MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií. Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky: analýza videozáznamu tělesné výchovy na 2.
|
|
- Adam Čermák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra pedagogiky sportu Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky: analýza videozáznamu tělesné výchovy na 2. stupni ZŠ Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Marcela Janíková, Ph.D. Vypracovala: Bc. Kristýna Kubicová 2. roč., UTV(SE) Brno, 2009
2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě pramenů a literatury uvedených v Seznamu použité literatury. Souhlasím, aby tato práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně, v knihovně Fakulty sportovních studií a byla zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne.. Kristýna Kubicová
3 Poděkování: Chtěla bych poděkovat PhDr. Marcele Janíkové, Ph.D. za cenné rady, velmi užitečnou a metodickou pomoc, spolupráci, odborné vedení a konzultaci při této diplomové práci.
4 OBSAH Úvod... 5 I. Komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce Sociální komunikace Verbální komunikace ve výuce Nonverbální komunikace ve výuce Sdělování pohledy Mimika řeč obličeje Kinezika řeč pohybů Gestika řeč gest Posturologie sdělování fyzickými postoji Haptika sdělování dotekem Proxemika sdělování přiblížením a oddálením Paralingvistika sdělování tónem řeči Sdělování úpravou zevnějšku Komunikování činem Pedagogická komunikace a komunikace ve výuce Pravidla komunikace učitel žáci Souvislost výukové komunikace s výukovými metodami II. Komunikační klima třídy Faktory ovlivňující komunikační klima ve výuce Sociální klima školy Osobnost učitele Osobnost žáků III. Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce Učitel a jeho vnímání problémového žáka Videotrénink interakcí Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky IV. Metodologický postup výzkumné sondy Hlavní cíl a výzkumné otázky výzkumné sondy Charakteristika výzkumného souboru a sběr dat Analýza, vyhodnocení a interpretace dat Závěr Resumé Literatura... 73
5 Úvod V předkládané práci se zabýváme prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce. Komunikovat můžeme na několika úrovních, v různých situacích a na mnoha místech. Ne vždy je však pro nás komunikace přínosná nebo příjemná. Tyto obecné poznatky platí také pro komunikaci mezi učitelem a žáky. Na rozdíl od běžné sociální komunikace je však při komunikaci ve výuce potřebné, aby učitel efektivně zprostředkoval žákům učivo, podnítil jejich zájem učit se apod. Právě proto je důležité, aby se učitel naučil správně komunikovat. Proto jsem si vybrala téma, které pojednává o konkrétních prvcích komunikace, které by měly zajistit úspěšnou komunikaci mezi učitelem a žáky. Navíc, jak ukazují výzkumy komunikace, kterých je celá řada (např. Svatoš 1981; Hrdina 1992; Gavora 1994; Šeďová 2005), úspěšností komunikace mezi učitelem a žákem se téměř tyto výzkumy nezabývaly. Další motivací k psaní této diplomové práce byla má osobní snaha dozvědět se něco víc o teorii komunikace a dokázat ji aplikovat v mé praxi učitelky tělesné výchovy. Hlavním cílem této práce je analyzovat prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky. Tyto prvky ilustrovat na konkrétních ukázkách z videozáznamu tělesné výchovy na 2. stupni základní školy a porovnat je s ukázkami na videozáznamu, kde tyto prvky chybí. Tomuto cíli je podřízena i struktura práce. Obsahově se dělí práce do čtyř kapitol. V první kapitole (Komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce) pojednáváme obecně o komunikaci, která je propojena s interakcí. Vymezujeme zde pojmy, jako jsou sociální a pedagogická komunikace, a snažíme se nastínit situace z pedagogických praxí. Druhá kapitola (Komunikační klima třídy) se věnuje komunikačnímu klimatu třídy, resp. sociálnímu klimatu školy. Také zde pracujeme s pojmy, jako jsou osobnost učitele a osobnost žáka. Ve třetí kapitole (Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce) se snažíme charakterizovat úspěšnou komunikaci mezi učitelem a žáky ve 5
