Etologie - Komunikace mezi koňmi

Transkript

1 Etologie - Komunikace mezi koňmi Ing. Vanda Casková Komunikace stádo je tvořeno společenstvím s jednotným organizačním uspořádáním vyžaduje to respektování určitých zákonitostí a pravidel ta jsou řízena sociálním pořadím jednotlivých členů stáda - hierarchie stáda to určuje a usměrňuje vzájemné soužití, pořádek každý jedinec může konat pouze na základě svého postavení, pozice v sociálním žebříčku stáda Komunikace nutnost komunikace uvnitř stáda i navenek sloužící k dorozumívání mezi jednotlivými příslušníky druhu obsahuje projevy zrakové, hmatové, sluchové i čichové povahy s následnou motorickou odpovědí důležitou pomůckou pro získání respektu je použití tlaku, a to jak mentálního (řeč těla) tak fyzického tlak musí být vždy pečlivě odstupňován vždy začíná s nejmenším možným tlakem - mentálním, který postupně přerůstá až v tlak fyzický ovšem, jen v případě, pokud protivník nereaguje Komunikace probíhá pomocí postojů, vizuální nebo akustické komunikace význam vizuální komunikace - držení hlavy a těla a minimálních změn směru pohledu, postavení uší a držení ocasu dotyková komunikace akusticky - koně spolu komunikují slabým řehtáním a méně či více přátelským frkáním těmito signály, které jsou doprovázeny řečí těla - postoji Vizuální komunikace limitujícím faktorem vizuální komunikace je vzdálenost, na niž lze vysílat nebo přijímat optické signály podle denní doby, klimatických podmínkách informace o stavu svého vnitřního prostředí mimika charakteristický výraz hodně vzrušeného koně, ale i agresivního koulí očima, ukazuje bělmo Vizuální komunikace koni se dlouho nedívat do očí pohled predátora u Parelliho pohled zlé tchýně naši dominanci dáme koni najevo tím, že na něj nepohlédneme, nevěnujeme mu pohled do očí

2 Dotyková komunikace v souvislosti se sociálním způsobem života uplatňuje se při tělesném kontaktu dvou koní realizace pomocí různých částí těla nejčastěji hlava typické pro klisnu a hříbě koně jsou odmala velice citliví na doteky i ten jezdecky nejtupější kůň velmi dobře cítí mouchu na svém břiše už malá hříbata si stejně jako děti ráda vychutnávají hlazení a drbání Dotyková komunikace mezi kontaktní projevy koní se řadí i kousání a olizování často se uplatňují během komfortního chování, kdy si např. dva koně vzájemně olizují srst, hřívu, zejména v oblasti kohoutku olizuje ho, vykusuje srst, drbe ho slouží i jako prostředek usmiřování, konejšení hlavně u hříbat hřebec často používá jemného kousání do krku klisny při sexuálním aktu Akustická komunikace jako stádové zvíře vydává kůň pestré zvuky (vokální větší rejstřík než nevokální) umožňuje však dorozumívání na větší vzdálenost řičení nebi kvičení často hrozbou agrese mezi hřebci, odmítavý postoj klisen při pokusech o sblížení někdy doprovázen dupáním nebo kopáním končetin postoji Ržání volání je to hlasitý, vysoký zvuk, který kůň vydává otevřenou tlamou používá jej jako signál pro koně, kteří jsou z dohledu oznamuje tak ostatním svou přítomnost a z jejich odpovědí si určuje jejich polohu jako pozdrav pro blížící se přátele Řehtání hluboký, hlasitý zvuk, slyšitelný na velkou vzdálenost vydávají jej znejistělá zvířata, jež se oddělila od svých společníků, v úsilí dostat odpověď, která jim je umožní lokalizovat řehtání je hlubší, delší - řehtání hřebců, když si namlouvají klisnu klisny řehtají, aby ukončily odpočinek svých hříbat hříbata volají svou matku po době odloučení Hudrání hluboké, mírné staccato, které vzniká v zavřené tlamě slouží jako vyjádření spokojenosti nebo k přivítání blížících se přátel tento zvuk používají hřebci, aby vyjádřili obdiv ke klisně vyjadřují spokojenost, zejména když jim přinášíme krmení Kvičení nejčastěji klisny často za specifických životních podmínek říje v péči o hříbata - sání mléka

