>, kde bývá nastaveno formátování textu. Element textpath může obsahovat atributy: - xlink:href(#id) - povinný atribut, adresa křivky - startoffset - odsazení začátku textu od začátku křivky <defs> <path id="tah" d="m40,70 C0,110 40,150 70,80 S250,20 300,80"/> </defs> <text fill="black" font-family="cursive"> <textpath xlink:href="#tah"> Text vedený po křivce využitelný pro popis linií. </textpath> </text> Te x t vedený po křivce využitelný pro popis linií. 3.7 Instrukce pro vykreslování Pro správné vykreslení nestačí pouze uvést geometrickou podstatu objektů, ale sdělit parseru, jakým způsobem se má prvek vykreslit (viditelnost čar polygonů). Lze také nastavovat pravidla napojování hran Vlastnosti atributu stroke Vlastnosti tahu se vztahují ke všem elementům uvedených v 3.4. Tedy jak k plošným objektům, tak i k liniím a textům. stroke Samotný atribut stroke slouží k určení barvy tahu. Jeho hodnoty mohou nabývat barev dle stroke-width Tento atribut nastavuje tloušt ku čáry. Hodnotou je číslo s jednotkou uvedenou na obr Pokud je tloušt ka čáry neudána, je použita implicitní hodnota (1px). Je to často využívaný atribut. Může být dynamicky nastavován v závislosti k měřítku. V kartografickém zobrazení je takto nastavena tloušt ka linií (znázorňující jejich kvalitu). 1px 2px 3px 4px 5px 6px

32 Kapitola 3. Formát SVG 23 stroke-linecap Tento typ určuje jakým způsobem má být tah ukončen. Hodnoty nabývají tvarů: butt, round, square. butt round square stroke-linejoin Pro určení tvaru napojení jsou k dispozici tyto hodnoty: miter, round, bevel. Při zobrazování v mapě lze použít různé hodnoty, v závislosti na zobrazovaném prvku. Například pro vykreslení vodních toků je vhodné použít hodnotu round, ale pro vyobrazení průběhu hranic hodnoty miter. miter round bevel stroke-miterlimit Nastavení lze provést jen pro objekty s stroke-linejoin="miter". špičatosti Hodnota je zadána číslem. V kartografii není zobrazování ostrého napojování žádoucí a u prvků s vysokou fraktální dimenzí by mělo rušivý efekt stroke-dasharray Pro vykreslení přerušované čáry je využíván atribut stroke-dasharray určující vzdálenost jednotlivých čar a mezer. Do hodnot lze zapsat vektor libovolné velikosti, podle kterého se kreslí čáry nebo prázdné mezery. Tento způsob lze využít v kartografii při zákresu osy železnice stroke-dasharray= stroke-dasharray= stroke-dashoffset Tato část určuje, v jakém bodu se má začít s vykreslováním stroke-dashoffset= stroke-opacity Neprůhlednost tahu je zadána číslem v intervalu < 0,1 >

33 Kapitola 3. Formát SVG Vlastnosti atributu fill fill Barva výplně je nastavena v tomto atributu. fill-rule Pravidlo výplně nabývá hodnot: nonzero, evenodd nonzero evenodd fill-opacity Nastavení neprůhlednosti je nastaveno hodnotami v intervalu < 0, 1 > Atributy opacity,display,visibility opacity Nastavení neprůhlednosti celého objektu nebo skupiny objektů včetně tahu, výplně a textu je možné nastavit atributem stroke, jehož hodnoty jsou z intervalu < 0, 1 >. Pro odlišení neprůhlednosti tahu nebo výplně lze samostatně nastavit stroke-opacity či fill-opacity display inline, block, list-item, run-in, compact, marker, table, inline-table, table-row-group, table-header-group, table-footer-group, table-row, table-column-group, tabel-column, table-cell, table-caption, none Objekty mohou být také vyjmuty ze zobrazovaní (hodnota none ), i když se v dokumentu vyskytují. Této skutečnosti lze využít při vypínání vrstev. Stejného efektu lze dosáhnout nastavením atributu opacity na hodnotu 1, avšak pokud je pro tento objekt nastavena interaktivita, zůstává na rozdíl od atributu display="none" zachována. visibility visible,hidden,collaspse Barevné modely Způsobů jak do atributů fill, stroke a podobných zapsat určitou barvu je několik. Liší se použitým barevným modelem a zápisem. Kromě běžně známých barev obsahuje i ty méně známé.

34 Kapitola 3. Formát SVG 25 Color names jsou barvy pojmenovány anglickými názvy. Je to nejsnadnější a člověku nejsrozumitelnější forma zápisu. Příklad použití pro výplň lososovou barvou: fill="salmon". aquamarine coral lightskyblue gold mistyrose limegreen indianred moccasin RBG je nejpoužívanější barevný model, kde výsledná barva vznikne aditivním míšením tří barevných složek (červená, zelená, modrá). Tento model je používaný v monitorech a projektorech. Hodnota R,G,B kanálů je zapsaná 8-bitovými celými čísly v intervalu < 0,255 >. Hodnoty lze odečíst na barevné krychli. Zápis je proveden jako RGB() funkce se třemi číselnými hodnotami: fill="rgb(240,32,12)". Možný je také hexadecimální zápis (HEX), sestavený ze tří dvojic alfanumerických znaků uvozených znakem # (fill="#f0200c"). rgb(255,255,255) rgb(0,0,0) rgb(255,0,0) rgb(0,0,255) rgb(0,255,0) rgb(255,255,0) rgb(255,0,255) rgb(0,255,255) RGBa má obdobný zápis jako předchozí RGB model, kde čtvrtý parametr nastavuje alpha kanál (neprůhlednost). Příklad použití: fill="rgba(255,0,255,0.4)", kde α-kanál je reprezentován hodnotou typu float v intervalu < 0,1 >. HSL(Hue Saturation Lightness) určuje barvu dle barevného kruhu, sytosti a odstínu. - Hue je úhel (ve stupních) na barevném kruhu. < 0,360 > [ve stupních] - Saturation (sytost) barev je nastavena procenty. (100% - nejsytější barvy) - Lightness (světlost) je udána také procenty. (100% odpovídá bílé barvě, 0% černé barvě) Tohoto modelu lze využít při tvorbě kartogramu, kdy světlost barvy (lightness) území je nastavena dle hodnot z tabulky. V době psaní práce tento model bohužel ještě nepodporovaly všechny prohlížeče. Příklad zápisu: fill="hsl(130,80%,30%)". HSLa je obdoba modelu HSL, kde je jako čtvrtý parametr hodnota α-kanálu. 0 HSL(90,100%,70%) HSL(300,70%,50%) HSL(210,60%,80%) HSL(350,70%,90%) HSL(50,100%,90%) 180 HSLa(300,70%,50%,0.7) HSLa(350,70%,90%,0.4)

35 Kapitola 3. Formát SVG Souřadnicový systém a jeho transformace Scalable Vector Graphics česky znamená škálovatelná vektorová grafika a proto také formát SVG nabízí různé typy transformací. K jejich popisu se bude vhodné nejprve seznámit se souřadnicovým systémem, jak ho chápe SVG. V závislosti se zažitými konvencemi v počítačové grafice a zobrazovacích zařízeních byl zvolen souřadnicový systém s počátkem v severozápadním rohu x y [5;4] používané délkové jednotky: px (pixels) pixely (implicitní hodnota) pt (points) body cm (centimeters) centimetry mm (milimetres) milimetry in (inches) palce em (current font size) velikost aktuálního fontu ex (x-height) velikost písmene x pc (pica) [: pajka :], 1 pica = 12 points % (percent) procenta vůči zobrazované oblasti Obrázek 3.8: Přehled souřadnicového systému a délkových jednotek Atribut transform Do většiny elementů, počínaje tím kořenovým <svg>, lze zapsat atribut transform, se kterým je možno provádět transformace souřadnic. Tento fakt nahrává použití SVG ke kartografickým účelům, kde se transformace využívají velmi často. K dispozici je několik typů: translace, rotace nebo zkosení. Všechny tyto typy lze zahrnout do jednoho prvku pomocí transformační matice. translate (translace) transform="translate(20,10)" 10 y 20 x x y Pro posun objektů lze použít funkci translate. Její argumenty jsou souřadnice bodu, na který má být počátek transformované soustavy umístěn. Lze využít pro pozicování symbolů, které jsou zapsány v místní soustavě. rotate (rotace) y transform="rotate(30)" y x x Pootočení počátku SS se provádí funkcí rotate(). Úhel je zadáván ve stupních a může nabývat záporných hodnot (protisměr hodinových ručiček). Jedná se také o často používanou transformaci, např. pootočení textu v názvech ulic.

36 Kapitola 3. Formát SVG 27 skew (zešikmení) transform="skewx(-50)" y -50 y scale (měřítko) x x Funkce má dva tvary zápisu, skewx() pro zkreslení na ose X a skewy() pro zkreslení na ose y. V obou případech jako argument vstupují stupně vychýlení zvolené osy od osy původní. V kartografii nenachází přímé uplatnění. transform="scale(2,0.5)" x y y x Vhodná a užitečná funkce scale() určuje zvětšení nebo zmenšení objektů. Proměnná je bezrozměrná jednotka a určuje násobek, kterým se souřadnicový systém násobí. Funkce je přetížená, lze tedy zadávat jak jeden argument pro změnu měřítka obou os, nebo dva argumenty pro každou osu zvlášt. Změna měřítka je vztažena nejen na geometrii, ale i na styl vykreslování. V aplikaci je tato funkce využívána mimo jiné i k zoomování. matrix (transformační matice) Pro obecný popis je vhodný zápis pomocí transformační matice. Pro každý výše zmíněný prvek existuje i varianta zapsaná pomocí funkce matrix(). Násobením matic lze dosáhnout kombinaci jednotlivých transformačních činitelů (transformace probíhá ve stejném pořadí jako násobení matic). Aby se matice mohly násobit a byly čtvercového typu, je jako poslední řádek přidán vektor (0,0,1). V kartografii se transformační matice využívají zejména pro georeferencování. transform="matrix(a,b,c,d,e,f)" a c e b d f obecná tranformační matice 1 0 t x 0 1 t y translace matrix(1,0,0,1,tx,ty) translate(tx,ty) s x s y měřítko matrix(sx,0,0,sy,0,0) scale(sx,sy) 1 tan(α) zešikmení dle osy x matrix(1,0,tan(α),1,0,0) skewx(α) tan(α) zešikmení dle osy y matrix(1,tan(α),0,1,0,0) skewy(α) cos(α) -sin(α) 0 sin(α) cos(α) rotace matrix(cos(α),sin(α),-sin(α),cos(α),0,0) rotate(α)

37 Kapitola 3. Formát SVG Rastr v SVG Jak již bylo zmíněno dříve, SVG umožňuje nejen vkládat a ukládat rastrovou grafiku, ale nabízí i možnosti editace typu transformace nebo aplikaci předdefinovaných filtrů. Jelikož se i v moderních digitálních kartografických pracích počítá s rastrovým vyjádřením (v podobě ortofotomap nebo stínovaného reliéfu), nalezne i rastrový formát své uplatnění Element image Vložení obrázku elementem image je provedeno obdobným způsobem jako v HTML. Lze využít tyto základní atributy: - x,y - souřadnice, na které bude umístěn pravý horní roh obrázku - width,height - velikost vkládaného obrázku - xlink:href - absolutní/relativní cesta k obrázku Pro vložení obrázku přímo do dokumentu lze využít kódování Base64 (převod binárních dat na znaky ASCII). Rastrový obrázek v binární formě lze po překódování na ACSII vložit do dokumentu tímto způsobem: xlink:href="data:image/jpeg;base64,...", kde místo teček je dosazen samotný kód. Rastrový objekt lze transformovat atributem transform, kde jsou k dispozici všechny typy transformací. Tohoto faktu lze využít třeba při georeferencování rastrového podkladu mapy. <image x="40" y="50" width="512" height="512" xlink:href="lenna.bmp" /> <circle cy="160" cx="160" r="130" fill="red" opacity="0.3"/> <circle cy="160" cx="440" r="130" fill="green" opacity="0.3"/> <circle cy="160" cx="305" r="130" fill="blue" opacity="0.3"/> Obrázek 3.9: Ukázka použití rastrových obrazových dat Element filter Na SVG objekty lze aplikovat rastrové filtry známé z editorů jako jsou Adobe Photoshop, Gimp atd. Důvod proč na vektorovou grafiku používat rastrové filtry je jednoduchý. Rastrová reprezentace složitých, rozmanitých a členitých obrazových dat je výhodnější na výpočet i na vykreslení. Je důležité zmínit, že škálování (změna měřítka) nemá na výsledné vyobrazení vliv (v podobě ztráty kvality), jelikož dochází k novému výpočtu prvků pro každou hladinu. I když přílišné zdobení prvků v mapě má rušivý ráz, s drobnými a rozvážnými efekty lze přispět ke zdokonalení vizuální i informační hodnoty výsledné práce. Filtry se dají aplikovat nejen na geometrické tvary a texty, ale i na rastrové obrázky.

