Metodická instrukce. Možnosti využití modelu tzv. kvalitní školy ve vlastním hodnocení školy

Transkript

1 Praha, říjen 2015

2 Obsah 1 Cíl a určení dokumentu Model tzv. kvalitní školy Možnosti využití kritérií modelu tzv. kvalitní školy Doporučení k práci s kritérii v pedagogickém sboru Doporučení k vlastnímu hodnocení na základě kritérií tzv. kvalitní školy Doporučení k práci s kritérii směrem ke zřizovateli a zákonným zástupcům žáků /6

3 1 Cíl a určení dokumentu Dokument prezentuje hlavní principy a obsah modelu tzv. kvalitní školy a na něj navázaných kritérií pro sledování a hodnocení kvality vzdělávání a ukazuje jejich možné využití v hodnocení vzdělávání prováděném samotnými školami. 2 Model tzv. kvalitní školy Model tzv. kvalitní školy představuje soubor kritérií a indikátorů pro sledování a hodnocení kvality vzdělávání. Kritéria byla vytvořena s primárním cílem být základem pro tzv. komplexní inspekční činnost, jejich možné uplatnění je však širší a zahrnuje využití jak ze strany škol či školských zařízení (vlastní hodnocení), tak ze strany zřizovatelů (hodnocení jimi zřizovaných škol a školských zařízení) a zákonných zástupců dětí, nezletilých žáků, zletilých žáků nebo studentů (dále jen zákonných zástupců žáků ) (hodnocení kvality škol). Struktura modelu tzv. kvalitní školy. Kritéria jsou členěna do šesti oblastí Koncepce a rámec školy, Pedagogické vedení školy, Kvalita pedagogického sboru, Výuka, Vzdělávací výsledky žáků, Podpora žáků při vzdělávání (rovné příležitosti). Každá oblast je uvedena obecným popisem vymezením toho, co budou kritéria dané oblasti zahrnovat, a odůvodněním významu dané oblasti. V každé oblasti je obsaženo 3 5 kritérií formulujících konkrétní požadavky na atributy kvality vzdělávání. Každé kritérium je doplněno popisem jeho možného naplnění na nejvyšší (výborné) úrovni. Informace o prostředí, v němž škola pracuje, nemají postavení kritérií hodnocení školy. Umožňují však srovnání se statistickými charakteristikami stejných indikátorů v celém souboru škol. Ve všech kritériích je kladen důraz na respektující přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami i k žákům nadaným. Modifikace kritérií. Kritéria modelu tzv. kvalitní školy byla vytvořena v pěti základních modifikacích pro předškolní vzdělávání (MŠ), základní vzdělávání (ZŠ), střední vzdělávání všeobecné (G), střední vzdělávání odborné (SOŠ) a vyšší odborné vzdělávání (VOŠ). Modifikace jsou zcela shodné na úrovni oblastí a téměř shodné na úrovni znění kritérií. Výraznější odlišnosti jsou patrné až v popisech výborné úrovně naplnění jednotlivých kritérií (s ohledem na rozdílné pojetí činností v různých typech škol). Vybrané modifikace kritérií budou základem pro hodnocení také v dalších typech škol a školských zařízení (pro ně jsou kritéria doplněna interní prováděcí metodickou instrukcí). Kompletní podoba modelu tzv. kvalitní školy s kritérii hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání je k dispozici na webových stránkách České školní inspekce zde. 3 Možnosti využití kritérií modelu tzv. kvalitní školy Kritéria modelu tzv. kvalitní školy je možné využít v rámci vlastního hodnocení škol několika vzájemně se doplňujícími způsoby: Prezentace komplexnosti kvality ve vzdělávání. Pohled různých aktérů vzdělávání akcentuje vždy jiné atributy kvality (učitelé podmínky pro vzdělávání, zřizovatel organizačně ekonomické řízení školy, zákonní zástupci žáků pouze vzdělávací výsledky). Ucelený soubor kritérií tzv. kvalitní školy umožňuje prezentovat a vysvětlovat, že kvalita školy a jejím prostřednictvím realizovaného vzdělávání zahrnují širší spektrum vzájemně provázaných složek kvality. Škola má takto možnost ukazovat a obhajovat i ty složky kvality, jimž není ze strany externích subjektů věnována prozatím odpovídající pozornost. Současně může u partnerů školy zvyšovat 3/6

