MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra českého jazyka Slovní zásoba předškolních dětí Bakalářská práce Rousínov 2009 Vedoucí práce: PaedDr. Ivo Martinec, CSc. Autor práce: Pavla Košťálová

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Rousínově dne Pavla Košťálová.. 2

3 Poděkování Ráda bych poděkovala panu PaedDr. Ivu Martincovi, CSc. a paní PhDr. Mgr. Barboře Bočkové, Ph.D. za vstřícný přístup a cenné připomínky při odborném vedení mé bakalářské práce. 3

4 Obsah Obsah... 4 Úvod KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Slovní zásoba češtiny Verbální a neverbální komunikace CHARAKTERISTIKA PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE Vývojová psychologie dítěte v předškolním věku Předškolní vzdělávání VÝVOJ ŘEČI DÍTĚTE Vlastní vývoj řeči Předškolní vývoj řeči Lexikálně sémantická rovina ANALÝZA SLOVNÍ ZÁSOBY PŘEDŠKOLNÍCH DĚTÍ Cíl výzkumného šetření, použité metody Charakteristika zařízení, kde byl prováděn výzkum Charakteristika výzkumného vzorku Vlastní výzkum Návrhy pro praxi Závěr...43 Seznam použité literatury...46 Seznam tabulek...49 Seznam příloh...50 Přílohy...51 Anotace / Annotation

5 Úvod Schopnost komunikace je jedním z nejzákladnějších momentů existence, ať už se jedná o kteroukoliv živou bytost. Rozvoj řeči a zároveň i slovní zásoby je ale vlastní jen nám lidem. Je to proces velmi složitý a zároveň křehký. Mateřská řeč se stává prostředkem komunikace, která je nejvhodnějším předpokladem pro společenské začlenění. Dítěti se s osvojováním řeči rozvíjí mnoho životně důležitých schopností, jako je například paměť, myšlení a vnímání. Rozvoj slovní zásoby je nedílnou součástí života každého jedince, a proto jí chci věnovat v bakalářské práci náležitou pozornost. Zejména by měl být brán zřetel na děti do 6. roku života, u kterých je úroveň slovní zásoby různorodá. Vliv na její rozvoj mají zejména dvě prostředí: rodina a mateřská škola. Bakalářskou práci tvoří čtyři základní kapitoly, tři kapitoly zahrnují teoretickou část, čtvrtá, závěrečná kapitola, obsahuje vlastní výzkumný projekt. První kapitola vymezuje pojem komunikace, slovní zásobu češtiny a verbální i neverbální komunikace. Vývojem řeči (předřečové období a vlastní vývoj řeči) a lexikálně-sémantickou rovinou se zabývá kapitola druhá. Následující část zahrnuje charakteristiku předškolního dítěte z psychologického hlediska a systém předškolního vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu. Vlastní šetření je zpracováno ve čtvrté kapitole. Popsány jsou zde využívané metody, cíl šetření, charakteristika zařízení, v němž bylo šetření prováděno, charakteristika výzkumného vzorku, návrhy pro další praxi apod. Hlavním cílem bakalářské práce Slovní zásoba předškolních dětí je analyzovat úroveň lexikální složky předškolních dětí v mateřské škole. Zejména se chci zaměřit na úroveň pasivní a aktivní slovní zásoby, užívání jednotlivých slovních druhů při vyprávění. Dále vymezím úroveň porozumění předškolního dítěte a zjistím kvantitu 5

6 slovní zásoby týkající se pohádek a zvířat. V neposlední řadě zhodnotím využívání slovní zásoby a detailnosti při samostatném mluveném projevu. Ke zjištění potřebných údajů zvolím kvalitativní výzkum. V rámci zkoumání využiji techniku rozhovoru, nápomocné mi bude i aktivní pozorování a analýza dokumentů. V závěru provedu shrnutí výsledků výzkumného šetření. 6

7 1 KOMUNIKACE 1.1 Vymezení pojmu komunikace Komunikace je základní složka společenského styku, ve kterém se uspokojují informační a jiné potřeby člověka. Patří mezi základní složky sociální interakce, která naplňuje náš život. Od lidí přijímáme informace řečí, písmem i pomocí celé řady neverbálních komunikačních signálů. Stejně tak dokáže člověk reagovat na různé formy sdělení (Hayesová, 1998). Komunikace je zkoumána z různých odborných hledisek: jazykovědecky v rámci psycholingvistiky a sociolingvistiky, antropologicky či etnologicky. V kognitivní psychologii hraje hlavní roli řeč, v sociální psychologii zase změna komunikace vlivem zastávané role či dosaženého statusu. Komunikace hraje důležitou roli ve filozofii jazyka, logice, v psychologii hry, soudobných kognitivních vědách, ale také v neurofyziologii (Vybíral, 2000, s. 9). Podobné je to i s definicí komunikace, která má dle oborů různá znění. Zaměříme-li se na hledisko sociolingvistické, uvedeme definici Klenkové (2006), která říká, že komunikace je lidská schopnost, jež umožňuje užívat výrazové prostředky k vytváření a pěstování sociálních vztahů. Tato interakce výrazně ovlivňuje utváření osobnosti z mnoha aspektů, například při rozvoji vnímání, porozumění a myšlení. Komunikaci lze proto v obecném slova smyslu chápat jako složitý proces výměny informací. Základ aktu komunikace tvoří čtyři základní stavební prvky, které na sebe vzájemně působí. Komunikátor je osoba, která sděluje něco nového. Příjemce této informace, jenž na ni zároveň reaguje, se nazývá komunikant. Komuniké označuje obsah sdělení a v neposlední řadě je to komunikační kanál, který označuje podmínku 7