38 Kapitola 3. Formát SVG 29 Element filter (zapsaný v hlavičce v části defs) slouží jako kontejner pro zápis posloupnosti efektů. Obsahuje jediný atribut id sloužící jako identifikátor. K použití existuje mnoho elementárních filtrů, ze kterých lze dosáhnout kýženého výsledku. Přehled základních filtrů 1 : feblend Nastavení způsobu prolínání obrazů. K dispozici jsou tyto prolínací režimy: Normal, Multiply, Screen, Darken, Lighten. Jedná se o výpočet nové barevné hodnoty částí obrázků, které se překrývají. Pro kartografické účely není tento filtr využíván. fecolormatrix Jednou z možností jak ovlivnit barevnost celého výsledného obrazu je použití tohoto filtru. Barevnou maticí lze upravovat jas, transparentnost nebo posouvat barevné spektrum. Je možno použít několik typů nastavení: - matrix (obecná barevná matice), - saturate (úprava jasu, kdy hodnoty leží v intervalu < 0,1 >), - huerotate (barevné spektrum, hodnoty stupně na barevném kruhu z modelů HSL nebo HSV), - luminancetoalpha (transparentnost je nastavena podle jasu bodu, bez hodnoty) fecomponenttransfer V grafických editorech je využíván histogram jasu, který umožňuje dle křivky nastavit poměr jasu a kontrastu. Histogram je možné upravovat pro kanály RGBA zapisované fefuncr, fefuncg, fefuncb a fefunca. Zápis vztahů do různých kanálů atributem type s parametry: - identity - je použita původní kompozitní barva - table - podle hodnot v atributu tablevalues je provedena lineární interpolace křivky - discrete- křivka sestavena z diskrétních hodnot z parametrů atributu tablevalues - linear - křivka nahrazena přímkou, která je určena atributy slope (sklon ve stupních) a intercept (posun na svislé ose) - gamma - křivka určena hodnotou amplitudy (atribut apmlitude), exponentu (exponent) a svislým posunem (offset) fecomposite, femerge Různé režimy slučování rastrů dle algoritmu Porter-Duff. feconvolvematrix Výpočet hodnoty pixelu v závislosti k sousedním prvkům a parametry matice. Matice (kernel) postupně prochází obrazem a přepočítává hodnoty. Matice obsahuje m n prvků. Výsledek je ovlivněn velikostí kernelu a jeho parametry. Tímto filtrem je možné provádět úlohy typu rozostření, zostření, detekce hran atd. Známá je aplikace na data získaná dálkovým průzkumem Země. Na stejném principu je stavěna řada dalších bitmapových operací. Matice je určena základními atributy: 1úplný přehled filtrů na

39 Kapitola 3. Formát SVG 30 - order - rozměr matice - kernelmatrix - po řádcích zapsány prvky matice - bias - konstanta, která je přičtena k výsledné hodnotě pixelu - edgemode - pravidla pro počítání krajních pixelů, kdy sousední prvky neexistují, parametry: duplicate (duplikace okrajových bodů), wrap (jsou použity hodnoty z protilehlého konce bitmapy), none (použity nulové hodnoty) - kernelunitlength - velikost buňky matice, implicitně je rovna jednomu pixelu - preservealpha - zachování transparentnosti nastavením atributu na true fegaussianblur Velmi využívaným filtrem je gaussovské rozostření. Je to forma aplikace kernelu o určitých parametrech. Atributem stddeviation je nastavena standardní odchylka tedy velikost rozostření. Možné je nastavení odchylky pro každou osu. Zajímavé je použití tohoto filtru pro liniové prvky (např. odlišení cyklotras od turistických), kdy vzrůstá čitelnost mapy. fetile Vyplnění objektu vzorkem(rastr/vektor). Obsahuje atributy x, y, width, height (umístění a velikost vzorku) a pro externí vzorky atribut xlink:href. feflood Vyplnění vzorku barvou. Analogie atributu fill i pro rastrová data. Nabízí i možnost nastavení průhlednosti. Obsahuje atributy flood-color (barva výplně) a flood-opacity (neprůhlednost v intervalu < 0, 1 >). feturbulence Přidáním šumu takzvanou Perlin funkcí lze dosáhnout vzniku textury jako jsou oblaka či mramor. Zvolený typ lze určit atributy: - type - hodnotou fractalnoise je generován šum a hodnotou turbulence víření - basefrequency - frekvence šumové funkce může být pro každou osu odlišná - numoctaves - počet period - seed - startovní číslo generátoru náhodného šumu fedisplacementmap Filtr zajištující deformace obrazu. feimage Nástroj pro vložení externího grafického souboru. Obdobný zápis jako SVG element image (cesta k souboru atributem xlink:href). Nabízí i možnost vložit další SVG obrázek. femorphology Provádí zesílení (ztučnění) nebo ztenčení prvku. Nastavení je provedeno atributy: operator (parametr erode pro zúžení a diletate pro ztučnění) a radius určuje jejich rozsah (velikost).

40 Kapitola 3. Formát SVG 31 feoffset Posun prvku v ose x, y. Atributy dx,dy pro zadání posunu. Filtr nahraditelný atributem transform="translate(dx,dy)". fespecularlighting fediffuselighting Filtry využívající Phongův osvětlovací model zejména pro reálné vykreslení 3D grafiky. fedistantlight, fepointlight, fespotlight Druhy osvětlení (směrové, bodové, reflektor). <defs> <filter id="stin"> <fegaussianblur stddeviation="5" /> <feoffset dx="7" dy="7"/> </filter> </defs>... <rect filter="url(#stin)" x="10" y="330" rx="10" width="200" height="200" fill="black" /> <rect x="10" y="330" rx="10" width="200" height="200" fill="#4fa0ba" stroke="black" stroke-width="2"/> <text filter="url(#stin)" font-style="serif" x="75" y="515" font-weight="bold" font-size="250" opacity="0.8" fill="black"> i </text> <text font-style="serif" x="75" y="515" font-weight="bold" font-size="250" fill="white"> i </text> Obrázek 3.10: Praktické využití filtrů pro symbol informačních center 3.10 Atributová data V geografických informačních systémech (GIS) jsou obsahové informace geograficky určeny. Většinou se jedná o soubor popisující geometrickou složku a další popisující atributová data. Ta jsou většinou v určitém databázovém systému. Jelikož byl formát XML původně určen jako nositel informací, je více než vhodné použít tento formát k uložení atributových dat. Ke každému SVG elementu lze zapsat libovolný atribut. Příklad zápisu názvu komunikace: <path typ="dálnice" d="..."/>. Přidané atributy, které se nezúčastňují vykreslování, je vhodné definovat v DTD, čímž bude zaručena bezchybovost dokumentu Metadata Metadata lze interpretovat jako data o datech. Popisují informace obsažené v dokumentu. Je to běžný prvek, který je používán pro popsání obsahu. Jedná se zejména o původ obsahu, rok jeho vzniku, údaje o autorovi nebo platnosti dat. V GIS systémech jsou popisovány geometrické i atributové prvky. Jedná se o popis a určení souřadného systému, způsobu pořízení dat, informace o zhotoviteli atd. Jedním z nejvhodnějším a zároveň nejpoužívanějším formátem pro zápis metadat je právě XML se svou hierarchickou

41 Kapitola 3. Formát SVG 32 strukturou. Proto data obsažená v SVG formátu nemusí být pouhá obrazová data, ale mohou nést i informaci o referenčním systému. Tyto informace jsou zapisovány do elementu metadata. Následující kódjepřevzatzestránek W3C.org 2 apopisujepoužití definovaného geografického systému souřadnic podle kódu EPSG. V ukázce je využit model pro zápis metadat RDF (Resource Description Framework). <metadata> <rdf:rdf xmlns:rdf="http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#" xmlns:crs="http://www.ogc.org/crs" xmlns:svg="http://www.w3.org/2000/svg"> <rdf:description rdf:about=""> <!-- In case of a well-known Coordinate Reference System an Identifier is enough to describe the CRS --> <crs:coordinatereferencesystem svg:transform="rotate(-90) scale(2,2)"> <crs:identifier> <crs:code>4326</crs:code> <crs:codespace>epsg</crs:codespace> <crs:edition>5.2</crs:edition> </crs:identifier> </crs:coordinatereferencesystem> </rdf:description> </rdf:rdf> </metadata> 2

42 Kapitola 4. Stylové jazyky 33 Kapitola 4 Stylové jazyky XMLjakoformátjenositelemobsahu,kterýbyměl býtoddělenodformy,abyvněm obsažené informace mohly být prezentovány více způsoby. Například jiný výstup bude určen pro tisk, jiný pro internet nebo grafickou vizualizaci. Metodu jak toho dosáhnout poskytují stylové jazyky CSS (Cascade Style Sheets) a XSL (XML Style Language). Tyto jazyky jsou samozřejmě dostupné i pro XML dialekty SVG nevyjímaje. 4.1 CSS Kaskádové styly jsou známy již delší dobu ve spojení s HTML, kde se trvale usídlily. Nyní se o vývoj stará W3C a v době psaní této práce se pracuje na verzi CSS3 1. Vlastnosti a chování elementů se definují ve stylovém souboru, který může být interní (součást dokumentu) nebo externí (samostatný soubor). Jednoduchá ukázka CSS jazyka bude předvedena na příkladu 2.7. bod font-size: 20pt; text-align: center; font-weight: bold; color: red; Názvům elementů bod a souradnice se v CSS říká selektory. Ty určují k jakým elementům se budou uvedené vlastnosti vztahovat. Přehled nejdůležitějších selektorů je uveden v tabulce 4.1. Vztahu rodič potomek, lze s výhodou použít i při stylování SVG. Zdrojový soubor s koncovkou.svg může nést pouze geometrické vyjádření, přičemž instrukce pro vykreslování mohou být uvedeny v jiné části dokumentu nebo i v jiném souboru. Dále lze ty samé prvky rozlišovat pomocí tříd (class) nebo identifikátoru (id). Tato skutečnost je velice výhodná pro kartografické účely. Kdy dochází k zohlednění kvalitativních prvků (šířka vodního toku). Definováním CSS stylového souboru lze utvořit jazyk mapy, který může být jednoduše upraven nebo nahrazen, aniž by to mělo vliv na polohovou správnost. Dokonce lze tento styl i dynamicky měnit (použitím JavaScriptu). Mezi prvky, které by mohly být využity pro kartografické účely patří: 1

