Evropan, str. 5. Publicistika, str. 11. Končí rozdělení Evropy na Východ a Západ

Transkript

1 Ján Figeľ člen Evropské komise za Slovensko přichází i s iniciativami z oblasti sportu Evropan, str. 5 Jana Hybášková, Jan Zahradil, Libor Rouček našich europoslanců jsme se zeptali, jak vnímají situaci v Kosovu Publicistika, str. 11 František Bublan poslanec PSP ČR, bývalý ministr vnitra, vysvětluje náš budoucí podíl na bezpečnosti schengenského prostoru Zaostřeno na téma měsíce, str. 3 Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 číslo 8 / 2007 ročník 4 cena 15 Kč INZERCE SLOVO Podpisy za 752 miliardy Evropa, str. 10 Co hoří v EU? Fernando de Castro Brandão velvyslanec Portugalské republiky v Praze Portugalsko převzalo předsednictví v Evropské unii 1. července. Dostalo od Německa obtížný úkol dosáhnout přijetí smlouvy, která by reformovala ty předešlé. Je to odkaz, který se bude snažit splnit ke spokojenosti všech ostatních 26 členských států. Od něho bude záviset budoucnost Evropy, která chce být stále silnější, substantivnější a soudržnější. Nebude zapomenuta citlivá otázka rozšíření současné Unie o další členy, jako je Chorvatsko a Turecko. Mezi dalšími prioritami předsednictví Portugalska v Evropské Unii je posílení Lisabonské strategie, zaměřené na hospodářský rozvoj a vytváření pracovních příležitostí. Zahraniční vztahy se zaměřují na aktivní úlohu Unie, která je povolána zasáhnout v krizích, vzniklých v různých scénářích. Zvláštní pozornost bude věnována Evropské politice sousedství, která bude hledat rovnováhu mezi realitou jižní a východní Evropy. Jsou sjednány různé vrcholné schůzky. Dosud první setkání mezi EU a Brazílií se uskutečnilo 4. července. Následovat budou vrcholné schůzky s Ruskem, Čínou, Indií a Afrikou. Citlivá balkánská otázka zůstává vysoce důležitým bodem portugalské agendy: Kosovo a jeho vývoj představuje citlivější aspekt, kterému se věnuje zvláštní pozornost. Portugalské velvyslanectví v Praze plánuje na říjen výstavu fotografií na Karlově univerzitě. Téma výstavy je Portugalské architektonické dědictví ve světě. Na listopad pak je naplánován koncert Portugalských kytar v Crown Hotelu. Eurokomisařka pro regionální politiku Danuta Hübner a český ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek podepsali v červenci rozhodnutí o Národním strategickém referenčním rámci (NSRR). Česká republika tak učinila významný krok k čerpání finančních prostředků z evropských fondů pro období let 2007 až O tom, co nám podpis NSRR přinese, se podrobně dočtete na straně 6. foto: EK Končí rozdělení Evropy na Východ a Západ Od ledna 2008 se má schengenský prostor rozšířit o devět nových států. Také Česká republika se zapojí do tzv. schengenské spolupráce a přidá se k zemím, které neprovádějí kontroly na svých společných hranicích a naplňují v praxi volný pohyb osob. Symbolicky se tak završí období pomyslného rozdělení Evropy na Západ a Východ a bude možné překračovat hranice bez nutnosti předkládat na hraničních přechodech průkaz totožnosti. Na setkání v Bratislavě to potvrdili ministři vnitra devíti členských zemí EU přistoupivších v roce 2004 a jejich kolegové z některých dalších evropských zemí. Pozemní a námořní hranice zaniknou k 31. prosinci 2007, zánik vzdušných hranic je pak stanoven na březen Podle českého ministra vnitra Ivana Langera je tento závěr i přes přetrvávající problémy nejdůležitější z celé schůzky, a proto ji považuje za úspěšnou. Ministři se shodli na tom, že nové členské státy budou připraveny na zavedení systému SI- Sone4all do konce srpna tohoto roku, což je podle harmonogramu podmínka pro rozšíření schengenského prostoru. Devět z deseti nových členských států z roku 2004 (Kypr čeká Evropské horizonty Zdeňka Velíška Nebezpečí syndromu Čínské zdi V tomto vydání Evropských novin je hlavním tématem rozšíření schengenského prostoru. Jedině proto si dovolím doplnit to, co jsem na tomto místě o Schengenu napsal už před dvěma měsíci. Neexistence hranic uvnitř prostoru, který zaujímají země, jejichž vlády podepsaly schengenskou smlouvu, není jen krokem kupředu ke svobodě pohybu po Evropě, je také návratem k čemusi dobrému, co už Evropa znala. Svobodný pohyb po Evropě už se vstupem na spuštění nového systému SIS II) mělo být zahrnuto do schengenského prostoru už v říjnu roku 2007, nebyl ale dokončen vývoj nového informačního systému SIS II a jejich přistoupení se tak opozdilo. (pokračování na straně 3) tu byl. I za prací se chodilo po Evropě. Šumavští šumaři mohli tak svým kumštem stvrdit slávu, kterou české hudbě vydobyli Smetana v Norsku, Dvořák v Americe, a dávno před nimi Rejcha v Paříži a il Divino Boemo, Mysliveček, v Itálii: Českých jmen v hudbě komponované a provozované se slávou mimo českou kotlinu by se samozřejmě dalo citovat víc, a kdyby se do těchto řádek hodil žert, řekl bych určitě, že Švanda dudák by měl dnes co říci třeba i k otázce přijetí Turecka do EU. Středověk, který dnes považujeme za temnou kapitolu evropské historie, umožnil zázračnému léčiteli, Švýcaru Paracelsovi, proslavit se napříč Evropou, Keplerovo jméno jsem našel vedle mnoha dalších slovutných Evropanů neitalského původu na seznamu profesorů boloňské univerzity. Stejně tak stavitele chrámů neomezovaly hranice jednotlivých království či knížectví. Měli dost svobody k tomu, aby zanechali stopy své geniality rozsety po celém kontinentu. Generace, které jejich díla obdivovaly mnohem později, v novověku, ve dvacátém století, byly v mnoha zemích o podobnou svobodu okradeny. Mohly Athény, Belfast, Berlín.Události z těchto měst přinášejí naši zahraniční spolupracovníci. Co mají společného nezvládnuté řecké požáry s výměnou vlády, jaké hranice zapalují protestanti v Belfastu a jak uhasit dopingové aféry cyklistiky, to jsou jejich témata v tomto čísle. INZERCE LÉTO 2007 sleva inzerce 35% kontaktujte nás na: tel./fax: GSM: marketing@ev.cz jen závidět dávným předkům.teprve nová, moderní a originální evropská struktura, EU, ji Evropanům znovu nabízí. Zvolna a postupně, ale dík i za to. V Evropě pořád ještě zůstává řada národů, které dodnes mohou jen závidět. Schengenská smlouva má ale i naprosto opačný smysl. Dává těm, které osvobozuje uvnitř svého prostoru, pevnou hranici. Má být neprostupná. Má být ještě bezpečnější než nenáviděné hranice dob minulých a zavržených. Až se bude schengenská hranice krýt s hranicí Evropské unie nebo tam, kde se s ní už dnes kryje - přijde jednou možná ruku v ruce s bezpečím také nebezpečí: nebezpečí, že prostor uvnitř té neprostupné hranice bude ochuzen o pozitivní vlivy zvenčí, které umožňuje jen volnost a svoboda pohybu. V globálním světě je sjednocená Evropa jen miniaturním prostorem. Její politika by měla mít na paměti, že i z desetkrát větších impérií udělaly nakonec čínské zdi zaostalé říše na hliněných nohou. Duch Schengenu se nesmí stát protikladem duchu evropské otevřenosti.

2 2 ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE EN č. 8 / 2007 Kariéra v EU Čechy neláká? Eurocentra informují Aktuality o čerpání finančních prostředků z evropských fondů Evropská komise vydala 27. července 2007 rozhodnutí o přijetí Národního strategického referenčního rámce (dále jen NSRR) pro Českou republiku. Tímto rozhodnutím bylo završeno úsilí ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka a celého vyjednávacího týmu, který byl jmenován Vládou ČR v březnu tohoto roku. Kvůli urychlení procesu vyjednávání zvolila ČR model, při kterém současně vyjednávala NSRR a operační programy. Podpisem NSRR tak skončila jedna etapa a byl učiněn krok pro dokončení vyjednávání jednotlivých OP. Finanční prostředky přijdou do ČR bezprostředně po jejich schválení. Zkomplikovali jsme si to sami Peníze v Bruselu by do konce roku měly přijít na stavbu českých dálnic a železnic, na podporu podnikání a na vzdělávání zaměstnanců. Naopak žadatelé o dotaci na vědu a výzkum, na rozvoj některých regionů a na platy úředníků, kteří se o chod čerpání unijních peněz budou starat, neuvidí letos ani euro. Tuto situaci si ale zkomplikovala Česká republika sama, a to vysokým počtem programů. Z 27 členských zemí EU má ČR nejvíce operačních programů (dále jen OP) a to 24, tj. nejsložitější aparát, při kterém na každý OP dohlíží prakticky jiná instituce. Češi proto riskují, že i když vyjednají čerpání z unijních fondů rychle, nedokážou programy správně zavést a na bruselské peníze dostatečně dohlížet. Pak hrozí, že budou finanční pomoc vracet. I proto varovala eurokomisařka pro místní rozvoj Danuta Hübner Čechy, aby kontrolu a administrativu programů nepodcenili. Byť do dnešního dne nebylo chváleno ani jedno znění OP, byly již vyhlášeny výzvy ze tří OP. Aktuální stav vyhlášených výzev: Operační program podnikání a inovace Prioritní osa Prioritní osa 1 Vznik firem Prioritní osa 2 Rozvoj firem Prioritní osa 3 Efektivní energie Prioritní osa 4 Inovace Prioritní osa 6 Služby pro rozvoj podnikání Program Termín přijímání registračních žádostí Více info START PROGRES orgwww.mpo.cz ICT v podnicích (registrační žádosti) ZÁRUKA EKO-ENERGIE (registrační žádosti) INOVACE (registrační žádosti) POTENCIÁL MARKETING Více informací na nebo na stránkách Operační program životní prostředí Prioritní osa Oblast podpory Termín přijímání registračních žádostí Prioritní osa 1 Modernizace železniční sítě TEN-T Prioritní osa 2 Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Prioritní osa 3 Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Prioritní osa 4 Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T 1.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T včetně železničních uzlů 1.2 Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s Technickými specifikacemi pro interoperabilitu (TSI) a rozvoj telematických systémů Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T Modernizace a rozvoj železniční sítě mimo síť TEN-T 4.1 Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T Prioritní osa 6 Podpora multimodální nákladní přepravy vnitrozemských vodních cest sítě Rozvoj a modernizace a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy TEN-T a mimo TEN-T Více informací na nebo na stránkách Unifikovaná žádost vystoupil na tiskové konferenci věnované přípravě České republiky na čerpání finančních prostředků z evropských fondů Jiří Čunek. Na této konferenci mimo jiné představil tzv. unifikovanou žádost Benefit, která by měla maximálně zjednodušit proces podávání žádostí o příspěvek z evropských fondů. Unifikovanou žádost bude možné používat u všech čtyřiadvaceti operačních programů. Myšlenka jednotné žádosti je jednoznačně smysluplná a pokroková, nicméně v konečném důsledku žádost zcela unifikovaná nebude. Každý řídící orgán si ji bude moci upravit o svá specifika, přičemž ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu má své verze elektronické žádosti. Přesný termín, kdy by mohl být Benefit uveden do provozu, ještě není znám. Více informací včetně seznamu formulářů k jednotlivým OP na Zdroj: PRAHA - Podle nedávných zpráv má Česká republika téměř nejmenší zastoupení v institucích Evropské unie. Ze zaměstnanců, pracujících v institucích EU, je jen něco přes 700 Čechů. Tento stav by mohli zvýšit především mladí lidé. Ti se dnes na práci pro Evropskou unii mohou připravit na vysokých školách. Otázkou zůstává, do jaké míry jsou pak úspěšní v samotných náročných konkurzech v Bruselu. Přípravě na práci v zahraniční administrativě se u nás věnuje několik vysokých škol. Studijní programy mezinárodních vztahů lze pak často studovat v českém i v anglickém jazyce, jako je tomu u oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia (International Relations and European Studies) na soukromé Vysoké škole veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze. Podobný obor, zaměřený na mezinárodní diplomacii, je i na Vysoké škole ekonomické, další pak na soukromé Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Také Univerzita Karlova v Praze nabízí řadu oborů vhodných pro pozdější uplatnění v institucích Evropské unie. Institut mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd rozvíjí vědeckou a výukovou činnost v oblasti moderních dějin, politiky a ekonomie v evropských zemích. Jedná se zejména o obory Evropská studia a Západoevropská studia, která se zaměřují mimo jiné na institucionální rámec EU, vnitřní trh EU a právo EU. Součástí Právnické fakulty je pak Katedra evropského práva, která posluchače seznamuje s právem EU, pravidly měnové unie nebo vnějšími vztahy EU. Výuku evropského práva zavedly do svých studijních programů po našem vstupu do Evropské unie všechny čtyři právnické fakulty v České republice. Fakulta sociálních věd a Právnická fakulta Univerzity Karlovy navíc spolupracují na společném projektu Europeum, vzdělávacím kurzu o EU. Cílem projektu je předat odborníkům ze státní správy i soukromého sektoru ucelený obraz základních aspektů evropské integrace. Po ukončení kurzu obdrží úspěšní absolventi Europea certifikát. Konkurzy do institucí EU vyhlašuje Úřad pro výběr personálu Evropských společenství EPSO a všichni zájemci musí počítat s tím, že na většinu funkcí (kromě asistentů a asistentek) je potřeba vysokoškolské vzdělání, aktivní znalost dvou cizích jazyků a pro řadu vyšších funkcí i praxe v oboru či ve vedoucí funkci. Například v současné době poptává tento úřad auditory s praxí. Více informací a on-line přihlášky naleznete na adrese: Veronika Trestrová Výstava České evropanství se ptá, kdo jsme Česká otázka je otázka celého světa, nejen nás, řekl kdysi T. G. Masaryk. Tento a ostatní výroky slavných lidí o vztahu Čechů k Evropě propojují panely expozice České evropanství na své poslední zastávce republikou. Od září minulého roku navštívila všechna krajská města, aby svou pouť završila v naší metropoli. Snažíme se podporovat evropskou identitu Čechů. Chceme, aby se lidé zamysleli nad tím, kdo jako Češi jsme, vysvětluje pohnutky pro uspořádání výstavy Pavlína Bartoňová z Odboru pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Zároveň věří, že výstava může být dobrou inspirací pro zodpovězení takové otázky. Návštěvníci se mohou zamyslet nad českými dějinami v evropském kontextu a prostřednictvím sedmi panelů se seznámit s jednotlivými historickými etapami vývoje českých zemí. Celou expozici doplňuje regionální panel s historickými zajímavostmi právě hostující oblasti, v tomto případě tedy Středočeského kraje. Výstavu je možné navštívit do 30. září každý všední den od 10 do 18 hodin v Eurocentru Praha, Jungmannova 24, Praha 1. Pavel Farkaš Výstava mapuje období české historie jako dobu božích bojovníků, dobu předbělohorskou, baroko či národní obrození. foto: Pavel Farkaš Vláda hledá logo, vybere ho premiér Eurobarometr: V evropských městech se žije dobře Lidé žijí ve městech rádi a očekávají, že podmínky pro život a práci v nich se budou nadále zlepšovat. To jsou jedny z hlavních závěrů Eurobarometru o kvalitě života v evropských městech. Více než tři čtvrtiny dotázaných byly spokojeny s kvalitou života ve svém městě a většina z nich vidí pozitivně jeho budoucnost. Ačkoli občané měst jsou celkově spokojeni s kvalitou služeb v oblastech jako je vzdělání, zdravotní péče a kultura, mají obavy, pokud jde o otázky spojené s nabídkou pracovních míst, s náklady na bydlení a znečištěním. Tento průzkum ukazuje, že lidé mají celkově pozitivní pohled na život ve městech, ale také upozorňuje na to, co je znepokojuje. To nám dává návod, jak vytvářet politiky pro tuto oblast v budoucnosti, řekla Danuta Hübner, komisařka pro regionální politiku. V 75 evropských městech odpovídali respondenti na 23 otázky v 500 telefonických interview. Respondenti odpovídali, do jaké míry souhlasí nebo nesouhlasí s tvrzeními jako: Jsem spokojený/á s kvalitou života v našem městě. V Piatra Neamt (RO), Tallinnu (EE), Vilniusu (LT), Cluj-Napoce (RO) a Burgasu (BG) více než 80 % lidí uvedlo, že souhlasí s tvrzením: V následujících pěti letech bude život v (název jejich města) příjemnější. Nejlepších pět měst, pokud jde o veřejnou dopravu, byly Helsinky, Vídeň, Remeš, Hamburk a Mnichov. Vcelku spokojeni jsou občané celé EU také co se týče kulturního vyžití, sportovního vyžití, zeleně, zdravotní péče a škol. Pokud jde o obavy občanů, znečištění považují za velký problém lidé v 62 městech. A pouze v jedenácti městech většina respondentů souhlasila, že: Je snadné najít dobré bydlení za přijatelnou cenu. Nejlepšími městy, pokud jde o pracovní příležitosti, jsou Praha, Kodaň a Dublin, kde PRAHA - Hledá se logo předsednictví, nabízíme padesát tisíc korun. Tak láká Vláda České republiky výtvarníky, aby se přihlásili do soutěže na vytvoření značky a logotypu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Republika předsedá sedmadvacítce v roce Po vzoru jiných států, které se po půlroce střídají, potřebuje symbol, který bude její historický úspěch propagovat. Podle oficiálních dokumentů by měl být, jednoduchý, elegantní, komunikativní a moderní. Už jsme obdrželi několik návrhů, nicméně obsah těchto obálek zůstane utajen až do doby, kdy zasedne komise pro otevírání obálek, která posoudí splnění formálních náležitostí těchto návrhů, sdělila EN Zuzana Mokáňová z Úřadu vlády ČR. Zájemci, kteří se chtějí do soutěže přihlásit, musí své návrhy vysvětlit, jejich provedení musí předložit v barevné i černobílé variantě. První kolo by mělo být vyhodnoceno už začátkem listopadu, do druhého se dostane jen pět projektů. Po vyhodnocení komisí bude na předsedovi vlády, kterému projektu dá přednost. Většina log předchozích předsednictví členských zemí EU, například v Německu nebo Rakousku, byla vybrána na základě politického rozhodnutí na nejvyšší úrovni. My jsme se nicméně rozhodli pro vyváženou kombinaci hlasu odborné poroty a hlasu politické reprezentace, přiblížila Mokáňová. Na vítěze čeká padesát tisíc korun. Úřad vlády s ním uzavře smlouvu na vypracování jednotného vizuálního stylu předsednictví České republiky v Radě EU. Jan Štifter více než 70 % respondentů souhlasilo, že je snadné najít práci. Ve třech ze čtyř měst ale většina dotázaných s tímto tvrzením nesouhlasila. Ve třech městech Palermu, Neapoli a Frankfurtu nad Odrou se velká většina respondentů domnívala, že najít práci je obtížné. Přehled výsledků v 70 městech v 27 členských státech Evropské unie a pěti městech v Chorvatsku a Turecku, a také detailní výsledky průzkumu jsou dostupné na webových stránkách eu/regional_policy/themes/ urban/audit/index_en.htm. (zr)