8 pro úspěšný přenos komuniké. Jedná se o specifický informační kanál akustický, pachový nebo optický. Dle Vybírala (2000) plníme v životě čtyři základní funkce komunikování: informovat (předat zprávu, oznámit něco nového), instruovat (navést, naučit, zasvětit někoho do něčeho), přesvědčit (změnit názor adresáta, zmanipulovat) a pobavit (rozveselit druhého i sama sebe). Smékal (2002) znázorňuje ve své studii tabulku, která poukazuje na vztah jednotlivých procesů komunikace z hlediska učení a frekvence použití. tabulka 1: Komunikace a její charakteristiky (Smékal, 2002) naslouchat mluvit číst psát učíme se jako první druhé třetí čtvrté frekvence použití 45% 30% 16% 9% Stejně důležité je rozvíjet schopnost vyjadřování jako schopnost naslouchání, protože (jak uvádí tabulka) tím strávíme daleko více času (Smékal, 2002). Dle Lejsky (2003) je život člověka závislý na dvou prostředích. Biologie a jiné přírodovědné disciplíny se zabývají vnitřním prostředím, které řídí přenos informací v těle organizmů. Prostředí vnější zahrnuje společnost a přírodu. Člověk je s ní spjat a jako každý organismus předává a přijímá informace ze svého okolí. Celý složitý děj informace ve srozumitelné podobě vydávat a informace přijímat, dekódovat a porozumět se nazývá komunikace (Lejska, 2003, s. 9). Sovák (1986) označuje komunikaci ve společenském, taktéž mezilidském, prostředí jako ukájení touhy po informacích. Člověk se společenskými vlivy dotváří, to se neobejde bez vzájemné výměny jednotlivých sdělení. Dále vydělujeme komunikaci na intrapersonální, hovoříme-li sami se sebou, a na interpersonální, která představuje vzájemné působení dvou objektů. Podle DeVita (1999) je dobrá schopnost 8

9 komunikace nejdůležitějším aktivem, ať jde o život osobní, společenský nebo pracovní. Průběh komunikace má svá určitá pravidla. Klenková (2006) míní, že zrealizováním funkce dostává komunikace svůj smysl, a proto rozlišujeme šest základních fází dorozumívacího procesu. Prvním impulzem komunikace se stává ideová geneze. Vysílající dostane nějaký nápad, zrodí se nová myšlenka či názor. Další fází je zakódování, kdy se myšlenka vyjádří v určitých symbolech, znacích a slovech. Přenosem se rozumí cesta symbolů od vysílajícího k příjemci. Moment, kdy symboly dojdou k cíli, se nazývá příjem. Následuje fáze dekódování. Přijaté symboly se interpretují, vykládají. Nakonec příjemce reaguje na novou informaci určitým chováním. Tato reakce je buď adaptivní, expresivní nebo opoziční. Poslední fáze se nazývá akce. Z lingvistického hlediska je komunikace zaměřena zejména na komunikaci jazykovou. Ta je podřízena normám, jejichž porušení pociťujeme v této oblasti jako společenský deficit. 1.2 Slovní zásoba češtiny Slovní zásobu každého jazyka tvoří souhrn všech jazykových jednotek. Jedná se o jednovýznamová, vícevýznamová slova a ustálená slovní spojení, která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce. Filipec a Čermák (1985) k nim řadí ještě pojmenovací sousloví a frazémy. Obsáhlost slovní zásoby hovoří o jazykovém jmění konkrétního národa. Množství jazykových jednotek není přesně zjistitelné, proto mluvíme o zcela otevřeném systému. Přibližnou představu o slovní zásobě uvádějí velké výkladové slovníky. Spisovná slovní zásoba češtiny má jistě národně reprezentativní funkci, slouží k dorozumění všech členů její společnosti. Lexikální 9

10 celonárodní zásobou tedy rozumíme souhrn jazykových národních či nadnárodních společenství i se všemi jejími nářečími (Hauser, 1980). Slovní zásobu rozlišujeme z hlediska užívání na aktivní a pasivní. Aktivní slova jsou ta, která se běžně používají v komunikaci (písemné i ústní). Do slovní zásoby pasívní patří slova, jimiž běžný uživatel sice rozumí, ale kterých sám nepoužívá (Hauser, 1980, s. 15). Počet slov, která by dítě mělo aktivně ovládat v jednom roce, je 5. Ve třetím roce života je to již 500 slov. Předškolní dítě by se již mělo běžně dorozumět. K tomu je potřeba kolem 3000 slov. U dospělého člověka tvoří aktivní slovní zásobu asi slov. Pasivní slovní zásoba je obvykle 3-6 krát vyšší. Filipec a Čermák (1985) řadí ještě k aktivní a pasivní slovní zásobě lexikální zásobu odbornou, tzv. terminologii. Ta se třídí do různých podoborů: speciální, společenské, interdisciplinární a úzce speciální. V kontrastu se spisovnou češtinou stojí slovní zásoba nářečí. Jde o nářečí místní, skupinová, zájmová a pracovní (Hauser, 1980). Důležitým termínem používaným v této oblasti je jádro. Jsou to slova, která vyjadřují nejdůležitější skutečnosti běžného života. Pro komunikaci jsou zcela nepostradatelná. Většina z nich je prastarého původu a v užívání dlouho setrvávají. Příruční mluvnice uvádí, že jádrová slova patří většinou k vývojově nejstarším a zároveň nejstabilnějším jednotkám v celém slovníku. Jejich počet není v jazyce velký, mají však vysokou frekvenci výskytu (Hladká, 2001, s. 93). Jádro rozdělujeme do tří kategorií. Do první kategorie patří názvy, které označují příbuzenské vztahy (matka, syn, bratr, strýc ). Dále to jsou názvy zvířat a věcí (ovce, pes, dům, pole ). V neposlední řadě k nim přibyla slova, která označují důležité skutečnosti (láska, smrt, práce ). Udává se, že zabírají asi 90% z celého počtu užívaných slov. S časovým odstupem pozorujeme, že se jádrová slova mění (Hladká, 2001, s. 93). 10