43 Kapitola 4. Stylové jazyky 34 barva Umožňuje nastavení barvy do atributů stroke a fill. K dispozici jsou barevné modely uvedené v definice tahu Vykreslení tahu lze v CSS upravit použitím atributů jako stroke-width, stroke-linejoin, stroke-dasharray styl popisu Velikost písma, jeho typ a styl lze CSS nastavit použitím selektorů font-weight, font-family, font-style Způsobů jak použít CSS stylování je několik. Jedním z nich je použití v dokumentu interně. Pokud je CSS definován externě, je nutné v dokumentu určit url CSS souboru tímto způsobem: <?xml-stylesheet href="soubor.css" type="text/css"?> selektor výběr * všechny elementy bod všechny elementy bod bod souradnice elementy souradnice, které jsou potomkem el. bod bod > souradnice analogický zápis: bod souradnice souradnice[system] elementy souradnice, která mají atribut system souradnice[systém="epsg:9221"] elementy souradnice, s atributem systém: S-JTSK bod#4001 element bod, který má ID 4001 bod.ii element bod, který má atribut class nastaven na II Tabulka 4.1: Příklady použití selektorů v CSS 4.2 XSL Dalším ze stylových jazyků je XSL (extensible Stylesheet Language), často též ve tvaru XSLT(eXtensible Stylesheet Language Transformation). Přináší trochu odlišný způsob nežpředchozícss,kdyse stylování provádípodlepředemdefinovanýchšablon. Výsledný dokument je sestaven programem, kterému se říká XLST Processor. Mezi nejznámější patří Saxon 2 od Michaela Kaye a Xalan 3 (Apache project). Oba jsou napsané v jazyce Java(Xalan je implementován i v C++). Dnes je již standardem, že internetové prohlížeče mají takový XSLT procesor implementován. XSL nabízí možnost použití XPath výrazů, které umožňují nejen navigaci ve zdrojovém dokumentu, ale i logické řízení [Her10]. Vývoj XSL je přibližně stejně dlouhý jako SVG. XSL získalo W3C doporučení v listopadu Jmenný prostor je deklarován tímto způsobem: <xsl:stylesheet version="1.2" xmlns:xsl="http://www.w3.org/1999/xsl/transform"> 2 3

44 Kapitola 4. Stylové jazyky 35 Způsob jak probíhá transformace je zřejmý na obrázku 4.1. Jeden či více XML souborů vstupují společně se stylovým souborem (koncovka.xsl) do XSLT procesoru na jehož výstupu je dokument libovolného typu. Může to být další XML, HTML, TXT nebo SVG dokument. Výstupních dokumentů může být také více, pro různé typy zařízení(obrazovka, tiskárna atd.) xml xsl xsl processor svg xml html Obrázek 4.1: Princip XSL transformací Externí stylový soubor je definován obdobným způsobem jako v CSS. Daný kód odkazuje na XSL soubor sablona.xsl: <?xml-stylesheet type="text/xsl" href="sablona.xsl"?> Jak už bylo řečeno výše, transformace je prováděna podle šablon, které se zapisují mezi tagy <xsl:template match="/" > </ xsl:teplate >. Znak / označuje kořenový (root) element, na který bude šablona aplikována. Místo toho znaku může být jakýkoliv platný Xpath výraz, který označuje určitý uzel v dokumentu. Více o možnostech adresování v Hlavička XSL Kromě povinného uvedení jmenného prostoru a verze v elementu xsl:stylesheet je vhodné také specifikovat výstupní formát pomocí elementu xsl:output. <xsl:stylesheet version="1.0" xmlns:xsl="http://www.w3.org/1999/xsl/transform" xmlns:svg="http://www.w3.org/2000/svg" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"> <xsl:output method="xml" version="1.2" encoding="windows-1250" doctype-public="-//w3c//dtd SVG 1.1//EN" doctype-system="http://www.w3.org/graphics/svg/1.1/dtd/svg11.dtd" indent="yes" omit-xml-declaration="yes" media-type="image/xml+svg"/>... obsah stylového dokumentu... </xsl:stylesheet> Atribut method určuje typ výstupního formátu, užité kódování je specifikováno v atributu encoding. Následují atributy doctype-public a doctype-system popisující definice typu výstupního dokumentu. Zarovnání kódu dle XML pravidel je nastaveno atributem indent s parametrem yes. Atribut omit-xml-declaration="yes" zaručuje vytisknutí klasické XML deklarace. Jako poslední je v ukázce uveden atribut media-type popisující typ (MIME, Content-type) výstupního dokumentu.

45 Kapitola 4. Stylové jazyky Element xsl:value-of Způsob jak získat hodnotu elementu nebo atributu, je použití tagu value-of ve jmenném prostoru xsl. Povinný atribut select, zajišt uje uvedení přesné polohy a názvu uzlu. <xsl:value-of select="jmeno"/> Jedná se o nejvíce využívaný element, jeho použití je ukázáno na obrázku 4.2. vstup xml <?xml version="1.0" encoding="iso "?> <xsl:stylesheet version="1.0" xmlns:xsl="http://www.w3.org/1999/xsl/transform"> <xsl:template math="/"> <html> S-JTSK: <xsl:value-of select="bod/souradnice"> [Y,X](m) </html> </xsl:teplate> </xsl:stylesheet> vstup xsl <?xml version="1.0" encoding="cp1200"?> <?xml-stylesheet type="text/xsl" href="styl.xsl"?> <bod cislo="4001"> <souradnice system="epsg:5221"> , </souradnice> </bod> výstup html <html> S-JTSK: , [Y,X](m) </html> Obrázek 4.2: Přehled vstupních a výstupních souboru XSL transformací XPath výrazy Hierarchická struktura XML dokumentu je zprostředkována pomocí tzv. uzlů (nodes).pro cestování po takových uzlech jsouvyužívány XPath identifikátory. Díkydědičným vztahům(rodič potomek) se lze jednoduše odkazovat na vnořené elementy. Základní osy, kam je možno adresovat jsou tyto: (příklady se vztahují k ukázkovému xml dokumetu, kdy je aktuální uzel element bod)[wil09]: <mereni> aktuální uzel <bod cislo="4001"> <souradnice system="epsg:5221"> , </souradnice> <popis encoding="utf-8" delka="90"> Bod se nachází 2m jižně od... </popis> </bod> </mereni> souradnice mereni bod popis aktuální uzel absolutní/relativní cesta (aktuální element bod) - /bod/popis/ absolutní cesta k elementu popis

46 Kapitola 4. Stylové jazyky 37 - popis/ relativní cesta k elementu popis kořenový element předek - / kořenový element mereni - identifikátor: parent, ancestor, ancestor-or-self -../mereni, parent::bod, /, ancenstor::bod vybere element mereni potomek - identifikátor: child, descendant, descendant-or-self - /bod/souradnice/, souradnice/ vybere element souradnice - descendant::bod, child::bod vybere elementy souradnice, popis - descendant-or-self::bod vybere elementy bod, souradnice, popis - //popis vyhledá elementy popis v libovolné hloubce sourozenec - identifikátor: preceding-sibling, preceding, following - /mereni/bod/popis/, popis/, following::souradnice vybere element popis - /mereni/bod/souradnice/, souradnice/, preceding::popis vybere element souradnice sám na sebe atribut - identifikátor: self -., self::node() vybere element bod - identifikátor: - popis/attribute::encoding, zjistí hodnotu atributu encoding (utf-8) - vybere všechny elementy popis, které mají atribut encoding index Pokud by element bod obsahoval více elementů popis, je možné k nim přistupovat pomocí indexů: - /bod/popis[1] vrátí první element popis - /bod/popis[last()] vrátí poslední element popis logická podmínka

47 Kapitola 4. Stylové jazyky 38 - > 80] vybere elementy popis, které mají atribut delka nastaven více než 80 znaků - > < 120] vybere elementy popis, které mají atribut delka nastaven více než 80 znaků, ale méně než 120 libovolná hodnota Libovolný element lze zastoupit znakem *. - /bod/*, child::* vybere všechny libovolné elementy, které jsou potomky elementu bod - attribute::* vybere všechny atributy aktuálního uzlubod Xpath operátory Na uzly lze aplikovat XPath operátory, příklad použití: /souradnice - - sjednocení (vrátí hodnoty obou uzlů) - +, -, *, div - matematické operátory(číselné hodnoty), součet, rozdíl, součin, podíl - =,!= - rovnost, nerovnost - <, >, <=, => - méně než, více než - or - logické nebo - and - logické a zároveň - mod - zbytek po celočíselném dělení Podmínečné zpracování V XSLT lze provádět různé logické úkony známé z ostatních programovacích jazyků. Jedná se o podmínky nebo cykly. Tato skutečnost činí rozdíl mezi CSS. Lze tímto způsobem roztřídit (seřadit) nebo klasifikovat data. xsl:if - jedna ze dvou možností jak použít podmíněný výraz je příkaz xsl:if <xsl:if test="podmínka">... </xsl:if> Podmínka nemá else část, tato nevýhoda je odstraněna použitím příkazu xsl:choose viz. níže. xsl:choose - prvek obsahující plnou podmínku je xsl:choose společně s instrukcí xsl:when a xsl:otherwise <xsl:choose> <xsl:when test=" podmínka ">... tělo podmínky... </xsl:when> <xsl:otherwise test=" 2. podmínka ">... tělo 2. podmínky... </xsl:otherwise> </xsl:choose> první podmínka, obdoba příkazu if druhá podmínka, obdoba příkazu else libovolně násobné použití Tohoto příkazu lze využít při klasifikaci prvků, např. velikost značky pro obce dle počtu obyvatel nebo šířka vodního toku podle jeho délky.

48 Kapitola 4. Stylové jazyky Cykly I stylovací jazyk XSLT má k dispozici metodu pro iterativní zpracování, tedy obdobu k programovacímu příkazu for. Jedná se o část šablony, která je opakovaně použita. Základní syntaxe je tato : <xsl:for-each select="cesta">... </xsl:for-each>, kde instrukce xsl:for-each značí počátek cyklu a atribut select nastavuje cestu k uzlům, na které chceme část této šablony aplikovat. Přitom lze využít všech možností zápisu cesty podle vstupní dokument [.xml] <mereni> <bod cislo="4001">... </bod> <bod cislo="4002">... </bod> <bod cislo="4003">... </bod> <bod cislo="4004">... </bod> <bod cislo="4005">... </bod> <bod cislo="4006">... </bod> </mereni> transformační šablona [.xsl] <xsl:for-each select="mereni/bod"> bod č. <xsl:vaule-of <br/> </xsl:for-each> výstup [.html] bod č bod č bod č bod č bod č bod č Tabulka 4.2: Užití instrukce xsl:for-each Proměnné Pojem proměnné nelze u XSLT chápat jako u ostatních programovacích jazyků. Jedná se spíše o definici konstanty, jelikož hodnota již definované proměnné už nelze změnit. I přes tuto nevýhodu je použití tohoto prvku přínosné. Do proměnné lze uložit například cestu k určitému uzlu, číselnou nebo textovou hodnotu. Zápis hodnoty probíhá elementem xsl:variable, který obsahuje dva atributy. První (name) nastavuje název a druhý (select) hodnotu proměnné. Zavolání hodnoty je zprostředkováno přes element xsl:value-of, kdy v atributu select je určen název proměnné uvozené znakem $. <xsl:variable name=" foo1 " select=" 320 " /> <xsl:variable name=" foo2 " select=" 425 " /> Počet vyder je: <xsl:value-of select=" $foo1 + $foo2 "/> jednotek! Počet vyder je: 745 jednotek! XSLT se nemusí uvádět datové typy proměnných, lze ale zapsat boolean hodnoty true() a false() využitelné v podmínečném zpracování. Často je také do proměnné ukládána cesta k určitému uzlu, kdy dojde(při vhodném pojmenování) ke zvýšení čitelnosti a přehlednosti kódu.

