UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, HRADEC KRÁLOVÉ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ. Ing. Jan Chromý. Multimediální podpora výuky

Transkript

1 UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, HRADEC KRÁLOVÉ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ Ing. Jan Chromý Teze dizertační práce Multimediální podpora výuky na získání vědecko-akademické hodnosti philosophiae doctor v doktorském studijním programu 7507V Specializace v pedagogice oboru Teorie vyučování technických předmětů Hradec Králové listopad 2005

2 Dizertační práce byla vypracovaná v externí formě doktorského studia na katedře technických předmětů PdF UHK v Hradci Králové. Předkladatel: Ing. Jan Chromý, katedra marketingu, VŠH v Praze 8 Školitel: prof. Dipl. Ing. Dr. phil. DDDr.h.c. Adolf Melezinek Oponenti: prof. PhDr. Gabriel Švejda, CSc. doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc. doc. Ing. Ladislav Hájek, CSc. Autoreferát byl rozeslaný: Obhajoba dizertační práce se koná: před komisí pro obhajobu dizertační práce v oboru doktorského studia jmenovanou děkanem PdF UHK doc. Ing. Vladimírem Jehličkou, CSc. 7507V Specializace v pedagogice, obor Teorie vyučování technických předmětů na katedře technických předmětů, PdF UHK v Hradci Králové Komise: doc. Ing. A. Pokorný, CSc. (ČVUT Praha) předseda prof. Dipl. Ing. Dr. phil. DDDr.h.c. A. Melezinek (Klagenfurt) doc. RNDr. PhDr. A. Slabý, CSc. (UHK) doc. Ing. J. Měřička, CSc. (ČVUT Praha) prof. Ing. R. Dubovská, DrSc. (UHK) prof. PhDr. B. Kraus, CSc. (UHK) 2

3 Obsah I. SOUHRN...4 II. MULTIMEDIÁLNÍ PODPORA VÝUKY...5 CÍLE SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU MÉDIA ZÁKLAD MULTIMÉDIÍ MULTIMEDIÁLNÍ PRACOVIŠTĚ MULTIMEDIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTORY HODNOCENÍ MULTIMEDIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROSTOR OVĚŘENÍ NAVRŽENÉHO HODNOCENÍ DISKUSE NÁVRH SMĚRŮ DALŠÍHO VÝZKUMU ZÁVĚR Seznam použité literatury...28 III. PUBLIKAČNÍ ČINNOST AUTORA...35 a) Skripta...35 b) Sborníky konferencí...35 c) Časopisy

4 I. SOUHRN Multimedia tvoří velmi rozsáhlou oblast. Je možné se soustředit výhradně na technické prostředky, nebo pedagogické, didaktické, psychologické a další podmínky jejich využívání. Je možné se rovněž zabývat hodnocením splnění podmínek jejich optimálního provozu. Důležitý je ale také globální pohled na celou problematiku multimedií. Technické vybavení musí odpovídat pedagogickým, didaktickým a psychologickým podmínkám jejich využívání a musí být splněny optimální podmínky jejich provozu. Proto se ve své práci zabývám všemi uvedenými faktory a soustřeďuji se na hodnocení vzdělávacích prostor. V části 1 Seznámení s problematikou se zabývám významem multimédií, hledáním definic základních pojmů, nezbytných pro další práci. Významnou pasáž věnuji souvislostem dvou základních pojmů médium a multimédium. V části 2 Média základ multimédií se zabývám analýzou pedagogických, didaktických, psychologických a technických podmínek využívání didaktických technických prostředků. Ty zprostředkovávají prezentaci jednotlivých médií a současně také tvoří základní podmínky vzniku prostředí, které umožňuje multimediální vyučování. Část 3 Multimediální pracoviště věnuji počítačem řízeným výukovým systémům, počítačovým sítím a dalším prvkům didaktických technických prostředků, které mohou přímo vytvářet základní podmínky pro multimediální vyučování. Uvádím zde také konkrétní příklad moderního multimediálního pracoviště pro hromadné vyučování. Důraz přitom kladu na druhy přístrojů, nikoliv na přesný a konkrétní název přístroje, protože tyto údaje podléhají rychlému vývoji přístrojů. Nezabývám se také učebními pomůckami, například softwarovým vybavením, protože jejich volba je závislá na účelu použití a je značně variabilní. 4