11 V opozici s jádrem stojí slova proměnlivá, která tvoří větší část slovní zásoby. Jejich vývoj je velice rychlý a těžko zaznamenatelný. Děti předškolního věku užívají tato slova sporadicky. Slovní zásoba je bezpochyby základem rozvoje myšlení každého jedince. Její vývoj závisí na pochopení situací, na zkušenostech a na utváření logických vztahů. Dle Klenkové a Kolbábkové (2003) musí dítě nové slovo a jeho obsah nejprve pochopit a teprve potom je možné si ho osvojit. 1.3 Verbální a neverbální komunikace Při komunikaci užíváme dva základní systémy dorozumívání verbální a neverbální (v některé literatuře se hovoří o nonverbální). Mareš a Křivohlavý (1995) uvádí ještě komunikaci činem, která byla doprovázena prostředky neverbálními. Řadí ji mezi prvotní impulzy dorozumívání. Bytešníková (2007) charakterizuje verbální komunikaci jako signalizační systém, který je reprezentován především mluvenou a psanou formou řeči. U slovní komunikace se uplatňuje zejména obsahová stránka. Jednou z forem verbální komunikace, jak uvádí Vitásková (2005), je orální řeč. Můžeme rozlišit čtyři základní úrovně: významovou, artikulační, expresivní a receptivní. Verbální komunikace je jediná výrazná vlastnost, která odlišuje člověka od ostatních živočichů. Její prostředek, řeč, je definován jako zvukový signál, který předává určitou informaci. Při přenosu myšlenek řečí se nejméně ztrácí smysl sdělení. Slovo označujeme jako menší jednotku řeči. Právě slovo a řeč je jen lidská schopnost (Lejska, 2003). 11

12 Jestliže s někým vedeme rozhovor, nekomunikujeme jen verbálně. Ke zdůraznění toho, co chceme sdělit, užíváme i neverbálních signálů. Hayesová (1998) je označuje jako klíče neboli non-verbal cues. Reakce na tyto signály jsou někdy silnější než na verbální sdělení, proto můžeme podotknout, že obě formy komunikace a schopnost na ně reagovat patří k základním podmínkám pro zapojení do společenského života. Neverbální (neboli nonverbální) komunikace zahrnuje celý komplex neslovních signálů. Vybíral (2000) uvádí 8 základních způsobů: 1. gesta pohyby dlaní, rukou a paží 2. postoje či držení těla neboli posturika 3. výraz tváře neboli mimika 4. pohled očí 5. vzdálenost komunikanta od komunikátora neboli proxemika 6. tělesný kontakt neboli haptika 7. tón hlasu a další nonverbální aspekty řeči neboli paralingvistika 8. vlastní zjev De Vito (2001) ještě připojuje chronemiku. Je to způsob, jakým komunikující zachází s časem. Vališová, Kasiková a kol. (2007) rozlišují v neverbální komunikaci tzv. vokální nebo paralingvistické fenomény, mezi které patří hlasové a řečové prostředky. Ty jsou jak časově a kontinuitně závislé (např. prořeknutí), tak podléhají rovněž kvalitě hlasu. Klenková (2006) charakterizuje nonvokální nebo extralingvistické fenomény, kterými jsou právě mimika, gestika, haptika, zrakový kontakt a držení těla. Komunikace nonverbální se postupem času značně vyvíjela. Významy jednotlivých znaků jsou závislé na kultuře, době i sociální skupině. Mimoslovní komunikace podléhá kodexu dané společenské oblasti a zároveň se odlišuje od ostatních kultur individuálními 12

13 interkulturními, etnickými, mezinárodními a geografickými projevy. Postupně se z některých neverbálních znaků vyvinula slova komunikace verbální. Člověk začal vyjadřovat svoje poznatky, zkušenosti, pocity a snažil se zaujmout své místo ve společnosti. Komunikace verbální se stala hlavním prostředkem v dorozumívacím procesu. Neverbální symboly jsou ale důležitým předpokladem k porozumění a pochopení ve společenském styku (Klenková, 2006). 13