3 EN č. 8 / 2007 TÉMA MĚSÍCE 3 Končí rozdělení Evropy na Východ a Západ (pokračování ze strany 1) Nová devítka to brala jako projev nedůvěry a nerovného jednání ze strany staré patnáctky. Spor nakonec pomohl vyřešit podnět z Portugalska - nové členské státy budou přijaty ještě pod starým, ale rozšířeným systémem s názvem SISone4all. Ministři vnitra hodnotili také kontrolní testy systému SISone4all u současných členů Schengenu a hovořilo se i o posílení policejní spolupráce na vnitřních hranicích. Rozšíření schengenského prostoru bez hraničních kontrol je ohroženo, a to nikoli nedostatečnou připraveností nových členských zemí, ale paradoxně některými dosavadními členy schengenských dohod, řekl Ivan Langer. NEDOSTATKY V ZEMÍCH PŮVODNÍ 15 Testování nového informačního systému totiž odhalilo nedostatky ve starých členských státech. Podle některých zdrojů neuspělo celkem devět zemí: Belgie, Dánsko, Španělsko, Finsko, Norsko, Island, Itálie, Řecko a Nizozemsko. José Magalhaes, státní tajemník předsedajícího Portugalska, odmítl dotčené země jmenovat s tím, že mají zatím dost času své nedostatky do srpna napravit. Podle Langera tuto informaci potvrdil i evropský komisař Franco Frattini. Langer podle svých slov požádal Frattiniho a portugalského ministra vnitra jako zástupce předsedající země, aby vyzvali státy, které neprošly testem, k okamžitému plnění harmonogramu zavádění systému tak, aby byly dodrženy termíny rozšíření. Tato výzva má být obsažena i v závěrečném dokumentu konference. Langer již dříve uvedl, že všechny země včetně Česka, kterých se týká přistoupení do schengenského prostoru, jednoznačně deklarovaly připravenost splnit schengenská kritéria. Jinak ale vidí Langer rozšiřování Schengenu optimisticky: Příští rok už nebudu po cestě na Slovensko ukazovat žádný průkaz. Právě Slovensko u některých sousedů vzbuzuje obavy, protože vstupem do schengenského systému získá hranici s nečlenským státem. Jeho bezpečnostní systémy by tedy měly být velmi kvalitní. Podle Rakouska nakoupilo nevhodné vybavení, tyto nedostatky však již prý napravilo. OBAVY Z KRIMINALITY Výhrady proti rozšíření prostoru bez hraničních kontrol přetrvávají v některých starších členských zemích EU, hlavně v Rakousku. Oficiálně se hovoří o nepřipravenosti nováčků, ve skutečnosti se spíše vlády chtějí zalíbit voličům, kteří se obávají svobodnějšího přístupu cizinců do země. Podle německého ministra vnitra Wolfganga Schäubleho se hlavně obyvatelé příhraničních zemí Spolkové republiky Německo obávají zvýšení kriminality. Právě Německo má v přípravách na rozšíření Schengenu zásadní slovo, protože sdílí dlouhé hranice se státy, které vstoupily do Unie v roce Loni rozhodli evropští ministři vnitra o zvýšení poplatku za vydání víza do zemí Schengenu z 35 na 60 eur. Poté, co se v zimě zruší kontroly na českých hranicích, bude se tato cena týkat i cest turistů, studentů a podnikatelů z rozvojových zemí a států bývalého Sovětského svazu. SCHENGEN PŮSOBÍ I MIMO EU Schůzka o rozšíření Schengenu je druhá v řadě čtyř informačních foto: M. Kolesár schůzek, které probíhají vždy po dokončení některé významné etapy příprav. První proběhla letos v květnu ve Varšavě. Schengenská smlouva byla podepsána roku 1985, následovala schengenská prováděcí konvence z roku 1990 s platností od března Členy schengenského prostoru je patnáct zemí. Ne všechny jsou však současně členskými státy EU (do Schengenu nepatří Velká Británie a Irsko). Počet patnácti zemí doplňují dva nečlenské státy - Norsko a Island. O vstupu do schengenského systému jedná také Švýcarsko, jehož přistoupení schválili obyvatelé alpského státu v referendu z roku Podobně jako Kypr ale čeká na dokončení SIS II. Eva Kunertová Schengen pro bezpečnou Evropu Rozšíření schengenského prostoru o nové země a také o ČR má několik rozměrů. Ten první je bezesporu politický, neboť k plnohodnotnému členství v EU patří i volný pohyb občanů členských států ES a zrušení starých opatření na hranicích. Toto uvolnění, které bude zajisté velmi pozitivním efektem pro naše občany, ale také pro občany dalších vstupujících zemí, s sebou přináší druhý rozměr, který je dle mého soudu daleko důležitější a zavazující. Tím je společná odpovědnost za bezpečnost evropského prostoru a náš podíl na jejím naplňování. Z hraničních přechodů zmizí hlídky Cizinecké a pohraniční policie, nicméně jejich činnost bude mít jinou podobu a jiný rozměr. Budeme napojeni na SIS tj. Schengenský informační systém, do kterého musí všechny státy vkládat potřebné informace, a také s nimi pracovat. Tento systém pomáhá odhalovat nebezpečné zločince, ale také např. zcizená vozidla, osobní doklady či umělecké předměty. Příprava na tento systém si vyžádala několik stovek milionů korun a je třeba jej dále zdokonalovat, aby byl co nejúčinnější. Nemusím snad ani zdůrazňovat, jak je tento systém důležitý v boji proti mezinárodnímu terorismu či nelegální migraci. Práce policie nebude omezena na území našeho státu, ale bude mít daleko mezinárodnější dimenzi. Jednoduše řečeno: vstupem do schengenského prostoru získáme více svobody, ale za tento stav zaplatíme větším podílem na jeho bezpečnosti. František Bublan poslanec PSP ČR, bývalý ministr vnitra ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE Změnu zaznamenají mezinárodní letiště Přistoupením České republiky do schengenského prostoru nedojde při výkonu činností českých celníků k podstatným změnám. V rámci EU je volný pohyb zboží a standardní celní kontroly na hranicích mezi členy EU se neprovádí. V příhraničních oblastech zůstanou i nadále v platnosti stávající dvoustranné smlouvy o spolupráci v oblasti celnictví, které umožňují koordinaci naší činnosti s celními orgány sousedních států. V případě potřeby lze tyto dokumenty formou místních protokolů navíc upravit tak, aby reagovaly na skutečnosti, které nová situace přinese. V zásadě však půjde o preciznější plnění dosavadních úkolů v oblasti celního dohledu a pátrání se zvláštním zřetelem na bezpečnostní zájmy nejen ČR, ale i ostatních zemí schengenského prostoru. Celní správa tak bude mít největší odpovědnost zejména při ochraně vnější hranice na mezinárodních letištích, na nichž budou provozovány vnější lety mimo schengenský prostor. Na pěti největších tuzemských mezinárodních letištích, konkrétně v Praze - Ruzyni, Brně - Tuřanech, Ostravě - Mošnově, Karlových Varech a Pardubicích, lze již nyní zajistit fyzickou separaci cestujících na vnějších a vnitřních letech. Statut mezinárodního letiště s vnější hranicí však bude moci být přiznán pouze těm letištím, která vyhoví příslušným schengenským standardům. plk. JUDr. Ing. Pavel Novotný Generální ředitel GŘC SLOVENSKO POHLED ZA HRANICE Slovensko-ukrajinská hranice je už moderně zabezpečená Takmer pred mesiacom sa predstavitelia ministerstiev vnútra 13 krajín Európskej únie a Švajčiarska stretli v Bratislave, aby zhodnotili pripravenosť krajín na rozšírenie schengenského priestoru. Zhodli sa na tom, že do konca augusta sa všetci zúčastnení stihnú pripraviť na zavedenie nového Schengenského informačného systému (SIS). Súčasný SIS nie je schopný poskytovať služby pre viac ako 18 štátov. Databáza už dnes obsahuje približne 13 miliónov údajov o osobách so zakázaným vstupom či o ukradnutých autách alebo zbraniach. K nim pribudnú údaje nielen z budúcich nových krajín, ale i biometrické údaje z pasov, odtlačky prstov hľadaných ľudí v Únii a ďalšie informácie. V súčasnosti sa preto vyvíja jeho druhá generácia. Portugalský námestník ministra vnútra José Magalhaes potvrdil, že niektoré krajiny starej Únie neuspeli pri testoch nového SIS a budú ich musieť opakovať. Nekonkretizoval, ktoré to boli. Sme radšej optimistickí a dynamickí ako pesimistickí a pasívni. Rozšírenie schengenského priestoru je prioritou nášho predsedníctva, povedal po stretnutí v Bratislave. Ani slovenský minister vnútra Robert Kaliňák nevidí dôvod na zmenu termínov rozšírenia priestoru. Harmonogram v rámci implementácie SIS stále platí, a preto v zásade nie je dôvod, aby sa posúvali termíny vstupu jednotlivých krajín do Schengenu, vyhlásil po stretnutí. Kontroly na vnútorných hraniciach Slovenska s Rakúskom, Českou republikou, Maďarskom a Poľskom by sa tak mohli zrušiť od januára 2008, o tri mesiace neskôr by to mohlo platiť aj pre letiská. Podľa ministra Kaliňáka sa Slovensko v súčasnosti sústredí práve na pripravenosť letísk. Letiská v Poprade a v Košiciach už sú pripravené, bratislavské bude do septembrovej návštevy hodnotiteľov z EÚ tiež, dodal. Problematická takmer 98 km slovensko-ukrajinská hranica je už minulosťou. Po modernizácii sa stala jednou z najlepšie zabezpečených. O vstupe Slovenskej republiky (SR) do Schengenu sa pozitívne vyjadril aj český minister vnútra Ivan Langer. Povedal, že od jeho posledného vyjadrenia, podľa ktorého ak Slovensko kritériá nesplní, ČR sprísni hraničné kontroly, sa niečo nezmenilo, niečo zmenilo a niečo sa zmení. Nezmenila sa moja viera, že SR kritériá splní, zmenilo sa, že Slovensko už kritériá plní a zmení sa, že keď budúci rok pôjdem na Slovensko a na hraniciach nebudem ukazovať žiaden preukaz, vyhlásil. Alžbeta Havrillová

4 4 TÉMA MĚSÍCE/PREZENTACE EN č. 8 / 2007 Česká republika na cestě do schengenského systému KOMENTÁŘ Na konci roku 2007 se i Česká republika stane (s nejvyšší pravděpodobností) součástí schengenského systému pro české občany se tak stane cestování po Evropské unii podstatně jednodušší, když pro cesty z České republiky k tomuto termínu odpadnou hraniční kontroly. O čtvrt roku později v březnu 2008 budou ukončeny i hraniční kontroly na mezinárodních letištích České republiky při cestách do ostatních zemí, které jsou součástí schengenského systému. Uvolnění schengenského systému i pro Českou republiku, jež má význam jak zcela symbolický, tak i výrazně praktický, bude možné na základě rozhodnutí Rady EU, jež učinila na svém zasedání na počátku prosince Schengenská smlouva byla podepsána v malém lucemburském městě Schengen 14. června 1985 jako mezivládní smlouva uzavřená mezi některými členskými zeměmi ES, která však původně stála mimo legislativní a institucionální rámec ES. Signatáři schengenské smlouvy se staly Belgie, Francie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko, když se zavázaly, že postupně odstraní hraniční kontroly na svých společných hranicích a zavedou svobodu pohybu pro všechny osoby, které jsou občany členských států, které schengenskou smlouvu podepsaly, ostatních členských států ES nebo třetích zemí. Krátkodobým cílem samotné schengenské smlouvy bylo nikoliv úplné odstranění kontrol na vnitřních hranicích smluvních států, ale jen jejich výrazné omezení. Pozvolné začleňování obsahu schengenské smlouvy do struktur ES poprvé přináší rok 1987 a moment, kdy v platnost vstoupil Jednotný evropský akt. Jedním z průlomových míst, které Jednotný evropský akt přinesl, bylo rovněž koordinované úsilí o vytvoření jednotného vnitřního trhu jako území, kde v předem vymezených oblastech neexistují vnitřní hranice a je naplňován princip čtyř ekonomických svobod. A zde existuje první představitelný průnik s prvky schengenského systému (například minimalizace až omezení a zrušení hraničních kontrol). Pozvolné včleňování do oficiálního procesu fungování ES mělo být dáno i původním termínem spuštění schengenského procesu tedy 1. lednem 1993, tedy termínem, k němuž měl být (a také byl) spuštěn jednotný vnitřní trh. Dodržení tohoto termínu v případě schengenského procesu však dopadlo opačně a systém začal fungovat až s více než dvouletým zpožděním 26. března Mezitím se však původní zakládající pětice zemí, iniciující schengenský proces, pozvolna rozšiřovala, když v roce 1990 svůj podpis připojila Itálie, v roce 1991 Španělsko a Portugalsko, v roce 1992 Řecko, v roce 1995 Rakousko a o rok později severské země Dánsko, Švédsko a Finsko. Ze zemí EU 15 tak dodnes mimo schengenský prostor zůstaly Velká Británie a Irsko, které svůj postoj odůvodňují také ostrovní geografickou polohou. Další specifikum je možné nalézt při pohledu na kompletní pětici severských zemí, mezi nimiž již od počátku 50. let funguje tzv. pasová unie, při níž nejsou občané těchto zemí při vzájemných návštěvách podrobováni pasové kontrole. Proto, když v polovině 90. let se severští členové EU (Dánsko, Finsko a Švédsko) stali součástí schengenského prostoru, vyvstala otázka, jak uchovat pravidla pasové unie i ve vztahu k Norsku a Islandu. Tato otázka byla vyřešena následným přidružením obou zemí k schengenským pravidlům - od května Explicitně je součástí schengenského acquis zejména: 1.Posílení ochrany vnějších hranic schengenského prostoru. 2.Možnost dočasného obnovení kontrol na vnitřních hranicích; schengenské acquis zřetelně vymezuje, že odstranění kontrol na vnitřních hranicích není absolutní. Například policie či celní orgány mohou podrobit kontrole podezřelá vozidla (tato praxe namátkových kontrol není zcela zřídkavá například na některých hraničních přechodech Francie) nebo v případě odůvodněné události dokonce dočasně zavést standardní systematické kontroly všech subjektů překračujících státní hranici. 3.Úprava statutu a uspořádání mezinárodních letišť a letišť způsobilých přijímat mezinárodní lety, jež se nacházejí v analogickém postavení jako jakýkoliv pozemní hraniční přechod. 4.Vymezení principů vízové a azylové politiky. 5.Policejní přeshraniční spolupráce. 6.Justiční spolupráce mezi členskými státy. 7.Schengenský informační systém (SIS); SIS představuje databázi informací, obsahující minimální informační penzum pro zajištění cílů schengenského systému. SIS je tvořen sekcí technické podpory (CSIS) a národními sekcemi (NSIS). Databáze SIS obsahuje osobní data i data o věcech (předmětech, komoditách apod.). V průběhu roku 2006 byly dokonce diskutovány varianty zpoždění trvajícího až do roku 2009, nicméně zvýšená iniciativa ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v průběhu loňského září a října vedla následně k prosincovému verdiktu Rady EU. Petr Zahradník ekonom Natura 2000 v Evropě Statistiky bývají ošidné. Každá část Evropy se pyšní jinou přírodou, jednotlivé země pak tím, jak se jim podařilo přírodní bohatství zachovat, citelné rozdíly vidíme třeba i mezi sousedními státy. Přesto však u soustavy Natura 2000 porovnání základních statistik určitou vypovídající hodnotu má. Jak je tedy na tom Česká republika v porovnání s EU-27 a nejbližšími sousedy? Pokusíme se porovnat rozlohy území v procentuálním vyjádření k rozloze státu. U ptačích oblastí jsme v České republice dospěli k hodnotě 8,8 %. Celounijní průměr (pro suchozemská území) činí 9,9 %; z našich sousedů Německo vykazuje 8,9 %, Rakousko 11,2 %, Slovensko 25,1 % a Polsko 7,8 %. U evropsky významných lokalit zatím ČR zahrnula do svého národního seznamu lokality, které pokrývají 9,2 % rozlohy státu. V Německu je to 9,9 %, v Rakousku 10,6 %, na Slovensku 11,8 % a v Polsku 4,2 %. Evropská komise ochranu soustavy Natura 2000 pečlivě sleduje. Členské státy nesmí významně poškozovat jednotlivé lokality. I projekty, které spolufinancuje Evropská unie ze svých fondů, mají podmínku, že nesmí soustavu Natura 2000 ohrožovat. Státům, které tato pravidla nedodržují, hrozí sankce či dokonce zastavení finanční pomoci. Žalobě u Evropského soudního dvora čelí nyní například Polsko, které jak je už jen z pouhé statistiky zřejmé přistupuje k zachování celoevropského přírodního bohatství přinejmenším váhavě. Ukazuje se přitom, že soustava Natura 2000 se může stát šancí pro vzestup daného regionu. Zachovalá příroda a logo, známé po celé Evropě, totiž napomáhají rozvoji turistického ruchu, a tedy i rozvoji infrastruktury a vzniku nových pracovních míst. Některé evropské země, jako je Slovinsko či Španělsko, zařadily do soustavy Natura 2000 více než pětinu svého území. Jedná se přitom o státy, které těžko můžeme podezírat, že rezignují kvůli ochraně přírody na hospodářský růst. Jejich zkušenosti dokazují, že je možné skloubit obojí chránit unikátní přírodu a přitom zabezpečit i potřebný rozvoj území. Pochopily, že zachovalá krajina je koneckonců zájmem nás všech, nejen Evropské komise. V dalších dílech se zaměříme na konkrétní typy stanovišť a druhů, chráněných soustavou Natura 2000 na území ČR. Více informací na stránkách Petr Roth, Ministerstvo životního prostředí ČR, redakčně upraveno a kráceno