5 Podmínkám, které musí splňovat vzdělávací prostor, v němž bude probíhat multimediální výuka, věnuji část 4 Multimediální vzdělávací prostor. Zde popisuji podmínky optimálního provozu didaktických technických prostředků a věnuji se i jejich ovlivňování (například u dataprojektoru). Část 5 Hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor tvoří jednu z nosných částí celé práce. Analyzuji zde možné způsoby hodnocení, které jsou prováděny na základě právních dokumentů v České republice, ale i ve světě, zejména v členských zemích EU a OECD. Kriticky je hodnotím a následně vymezuji kritéria pro jednoduché hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor a popisuji metodiku navrhovaného hodnocení. V části 6 Ověření navrženého hodnocení ověřuji možnost praktického použití navržené metodiky hodnocení. Následně posuzuji jeho použitelnost a efektivitu. Na základě získaných zkušeností uvádím SWOT analýzu navrženého řešení. Získané poznatky mi v části 7 Diskuse návrh směrů dalšího výzkumu slouží jako podklad pro návrh směrů dalšího výzkumu, případně pro návrh dalšího ověřování předložené metodiky hodnocení v šíři, která přesahuje rámec této práce. V části 8 Závěr analyzuji splnění cílů jednotlivých částí práce i práce jako celku. Uvádím zde syntézu získaných poznatků a své hodnocení výsledků práce. II. MULTIMEDIÁLNÍ PODPORA VÝUKY CÍLE Cílem praktické části této práce je navrhnout metodiku hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor, ověřit její praktické využití a navrhnout směry dalšího výzkumu. 5

6 Cíli teoretické části jsou: - posouzení významu multimediální výuky, - definování základních pojmů, - provedení analýzy jednotlivých médií z hlediska pedagogického, psychologického a technického, - provedení analýzy multimediálních pracovišť z hlediska pedagogického, psychologického a technického, - stanovení základních provozních podmínek pro didaktické technické prostředky v multimediálních vzdělávacích prostorech. 1 SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU V této části jsem posuzoval význam multimédií a stanovil jsem definice základních pojmů, z nichž vychází další práce. Aplikoval jsem přitom metodu obsahové analýzy tištěných a dalších pramenů, českých i zahraničních, metodu komparace a metodu kritického hodnocení. Význam multimedií Uvedl jsem zde mnoho pramenů, z nichž většina hodnotí význam multimédií kladně. Zabýval jsem se ale i negativními stránkami jejich používání. Definice základních pojmů V této části jsem dospěl k základním definicím potřebným pro další práci. Mezi nejdůležitější definice patří: Pojem médium - jeden z komunikačních prostředků, který slouží jako materiálně-energetický nosič znaků obsahující informace. Pojem multimédium - materiálně-energetický nosič informací, obsahující nejméně tři navzájem nezávisle použitelné informační kanály vedoucí buď 6

7 k nebo od učícího se systému. Z nich nejméně dva vedou směrem k učícímu se systému a nejméně jeden slouží k přenosu reakce učícího se systému směrem k vyučovacímu systému. Pojem interaktivní - umožňující dvoucestný (vzájemný) tok informací. Pojem multimediální výuka - výuka s využíváním multimédií. Pojem multimediální vzdělávací prostor - vzdělávací prostor vybavený didaktickými technickými prostředky tak, aby v něm mohla probíhat multimediální výuka. Pojem didaktické technické prostředky - přístroje a zařízení, které zpřístupňují smyslům studentů informace obsažené v pomůckách. Přitom pomůcka determinuje využívání těchto prostředků. Souvislost médií s multimédii Při analýze souvislostí s ohledem na směrný cíl práce, tj. návrh metodiky hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor jsem dospěl porovnáním definic k následujícímu závěru. Multimediální vyučování vzniká při použití několika různých médií a při současné interaktivní komunikaci. Interaktivní komunikace je při vyučování záležitostí lidského faktoru. Protože cíl práce je orientován směrem k hodnocení vzdělávacích prostor pro podporu multimediální výuky, zabývám se v dalších částech zejména hodnocením příslušných didaktických technických prostředků, které umožňují prezentaci jednotlivých médií. 2 MÉDIA ZÁKLAD MULTIMÉDIÍ V této části jsem provedl analýzu jednotlivých médií z hlediska pedagogického a psychologického a analýzu didaktických technických prostředků jednotlivých médií. K dosažení zvolených cílů jsem aplikoval 7