49 Kapitola 4. Stylové jazyky Další použité prvky document() V případě použití další externích dokumentů lze využít funkci document(). Ta je volána z elementu xsl:variable. Načtení externího dokumentu dokument2.xml: <xsl:variable name="etapa2" select="document( C:\ dokument2.xml )"/> Následné použití uzlu cas v externím dokumentu <xsl:value-of select="$etapa2/cas"/>

50 Kapitola 5. Aplikace do praxe 41 Kapitola 5 Aplikace do praxe Praktická ukázka využití SVG a přidružených technologií jako(css, XSL, JavaScript) v kartografii je vystavena na Důvod proč se nejedná o samotný soubor SVG je jednoduchý. Použitím stylových souborů jako CSS nebo XSL je dosaženo jisté jednotnosti a přehlednosti. Je také jasně oddělena geometrická složka od té vizuální. Navíc body, které tvoří hranice územních jednotek mohou být jednoduše exportovány z ostatních programů (ArcMap, AutoCad, Kokeš atd.) a ihned použity k vykreslení. Další výhodou stylování je dynamická změna způsobu vykreslení (v aplikaci změna klíče mapy u plánu Dejvic). JavaScript zajišt uje ovládání dokumentu(zoom,posun) a dynamičnost dokumentu (vyplňování atributové tabulky daty po kliknutí na příslušnou obec u mapy ČR). Aplikace je trvale vystavena na vlastním serveru, kde jsou k dispozici také zdrojové kódy. 5.1 Zdroj dat a způsob exportu do XML/SVG Ve většině případů byla data získána z formátu Shapefile společnosti ESRI. Data pročeskou republiku a Dejvice byly staženy jako shp balíček ze serveru cloudmade.com1 a pochází z dílny OpenStreet Map. Práva na tyto data jsou ošetřena licencí CC BY-SA Další krok byla jejich úprava v GIS aplikaci ArcMap10 s univerzitní licencí. Upravována byla zejména atributová data a místy i polohopis jednotlivých objektů Program shp2svg Export do formátu xml/svg byl zajištěn aplikací shp2svg. Je to projekt serveru carto.net 3 uvolňován pod licencí LGPL. Projekt také využívá program shp2pgsl, který je součástí projektu PostGis 4. Dále je využit program ogis2svg.pl, který data převede na SVG formát. Výsledný dokument má tyto vlastnosti: Bodová vrstva je převedena na elementy point nebo symbol (program se dotazuje). Polygonová vrstva je reprezentována elementy polygon a path Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic 3 4

51 Kapitola 5. Aplikace do praxe 42 Liniové prvky jsou převedeny na element path nebo multiline. Výstup obsahuje relativní souřadnice (redukce velikosti dokumentu). Souřadnice mohou být také zaokrouhleny. Vybrané prvky z atributové tabulky(volí uživatel) jsou vloženy k příslušným elementům jako atributy. Z tohoto důvodu je také vytvořena definice typu dokumentu (DTD), která umožňuje přidání negrafických dat. Možnost vybrání atributu, který má sloužit jako unikátní identifikátor (id). K elementům je možno přiřadit také event-handlers (sloty pro akce) při použití JavaScriptu. Program napsaný v jazyce C++ je ke stažení v binárním souboru zkompilovaným pro 3 platformy (MS Windows,GNU Linux a MacOSX ). V prostředí Windows se program spouští z příkazového řádku příkazem: ogis2svg.exe --input yourshapename --output yourshapename.svg --roundval 0.1 Parametry --input a --output nastavuje jméno vstupního/výstupního souboru, parametr --roundval určuje desetinné místo pro zaokrouhlení. Seznam nepovinných parametrů: --inputunits, --outputunits - definice vstupních, výstupních jednotek --viewbox - určení obzoru, hodnoty: scale - nastavení měřítka, hodnota 25000, pro měřítko 1: referenceframe - souřadnice referenčního rámu (xmin, xmax, ymin, ymax) K výslednému SVG dokumentu stačí připojit stylový soubor, kde jsou definovány značky mapy. Lze ho také otevřít ve vektorových editorech a přidat prvky mapy jako grafické měřítko a tiráž. 5.2 Popis aplikace V aplikaci je rozlišena datová složka (body polygonů, linií nebo symbolů) a vizualizační složka (barvy, značky atd.). Pomocí XSL transformací jsou tyto složky převedeny na výsledný SVG dokument. Datová část je v surovém fomátu XML, zatímco vizualizační (stylová) je zapsána v jazycích CSS a XSL.

52 Kapitola 5. Aplikace do praxe XML datová část Po převodu z formátu Shapefile do SVG byl dokument dodatečně upraven v textovém editoru jedit, kde byly vymazány zbytečné (pro požadovaný účel) atributy a elementy. Následně byl dokument uložen ve formátu XML, protože transformace na SVG byla zajištěna použitím XSL. Byl kladen důraz, aby XML data byla co nejjednodušší a měla co nejmenší datový objem. Většina XML souborů obsahuje kořenový element s názvem features označující geometrický obsah. Další elementy a atributy se liší v závislosti na typu dat. Polygonová vrstva Každý polygon (budova, les, vodní plocha atd.) obsahuje souřadnice definičních bodů a data z atributových tabulek. Toto vše je uzavřeno do elementu, který má ve většině případů název path (kvůli přehlednosti je stejný jako v SVG). Liniová vrstva Liniové prvky (komunikace, vodní toky, železnice atd.) jsou určeny souřadnicemi lomových bodů. Obsahují také další atributy jako název nebo typ linie. Bodová vrstva Souřadnice pro umístění symbolů jsou uloženy v XML dokumentu popisující bodovou vrstvu. Mohou to být adresní body, označení obcí u map větších měřítek nebo body zájmu. Protože data byla získána ze souborů.shp a také kvůli přehlednosti jsou tyto typy (polygony, linie a body) každý zvlášt ve svém XML souboru. Detailní pohled a rozbor zdrojových XML dokumentů je uveden pro každou mapu zvlášt Stylová část Pomocí XSLT jsou načteny jednotlivé XML soubory, které se zúčastňují vykreslování. XSL šablona pomocí cyklu zapíše do výstupního dokumentu SVG elementy, které mají definován styl dle určitých pravidel (podmínky, klasifikace, atd.). Soubor je také opatřen SVG deklarací, cestou k JavaScipt knihovně zajišt ující ovládaní mapy a dalšími důležitými prvky. Jednotlivé XML soubory jsou načítány XSL funkcí document. Ve stejném pořadí jako na výsledné mapě je na vrstvy aplikován příkaz xsl:for-each, který v cyklu provede zápis do SVG elementů. Probíhá zde také logické zpracování (podmínky, klasifikace apod.). 5.3 Popis jednotlivých aplikací Každá z aplikací se snaží využít trochu jinou část z dovednosti SVG jazyka, aby bylo jeho využití co nejvíce a co nejnázorněji popsáno. U každého oddílu je uveden zdroj dat, způsoby jeho editace se seznamem prvků a atributů.

53 Kapitola 5. Aplikace do praxe Evropa Kartogram Evropa znázorňuje podíl hrubého domácího produktu na hlavu ve vybraných státech Evropy. Odstín barvy je nastaven podle přepočtených hodnot na procenta a zobrazen pomocí barevného modelu HSL, kde poslední parametr je jas (lightness). U každého státu se také vyskytuje odkaz na stránku státu na serveru cs.wikipedia.org. Ze stejného serveru jsou také získávány miniatury vlajek států ve formátu png. Kartogram Evropy je v Lambertově azimutální projekci s (LAEA Europe, EPSG:3035) 5 a skládá označením z těchto vrstev: europe.xml Každý stát je uveden v elementu polygon, který obsahuje tyto atributy: - id - identifikátor, zkratka státu dle normy ISO (country codes) 6, podle kterého dochází ke spojení hodnot - d - souřadnice lomových bodů hranic států eurinfo.xml V kořenovém elementu info je pro každá stát vyčleněn element country s těmito atributy: - id -identifikátor, kód země - name - název státu v angličtině - cz - název státu v češtině - x,y - souřadnice referenčního bodu, pro umístění názvu textu eurogdp.xml Data získaná ze serveru Eurostat 7 převedená do XML. - id -identifikátor, kód země - value - hodnota hrubého domácího produktu na obyvatele Česká republika Mapa České republiky zobrazuje územně správní jednotky kraje (NUTS 3), obce s rozšířenou působností, dále obsahuje silniční a železniční sít, vodní toky a plochy a bodovou vrstvu obcí. Data byla získána převodem z formátu shapefile. CZECHrelief.png Rastrový podklad znázorňující reliéf získaný ze serveru orp.xml Souřadnice lomových bodů hranic rozšířené působnosti obcí

54 Kapitola 5. Aplikace do praxe 45 Hrubý domácí produkt v USD na obyvatele v roce 2009, zdroj: eurostat Island > 30 tis. 25 tis tis. Finsko 20 tis tis. Norsko Dánsko Švédsko Estonsko Lotyšsko Litva 15 tis tis. 10 tis tis. 5 tis tis. Irsko Lichtenštejnsko Bělorusko Lucembursko Velká Británie Francie Holandsko Belgie Německo Švýcarsko Itálie Česko Polsko Slovensko Rakousko Maďarsko Slovinsko Chorvatsko Srbsko Rumunsko Ukrajina Moldava Bulharsko Portugalsko Makedonie Albánie Španělsko Černá Hora Řecko Bosna a Hercegovina Obrázek 5.1: Kartogram Evropa, HDP na obyvatele waterways.xml Liniová vrstva vodních toků obsahuje atributy: - id - název řeky - length - délka řeky, podle které se pomocí XSL určuje tloušt ka vykreslení toku - d - posloupnost souřadnic lomových bodů linie waterarea.xml Zde jsou popsány vodní plochy (přehrady, jezera a větší rybníky). - name - název vodní plochy - area m2 - plošná výměra v m 2 - d - souřadnice lomových bodů polygonu roads.xml Liniová vsrtva komunikací je vizualizována podle typu silnice. Zde jsou zobrazeny pouze dálnice a silnice I. třídy. - type - značí typ silnice (motorway,primary) - ref - označení komunikace - maxspeed - informace o maximální povolené rychlosti - d - souřadnice lomových bodů linií

55 Kapitola 5. Aplikace do praxe 46 railways.xml Tento soubor obsahuje liniové prvky (osa železnice) a bodové prvky (železniční uzlové zastávky) - way - označení železničních tratí - length - délka tratě - ele - typ tratě (elektrifikovaná/neelektrifikovaná) - kolej - číselné označení jedno či dvojkolejné tratě - d - souřadnice lomových prvků osy železnice Železniční stanice uzlových tratí jsou v elementech circle s atributy: - name - název železniční stanice - way - název tratí - cx, cy - souřadnice (S-JTSK) železničních stanic region.xml V tomto souboru jsou uvedené souřadnice lomových bodů hranic krajů. places.xml Bodová vrstva obcí s více než 500 obyvateli. - nazob - název obce - nazorp - název příslušné obce s rozšířenou působností - nk - název kraje - psc - poštovní směrovací číslo - ob91 - počet obyvatel obcí k roku cx, cy - souřadnice (S-JTSK) bodů volby.xml Zde je předvedena ukázka užití statistických údajů. Tento XML dokument obsahuje výsledky krajských voleb v roce Data byla převzata ze ČSÚ a převedena na XML. Vizualizace se účastní pouze nynější parlamentní strany. Kořenový element doc obsahuje elementy region, kde každý zastupuje kraj, ve kterém se volilo. - id - identifikátor, dvojmístná zkratka názvu kraje - ODS,VV,TOP09,CSSD,KSCM - zkratky politických stran, hodnoty jsou absolutní počty hlasů - cx,cy - souřadnice referenčního bodu pro umístnění grafu Byl zvolen sloupcový graf, jelikož jeho implementace byla nejjednodušší. Diagram by sice vyhovoval více, ale pro zpracování by byly nutné goniometrické funkce, které nejsou XSLT 1.0 definovány. Použití dalších technologií (JavaScript, php) by bylo v XSL nevhodné. Graf je zkonstruován z SVG elementů rect, line, text.