4 povědomí o svém fungování a o významu činností, které jim z vnějšího pohledu mohou zůstat skryty. Rozvoj vlastních kritérií pro hodnocení kvality školy. Řada škol provádí hodnocení vlastní kvality na základě kritérií, která vznikala nezávisle na kritériích uplatňovaných Českou školní inspekcí. K tomu ne vždy kritéria používaná v jednotlivých školách zahrnují jednotlivé složky kvality vzdělávání vyváženě a dostatečně komplexně. Školy nyní mají možnost zhodnotit vlastní kritéria a po vlastní úvaze je modifikovat nebo doplnit na základě inspirace kritérii modelu tzv. kvalitní školy. Na základě kritérií oblasti Pedagogické vedení školy může škola dobře zhodnotit vlastní systém evaluace z pohledu promyšlenosti a stability. Kvalita pedagogických procesů a vzdělávací výsledky žáků by měly být tím nejdůležitějším, co vedení školy zajímá, co prioritně sleduje a čím se zabývá. Možnost vlastního hodnocení školy. Na základě míry naplnění jednotlivých kritérií popsané pro výbornou úroveň mohou školy získat orientační představu o tom, na jaké úrovni je jejich kvalita definovaná kritérii modelu tzv. kvalitní školy. Takové vlastní hodnocení i přes možné zatížení jistou dávkou subjektivity může pomoci škole prezentovat zřizovateli či veřejnosti silné stránky školy a identifikovat prozatím slabší stránky, bez jejichž pojmenování by snaha o zlepšení nemohla být z principu úspěšná. Zejména pak může škole ukázat cestu k vytýčení realistické vize a cílů strategie jejího dalšího rozvoje. Příklady inspirativní praxe. Soubor kritérií je prozatím k dispozici pouze na úrovni informace obsažené v příslušném dokumentu, který je zveřejněný (bez omezení výše popsaných přínosů). V průběhu šklního roku 2015/2016 ale školy získají možnost vkládat svá vlastní hodnocení prostřednictvím připravených formulářů do systému InspIS DATA (bez toho, že by Česká školní inspekce takové informace monitorovala nebo jakkoli hodnotila) a získat jednak orientační porovnání vyhodnocené úrovně s dalšími školami. Kromě toho získají přístup k odkazům na příklady inspirativní praxe (získané během inspekční činnosti), které pro jednotlivá kritéria budou představovat zdroj inspirace pro zvýšení kvality na základě předchozích inspekčních zjištění (příklad inspirativní praxe bude mít formu odkazu na školu, která byla v daném kritériu hodnocena jako výborná, společně se stručným popisem toho, v čem samotný příklad spočívá). 4 Doporučení k práci s kritérii v pedagogickém sboru Kritéria mohou úspěšně plnit roli ve zvyšování kvality školy pouze v případě, že se s nimi všichni pracovníci školy (pedagogičtí i nepedagogičtí) seznámí a identifikují. Požadavek na identifikaci s evaluačními cíli školy je obsažen také v kritériích oblasti 1 modelu tzv. kvalitní školy. Na každé kritérium je třeba pohlížet v celkovém kontextu práce školy, tedy v souvislostech. Vedení školy může ve snaze o dosažení souladu v pohledu na evaluační kritéria školy u všech pracovníků školy postupovat různými způsoby: Společná diskuse nad kritérii s pracovníky školy. Výhodou takového postupu je možnost prodiskutovat názory všech pracovníků školy, zvažovat názory souhlasné i nesouhlasné (interaktivita), nevýhodou je však nemalá časová náročnost. Tento zvolený postup vede zpravidla k transparentnějšímu vnímání kritérií (nejasnosti se vysvětlí ihned na místě) a vyšší míře identifikace s kritérii (diskuse zprostředkovává přímý podíl na jejich přijetí). Vhodné je, aby pracovníci školy prostudovali kritéria předem a vedení školy jim společně s nimi poskytlo i soupis jednoznačných otázek, 4/6

