T.6 Sklady a skladovací systémy

Transkript

1 T.6 Sklady a skladovací systémy 6.1 Definice a funkce skladu Sklad je uzel v logistické síti, ve kterém je zboží dočasně drženo nebo připravováno k dopravě po dalších článcích logistického řetězce. Jak je zřejmé z obrázku 6.1, sklady mohou být odesílatelskými a přijímatelskými body nebo také rozpouštěcími a koncentračními body v logistických systémech. Které procesy dominují, závisí na umístění skladu v rámci logistického řetězce a ve skladu použité technice. Obr Sklad jako uzel v logistickém řetězci Hlavní funkce, které mají sklady plnit jsou: - zásobování, - překládka a - shromažďování a rozpouštění "materiálu". Těmto funkcím odpovídající členění skladů na zásobové, překládkové a rozdělovací nevylučuje, aby v praxi nebyly smíšené formy. Zásobový (zásobovací) sklad bývá většinou přiřazen výrobnímu podniku. Jeho nejdůležitější funkce jsou uskladňovat suroviny a materiály potřebné pro zajištění výroby, ale rovněž hotové produkty před odesláním do další distribuční sítě. V zásobových skladech dominují skladovací procesy nad procesy pohybovými. Slouží především k překlenutí daného časového intervalu. Mohou to být sklady obstarávací, výrobní nebo distribuční (viz obr. 6.2). 1

2 V překládkových skladech je krátkodobě uskladňováno zboží mezi překládkou z jednoho dopravního prostředku na druhý. Takovéto sklady se vyskytují především v logistických podnicích. Převládají zde pohybové procesy, takže hlavním požadavkem zde není skladovací kapacita, ale především překládková rychlost. V rozdělovacích (výstižněji -přiřazovacích) skladech je tok materiálu ve své skladbě měněn. V tomto druhu skladů mají skladovací a pohybové funkce stejný význam. Důležitou roli zde hraje výkonnost restrukturalizace toku materiálu. Rozdělovací funkce může být dodavatelská nebo expediční, takže je možné rozlišovat mezi dodavatelskými a expedičními sklady. (viz obr. 6.3) Dodavatelské sklady jsou body koncentrace v logistických systémech. V nich je zboží od různých dodavatelů shromažďováno a dále rozdělováno na jeden nebo více výrobních provozů, v případě obchodních podniků na jeden nebo více obchodních provozů. Expediční sklady jsou rozdělovací body v logistických systémech. V nich je shromažďováno zboží z výroby a expedováno zákazníkům. Obr Systém skladů v oběhovém cyklu zboží Druhy skladů dle výše uvedených funkcí a jejich vybrané charakteristiky jsou uvedeny v tab Podle oblastí, které jsou rozdělovacími sklady obsluhovány se rozlišují rozdělovací sklady - centrální, - regionální 2

3 - lokální. Centrální rozdělovací sklady se nazývají zpravidla centrální sklady, u decentralizovaných regionálních a lokálních skladů se jedná většinou o sklady dodavatelské resp. expediční v užším slova smyslu. Na příkladě expedičního skladu v užším slova smyslu je vysvětlena podrobněji funkce skladu. Tento sklad zaujímá v logistickém systému klíčové postavení, protože pomocí něho je rozdělován tok zboží od dodavatelů k zákazníkům. Přijímá zboží ve vozových a velkoobjemových zásilkách a na základě objednávek je expeduje dále zákazníkům, zpravidla v řádově menších logistických jednotkách. Pro zřizování expedičních skladů mohou hovořit jak nákladové, také dodavatelsko servisní argumenty. Obr Tok materiálů a systém skladů Porovnávají-li se jednotkové přepravní náklady při přepravě zboží v celovozových zásilkách železniční dopravy nebo velkoobjemových zásilkách automobilové dopravy (přeprava vozových zásilek) a při přepravě v menších množstvích (přeprava kusových z á s i lek), j sou přepravní náklady v prvním případě podstatně nižší. Při 3