56 Kapitola 5. Aplikace do praxe 47 Obrázek 5.2: Ukázka kartografických prvků na mapě ČR Plán kampusu ČVUT v Dejvicích Data byla stažena ve formátu shapefile ze serveru cloudmade.com. Poté byla v programu ESRI ArcMap upravena atributová tabulka, protože některé prvky byly nekompletní. V tomto programu byla také provedeno georeferencování a transformace obou rastrových ortofotomap a jejich export do formátu JPEG. Výčet jednotlivých vrstev je proveden ve stejném pořadí jako v SVG aplikaci (malířův algoritmus). DejviceBackgorund.xml Polygonová vrstva obsahující podkladové prvky jako zastavěná, zatravněná či průmyslová plocha. Vrstva jde vypnout, aby mohly být využity podkladové ortofotomapy. ortofoto.jpg K dispozici je barevná ortofotomapa z roku 2008 od firmy GEODIS Brno přístupná na serverech maps.google.cz a mapy.cz. ortofotohistorical.jpg Druhá historická ortofotomapa z roku 1953 je ze serveru kontaminace.cenia.cz poskytnutá VGHMÚř v Dobrušce. Obě fotomapy byly georeferencovány a transformovány na data v systému JTSK. DejvicePolygon.xml Plošné symboly jsou v tomto plánu použity pro vizualizaci budov, hřišt, parků nebo parkovišt. V kořenovém elementu features jsou polygony uvedeny jako pod tagem path a s atributy: - name - názvy veřejných budov nebo parků, v případě žádné hodnoty je uvedeno NULL - class - atribut udává typ zobrazovaného mnohoúhelníku, hodnoty jsou: houses (rodinné domy), apartment (byty), university (vysoká škola), park, parking(parkoviště), station (zastávka), playground (hřiště)

57 Kapitola 5. Aplikace do praxe 48 - d - souřadnice lomových bodů polygonů DejviceLines.xml Pod kořenovým elementem features jsou obsaženy tagy path s atributy: - name- udává název ulice či komunikace, pokud je neuvedena je atribut nastaven na NULL - type - podle tohoto atributu jsou v CSS specifikovány značky mapy - d - souřadnice lomových bodů linií DejvicePoints.xml Plán města Pelhřimov Tato část není stylována XSL transformací ani kaskádovými styly. Je to příklad exportu do formátu SVG z kartografického programu OCAD. Po exportu byly v textovém editoru jedit odstraněny zbytečné prvky, které zvětšovaly datový objem souboru. I přes snahu o úsporu velikosti souboru je dokument pro internetové prostředí se svými přibližně 8Mb stále trochu objemnější a načítání dokumentu může trvat delší dobu. Při použití CSS by soubor mohl být menší, ale program OCAD možnost vytvoření stylových souborů nepodporuje a manuální vytvoření je obtížnější. Plán města byl vytvořen v rámci předmětu 153DIK. Součástí SVG dokumentu je mimo plánu také název, znak města a legenda. 5.4 Kartografické prvky v SVG V této podkapitole jsou rozebrány možnosti grafického jazyka SVG ke kartografickým účelům. Postupně boudou uvedeny příklady kartografických značek a způsoby jejich zákresu pomocí SVG. U každého typu značky je také uveden obrázek a algoritmus zápisu značky v pořadí v jakém by se měl vyskytovat v SVG dokumentu Vizualizace liniových značek Kartografické liniové značky lze v SVG vykreslit opakovaným použitím elementu path s odlišnými stylovými atributy, ale s identickým atributem se souřadnicemi lomových bodů. Dále zde najdou využití atributy stroke-width, stroke-linecap, stroke-dasharray, stroke-dashoffset. Tato značka je využívána pro vizualizaci silnic vyšších tříd. Osa komunikace je tvořena dvěma totožnými elementy path, s odlišnou barvou a tloušt kou tahu. Algoritmus zápisu: 1. <path stroke="braun" stroke-width="24px" d="..."/> 2. <path stroke="yellow" stroke-width="20px" d="..."/>

58 Kapitola 5. Aplikace do praxe 49 Další možnost vizualizace pozemní komunikace. Zde je přidán další element path, který vykresluje úzkou černou křivku. 1. <path stroke="braun" stroke-width="24px" d="..."/> 2. <path stroke="yellow" stroke-width="20px" d="..."/> 3. <path stroke="black" stroke-width="4px" d="..."/> Kartografická liniová značka se šipkami může být využita u silnic nebo stezek s přikázaným směrem pohybu. Značka je vytvořena elementem path, který je rozdělen na úseky. V části defs je zapsán element marker, kde je definována šipka viz <marker id="sipka" > <polygon points="..."/> </marker> 2. Segmenty <path marker-end="url(#sipka)" d="..."/> Jedním ze způsobů značení železniční tratě je využití čárkované křivky. Je tvořena dvěma elementy, kde první je vyplněn černou barvou a druhý je bílý, přerušovaný. 1. <path stroke="black" stroke-width="24px" d="..."/> 2. <path stroke="white" stroke-width="20px" stroke-dasharray="20px" d="..."/> Další možnost vizualizace dráhy je tvořena třemi elementy. Dva elementy path tvoří koleje dráhy a další (mezi ně vložený) vykresluje železniční pražce. 1. <path stroke="black" stroke-width="24px" d="..."/> 2. <path stroke="black" stroke-width="35px" d="..." stroke-dasharray="3 10" stroke-linecap="butt"/> 3. <path stroke="white" stroke-width=" 20px" d="..."/> Lanovka nebo vlek je vykreslen dvěma elementy. První je plná čára a druhý je křivka čárkovaná s nastaveným atributem stroke-linecap na hodnotu round. 1. <path stroke="black" stroke-width="5px" d="..."/> 2. <path stroke="black" stroke-width="25px" d="..." stroke-dasharray="40" stroke-linecap="round"/>

59 Kapitola 5. Aplikace do praxe 50 Chráněná území či oblasti jsou vyznačeny složitějším způsobem. Prvek je tvořen dvěma elementy, přičemž první je široký a čárkovaný a druhý (užší) je zvětšen a mírně posunut. 1. <path stroke="green" stroke-width="25px" d="..." stroke-dasharray="40"/> 2. <path stroke="green" stroke-width="5px" d="..." transform="scale(1.1) translate(-5,-5)"/> Přírodní prvky jako alej nebo stromořadí může být tvořeno dvěma čárkovanými nebo tečkovanými křivkami. První křivka vykresluje zelené kruhy a druhá bílé kruhy s menším průměrem. Tím je dosaženo vykreslení mezikruží. 1. <path stroke="green" stroke-width="25px" d="..." stroke-dasharray="1 40" stroke-linecap="round"/> 2. <path stroke="white" stroke-width="30px" d="..." stroke-dasharray="1 40" stroke-linecap="round"/> Liniová značka informující o ostrém terénním zlomu (násep, skalní linie) je tvořena třemi elementy v tomto pořadí: plná fialová čára, široká fialová čárkovaná čára a plná bílá čára. 1. <path stroke="violet" stroke-width="25px" d="..."/> 2. <path stroke="violet" stroke-width="35px" d="..." stroke-dasharray="1 40" stroke-linecap="butt"/> 3. <path stroke="white" stroke-width="20px" d="..."/> Státní hranici lze vykreslit pomocí tří elementů. První (šedý, široký), druhý a třetí je čárkovaný s odlišným nastavením atributu stroke-linecap. 1. <path stroke="grey" stroke-width="25px" d="..." stroke-dasharray="40"/> 2. <path stroke="black" stroke-width="5px" d="..." stroke-dasharray="30 50" stroke-linecap="square"/> 3. <path stroke="black" stroke-width="5px" d="..." stroke-dasharray="1 70" stroke-linecap="round"/>

60 Kapitola 5. Aplikace do praxe Vizualizace areálových značek Kartografické plošné značky lze vytvářet dvěma způsoby. Elementem polygon nebo path. Mnohoúhelník je definován lomovými body, kdežto tvar plochy u elementu path lze i Beziérovými křivkami. Tento typ značek se využívá pro zákres vodních, lesních, zatravněních nebo zastavěných ploch a budov. Barvou vyplněné areálové značky jsou nejjednodušší pro implementaci. Je možné využití elementu stroke pro zobrazení okraje. 1. <polygon stroke="darkblue" fill="blue" points="..."/> I u plošných značek lze využít formátování okraje plochy jako u liniových prvků. 1. <polygon stroke="green" fill="lightgreen" points="..."/> 2. <polygon stroke="green" stroke-width="25px" stroke-dasharray="40" fill="none"/> Šrafování lze definovat v hlavičkové části <defs> elementem pattern, kde je specifikována linka 1. <pattern id="srafovani" > <line x1="0" y1="0" x2="10" y2="10"/></pattern> 2. <polygon stroke="braun" stroke-width="25px" fill="url(#srafovani)"/> K výplni ploch lze také využít předem definované vzory. Typické využití se nalezne u vinic, lesů, parků, hřbitovů atd. V hlavičce SVG dokumentu je definován symbol a u elementu polygon odkaz. 1. <symbol id="zatravneni" overflow="visible" > <path fill="darkgreen" d="..."/> <symbol/> 2. <polygon stroke="darkgreen" fill="url(#zatravneni)"/> Vizualizace bodových prvků Definování a opětovné použití symbolů je SVG jednoduché. Stačí v části defs pod elementem symbol zapsat kód bodové značky a následně v dokumentu použít element use s udanými souřadnicemi. Celý kód je napsán v části popisu SVG elementů viz Na značky symbolů lze aplikovat všechny vykreslovací možnosti SVG. Symboly by ale měly být jednoduché, aby nebyla ohrožena jejich čitelnost. Ukázka některých autorských SVG symbolů je na obr. č. 5.3.

61 Kapitola 5. Aplikace do praxe 52 ATM Obrázek 5.3: Ukázka některých symbolů vytvořených v SVG 5.5 SVG v HTML Už bylo zmíněno, že SVG formát je určený pro internet. Existuje více způsobů začlenění SVG dokumentu do webové stránky: embed - tento element není definován ve specifikaci HTML, proto jeho použití není doporučováno iframe - vkládání interaktivního obsahu do rámu iframe není také doporučovanou formou (problémy s kompatibilitou) object - používaný a v této době doporučovaný způsob, příklad použití: <object data="rect.svg" width="300pt" height="100pt" type="image/svg+xml" codebase="http://..." /> svg:namespace - v nové specifikaci jazyka HTML 5 se počítá se zápisem SVG využitím jmenného prostoru svg 5.6 JavaScript Aby aplikace byla dynamická, je třeba využít i programovací jazyk JavaScript. Ovládací prvky mapy (přibližování a posun) využívají knihovnu svgpan 8 od autora Andrea Leofreddi. Projekt je vystavován pod BSD licencí 9. Dále se v aplikaci vyskytují autorské funkce, které pomocí Javascript DOM technologie zajišt ují přepínání viditelnosti vrstev, doplňování atributů do tabulek a změnu načteného CSS souboru. Příklad funkce zprostředkující zápis do atributových tabulek je uveden na obrázku č

62 Kapitola 5. Aplikace do praxe 53 function settable(evt) { svgdocument = evt.target.ownerdocument; var target = evt.target; if (target.getattribute("y")>10) { e1=svgdocument.getelementbyid("region"); e1.textcontent=target.getattribute("nk"); } definice funkce settable(evt) uložení instance dokuemntu do proměnné svgdocument uložení instance události do porměnné target funkce getattribute() vrátí hodnotu atributu funkce getelementbyid()vrátí uzel e1 s hodnotou id= region funkce zapíše do elementu e1 hodnotu z příslušného atributu nk Obrázek 5.4: Ukázka autorské funkce v jazyce Javascript xml_svg/ web/ html soubory europe/ cz/ Dejvice/ Pelhrimov/ europe.xml eurinfo.xml eurogdp.xml style.xsl CZECHrelief.png orp.xml waterways.xml waterarea.xml roads.xml railways.xml region.xml places.xml volby.xml CZstyle.xsl DejviceBackgorund.xml ortofoto.jpg ortofotohistorical.jpg DejvicePolygon.xml DejviceLines.xml DejvicePoints.xml Dejvice.xsl switchcss.js Pelhrimov.svg Obrázek 5.5: Struktura adresářů na doméně