14 2 CHARAKTERISTIKA PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE 2.1 Vývojová psychologie dítěte v předškolním věku Hlavně rodinné klima a prostředí mateřské školy se buď přímo nebo nepřímo podílejí na rozvoji žáka, který se chystá zahájit školní docházku. V předškolním období jsou okna poznávání a rozvíjení otevřena dokořán, je to mimořádně příznivé období pro rozvíjení růžných stránek osobnosti dítěte. (Mertin, V., Gillernová, I., 2003, s. 7) V žádném jiném období života už se člověk nevyvíjí tak intenzivně, jako právě nyní. Motorický vývoj předškolního dítěte. V tomto období se velmi výrazně zdokonaluje kvalita pohybové koordinace. Pohyby jsou přesnější, vyváženější a elegantnější. Motorický vývoj závisí hlavně na pohybových podmínkách, které má dítě vytvořeno pro svůj rozvoj. Z jemné motoriky se nejvíce rozvíjí souhrn drobného svalstva prstů. S tím je spojeno i zdokonalování konstruktivních dovedností dítěte (Šulová, 2003). Allen, Marotz (2002) ve své studii uvádí, že ze základních motorických schopností a dovedností, které by pětileté dítě mělo ovládat, jsou to hlavně chůze pozpátku a chůze po schodech se střídáním nohou, v rámci možností se naučí dělat kotouly a udržet rovnováhu na jedné noze. Dále jezdí na tříkolce a podobných vozítkách, podle vzoru nakreslí různé útvary a napíše různá písmenka, dobře zachází s tužkou a fixem, stříhá nůžkami naznačené linky a už je zcela zřejmé, která ruka je dominantní. V předškolním věku by dítě mělo bez problémů zvládat sebeobsluhu. Kognitivní vývoj předškolního dítěte je charakterizováno dle Čápa (2007) názorným myšlením. Dítě vyjadřuje pojmy, které je možno vnímat jen pouhým okem, je fixováno na viditelné znaky. 14

15 Usuzování a vyvozování závěrů již není problémem, ale opět se to týká zrakového vjemu. Myšlení se totiž řídí jen názorným poznáváním a ne logickými operacemi. Vnímání, jak uvádí Šulová (2003), je globální. Dítě nedokáže rozlišovat základní vztahy a vnímá celek jako spoustu malých částí. Dále se rozvíjí sluchová a zraková diferenciace. Co se týká představ, je barvivost a bohatost neomezená. Dítě si svoje mezery mezi vnímanými jevy doplňuje smyšlenkami, které považuje za pravdivé. Nejvíce se vnímání rozvíjí na základě vlastních prožitků. Schopnost uchovat si nové vjemy a vybavovat si je podle potřeby se nazývá paměť. V tomto období se fixují zvláště konkrétní jevy, ke konci předškolního věku mohou být některé silné zážitky uchovány trvale (Klenková, 2003). Emoční, motivační a sociální vývoj předškolního dítěte. Aktivita je v souvislosti s motivačně-volní charakteristikou zcela základní potřeba dítěte. To se projevuje jak verbálně (velké množství otázek), tak lokomotoricky (stálé poskakování a neklid) (Mertin, Gillernová, 2003). Zmíníme-li se o motivaci, můžeme konstatovat, že nejefektněji podněcujeme dítě novou hrou, nejlépe v kontaktu s kamarády, popř. vrstevníky. Vůle je však velmi kolísavá. Dítě, jakmile uspokojí svou potřebu zdánlivě lehce dosažitelnou činností, upustí od konkrétní věci, pro kterou se nadchl. Velmi často je jeho vůle kolektivní. Svůj cíl rád plní s přátelskými vrstevníky. To dělá hlavně za účelem akceptace a snahy zalíbit se či udělat dojem (Gillernová, 2003). Osobnostně-sociální vývoj je v tomto období velmi vřelý a kamarádský. Dítě často uzavírá přátelství s jedním dítětem. Obvykle se chová štědře a velkoryse, rádo si hraje s jinými dětmi a věnuje se kolektivní činnosti. Jako každé dítě, tak i dítě v předškolním věku potřebuje pocit jistoty a zázemí ( Allen, Marotz, 2002). 15

16 2.2 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání je cíleně zaměřeno na podporu rozvoje osobnosti dítěte, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů (Bytešníková, 2007, s. 33). Významným strategickým dokumentem pro předškolní vzdělávání se stal Rámcový program pro předškolní vzdělávání. Svým volným a otevřeným zpracováním umožňuje rozvoj alternativních projektů, na druhou stranu ale zabraňuje vzniku a využívání nežádoucích programů, které by nezajišťovaly vhodnou výchovu a vzdělávání. Dle Rámcového vzdělávacího programu je jeden z hlavních cílů předškolního vzdělávání vychovat šťastné dítě, proto musí být vytvořeny základní podmínky pro dobrý základ této myšlenky. Za tímto účelem je velmi důležité materiální zajištění mateřských školek, správná životospráva, vhodné psychosociální podmínky, cílená organizace, dobré personální a pedagogické zajištění včetně řízení školy a v neposlední řadě časná spoluúčast rodičů (www.rvp.cz). Existuje pět základních interakčních oblastí RVP PV, které se do jisté míry shodují se základními podmínkami pro vychování šťastného dítěte. Jedná se o oblasti biologické, psychologické, interpersonální, sociálně-kulturní a enviromentální, na jejichž základě byly odvozeny okruhy, které jsou v Rámcovém programu pro PV formulovány jako: Dítě a jeho psychika, Dítě a jeho tělo, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost a Dítě a svět (Bytešníková, 2007). Vzdělávací úsilí oblasti Dítě a jeho psychika je zaměřeno na správný rozvoj duševní pohody jedince, intelektových schopností, vůle a citového prožívání. Do této sféry zasahuje i rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností, a to nejen ve složce receptivní (vnímání řeči), ale i produktivní (vyjadřování). Snahy jsou směřovány i k osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení 16

