KAPITÁLOVÉ INVESTICE PROJEKTU PLZEŇ EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY 2015 A JEJICH MÍSTO VE STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ MĚSTA PLZNĚ

Transkript

1 KAPITÁLOVÉ INVESTICE PROJEKTU PLZEŇ EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY 2015 A JEJICH MÍSTO VE STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ MĚSTA PLZNĚ Marta Šlehoferová ÚVOD Projekt Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 (dále jen EHMK 2015) bude bez diskuzí největším kulturním projektem, se kterým se kdy město, ale i celý Plzeňský kraj setkal. Není proto překvapením, že proces přípravy tohoto projektu zabral několik let a město jej s předstihem zahrnulo i do svých strategických plánů. Tento příspěvek se konkrétně zaměří na finančně náročnější kapitálové investice do kulturní a volnočasové infrastruktury související s EHMK 2015 a na rozbor strategických dokumentů, které se jimi zabývají. Cílem příspěvku je nejen poukázat na nutnost dlouhodobého plánování kapitálových investic v rámci projektů EHMK, ale i zhodnocení úspěšnosti tohoto plánování v případě projektu plzeňského. Příspěvek se tedy nejprve zaměří na charakteristiku kapitálových investic v rámci projektů EHMK, na stručné představení projektu Plzeň EHMK 2015, dále na jednotlivé kapitálové investice, které se mají v rámci projektu EHMK 2015 realizovat a na s nimi související strategické dokumenty města Plzně, a následně bude provedeno zhodnocení současného stavu a vyhodnocení úspěšnosti plnění daných strategických plánů. 1 ANALYZOVANÁ DATA Hlavním dokumentem, který bude v tomto příspěvku analyzován je Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta (dále jen Program), který byl schválen 15. října 2009 na základě Usnesení č. 597 Zastupitelstvem města Plzně. Tento Program již v úvodu uvádí, že Programu rozvoje kultury je úzce provázán s kandidaturou města na titul Evropské hlavní město kultury 2015, avšak hned vysvětluje, že plánovaná opatření stanovená v tomto Programu jsou ale k naplnění vize potřeba i bez ohledu na probíhající soutěž kandidátských měst [4, s. 3]. Dále jsou velmi cenným zdrojem informací vydaná Usnesení Zastupitelstva města Plzně (dále jen Usnesení ZMP), která jsou volně přístupná veřejnosti prostřednictvím webových stránek. Díky těmto dokumentům se podařilo úspěšně zmapovat proces rozhodování ZMP týkající se analyzovaných projektů i jejich zařazení do investičních akcí města. 2 PROJEKT PLZEŇ EHMK 2015 K začátku dlouho očekávaného roku 2015 chybí již jen několik měsíců, avšak cesta k němu trvala několik let. První podstatné kroky Plzně jako EHMK 2015 byly podniknuty již v roce 2009, kdy byla zastupitelstvem schválena přihláška města do prvního kola soutěže o titul EHMK Další podstatné datum je 8. září 2010, kdy město Plzeň zvítězilo v druhém kole nad Ostravou a stalo se tak městem, které bude za ČR nominováno na EHMK v roce Následně byla k 21. říjnu 2010 založena společnost Plzeň 2015, o. p. s., která měla začít připravovat program [7]. Ten má obsahovat více než 50 velkých kulturních událostí a dalších 600 aktivit v průběhu roku 2015, žánrově se bude jednat o divadlo, hudbu, výstavy, architekturu, tance, vědecké programy či vystoupení alternativních umělců. Celkový rozpočet měl být okolo 420 milionů Kč [3] a mezi léty bylo zatím vynaloženo 95 milionů Kč. Některé akce jsou již známé, jiné jen nastíněné v hrubých rysech.