5 EN č. 8 / 2007 EVROPAN 5 Európsku politiku treba vnímať ako vlastnú hovorí eurokomisár Ján Figeľ Ján Figeľ ako eurokomisár zodpovedný za vzdelávanie, odbornú prípravu, kultúru a mládež si najviac praje, aby Slovensko patrilo medzi také európske krajiny ako Fínsko, Dánsko a Írsko, pretože v nich funguje systém celoživotného vzdelávania. Odporúča vnímať európsku politiku menej ako zahraničnú a viac ju pokladať za vlastnú. V Bruseli by rád stretával viac Slovákov, ktorí by doplnili chýbajúce miesta v európskej administratíve. Ako hodnotí stará 15-ka naše členstvo v EÚ, sme pre nich rovnocenní partneri? Z hľadiska právnych, ekonomických a politických možností má Slovensko a nové členské štáty rovnocenné postavenie. Výnimkou sú niektoré prechodné ustanovenia, ktoré sa postupne napĺňajú. Napríklad účasť na schengenskom systéme. Väčšie obavy z rozšírenia EÚ a tým novej situácie bolo vidieť viac na strane 15-ky, než u nás. Integračný proces je celkovo prínosom pre všetkých, ale osobitne v ňom získavajú pripravení, informovaní, aktívni. Platí to o štátoch, firmách i jednotlivcoch. Som presvedčený, že reálny vplyv nových členských krajín sa bude zvyšovať. Čo sú naše slabé stránky a čo by sme sa mohli od skúsenejších euroobčanov naučiť? Podstatné rozdiely vidím najmä v miere poznania a rozlišovania, čím je a nie je EÚ, ako funguje a v objeme skúseností s členstvom. Stále je viditeľný rozsah neobsadených miest v administratíve inštitúcií Únie občanmi nových členských krajín. Súčasný stav je do istej miery prirodzený, keďže Slovensko je súčasťou spoločenstva niečo viac ako tri roky. Odporúčal by som vnímať európsku politiku menej ako zahraničnú a viac ako našu vlastnú. Tiež sa učiť, že rozhodujúcimi pre vplyv nie sú formálne hlasy, ale miera dôvery a schopnosti získavať podporu a formovať názorovú zhodu. Sú oblasti, v ktorých môžeme naopak pomôcť my, byť vzorom? Zaiste áno. Bez nových členských krajín by európska mozaika nebola úplná. Nové členské krajiny disponujú menším ekonomickým bohatstvom, vzhľadom na diametrálnu rozdielnosť politického systému, v ktorom fungovali pred rokom Ale ich hospodárska dynamika je evidentná a pomáha celej Európe. Myšlienka spoločnej Európy ale nie je len o trhu a ekonomike. Nové členské krajiny sú prínosom svojím potenciálom ľudským, kultúrno-historickým či prírodným. Tiež skúsenosťami zo zápasu o slobodu a z následnej transformácie spoločnosti a hospodárstva. V prípade Slovenska z formovania novej štátnosti a zároveň úsilia o integráciu do EÚ. Dnes sú často prijímanou i oponovanou inšpiráciou vďaka rozsiahlym reformám, ktorými viaceré prešli. V čom vstup SR do EÚ sklamal Slovákov? Naopak, aké výhody vstupu ocenili? Jedným z najväčších zdrojov sklamania bývajú neprimerané individuálne očakávania. Už ako hlavný vyjednávač SR s EÚ som ich považoval za jedno z najväčších možných rizík vstupu do EÚ. Integrácia neznamenala ani frustráciu, ani cenový šok po vstupe. Pretrvávajúca vysoká miera podpory Slovákov pre členstvo v EÚ je preto dobrým signálom. Je veľmi dôležité, aby sa nám EÚ nezmenila obrazne na veľkú pokladničku, ktorá je dobrá, kým nám dáva peniaze. Únia, to je podstatne viac, než len fondy. To je spoločenstvo krajín a občanov, ktorých spájajú hodnoty. Občania Slovenska aj ďalších nových členských krajín sa dnes môžu tešiť z väčšej slobody voľného pohybu tovarov, kapitálu, služieb, osôb. Tá posledná sa najneskôr od mája 2011 rozšíri na všetky členské štáty. Je tu tiež možnosť zapájať sa do programov, ktoré EÚ ponúka. Napríklad v mojom portfóliu sú to programy v oblasti mobilitných študijných programov, odbornej prípravy, kultúry, aktívneho európskeho občianstva, mládeže. SR sa tiež pripravuje na zavedenie eura a vstup do Schengenského priestoru, čo bude mať ďalšie konkrétne praktické dopady na život jej občanov. Ako eurokomisár ste zodpovedný aj za oblasť vzdelávania. Často sa diskutuje o úrovni vysokých škôl. Ich porovnanie s významnými európskymi a svetovými univerzitami nie je pre Slovensko lichotivé. Vysokoškolský systém na Slovensku počas uplynulých 15 rokov zaznamenal podstatné zmeny. Aj dnes stojí pred novými výzvami akými sú napr. zlepšenie riadenia a kvality vysokých škôl, modernizácia študijných programov a najmä rozšírenie priestoru pre vedu a výskum. Transformácia systému je neľahká úloha a vyžaduje neraz komplexnú zmenu prístupov, priorít, reformovaní systémov pri súčasnej potrebe rozsiahlejších ľudských a finančných zdrojov. Univerzity by mali pokračovať v úsilí o dokončenie hlavných reforiem, ku ktorým sa zaviazali v rámci tzv. Bolonského procesu, kde 46 európskych krajín navzájom spolupracuje na vytvorení tzv. Európskeho priestoru vyššieho vzdelávania. Hlavným cieľom je reforma kvalifikačných rámcov, ktorá umožní vzájomné porovnávanie a ľahšie uznávanie. S tým nevyhnutne súvisí modernizácia študijných systémov a potreba väčšieho dôrazu na kvalitu. Z dlhodobého hľadiska za nevyhnutné považujem prepojenie univerzít, vedy a výskumu a podnikateľského sektora. Univerzity a firmy by mali vytvárať partnerstvá a tým zabezpečiť kontinuálne prispôsobovanie obsahu a metód výučby potrebám trhu. Je veľmi dôležité, aby Slovensko zodpovedne využilo prostriedky z európskych fondov pre obdobie pre rozvoj ľudského potenciálu. Takáto rozsiahla pomoc a možnosť sa už nebude opakovať. Neuškodil Slovensku boom, počas ktorého vzniklo viacero univerzít? Kvantita ešte neznamená kvalitu. SR zaznamenala povzbudivý nárast študentov. V roku 2006 ich bolo na vysoké školy prijatých viac ako Je to zatiaľ najvyšší počet v histórii Slovenska. 15 univerzít z roku 1989 sa rozrástlo na dnešných 33. Slovenské univerzity sú často orientované na skupinu akademicky výborne kvalifikovaných študentov z gymnázií. Sú už menej prístupné študentom, ktorí vyštudovali napr. technicky zamerané stredné odborné školy či učňovské školy. Z dlhodobého hľadiska je veľmi dôležitá kvalita univerzít. Tá bude závisieť od schopnosti a vôle príslušných orgánov a univerzít uskutočňovať reformy. Na európskej úrovni práve pracujeme na vytvorení Európskeho registra agentúr zabezpečujúcich kvalitu, ktorý bude poskytovať zoznam spoľahlivých akreditačných agentúr vo všetkých členských štátoch EÚ. Šikovní študenti, ktorí získajú vzdelanie doma, často odchádzajú do zahraničia. Z ekonomických dôvodov sa rozhodnú nevrátiť. Ako zabrániť úniku mozgov? Je to fenomén celosvetový. Totalitu odmietame, sloboda je základnou hodnotou. Namiesto úniku treba preto podporovať mobilitu, ba mobilizáciu mozgov, a prostredie, ktoré je prajné rozvoju a uplatneniu vedomostí. Talenty treba rozvíjať na prospech jednotlivcov, ale aj celého ľudstva. Konkurencieschopné sú dnes hlavne krajiny, kde dominuje celoživotnosť vo vzdelávaní. Inšpirujúce sú prístupy Fínska, Dánska, Írska. To sú štáty porovnateľné veľkosťou so SR. Veľmi si želám, aby raz aj Slovensko bolo takto citované ako úspešný príklad rozvoja. V dlhodobom horizonte má SR predpoklady pre udržanie si nielen svojich mladých študentov, ale tiež byť atraktívnou destináciou pre investorov a talenty z iných štátov z Európy i zo sveta. Už dnes sa mnohí vracajú na Slovensko. Veď aj u nás platí: Všade dobre, ale doma najlepšie. Každý človek si vyberá životné priority. Sloboda, to je dar, ale aj zodpovednosť. Napríklad vybudovať hľadanú európsku perspektívu postupne doma. Do Vašej kompetencie spadá aj oblasť športu. Na svete je Biela kniha o športe, ktorú ste predložili kolégiu Európskej komisie v júli. Biela kniha je prvou politickou iniciatívou Komisie v oblasti športu vôbec. Predchádzala jej široká diskusia s európskou odbornou verejnosťou. Jej hlavným cieľom je vyzdvihnúť špecifickú úlohu športu v spoločnosti, dať mu strategické smerovanie a hľadať možnosti, ako ho rozvíjať. Predstavuje kľúčový komplexný dokument pre súčasné a budúce aktivity EÚ súvisiace so športom. Vďaka nemu sa šport môže stať viditeľnejším v jednotlivých európskych politikách a programoch. Ján Figeľ (1960) vystudoval Technickou univerzitu v Košicích a vzdělání si doplňoval na univerzitách ve Washingtonu a v Antverpách. Od roku 1992 byl poslancem Národní rady Slovenské republiky a začal pracovat také v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Byl hlavním vyjednavačem SR pro přistoupení Slovenska k EU, od je členem Evropské komise. Od je v jeho portfoliu vzdělávání, odborná příprava, kultura a mládež. Zodpovídá také za oblast sportu a vztahy s občanskou společností. Je ženatý a má čtyři děti. foto: European Community Môže sa zlepšovať informovanosť o potrebách a problémoch v tejto oblasti. Dokument tiež identifikuje konkrétne aktivity a oblasti, v ktorých podpora EÚ môže ponúknuť pridanú hodnotu. Čo navrhuje Biela kniha pre oblasť vrcholového športu a čo pre záujmovú športovú činnosť na školách, v kluboch, vo zväzoch a pod.? Biela kniha o športe sa zameriava predovšetkým na tri dimenzie športu na jeho spoločenskú úlohu, na hospodársku dimenziu a na organizáciu športu. Tieto tri časti zahŕňajú nové návrhy a myšlienky na diskusiu pre oblasť profesionálneho a amatérskeho športu a úlohu športu vo vzdelávaní. Návrh zohľadňuje špecifiká športu v Európe. Súčasťou dokumentu je návrh tzv. Akčného plánu súboru konkrétnych krokov napríklad v oblasti zdravia, aktívneho občianstva a zaradenia do spoločnosti, boja proti dopingu, diskriminácie a rasizmu. Tiež sa snažíme poukázať na ekonomickú hodnotu športu, na potrebu rešpektovania športových pravidiel, na osobitnú povahu športu v kontexte európskeho práva, na licenčné systémy a na iné dôležité oblasti. Časť organizácia športu bude zrejme najviac zaujímať profesionálne kluby a športové federácie. Zaoberá sa tiež otázkou rovnováhy medzi profesionálnym a amatérskym športom, kde chceme docieliť, aby profesionálny a amatérsky šport viac spolupracovali pre spoločné dobro celej spoločnosti. Rieši Biela kniha aj niektoré citlivé otázky? Neobišli sme ani citlivé otázky ako sú obezita, doping, zneužívanie neplnoletých hráčov, korupcia, presuny hráčov. Akčný plán, ktorý je súčasťou dokumentu, obsahuje 53 konkrétnych návrhov. Rád by som však zdôraznil, že v tejto fáze nejde o legislatívny návrh. Biela kniha má za cieľ podnietiť zainteresované strany t. j. Komisiu, vlády jednotlivých členských štátov a športové organizácie - k ďalšiemu spoločnému úsiliu v rozvoji spolupráce v oblasti športu. Bol som trochu prekvapený prvotnými reakciami niektorých športových organizácií, ktoré vyčítali Bruselu, že sa chystá všetko regulovať. Nie je to tak. Komisia iba zhrnula niektoré existujúce pravidlá a ponúka ďalšie návrhy. Som presvedčený, že dialóg pomôže vysvetliť aj tieto citlivé otázky. Akým športovcom je Ján Figeľ? V intenzívnom kontakte so športom ostávam najmä vo svojej práci. Ako člen EK pre túto oblasť sa často zúčastňujem na mnohých európskych športových podujatiach a stretávam popredných predstaviteľov športu. Po vážnom zranení na futbalovom zápase pri Brne v roku 2001 som v aktívnom športe opatrnejší. Popri náročnom každodennom programe, nie je ani veľa času kedy na pravidelné športovanie. Mám rád plávanie, rád si zacvičím doma, ešte radšej idem na turistiku v prírode. Čo robí eurokomisár, keď práve neúraduje? Voľný čas je pre mňa skôr vzácnosťou. Ak ho mám, snažím sa ho prioritne venovať rodine, ktorá je pre mňa napriek každodenným starostiam zdrojom pokoja a duševného relaxu. Mandát komisára je limitovaný, mandát zodpovednosti manžela a otca časovo limitovaný nie je. Rodina je pre mňa v náročnej práci nenahraditeľnou oporou. Mám rád život, ľudí, knihy, prírodu... Kde môžem - pomôžem, kde nie - neprekážam. Alžbeta Havrilová Redakčně kráceno, celý rozhovor bude k dispozici na našich webových stránkách:

6 6 EVROPSKÁ UNIE EN č. 8 / 2007 Měsíc v Evropské unii Cesta k evropským fondům se otevřela Evropská komise chce zjednodušit daňová pravidla a snížit počet položek, které spadají do snížené sazby DPH. Návrh eurokomisaře pro zdanění László Kovácse ale zřejmě narazí na odpor členských států, které snížené sazby využívají v politikách na podporu rodin a zaměstnanosti. Podle stávajících pravidel daní členské státy zboží a služby minimální sazbou 15%, sníženou pětiprocentní sazbu smějí národní vlády využít na zboží a služby, které lze chápat jako nezbytné: léčiva, služby holičů, rekonstrukce bytů či uklízecí práce či další služby náročné z hlediska využití lidské práce. Situace, kdy 27 členských zemí uplatňuje řadu individuálních výjimek, komplikuje činnost firmám, které působí ve více zemích, a navíc deformuje vnitřní trh EU, protože spotřebitelé často jezdí za nákupy do zemí s nižší sazbou DPH. Navíc smějí ty země, které vstoupily do EU před rokem 1995, zachovat výjimky až do přijetí konečného systému DPH, zatímco nové členské země mohou výjimky uplatňovat jen do roku 2007 či Evropská unie vyzývá Čínu, aby zakročila proti nebezpečným hračkám a zařízením, vyváženým do EU. Podle eurokomisařky pro ochranu spotřebitelů Megleny Kunevy Čína dosud nebyla schopna naplnit dohodu z roku 2006, podle které má Peking podávat tříměsíční zprávy o tom, jak nakládá s upozorněními ze strany EU o nebezpečných produktech, které Čína vyvezla na území sedmadvacítky. Loni pocházela polovina z 924 výrobků od kosmetiky a hraček po elektroniku a automobily, jejichž dovoz na trhy EU byl zakázán kvůli bezpečnostním rizikům, právě z Číny. Nedůvěra Unie k čínským výrobkům se velmi zvýšila poté, co v Panamě sto lidí zemřelo kvůli chybným údajům o složení léčiv a v USA se objevily v krmení pro zvířata jedovaté přísady. Novou zprávu o postupu proti nebezpečným výrobkům by měla Čína zaslat Komisi v říjnu krátce před listopadovým summitem, na němž se sejdou předseda Evropské komise José Manuel Barroso a čínský premiér Wen Ťia-pao. Evropská komise zahájila protikartelové vyšetřování E.ON a Gaz de France pro údajnou dohodu, že ani jedna společnost nebude vstupovat na domácí trh té druhé. Tím by došlo k omezování konkurence a umělému udržování vysokých cen. Podezřelé jsou sdílené zájmy na trhu dodávek plynu, který je přiváděn prostřednictvím plynovodu ME- GAL, jenž společně vlastní E.ON a Gaz de France. MEGAL je podle EK jediným plynovodem, který přivádí ruský plyn do Francie. Podle evropských pravidel by mohly společnosti dostat pokutu až ve výši 10% svého ročního obratu. Evropský parlament schválil zákaz prodeje rtuťových teploměrů a dalších zařízení, která rtuť obsahují. Europoslanci souhlasili i s návrhem Rady na dvouletou výjimku po vstupu směrnice v platnost. Nařízení je součástí strategie, zaměřené na rtuť jako na vysoce toxický kov pro lidi, zvířata i celé ekosystémy a zabývá se hlavně neelektrickým a neelektronickým měřicím vybavením elektrická měřící zařízení už evropská legislativa pokrývá. Bezrtuťové alternativy existují prakticky pro všechny přístroje, na které se zákaz vztahuje. Omezením proto budou nejvíce zasaženi výrobci, kteří rtuťová měřící zařízení pro všeobecné použití dovážejí do EU. Nařízení vstoupí v platnost ihned, účinnosti musí nabýt nejpozději do 18 měsíců s šestiměsíčním prodloužením pro výrobce tradičních barometrů. Evropský parlament podpořil transparentnější ceny letenek. Podle poslanců musejí ceny a tarify zveřejněné libovolnou formou, včetně internetu, které jsou přímo nebo nepřímo určeny cestující veřejnosti, zahrnovat veškeré příslušné daně, nezbytné poplatky a příplatky známé v době zveřejnění. Cestující v letecké přepravě mají totiž podle europoslanců stejná práva na jednoznačné a úplné informace o konečné ceně, jako spotřebitelé v jiných oblastech. Podle Výboru pro dopravu má cestující právo znát výši letištních poplatků a vědět, k jakému účelu jsou používány. Jsou-li náklady na bezpečnost letišť nebo letadel započítány do ceny letenky, jsou na letence uvedeny odděleně nebo pro informaci cestujícího vyznačeny jiným způsobem. Europoslanci se vyslovili pro zachování monopolů na poštovní služby do konce roku 2010, tedy o dva roky déle, než původně navrhovala Evropská komise. Po liberalizaci trhu už nebudou mít národní poskytovatelé monopol na zásilky do 50 gramů. Poštovní služby v nových členských státech a státech s obzvlášť složitým reliéfem, pro ostrovní státy a pro státy s nízkým počtem obyvatel a omezenou rozlohou budou liberalizovány o další dva roky později od roku Parlament chce také zachovat poskytování všeobecné služby a pokrytí celého území. To znamená, že i na liberalizovaném trhu musí být zásilky nadále roznášeny a přijímány za přiměřenou cenu v celé EU, městské a venkovské oblasti budou mít jednotný tarif. Evropská komise zvažuje možnosti interoperability v oblasti elektronického zdravotnictví. Nedostatečná interoperabilita elektronických zdravotních záznamů nebo soukromých údajů o pacientech je největší překážkou evropského elektronického zdravotnictví. EK proto zahájila veřejnou konzultaci souboru konkrétních opatření, která chce představit ještě letos; konzultace je možné se zúčastnit do 10. září. Doporučení mají vést k vytvoření Evropského zdravotnického informačního prostoru do konce roku Komise chápe interoperabilitu v oblasti elektronického zdravotnictví dvěma způsoby: jako technickou definici pojmu, který má vztah k propojení systémů a výměně informací, ale i jako koncept propojení lidí, údajů a odlišných systémů zdravotnictví při zohlednění sociálních, politických, regulačních, podnikatelských a organizačních faktorů. Zástupci České republiky a Evropské komise slavnostně podepsali rozhodnutí o Národním strategickém referenčním rámci (NSRR). Česko tak významně pokročilo směrem k čerpání peněz z evropských fondů v období ČR je desátou zemí Unie, které Komise NSRR schválila. Národní strategický referenční rámec je klíčovým dokumentem pro čerpání financí z evropských fondů. Analyzuje hospodářský vývoj ČR, přičemž klade důraz na silné stránky země důležité pro zlepšení konkurenceschopnosti země, a také problémové oblasti, jejichž opomíjení by mohlo zbrzdit udržitelný růst. NSRR se věnuje také strategickým cílům a systému operačních programů. Česká republika jich má celkem 26, jejich prostřednictvím se rozdělí peníze ze strukturálních fondů EU to bude kolem 752,7 miliard korun, což je v přepočtu na obyvatele jedna z nejvyšších částek. Hlavní změny v konečné verzi NSRR se týkaly finančního plnění nebo monitoringu, změnou bylo i doplnění e-markingu naplňování Lisabonské strategie ve smyslu trvalého, udržitelného růstu. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek prohlásil: Je to jen větší administrativní specifikace, nepředstavuje to pro nás velkou změnu, protože v jednotlivých operačních programech Lisabonskou strategii naplňujeme, takže to žádné zpoždění, či zdržení nezpůsobí. K původně zamýšlené změně počtu operačních programů nakonec nedošlo. Danuta Hübner, eurokomisařka pro regionální politiku, mimo jiné ocenila, že Česko má kromě tématických operačních programů i sedm regionálních. Jsem přesvědčena, že evropské investice brzy pomohou zvýšit životní úroveň všech českých občanů, řekla Hübner. První verzi NSRR vláda schválila loni v červnu. Evropská komise ho dostala k posouzení v červenci a své stanovisko vyjádřila v tzv. pozičním dokumentu, ve kterém hodnotila nejen relevantnost přijatých strategií a priorit, ale také to, zda NSRR obsahuje všechny náležitosti vyplývající z evropského práva. V březnu 2007 ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek sestavil tým, jehož úkolem bylo se zástupci Evropské komise vyjednat konečnou podobu NSRR a operačních programů. Vyjednávací tým tvoří náměstek ministra pro místní rozvoj Milan Půček, náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, bývalá ministryně školství Miroslava Kopicová, exministryně zemědělství Milena Vicenová, děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos, zástupce regionálních rad, které jsou odpovědné za řízení regionálních operačních programů, Ivan Matulík a ředitel Národního fondu Jan Gregor. Současně s jednáním o NSRR se diskutovalo i o jednotlivých operačních programech. Nejvíce pokročila jednání v OP Doprava, OP Průmysl a podnikání a dále ve třech operačních programech, které budou čerpat prostředky z Evropského sociálního fondu - OP Praha Adaptabilita, Lidské zdroje a zaměstnanost a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Schválení těchto programů je možné očekávat během září a října. Velkým úspěchem jednání bude, když se podaří všechny operační programy schválit do konce tohoto roku. Kdo do funkce velvyslance v Bruselu? Bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý odmítl nabídku nastoupit na post velvyslance České republiky při Evropské unii. Ve funkci měl nahradit Jana Kohouta. Česká vláda se 24. července rozhodla odvolat dosavadního velvyslance ČR při EU Kohouta, který je ve funkci od května Funkční období mu ale končí až příští rok v květnu. Kabinet chce prostřednictvím nového velvyslance při Unii zlepšit spolupráci se Stálým zastoupením před nadcházejícím českým předsednictvím. Vladimír Dlouhý už dříve naznačil, že nevylučuje návrat do politiky nyní pracuje jako konzultant pro zahraniční finanční instituce. Nabídku na post velvyslance při EU nicméně definitivně odmítl pět dnů po Kohoutově odvolání s tím, že si jí velmi váží, ale jeho osobní a pracovní závazky mu ji nedovolují přijmout. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg je s Kohoutovou prací spokojen, respektuje ale rozhodnutí vlády. Hlavní slovo při výběru nového velvyslance má podle všeho vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Hledání nového kandidáta bude tento měsíc pokračovat, spekuluje se o politickém řediteli ministerstva zahraničí Martinu Povejšilovi a dalších kandidátech. Reformní smlouva: Už žádná nová témata Ministři zahraničí začali jednat o nové Reformní smlouvě pro EU. Jednání vycházejí z detailního mandátu, který sestavili čelní představitelé evropských vlád na červnovém summitu v Bruselu. Cílem mezivládní konference je reforma institucí EU. Zástupci evropských institucí vyzvali členské země, aby neotvíraly nová témata a do října dosáhly dohody. Nový text má vyřešit pat, v němž se Unie ocitla po odmítnutí ústavní smlouvy v referendech ve Francii a v Nizozemsku v roce Ministři zahraničí teď musejí politickou dohodu ze summitu přetvořit do podoby právního textu, který upraví stávající smlouvy. Poprvé v historii sedmadvacítky jsou dopředu sjednány hlavní body, které má 277 stran smlouvy obsahovat. Portugalské předsednictví věří, že se mu podaří vyjednávání omezit na právní detaily textu Reformní smlouvy. Úkolem portugalského předsednictví je nyní vytvořit příslušné politické podmínky, uvedl portugalský ministr zahraničí Luís Amado. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl: Jsem přesvědčen, že si každý může v tomto textu nalézt své místo. Dlouhou dobu jsme diskutovali o institucích, procedurách, reformách a smlouvách, nyní se musíme soustředit na výsledky, které předáme našim občanům. Obavy ze znovuotevření institucionálních otázek Ministři zahraničí zemí EU začali jednat o nové Reformní smlouvě pro Evropskou unii. Podle portugalského ministra zahraničí Luíse Amada je úkolem portugalského předsednictví vytvořit příslušné politické podmínky pro vyjednávání o novém textu. foto: EK vzbuzuje hlavně Polsko, které naznačilo nespokojenost s rozdělením hlasů v Radě EU. Podle polské ministryně zahraničí Anny Fotygy je Varšava optimistická a se smlouvou nemá žádný problém, nicméně dodala: Přirozeně bychom rádi objasnili, jakým způsobem chápe Polsko některá opatření obsažená v mandátu. Existuje zde několik otázek, které bychom rádi vyjasnili. Polsko prý například zvažuje, zda nebude usilovat o připojení se k britské výjimce z Charty základních práv EU. Místopředseda vlády ČR Alexandr Vondra uvedl, že bude třeba doladit hlavně časový harmonogram jednotlivých reforem euroinstitucí. V tomto ohledu má mandát řadu bílých míst a nemluví jasně, řekl Vondra. Portugalské předsednictví chce dohody o Reformní smlouvě dosáhnout na neformálním summitu v Lisabonu ve druhé polovině října, samotný text podepíší hlavy evropských států na setkání Evropské rady v půli prosince. Do roku 2009 by text měly ratifikovat všechny členské země sedmadvacítky. Stránku připravila: Eva Kunertová, Brusel

7 EN č. 8 / 2007 PREZENTACE Pardubická juniorka s premiérem Mistrovství České republiky jednotlivců v kategorii staršího dorostu v tenise letos oslavilo již osmdesát let. Nad turnajem, konajícím se za podpory generálního partnera společnosti Chládek a Tintěra Pardubice, převzali záštitu Rada Pardubického kraje a primátor města Pardubic Jaroslav Deml. Letos se Juniorka dožila věku, kdy se aktivní sportovní činnosti věnují jen ti nejotrlejší senioři. Přesto je stále spojována s mládím a nadějí. Právě tady úspěšně odstartovala kariéra nejednoho českého či československého tenisového reprezentanta. Hráče světové desítky v současné době úspěšně prohání Tomáš Berdych, vítěz Pardubické juniorky z doby nedávno minulé, řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek Finálového dne soutěže se zúčastnil předseda české vlády Mirek Topolánek, který si v exhibičním utkání na dvorcích nedaleko pardubického zámku zahrál čtyřhru společně s prezidentem Českého tenisového svazu Ivo Kaderkou, exreprezentantem Cyrilem Sukem a Petrem Pálou, synem bývalého daviscupového kapitána Františka Pály. S jakým cílem jdu do zápasu? Jako vždy, vyhrát. Ačkoliv budu jediný ryzí amatér na kurtu a budu to ostatním kazit, tak jsme stejně favoriti, vítězně prohlásil před zápasem premiér. V tie-breakové přestřelce utkání, hraném na jeden set, však byla nakonec šťastnější dvojice Kaderka Pála, když porazila duo Topolánek Suk 7:6. Předseda vlády ČR Mirek Topolánek (zprava), vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek a generální ředitel akciové společnosti Chládek a Tintěra Pardubice Libor Joska nejprve zhlédli finálový zápas dvouhry dívek společně s Ivo Kaderkou (druhý zleva), prezidentem Českého tenisového svazu a Jaroslavem Demlem, primátorem města Pardubic (první vpravo), předali ceny a premiér pak nastoupil k exhibičnímu utkání společně s Cyrilem Sukem proti dvojici Kaderka Pála. Vyrovnaný duel, hraný na jeden set, dospěl až do tie-breaku, v němž uspěli Kaderka s Pálou. Chceme být firmou užitečnou svému okolí Hroch s tenisovou raketou?! Jde to vůbec dohromady? Akciová společnost Chládek a Tintěra Pardubice je již několikátým rokem generálním partnerem Pardubické juniorky. Kdy a proč se tomu tak stalo vysvětluje Libor Joska, generální ředitel firmy. Na první pohled k sobě hroch, který je symbolem naší firmy, a tenis sice nijak zvlášť nepasují, přesto jsme se zhruba před deseti lety rozhodli jako místní pardubická firma do Juniorky vstoupit v pozici řadového sponzora a podpořit tím mladé české tenisty a tenistky. V poměrně krátké době jsme se stali hlavním partnerem soutěže a asi před sedmi lety, kdy Pardubickou juniorku opustila společnost Synthesia, jsme byli požádáni, zda bychom se chtěli stát generálním partnerem. V té době jsme však, to říkám narovinu, měli mnoho dalších aktivit a naše společnost ještě nebyla tak silná, aby závazkům vyplývajícím z generálního partnerství dostála, proto jsme nadále zůstali partnerem hlavním. Post generálního partnera jsme zaujali před třemi lety, jsem za to rád a jsme na to hrdí. Myslím si, že turnaj se podařilo nastartovat dobrým směrem a pokračovat tak v dlouholeté tradici. Jedním naším mottem, které vychází z našich aktivit, je úsilí být firmou užitečnou svému okolí, neboť tento region nám jako stavební společnosti poskytuje práci a my chceme tuto důvěru vracet například podporou takových akcí jako je Pardubická juniorka. Současně jsme významným partnerem pardubického hokeje nebo místní extraligy atletů. V rámci Pardubického kraje se snažíme přispívat nejen na sféru sportovní, ale zaměřujeme svou podporu také do oblasti sociální a kulturní. Snažíme se pomáhat zdravotně postiženým a další prostředky pravidelně věnujeme do oblasti vzdělávání. Mirek Topolánek a Libor Joska při předávání upomínkových darů po zápase.