17 a psaní, k rozvoji zájmů o psanou podobu jazyka a další verbální i nonverbální formy sdělování (Bytešníková, 2007, s. 50). Interakční oblast Dítě a jeho tělo je zaměřena na stimulaci a podporu správného fyziologického vývoje dítěte. Je kladen důraz na celkovou fyzickou zdatnost, pohybovou aktivitu a sebeobslužnou činnost. Osvojování si zdravého životního stylu je úmyslem každé mateřské školy. Tomu odpovídá režim dne, respekt individuálních potřeb a zájmů dětí, stejně tak i prostor pro aktivitu dle vlastní volby. Nedílnou součástí je i relaxace či odpočinek. Ke správné životosprávě patří i zdravé stravování. Důležitým cílem ve vzdělávací oblasti Dítě a ten druhý je zajistit, aby všechny děti měly rovnocenné postavení. Musíme je vést k tomu, aby pochopily, že všechny jsou si rovny bez ohledu na odlišnou barvu pleti, národnost, případný handicap či další psychické, fyzické nebo sociokulturní odlišnosti. Personál mateřské školy plně respektuje vývojové, věkové či charakterové vlastnosti dětí, stejně tak i rodinnou výchovu (www.rvp.cz). Základní mezilidské a morální hodnoty pojme další sociálně kulturní oblast: Dítě a společnost. Zaměřuje se na rozvoj kulturně estetických dovedností, schopnosti přizpůsobení se a na utváření hodnot člověka žít ve společnosti ostatních lidí. Tato oblast velmi úzce souvisí s tématem Dítě a ten druhý (Bytešníková, 2007). Poslední okruh Dítě a svět zajišťuje vzdělávací záměry v enviromentální oblasti. Odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí je základním předpokladem k vytvoření ohleduplného občana k celému okolnímu světu. Všechny zmíněné okruhy interakčních oblastí Rámcového vzdělávacího programu pro PV jsou vzájemně propojeny a vykonávají plnohodnotnou funkci pro výchovu a vzdělávání předškolních dětí. 17

18 3 VÝVOJ ŘEČI DÍTĚTE 3.1 Vlastní vývoj řeči Vývoj řeči můžeme rozdělit na dvě základní období: přípravné (=předřečové) stadium a vlastní vývoj řeči. (Někteří autoři uvádí ještě prenatální stadium). Ontogeneze řeči neprobíhá jako samostatný proces, protože je ovlivňovaná řadou exogenních a endogenních faktorů. Tento vývoj by měl být u zdravého dítěte dokončen v šesti až sedmi letech života. Někteří autoři neopomínají stadium prenatální, kdy se plod v těle matky vyvíjí. Zde dochází k mnoha důležitým momentům. Plod olizuje pupeční šňůru nebo si dumlá palec. Můžeme to považovat za oromotorickou přípravu na vývoj řeči. Přípravné neboli předřečové stadium nastává v okamžiku narození a není přesně časově rozděleno. Prvním hlasovým projevem je novorozenecký křik. Před období, než dítě začíná mluvit, řadíme celou škálu přípravných etap. Mohou se navzájem prolínat nebo probíhají současně (Klenková, 2006). Lechta (2003) rozděluje ontogenezi lidské řeči na vývojové fáze, které vystihují nejtypičtější procesy, jež v daném období probíhají. 1. Období pragmatizace přibližně do 1. roku života 2. Období sématnizace rok života 3. Období lexemizace rok života 4. Období pragmatizace rok života 5. Období intelektualizace po 4. roce života Toto rozdělní je velmi důležité při diagnostickém vyšetření, kdy diagnostik orientačně posuzuje dosaženou úroveň řeči. Dle Sováka (1984) rozlišujeme 4 fáze vlastního vývoje řeči: emocionálně volní, asociačně-reprodukční stadium, stadium logických pojmů a intelektualizace řeči. Tyto fáze na sebe navazují, ale opět je 18

19 nemůžeme přesně časově oddělit. Ke každému dítěti musíme přistupovat individuálně. Klenková (2006) uvádí, že první nejjednodušší slova dokončují předřečové stadium a nastává počáteční stadium vlastní řeči emocionálně-volní. Dítě začíná vyjadřovat svoje pocity a přání prvními jednoslovnými větami. Je to většinou jednoslabičný či víceslabičný výraz, který vyjadřuje radost (jé, pá). Nebo se dítě domáhá uspokojení jedné z životních potřeb (ham, hají). Popřípadě si spojuje slovní označení s konkrétní osobou či věcí (máma, bába). Dítě se snaží dospělé napodobovat, ale hlavní je stále komunikace gesty. Je nutné zdůraznit, že užívání prvních slov neznamená zanikání žvatlání. Časově toto období můžeme řadit mezi 1,5. až 2. rok života. Do této fáze spadá i první věk otázek. Zdravé dítě má touhu poznávat, a proto se ptá: Kdo je to? Co je to? Období, kdy první slůvka získávají pojmenovávací funkci, se nazývá asociačně-reprodukční stadium. Řadit ho můžeme mezi 2. a 3. rok života, nastává prudký vývoj komunikační řeči. Začíná upřednostňování verbálního projevu před neverbálním. Dítě již dokáže spojit určité výrazy s konkrétními jevy, přiřazuje jevy podobné a reprodukuje jednoduché asociace. Dvořák (2001) uvádí, že kolem 2. roku života užívá dítě aktivně 300 slov. Ke konci třetího roku dítě ovládá až 1000 slov. Důležitým momentem je, že si dítě začíná uvědomovat roli komunikačního partnera. Pomocí řeči dosahuje svých cílů (Klenková, 2006). Okolo 3. roku života následuje stadium logických pojmů. Nastávají kvalitativní pokroky. Slova pomocí abstrakce a zevšedňování dostávají konkrétní obsah. Náročné myšlenkové operace však často vedou k vývojovým těžkostem. Hovoříme o začátku přechodu z první do druhé signální soustavy. Můžeme toto období označit jako období pohádek a fantazie, protože hlavní náplní života je hra a pohádkové příběhy. Dítě se zcela vžije do vymyšleného děje a podle své fantazie ho často převádí i do reality. Představivost se ale rozvíjí i na základě 19