2 3 INVESTICE DO INFRASTRUKTURY PROJEKTŮ EHMK Velké kapitálové investice jsou již po mnoho let tradiční součástí projektů EHMK a jsou často také jedinými dlouhodobými odkazy, které po projektu v regionu zůstávají. Často se staví nové koncertní haly, knihovny či divadla nebo se alespoň opravují ty původní. Příkladem projektu EHMK, který byl v tomto směru v posledních letech úspěšný, může být např. Pécs (EHMK 2010). Zde byla v rámci EHMK postavena nová koncertní hala, regionální knihovna, revitalizován areál bývalé továrny (přestavěn na místo sloužící kulturním účelům) a renovována veřejná prostranství a divadlo [6]. Naopak méně úspěšným projektem z hlediska těchto investic do infrastruktury byl Maribor (EHMK 2012), který sice měl v plánu postavit novou uměleckou galerii, knihovnu, kulturní centrum nebo rekonstruovat starou nevyužívanou továrnu či zlepšit nábřeží okolo řeky, ale žádný z těchto projektů se jim nepodařilo uvést v život. Jen několik menších investic bylo provedeno v partnerských městech Mariboru, kde byla opravována divadla, muzeum či jiná kulturní zařízení [5]. Takových příkladů by bylo možno v historii EHMK, zejména v posledních letech, najít mnoho, avšak nyní bude již pozornost zaměřena na projekt plzeňský. 4 INVESTICE DO INFRASTRUKTURY V RÁMCI EHMK 2015 I Plzeň naplánovala několik projektů investic do infrastruktury, avšak ne všechny se jí podařilo splnit. Přehled těchto klíčových investic do kulturní a volnočasové infrastruktury uvádí přihláška [2, s. 207]: 1. Vytvoření nového multidisciplinárního kulturního centra v areálu bývalého pivovaru Světovar. 2. Stavba nové divadelní budovy. 3. Stavba nové budovy Západočeské galerie v Plzni. 4. Revitalizace území Štruncových sadů. 5. Vytvoření sportovně rekreačních tras v údolí řek. 6. Využití veřejných prostranství pro kulturní účely. Tyto projekty však nevznikly jen kvůli projektu EHMK, ale byly do přihlášky zakomponovány ze strategických plánů týkajících se rozvoje města Plzně a dost pravděpodobně by (alespoň některé z nich) vznikly i pokud by Plzeň titul nezískala. To ostatně uvádí i již zmíněný Program. 4.1 VÝSTAVBA KULTURNÍ FABRIKY V AREÁLU SVĚTOVARU První bod se týká přestavby areálu Světovar, jehož osud je v současnosti dosti nejasný. Světovar je místo o rozloze zhruba 6 ha nacházející se v městské části Slovany. Jedná se o bývalý pivovar, který byl později využíván pro vojenské účely. Tento komplex měl být přestavěn na moderní areál, ve kterém se bude nacházet nejen vlajkový projekt EHMK Plzeň x4 Cultural Factory (zázemí pro kulturní neprofesionální organizace a umělce), ale i městský archiv, moderní byty, kanceláře či obchody. První oficiální rozhodnutí týkající se revitalizace areálu Světovar padlo v roce 2006 na základě Usnesení ZMP č. 202 [8]. Část důležitá pro projekt EHMK, tzv. 4x4 Cultural Factory byla v roce 2009 schválena také ve zmíněném Programu rozvoje kultury. Dle tohoto Programu měla stavba začít v roce 2011 a kolaudována měl být v roce 2015 [4]. V realitě se ale začalo v areálu se stavebními pracemi až ke konci roku 2013 a o dokončení přestavby lze zatím jen spekulovat. Při demolici některých objektů byly totiž nelezeny škodlivé látky a díky tomu vznikly další náklady, které stavbu poněkud zkomplikovaly. Následně radnice na základě Usnesení ZMP č. 296 [12] svolila část těchto nákladů uhradit a pokusit se vybudovat alespoň část ze slíbeného areálu, ale jestli bude 4x4 Cultural Factory funkční v roce 2015 nelze zatím říci. Na příkladu Světovaru lze tedy vidět, že i když plánování začalo včas, realizace plánu již nebyla příliš zdařilá. 4.2 STAVBA NOVÉ DIVADELNÍ BUDOVY Co se týče budovy divadla, zde již bylo město úspěšnější. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 2. září 2014 a stalo se tak novým zázemím divadelní společnosti Divadlo J. K. Tyla. Cesta k otevření této budovy však byla také poměrně dlouhá. První oficiální dokument, kterým je schválen záměr vystavit v Plzni novou divadelní budovu, jež by měla nahradit stávající Komorní divadlo, a který zmiňuje i lokalitu Palackého Jízdecká, je usnesení ZMP č. 343 z roku 2007 [9]. Stavba nové divadelní budovy byla samozřejmě zmíněná i Programu,