8 8 REGIONY/INZERCE Maratónští vítězové navštívili Brusel PARDUBICE - Žákům pardubického sportovního gymnázia se na sklonku uplynulého školního roku naskytla jedinečná příležitost k návštěvě Bruselu. Jelikož se totiž mladí pardubičtí sportovci stali vítězi Pražského juniorského maratónu, odměnou jim byl víkendový pobyt v tomto hlavním městě Belgie spojený s prohlídkou evropských institucí. Zážitkem pro mnohé bylo hned v první den setkání s eurokomisařem Vladimírem Špidlou, se kterým během patnáctiminutového setkání mladí sportovci hovořili především o kondičním běhu. Není totiž žádným tajemstvím, že komisař Špidla je příznivcem nejen maratónského běhu. A tak se pardubickým sportovcům svěřil, že i v Bruselu si mnohdy najde čas ke sportovnímu vyžití a má na okraji města oblíbený les, kam si chodívá zaběhat. Maratónští vítězové pak měli možnost prohlédnout si sídlo Evropské komise spolu s velkým jednacím sálem pro evropské komisaře. Dnes to již není kulatý stůl, má spíše tvar jakési hrušky. Kolem jsou pak tlumočnické kabiny, kde se tlumočí do 27 evropských jazyků, přiblížila návštěvu Evropské komise trenérka vítězného týmu pardubických maratónských běžců Helena Kramářová. Součástí výletu do Bruselu byla také návštěva Evropského parlamentu, kde se sportovců ujala poslankyně Zuzana Roithová, která je zasvětila do tajů fungování této instituce. Sportovci také chvíli přihlíželi jednání výboru pro lidská práva. Všechna zasedání jsou veřejná, takže každý může navštívit galerii pro veřejnost, vzít si sluchátka a zvolit si jazyk, ve kterém chce jednání slyšet. Každý poslanec má právo mluvit ve svém jazyce, doplnila Kramářová. Zážitkem pro mnohé byl pak oběd v parlamentní restauraci. Pro poslance je zde výběr ze dvou jídel. Když jsme tam byli, tak v ten den byla na výběr sekaná jako biftek s hranolky nebo ryba s rýží, prozradila trenérka. Nechyběla ani prohlídka samotného hlavního města Belgie. Zajímavou byla návštěva Atomia, odkud je nádherný výhled na celé město či návštěva skanzenu Mini-Europe, kde jsou umístěny zmenšené modely významných evropských dominant, mezi kterými nechybí například pražská staroměstská radnice. Model radnice má dva spínače. Po stisknutí jednoho se rozeběhne orloj s apoštoly, EN č. 8 / 2007 foto: Tereza Sanjuan po stisknutí druhého spínače se ozve česká státní hymna, popsala Kramářová. Zážitkem pak byla i návštěva muzea čokolády. (řeh) INZERCE REGIONSERVIS spol. s r.o. Elišky Přemyslovny 429, Praha 5, info@regionservis.cz Tel: Fax: GSM: III. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PLZEŇSKÉHO KRAJE pod záštitou hejtmana Plzeňského kraje MUDr. Petra Zimmermanna 18. září 2007 (úterý) PLZEŇ, PARKHOTEL Congress Center****, U Borského parku 31, sál BIG HALL zaměření a hlavní tématika: doprava, infrastruktura, výhled rozpočtu samospráv na rok 2008, ekonomika a finanční plánování obcí a měst, systémová řešení politických cílů starostek a starostů cílová skupina: STAROSTA, MÍSTOSTAROSTA, ZASTUPITEL za účasti: Jiřího HODAČE, náměstka ministra dopravy České republiky - Sekce infrastruktury a fondů EU Regionservis děkuje partnerům za podporu setkání HLAVNÍ PARTNEŘI SETKÁNÍ GENERÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ PARTNER OFICIÁLNÍ PARTNER inzerce_eu_noviny_cb.indd 1 8/17/07 2:40:21 PM

9 EN č. 8 / 2007 PUBLICISTIKA 9 Soumrak dechovek na německé veřejnoprávní televizi? Stanice ZDF chce výrazně omladit své publikum, naráží ale na protesty starších diváků BERLÍN Méně dechovky a více pořadů pro mladé diváky, tak vypadá revoluční změna programového schématu německé veřejnoprávní televize ZDF. Stanice chce zabránit dalšímu úbytku mladších diváků, kteří utíkají ke komerčním kanálům nebo úplně ztrácí o televizi jako takovou zájem. Podle týdeníku Stern už klesl podíl diváků ZDF ve věku od 14 do 49 let, tedy v nejproduktivnější skupině vůbec, na pouhých šest procent. Naopak průměrný věk diváka ZDF stoupl na 61 let, přičemž celkový průměrný věk diváka všech německých televizí je o deset let nižší. ZDF však nepřipravuje žádnou přehršel nových pořadů. Spíše se snaží přeskupit stávající programové schéma tak, aby více vyhovovalo zájmům mladých. Programový ředitel Thomas Bellut říká, že pokud by se ZDF podařilo udržet alespoň ty mladé diváky, kteří si druhý veřejnoprávní spolkový okruh občas zapnou, bude spokojen. Mladé mají u ZDF udržet a nové diváky přitáhnout třeba komponované středeční večery složené z filmů a soutěží typu Wie schlau ist Deutschland? DECHOVKÁŘI HROZÍ ŽALOBOU Naopak tradiční filmové pondělky a kriminální pátky chce ZDF zachovat v takové podobě, jak vypadají dnes. Velké protesty ale vyvolalo Bellutovo rozhodnutí přesunout vysílání dechovky na čas, kdy další veřejnoprávní kanál vysílá populární lidovou hudbu. Proti cizopasení podobných žánrů, které mají takřka stejné diváky, už protestovali nejen starší koncesionáři, ale také interpreti. Pokud ZDF skutečně přikročí k tak radikální změně, známý zpěvák Heino hodlá požádat německý spolkový sněm, aby snížil koncesionářský poplatek za příjem veřejnoprávní televize a rozhlasu o jedno euro měsíčně. Alespoň to tak Heino nastínil v největším německém bulvárním listu Bild. S interprety táhne za stejný provaz i odborová organizace německých šlágrů a lidové hudby (Arbeitsgemeinschaft Deutscher Schlager und Volksmusik), podle níž je rozhodnutí ZDF diskriminační a měl by se jím tudíž zabývat Antidiskriminační úřad. V poslední době to není poprvé, co veřejnoprávní ZDF zvedla ze židlí diváky, ale také komerční televize. ZDF, ale také ARD totiž letos na jaře oznámily poměrně bombastické plány s novými digitálními programy. Německá spolková komise pro veřejnoprávní vysílatele reagovala nařízením, podle něhož musí provozovatelé veřejnoprávního vysílání splňovat přísnější podmínky, pokud chtějí spouštět další digitální stanice. Rozhodnutí komise ohrozilo podle deníku Die Welt především aktuální snahu ARD a ZDF zprovoznit nové regionální digitální stanice, ale také zpravodajské servery na internetu. ARD navíc připravovala několik nových digitálních rozhlasových stanic. Proti tomu se ovšem ostře postavili jak koncesionáři, tak provozovatelé privátních rozhlasových stanic. Konkurence se ale obávají především komerční televize. Ty se totiž kvůli velké finanční náročnosti zatím neúčastní procesu přechodu na zemské digitální vysílání a v Německu tak digitálně z pozemních vysílačů šíří signál především veřejnoprávní multiplexy. KOMERČNÍ TELEVIZE SE BOUŘÍ velmi náročné. Roční provoz jednoho takto vysílaného televizního programu přijde podle deníku The Financial Times Deutschland asi na 80 milionů euro. Intendant ZDF Markus Schächter už oznámil, že náklady na toto vysílání by měli nést koncesionáři prostřednictvím televizních poplatků. ZDF proto také žádá, aby se koncese zvýšily, neboť stojí před finančně náročnou digitalizací. S tím však nesouhlasí komerční stanice a především placené kanály jako Premiere, které už také vysílají v HD kvalitě. HD vysílání v Německu zatím provozují jen komerční televize a omezuje se výlučně na satelit, zdigitalizované kabelové rozvody a IPTV. Takto vysílají například stanice ProSieben, Sat.1 (obě od podzimu 2005), Anixe HD, Arte, ale také právě placené kanály Premiere. HDTV ale není v Německu příliš rozšířená, protože vyžaduje speciální televizní přijímač a dražší modernější set-top-box. Dražší je také distribuce signálu. Analytici společnosti Solon přitom už na podzim 2005 předpokládali, že do příštího roku stoupne počet diváků HDTV v Německu na pět milionů a před rokem 2010 jich mělo být už 5,5 milionu. Ve skutečnosti je boom HD vysílání menší. Proto například placená satelitní platforma Premiere loni sloučila dva původně samostatné kanály HD Sport a HD Film do jednoho. Naopak větší šance provozovatelé spatřují v IPTV a digitální kabelové televizi, s nimiž se Němci teprve seznamují. Německá veřejnoprávní televize ZDF chce přesunout vysílací čas dechovky. ilustrační foto: Aby toho nebylo málo, ZDF oznámila, že chce v příštím roce přenášet Letní olympijské hry v Pekingu ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV), které je finančně Jan Potůček Autor je redaktorem týdeníku Reflex Dospělí s dětmi nyní zaplatí za cestovní pojištění mnohem méně Uzavřít pojištění léčebných výloh pro cesty do zahraničí za necelých šest korun na osobu a den? I to je možné s novým tarifem Rodina, který v rámci svého cestovního pojištění zavedla ČSOB Pojišťovna. Toto cenově velmi výhodné pojištění, určené pro skupiny až šesti osob, se vyplatí zvláště dospělým, kteří cestují s větším počtem dětí, jež s nimi navíc ani nemusí být v příbuzenském vztahu. Pokud by například s pojištěním Rodina vycestovali dva dospělí se čtyřmi dětmi do některého z evropských států, zaplatili by při 14denním pobytu v cizině za pojištění léčebných výloh (při limitu pojistného plnění 1,5 milionu korun) pouze 490 Kč, zatímco doposud to bylo 1092 Kč. Při dvoutýdenní cestě do USA by takováto skupina ušetřila na pojistném dokonce 2198 Kč. Pojištění Rodina se však vyplatí už v případech, kdy do zahraničí pojedou pouze dva dospělí s jedním dítětem. Tarif Rodina, který se prodává výhradně na přepážkách ČSOB Pojišťovny, je určen pro skupiny až 6 lidí, z nichž minimálně jeden a maximálně dva jsou dospělí starší 16 let (ve skupině tedy může být až pět dětí). Nezáleží přitom na tom, jestli jsou členové skupiny v rodinném vztahu. Cenové zvýhodnění se vztahuje na pojištění léčebných výloh, další součásti cestovního pojištění (úrazové pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu či pojištění zavazadel) si lze připojistit za standardních podmínek ČSOB Pojišťovny. Z pojištění léčebných výloh se hradí náklady na zdravotní péči při nenadálém onemocnění nebo úrazu v cizině. U ČSOB Pojišťovny si klienti mohou vybrat ze dvou limitů pojistného plnění: 2,5 mil. Kč nebo 1,5 mil. Kč. Klienti, kteří mají rádi adrenalinové sporty, si mohou sjednat také pojištění nebezpečných sportů, jako jsou například parašutismus, alpinismus a horolezectví, rafting či potápění apod. Bezplatnou součástí každého cestovního pojištění sjednaného u ČSOB Pojišťovny je asistenční služba, která turistům zajistí pomoc při neočekávaném onemocnění nebo úrazu v zahraničí. Klienti, kteří si sjednají pojištění léčebných výloh s limitem 2,5 mil. Kč, mají nárok i na bezplatné nadstandardní asistenční služby. ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. Přední světová ratingová agentura S&P zvýšila v prosinci 2006 dlouhodobý úvěrový rating a rating finanční síly ČSOB Pojišťovny na stupeň BBB+ a přidělila mu pozitivní výhled. (PR)