20 prožitých skutečností. To, co dítě samo slyšelo a vidělo. (Klenková, 2006). Poslední etapou, která trvá od přelomu 3. až 4. roku dítěte až do dospělosti, je stadium intelektualizace řeči. Dítě vyjadřuje svoje myšlenky zpravidla obsahově i formálně s dostatečnou přesností. Nastává druhý věk otázek: Proč? Kdy?. Kvantitativní pokroky jsou zejména v oblasti rozšiřování slovní zásoby, prohlubování a zpřesňování obsahu slov a gramatických forem (Klenková, 2006). Lechta (1995) určuje přibližnou dosaženou úroveň ontogeneze řeči v období 4. roku života. Již se nevyskytují žádné nápadné dysgramatismy. Dítě samo navazuje konverzaci a má snahu ji udržovat. V řeči se již vyskytují skoro všechny slovní druhy. Pokrok nastává hlavně v morfologicko-syntaktické jazykové rovině. 3.2 Předškolní vývoj řeči Vývoj řeči dítěte neprobíhá u všech stejně rychle. U některých dětí může být řeč kolem 3. roku věku již po formální stránce dokončená, jiné naopak zahajují školní docházku s výslovnostní vadou (Beranová, 2002). Dle Lejsky (2003) nastává období intelektualizace. To odpovídá roku života. Předškolní dítě plně zvládá řeč jak suprasegmentálně, tak i segmentálně. Slovní zásoba se pohybuje v rozmezí od 2500 slov po 3000 slov, závisí to na rozšiřování oblasti zájmů. Z hlediska morfologické roviny jazyka dítě rozpozná dysgramatismy a samo umí, v tomto případě českou, gramatiku dodržovat. Předškolní dítě už většinou slušně kreslí, zpívá i popř. odříká básničku. Nemůžeme ještě mluvit o přednesu. Nedokáže správně 20

21 používat rým a rytmus, ten je většinou zcela nepravidelný. Melodii opakovat umí, jestliže má správný zvukový zdroj (Beranová, 2002). Lechta (2003) nastiňuje dosaženou úroveň dítěte po 6. roce života. Co se týká verbálního projevu, je obsahově i zvukově odpovídající požadavkům běžné konverzační řeči. Zkvalitňuje se jak stylistická stránka řečového projevu, tak sémantická a pragmatická rovina jazyka. Dítě v tomto období získává tu schopnost, že rozlišuje životní situace a ví, jak přiměřeně komunikovat. U předškolních dětí se rozvíjí regulační funkce řeči. Dítě chápe roli komunikačního partnera i fakt, že může složitější situace usměrňovat slovy. Nastává osvojování si grafické stránky jazyka a později i cizích jazyků. V tomto období již dítě fixuje výslovnost řady hlásek. Problematické jsou jen hlásky L, R a Ř. Nyní je vhodné zahájit nápravu výslovnosti formou hry, ale pod odborným vedením. Po pátém roce věku je už potřeba zahájit odbornou systematickou logopedickou péči (Beranová, 2002). Schopnost diferencovat hlásky a použít je přesně i ve slovech, kde se sejdou blízko sebe, se vyvíjí a prakticky je ukončena většinou kolem šesti let, kdy se dítě sice ještě splést může, ale dokáže se už opravit (Kutálková, 1996, s. 45). Vyjadřovací návyky se začínají upevňovat. Předškolní děti již dokážou vyprávět krátkou, jednoduchou pohádku, u některých dětí je samostatné vyjadřování stálý problém. Rozpoznávání barev není překážkou (Beranová, 2002). Před nástupem do první třídy základní školy se dokončuje formální vývoj zvukové stránky řeči. Slovní zásoba se ale rozvíjí i nadále. Jestliže ale žák nedokáže správně vyslovovat všechny hlásky, je potřeba, aby dítě pokračovalo v logopedické péči. 21

22 3.3 Lexikálně sémantická rovina Strukturu každé promluvy tvoří dvě základní roviny: rovina zvuková a grafická. V ontogenezi řeči dítěte se ale využívají poznatky o vývoji jazykových rovin, které jsou čtyři: morfologicko-syntaktická rovina lexikálně sémantická rovina foneticko-fonologická rovina pragmatická rovina Vývoj jazykových rovin probíhá v jednotlivých obdobích současně (Lechta, 2003). Morfologicko-syntaktická rovina se hodnotí na základě porozumění, proto ji můžeme zkoumat až okolo 1. roku života, kdy začíná vlastní vývoj řeči. Rozlišuje se rozumění gramatiky jazyka a uplatňování gramatických pravidel v mluvené řeči (Lechta, 2003). Fonemickou diferenciací a realizací fonémů při artikulaci se zabývá rovina foneticko-fonologická. Důležitým momentem je měsíc, kdy dochází k přechodu z pudového žvatlání na napodobivé. Vývoj výslovnosti ovlivňuje spousta vnitřních i vnějších faktorů, mezi které patří i vyzrálost fonematického zvuku, obratnost artikulačních orgánů, společenské prostředí dítěte nebo mluvní vzor (Klenková, 2006). Pragmatická rovina vychází ze sociální komunikace a je zaměřena na sociální aplikaci a sociální uplatnění ve společnosti. Dle Vybírala (2000) zahrnuje pragmatickou stránku komunikace aspekt řízení, vyjednávání, mimoslovní efektivní komunikaci apod. Tato rovina plní tzv. regulační funkci řeči. Důležitý moment je rok, kdy dítě začíná chápat roli komunikačního partnera. Protože se lexikálně-sémantická rovina zabývá slovní zásobou a jejím vývojem, je vhodné ji věnovat nejvíce prostoru v bakalářské práci. Dle Dvořáka (2001) patří mezi hlavní mezníky ve vývoji řeči 22