63 Kapitola 6. Závěr 54 Kapitola 6 Závěr Formát SVG se stal doporučením W3C už v roce 2001, za tu dobu se postupně zaváděla jeho podpora v internetových prohlížečích. Ale teprve v době psaní této práce zavedl nativní podporu světově nejpoužívanější prohlížeč MS Internet Explorer ve verzi 9. Používání SVG na svých stránkách doporučuje i wikipedia.org, kde jsou zatím převáděny do png formátu s odkazem k SVG obrázku. Také server Google Maps umožňuje použití SVG vrstvy nad mapou. Tyto a mnoho dalších skutečností přispívají ke stále větší oblibě tohoto formátu. Programy jako OCAD nebo ArcMap jsou dnes schopny ukládat mapy či plány do různých verzí formátu SVG. Vhodné je také postupné nahrazování proprietárního flash obsahu formátem SVG. Co se týká kartografických prací, mohu říci, že formát SVG by mohl být nositelem dat, ovšem na trhu neexistuje propracovanější nástroj na zákres SVG map. Jeho výhoda oproti ostatním je zřejmá zejména při použití na internetu. Tam se ovšem také skrývá jedna slabina SVG. Tím, že je to formát otevřený, naskýtá pro ostatní možnost stáhnout mapu z internetu ve vektorové podobě a vykrást obsah. Další nevýhodou je datová velikost SVG dokumentu. To je způsobeno textovým formátem. Soubor lze ale zkomprimovat ZIP kompresí a vytvořit tak binární soubor s koncovkou.svgz. Výsledky poznávání SVG formátu jsou zpracovány v internetové aplikaci na adrese zobrazující mapy velkých měřítek (Evropa), středních měřítek (Česká republika) a malých (plán města Pelhřimov, plán kampusu ČVUT v Dejvicích). K výslednému efektu musely být použity další technologie, kromě SVG také JavaScript(změna zoom, posouvání a tisk atributových tabulek), XSL a CSS (stylové jazyky). Větší rozdíly ani problémy s kompatibilitou v různých prohlížečích nebyly při vykreslování SVG grafiky pozorovány (při použití aktuálních verzí).

64 Literatura 55 Literatura [Eis02] J. David Eisenberg. SVG Essentials. O Reilly Media, [Her10] Pavel Herout. XSLT 2.0 a SVG prakticky. Kopp, [Kos00] Jiří Kosek. XML pro každého, podrobný průvodce. Grada Publishing, [Sho00] William Shoaff. A Short History of Computer Graphics. June [Tiš07] Pavel Tišnovský. Vektorové grafické formáty a metaformáty. March [Wil09] Ian Williams. Beginning XSLT and Xpath. Wrox, 2009.

65 Rejstřík 56 Rejstřík bézierova křivka, 4 HSL, 25 metadata, 31 RGB, 25 SVG, 12 circle, 17 colors, 24 defs, 13 display, 24 ellipse, 17 fill, 24 fill-opacity, 24 fill-rule, 24 filter, 28 id, 14 line, 17 lineargradient, 15 marker, 14 metadata, 32 opacity, 24 path, 18 polygon, 18 polyline, 18 radialgradient, 16 rectangle, 17 souřadnicový systém, 26 stroke, 22 stroke-dasharray, 23 stroke-dashoffset, 23 stroke-linecap, 23 stroke-linejoin, 23 stroke-miterlimit, 23 stroke-opacity, 23 stroke-width, 22 symbol, 14 text, 20 textpath, 22 transform, 26 tspan, 21 use, 14 visibility, 24 XML atribut, 10 CSS, 9, 33 element, 9 parser, 9 tag, 9 XSL, 9 Xpath, 36 XSL, 34 choose, 38 for-each, 39 header, 35 if, 38 value-of, 36 variable, 39

66 Příloha A - GUI aplikace, Kartogram Evropa

67 Příloha B - GUI aplikace, mapa České republiky

68 Příloha C - GUI aplikace, plán kampusu ČVUT v Praze

69 Příloha D - GUI aplikace, Plán města Pelhřimov

Rastrová grafika. Grafický objekt je zaznamenán jednotlivými souřadnicemi bodů v mřížce. pixel ( picture element ) s definovanou barvou

Rastrová grafika. Grafický objekt je zaznamenán jednotlivými souřadnicemi bodů v mřížce. pixel ( picture element ) s definovanou barvou Rastrová grafika Grafický objekt je zaznamenán jednotlivými souřadnicemi bodů v mřížce. pixel ( picture element ) s definovanou barvou Kvalita je určena rozlišením mřížky a barevnou hloubkou (počet bitů

Více

FORMÁTY UKLÁDÁNÍ OBRAZOVÝCH INFORMACÍ VÝMĚNA DAT MEZI CAD SYSTÉMY

FORMÁTY UKLÁDÁNÍ OBRAZOVÝCH INFORMACÍ VÝMĚNA DAT MEZI CAD SYSTÉMY FORMÁTY UKLÁDÁNÍ OBRAZOVÝCH INFORMACÍ VÝMĚNA DAT MEZI CAD SYSTÉMY FORMÁTY UKLÁDÁNÍ OBRAZOVÝCH INFORMACÍ VEKTOROVÁ GRAFIKA Obraz reprezentován pomocí geometrických objektů (body, přímky, křivky, polygony).

Více

IVT. Grafické formáty. 8. ročník

IVT. Grafické formáty. 8. ročník IVT Grafické formáty 8. ročník listopad, prosinec 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

DATOVÉ FORMÁTY GRAFIKY, JEJICH SPECIFIKA A MOŽNOSTI VYUŽITÍ

DATOVÉ FORMÁTY GRAFIKY, JEJICH SPECIFIKA A MOŽNOSTI VYUŽITÍ DATOVÉ FORMÁTY GRAFIKY, JEJICH SPECIFIKA A MOŽNOSTI VYUŽITÍ UMT Tomáš Zajíc, David Svoboda Typy počítačové grafiky Rastrová Vektorová Rastrová grafika Pixely Rozlišení Barevná hloubka Monitor 72 PPI Tiskárna

Více

Digitální grafika. Digitální obraz je reprezentace dvojrozměrného obrazu, který používá binární soustavu (jedničky a nuly).

Digitální grafika. Digitální obraz je reprezentace dvojrozměrného obrazu, který používá binární soustavu (jedničky a nuly). Digitální grafika Digitální obraz je reprezentace dvojrozměrného obrazu, který používá binární soustavu (jedničky a nuly). Grafika v počítači Matematický popis (přímka, křivka) Rastrový popis (síť, rastr)

Více

Algoritmizace prostorových úloh

Algoritmizace prostorových úloh INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Algoritmizace prostorových úloh Úlohy nad rastrovými daty Daniela

Více

VY_32_INOVACE_INF.10. Grafika v IT

VY_32_INOVACE_INF.10. Grafika v IT VY_32_INOVACE_INF.10 Grafika v IT Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 GRAFIKA Grafika ve smyslu umělecké grafiky

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání. Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání. Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou Datum: 1. 12. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Obor: Časová dotace: Vzdělávací cíl: Pomůcky: Využití ICT techniky především v uměleckém

Více

24. XML. Aby se dokument XML vůbec zobrazil musí být well-formed (správně strukturovaný). To znamená, že splňuje formální požadavky specifikace XML.

24. XML. Aby se dokument XML vůbec zobrazil musí být well-formed (správně strukturovaný). To znamená, že splňuje formální požadavky specifikace XML. 24. XML Úvod Značkovací jazyk XML (extensible Markup Language) vznikl ze staršího a obecnějšího jazyku SGML (Standard Generalized Markup Language). XML byl vyvinut konsorciem W3C, aby poskytl standardní

Více

Kartografická webová aplikace. Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Kartografická webová aplikace. Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita Kartografická webová aplikace Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita Datum vzniku dokumentu: 3. 11. 2011 Datum poslední aktualizace: 10. 12. 2011 Cíl

Více

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra informatiky Akademický rok: 2008-09

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra informatiky Akademický rok: 2008-09 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra informatiky Akademický rok: 2008-09 Studijní obor: Výpočetní technika a informatika Technologie SVG aktuální standard webové vektorové

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

INFORMATIKA. Grafické studio ve škole

INFORMATIKA. Grafické studio ve škole INFORMATIKA Grafické studio ve škole LUKÁŠ RACHŮNEK Přírodovědecká fakulta UP, Olomouc V současné době školy všech typů často potřebují grafické práce. Jedná se například o prezentaci školy ve formě brožur,

Více

Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_01 Autor: Mgr. Ivana Matyášková Datum vytvoření: březen 2013 Ročník: prima Vzdělávací obor: informační technologie

Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_01 Autor: Mgr. Ivana Matyášková Datum vytvoření: březen 2013 Ročník: prima Vzdělávací obor: informační technologie Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_01 Autor: Mgr. Ivana Matyášková Datum vytvoření: březen 2013 Ročník: prima Vzdělávací obor: informační technologie Tematický celek: počítačová grafika Název projektu: Zvyšování

Více

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA. Počítačová grafika 1

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA. Počítačová grafika 1 Počítačová grafika 1 POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro nižší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky

Více

III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Metodický list k didaktickému materiálu Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací předmět

Více

VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY

VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY POČÍTAČOVÁ GRAFIKA VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ NAFOCENÉ FOTOGRAFIE Z DIGITÁLNÍHO FOTOAPARÁTU MŮŽEME NEJEN PROHLÍŽET, ALE TAKÉ UPRAVOVAT JAS KONTRAST BAREVNOST OŘÍZNUTÍ ODSTRANĚNÍ ČERVENÝCH

Více

Počítačová grafika SZŠ A VOŠZ MERHAUTOVA 15, BRNO

Počítačová grafika SZŠ A VOŠZ MERHAUTOVA 15, BRNO Počítačová grafika SZŠ A VOŠZ MERHAUTOVA 15, BRNO 1 Základní dělení 3D grafika 2D grafika vektorová rastrová grafika 2/29 Vektorová grafika Jednotlivé objekty jsou tvořeny křivkami Využití: tvorba diagramů,

Více

Grafické editory. Ing. Jan Steringa 2008

Grafické editory. Ing. Jan Steringa 2008 Grafické editory Ing. Jan Steringa 2008 Grafický editor aplikace určená pro tvorbu nebo úpravu grafických dat (obrázky, výkresy) rozdělení grafických editorů vektorové rastrové jednoúčelové komplexní pro

Více

APLIKACE XML PRO INTERNET

APLIKACE XML PRO INTERNET APLIKACE XML PRO INTERNET Jaroslav Ráček Fakulta Informatiky, Masarykova Universita Brno Abstrakt Text je věnován možnostem využití XML technologie pro prezentaci dokumentů pomocí Internetu. V úvodu je

Více

Obsah. Úvod... 9. Barevná kompozice... 16 Světlo... 18 Chromatická teplota světla... 19 Vyvážení bílé barvy... 20

Obsah. Úvod... 9. Barevná kompozice... 16 Světlo... 18 Chromatická teplota světla... 19 Vyvážení bílé barvy... 20 Obsah Úvod.............................................................................................. 9 Historie grafického designu a tisku..................................... 10 Od zadání k návrhu..............................................................