10 10 EVROPA EN č. 8 / 2007 EVROPSKÝ GURMÁN Polskou premiérou je brynza z podtatranské oblasti V seznamu tradičních zemědělských a potravinářských výrobků, kterým Evropská unie poskytuje ochranu, je v současné době oficiálně zapsáno šest produktů z České republiky, a tři další tam budou co nevidět. Česko tak má nyní nejvíce registrací z nových členských zemí EU, a co do počtu chráněných lahůdek předběhlo například Belgii, Dánsko nebo Irsko. Z nové dvanáctky států pak zabodovaly už jen dva státy: Slovinsko s olivovým olejem Ekstra deviško oljčno olje Slovenske Istre a Polsko s brynzou z pastvin na severním úbočí Tater Bryndza Podhalańska. Podhalaňská brynza je tak prvním polským produktem, který může užívat unijní ochranou známku původu PDO. Sýr patří do skupiny měkkých sýřených sýrů, může mít bílou, smetanově bílou barvu případně se zelenkavým odstínem. Je to produkt pikantní chuti, slaný či jemně slaný, někdy jemně nakyslý. Sýr se vyrábí výlučně od května do září v době horské pastvy. Sýr Bryndza Podhalańska se vyrábí v okresech Nowotarski a Tatrzański a v šesti obcích okresu Żywiecki na severním úpatí Tater. Tradičně se tento region nazývá Podhale a odtud pochází i název Bryndza Podhalańska. Mléko používané k výrobě sýru pochází z plemene polské horské ovce. Kravské mléko, pokud se k výrobě vůbec použije, pochází od polského červeného skotu a jeho podíl však nesmí překročit 40 % použitého mléka. Obsah vody nepřekračuje 60 %, obsah tuku v sušině je nejméně 38 %. Na jakost výsledného výrobku má vliv i velmi bohatá a různorodá vegetace na daném území. Roste tam mnoho endemických druhů, které se vyskytují jen v regionu Podhale, a které tvoří pásmo luk, pastvin a horských pastvin. O tradici a významu brynzy pocházející s regionu Podhale a okolí svědčí zmínky v literatuře, v pokynech majitelů pozemků i královských rozkazech. Nejstarší zmínky o brynze pocházejí již z roku Existuje i řada zmínek, které pro danou oblast potvrzují používání brynzy jako platidla nebo jedné ze složek placených odvodů (1683). Výroba ovčích sýrů byla po staletí neoddělitelným prvkem provázejícím pastvu ovcí v Podhale. Pastevci, kteří vyháněli ovce do hor, tam trávili několik měsíců. V tomto období se živili v podstatě výlučně ovčím mlékem a výrobky z tohoto mléka. Znalosti ohledně postupu a pravidel výroby sýru Bryndza Podhalańska se předávaly z generace na generaci. Díky spojení přírodních činitelů, zvláštní dovednosti a uchování tradičního výrobního postupu vzniká neopakovatelný produkt. Na výměnu kádrů doplatili i požárníci ATHÉNY - Už druhý měsíc se Řecko zmítá v plamenech: shořela velká část jediného národního parku v Attice, Parnitha, lesy kolem Korinthu, ve středním Řecku, rozsáhlý vzácný les v severním Řecku kolem jezer Prespa. Hořel Zakynthos, Kréta, Peloponés. Atény přišly o nejdůležitější zdroj kyslíku. Shořely vesnice, zemědělská zařízení, desítky lidí se ocitlo bez obydlí a prostředků, uhynula řada vzácných divokých zvířat. S prvními dešti se očekávají potopy. Ekologická katastrofa je nevyčíslitelná. A léto zdaleka není u konce. Letní požáry samozřejmě nejsou pro Řecko nic nového; vždycky existovaly divoké skládky, žháři, kteří vypalujíc kus lesa si chtějí vydělat prodávajíc vypálený pozemek; vždycky se našli staří lidé, kteří pálí suchou trávu; vždycky se našli kuřáci, kteří házejí z auta zapálenou cigaretu. Problém je v tom, že letos zkolaboval státní požárnický systém. A důvod? Řecko je bohužel stranickým státem každá nová vláda dosazuje svoje lidi a řadu let trvá, než nový státní mechanismus funguje důsledně. A když už začne fungovat, přijdou nové volby, nová strana a všechno jde zas od začátku... V roce 2004 se v Řecku změnila vláda a sociální demokracii Pasoku nahradila pravice Nové demokracie. Ta pochopitelně postupně vytvořila svůj stranický systém. Přesněji řečeno - postupně vyřadila z klíčových míst státního aparátu zkušené kádry, jelikož patřili minulé vládě Pasoku (ne že by neměla stejnou taktiku, u vlády ovšem byla desítky let, takže na zodpovědných místech byli zkušení kádři). Dosadila věrné členy, a v řadě případů osoby, které neměly odpovídající zkušenost k vykonávání dané funkce. Přestože vláda vyhlásila velkolepý program na ochranu a záchranu životního prostředí, ten zůstal jen na papíře. Nová vláda navíc začala šetřit, aby splnila tvrdá ekonomická kriteria Evropské unie (a to ve všech oblastech, s nejtragičtějším dopadem ve zdravotnictví, školství, a jak se ukázalo právě v ochraně životního prostředí). Takže nedostatečné vybavení Požárnického sboru (chybí 4300 požárníků a je nedostatek požárnických vrtulníků a letounů) v kombinaci s neschopným vedením a chybnou organizací, způsobily letos neuvěřitelnou ekologickou katastrofu. A kdo zaplatí škodu blížící se k miliardě eur? Jako vždy řečtí daňoví poplatníci. Kdyby ovšem řecká vláda preventivně a správně zorganizovala ochranu lesů, nejenže by nedošlo k tak velké katastrofě, ale i řečtí poplatníci by platili desetkrát méně. Soňa Dorňáková - Stamou Pochody oranžistů v Severním Irsku byly letos nejklidnější v historii BESFAST - Běžní občané opouštějí město a zavírají obchody, zatímco turisté a přívrženci královny Alžběty II. z celého Spojeného království přijíždějí. Tak vypadá hlavní město Severního Irska, Belfast, v polovině července. Tvrdé konflikty protestantů a katolíků (neboli loajalistů a republikánů), tzv. Troubles, jsou už naštěstí z větší části historií, ale přesto si ani jedna strana sporu nenechá ujít příležitost demonstrovat svou příslušnost. Katolíci mají v březnu svůj St. Patrick s Day, protestanti zase celý rok čekají na 11.a 12. červenec. Historickým důvodem k loajalistickým oslavám je výročí bitvy u Boyne, kde v roce 1690 porazil Vilém Oranžský svého předchůdce irského krále Jakuba II. V předvečer výročí, tj. 11. července jsou ve všech protestantských čtvrtích zapáleny obrovské hranice, na kterých oranžističtí aktivisté pracují i několik měsíců. Hranice jsou většinou tvořeny paletami, ale i letos bylo hodně takových, ve kterých se skrývaly zakázané pneumatiky a nejrůznější nábytek. Na vrcholu vatry je pak většinou připevněna irská vlajka, případně vlajky dalších nepřátel. Třeba Vatikánu. Občas se objevují i nenávistné nápisy, které jsou ovšem také zakázané. V severoirském Coleraine umístili přední představitelé UDA (Ulster Defence Association) a UVF (Ulster Volunteer Force) na hranici koberec s jménem šestnáctiletého katolíka, který o pouhé dva týdny předtím zahynul ve spánku na infarkt. Poté, co policie odmítla koberec sundat, musel na hranici vylézt samotný otec zemřelého hocha. V Belfastu byla největší hranice ve čtvrti Shankill, kde oheň roztavil všechny pouliční lampy a semafory v okruhu dvě stě metrů. Ráno 12. července je typické třemi zvuky hlukem neustále kroužících vrtulníků a pískotem stovek fléten doprovázených duněním bubnů. Když si k tomu připočtete dohořívající hranice a zem pokrytou plechovkami od piva, sklem a dalšími odpadky, tak to je trochu apokalyptický obraz. Celým Belfastem proudily od desáté hodiny ranní do čtyř hodin odpoledne průvody oranžistů z celého světa. Někteří měli klasické stejnokroje s oranžovými štólami, ale k vidění byla také skupinka jakýchsi domorodců ala Flinstonovi nebo obrovský Shrek. V těchto případech jsem žádnou souvislost s tématem oslav nenašla, ale proti gustu žádný dišputát. Protestantské ohně, tzv. bonfiry, i následné pochody se letos obešly bez větších incidentů. Možná kvůli nepřízni počasí, kdo ví. A nebo už se situace skutečně uklidňuje, o čemž svědčil i fakt, že jsem si cestou z pochodů mohla zajít na pivo do tradiční irské (tj. katolické) hospody v centru města. Když jsem se zeptala majitele, jestli se nebojí, tak řekl prostě a jednoduše: F..k them. A nabídl mi soukromého taxíka i ochranu od Irské republikánské armády Anna Nováková Pokud budou chtít polští bačové známku používat, musejí splnit mnoho předpisů, především veterinárních a hygienických. Všechny potřebné dokumenty zatím předložili veterinární inspekci čtyři ze 120 podhalaňských bačů. Vynikající sýr s ostře pikantní chutí chutná nejen s černým chlebem, ale také jako součást různých pokrmů, nejpopulárnější jsou v Polsku pirohy s brynzou. Osobně doporučuji jeden z mnoha zajímavých receptů: Smícháme po jednom dílu brynzy, sladké smetany, jemně nasekaného uzeného bůčku, cibule a zelených oliv, přidáme jedno vejce a dobře zamícháme. Na vykrojené čtverce nebo kolečka tence vyváleného lístkového těsta dáme náplň, rozšlehaným vajíčkem potřeme okraje, a přehneme. Přimáčkneme vidličkou, čímž vznikne ozdobný okraj. Pečeme do růžova, pirohy samozřejmě chutnají nejlépe ještě teplé. Vlastimil Novák Němci chtějí čistý sport BERLÍN - Na dopingový případ cyklisty Patricka Sinkewitze rázně zareagovaly německé veřejnoprávní televizní stanice ARD a ZDF a s okamžitou plaností až do vyřešení případu ukončily své každodenní přenosy z Tour de France. Němec Sinkewitz ze stáje T-Mobile byl před měsícem pozitivně testován na testosteron, o čemž informoval národní cyklistický svaz. Představitelé obou programů to oznámili v tiskovém prohlášení a splnili tak svůj slib daný před startem, že v případě dopingového skandálu končí s vysíláním. Pořád jsme vysvětlovali, že pokud budeme pokračovat s cyklistikou, tak musí být čistá. Doufám, že skončením přenosů přispějeme k radikální změně, uvedl ředitel ZDF Nikolaus Brender. A televize nekončila jen s živým vysíláním, pozastavila také internetovou on-line reportáž. Reakce ARD a ZDF není prvním opatřením ze strany německých médií ohledně referování o Tour de France. V souvislosti s dopingovými skandály v cyklistice informoval už před startem závodu list Berliner Zeitung, že jeho zpravodaj na místě bude o Tour psát pouze ve formě deníku a nebude se věnovat průběhu jednotlivých etap. Dopingová aféra začíná již před Tour. Pozitivní dopingový nález na testosteron u německého cyklisty Matthiase Kesslera potvrdila podle listu Süddeutschen Zeitung i kontrolní analýza B vzorku. Osmadvacetiletý jezdec stáje Astana tak může očekávat dvouletý zákaz závodění. Kessler neprošel dopingovou zkouškou 24. dubna, den před závodem o Valonský šíp v Belgii. Vedení Astany mu poté zastavilo činnost a cyklista přišel také o start na Tour de France, na které loni ještě v barvách T-Mobile vyhrál etapu. Podle rozboru provedeného v Gentu měl Kessler v těle zhruba dvacetinásobně zvýšenou hodnotu testosteronu. Jezdec tvrdil, že neví jak si pozitivní výsledek vysvětlit. Zástupci Astany v cíli čtvrté etapy Tour uvedli, že o výsledku kontrolní analýzy nemají žádné informace. Spolkový kabinet schválil 4. čeravence návrh na hospodaření v roce 2008 a mimo jiné také vyhlásil boj proti dopingu. V příštím roce se zvýší prostředky vynakládané na odhalování a prevenci dopingu o 2,8 mil.. Chceme investovat do čistého sportu a dosáhneme toho, že zde doping a podvod nebudou mít žádné místo. Prohlášení bývalých, ale i ještě aktivních sportovců, jejich trenérů nám potvrzují, že boj proti dopingu musí být veden dál i za předpokladu dalších finančních investic. K tomu je zapotřebí také zlepšit vybavení organizace NADA která se tímto bojem zabývá, uvedl ministr Dr. Schäuble. Z těchto důvodů chceme zvýšit prostředky NADA z 1,1 mil. (2007) na celkové 3,9 mil. na rok Při této příležitosti apeloval Dr. Schäuble na sportovní svazy, ale i na spolkové země, aby také přispěly na financování NADA. Jana Lochmanová

11 EN č. 8 / 2007 PUBLICISTIKA 11 CO NA TO EUROPOSLANCI Kosovo a Evropská unie Do stále nevyřešené situace kolem Kosova se snaží vstupovat i Evropská unie. Ani ona však není jednotná ve svém názoru, jak dále postupovat. Našich poslanců v Evropském parlamentu, kteří se zabývají mezinárodní politikou, jsme se proto zeptali: Jak vnímáte situaci v Kosovu a snahu místních Albánců vyhlásit na podzim jeho nezávislost? Uznání Kosova kvůli privatizaci dolů se nemusí vyplatit Nechceme-li být jako Vuk Draškovič, nemusíme začínat Kosovským polem. Nutné je ovšem připomenout, že rozpad Jugoslávie nenastal ve Slovinsku, ale stávkami kosovských horníků. Miloševič se stal Miloševičem, když z prištinského balkonu poštvával Srby proti stávkujícím horníkům. Slovinský president Drnovšek, tehdy předseda jugoslávského předsednictva, spolu s exprezidentem Kučanem začali ve Slovinsku organizovat demonstrace na podporu Kosova. Vedlo to až k požadavku na právo na vystoupení z jugoslávské federace. Prohra na komunistickém sjezdu zažehla válku. O deset let později slovinský premiér Drnovšek dohodl s ministryní Albrightovou účast Hasana Tačiho v čele samostatné delegace na jednáních v Rambouillet. Tento zkratovitý krok, znamenající de facto právo na zahraniční reprezentaci Kosova, byl chybou. UČK a Tačimu už nikdo nevezme právo na samostatnou reprezentaci. Kosovské vášně dlouho tlumil kosovský Havel - prezident Rugova. Jeho ale rakovina sklátila. Území Kosova není etnicky homogenní. Přes všechny masakry a bombardování, území stále není Srbů prosté. Severní Kosovo vždy bylo srbským ekonomickým zázemím. Stejně tak kosovská poutní místa a kláštery mají hluboký význam pro srbskou identitu. Rozdělení geografickým principem dělící čáry není možné. Kosovští vůdci se zhlédli v modelu Černé Hory. Cesta k referendu tam trvala víc než deset let, stála životy. Připojení Kosova k Albánii není v zájmu nikoho. Je to nulová varianta. Budoucí referendum po černohorském vzoru, následující po dlouhé řadě aktů posilujících vzájemnou důvěru Srbů a Kosovanů, a také po dlouhé řadě bezpečnostních opatření, je zřejmě jedinou variantou. Jedním z nich je posílení kapacit kosovských elit, budoucích lídrů. Dnešní Kosovo, žijící dlouho na pomezí války a destabilizace je, jako každé takové území, mafianizováno do morku kostí. Legitimizovat dnešní kosovské předáky znamená legitimizovat kosovskou mafii. Drogový obchod, organizovaný zločin, obchod s lidmi, ilegální migrace - jevy, které se, seč můžeme, snažíme společnými evropskými silami dostat pod kontrolu, by legitimizací kosovského vedení dostaly nový impuls. Kosovani nejsou výjimeční. Žijí ale příliš dlouho na pomezí tvrdého etnického útlaku, Využijí situace radikálové? Poté, co Rusko a jeho tradiční spojenec Srbsko odmítly poslední návrh rezoluce OSN o budoucnosti Kosova, který předpokládal prodloužení jednání o statusu této srbské provincie o další čtyři měsíce, se jednání z neúspěšného rámce OSN přesunula do formátu tzv. Kontaktní skupiny. Ta se však také nedohodla na ničem a perspektiva úspěchu dalších jednání, která by měla trvat čtyři měsíce, je mizivá. Bohužel, lze předpokládat, že jakékoliv další výrazné opoždění procesu jednání o budoucnosti Kosova může mít negativní dopady na bezpečnost a stabilitu celého regionu. Existují obavy, že by případné nevyhlášení samostatnosti Kosova, byť omezené, kontrolované misí OSN, mohlo vyvolat v provincii rozsáhlou nespokojenost Albánců. Ti by v případných parlamentních volbách pak zřejmě hlasovali pro různá radikální uskupení. I když by se EU měla v tomto okamžiku snažit o maximálně jednotný postup (i s ohledem na roli, kterou má hrát v post-statusovém uspořádání), reálně bude asi nemožné takové jednoty dosáhnout.unie by se tak na druhé straně měla alespoň snažit posílit konkrétními kroky perspektivu členství Srbska v EU, která by tak alespoň částečně usnadnila Srbsku bolestivý proces osamostatňování Kosova. Řešení musí vzniknout u jednacího stolu Kosovo se nachází ve velmi složité situaci. Po osmi letech mezinárodní správy stále není vyřešena otázka jeho budoucnosti, není zajištěna efektivní ochrana lidských práv a práv menšin a přetrvává napětí mezi albánským a srbským etnikem. Ve spojení s téměř katastrofální hospodářskou situací a vysokou nezaměstnaností představuje současný stav velmi křehký základ pro hledání udržitelného řešení. Současný vývoj ukazuje, že trvalé řešení musí respektovat zájmy kosovského obyvatelstva, sousedních zemí a potřebu stability v regionu. Jak ukazuje zatím vleklá diskuse o návrhu zvláštního zmocněnce OSN pro Kosovo Maartiho Ahtisaariho, není možné východisko z dnešní situace nadiktovat. Je potřeba, aby vzniklo u jednacího stolu, za nějž společně zasednou jak kosovští Albánci, tak Srbové. Takový konsensus se musí opírat o jednoznačnou podporu Rady bezpečnosti OSN, o akceptaci ze strany místních obyvatel, včetně mnoha menšin žijících Jan Zahradil poslanec EP na území Kosova, a o připravenost mezinárodního společenství politicky i finančně podpořit implementaci finálního statutu provincie. Evropská unie vyjádřila své odhodlání přispět k naplňování výsledné dohody, poskytnout potřebné finanční prostředky i technickou pomoc a v neposlední řadě nabídnout Kosovu evropskou perspektivu. Libor Rouček poslanec EP srbské demagogie, mafie, paralelních ekonomik, aby jejich odpověď mohla být jiná. Proto nejdříve stabilizace, posílení místní správy, vzdělání elit, transformace justice a právního řádu, očista ekonomiky. Jen potom bude uznání samostatného Kosova bezpečné pro nás i pro Evropu. Rozhodovat se má v rezoluci RB OSN o Ahtisaariho plánu jako mezinárodním nástroji k uznání Kosova. Richard Holbrook, poradce Hilary Clintonové tvrdí, že jak američtí Demokraté, tak Republikáni uznají nezávislost Kosova ihned, budou li Rusové vetovat rezoluci. Rusko, ani ruští oligarchové nemají podle všeho v Kosovu přímé ekonomické zájmy. Putin umně hraje prosrbskou pravoslavnou emocionální hru. Víme-li, že ruská zahraniční politika je čistý byznys, pak má Kosovo cenu bílé karty. Otázka je, za co ji chtějí Rusové vyměnit. Dobře vědí, že za Abcházii nebo Osetii to možné není. Status quo musí Rusům vyhovovat. Proto myslím, že k jednáním v RB OSN hned tak nedojde. Ti, kdo dnes haraší okamžitým jednostranným uznáním Kosova, mohou sklidit novou válku. Navíc vyvolají odůvodněné obavy o zhoršení evropské bezpečnosti. Je proto třeba pojmenovat důvody, které k takovému harašení vedou. Je to budoucí kontrola nad kvalitním kosovským uhlím, kosovskou energetikou. Opsali jsme kruh, vracíme se ke kosovským horníkům. Má-li kdokoliv, ať už je to Eon, ENI nebo ČEZ představu, že zkrotí koně, který shodil Miloševiče, je blázen. Šermování jednostranným uznáním Kosova za cenu zlepšení pozice pro privatizaci kosovských dolů je bezpečnostní hazard. Nedělejme ho. Jana Hybášková poslankyně EP european marketing & media house european marketing & media house VE HVĚZDÁCH NÁS NENAJDETE Komplexní marketingové, mediální, vydavatelské, produkční a promotion služby na nové adrese EUROPEAN MARKETING & MEDIA HOUSE Pardubice - Semtín centrální produkce tel INZERCE VE HVĚZDÁCH NÁS NENAJDETE inzerat EM&MH 138x275mm.indd 1 6/15/07 10:30:06 AM