3 ve strachu nebo při podráždění stav nedůtklivosti často kombinovaný s obrannou reakcí vyhazování pánevními končetinami ve směru obtěžovatele Frkání, odfrknutí - nevokální vyvolá jej mohutné a prudké vydechnutí nozdrami - souvisí se snahou odstranit z dýchacích cest drobné nečistoty ale i signál účelový spojený se signalizací znepokojení jedince varování ostatním - samo frkání znamená poplach nebo strach, popřípadě pouhé rozrušení když se zvíře setká s neznámým předmětem nebo zvířetem, zůstane nehybně stát a hlasitě frká nasává pach Výrazové prostředky koní Uši klidový stav, živé a čilé, neutrální ale i výraz postoje nadřazenosti, podřízenosti ( sklopí uši a jde ) až vyhrocení k signalizace agrese uši je možné označit jako jakýsi barometr nálady postavení uší u koní prozradí, co právě koně zaměstnává je-li kůň soustředěný a zaposlouchaný, směřují obě uši dopředu když ztratí zájem o původ zvuku, obě uši otočí dozadu pokud ušima - i jednotlivě - pohybuje dopředu a dozadu - něco ho zajímá koně mají uvolněné uši, když odpočívají, jsou spokojení koně mají napřímené uši, když: - jsou pozorní, zvědaví - se seznamují s člověkem nebo zvířetem - si prohlížejí neznámý předmět - se soustředí na překážku na místo odskoku, ve fázi letu a při vlastním doskoku Čichová komunikace čich hraje při dorozumívání důležitou roli základní signály komunikace ve stádě pach vypovídá o psychických stavech - strach, nervozita když je kůň nervózní nebo má strach začne se potit, druzí to ucítí, zaregistrují napětí či hrozící nebezpečí a okamžitě zpozorní Pozdrav zdravící ceremoniál probíhá tak, že koně k sobě přicházejí s výrazně nataženým krkem a hlavou dopředu, uši jsou vztyčeny a koutky pootevřené tlamy směřují vzhůru a očichají se Nonverbální komunikace koní projevují prostřednictvím nonverbální komunikace celou škálu své emocionality radost, strach, úzkost, vítězství, touhu, uvolnění kůň komunikuje řečí svého těla koně sdělují svému okolí informace pomocí póz, zvuků, gest, mimiky a reakcí na jejich postoje nejen ve stádě, ale i vůči člověku koně umí lépe odhadnout mnohem jemnější signály lidského těla než my koňského

4 Nonverbální komunikace - výrazové prostředky koní nejčastěji postavení hlavy a krku koně pohyby hlavou jako pohazování, potřásání sděluje svou nespokojenost, zlost, stav frustrace trhnutí projevy nechuti, protest, ale i nesouhlas s přítomností jedince v jejich okolí šťouchnutí nosem, semknutou hubou pobídnutí, vyzvání, dobromyslná podoba komunikace bojové nastavení výraz hrozby typické nesení vyklenutého krku u hřebců v rámci námluv při předvádění se před klisnou nesení krku mluví o postoji koně soustředění na práci nesení krku mluví o postoji koně uvolněný, hrdý, nesený vzhůru ostražitý postoj hřebce nejistý opatrný postoj Nonverbální komunikace - výrazové prostředky koní oháňka odhánění blanokřídlého hmyzu do výšky zvednutá aktivita, vzrušení vtáhnutá mezi nohama bolest, strach, podřízenost až pokoru (stáhne ocas a jde..) u sportovních koní i známka nepřipraveného koně - drezura, parkur u klisen stranou a zvednutá doprovází blýskání během říje Sociální vazby koní Fenomén dominance u koní kdekoliv žijí dva koně pohromadě, vždy se ustaví dominantně - podřízený (submisivní) vztah jedná se o modely chování prezentují něco jako geneticky zakódované signály vůdčích osobností jsou zprostředkovány výhradně řečí těla krátce po prvním kontaktu dává jedno ze zvířat najevo takovou agresi, aby se druhý stáhnul do pozadí, ustoupil - nerespektování hierarchického postavení koní v lotu může vést ke zranění koně od přírody následují a vyhledávají přirozené vůdce vyšší postavení v sociálním žebříčku přináší výhody volí si bez omezení místo pastvy, dobu a frekvenci napájení, není rušen v odpočinku takový jedinec disponuje optimálními podmínkami k realizaci reprodukčních schopností Sociální struktura je hierarchická a velmi přesně určená čím vyšší postavení koně v hierarchii, tím umírněnější používané prostředky zvíře na nejvyšší pozici často k tvrdým prostředkům přikročí opravdu výjimečně stádo takové zvíře potřebuje na jeho instinktech, bystrosti a zkušenosti závisí osud všech nejvyšší pozici v hierarchii koní zujímají často koně, kteří nejsou nejsilnější, největší, ale mají jiné důležitější kvality přesto dominují tak silně, že ostatní poslušně reagují na jemné náznaky Dominantní koně jsou to často ti, kteří se vyznačují osobností, vyzařování a vůlí, mají zkušenosti a to jim dává převahu nad ostatními - jedná se často o psychologické zbraně a ty jsou daleko silnější než zbraně fyzické