4 obsluze zákazníka z daného expedičního skladu nabíhají na jednotku zboží přepravní náklady na přepravu zboží z výrobního (podnikového) skladu do expedičního skladu ve vozových zásilkách, dodatečné náklady vznikající v expedičním skladu, jakož i přepravní náklady z expedičního skladu k zákazníkovi při přepravě kusových zásilek. Z porovnání těchto nákladů s přepravními náklady na přímou dodávku zákazníkovi cestou kusové zásilky je zřejmé, zda je zřízení expedičního skladu výhodné či nikoliv. Protože také vznikají náklady ve výrobním skladu, které musí být při přímých dodávkách zákazníkovi rovněž zohledněny, není třeba počítat celkové náklady nabíhající v expedičním skladu. Stačí provést vyhodnocení dodatečně vznikajících skladových nákladů oproti přímým dodávkám. Nákladové úspory zřízením expedičního skladu však vznikají jen tehdy, když poptávka na ním obsluhovaném dílčím trhu je dostatečně velká. Jednotkové náklady v expedičním skladu jsou tím větší, čím menší je objem překládaného zboží. Zřízení expedičního skladu se tedy vyplatí jen tehdy, když poptávka je tak vysoká, že v expedičním skladu vznikající náklady nepřevýší úsporu docílenou u přepravních nákladů dosaženou zřízením nového skladu. Při rozhodování o zřízení dalšího expedičního skladu se nemá zohledňovat jen jeho působení na náklady, nýbrž také především na poptávku. Často je zřízení expedičního skladu jediná možnost, jak vzdálený dílčí trh rychleji obsloužit a tak zkrátit dodací dobu. Tímto způsobem zvýšená úroveň dodavatelského servisu může znamenat zlepšení pozice oproti konkurentům, kteří doposud zaujímali na trhu příznivější pozici. Expediční sklad je tedy důležitým nástrojem v boji o úspěšné umístění na trhu. 6.2 Úlohy skladu Umístění skladu Rozhodující pro plnění funkcí skladu jsou jeho správné umístění a funkční provoz. To úzce souvisí s lokačně alokačním problémem, který má dvě části: - lokační (volba umístění) a - alokační (přidělení atrakčního obvodu, jenž bude ze skladu obsluhován). 4

5 Ad) lokační problém: při jeho řešení je třeba postupně provést dvě volby: - interlokální a - lokální Při interlokální volbě umístění je rozhodováno O tom, v jakém místě dané hospodářské oblasti má být sklad zřízen. Je-li např. rozhodnuto o volbě nějaké obce. V lokální volbě musí být následně rozhodnuto o tom, na kterém místě se bude sklad nacházet. lnterlokální rozhodování o umístění skladu má respektovat primární funkce, které má sklad plnit. Zásobové sklady výrobních podniků jsou zpravidla umísťovány v jejich bezprostřední blízkosti, oproti tomu interlokální volba umístění skladu je v daleko větší míre závislá na logistických úvahách. Stejně, jako byly funkce skladu blíže konkretizovány na příkladě expedičního skladu, jsou dále faktory, které mají vliv na volbu umístění skladu rovněž demonstrovány na tomto druhu skladů. Hraje zde roli následujících šest faktorů: Dodavatelský servis: Expediční sklad má zajišťovat, aby zákazníci byli rychle obslouženi. Jaký dodavatelský servis očekávají zákazníci a jaký servis nabízí konkurence? Odpověď na tyto otázky již dává určitou představu o tom, kde by asi tento sklad měl být zřízen a jakou oblast by měl obsluhovat, aby bylo dosaženo potřebného dodavatelského servisu. Charakter odbytové oblasti: Koncentruje se poptávka na určité body v odbytové oblasti nebo je rovnoměrně rozdělena na celou odbytovou oblast? Je odbytová oblast rozdělena geografickými bariérami (horské hřebeny, jezera, státní hranice), kterými je odbytová oblast skladu více či méně dána? Vývoj poptávky: Volbu umístění je třeba provést na základě předběžného vyhodnocení budoucího vývoje poptávky. Je třeba zkoumat, jak se bude výška poptávky a její rozdělení měnit se změnami poptávky v odbytové oblasti. Dopravní napojení: Jaká dopravní napojení (dálnice, železnice, letiště, vodní cesty) jsou pro obsluhu expedičního skladu a pro obsluhu zákazníků expedičního skladu potřebné a kde jsou taková napojení k dispozici? Pracovní síly: Jaké rozdíly v nabídce pracovních sil jsou v různých možných místech umístění skladu? 5