23 dítěte 10. měsíc a 1. rok života dítěte. Dítě začíná v 10. měsíci rozumět v kontextu situace. Ke konkrétní situaci si dítě přiřazuje slyšené zvuky, které danou okolnost doprovází. Pasivní slovní zásoba se rychle rozvíjí. Aktivní slovní zásobu zaregistrujeme právě kolem 12. měsíce života, kdy dítě postupně používá první slova. Nejčastější je stále komunikace mimikou, pohledem, pohybem či pláčem. Důležitý termín pro toto období je tzv. hypergeneralizace, kdy dítě chápe všeobecně. Toto nepřiměřené zobecňování má např. za následek, že dítě považuje vše, co je chlupaté, za kočku nebo psa. Když dítě ovládá více slov, pozorujeme tendenci opačnou, tzv. hyperdiferenciaci. Máma nebo táta je pouze konkrétní osoba, jeho vlastní rodiče (Klenková, 2006). Bytešníková ve své studii (2007) rozděluje věk dítěte na různá období, a s ním spojuje všechny lexikálně-sémantické schopnosti a dovednosti. Uvádí, že mezi 3. a 4. rokem života by měl být kladen důraz na podporu spontánní potřeby dítěte aktivně pojmenovávat předměty a jejich vlastnosti, popř. jevy a děje, které připravují každodenní situace. Protože dítě zcela experimentuje se slovy, musíme jeho přirozenou potřebu rozvíjet. Proto se snažíme hlavně učit kratší básničky, písničky a rozvíjíme u dítěte schopnost samostatného vyjadřování. K tomu využíváme nejlépe obrázkové knížky, hry, pohádky apod. Ve věkovém období roku nastupuje proces intelektualizace řeči dítěte, proto se musíme zaměřit hlavně na porozumění významu slov, zpřesňování využívání sloves a přídavných jmen v samostatném projevu dítěte. Z dovedností, které dítě učíme, je to zejména přesnější identifikace barev (Lechta, 2003). V předškolním období rozvíjíme osvojování nových slov a jejich aktivní používání. Za tím účelem využijeme didaktický materiál, jako jsou např. situační obrázky. Dítě by mělo v této fázi ovládat správné obsahové pojmenování předmětů, jevů a činností. Dále podporujeme osvojování nových synonym, antonym a homonym. Dítě ve věku šesti let by mělo mít již slovní zásobu na odpovídající úrovni Adekvátní 23

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) Charakteristika předmětu Výuka tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. V tomto období je nejdůležitější probouzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření kladného

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Základní škola a Mateřská škola Neplachovice, okres Opava, příspěvková organizace Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Projednán na pedagogické radě

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM žák Anglický jazyk 3. období 6. ročník Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP Povinná výuka Anglického jazyka začala v tehdy základní škole praktické pro sluchově postižené v Ivančicích ve školním roce 2007/2008, a to ve

Více

Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku

Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Škola Gymnázium Třída 6. Předmět Angličtina Učitel Petr Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli, v této zprávě s výsledky se dozvíte, které

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora 1 Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora Charakteristika

Více

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy)

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy) JAZYKOVÁ VÝCHOVA Tvarosloví ž. si uvědomuje rozmanitost jazyka ž. tvoří a vědomě používá spisovné tvary slov ž. pracuje s jazykovými příručkami ž. pracuje s jazykovými texty různého zaměření ž. rozlišuje

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)

Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Řečové dovednosti - rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu

Více

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Škola Základní škola, Třída 6. A Předmět Angličtina Učitel Mgr. Dagmar Vážená paní učitelko, vážený pane

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy Francouzský jazyk ročník TÉMA VÝSTUP G5 Tematické okruhy rodina škola místo, kde žije bydlení volný čas a zájmová činnost jídlo oblékání nákupy některé svátky, tradice příroda cizí země omluva a reakce

Více

5.1.4 Německý jazyk další cizí jazyk. Charakteristika předmětu

5.1.4 Německý jazyk další cizí jazyk. Charakteristika předmětu 5.1.4 Německý jazyk další cizí jazyk Charakteristika předmětu Předmět Německý jazyk naplňuje očekávané výstupy vzdělávacího oboru Další cizí jazyk Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Více

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

II. BLOK Malíř podzim

II. BLOK Malíř podzim II. BLOK Malíř podzim Obsah: Rozvíjíme pocit sounáležitosti s živou a neživou přírodou Uvědomujeme si, že květiny okrašlují prostředí, ve kterém žijeme Dovedeme děti k poznatku, že je zelenina důležitou

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 3. ročník Konopková, L.: Český jazyk pro 3. ročník 1. a 2. část (Fortuna) Wildová, R.: Psaní a mluvnická cvičení pro 3.