Více

Alena Malovaná, MAL305

Alena Malovaná, MAL305 Alena Malovaná, MAL305 GML WFS WMF Geografický značkovací jazyk (Geographic Markup Language - GML) Jedná se o velmi rozšířený standard pro popis geodat umožňující sdílení i integraci dat. Jeho základem

Více

VY_32_INOVACE_INF.19. Inkscape, GIMP, Blender

VY_32_INOVACE_INF.19. Inkscape, GIMP, Blender VY_32_INOVACE_INF.19 Inkscape, GIMP, Blender Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 INKSCAPE Inkscape je open source

Více

13 Barvy a úpravy rastrového

13 Barvy a úpravy rastrového 13 Barvy a úpravy rastrového Studijní cíl Tento blok je věnován základním metodám pro úpravu rastrového obrazu, jako je např. otočení, horizontální a vertikální překlopení. Dále budo vysvětleny různé metody

Více

Scalable Vector Graphics (SVG)

Scalable Vector Graphics (SVG) Scalable Vector Graphics (SVG) Přednáška z předmětu Počítačová kartografie Otakar Čerba Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni Poslední aktualizace: 27. 10. 2010 Webová mapa = vektor nebo

Více

Rozšíření bakalářské práce

Rozšíření bakalářské práce Rozšíření bakalářské práce Vojtěch Vlkovský 2011 1 Obsah Seznam obrázků... 3 1 Barevné modely... 4 1.1 RGB barevný model... 4 1.2 Barevný model CMY(K)... 4 1.3 Další barevné modely... 4 1.3.1 Model CIE

Více

VY_32_INOVACE_INF4_12. Počítačová grafika. Úvod

VY_32_INOVACE_INF4_12. Počítačová grafika. Úvod VY_32_INOVACE_INF4_12 Počítačová grafika Úvod Základní rozdělení grafických formátů Rastrová grafika (bitmapová) Vektorová grafika Základním prvkem je bod (pixel). Vhodná pro zpracování digitální fotografie.

Více

Kde se používá počítačová grafika

Kde se používá počítačová grafika POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Kde se používá počítačová grafika Tiskoviny Reklama Média, televize, film Multimédia Internetové stránky 3D grafika Virtuální realita CAD / CAM projektování Hry Základní pojmy Rastrová

Více

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely 2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor Ing. K.

Více

. Grafika a plovoucí prostředí. Zpracování textů na počítači. Ing. Pavel Haluza, Ph.D. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně haluza@mendelu.

. Grafika a plovoucí prostředí. Zpracování textů na počítači. Ing. Pavel Haluza, Ph.D. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně haluza@mendelu. Grafika a plovoucí prostředí Zpracování textů na počítači Ing Pavel Haluza, PhD ústav informatiky PEF MENDELU v Brně haluza@mendelucz Kreslení vektorových obrazů Příklad \unitlength=1mm \begin{picture}(50,30)(10,20)

Více

Praktické použití kartografického software pro tvorbu map OCAD 11

Praktické použití kartografického software pro tvorbu map OCAD 11 Praktické použití kartografického software pro tvorbu map OCAD 11 Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt

Více

Publikování map na webu - WMS

Publikování map na webu - WMS Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Publikování map na webu - WMS Autor: Ondřej Dohnal, Martina Černohorská Editor: Filip Dvořáček Praha, duben 2010 Katedra mapování a kartografie

Více

Úvod do počítačové grafiky

Úvod do počítačové grafiky Úvod do počítačové grafiky elmag. záření s určitou vlnovou délkou dopadající na sítnici našeho oka vnímáme jako barvu v rámci viditelné části spektra je člověk schopen rozlišit přibližně 10 milionů barev

Více

Webové stránky. 6. Grafické formáty pro web. Datum vytvoření: 11. 10. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz

Webové stránky. 6. Grafické formáty pro web. Datum vytvoření: 11. 10. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz Webové stránky 6. Vytvořil: Petr Lerch www.isspolygr.cz Datum vytvoření: 11. 10. 2012 Webové Strana: 1/6 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tématická oblast Název DUM

Více

Kreslíme do webu. Canvas

Kreslíme do webu. Canvas Kreslíme do webu Canvas Počítačová grafika Bitmapy vs Vektory Bitmapy: - obraz je složen z bodů (pixelů), které mají definované vlastnosti Vektory: - obraz je složen z grafických prvků (primitiv), které

Více

TRANSFORMACE OBJEKTOVÉ PETRIHO SÍTĚ Z JAZYKA OPNML DO GRAFU TRANSFORMATION OF OBJECT-ORIENTED PETRI NET FROM OPNML LANGUAGE TO GRAPH

TRANSFORMACE OBJEKTOVÉ PETRIHO SÍTĚ Z JAZYKA OPNML DO GRAFU TRANSFORMATION OF OBJECT-ORIENTED PETRI NET FROM OPNML LANGUAGE TO GRAPH TRANSFORMACE OBJEKTOVÉ PETRIHO SÍTĚ Z JAZYKA OPNML DO GRAFU TRANSFORMATION OF OBJECT-ORIENTED PETRI NET FROM OPNML LANGUAGE TO GRAPH Petr Jedlička Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně

Více

Datové formáty grafiky, jejich specifika a možnosti využití. L u b o š T o m e š e k U M T M a n a ž e r s k á i n f o r m a t i k a 2015/ 16

Datové formáty grafiky, jejich specifika a možnosti využití. L u b o š T o m e š e k U M T M a n a ž e r s k á i n f o r m a t i k a 2015/ 16 Datové formáty grafiky, jejich specifika a možnosti využití L u b o š T o m e š e k U M T M a n a ž e r s k á i n f o r m a t i k a 2015/ 16 Plán prezentace N A C O S E M Ů Ž E T E T Ě Š I T??? Úvodní

Více

pro tvorbu map OCAD 11 (1)

pro tvorbu map OCAD 11 (1) software pro tvorbu map OCAD 11 (1) software pro tvorbu map OCAD 11 Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt

Více

Jazyk XSL XPath XPath XML. Jazyk XSL - rychlá transformace dokumentů. PhDr. Milan Novák, Ph.D. KIN PF JU České Budějovice. 9.

Jazyk XSL XPath XPath XML. Jazyk XSL - rychlá transformace dokumentů. PhDr. Milan Novák, Ph.D. KIN PF JU České Budějovice. 9. Jazyk XSL - rychlá transformace dokumentů 9. prosince 2010 Osnova 1 Jazyk XSL Úvod Princip zpracování pomocí stylů Formátování dokumentu pomocí XSL FO Osnova 1 Jazyk XSL Úvod Princip zpracování pomocí

Více

Vývoj Internetových Aplikací

Vývoj Internetových Aplikací 2 Vývoj Internetových Aplikací HTML a CSS Ing. Michal Radecký, Ph.D. www.cs.vsb.cz/radecky HTML a CSS - Tvorba webových stránek - Struktura - Obsah - Vzhled - Funkcionalita zdroj: http://www.99points.info

Více

Jazyky pro popis dat

Jazyky pro popis dat Realizováno za finanční podpory ESF a státního rozpočtu ČR v rámci v projektu Zkvalitnění a rozšíření možností studia na TUL pro studenty se SVP reg. č. CZ.1.07/2.2.00/29.0011 Jazyky pro popis dat Pavel

Více

Výukový materiál vytvořen v rámci projektu EU peníze školám "Inovace výuky" registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0585

Výukový materiál vytvořen v rámci projektu EU peníze školám Inovace výuky registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0585 Výukový materiál vytvořen v rámci projektu EU peníze školám "Inovace výuky" registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0585 Škola: Adresa: Autor: Gymnázium, Jablonec nad Nisou, U Balvanu 16, příspěvková organizace

Více

HTML - Úvod. Zpracoval: Petr Lasák

HTML - Úvod. Zpracoval: Petr Lasák HTML - Úvod Zpracoval: Petr Lasák Je značkovací jazyk, popisující obsah HTML stránek Je z rodiny SGML jazyků, jako např. XML, DOCX, XLSX Nejedná se o programovací ale značkovací jazyk Dynamičnost dodávají

Více

Multimediální systémy. 03 Počítačová 2d grafika

Multimediální systémy. 03 Počítačová 2d grafika Multimediální systémy 03 Počítačová 2d grafika Michal Kačmařík Institut geoinformatiky, VŠB-TUO Osnova přednášky Rastrová počítačová grafika Metody komprese obrazu Rastrové formáty Vektorová grafika Křivky

Více

1.1. Spuštění ArchiCADu 16 1.2. Práce s projektem 16. 1.3. Pracovní plocha 19

1.1. Spuštění ArchiCADu 16 1.2. Práce s projektem 16. 1.3. Pracovní plocha 19 Obsah 1 Seznámení s ArchiCADem 15 1.1. Spuštění ArchiCADu 16 1.2. Práce s projektem 16 Vytvoření nového projektu 16 Vytvoření nového projektu při spuštění ArchiCADu 17 Možné způsoby nastavení nového projektu:

Více

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA. Lenka Bednaříková

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA. Lenka Bednaříková POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Lenka Bednaříková POČÍTAČOVÁ GRAFIKA - OBSAH Barevné modely Základní dělení počítačové grafiky Vektorová grafika Rastrová (bitmapová) grafika Rozlišení Barevná hloubka Komprese, komprimace

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

HTML Hypertext Markup Language

HTML Hypertext Markup Language HTML Hypertext Markup Language je jazyk určený na publikování a distribuci dokumentů na Webu velmi jednoduchý jazyk používá ho mnoho uživatelů má výkonné prostředky (příkazy) k formátování dokumentů (různé

Více

III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Metodický list k didaktickému materiálu Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací předmět

Více

Vektorová a bitmapová grafika

Vektorová a bitmapová grafika Vektorová a bitmapová grafika Obsah prezentace Vektorová a bitmapová grafika Grafické formáty Grafické programy Programový Balík Corel Draw a program AutoCAD Typy grafiky Vektorová Jednotlivé prvky tvořící

Více

Reprodukce obrazových předloh

Reprodukce obrazových předloh fialar@kma.zcu.cz Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011 Historie Reprodukční fotografie V reprodukční fotografii se používají různé postupy pro reprodukci pérovek (pouze černá a bílá) jednoduché (viz přednáška

Více

Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2

Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2 IČ: 25472593 MK Consult, v.o.s. Drážďanská 493/40, 40007 Ústí nad Labem tel.,fax 47550500408, e-mail info@mkconsult.cz Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2 Základní popis programu Kompas 3.2 Systém

Více

Funkce grafiky na webu. Primární grafická informace Fotografie Schémata Diagramy Loga Bannery

Funkce grafiky na webu. Primární grafická informace Fotografie Schémata Diagramy Loga Bannery Grafika pro web Funkce grafiky na webu Primární grafická informace Fotografie Schémata Diagramy Loga Bannery Funkce grafiky na webu Sekundární grafická informace Dekorace Zvýraznění Šipky Oddělovače Funkce

Více

Dnešní téma. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT

Dnešní téma. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT Dnešní téma Oblasti standardizace v ICT Případové studie standardizace v ICT: 1) Znakové sady 2) Jazyk 1. technická infrastruktura transfer a komunikace informací, přístup k informacím, sdílení zdrojů

Více

Elektromagnetické záření. Zdroj: http://www.fotografovani.cz/images3/rom_svetlo_1_02.gif

Elektromagnetické záření. Zdroj: http://www.fotografovani.cz/images3/rom_svetlo_1_02.gif Počítačová grafika Elektromagnetické záření Zdroj: http://www.fotografovani.cz/images3/rom_svetlo_1_02.gif Jak vidíme Naše oči vnímají elektromagnetické záření Jsou citlivé na vlnové délky 390 až 800 nm

Více

9 Prostorová grafika a modelování těles

9 Prostorová grafika a modelování těles 9 Prostorová grafika a modelování těles Studijní cíl Tento blok je věnován základům 3D grafiky. Jedná se především o vysvětlení principů vytváření modelů 3D objektů, jejich reprezentace v paměti počítače.

Více

Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje - část II.

Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje - část II. Příloha č. 1 Zadávací dokumentace Dodávka základního SW pro projekt DMVS PK Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje - část II. Zadávací dokumentace výběrového řízení: "Dodávka základního SW pro

Více

Přehled základních html tagů

Přehled základních html tagů Přehled základních html tagů h1... hlavní nadpis h2... podnadpisy h3... podnadpisy další úrovně p... odstavec strong... tučné písmo b... tučné písmo em... kurzíva i... kurzíva br... zalomení řádku ol...