6 Zatímco interlokální volbě umístění skladu je zpravidla věnována značná pozornost, v případě lokální volby místa tomu tak často není. Praktické zkušenosti však ukazují, že špatná lokální volba místa patří k nejčastějším chybám, které se vyskytují při budování nových skladů. Většinou to má značný negativní dopad na výšku provozních nákladů. Poznámka: Při porovnáváni různých pozemků, které připadají v úvahu pro stavbu expedičního skladu je potřebné vedle ceny pozemků zohledňovat řadu dalších skutečnosti. Expediční sklad nemusí ležet v průmyslové zóně, ale může být postaven zcela mimo uzavřené obce. Je však třeba posoudit, jaké poplatky, resp. jiné náklady lze očekávat ze strany orgánů státní správy, samosprávy a stavebního dozoru při volbě pozemku a jak bude upraveno vlastnictví pozemků, napojeni oblasti a zásobováni energii. Musí být zabezpečena bezproblémová vstupní a výstupní doprava zboží pomoci dobrých vjezdových a odjezdových možnosti, v daném případě pomoci kolejového napojeni. Je třeba dbát na to, aby pozemek byl dobře napojen na hlavní dopravní tepny. Nepříznivé přípojové podmínky působí nepříznivě na získávání pracovních sil. V úvahu se má vzít i skutečnost, že např. umístění skladu poblíž frekventovaných komunikací umožňuje využívat budovy skladů jako reklamní plochy. Tvar pozemku musí umožňovat bezproblémové řazeni nákladních vozidel před rampami skladu. Kromě toho se má pamatovat na možné rozšíření skladu v budoucnu Prostorové uspořádání skladů Při velkých počtech skladovaných položek, dosahujících často i hodnot desetitisíců, může mít způsob uspořádání skladu a umístění těchto položek rozhodující význam na efektivitu celého systému. Správné uspořádání skladu může: - zlepšit tok produktů a zvýšit tak kapacitu výdeje, - snížit náklady na manipulaci, - vytvořit zaměstnancům lepší pracovní podmínky a tedy - vytvořit lepší výchozí podmínky pro lepší služby zákazníkům. Optimální stavební a prostorové uspořádání konkrétního skladu se bude lišit podle druhu skladovaného materiálu a finančních možností podniku, za zohlednění konkurenčního prostředí a požadavků zákazníků. Manažer skladu musí rovněž zvažovat nákladové souvislosti mezi pracovní silou, vybavením skladu, prostorem a informacemi. 6