8 metodu obsahové analýzy tištěných a dalších pramenů, českých i zahraničních, metodu komparace a metodu kritického hodnocení. Přitom jsem dospěl k rozdělení médií, které je uvedeno na obr. 1. Základní rozdělení jednotlivých médií text nepohyblivé obrázky statická média zvuky pohyblivé obrázky dynamická média Obr. 1: Schéma rozdělení médií Na základě analýzy didaktických technických prostředků jsem dospěl k jejich rozdělení, které je uvedeno na obr. 2. V této části jsem zabýval didaktickými technickými prostředky a jejich prvky: Statická média V této části jsem definoval jejich rozdělení na text a nepohyblivý obraz. Dále jsem uvedl popis činitelů, které ovlivňují jejich využívání při vyučování. K prezentaci statických médií slouží didaktické technické prostředky. Stanovil jsem základní pravidla pro jejich optimální provoz a jejich rozdělení na zařízení pro nepromítaná statická média a projekční techniku pro statická média. Současně jsem uvedl přehled prvků didaktických technických prostředků a jejich orientační parametry. 8

9 - knihy, skripta - statická episkopy, vizualizéry, diaprojektory, diaprohlížečky, projektory, dataprojektory Promítací technicka zpětné - dynamická filmové kamery, prohlížečky Zařízení pro nepromítaný záznam Didaktické - noviny, časopisy, - sešity, - nástěnky s obsahem - školní tabule - flipcharty apod. Počítače, počítačem řízené výukové systémy a sítě - počítače a jeho periferní jednotky - počítačové sítě a Internet - e-learning technické prostředky Televizní technika - videomagnetofony - videokamery - televize - CD a DVD video - uzavřený televizní okruh - projekční panely Zvuková technika - rozhlasové přijímače - gramofony - magnetofony - CD a MP3 přehrávače - přehravače minidisků - paměťové přehrávače Obr. 2: Rozdělení didaktických technických prostředků Didaktické technické prostředky pro dynamická média V této části jsem definoval rozdělení dynamických médií na pohyblivý obraz a zvuk. K prezentaci dynamických médií slouží didaktické technické prostředky. Stanovil jsem jejich rozdělení na zařízení: pro prezentaci pohyblivého obrazu, pro prezentaci zvuku, televizní techniku a počítače a počítačem řízené systémy. Určil jsem základní pravidla pro jejich optimální provoz. Dále jsem uvedl popis činitelů, které determinují jejich využívání při vyučování. Současně jsem uvedl 9

10 přehled prvků didaktických technických prostředků a jejich orientační parametry. 3 MULTIMEDIÁLNÍ PRACOVIŠTĚ V této části jsem provedl analýzu multimediálních pracovišť z hlediska pedagogického a psychologického a analýzu didaktických výukových prostředků, z nichž se multimediální pracoviště mohou skládat. Aplikoval jsem přitom metodu obsahové analýzy literárních a dalších pramenů, českých i zahraničních, metodu komparace a metodu kritického hodnocení. Vhodné prostředí pro multimediální vyučování poskytuje počítač. Proto jsem analyzoval možnosti počítačů, počítačových sítí a dalších didaktických technických prostředků, které mají za určitých podmínek význam z hlediska multimedií. Uvedl jsem zde přehled prvků didaktických technických prostředků a na závěr také příklad multimediálního pracoviště. K získání představy, jaké vybavení bychom museli pořídit, abychom byli schopni pracovat s veškerými v dnešní době běžnými médii a jejich didaktickými technickými prvky, jsem sestavil obrázek č. 3, kde je uveden detailní seznam prostředků pro všechna známá média a orientační možnosti jejich vzájemného propojení. Na obrázku jsou důležité také možnosti vzájemného propojení jednotlivých prostředků do funkčního celku. Ty jsou zde znázorněny čarami, spojujícími jednotlivé prvky. Takto sestavený celek by vytvořil předpoklady pro použití všech dnes známých médií. Celé multimediální pracoviště jsem navrhl vybavit takto: dostatečně výkonný počítač (DVD zapisovací mechanika, grafická karta pro převod TV a videosignálu, zvuková karta pro 5.1 reproduktorů, síťovou kartou), elektronická tabule (SmartBoard), reprosoustava 5.1, multifunkční barevná tiskárna. 10