12 12 PUBLICISTIKA EN č. 8 / 2007 Do USA možná bez víza, ale ne bez problémů Senát USA koncem července schválil zákon, který mění americký bezvízový režim. Hlavní změnou, kterou zavádí, je rozšíření bezvízového styku pro země, kde podíl zamítnutých žádostí o americké vízum nepřekročí deset procent. Z nových členských zemí této hranici vyhovuje Česká republika a Estonsko. Poslední země z EU, která vstoupila do bezvízového režimu s USA, je Slovinsko. Z Evropské unie by v budoucnu mělo bezvízový styk s USA 17 z celkových 27 členských států. Evropské komisi se tento přístup nelíbí a ráda by bezvízový režim pro celou EU. Další novinkou v novém americkém zákoně je elektronická registrace žadatelů. Při ní americké úřady buď vízum udělí nebo odkáží na návštěvu velvyslanectví. Registrace bude za poplatek a bude se obnovovat po dvou letech. Také kvůli tomu EU zvažuje odvetu v podobě registrací amerických občanů cestujících do Evropy. Nový americký zákon je trnem v oku Polsku, které za svou účast v Iráku předpokládalo odměnu právě v podobě bezvízového styku. Závažný je také požadavek USA elektronicky prověřovat nákladní kontejnery mířící do USA. Kontrola by byla prováděna na území cizích států a náklady na ni by tak nesly tyto země. Současně začala platit nová pravidla pro výměnu osobních dat leteckých cestujících přes Atlantický oceán. Dosud získávaly USA 34 různé údaje, nově to bude pouze 19. Lhůta pro uchovávání některých údajů se však prodlouží až na 15 let. Bezpečnostním a technickým problémem se ukázalo zavádění pasových dokladů s čipem v EU a USA. Američané velmi usilovali, aby se Evropané takovými doklady vybavili. Čipy v pasech jsou typu RFID, což znamená, že je možné přečíst jejich informace bezdotykově. To mělo být možné pouze při otevřeném pasu. Původní záměr byl zabránit přečtení plíškem nad čipem. Kalifornská společnost Flexilis zjistila, že údaje v amerických pasech jsou čitelné i při jejich mírném pootevření. K údajům v pasových čipech by se tak mohly dostat nepovolané osoby. Jako extrémní příklad uvádí Flexilis výbuch bomby nastavené na blízkost amerického pasu. Řešením pro stávající pasy jsou zvláštní obaly, přes které nepůjdou informace přečíst. Problém platí i pro evropské čipové pasy, které se začaly vydávat před necelým rokem. Tomáš Fridrich Roaming: Volání je levnější, zdraží esemesky? PRAHA Volání ze zahraničí bude levnější, v platnost vstoupila regulace roamingových cen. Komise prosadila normu, která zajistí až sto čtyřiceti milionům zákazníků mobilních sítí v Evropské unii levnější hovory. Od konce července mohou zákazníci požádat o takzvaný eurotarif. Cena volání by neměla překročit čtrnáct korun za minutu volání ze zahraničí, příchozí hovor je ještě o polovinu levnější. Mobilní operátoři mají povinnost eurotarif nabízet, na jeho plošné zavedení mají ještě čas. Unie nesplnila to, co slibovala, tedy že už letos na dovolené budou Evropané telefonovat za nižší ceny. Pokud totiž zákazník o eurotarif požádá, musí mu být aktivován do konce srpna. Pokud se neozve, bude mu automaticky nastaven do konce září. K 2. srpnu jsme evidovali dvacet tisíc žádostí o eurotarif, řekl EN mluvčí společnosti Telefónica 02 Martin Žabka. A doplnil, že větší zájem je o jiné roamingové služby, Smart roaming si ke stejnému dni aktivovalo dvě stě tisíc zákazníků. Ten je totiž ještě levnější, za minutu odchozího hovoru, stejně jako za odeslanou SMS, zaplatí uživatelé necelých dvanáct korun. Podle některých spekulací tak Telefónica chtěla upozornit na nesmyslnost regulací Evropské komise, které už několikrát kritizovala. Na eurotarifu se státy dohodly už v červnu letošního roku. Jeho největší propagátorkou byla eurokomisařka Viviane Reding. Slíbila, že si tvrdě došlápne na ty, kteří budou normu Evropské komise porušovat. Hodlá je prý veřejně zostudit. Proti regulaci se postavili evropští operátoři. Nakloněni jí nejsou už ani někteří politici, kteří omezení prosazovali mimo dosah eurotarifu jsou totiž SMS, MMS a datové přenosy. Operátoři tak mohou zdražit právě tyto služby, aby nedošlo k poklesu jejich zisků. Jan Štifter Největší propagátorkou eurotarifu byla komisařka Reding. foto: archiv EK INZERCE

13 EN č. 8 / 2007 PUBLICISTIKA 13 Databáze se otevřela i pro veřejnost Potřebujete přeložit určitý termín týkající se Evropské unie do jiného jazyka? Nebo naopak nevíte, co nějaké slovní spojení znamená v češtině? Dnes už to není problém. Na konci června byla totiž databáze IATE, kterou dosud používaly jen překladatelské útvary institucí EU, oficiálně otevřena veřejnosti. Inter-Active Terminology for Europe (IATE) je jednotná databáze pro veškerou terminologii týkající se EU, snadno dostupná celému světu díky internetovému portálu iate.europa.eu. Pokrývá všech ny 23 úřední jazyky, přičemž objem obsahu se zatím Pro všechny stejná práva Evropská unie proti diskriminaci - tak zní název soutěže, kterou vyhlásil místopředseda Evropské komise pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost Franco Frattini. Soutěž je určena pro děti ve snaze zakořenit už v těch nejmladších odmítavý postoj ke všem formám diskriminace. Soutěž probíhá v rámci Roku rovných příležitostní pro všechny, za který vyhlásila EU rok Jedním z jeho cílů je právě boj s diskriminací. Soutěže se mohou zúčastnit děti a mládež od 12 do 18 let ze členských států EU, a to tím, že vytvoří plakát na téma nediskriminace v Evropské unii. Autoři vítězných plakátů budou oceněni a pozváni na návštěvu Bruselu, jejich práce pak budou využity pro účely kampaní v oblasti boje proti diskriminaci. Přestože je zákaz veškeré diskriminace zakotven v Chartě základních práv a svobod Evropské unie, ne všichni lidé si jsou toho vědomi a jsou schopni ho aktivně prosazovat. Snahu zvýšit povědomí veřejnosti o boji proti všem projevům diskriminace v české společnosti má také vládní kampaň na podporu rovných příležitostí pro všechny, která probíhá paralelně ve všech zemích EU. Cílem projektu je potlačit přímou i nepřímou diskriminaci a rasistické předsudky ve společnosti. Jednou z hlavních podob diskriminace v České republice a dalších zemích je v poslední době často diskutovaná segregace mladých Romů ve školách. Ti nemají příliš velký přístup ke kvalitnímu vzdělání, čím dál víc romských dětí končí ve zvláštních školách. Například v Bulharsku navštěvuje zvláštní školu 70 procent romských dětí a podobně je tomu i v jiných státech. Právě boj proti diskriminaci této nejpočetnější menšiny v Evropě může být jedním z témat pro soutěžící. Soutěž navazuje na projekt, který se konal v roce 2006, a jehož tématem byla dětská práva. Slogan akce zněl Postavte se za svá práva, sloganem letošní soutěže by mohlo být Pro všechny stejná práva. Podrobnější informace jsou k dispozici na adrese která umožňuje přístup k internetovým stránkám soutěže. Veronika Trestrová v každém jazyce liší, v budoucnosti by ale měl být počet termínů, dostupných v jednotlivých jazycích, stejný. V současnosti databáze obsahuje 8,7 milionů termínů, dále pak zkratek a slovních spojení. Uživatel IATE může hledat pro termín ve výchozím jazyce odpovídající termíny hned v několika zvolených cílových jazycích. Stále více firem i jednotlivých osob v Evropské unii navazuje kontakty pro spolupráci v zahraničí. To také obnáší schopnost dorozumět se v jiném jazyce. Zatím je zde však tendence jednojazyčnosti, ta je patrná právě především na internetu. Komunikovat alespoň v jednom cizím jazyce je podle průzkumu Eurobarometr schopna asi polovina občanů EU. IATE podporuje mnohojazyčnost. Vždyť respektování jazykové rozmanitosti jednotlivých států je jednou ze základních hodnot Evropské unie. IATE není zdaleka první terminologickou databází EU. Předcházely jí databáze EURODICAUTOM, EUTERPE a TIS. Vůbec první z nich byla EURO- DICAUTOM, původně DICAUTOM, která vznikla v rámci Evropské komise roku 1975, později byla převedena do webového formátu a zpřístupněna veřejnosti. IATE je kombinací všech předchozích databází. Spolehlivost a kvalitu termínů v IATE zajišťují terminologové v překladatelských oborech, kteří ověřují a potvrzují nové a pozměněné informace. Doplňovat a aktualizovat informace v databázi totiž může každý překladatel, který pracuje v instituci EU. Na provozu IATE se pak společně podílejí všechny hlavní orgány EU, z jejich rozpočtů byly hrazeny náklady na vývoj této databáze, v současnosti tyto instituce hradí její údržbu. Veronika Trestrová ANKETA Má ČR usilovat o pořádání OH? INZERCE Na tuto otázku nemám jasný názor, sleduji diskuse pro a proti, ale zatím mne ani jedna strana nepřesvědčila. V každém případě bychom museli nalézt vlastní a originální pojetí organizace, protože na pojetí ve stylu Číny nikdy nebudeme mít dostatek finančních prostředků. Michal Lukeš ředitel Nár.muzea Ivan Štampach religionista Jiřina Šiklová socioložka a publicistka Jiří Grygar astrofyzik U této otázky bych zdůraznil, že jde jen o mé osobní stanovisko. Uznávám sport jako pohybovou aktivitu pro zdraví. Pasivní sledování sportu pokládám za marnost. Neberu to jako zábavu někomu jinému, ale nevím, proč bych to měl podporovat. Dnes se mi velké veřejné sportovní podívané jeví jako odbočka reklamního byznysu. Nemyslím, že by se reklamním agenturám mělo pomáhat z daní občanů. Peníze, které bude stát příprava sportovišť a všeho kolem, bych investoval do kultury a sociálních služeb. ČR by neměla usilovat o pořádání Olympiády. Přineslo by to sice snad okamžitý prospěch, ale celkově by to zemi uškodilo. Konání olympijských her je snad byznys a pouze byznys. Řada měst na to také doplatila, jako např. Athény. Být světový znamená někdy být taky tuctový. Ne. Olympijské hry už dávno opustily ideály, na kterých je Pierre de Coubertin obnovil. Je to komerční monstrakce a tím, že byla pro r svěřena Číně, dostala olympijská myšlenka těžkou ránu. Vzhledem ke sportovním tradicím ČR a významu sportu nepochybně ano. Nicméně si myslím, že dříve bychom měli získat zkušenosti v pořádání MS v některém z velkých sportů, např. v lehké atletice nebo plavání. Nejdůležitější však je racionální uvažování ve smyslu, jaký rozsah by OH v ČR měly mít, zda skutečně končí megalomanie v pořádání OH či ne. DOSTIHOVÝ DEN na závodišti v Pardubicích Sobota 25. srpna 2007 od 13:00 hodin SLOVENSKÝ DEN Velká cena SKANSKA, a.s. III. kvalifikace na Velkou pardubickou České pojišťovny * Podívaná pro milovníky dostihů zábava pro celou rodinu * Děti do 15 let vstup ZDARMA * * Sázky * Areál závodiště je otevřen 4 hodiny před startem prvního dostihu * Generální partner: Mediální partneři: Vratislav Kulhánek předseda dozorčí rady Škoda auto evro_nov_25_8.indd 1 8/2/07 2:51:23 PM V taïková ãerná