7 Sklady expediční (skladovacích jednotek) a vychystávací sklady Pro expediční sklad je typické, že zboží je přijímáno ve velkých skladovacích a přepravních jednotkách a vydáváno zákazníkovi v jednotkách menších. - Čím více je tímto způsobem tok zboží měněn, tím větší jsou s tím spojené náklady, protože dopravní výkony při vyskladňování velkého počtu menších jednotek jsou daleko větší než při uskladňování relativně malého počtu velkých jednotek. - Čím kratší jsou úseky, které je třeba při vychystávání překonávat, tím menší jsou náklady na tyto úkony připadající a tím rychleji může být zakázka sestavena a vyexpedována. Tím je dán požadavek skladovat zboží pokud možno v malém skladovém prostoru, který se nachází v blízkosti výstupu zboží ze skladu. - Zbytečně velký skladovací prostor způsobuje zvětšování investičních i provozních nákladů na budovy i manipulační zařízení. Rozpor požadavku, mít malý skladovací prostor blízko výdejního místa ze skladu s požadavkem držet větší skladové zásoby, vede často ke zřizování skladu jednotek, kde je uloženo zboží v ucelených paletových (logistických) jednotkách, jak přišlo do skladu při doplňování zásob. Při expedici velkých zakázek, nevyžadujících dělení těchto jednotek, je zboží expedováno přímo ze skladu jednotek. Vychystávací sklady - zásilky vyžadující složitější vychystávání se zpracovávají ve vychystávacím skladu, který je umístěn mezi skladem jednotek a výstupem zboží. Ten je doplňován ze skladu jednotek a může v něm být uskladněno zboží jen v relativně malém množství. Při dlouhodobějším skladování velkých objemů zboží jsou někdy zřizovány sklady rezervní s malou frekvencí pohybu položek. Rozdělení skladového prostoru na sklad jednotek a vychystávací (resp. rezervní) sklad vyvolává vícenáklady na manipulaci mezi vstupními a výstupními úkony se zbožím (přemisťovací manipulace mezi jednotlivými dílčími sklady). Vždy je proto třeba na základě ekonomického vyhodnocení zvažovat, které druhy dílčích skladů zřizovat. V případě širokého sortimentu položek nemusí být např. účelné zřizování zvláštního vychystávacího skladu. Výsledné vychystávání se v tom případě provádí na v předskladové zóně ve zvlášť vyčleněném vychystávacím prostoru. 7

8 Umístění zboží ve skladu Vedle rozhodování o tom, které dílčí sklady zřídit, je důležité, rovněž rozhodování o umístění jednotlivých druhu zboží ve skladu. Rozlišujeme dva základní způsoby - náhodné umístění (volné, chaotické přiřazení) a - umístění na vyhrazeném místě (pevné přiřazení). V systému náhodného umísťování se položky umisťují do nejbližšího volného skladovacího míst&. Systém je vhodný především při silně kolísající poptávce po jednotlivých skladovaných položkách. Maximálně využívá skladovací prostor ale zvyšuje nároky na čas, potřebný na vyhledávání položek při vyskladňování. Nutným vybavením je zde počítač pro řízení a kontrolu uskladňování a vyskladňování. Počítač tak přejímá úlohy evidence a přidělování místa a zboží (jaké zboží, v jakém množství, na jakém místě). Rovněž při vychystávání je celý provoz řízen počítačem, což do značné míry determinuje i technické vybavení skladu (potřeba automatizace). Velkou potenciální nevýhodou tohoto systému je ochromení činnosti skladu při výpadku počítače. Při umisťování na vyhrazeném místě se položky daného druhu umisťují vždy na stejném místě. Tento systém je obvyklý zpravidla ve skladech s manuální obsluhou, kde znalost zaměstnanců o umístění konkrétních produktů zvyšuje jejich produktivitu práce a je zaručen přehled o uskladněném zboží i při výpadku skladové databáze. Nevýhodou je zpravidla slabší využití skladovacího prostoru. Na volbu místa pro jednotlivé položky může mít vliv: - frekvence manipulace, - příslušnost zboží k manipulační skupině (objem, hmotnost, rozměry, náročnost uchopování), - rychlosti obratu. - speciální požadavky na uložení (bezpečnost, ekologie, teplota apod.), - velikost expediční jednotky atd. Jako nástroj pro rozhodování zde vedle nákladových propočtů může posloužit analýza sortimentu zásob podle některého z výše uvedených parametrů. 8