3 který vymezuje, že stavba má být zahájena nejpozději v roce 2011 a kolaudace v roce 2014 [4]. Až v roce 2011 však byla stavba divadla zařazena do investičních aktivit města a základní kámen byl položen až 13. června Následovalo několik problémů při výstavbě samotné a bylo zjevné, že je zde velký tlak, aby byla budova dokončena do termínu plánovaného otevření. Budova, která dostala název Nové divadlo nakonec byla otevřena včas a může návštěvníkům nabídnout 2 scény s celkovou kapacitou 700 návštěvníků. Ani tento projekt však nelze označit za ukázkový případ strategického plánování, jelikož důležitou součástí každé strategie je i její implementace a zde opět v této fázi nastaly problémy a celé léto 2014 nebylo jasné, zda bude stavba kompletně dokončena včas. Kromě toho i v tomto případě došlo k navýšení nákladů na rozdíl od původního rozpočtu. 4.3 STAVBA NOVÉ BUDOVY ZÁPADOČESKÉ GALERIE Třetím důležitou investicí do kulturní infrastruktury v Plzni měla být nová budova Západočeské galerie, jejíž stavba se však zatím nepodařila zrealizovat vůbec. Již dlouhou dobu město počítá s lokalitou U Zvonu, kde po povodních v roce 2002 musel být zbourán obytný dům. Hned v roce 2004 byla uspořádána architektonická soutěž, která měla tento prostor řešit, ale žádný z návrhů se nezrealizoval. Poté v roce 2007 začal o tento pozemek projevovat zájem kraj, který zde chtěl postavit novou budovu galerie. Tento zájem se v roce 2009 podařilo kraji prosadit a sjednal s městem smlouvu o budoucím prodeji pozemku (ten na něj přejde po dokončení výstavby, momentálně je kraj pouze nájemcem pozemku). Kraj následně v roce 2009 vypsal svojí vlastní soutěž na návrh galerie a vybral vítěze. Tuto stavbu však od začátku komplikuje nedostatek finančních prostředků, které chce Plzeňský kraj získat jako dotaci od EU a momentálně se počítá s dostavbou galerie v roce 2020 [1]. 4.4 REVITALIZACE ŠTRUNCOVÝCH SADŮ Dalším projektem byla revitalizace území Štruncových sadů, která byla úspěšně realizována v průběhu roku Jednalo se výstavbu nových promenád, cyklostezek a zóny pro moderní sport (skate centrum, horolezecká stěna, lanové centrum) v místech na soutoku Radbuzy a Mže. Tato revitalizace měla ještě více oživit areál, kde se nachází nově zrekonstruovaný fotbalový stadion, sokolovna a také vybudována lávka přes Radbuzu do areálu pivovaru. Tento projekt není sice přímo zmíněn v Programu, avšak úzce souvisí s posledními dvěma body klíčových investic (vytvoření sportovně rekreačních tras v údolí řek a využití veřejných prostranství pro kulturní účely), které již tento dokument řeší. Přesto i zde bylo nutno plánovat poměrně dlouho, o čemž svědčí první rozhodnutí ohledně existence Sportovně-relaxačního centra, které padlo již v roce 2008 [10] a zařazení jeho realizace do investičních akcí města Plzně v roce 2009 [11]. V roce 2010 a 2011 bylo řešeno jeho financování a výsledek Plzeňané vyzkoušeli právě v roce Tento projekt lze tedy hodnotit jako úspěšný, a to nejen z hlediska plánování, ale i z hlediska realizace. 