5 na které by diskuse nad kritérii měla přinést odpovědi (např. Která kritéria považujete v podmínkách naší školy za nejméně vhodná, nejhůře sledovatelná, nejobtížněji naplnitelná? apod.). Výstupem jsou modifikovaná vlastní kritéria pro hodnocení školy vytvořená společným úsilím vedení školy a ostatních pracovníků školy. Prezentace návrhů vedení školy. Vedení školy může uplatnitelnost kritérií vyhodnotit samo, modifikovat vlastní kritéria bez zapojení ostatních pracovníků školy a písemnou formou předložit modifikovaná kritéria i s připojeným odůvodněním pracovníkům školy. Uvedený postup je časově méně náročný, vzhledem k menší míře kooperace je pravděpodobná menší míra identifikace ostatních pracovníků školy s výslednými kritérii. Alternativně je možné na společném jednání vedení školy s ostatními pracovníky školy obhajovat rozhodnutí vedení školy a přiměřenou formou ještě ve výsledných kritériích promítnout podněty, které z takové diskuse vzejdou. Návrhy samotných pracovníků školy. Možným postupem úprav interních školních evaluačních kritérií podle kritérií modelu tzv. kvalitní školy je rovněž zadat úkol pracovníkům školy, aby sami provedli porovnání obou sad kritérií a na základě posouzení jejich souladu sami navrhli vhodné úpravy. Návrhy je následně možné buď společně diskutovat a rozhodnout o akceptaci, nebo vyhodnotit ve vedení školy a prezentovat ostatním pracovníkům školy jako v předchozím odstavci. Postup je poměrně náročný pro vedení školy (nutno pročítat velké množství textu), časově a mentálně náročný pro pracovníky školy, ale podněcuje v pracovnících školy přemýšlení o smyslu a obsahu vlastní evaluace školy, pocit spoluúčasti na řízení školy a tím je výraznou měrou aktivizuje a zvyšuje jejich identifikaci s potřebou zvyšování kvality školy. 5 Doporučení k vlastnímu hodnocení na základě kritérií tzv. kvalitní školy Pro posouzení úrovně na základě porovnání s popisy výborné úrovně naplnění jednotlivých kritérií modelu tzv. kvalitní školy je nutné respektovat následující podmínky: Doložitelnost. Každý požadavek uvedený v popisu výborné úrovně, ať je dle odhadu školy přítomný na jakékoli úrovni, musí být doložitelný, a to nejen z pohledu prosté existence (např. pravidla pro komunikaci školy se zákonnými zástupci jsou jasná a umožňující efektivní přenos informací ), ale především z hlediska funkčnosti (tedy podle zmíněných pravidel se reálně postupuje, informace se šíří oběma směry, na podněty je očekávaným způsobem akceptovatelným pro obě strany reagováno). Objektivita. Vedení školy může zatížit vlastní odhad naplňování jednotlivých kritérií pochopitelnou měrou subjektivního zkreslení. Je proto vhodné, aby se na hodnocení školy podíleli buď vybraní zástupci dalších pracovníků školy, případně také zákonných zástupců žáků a/nebo zřizovatele. Jejich výběr by vedení školy mělo provést tak, aby na jedné straně nehrozil přímý negativní dopad na školu (autoevaluační zjištění by měla zůstat neveřejná až do chvíle, kdy se s nimi ztotožní vedení školy a ostatní pracovníci školy), na druhou stranu aby účast externích osob přinesla očekávaný nárůst objektivity. Komplexnost. Pro validní soud o kvalitě školy je žádoucí přes hodnocení v jednotlivých kritériích posoudit nejméně jednu celou oblast kritérií. Odpovídá to postupu při komplexní inspekční činnosti, kdy inspekční tým zhodnotí na čtyřstupňové škále (výborný stav, očekávaný stav, stav vyžadující zlepšení, nevyhovující stav) jednotlivá kritéria, ale hodnocení do inspekční zprávy provede za celé jednotlivé oblasti kritérií souhrnně. 5/6

6 6 Doporučení k práci s kritérii směrem ke zřizovateli a zákonným zástupcům žáků Směrem ke zřizovateli a zákonným zástupcům žáků je možné postupovat v práci s kritérii modelu tzv. kvalitní školy v zásadě dvěma způsoby, oba však předpokládají vyjasnění přístupu školy (včetně všech jejích pracovníků) ke kritériím podle předchozího odstavce. Prezentace evaluačních kritérií školy. Je-li si škola jista způsobem a rozsahem modifikace vlastních kritérií podle kritérií modelu tzv. kvalitní školy, může zvolit pasivní přístup modifikovaná kritéria předložit a pouze v doprovodném komentáři odůvodnit, co a jakým způsobem z kritérií modelu tzv. kvalitní školy přijala, v čem případně setrvala u vlastních dosavadních kritérií a proč. Je vhodné, aby škola své priority evaluace v kondenzované podobě sdělovala, zasazovala do kontextu a vysvětlovala. Může shromáždit případnou zpětnou vazbu a podle vlastního uvážení se jí ještě zabývat (možnost zřizovatele a zákonných zástupců vyjádřit se ke koncepčním dokumentům školy, jakými evaluační kritéria bezpochyby jsou, je obsahem kritérií oblasti 1). Diskuse se zřizovatelem a/nebo zákonnými zástupci žáků. Časově a organizačně náročnější, ale vedoucí k vyšší míře identifikace externích aktérů vzdělávání, je možnost diskutovat modifikovaná vlastní kritéria školy (případně dosavadní evaluační kritéria s návrhy školy na jejich modifikaci s ohledem na kritéria modelu tzv. kvalitní školy) se zástupci zřizovatele a/nebo zákonných zástupců žáků. Realizace takového postupu předpokládá dostatečné dovednosti v moderování diskusí a nemusí být vhodná pro každou školu; přináší ale obvykle trvalejší a rozsáhlejší shodu na interních kritériích kvality než první uvedený postup. 6/6