9 Pro umisťování jsou doporučována následující pravidla: Položky s velkou frekvenci umísťovat nejblíže místu vychystávání, resp. expedice. Minimalizuje to vzdálenosti, které musí překonávat manipulační zařízení. Položky s malou frekvenci umísťovat na nejvzdálenějších místech od místa expedice. Počet dlouhých přesunů tak bude minimální. Zbývající skladové plochy používat pro ostatní položky, s výše uvedených pohledů neutrální, pro dočasné uskladnění nahromaděných položek s velkou frekvencí, pro které nestačí jejich vymezené místo a pro položky, které vyžadují před expedicí jisté úpravy či zpracování. Při stejné frekvenci expedice skladových položek s různým objemem velkoobjemové položky umísťovat do míst vzdálenějších od vychystávání, než zboží vyskladňované v méně objemných jednotkách. Efektem je snížení rozsahu přemisťování na dlouhé vzdálenosti v rámci skladu, protože tak může být větší část sortimentu umístěna v blízkosti vychystávacího místa. Uličky navrhovat tak, aby umožňovaly plynulý pohyb zboží z míst příjmu do místa uložení a z něho do místa expedice. Jejich velikost nepředimenzovávat, aby nedocházelo ke zbytečnému snižování kapacity skladu. Zboži s různými rozměry a tvary neskladovat vedle sebe a používat různé velikosti skladovacích míst (pro dosažení lepšího využití skladovacího prostoru). Při skladování respektovat kompatibilitu skladovaných položek (neskladovat spolu položky, které by se navzájem mohly znehodnotit - např. některé chemikálie a potraviny) a společně skladovat komplementárni (doplňující se) sortiment (např. počítač a monitory, stoly a židle apod.). 9

10 Vychystávání Velmi častou činností, která se ve skladu provádí je vychystávání. Vychystáváním (komisionářstvím) se rozumí vytváření a kompletace odesílaných zásilek před vyexpedováním k zákazníkovi. Existují dva hlavní způsoby: - vychystávání individuální - vychystávání hromadné Při individuálním vychystávání se postupně tvoří jednotlivé zásilky přímým odběrem z místa uložení. Při hromadném vychystávání se skládá celý proces ze dvou fází. a) z hromadného odběru zboží pro více odběratelů (na jeden /expediční den, jeden expediční cyklus apod.) b) b) vyvezení na třídící pracoviště expedičního skladu a následného vytřídění do zásilek podle jednotlivých odběratelů. Pod pojmem komiska se rozumí výdejní jednotka evidovaná při rozdělování zboží, vybavená vlastním číslem (označením) a průvodními doklady pro rozvoz. U velkých odběratelů je velikost jedné komisky ohraničena zpravidla kapacitou rozvozového vozidla, či soupravy. Při rozdělování zboží do komisek podle odběratelů mohou být používány následující způsoby: ruční odběr z palet na místě uloženi pomoci vozíků (u většiny starších skladů), ruční odběr ze skladové jednotky, vyvezené před regálovou uličku (u vysoce mechanizovaných skladů), vyváženi palet pomoci ručně řízených vysokozdvižných vozíků nebo regálových zakladačů (úspora místa - úzké uličky, zvýšený počet manipulaci), vyváženi palet pomoci automatických regálových zakladačů, 10

11 Druhá fáze hromadného vychystáváni - vytvářeni komisek, může být realizována: - ručním roznášením zboží, - objížděním hromadně vychystaného zboží, - vozením hromadně vychystaného zboží podél míst určených pro komisky, při ručním překládáni zboží, Parametrem, který může sloužit pro rozlišování druhů zboží kromě funkčních vlastností, či ceny může být i barva, dezén, resp. jiné znaky rozlišované odběratelem. Vysvětlení: Doplňující ukazatel počtu vychystávaných druhů zboží je tzv. rozdělovací koeficient, který udává, na kolik komisek se rozděluje jeden druh zboží. Jeho velikost se může pohybovat od jedné do celkového počtu vytvořených komisek. Počet komisek v rámci jednoho dne zpravidla silně koresponduje s počtem odběratelů. Pro větší odběratele však může být vytvářeno více komisek.. Malá hodnota rozdělovacího koeficientu hovoří ve prospěch individuálního vychystávání, velká spíše hromadného vychystáváni. Jestliže se totiž jednotlivé položky skladovaného sortimentu rozděluji jen na malý počet odběratelů, není zpravidla výhodné dělit vychystávací proces do dvou.fází a je lepší vychystávat přímo z úložných míst ve skladu. Při velmi malém počtu odběratelů (dva až čtyři) je rovněž zpravidla výhodnější individuální vychystávání. Počet odběratelů má vliv na počet odběrných míst a počet tvořených komisek. Malý počet odběratelů hovoří pro individuální vychystávání. Jako expediční prostor slouží většinou halové prostory, kde jsou rezervovány plochy pro jednotlivé komisky. Vymezení rezervovaných ploch je zpravidla provedeno výrazným označením na podlaze. Rozvážení komisek na příslušné plochy je uskutečňováno pomocí vozíků nebo dopravníkových tratí. 11