4.5 SPORTOVNĚ REKREAČNÍ TRASY V ÚDOLÍCH ŘEK A VYUŽITÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Poslední dva projekty již nejsou tak investičně výrazné a jsou viděny spíše jako doplňkové. Oba jsou zmíněny v Programu. Co se týče prvního, Program vymezuje, že sportovně rekreační trasy v údolí řek mají být dokončeny do roku Ohledně druhého řeší pouze náměstí Republiky, kde zmiňuje nové kašny a pořádání tradičních řemeslných trhů [4], avšak ze současných akcí v centru města je zřejmé, že se pravděpodobně v současnosti jedná o širší záměr. Oba tyto projekty byly a jsou úspěšně zrealizovány a vzhledem k tomu, že byly uskutečněny v poměrně krátkém časovém rozpětí (na rozdíl od ostatních), a realizují se na různých částech města, není snadné o nich zjistit konkrétní údaje, a nebudou tedy předmětem tohoto článku. 5 ZHODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ Z výše uvedeného je zřejmé, že první čtyři plánované investice do infrastruktury začaly být v Plzni řešeny ještě dříve, než bylo jisté, že město získá titul EHMK (výjimku snad tvoří Světovar, jelikož v roce 2006 padlo rozhodnutí revitalizovat areál, ale konkrétně o realizaci 4x4 Cultural Factory v tomto areálu se mluví až v roce 2009). To je poměrně zajímavá skutečnost, která příliš neprospívá samotné inciativě EHMK. Ta se často pyšní tím, že město (či region), jež titul získá, má velkou šanci na zlepšení své kulturní infrastruktury, ale z hlediska Plzně se zdá, že vlastně nepřinesla skoro nic

4 nového. Na druhou stranu, je pravděpodobné, že bez titulu EHMK by město Plzeň nebylo schopno na některé z těchto projektů získat finanční prostředky, a jejich realizace by se tedy vůbec neuskutečnila. Přestože město titul EHMK získalo, velkou úspěšnost, co se týče realizace slíbených projektů, nemá. Ze čtyř velkých projektů infrastruktury byly úspěšně dokončeny jen dva, a to Nové divadlo a Sportovně relaxační zóny Štruncovy sady. Co se týče výstavby 4x4 Cultural Factory v areálu Světovar, není zatím vůbec jisté, zda a v jakém rozsahu bude projekt dokončen a je zřejmé, že galerie nebude postavena do roku 2015 vůbec. Stručnější přehled, který byl sestaven na základě dostupných dokumentů Usnesení ZMP a dalších volně dostupných informací uvádí tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Přehled jednotlivých projektů a jejich dokončení Projekt začátek plánování termín dokončení Světovar/4x4 Cultural Factory 2006/2009 nelze určit Nové divadlo Nová budova galerie 2007 cca 2020 Sportovně-relaxační zóna Štruncovy sady Zdroj: vlastní zpracování dle [1], [4], [8], [9], [10] Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že ač všechny tyto projekty začaly být plánovány poměrně brzy, a to v rozmezí 4 8 let před jejich požadovaným dokončením, není to zárukou schopnosti jejich realizace. Velmi častým faktorem, který ohrožuje uvedení projektů v život, je nedostatek finančních prostředků, ať již z důvodu, že se je nedaří získat pomocí dotace (např. u galerie) nebo z důvodu, že je potřeba o dost větší množství, než bylo původně plánováno (Světovar). Dalším problémem je fakt, že s plánováním se často začne sice velmi brzy, ale samotná realizace předchází jen několik (desítek) měsíců před datem, kdy má být stavba dokončena. V případě divadla naštěstí nenastaly žádné vážné komplikace a vše se stihlo vyřešit a dostavět budovu včas, avšak v případě Světovaru se objevily tak závažné problémy, že není dostatečné množství času na to situaci vyřešit a termín dokončení stavby je v současnosti (podzim 2014) nejasný. Na druhou stranu projekt Sportovně relaxačních zón ve Štruncových sadech je poměrně kvalitní ukázkou dlouhodobého plánování a úspěšné realizace daného plánu, a to i přesto, že tento projekt byl financován z dotací EU. Všeobecně lze tedy říci, že analyzované projekty nejsou příliš příkladnými a ve většině případů nebyla ani tak zanedbána fáze plánování, jako fáze realizace, která měla začít o mnoho dříve. ZÁVĚR Kapitálové investice do kulturní a sportovní infrastruktury jsou pravidelně součástí