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE OBSAH 1 O PROJEKTU... 2 2 CÍLE STANOVENÉ PRO NIŽŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁZIA. 3 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE. 4 3 VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 4. ROČNÍKU NIŽŠÍHO

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými.

Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými. Celoroční projekt MŠ Sluníčko na rok 2010-2011 Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými. ŠVP usiluje v souladu RVP o vytváření klíčových kompetencí: - Kompetence k učení

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Příloha č. 8. 5.2.1.2. Anglický jazyk (AJ)

Příloha č. 8. 5.2.1.2. Anglický jazyk (AJ) Příloha č. 8 5.2.1.2. Anglický jazyk (AJ) a) Obsahové vymezení Předmět Anglický jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a je vyučován v 6. 9. ročníku. Výuka plynule navazuje na

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Německý jazyk je vyučovací předmět, který reprezentuje jeden

Více

Charakteristika vzdělávací oblasti JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE se nahrazují:

Charakteristika vzdělávací oblasti JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE se nahrazují: 2 Charakteristika vzdělávací oblasti JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE se nahrazují: Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové

Více

Objevujeme svět s Delfínkem

Objevujeme svět s Delfínkem ŠVP je uspořádán tak, aby osobnost dítěte byla rozvíjena co nejefektivněji dle rámcových cílů pro předškolní vzdělávání. Umožňujeme dětem, aby všechny dovednosti a nové poznatky mohly v ten okamžik také

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět.

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace / Cizí jazyk Vyučovací předmět: Anglický jazyk, I. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je koncipován

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Věková kategorie: 3 6 let Doba trvání: 1-2 roky Zpracovala: Víchová Šárka Úvod Počátky hry na zobcovou flétnu jsou spojeny s utvářením

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí Zpráva o projektu 1. Název projektu: Česká školka 2. Prostředky přidělené nadací (částka, měna): 15.000 NOK 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) Petra Krylová Hammerstads

Více

RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV

RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV Péče o dítě v dětské skupině Obecná část zpracovaly Lenka Zuczková, DiS Šárka Žluvová, DiS Obsah Specifikace, metody a forma práce...3 Rámcový

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.) Řečové dovednosti

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.) Řečové dovednosti Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu anglický jazyk pro 1. stupeň: 3. ročník Řečové dovednosti CJ-3-1-01 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

1. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015. Název integrovaného bloku: UČÍM SE ŽÍT S DRUHÝMI

1. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015. Název integrovaného bloku: UČÍM SE ŽÍT S DRUHÝMI Školní rok 2014/2015 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: UČÍM SE ŽÍT S DRUHÝMI HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ - učení se

Více

Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016

Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016 Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016 Ústní zkouška ze všeobecně vzdělávacích předmětů dějepis, základy společenských věd Žák přesně ovládá požadované poznatky, fakta,

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Příloha č. 1 Žádost právnické osoby o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu v roce 2013

Příloha č. 1 Žádost právnické osoby o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu v roce 2013 Příloha č. 1 Žádost právnické osoby o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu v roce 2013 Název poskytovatele dotace Název rozvojového programu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Na základě činnostního učení utvářet u žáků představu o různých českých pohádkách a jejich hlavních postavách.

Na základě činnostního učení utvářet u žáků představu o různých českých pohádkách a jejich hlavních postavách. Projekty 2010/2011 Projekt Z pohádky do pohádky (vypracovala M. Hurtová) Charakteristika Sportovní den pro děti z MŠ a žáky 1. ročníků. Děti vstupují do pohádek a stávají se součástí děje. Všechny pohádky

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Název programu : POZNÁVÁME SVĚT KOLEM NÁS Jedna, dva, tři, čtyři, pět, poznáváme ten náš svět, postavíme z kostek hrady, najdeme si kamarády, zpívání

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Německý jazyk Obory nástavbového

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky Žák se učí číst

Více

Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku

Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Škola Gymnázium Datum 12. 2011 22. 02. 2011 Jana 3. OA3 Němčina 22. 02. 2011 Jana 4. OA4 Němčina 22. 02. 2011 Marie 3. OA3 Němčina

Více

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ Školní rok 2014/2015 2. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - Rozvíjení a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce 5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje

Více

DODATEK ŠVP Program_- Angličtina hrou

DODATEK ŠVP Program_- Angličtina hrou DODATEK ŠVP Program_- Angličtina hrou Účinnost a platnost od 1.9.2015 Vypracovala: Bc. Renata Šibravová Mateřská škola Veltruská, Veltruská 560, Praha 9, 190 00 1 Angličtina hrou metodou Wattsenglish Seznámení

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Časy přítomný prostý a průběhový, minulý prostý a průběhový, budoucnost s going to a will, předpřítomný Rozhovor, popis činností, porozumění textu

Časy přítomný prostý a průběhový, minulý prostý a průběhový, budoucnost s going to a will, předpřítomný Rozhovor, popis činností, porozumění textu Opakování Svět práce IX. X. Časy přítomný prostý a průběhový, minulý prostý a průběhový, budoucnost s going to a will, předpřítomný Rozhovor, popis činností, porozumění textu Velká čísla Práce s textem

Více

PROJEKT ZVÍŘÁTKA. 2. třída SLUNÍČKA

PROJEKT ZVÍŘÁTKA. 2. třída SLUNÍČKA PROJEKT ZVÍŘÁTKA 2. třída SLUNÍČKA 2. třída Sluníčka Školní rok: 2011/2012 Projekt: ZVÍŘÁTKA Školní vzdělávací program: Rok v přírodě Integrovaný blok: My a všechno živé kolem nás Část integrovaného bloku:

Více