14 14 KULTURA EN č. 8 / 2007 Tipy Evropských novin Goethe-Institut zve na Filmový festival Litoměřice posedmé. V jeho rámci uvede několik německých snímků, např. v neděli 26. srpna v kině Máj Vnitřní bezpečnost z roku Vypráví o páru z bývalé teroristické scény s nedospělou dcerou. Někde v Portugalsku se pokouší budovat alespoň trochu legální identitu, když se náhle kvůli jedné nepozornosti vše zhroutí. Jejich opakovaný útěk je zavede zpět do Německa. Mezitím se jejich dcera ale zamilovala. Rodiče přepadnou banku, ale při útěku jsou zadrženi. Politický film, ale zároveň i film o dívčím dospívání. Informace o festivalu najdete na Do konce letních prázdnin zdobí kavárnu Francouzského institutu fotografie Zuzany Podolské, studentky fotografie na FAMU. Pro svou výstavu zvolila aktuální název: Pláž. Lidé zde odpočívají, relaxují, načerpávají energii nebo inspiraci. Opuštěné objekty, zařízení a věci, spjaté s tímto prostředím, figurují na diagonálních a často rozostřených záběrech, kde převažují dvě barvy: oranžová sluncem zalitého písku a modrá bezoblačného nebe. Prostor je téměř vyprázdněný, tichý, klidný. Lidé jsou přítomni jen prostřednictvím stop v písku nebo jako neostré siluety na obzoru. Vstup volný. Štěpánská 35, Praha 1. Polský institut zve na brněnskou Mezinárodní přehlídku pouličních divadel Na prknech, dlažbě i trávě, kterého se letos účastní i divadlo Akt z Varšavy. Divadlo tvoří profesionální herci - mimové, kteří už od prvních představení techniku pantomimy obohacovali o zkušenosti soudobého experimentálního divadla. Jako jedno z mála divadel v Polsku vytváří Akt pantomimické pohádky pro děti. Část pouličních představení navazuje na tradici kočovných komediantů, jarmarečního divadla či cirkusu a jsou založena na přímém kontaktu s diváky. Festival probíhá od 27. do 31. srpna. České centrum zve na fotografickou výstavu Znamení evropských měst básníka a uměleckého fotografa Igora Malijevského, který se do Prahy se samostatnou výstavou vrací po sedmi letech vystavování v zahraničí. Výstava, která také představuje nový autorský katalog The Signs, probíhá do konce srpna (po pá, hod.) a její součástí je i dětský koutek. Rytířská 31, Praha 1. V Italském institutu si také do konce srpna můžete prohlédnout výstavu Portréty měst fotografa Fausta Donniniho. Jedná se o cyklus třiceti fotografií tří italských měst: Florencie, Pisy a Carrary. Šporkova 14, Praha 1. Národní galerie v Praze zve do Šternberského paláce, který představuje evropské umění od antiky do závěru baroka. I zde, stejně jako na mnoha dalších místech, probíhají od 8. do 16. září Dny evropského dědictví. 9. září od si můžete vyslechnout přednášku s projekcí o dílech Rembrandta, Halse, Goyena a Filly a 11. září od vyslechnout komentář o holandských zátiších 17. století. Více informací o Dnech evropského dědictví je na Maďarské kulturní středisko zve do Plzně na mezinárodní festival Divadlo Plzeň. 16. září zde od vystoupí Divadlo Bárka z Budapešti se Žebráckou operou. Velké divadlo, Plzeň. Vlámské zastoupení zve v rámci kolokvia Pražské perspektivy na večer s Kristien Hemmerechts, vlámskou spisovatelkou a pedagožkou kreativního psaní. S držitelkou vlámské Státní ceny za prózu se můžete setkat v sobotu 22. září od v divadle Disk, Karlova 26, Praha 1. Rakouské kulturní fórum upozorňuje na účast dvou rakouských autorů na projektu veřejného umění v ulicích Sculpture Grande 07. Erwim Wurm, vídeňský profesor sochařství, plastiky a multimédií, představuje sochařskou tvorbu z cyklu One Minute Sculptures. Vzhledem k vandalství v ulicích byla jeho Fontána přestěhována do zahrady hotelu Josef, Rybná 20, Praha 1. Brigitte Kowanz, další vídeňská profesorka, ve své tvorbě propojuje světlo, prostor a čas s komunikací. Svou schopnost rozluštit Morseův kód si můžete ověřit na Staroměstském náměstí. Sculpture Grande probíhá do konce září. Pavel Farkaš Česko - estonský klub Počátky současného sdružení lidí, kteří se zajímají o kulturu Estonska a budují pomyslný most mezi Tallinem a Prahou, lze najít v polovině 70. let minulého století, kdy byl založen Baltský svaz. Česko-estonský klub pak vznikl v roce 1991, říká současný předseda klubu Milan Horák, který je ve funkci přibližně tři roky. Klub má z poloviny podobu krajanského sdružení a z druhé poloviny podobu společnosti přátel Estonska. Jsou to vlastně dvě skupiny s odlišnými zájmy, ale spolu je jim moc dobře. KLUB NA KOLENĚ, ÚMĚRNÝ VELIKOSTI ESTONSKA Jak se dá očekávat, mezi třicítkou členů klubu najdeme Estonce, kteří jsou v České republice z rodinných či pracovních důvodů, ale i prosté sympatizanty - ty, kteří se jeli do Estonska podívat, a republika, která má čtyřikrát menší hustotu zalidnění než ČR, jim učarovala. Možná je to právě tím, že v Estonsku žije na naše poměry tak málo lidí, míní Milan Horák, jejich životy jsou zkrátka více provázané a méně anonymní. Klub žije nenáročným a spokojeným životem a snad kromě času na všechny plánované aktivity mu nic nechybí. Ani s penězi to nebývá problém - například minulý rok měla tato nevýdělečná organizace dokonce přebytek. Získali jsme něco málo peněz z členských příspěvků, ale nic jsme tentokrát neutratili, říká Milan Horák s úsměvem. Uděláme si hodně věcí svépomocí a zadarmo. Občas ale najdeme i sponzora. Nejvíce na tomto poli dokáže paní Zájedová, bývalá předsedkyně klubu. Díky ní jsme například loni neměli výdaje za výroční setkání, protože se jí podařilo sehnat někoho, kdo je za nás zaplatil. S AMBASÁDOU SI ROZUMÍME Všichni aktivní členové mají svá zaměstnání, takže očekávejte program v rámci možností. Dlouhou tradici má pálení estonských svatojánských ohňů či třeba povánoční posezení přátel Estonska nad tradičními perníčky, které se koná se každoročně kolem 10. ledna u někoho ze členů. Ještě před tím probíhá vánoční nadílka, která se v posledních letech odehrává na půdě Estonské ambasády. S ní má klub vůbec hezké vztahy, současný velvyslanec se chopil úřadu před 15. výročním setkáním klubu, což byla dobrá příležitost k seznámení. Když např. v Praze probíhala premiéra Janových pašijí od Arvo Pärta, když se koná výstava, nebo když se do naší země chystá nějaký estonský politik či jiná zajímavá osobnost, ambasáda to klubu sama oznámí či dokonce nadělí lístky na koncert. V tomto ohledu s ní máme vynikající vztahy, dodává Milan Horák. INTERNET DOPLŇUJE OSOBNÍ SETKÁVÁNÍ Zpravodaj Česko-estonského klubu vychází nepravidelně. Letos klub vydává sborník mapující 15 let své činnosti. foto: Pavel Farkaš Klub se schází několikrát ročně, nejčastěji v restauraci Mánes, občas na faře za izraelským velvyslanectvím nebo prostě u členů doma. Sborník k 15. výročí založení klubu se trochu opozdil, a tak by měl vyjít až letos na podzim. Tiskem ovšem nepravidelně vychází také Věstník Estonského klubu. Kromě osobních setkávání, která jsou mnohdy okořeněna přítomností hudebních či tanečních souborů nebo diskusemi s Estonci na návštěvě v Praze, žije klub i virtuálně, na internetu. Členové společně pečují o portál Estonsko v internetové encyklopedii Wikipedie.cz, diskutují v klubu Estonsko na serveru okoun.cz, a jsou spojeni konferencí cek- -tek na serveru yahoo.com. Na adrese také funguje provizorní stránka klubu ( cek-tek je česká a estonská zkratka Česko-estonského klubu). Na následující měsíce se chystá například večer u příležitosti vydání zmíněného sborníku nebo přednáška o souvislostech estonské krajiny a kultury. Mezi dlouhodobější cíle pak patří spojení vlastní knihovny s knihovnou velvyslanectví, a také uskutečnění několik let zrající myšlenky pořádání kursu estonštiny, o niž projevuje zájem stále více Čechů. A je možné, že kurs začne ještě letos. Pavel Farkaš Jak krásné je být obchodníkem s obrazy! I během krásných letních dnů směřuje do muzea v bývalé nádražní budově velký počet návštěvníků. foto: Pavel Farkaš Hledáte-li pro své letní výlety destinaci obklopenou zelení, s bulváry zvoucími k procházkám a romantickými pouličními kavárnami, pak zkuste Paříž. Francouzská metropole je vhodná pro pěší turistiku a zvláště ideální, jste-li turisty za uměním. V Museu d Orsay můžete ještě první tři týdny v září navštívit výstavu Od Cézanna k Picassovi kolekci z Vollardovy galerie. Ambroise Vollard ( ) byl ve své době jeden z nejvlivnějších pařížských obchodníků s uměním. Z Cézanna udělal mistra takřka přes noc, když mu v roce 1895 uspořádal první samostatnou výstavu. Její úspěch ovšem zajistil světlou budoucnost i Vollardovi, ačkoliv van Goghova výstava o rok později skončila fiaskem. Zdá se však, že největší pouto si pařížský obchodník vytvořil s Augustem Renoirem. Byl to právě Vollard, který ho ke konci kariéry přesvědčil, že když již nemůže malovat, měl by zkusit sochařství. Po roce 1895 začal Vollard do svých kolekcí nakupovat i díla Gauguinova, jeho prvotním zájmem však byly umělcovy soukromé sbírky opět především obrazy Cézanna a van Gogha, kterých se bankrotující Gauguin zbavoval za směšné ceny. Po návratu z Tahiti pro Vollarda maloval a v jeho galerii také vystavoval - stejně jako Manet, Vuillard či Picasso. Posledně jmenovaného galerista velmi podporoval v rozvoji nového stylu - když Pablo počal tíhnout k abstrakci, uspořádal mu výstavu a nechal si na zakázku vyrobit několik bronzových soch. Vollard vůbec jevil zvláštní zájem ve směrování malířů k jiným uměleckým formám. Díky němu dnes máme malovanou keramiku či rytiny z rukou Denise, Deraina nebo Matisse. Vollard byl vášnivým autorem a napsal několik uměleckých monografií: veřejnosti například pomohl odhalit poněkud skrývanou osobnost Edgara Degase. Zanechal po sobě také své paměti a i přes velmi nejistou vidinu návratu investic odhodlaně vydával ilustrované knihy a umělecké katalogy. Za tuto snahu byl během života často kritizován, avšak po své smrti byl prohlášen vizionářem. Dnes víme, že právě tyto nádherné publikace jsou zřejmě jeho nejvýznamnějším odkazem uměleckému světu. Krásné musí být povolání obchodníka s obrazy a trávit život mezi nádhernými díly, myslíval si Vollard jako student. Navštívíte-li právě probíhající výstavu představující díla, která Ambroise Vollard vlastnil, zadával, vystavoval a prodával, uvidíte, že na této myšlence je skutečně kus pravdy. Pavel Farkaš Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: , centrální GSM: redakce@evropskevydavatelstvi.cz, IČ: Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Veronika Trestrová, Jan Řeháček, regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., emh@emh.cz, IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: zakaznickecentrum@mediaservis.cz, příjem reklamací: Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: X. Ročník 4, číslo 8, vychází Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

15 EN č. 8 / 2007 SUMMARY 15 Division of Europe on East and West is ending Ground and naval borders will disap- with its entry for the launch of a new From January 2008, the Schengen area should be enlarged by nine new states. Also the Czech Republic will participate in the so-called Schengen co-operation and will join countries, which do not make controls on its common borders and carry out a free movement of people in practice. In a symbolic way, a period of imaginary division of Europe on West and East will round off and it will be possible to cross borders without the need to show identity cards at the frontiers. At their meeting in Bratislava, it was confirmed by interior ministers of member countries, which joined EU in 2004, and their colleagues from some other European countries. pear on 31st December, 2007, the termination of aerial borders is set for March According to Czech Interior Minister Ivan Langer, this conclusion, despite persisting problems, is the most important of the whole meeting, and therefore he sees it as successful. Ministers agreed that new member states will be ready to introduce the. SISone4all system by the end of this year s August, which is a condition for enlargement of the Schengen area stated in the schedule. Nine of ten new member states from 2004 (Cyprus waits SIS II system) should be included in the Schengen area already in October 2007, but a development of the new information SIS II system was not finished and their entry was delayed. The new nine took it as a display of mistrust and uneven behaviour of the old fifteen. The argument was finally solved by an impulse from Portugal - new member states will be accepted under the old, but expanded system called SISone4all. Interior ministers also judged control tests of the SISone4all system in current Schengen members and talked about strengthening police co-operation on internal borders. Enlargement of the Schengen area without border controls is endangered, not by an insufficient readiness of new member countries, but paradoxically by some current members of Schengen agreements, said Ivan Langer. IMPERFECTIONS IN ORIGINAL 15 COUNTRIES Tests of the new information system revealed imperfections in old member countries. According to some sources, nine countries failed in total: Belgium, Denmark, Spain, Finland, Norway, Iceland, Italy, Greece and Holland., State Secretary of presiding Portugal José Magalhaes, refused to name the countries in question explaining that they still have enough time to correct their imperfections by the end of August.Reservations against the enlargement of the Schengen What do Euro MPs think?: Kosovo and European Union area without border controls still remain in some older EU members, mainly in Austria. There are official talks about unreadiness of novices, in fact governments try to appeal to voters, which are worried by a free access of foreigners into their countries. According to German Interior Minister Wolfgang Schäuble, mainly citizens in frontier states of the Federal Republic of Germany are afraid of increased criminality. Germany has a substantial clout in preparations of Schengen enlargement, because it shares long borders with countries, which joined the Union in Last year, European Interior Ministers agreed to increase a charge for visa into Schengen countries from 35 to 60 EUR. After controls on Czech borders will be abolished in winter, this price will apply to travels of tourists, students and businessmen from developing countries and states of the former Soviet Union. Eva Kunertová The European Union tries to enter into the still unsolved situation of Kosovo. But it is not united in its opinion on further progress. Therefore, we asked our Euro MPs dealing with international policy: What do you think about the situation in Kosovo and the effort of local Albanians to declare its independence in autumn? Will radicals capitalize on the situation? After Russia and its traditional ally Serbia declined the last proposal of the UN resolution on the future of Kosovo, which assumed prolongation of negotiations about the status of this Serbian province for another four months, negotiations have moved from the unsuccessful UN framework to the so-called Contact Group format. However, it has not agreed on anything either and a possible success of further negotiations, which should take another four months, is minimal. Unfortunately, we can expect that any other substantial delay of the process of negotiations about the future of Kosovo can have negative impacts on security and stability of the whole region. There are worries that a possible non-declaration of independence of Kosovo, though limited and controlled by UN missions, could bring about a vast discontent among Albanians in the province. During possible parliamentary elections, they would most probably vote for various radical groups. Word Fernando de Castro Brandão Ambassador of the Portuguese Republic in Prague Portugal took over the EU chairmanship on 1st July. It received a difficult task from Germany - achieve an acceptance of an agreement, which would reform all previous ones. It is a legacy it will try to accomplish to satisfaction of all other 26 member countries. It is essential for the future of Europe, which wants to be stronger, more substantive and cohesive. A sensitive question of enlargement of the current Union by other members, like Croatia and Turkey, will not be omitted.among other priorities of Portuguese chairmanship of the European Union stands the enhancement of the Lisbon Strategy, which focuses on economic development and creation of job opportunities. External relations concentrate on an active role of the Union, which is called to take action during crises caused by various scenarios. Special attention will be paid to European neighbourhood policy, which will try to seek a balance between southern and eastern European realities.various top meetings have been arranged. The first meeting so far between EU and Brazil took place on 4th July. Top meetings with Russia, China, India and Africa will follow. The sensitive Balkan question remains a highly important point of Portuguese agenda: Kosovo and its development represents more sensitive aspect, which is paid special attention to.the Portuguese Embassy in Prague plans an exhibition of photographs at the Charles University in October. Its theme is the Portuguese Architectonic Heritage in the World. A concert of the Portuguese guitars is planned for November in the Crown Hotel. Co-operation in sport can be beeficial Interview with Euro Commissioner Ján Figeľ You also take care of sports area in your function. The White Book on Sport, which you proposed to the board of the European Commission in July, has been published. The White Book is the first political initiative of the Commission in sports area ever. It was preceded by a wide discussion with expert European public. Its main goal is to stress the specific role of sports in society, give it a strategic direction and seek opportunities of its development. It represents a key complex document for current and future EU activities connected with sports. Thanks to this, sports can become more visible in individual European policies and programmes. It can improve the awareness of needs and problems in this area. The document identifies specific activities and areas in which the EU support can offer an added value. What does the White Book suggest for the area of professional sport and what for Although at this moment EU should strive for the most unified approach (also regarding the role it should play in the post-status arrangement), in reality such unity might be impossible to reach. On the other hand, the Union should at least try to strengthen by actual steps the perspective of Kosovo s membership in EU, which would at least partially ease for Serbia the painful process of Kosovo gaining independence. Jan Zahradil Euro MP sports activities in schools, clubs, associations, etc? The White Book on Sport focuses mainly on three aspects of sport - its social role, economic dimension and the organization of sport. These three parts include new suggestions and ideas for discussion in the areas of professional and amateur sports and the role of sport in education. The proposal takes into account particularities of sport in Europe. The document includes the so-called Action Plan - a set of specific steps for example in the areas of health, active citizenship and integration in society, fight against doping, discrimination and racism. It also tries to point out the economic value of sport, the need to respect sporting rules, the distinctive character of sport in connection with European law, the licence systems and other important areas. A part of sport organization will probably be of special interest to professional clubs and sports federations. It deals with a question of balance between professional and amateur sport. Here, we want professional and amateur sports to co- Recognition of Kosovo due to privatizaion of mines does not have to pay Kosovian leaders see themselves in the model of Montenegro. There, the way to a referendum took more than ten years and cost lives. Noone is interested in Kosovo joining Albania. The future referendum after the fashion of Montenegro, subsequent to many acts strengthening a mutual trust between Serbians and Kosovians and also after many security measures, is evidently the only possible option. Today s Kosovo, living for a long time on the boundary of war and destabilization, is as every such area mafianized to the marrow. Legitimizing current Kosovian leaders is the same as legitimizing Kosovian mafia. That is why stabilization, consolidation of municipal government, education of elites, transformation of justice and legal system, and purge of economics have to come first. Only then the recognition of independent Kosovo will be safe for us and also for Europe. The Ahtisaari plan, as an international tool for Kosovo recognition, should be decided at the UN Security Council resolution. Richard Holbrook, advisor of Hilary Clinton, says that both American Democrats and Republicans will recognize the independence of Kosovo if Russians veto the resolution. Apparently, neither Russia nor Russian oligarchs have direct economic interests in Kosovo. Putin skilfully plays a pro-serbian orthodox emotional game. If we know that Russian foreign policy is a pure business, then Kosovo has a price of a white card. The question is what Russians demand in exchange. They well know that for Abkhazia or Ossetia this is not possible. Status quo must be suitable for Russians. Therefore I think that negotiations in the UN Security Council will not happen very soon. Those who rattle today with an immediate one-sided recognition of Kosovo can -operate more closely for the common good of the whole society. Does the White Book handle some sensitive questions as well? We have not omitted sensitive questions like obesity, doping, abuse of underage players, corruption, player transfers. The Action Plan, which is a part of the document, includes 53 actual suggestions. However, I would like to emphasize that at this stage it is not a legislative proposal. The White Book aims at motivating interested parties - i.e. the Commission, governments of individual member states and sports organizations - for further common hard work on the development of co-operation in the sports area. I was a little bit surprised by the first reactions of some sports organizations, which blamed Brussels for trying to control everything. This is not the case. The Commission has only included some existing rules and offers other suggestions. I am convinced that a dialogue can explain these sensitive questions as well. harvest a new war. Besides, they will cause legitimate worries about the downgrade of European security. Therefore, we need to name reasons leading to such rattle. It is a future control over high-quality Kosovian coal and Kosovian energetics. Swordplay with the one-sided recognition of Kosovo in return for better position for the privatization of Kosovian mines is a security hazard. We should stop doing it.. Jana Hybášková Euro MP Ján Figeľ (1960) has graduated at the Technical University of Košice and broadened his education at universities in Washington and Antwerp. From 1992, he was a member of the National Council of the Slovak Republic and started working also at the Council of Europe Parliamentary Assembly. He was one of the leading negotiators when Slovakia was joining EU. Since 1st May 2004, he has been a member of the Council of Europe. Since 1st January 2007, there are education, expert training, culture and youth in his portfolio. He is also responsible for sports area and relations with civil society. He is married and has four children.

16 16 INZERCE EN č. 8 / 2007 Infolinka