11 Internet přes radiové vlny Počítačové sítě Rozhlasová anténa Kabelová televize Satelitní Televizní anténa anténa Televizní kamera pro PC HI FI věž Satelit Hudební nástroj Počítač Televize Videorekordér (DVD apod.) Tiskárna Scanner Plotter Videoprojektor (dataprojektor) Kamkordér Telefonní anténa Digitální fotoaparát Telefonní síť Mobilní telefon Internet nebo jiné sítě Obr. 3: Příklad kompletně vybaveného pracoviště 11

12 4 MULTIMEDIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTORY V této části jsem stanovil základní pravidla, která musíme dodržet, aby byly zajištěny optimální podmínky pro vyučování z hlediska používání jednoho multimediálního pracoviště za předpokladu frontálního vyučování. Aplikoval jsem přitom metodu obsahové analýzy literárních a dalších pramenů, českých i zahraničních. Dále jsem provedl syntézu zjištěných požadavků pro jednotlivá média do požadavků pro multimediální vzdělávací prostor. Viditelnost Z hlediska učeben a sálů jsem analyzoval požadavky na osvětlení učebny, umístění projekčních ploch a obrazovek. Zvuk Stanovil jsem základní požadavky na zajištění kvalitní prezentace zvuku ve vzdělávacím prostoru. 5 HODNOCENÍ MULTIMEDIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROSTOR V této části jsem navrhl metodiku hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor. Nejdříve jsem na základě analýzy odborných pramenů uvedl prováděná hodnocení vzdělávacích prostor a komparativní metodou posoudil vhodnost jejich použití pro hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor. Dále jsem analyzoval možné způsoby hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor a syntézou získaných poznatků vymezil kritéria pro 12

13 hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor. Popsal jsem metodiku navrhovaného hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor. Vymezení oblasti hodnocení Rozborem a kritickým hodnocením získaných poznatků jsem dospěl k závěru, že je nutné každý vzdělávací prostor hodnotit dle jeho vybavení didaktickými technickými prostředky, které jsem stanovil v části 3. Současně je nutné hodnotit podmínky provozu těchto prostředků. Stávající prováděná hodnocení vzdělávacích prostor Analýzou současného stavu v České republice, zemích Evropské unie a ve světě jsem dospěl k závěru, že je kladen důraz na sebehodnocení škol (autoevaluaci), přičemž není přesně stanovena žádná metodika tohoto hodnocení. U nás je sebehodnocení škol předepsáno zákonem č. 15/2004 Sb. pro školy 1. a 2. stupně. Pro vysoké školy je pak podle 21, odst.(1) zákona č.111/1998 Sb. předepsána výroční zpráva. Další požadavky při žádosti o akreditaci studijního programu vyplývají z vyhlášky č.42/1999 Sb. Zahraniční školy zajišťují sebehodnocení různým způsobem, například zapojením v Projektu efektivní autoevaluace (ESSE). Nejrozšířenější je systém pro autoevaluaci European Business Excellence Model EFQM. Používaný je také systematického nástroje pro řízení kvality ISO Ani jedno hodnocení neřeší detailně problematiku hodnocení vzdělávacích prostor. Hodnocení jsou orientována zejména kvantitativně, například sledují počet počítačů ve škole apod. Případně sledují dodržování hygienických podmínek, například počet studentů na jednotku prostoru či plochy. Neobsahují ale hodnocení všech podmínek pro kvalitní provoz didaktických technických prostředků ve vzdělávacím prostoru. 13

