Starověký Egypt. Vytvořili: Petra Cendelínová Veronika Gloserová Petr Hasil Radim Kunčar Hanka Svobodová

Transkript

1 Starověký Egypt Vytvořili: Petra Cendelínová Veronika Gloserová Petr Hasil Radim Kunčar Hanka Svobodová

2 Všední život Nejbohatší Egypťané byli privilegovanou vrstvou, která bez váhání dávala na odiv své bohatství. To byla ovšem jen menšina faraonových poddaných. Někteří rolníci a dělníci žili v chudobě a často se museli spokojit s velmi jednoduchým příbytkem. Pyšné Théby (Vaset) plné paláců, chrámů a nádherných vil skrývaly za svou velkolepou tváří i množství obyvatel, jejichž každodenní starostí byl boj o holé přežití. Faraoni se sice starali o otroky, kteří se podíleli na budování jejich slávy a božské moci, aby neumřeli hlady, ale i tak se museli smířit s velmi malým množstvím.

3 Život na venkově Rolníci museli odvádět vysoké daně, což je nutilo pracovat mnohem více. Neměli moc jídla a když nebyla dobrá úroda trpěli hlady. Rituály a víra, dovedně udržované centrální mocí a kněžími, byly silnější než pocit chudoby. I přes velké rozdíly mezi těmi nejbohatšími a nejchudšími žili Egypťané v harmonii a společně upevňovali jednotu země.

4 Obydlí V prehistorickém období se domy obyčejných Egypťanů příliš nelišily. Obydlím jim byly chýše z lepenice, které byly vybaveny jen rohoží na spaní, truhlou, několika proutěnými košíky a jednoduchým stolem. V historické době začaly stavět z nepálených cihel a byly trochu větší, i když vnitřní zařízení se příliš nezměnilo. Skládaly se ze dvou nebo tří místností, v nichž žila celá rodina.

5 Domácnost Úkolem žen bylo zajistit zásobení domu vodou, takže se neustále pohybovaly mezi kanálem a domovem s velmi těžkými džbány na hlavě. Ženy se rovněž staraly o přípravu piva a chleba, což byly základní složky potravy. Ti nejbohatší z nich měli osla, kozu nebo vola, pár kusů drůbeže a někdy i kousek půdy, na němž pěstovali zeleninu, kterou si obohacovali jídelníček.

6 Vzdělání Ve starověkém Egyptě se děti příliš nevzdělávaly, namísto toho se synové učili práci svého otce a dívky pracovaly doma s matkou. Vzdělávali se většinou jenom synové velmožů. První důkazy o existenci škol pocházejí ze Střední říše. Mnoho škol bylo součástí chrámů, ty nejlepší však byly součástí velkých komplexů. Existovaly však i vesnické školy, kde vyučoval místní kněz, který si chtěl přivydělat. Chlapci psali na střepy rozbitých keramických nádob, jež se nazývaly "ostrakon", nebo na dřevěné tabulky potřené sádrou, které se daly omýt a znovu použít. Když bylo chlapci 9 nebo 10 let, mohl přejít na vyšší školu. Zde studovali mnoho předmětů, například jazyky, náboženství, literaturu, astronomií, matematiku, historií a v neposlední řadě lékařství. Dochovala se svědectví i o zkouškách, ale nevíme, jakého rozsahu byly. Z většiny vysoce vzdělaných chlapců se nakonec stali písaři, protože toto zaměstnání bylo ve starověkém Egyptě nejvíce ceněno.

7 Náboženství Egypťané uctívali množství různých bohů, polobohů, duchů a démonů Bylo jich asi 2500, ale všechny jejich funkce nejsou známé Bohy uctívali v podobě zvířat (lidské tělo, zvířecí hlava) Bohové: Anubis - bůh mumifikace a pohřebišť (podoba černého šakala) Ptah - je považován za stvořitele sebe sama, za tvůrce světa, vesmíru a veškeré hmoty Bastet - bohyně války (podoba kočky) Ré - zosobnění slunce Egypťané věřili, že po smrti bude každý žít posmrtný život a že se dostane do říše mrtvých Uctívali i posvátná zvířata býk, had, hroch, skarab, sokol, šakal

8 Architektura Nejdříve stavěli náhrobní stavby a mastaby Později stupňovité i jehlancovité pyramidy, které měly zajistit posmrtný život zemřelého Stavby jsou soustředěny do několika oblastí podél Nilu Chrámy: byly kultovní místa, "obydlí bohů", často spojeny s pohřebišti, nejstarší chrám je Karnak v Luxoru, dále chrám Hatšepsut, nebo chrám v Edfu Mastaba: nadzemní stavba nad hrobem, který byl hluboko v zemi, uschovávali tam dary a dělali bohoslužby, např. mastaba v Sakkáře Pyramida: kamenné náhrobní stavby ve tvaru čtyřbokého jehlanu, patrně se vyvinuly ze stupňovitých pyramid, měly náboženský, politický a hospodářský význam, např.: pyramidy v Gíze, Cheopsova pyramida

9 Zemědělství Půda patřila panovníkovi a bohatší vrstvě. Rolníci si ji mohli propůjčit. Poté panovníkovi platili daně. Obilniny (např. pšenice a ječmen) byly hlavním přírodním bohatstvím Egypta Úrodnost závisela hlavně na výšce hladiny Nilu

10 Obchod Starověcí Egypťané obchodovali, aby získali vzácné komodity (zlato, kadidlo, slonovina atd.), které nebylo možno sehnat v Egyptě V předdynastickém období začali Egypťané obchodovat s Nůbií kvůli zlatu a kadidlu, a s Palestínou kvůli keramice Od 2. dynastie začali obchodovat také s Byblem, s říší Punt atd. Egypt se stal závislým na obchodu s Anatólií kvůli mědi a cínu

11 Státní zřízení Vládcem Egypta byl faraon, kterému patřila všechna půda. S vládou mu pomáhal jeho vezír. Do konce 20. dynastie šlo o autokratickou vládu. Poté se na vládě podíleli i nejvyšší kněží, čímž se Egypt stal teokracií. Většina politické moci patřila právě vyšším kněžím, neboť byli nejvzdělanější vrstvou společnosti.

12 Faraon Byl pozemským synem Rea, nejvyššího ze všech božstev. Jako duchovní vůdce a panovník ručil a zodpovídal za chod světa. Faraon byl zárukou jednoty Egypta. Na hlavě nosil pšent - dvojitou korunu, která symbolizovala vládu nad Horním i Dolním Egyptem s ochranným sokolem a kobrou. Vedle koruny patřily k symbolům moci faraona také egyptský kříž symbolizující život, hůl jako symbol vysokého hodnostáře, důtky, a žezlo, které vzniklo z vidlicové hole, která sloužila k zabíjení hadů.

13 Panovníci Džoser - je známí především díky své stupňovité pyramidě - započal nový politický a ochranný systém země, proto je Stará říše někdy nazývána jako,,džoserovo století" Snorfu - zakladatel významné dynastie stavitelů pyramid 4. dynastie Chufu slavný stavitel Velké pyramidy v Gíze

14 Kleopatra VII. egyptská královna pocházející z dynastie Ptolemaiovců Kleopatra, Caesar a Marcus Antonius - láska, bitva a smrt Poslední faraonka

15 Zdroje