12 6.3 Druhy skladů O členěni skladů podle druhů jejich funkci a dalších kritérií již byla zmíňka v rámci kapitoly pojednávající o funkcích skladů. Základní přehled: Statickou část : tvoři především budovy, skladovací plochy a regály, Dynamickou část: zařízení pro manipulaci s materiálem, kterou je třeba provádět v souvislosti s příjmem, uložením, vyskladněním, kompletací a expedicí skladovaného materiálu. Volné skládky: Stavební opatření u volných skládek se omezují na zpevnění podlahy, aby byl vytvořen předpoklad pro používání dopravních prostředků. Tyto skládky jsou vhodné pouze pro druhy zboží, které nejsou citlivé na povětrnostní vlivy. Plošné sklady: O plošných skladech se hovoří, když se jedná o skladové budovy do. výšky 7 m, ve kterých je zboží uloženo bud bez regálů, nebo v regálech. Poschoďové sklady: Poschoďové sklady mají více podlaží. Přechod k poschoďovým skladům je potřebný, když při nedostatku pozemkové plochy je potřebné zvýšit skladovací plochu. Jednotlivá poschodí jsou zpravidla propojena výtahy. Vysokoregálové sklady: O vysokoregálových skladech se hovoří, když výška budovy skladu přesahuje 12 m (sklady s výškou budovy mezi 7 a 12m jsou vysokoplošné sklady). V praxi existují vysokoregálové sklady až do výšky cca 45 m. Vysokoregálové sklady mají bud pevnou stavební konstrukci, zpravidla betonovou, ve které jsou regály volně uloženy, nebo jsou regály samotné využívány jako nosná konstrukce pro stěny a střechu skladu. V prvním případě, z hlediska bilančně ekonomického je možné budovu zpravidla odepsat řádově v průběhu 50 let, v druhém případě se pohybuje odpisová doba kolem 10 roků. V obou případech se však jedná o jednoúčelově využitelné budovy, které nejsou vhodné k jinému použití. Vzduchonosné halové sklady: Takový sklad vznikne, když nad zpevněnou plochou se instaluje plášť ze vzduchotěsné tkaniny za pomoci přetlaku vytvořeného pomocí vzduchového dmychadla. Přístup do takovéto haly je možný přes vzduchovou komoru. Protože takové sklady mohou být rychle postaveny i odstraněny, je možné je používat jako dočasné výpomocné sklady. Lehké halové konstrukce: V poslední době se ve znacne míře rozšířilo používání nejrůznějších druhů lehkých halových konstrukcí, které obdobně jako vzduchonosné halové budovy poskytují 12