14 Ani publikace Education at a Glance 2005, kterou vydává OECD neobsahuje hodnocení vzdělávacích prostor. Ekonomické údaje jsou zde velmi přehledně uvedeny ve srovnání mezd učitelů, nákladů škol na 1 žáka apod. Návrh způsobu hodnocení Hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor jsem navrhl provádět z hlediska ekonomického a mimoekonomického. Ekonomické hodnocení Ze statistických údajů, zveřejňovaných UIV (podobně jako OECD), je v ekonomické oblasti patrný důraz na výdaje. Nelze však zjistit výdaje strukturované tak, aby bylo možné usoudit, jakou část uváděných výdajů tvoří výdaje na provoz multimediálních vzdělávacích prostor. Tyto údaje jsem navrhl získat využitím údajů z vedeného podvojného účetnictví dle Zákona o účetnictví č.31/2004 Sb. Je možné přesně stanovit výdaje spojené s vybavením a provozem multimediálních vzdělávacích prostor, resp. vzdělávacích prostor vybavených pro multimediální vyučování. Drobnou zákonnou úpravou jejich struktury a následným automatickým přepočtem pomocí tabulkového procesoru (kalkulátoru) lze získat údaje, jejichž obdoba je v odborných kruzích zejména v USA nazývána TCO - celková cena vlastnictví. Tento pojem zahrnuje nejen pořizovací náklady vlastních didaktických technických prostředků umístěných v učebně, ale i náklady na softwarové vybavení, údržbu, opravy, správu sítě, školení apod., tedy všechny náklady, které s didaktickými technickými prostředky souvisí. Zajímavé údaje lze pak získat například porovnáním nákladů na didaktické technické prostředky a ostatních nákladů přepočtených na jednoho studenta. Získané údaje jsou přitom objektivní, srovnatelné mezi školami stejného typu a hodnocení lze kdykoliv opakovat. 14

15 Mimoekonomické hodnocení Mimoekonomické hodnocení jsem navrhl provádět ve dvou zásadních krocích: - popis učebny způsobem ryze technickým způsobem a sledování objektivních parametrů (rozměry vzdělávacího prostoru, vybavení didaktickými technickými prostředky a podmínkami jejich provozu), - hodnocení účastníky výuky (studenti a vyučující) a statistickým zpracováním získaných odpovědí. Provádění hodnocení V této části jsem navrhl spojení s prováděným sebehodnocením škol. V tom případě by byl školám 1. a 2. stupně poskytnut podklad pro část jejich sebehodnocení, který by zaručoval metodickou jednotnost a srovnatelnost zjištěných údajů. Stávající právní předpisy poskytnutí takového podkladu pro autoevaluaci umožňují. Je jen záležitostí vedení škol, zda by navrženou metodiku školy dodržovaly. Česká školní inspekce by v případě používání tohoto návrhu měla jednotné kvantitativní i kvalitativní podklady pro svoji inspekční činnost. Pro vysoké školy je situace obdobná. Stávající právní předpisy rovněž poskytnutí jednotného podkladu pro vypracování části výročních zpráv umožňují. Navíc část údajů, které vyžaduje pro udělení nebo prodloužení akreditace Akreditační komise MŠMT, by byla stejná. Další výhodou při zpracování navrhovaného sebehodnocení je, že lze celou metodiku zahrnout i do interních předpisů u škol s certifikací ISO 9001 : 2000, což by následně mohlo přinést zvýšení kvality managementu jakosti. 15

16 Postup ekonomického hodnocení Pro rychlejší vyhledávání údajů v účetnictví školy jsem navrhl doplnit syntetické účty účtové rozvahy analytickou evidencí tak, aby příslušné náklady na didaktické technické prostředky byly odlišeny. Těmito syntetickými účty jsou: 500 spotřebované nákupy (doplnit analytickou evidenci didaktických technických předmětů), 511 opravy a udržování (doplnit analytickou evidenci didaktických technických prostředků), 518 ostatní služby (doplnit analytickou evidenci didaktických technických prostředků a učebních pomůcek s nimi souvisejících), 521 mzdové náklady (doplnit analytickou evidenci všech správců didaktických technických prostředků), 524 zákonné pojištění (doplnit analytickou evidenci všech správců didaktických technických prostředků), 551 odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku (doplnit analytickou evidenci didaktických technických prostředků a učebních pomůcek s nimi souvisejících, například software). Vlastní výpočty pro hodnocení navrhuji dále rozdělit na následující části: - výpočet nákladů celé školy, - výpočet nákladů na didaktické technické prostředky, - výpočet nákladů na vzdělávací prostory bez didaktických technických prostředků, - přepočet získaných údajů na jednoho studenta školy. Abych maximálně usnadnil provádění navrženého ekonomického hodnocení, naprogramoval jsem v tabulkovém procesoru všechny potřebné 16