Více

Základy XML struktura dokumentu (včetně testových otázek)

Základy XML struktura dokumentu (včetně testových otázek) Základy XML struktura dokumentu (včetně testových otázek) Otakar Čerba Oddělení geomatiky Katedra matematiky Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni Přednáška z předmětu Počítačová kartografie

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Rastrový obraz, grafické formáty

Rastrový obraz, grafické formáty Rastrový obraz, grafické formáty 1995-2010 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ RasterFormats Josef Pelikán, http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca 1 / 35 Snímání

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 3 VY 32 INOVACE 0101 0203

Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 3 VY 32 INOVACE 0101 0203 Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 3 VY 32 INOVACE 0101 0203 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Střední škola aplikované kybernetiky s.r.o.: Maturitní okruhy z odborných předmětů 2010

Střední škola aplikované kybernetiky s.r.o.: Maturitní okruhy z odborných předmětů 2010 NAW WEBOVÉ STRÁNKY 1 Barevné modely (nejen v oblasti webdesignu), fyzikální podstata barvy 2 Zacházení s barvou v oblasti webdesignu a její účinek na psychiku 3 Tvar vizuálních prvků webdesignu, vliv na

Více

TECHNOLOGIE ELASTICKÉ KONFORMNÍ TRANSFORMACE RASTROVÝCH OBRAZŮ

TECHNOLOGIE ELASTICKÉ KONFORMNÍ TRANSFORMACE RASTROVÝCH OBRAZŮ TECHNOLOGIE ELASTICKÉ KONFORMNÍ TRANSFORMACE RASTROVÝCH OBRAZŮ ÚVOD Technologie elastické konformní transformace rastrových obrazů je realizována v rámci webové aplikace NKT. Tato webová aplikace provádí

Více

Obsah. 1 Úvod do Visia 2003 15. 2 Práce se soubory 47. Předmluva 11 Typografická konvence použitá v knize 13

Obsah. 1 Úvod do Visia 2003 15. 2 Práce se soubory 47. Předmluva 11 Typografická konvence použitá v knize 13 Předmluva 11 Typografická konvence použitá v knize 13 1 Úvod do Visia 2003 15 Visio se představuje 16 Výchozí podmínky 16 Spuštění a ukončení Visia 18 Způsoby spuštění Visia 18 Ukončení práce s Visiem

Více

V této příloze je podrobně popsána struktura XML dokumentu s mapou (viz kapitolu 5.3), příklad tohoto XML dokumentu je na přiloženém CD v souboru

V této příloze je podrobně popsána struktura XML dokumentu s mapou (viz kapitolu 5.3), příklad tohoto XML dokumentu je na přiloženém CD v souboru Příloha 1: Struktura XML dokumentu V této příloze je podrobně popsána struktura XML dokumentu s mapou (viz kapitolu 5.3), příklad tohoto XML dokumentu je na přiloženém CD v souboru /mapa/map.xml. Obsah

Více

Produktové Dokumenty (Datum 28.11.2014) Srovnání verzí: pcon.planner 7.0 Rozdíly mezi verzemi Standard-, ME a PRO

Produktové Dokumenty (Datum 28.11.2014) Srovnání verzí: pcon.planner 7.0 Rozdíly mezi verzemi Standard-, ME a PRO Produktové Dokumenty (Datum 28.11.2014) Srovnání verzí: pcon.planner 7.0 Rozdíly mezi verzemi Standard-, ME a PRO Základní formáty STD ME PRO Nahrávání a ukládání souborů DWG a DWT Převod a podpora starších

Více

Základy práce v programovém balíku Corel

Základy práce v programovém balíku Corel Základy práce v programovém balíku Corel Mgr. Tomáš Pešina Výukový text vytvořený v rámci projektu DOPLNIT První jazyková základní škola v Praze 4, Horáčkova 1100, 140 00 Praha 4 - Krč Základy počítačové

Více

TVORBA TEXTOVÉHO DOKUMENTU PROSTŘEDKY, PŘENOSITELNOST

TVORBA TEXTOVÉHO DOKUMENTU PROSTŘEDKY, PŘENOSITELNOST TVORBA TEXTOVÉHO DOKUMENTU PROSTŘEDKY, PŘENOSITELNOST 1 Tvorba dokumentu - prostředky Psací stroj Od psaní na stroji pochází pojem normostrana Textové editory (např. T602) Slouží k tvorbě textu členěného

Více

Vývoj počítačové grafiky. Tomáš Pastuch Pavel Skrbek 15.3. 2010

Vývoj počítačové grafiky. Tomáš Pastuch Pavel Skrbek 15.3. 2010 Vývoj počítačové grafiky Tomáš Pastuch Pavel Skrbek 15.3. 2010 Počítačová grafika obor informatiky, který používá počítače k tvorbě umělých grafických objektů nebo pro úpravu již nasnímaných grafických

Více

VY_32_INOVACE_INF3_18. Textové formáty PDF, TXT, RTF, HTML, ODT

VY_32_INOVACE_INF3_18. Textové formáty PDF, TXT, RTF, HTML, ODT VY_32_INOVACE_INF3_18 Textové formáty PDF, TXT, RTF, HTML, ODT Standardem pro textové soubory jsou následující formáty: Rich Text Format (.rtf), Hypertext Markup Language (.html,.htm) Portable Document

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Počítačová grafika. (Computer Graphics) Úvod do tématu. Martina Mudrová únor 2007

Počítačová grafika. (Computer Graphics) Úvod do tématu. Martina Mudrová únor 2007 Počítačová grafika (Computer Graphics) Úvod do tématu Martina Mudrová únor 2007 Úvod do PG MOTTO:...70% informací přijímáme zrakem... Co zahrnuje pojem počítačová grafika? grafos (řec.)= písmeno = zpracování

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

22. Tvorba webových stránek

22. Tvorba webových stránek 22. Tvorba webových stránek Webové stránky jsou spolu s elektronickou poštou nejpoužívanější prostředky internetu. Brouzdáme li internetem používáme nějaký prohlížeč. To, co vidíme na obrazovce v prohlížeči

Více

Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání. Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání. Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou Datum: 1. 12. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Obor: Časová dotace: Vzdělávací cíl: Pomůcky: Využití ICT techniky především v uměleckém

Více

Prezentace XML. XML popisuje strukturu dat, neřeší vzhled definice vzhledu:

Prezentace XML. XML popisuje strukturu dat, neřeší vzhled definice vzhledu: Realizováno za finanční podpory ESF a státního rozpočtu ČR v rámci v projektu Zkvalitnění a rozšíření možností studia na TUL pro studenty se SVP reg. č. CZ.1.07/2.2.00/29.0011 Definice vzhledu Prezentace

Více

Počítačová grafika. OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely

Počítačová grafika. OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely Počítačová grafika OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely Vektorová grafika Vektorová grafika Příklad vektorové grafiky Zpět na Obsah Vektorová grafika Vektorový

Více

MBI - technologická realizace modelu

MBI - technologická realizace modelu MBI - technologická realizace modelu 22.1.2015 MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda Technická realizace portálu MBI. Cíle a principy technického řešení. 1.Obsah portálu - objekty v hierarchiích,

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

2 PŘÍKLAD IMPORTU ZATÍŽENÍ Z XML

2 PŘÍKLAD IMPORTU ZATÍŽENÍ Z XML ROZHRANÍ ESA XML Ing. Richard Vondráček SCIA CZ, s. r. o., Thákurova 3, 160 00 Praha 6 www.scia.cz 1 OTEVŘENÝ FORMÁT Jednou z mnoha užitečných vlastností programu ESA PT je podpora otevřeného rozhraní

Více

Vstupní data pro program Deformace ve formátu XML

Vstupní data pro program Deformace ve formátu XML geocaktualizace:22.11.2004 Vstupní data pro program Deformace ve formátu XML Pro formát vstupních dat je využit jazyk XML pro popis strukturovaných dat. Formát je definován v souladu s definicí jazyka

Více

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Návod k prezentačnímu mapovému portálu Obsah: 1. Úvod... 3 2. Obecná část mapového portálu...

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

Základy počítačové grafiky

Základy počítačové grafiky Gymnázium Petra Bezruče, příspěvková organizace Vrchlického, Frýdek-Místek Projekt Využití ICT ve výuce na gymnáziích, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.07/02.0030 Základy počítačové grafiky Metodický

Více

Obsah KAPITOLA 1 13 KAPITOLA 2 33

Obsah KAPITOLA 1 13 KAPITOLA 2 33 Obsah KAPITOLA 1 13 Seznámení s programem AutoCAD 13 Úvod 13 Spuštění programu AutoCAD 13 Okno aplikace AutoCAD 16 Ovládací prvky 17 Příkazový řádek 20 Dynamická výzva 24 Vizuální nastavení 24 Práce s

Více

Informatika pro moderní fyziky (8) Javascript, CSS - stylování dokumentů, SVG - tvorba obrázků, složitější interaktivní dokument

Informatika pro moderní fyziky (8) Javascript, CSS - stylování dokumentů, SVG - tvorba obrázků, složitější interaktivní dokument Informatika pro moderní fyziky (8) Javascript, CSS - stylování dokumentů, SVG - tvorba obrázků, složitější interaktivní dokument František HAVLŮJ e-mail: haf@ujv.cz ÚJV Řež oddělení Reaktorové fyziky a

Více

Pokročilé techniky tvorby sestav v Caché. ZENové Reporty

Pokročilé techniky tvorby sestav v Caché. ZENové Reporty Pokročilé techniky tvorby sestav v Caché ZENové Reporty Úvodem Jednoduché sestavy Pokročilé sestavy Ladění Historie ZEN reporty sdílejí podobný princip definování obsahu jako ZENové stránky Byly uvedeny

Více

Bitmapová grafika: Vrstvy - interakce (režimy prolnutí)

Bitmapová grafika: Vrstvy - interakce (režimy prolnutí) VY_32_INOVACE_PG3108 ; Mgr. Pavel Hauer ; 5/2012; 1.ročník; bitmapová grafika, Počítačová grafika; názorná pomůcka pro výuku, opakování, doplnění látky Bitmapová grafika: Vrstvy - interakce (režimy prolnutí)

Více

Ot. 8. Vektorová grafika

Ot. 8. Vektorová grafika Ot. 8. Vektorová grafika Základní popis Druhou velkou oblastí zpracování obrazu pomocí počítače kromě rastrové grafiky je vektorová grafika. Vektorový způsob zpracování obrazu je výrazně odlišný od zpracování

Více

Tvorba posterů v PowerPointu a InDesignu

Tvorba posterů v PowerPointu a InDesignu Tvorba posterů v PowerPointu a InDesignu Ivo Šnábl Web studio Institut biostatistiky a analýz MU snabl@iba.muni.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt Zvyšování IT gramotnosti zaměstnanců

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Grafika a grafický design. Internetové publikování

Grafika a grafický design. Internetové publikování Grafika a grafický design Internetové publikování Design stránky Grafický design první dojem, rychlost stahování Struktura stránek navigace, rozvržení plochy Volba informací okruh čtenářů Syntaktická správnost,

Více

Srovnání programů pro editaci 2D grafiky

Srovnání programů pro editaci 2D grafiky České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra počítačové grafiky a interakce Bakalářská práce Srovnání programů pro editaci 2D grafiky Michal Holanec Vedoucí práce: Mgr. Jiří Danihelka

Více

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Modul: Téma workshopu: Výpočetní technika Co je to internet? Jak si udělat vlastní www stránku? Vypracovala: Ing. Lenka Hellová Termín workshopu: 30. říjen 2012

Více

Stejná stránka se v různých prohlížečích může zobrazit odlišně.

Stejná stránka se v různých prohlížečích může zobrazit odlišně. Příprava grafických podkladů pro web 1. O webových prohlížečích Stejná stránka se v různých prohlížečích může zobrazit odlišně. Jako autor stránek na webu nevím, jaký prohlížeč bude můj čtenář používat.

Více

Produktové documenty (30.09.2015) Přehled funkcí a vlastností programu pcon.planner 7.2

Produktové documenty (30.09.2015) Přehled funkcí a vlastností programu pcon.planner 7.2 Produktové documenty (30.09.2015) Přehled funkcí a vlastností programu pcon.planner 7.2 Formáty Nahrávání a ukládání souborů DWG a DWT Převod a podpora starších DWG formátů Rozšířená podpora šablon včetně

Více