projektů EHMK a ani v Plzni tomu není jinak. Klíčovými problémy, které mohou narušit realizaci těchto projektů je nedostatek času na jejich přípravu a samozřejmě nedostatek finančních prostředků. Z příkladu Plzně je zřejmé, že dlouhodobé plánování v případě kapitálových investic je v rámci EHMK nutné, avšak často není zárukou úspěchu a finance jsou vždy tím faktorem, který ve finále o úspěchu rozhodne. Na druhou stranu ani bez včasného plánování by nebylo možno tyto investice zrealizovat. Z dostupných informací totiž vyplývá, že s uvedenými investicemi v rámci EHMK 2015 se počítalo dlouhodobě, a to ještě před získáním titulu a byly důležitou součástí přihlášky do soutěže o tento titul. Příspěvek tedy poukázal na fakt, že dlouhodobé plánování je v případě projektů EHMK velmi důležité a u velkých investic do infrastruktury nezbytné. Dokonce je často nutné začít ještě dříve, než město titul získá. Na závěr lze říci, že Plzeň nelze označit za příkladné město, co se týče realizace deklarovaných investic, avšak na druhou stranu ji nelze ani odsoudit za neúspěch, o čemž hovoří nedávné otevření budovy Nového divadla a příjemné prostředí Štruncových sadů. LITERATURA [1] Archiweb Kraj stále připravuje v Plzni novou budovu galerie za 600 milionů. [online] [cit ]. Dostupné z: <

5 [2] HAVLÍČKOVÁ, Š., KAISEROVÁ, I., KOMIŠOVÁ, J. a kol. Přihláška města Plzně do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury TRICO spol. s r. o.: Plzeň, ISBN: [3] idnes. Součástí kulturní megaakce Plzeň 2015 bude i sokolský slet v novém kabátě [online] [cit ]. Dostupné z: < [4] KREJSOVÁ, M., ČERNÍK, R., PELCL, P. a kol. Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta [online]. Plzeň: Zastupitelstvo města Plzně, [cit ]. Dostupné z: < [5] MCATEER, N., MOZURAITYTE, N, MCDONALD, N. Ex-post Evaluation of 2012 European Capitals of Culture. Final Report for the European Commission DG Education and Culture. [online]. London: Ecorys UK Ltd, [cit ]. Dostupné z: < [6] Pécs Portál [online] [cit ] Dostupné z < [7] REIFOVÁ, M., KREJSOVÁ, M., BRABCOVÁ, A. FROYDA, T. Plzeň 2015, o. p. s. výroční zpráva za rok [online]. Plzeň 2015, o. p. s.: Plzeň, [cit ]. Dostupné z: < [8] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č Plzeň, [9] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č Plzeň, [10] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č Plzeň, [11] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č Plzeň, [12] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č Plzeň, Adresa autora: Ing. Marta Šlehoferová Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická, Katedra geografie msleh@kge.zcu.cz CAPITAL INVESTMENTS OF THE PILSEN EUROPEAN CITY OF CULTURE 2015 PROJECT AND THEIR PLACE IN THE STRATEGIC PLANNING OF PILSEN Abstract This article is focused on the analysis of strategic documents and plans regarding big infrastructural investments of the Pilsen European Capital of Culture 2015 project. The aim of this paper is to evaluate how successful Pilsen was in implementation of these stated plans and in making these big projects alive. Article deals with 4 main infrastructural projects: building of 4x4 Cultural Factory in area of the former brewery and barracks in Světovar, building of a new theatre, a new gallery and revitalization of the area in Štruncovy sady. All these projects were planned in advance, but unfortunately only 2 of them were finished on time. The paper focuses on each of these projects, analyses the process of decision making and compiles a timeline of building of each of them. At the end, the strategic planning of all of these investments is evaluated. Key words capital investments in culture, infrastructural investments in culture, ECoC 2015 JEL Classification R58