17 funkce, včetně přehledů uvedených v tabulkách. Program je nahrán na CD umístěném v příloze práce. Popis jeho ovládání jsem dále uvedl. Postup mimoekonomického hodnocení Mimoekonomické hodnocení se skládá ze tří částí, které se liší zdrojem získaných údajů. Jsou to hodnocení: - technické, - studentů, - vyučujících. Pro všechny části mimoekonomického hodnocení jsem naprogramoval v tabulkovém procesoru MS Excel všechny potřebné funkce, včetně přehledů uvedených v tabulkách. Program je nahrán na CD umístěném v příloze práce. Technické hodnocení Otevřený soubor obsahuje prostor pro údaje o 20-ti učebnách. Důležitou roli má Ped+Psych a Technická. Obě vždy pro všechny příslušné didaktické technické prostředky obsahují hypertextový odkaz na soubor s rozsáhlou nápovědou. V souvislosti s názvy je to popis pedagogických a psychologických vlivů příslušných prostředků a technický popis příslušných prostředků. Další nápovědy jsou uvedeny u vybraných buněk jako komentář, který se zobrazí při pohybu kurzorem myši přes příslušnou buňku. Další usnadnění přináší výběry prvků didaktických technických prostředků a odpovědí na některé otázky ze seznamu. V rámci tohoto hodnocení se zadávají: - parametry učebny (počet míst pro studenty,délka, šířka vzdělávacího prostoru, vhodnost učebny pro způsob vyučování, počet hodin týdně dle rozvrhu 17

18 - přehled didaktických technických prostředků (v členění dle části 2; parametry ovlivňující jejich používání: vzdálenosti diváků, rozměry projekčních ploch apod.; počet a vybavení počítačů, připojení k počítačové síti apod.). Všechny zadávané a vypočítané hodnoty lze vytisknout v textové podobě i v grafickém porovnání. Názory studentů V této části jsem navrhl statistické vyhodnocení získaných názorů. Všechny potřebné výpočty jsou prováděny po zadání příslušných počtů hlasů. Studenti vyjadřují své hodnocení provozu všech didaktických technických prostředků v každém vzdělávacím prostoru učebně, to je následně statisticky vyhodnoceno. Výsledky jsou uváděny s udáním minima a maxima intervalu spolehlivosti odpovědí při spolehlivosti 95 %. Výsledky je pak možné zobrazit i formou grafického porovnání údajů. Názory vyučujících Pro vyučující jsem za klíčovou považoval otázku, zda je dostupný určitý didaktický technický prostředek, potažmo vybavení umožňujícího multimediální vyučování. Tím je hodnoceno, zda vyučující mají pro vedení vyučování dostupné prostředky, které musí dát při plánování výuky do souvislostí s ostatními veličinami: - cílem, - učivem, - psychickou strukturou, - sociální strukturou, - metodami. 18

19 Vyhodnocení názoru vyučujících je prováděno obdobně jako názoru studentů. Pouze názor vyučujících není orientován k hodnocení konkrétního vzdělávacího prostoru, ale celé školy Textové hodnocení školy V toto textovém výstupu jsem navrhl hodnocení školy na základě hodnocení ekonomického a technického. Jde o kdykoliv rychle ověřitelné a srovnatelné údaje. Doporučení pro tisk hodnocení Všechny potřebné údaje jsou ukládány v elektronické podobě. Protože jsem program pro evidenci a výpočty dělal pouze jako ukázku možností navrhovaného hodnocení, zvolil jsem nejjednodušší a provizorní řešení. Proto je tisk některých tabulek, které shromažďují údaje o 20 učebnách nereálný. S ohledem na to jsem v této části uvedl údaje o druhu tisku, aby si uživatel mohl zvolit údaje a způsob jejich prezentace při tisku. 6 OVĚŘENÍ NAVRŽENÉHO HODNOCENÍ V této části jsem se zabýval praktickým ověřením navrženého hodnocení vzdělávacích prostor a jeho metodiky na konkrétním praktickém příkladě a získané zkušenosti jsem vyhodnotit s využitím SWOT analýzy. Protože navrženou metodiku hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor aplikuji v programech umístěných na přiloženém CD, bylo ověření dané metodiky současně ověřením funkčnosti programů. Pro ověření navrhované metodiky hodnocení vzdělávacích prostor jsem využil údajů získaných na Vysoké škole hotelové, na které učím. Údaje byly získány z účetní závěrky roku Další údaje jsou platné rovněž k tomuto roku. 19