13 Skladové regály Regály nejrůznějších druhů patří k nerozšířenějšímu vybavení skladů. Regál je vícepodlažní zařízení pro uložení zásob, umožňující odebírání z kteréhokoliv podlaží. Podle normy ČSN jsou regály členěny na: a) nepřemístitelné == kotvené a nekotvené b) přemístitelné == přenosné, == pojízdné == přesuvné, všechny pak mohou být: otočné skříňové (příčkové a zásuvkové) hřebenové stromečkové (jednostranné a dvoustranné) konzolové (rovinné a spádové) příčkové (rovinné a spádové) Kromě ruční obsluhy mohou být regály obsluhované stroji pro ruční manipulaci (konstruované pro obsluhu regálovými zakladači a vysokozdvižnými vozíky s plošinou pro obsluhu, poslední operace - zasunuti a vyjmutí ukládaného materiálu - se provádí ručně), popř. obsluhované stroji pro strojní zakládání manipulačních jednotek. Nepřemístitelný regál svou konstrukcí a provedením není určen k přemisťování. Kotvený je napevno přichycen k podlaze, nekotvený nikoliv. Přemístitelný regál svou konstrukcí a provedením je určen k přemisťování přenášením, pojížděním nebo přesouváním. Otočný regál má podlaží, která se dají bud' jednotlivě nebo všechna najednou otočit podle svislé osy regálového sloupce. Skříňový regál je zpředu volný nebo uzavíratelný. Ostatní stěny má kryté. Může mít bud' příčky nebo zásuvky. Hřebenový regál je složen z rámů, jejichž příčky vytvářejí nosníky (podlaží) pro ukládáni tyčového materiálu. Stromečkový regál s vetknutými nosníky je určen pro ukládání tyčového materiálu. Může být 13

14 jednostranný nebo dvoustranný. Konzolový regál má nosníky, které vytvářejí protilehlé podpěry regálu pro ukládání materiálu po hloubce regálu). Může být - jednořadý či dvouřadý - nebo - blokový (průjezdný či neprůjezdný). Spádový (gravitační) regál má nakloněná podlaží, která umožňují průběžné skladování (viz níže). Blokový regál je tvořen ze tří nebo více podélných řad regálových sloupců Dynamická část (dopravní a manipulační technika) Dynamickou část skladového systému tvoří zařízení: - pro uskladňování a vyskladňování (vidlicové vozíky, regálové zakladače, stohovací jeřáby, výtahy, dráhy a dopravníky různých druhů apod.) - s přemísťovací funkcí ve skladu i před skladové zóně (válečkové,kladičkové a jiné dráhy, vozíky, oběžné systémy, jeřáby apod.) - se skladovací funkcí (vyčkávací dráhy, různé vleky a vozíky, oběžné přepravníky apod.). Pro uskladňování a vyskladňování materiálů, především ve vysokých regálech byla vyvinuta speciální zařízení pro práci v úzkých manipulačních uličkách. Tato zařízení jsou zpravidla řízena automaticky a mohou být bud regálově nezávislá nebo regálově závislá. Na regálech nezávisle pracují např. vysokoregálové a vychystávací stohovače, které se mohou pohybovat jak uvnitř meziregálových uliček, tak mimo ně. Obě tato zařízení mají pro práci v úzkých uličkách vidlice zpravidla umístěny kolmo ke směru jízdy, přičemž vychystávací stohovač má navíc k dispozici zvedací obslužné stanoviště pro skladového pracovníka. Regálová obslužná zařízení na regálech závislá mohou obsluhovat regály jen v jedné uličce. Nazývají se regálové zakladače. Aby tyto zakladače byly dostatečně využívány, je potřebné, aby meziregálové uličky byly dostatečně dlouhé a vysoké. Regálové zakladače zpravidla pracují v automatickém provozu. 14

15 6.5 Statické skladováni podlahové a regálové 15

16 6.6 Příklady dynamického skladování 16

17 6.7. Příklady dopravní a manipulační techniky ve skladu Skladový informační systém Skladový informační systém musí zabezpečovat spolehlivé a rychlé informace o skladovaném sortimentu co do množství i jeho umístění ve skladu. Stále naléhavějším se stává požadavek, aby stav zásob vedený v informačním systému byl aktualizován paralelně (v reálném čase), zároveň se změnou fyzického stavu zásob ve skladu. V této souvislosti mohou být s výhodou používány různé systémy automatické identifikace předmětů. Ty s pomocí stabilních snímačů informací umístěných na přístupových cestách do skladu a mobilních snímačů umístěných na manipulačních zařízeních, umožňují čtení informací o uskladňovaném a manipulovaném zboží. Informace jsou zakódovány na nosičích informací (čárové stanovení pojistné zásoby). 17

18 6.8 Hierarchická informační síť podnikové logistiky 18