5 nadřazená zvířata mají určitý repertoár chování, postojů, znamení těla, kterými mohou navenek demonstrovat a upevňovat vlastní moc a to nejmírumilovnějšími způsoby Podřízení koně se obvykle vyhýbají konfliktu - vyhýbací chování je hlavní sociální taktikou, udržující sociální stabilitu ve stálém stádu pasoucích se koní u koní sociálně níže postavených lze často pozorovat submisivní a útěkové chování řád na základě vyhýbání je lepší v sociálním systému než řád na základě agresivního jednání Fenomén dominance u koní praktické využití pozor na pouštění koní do společného výběhu nedávat spolu koně, kteří se nesnášejí podřízení se nedostanou k vodě, krmení, ale i ke kamarádům pozor i na umístění takových koní vedle sebe v boxech subjektivní pocit ohrožení, stav trvalého stresu koně dávat kamarády vedle sebe, spolu dodržování pravidel rozestupu na jízdárně, v terénu, při vyvádění ze stáje Útěk nebo útok na ohrožující situaci může kůň reagovat v zásadě dvěma způsoby - útěkem nebo agresí typický pro převážnou většinu je ten první, záleží ale také na okolních podmínkách jen velmi málo koní (převážně hřebců nebo klisen s malými hříbaty) by na potencionálního útočníka po hrozbě varování - reagovali útokem, tj. kousáním, vyhazováním a kopáním, mají-li kam utéci v reakci koně mohou hrát roli předchozí zkušenosti, kdy si kůň ověřil, že člověk je slabý nepřítel a je výhodnější ho zastrašit či zahnat situace se ale mění, pokud je kterékoli zvíře zahnáno do rohu (např. v boxu, kruhovce) nebo pokud něco brání klisna hříbě rozhodně nikdy nepodceňujte neznámého koně, který dává najevo strach v boxu může se proti vám i velmi tvrdě bránit útokem, když nemá kam utéct Specifické reakce při strachu koně snaha se vytrhnout sklápění uší zastrašování mimikou, výhružnými postoji vyhazování hlavou vzpínání se kousání štípání Specifické reakce při strachu koně - někdy obrácené reakce nehybnost loudavost z nejistoty točení ocasem ztuhnutí v krku zvýšená vazba na stádo prchá domů z vyjížďky, neodejde z opracoviště..

6 Komunikace ve stádě ke konfliktní situaci doprovázené agresivním jednáním dochází mezi dvěma nebo několika jedinci v okamžiku, kdy vzniká snaha získat hodnoty, jejichž množství je určitým způsobem limitováno z toho vyplývá, že v podmínkách blahobytu dochází ke konfliktním situacím pouze zřídka projevy agresivity patří mezi celkem frekventované výrazové prostředky v komunikaci projevům agrese předchází varovné projevy - signály hrozby se v sociálních interakcích koní objevují dosti častěji hrozba a zastrašování - výstražné postoje na straně útočníka, - respektování, lísání se, až postoj poddajnosti na straně druhé projevy agrese mají prvky ritualizace - nehrozí nebezpeční těžkého zranění protivníka prostředky v bojích na nižších pozicích jsou poměrně tvrdší tady se už kope, kouše Agresivní chování - agresivita Dnes nahrazováno pojmem agonistické chování tj. bojové chování slouží k sebeobraně k obhajobě postavení na hierarchickém žebříčku k ochraně potomků Známkou agresivity je zvýšení mimiky - naznačování kousnutí, kývání hlavou s krkem hadím způsobem a s otevřenou hubou, okusování, obvykle zaměřené na přední nohy, hlavu, plece nebo prsa, kůň obvykle zvedne jednu přední nohu nebo s ní dupne nebo s oběma nebo mrskne prudce ocasem a doprovodí to vykopnutím jednou nebo oběma zadníma dozadu. Na této úrovni je nedostatek úsilí v těchto pohybech známkou, že se jedná spíše o hrozbu než o úmyslný útok. Útok obvykle doprovází (nebo mu předchází) vysoké zakviknutí. Agresivní jednání se stupňuje podle vyvíjeného tlaku vytlačení, strkání agrese v podobě hrozby kousnutím agrese v podobě dokonaného kousnutí agrese v podobě hrozby kopnutím agrese formou realizovaného kopnutí Hrozba kousnutím stupňování tlaku výhružný postoj, především postavením hlavy výrazem oka - rozšíření očí dalším stupněm je koulení očima, za současného odhalování bělma uši stažené dozadu zuby jsou nejdříve schované pod pysky nereaguje-li, potom obnaží zuby, otevře hubu není-li hrozba respektována, může následovat kousnutí zranitelné krajiny koňského těla častější při souboji hřebců poranění na těchto místech může ohrozit život koně