20 Všechny potřebné údaje jsou uvedeny v tabulkách v příloze. Celá příloha obsahuje dvě části, elektronickou a tištěnou. Elektronická část je uložena na přiloženém CD. Tištěná příloha obsahuje: - textové hodnocení (příloha A), - ekonomické hodnocení (příloha B), - technické hodnocení (příloha C), - vyhodnocení názoru studentů (příloha D), - vyhodnocení názoru vyučujících (příloha E). Získané poznatky jsem rozdělil a hodnotil podle následujících oblastí: - dostupnost potřebných údajů a náklady na jejich získání, - vztah údajů, metod a prostředků k lidskému faktoru, - realizovatelnost hodnocení navrženými metodami, - srovnatelnost, - opakovatelnost hodnocení, - objektivnost hodnocení, - možnosti využití hodnocení. Dostupnost potřebných údajů, náklady na jejich získání Dostupnost potřebných údajů je výhodou navržené metodiky hodnocení. Jejich získání nevyžaduje náklady. Pouze získání údajů od účastníků výuky je časově náročnější a je nutné ho s ohledem na použitelnost údajů pečlivě připravit. Vztah údajů, metod a prostředků k lidskému faktoru Ekonomické a technické hodnocení není ovlivňováno lidským faktorem. Při vyhodnocení názoru vyučujících se projevil problém s nedostatečným počtem respondentů. Při vyhodnocení názoru studentů se projevuje hlavně 20

21 neznalost všech vzdělávacích prostor školy. Proto vyhodnocení jejich názorů statistickými metodami nemusí být vždy spolehlivé. Realizovatelnost hodnocení navrženými metodami Navrženými metodami lze hodnocení beze zbytku realizovat. Během ověřování se nevyskytly problémy, které by vyžadovaly změnu metody. Srovnatelnost Získané ekonomické a technické údaje jsou srovnatelné. Údaje získané od účastníků výuky mají omezenou srovnatelnost danou vlivem, který jsem popsal u hodnocení lidského faktoru. Opakovatelnost hodnocení Navrhované ekonomické a technické hodnocení je beze zbytku opakovatelné. Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti všech vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá podmíněná opakovatelnost hodnocení. Objektivnost hodnocení Navrhované ekonomické a technické hodnocení je objektivní. Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti všech vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá podmíněná objektivita hodnocení. Možnosti využití hodnocení Navrhované ekonomické a technické hodnocení lze využít při sebehodnocení školy. Je tedy použitelné i v případě, že škola má certifikát ISO 9001:2000 a navrhovanou metodiku zavede do svých interních předpisů. Bylo by rovněž možné využít navrhované ekonomické a technické hodnocení Českou školní inspekcí jako pomůcku pro sebehodnocení škol. 21

22 Některé získané údaje by mohly nalézt uplatnění i při obnovování akreditací Akreditační komisí MŠMT. SWOT analýza Zjištění získaná při ověřování navrhovaného hodnocení jsem na závěr této části srovnal do tabulek SWOT analýzy, které přehledně určují výhody silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby navrhovaného hodnocení. 22

23 SWOT analýza pro navrhované hodnocení vzdělávacích prostor (soubory Hodnocení, Názory studentů, Názory vyučujících) H. oblast Silné stránky Slabé stránky Dostupnost Dostupné, bez nákladů Nutná příprava průzkumů údajů Lidský faktor Ekonomické a technické hodnocení neovlivní. Kvalitní nápověda programu. Metody Jednoduché, zpracování bez problémů Srovnatelnost Ekonomické a technické hodnocení Opakovatelnost U ekonomického a technického Objektivnost Možnosti využ. Dostupnost údajů Lidský faktor Metody Srovnatelnost Opakovatelnost Objektivnost Možnosti využití hodnocení U ekonomického a technického hodnocení Příležitosti Lze vylepšit zavedením analytické evidence. Opakované technické hodnocení má údaje již zadané. Řešit nedostatečný počet respondentů při hodnocení účastníky výuky Využít hodnocení ke zkvalitnění vyučování Řešit v souvislosti s nedostatečným počtem respondentů Sebekontrola školy, ISO 9001:2000, ČŠI, AK. Využívání učeben Nutný dostatečný počet respondentů Hrozby Nedostatečný počet respondentů při hodnocení účastníky výuky. Při nevhodném škálování Nezaručena u hodnocení účastníky výuky Nezaručena u hodnocení účastníky výuky Nezaručena u hodnocení účastníky výuky (lze ovlivnit) Počet míst na jednu hodinu týdně Obr. 4: SWOT analýza navrhovaného hodnocení 23

24 7 DISKUSE NÁVRH SMĚRŮ DALŠÍHO VÝZKUMU Diskuse V této části jsem porovnával výchozí stav pro návrh metodiky hodnocení s možnostmi, které by přineslo navrhované hodnocení. Stávající prováděná hodnocení vzdělávacích prostor: - Z hlediska metodiky hodnocení vzdělávacích prostor školy nelze ani jedno z používaných hodnocení beze zbytku použít, - Srovnatelnost údajů stávajících způsobů hodnocení nelze objektivně posoudit. Určitá hodnocení například kvantitativních ukazatelů by byla jistě srovnatelná, ale pouze v případě, že by například školy 1. a 2. stupně měly ustanovením zákona č. 15/2004 Sb., případně upravující vyhláškou, stanovenu povinnost je uvádět. Přitom průzkum provedený Českou školní inspekcí [2005] dospěl k závěru, že většina škol se autoevaluací zabývá, vidí v nich důležitou zpětnou vazbu své činnosti. Lepší situace je díky Akreditační komisi u vysokých škol. Ale ani zde není vše v pořádku, jak lze usoudit z příkladů výročních zpráv, uvedených v části 5. - Objektivnost současného způsobu hodnocení je s ohledem na nejednotnost modelu vlastního hodnocení i nejednotnost zpracování výročních zpráv a absenci konkretizujících předpisů diskutabilní. - Opakovatelnost způsobu současného hodnocení je rovněž diskutabilní. - K uváděným nedostatkům lze připojit i výsledky dotazníkového šetření po inspekci, ve které ředitelé škol a školských zařízení kritizují některé skutečnosti. 24

25 Navrhovaná metodika hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor Spatřuje východisko ve stanovení přesných postupů při sebehodnocení. To lze použít u škol 1. a 2. stupně, kde je vyžadováno zákonem, ale ho lze využít u vysokých škol při různých příležitostech. Příležitosti jsou dány například povinností sestavit výroční zprávu, předkládat Akreditační komisi žádosti o akreditaci apod. Dále mají všechny školy, certifikované dle ČSN EN ISO 9001 : 2000, možnost navrhované hodnocení zakomponovat do svých interních předpisů Systému managementu jakosti a využít ho tak ke zvýšení předpokladů kvalitní výuky prostřednictvím didaktických technických prostředků. Důraz při sestavování návrhu hodnocení jsem mimo jiné kladl na: - jednoduchost získávání údajů; - využitelnost získaných údajů při následující inspekci; - použití nápovědy, která plní funkci metodickou a poradní, pokud jde o využívání didaktických technických prostředků při výuce; - libovolnou odbornost a kvalifikaci osob provádějících hodnocení. Navrhované hodnocení přitom obsahuje mimo jiné i hodnocení, která posuzují možnosti optimálního provozu didaktických technických prostředků, jejichž současné používání tvoří základní předpoklady multimediálního vyučování. Podle analyzovaných pramenů v části 5 se žádné hodnocení podmínkami kvalitního provozu didaktických technických prostředků nezabývalo. Ověřování navrženého hodnocení prokázalo jeho určité klady i nedostatky. - Navrženými metodami lze hodnocení beze zbytku kdykoliv realizovat. Během ověřování se nevyskytly problémy, které by vyžadovaly změnu metody. 25