7 Hrozba kopnutím kopnutí předchází natočení zadní části těla vůči protivníkovi, přičemž švihá oháňkou do strany tento manévr může být prezentován výjimečně i bez předchozí hrozby pomocí obličejové mimiky hrozba kopáním je méně běžná a je považována za známku větší agrese Kopnutí hrudními končetinami čelní útok zahrnuje riziko odhalení zranitelných míst v útočníkově podbřišku typičtější pro hřebce Kopání pánevními končetinami náznak - lepí se na sebe ( menší riziko úrazu), z větší vzdálenosti velmi účinné vyhození dozadu odhaluje pouze méně zranitelnou záď Ve většině případů 70% - stačí vytlačování, hrozby kousnutím a kousnutí toto chování není vlastní jen hřebcům, velmi agresivní jsou i klisny jedinec reagující na hrozbu může projevit svou submisivitu např. stažením ocasu a celkovým přikrčením těla s následným rychlým vyhnutím Změny v chování koní kastrace hřebců valaši odstranění samčích pohlavních hormonů změny v chování koní raná kastrace kastrace po dosažení tělesní vyspělosti pozdní kastrace snížení temperamentu nárůst živé hmoty lepší pracovní využití valaši nemusí vždy ztratit libido, proto i u nich projevy pohlavního pudu nadledvinky též produkují malé množství testosteronu, který může ovlivnit chování valacha množství hormonu je sice minimální, ale u některých valachů postačující na vyvolání samčího pohlavního chování domněnka, že neúplná kastrace ponechá valachovi rysy hřebce, je mylná pozor na koně s nesestouplým varletem - jirčák Změny v chování valachů je méně vzrušivý než hřebec, který se obvykle drží (z důvodů bezpečnosti) odděleně od ostatních koní všeobecně valaši vedou sociálnější život a zažijí méně stresů než hřebci mohou být drženi spolu s klisnami bez obav z bitek a bojů pomalejší metabolismus jim umožňuje mít menší spotřebu krmiva a více odpočívat změna hladin hormonů v krvi valacha ovlivní jeho reaktivitu na okolí a dovoluje mu být otevřenějším a vnímavějším k okolí Vzájemné interakce koní a lidí respektovat, že z hlediska vztahů je člověk pro koně stále predátor vztah člověka s koněm se musí budovat u každého narozeného hříběte od základu

8 vliv zkušenosti respekt, důvěra Kůň v člověku vyvolává rozdílné pocity až neomezenou fascinaci ale i subtilní a zdánlivě neopodstatněný strach kůň poskytuje člověku zvětšovací sklo kůň nás testuje a zkouší a kdo není opravdu vnitřně velmi silný, ten je vystaven nebezpečí, že bude dělat věci, vyvíjet emoce a způsob myšlení, které mohou být až odstrašující čím má kůň k člověku a jeho vedení větší respekt, čím se zvyšuje důvěra v jeho vedení, tím slabší je jeho vazba na stádo a stáj představujete-li pro něj bezpečí, zůstane s Vámi a stádo nebude hledat koně se vyhýbají konfrontacím a snášejí často značné nepohodlí nebo hněv, aniž by opláceli zároveň je ale tato poddanost činí zranitelnými vůči hrubému zacházení ze strany člověka největším nepřítelem komunikace je nepochopení Kůň jako takový všeobecně odráží lidské problémy. Vlastní volbou, která se pak týká určitého koně, narážíme na vlastní individuální problémy. Možné konflikty se tedy v soužití s koněm umocní, stejně tak ale i možnost růstu a zrání.