6 výuce. Prezentujeme náhled učitele na problémového žáka. Charakterizujeme poměrně novou metodu videotrénink interakcí (VTI). Ve čtvrté kapitole (Metodologický postup výzkumné sondy), která je zaměřena metodologicky, stanovujeme cíl práce, výzkumné otázky, dále charakterizujeme výzkumný soubor, uvádíme postupy při sběru a analýze dat a dále se zabýváme výsledky a interpretací dat. 6
7 I. Komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce Dříve než se začneme zabývat komunikací mezi učitelem a žáky ve výuce, vymezíme si obecně pojem komunikace. P. Gavora (2005, s. 10) definuje komunikaci jako činnost, kterou uskutečňují lidé. Původ slova můžeme nalézt v latinském communicare, což znamená informovat, oznamovat, radit se s někým. Komunikace bývá také charakterizována jako dorozumívání, sdělování nebo výměna informací mezi lidmi. Lidé komunikují v různých situacích, v nichž jsou sledovány odlišné cíle, a dospívá se k rozdílným výsledkům. Tak je tomu i v komunikaci mezi učitelem a žáky ve výuce, v níž se sledují různé výukové cíle 1, a dosahuje se různých výsledků 2. V souvislosti s komunikací se často používá také pojem interakce. Jedná se o vzájemné působení nebo ovlivňování mezi lidmi. Můžeme říci, že každý mezilidský styk je interakcí, protože každý člověk zanechává v tom druhém určitou informaci, např. o tom, jak vypadá, co dělá, jak se tváří. Interakce a komunikace jsou pojmy příbuzné, nikoliv však totožné. Komunikace je nástrojem realizace interakce (Janoušek 1984, s. 23). Komunikace je vlastně interakce pomoci symbolů (Vybíral 2000, s. 19). P. Gavora (2005) uvádí, že kdyby lidé 1 Cíl výuky podle Peadgogického slovníku (2003) J. Průcha, E. Walterová a J. Mareš je jedna z klíčových didaktických kategorií vymezující: 1. účel, záměr výuky; 2. výstup, výsledek výuky. Progresivním trendem je charakterizovat cíle v podobě dosahovaných kompetencí žáků. Cíle zahrnují: 1. hodnoty a postoje; 2. produktivní činnosti a praktické dovednosti; 3. poznatky a porozumění. Jsou formulovány ve vzdělávacích programech, předmětových kurikulech, učebních osnovách. Rozlišují se cíle vyučovacího předmětu jako celku, cíle ročníkové a cíle pro určitá témata nebo výukové situace. Typy edukačních cílů jsou: kognitivní (vzdělávací), afektivní (postojové), psychomotorické (výcvikové), sociální (komunikační). 2 Výsledky výuky jsou výsledným prvkem (výstupem) systému výuky. Tyto výsledky působí formou zpětnovazebního propojení na všechny ostatní prvky. Nejde zde už jen o zvládnutí dílčích úseků učiva, ale o objektivně se projevující nové kvality v činnosti a chování žáků. Nejčastěji se za výsledky považují osvojené vědomosti, dovednosti a návyky, mnohem méně se už uvádějí osvojené pracovní postupy a metody, případně rozvoj myšlenkových operací; zcela zřídka se hodnotí vytvořené postoje a osobnostní vlastnosti Maňák (2003). 7
8 nemohli vzájemně komunikovat, nemohli by na sebe ani efektivně působit a ovlivňovat se. Pomůckou k rozlišení interakce a komunikace může být uvědomění si, že interakce (působení, vliv) je sociálně-psychologická záležitost, zatím co komunikace je sociálně-informační, realizovaná prostřednictvím jazykových a nejazykových prostředků (viz kap a 1.1.2). Přestože jsme si vědomi toho, že komunikace se odehrává současně s interakcí, zaměříme se v předkládané diplomové práci zejména na komunikaci mezi učitelem a žáky ve výuce. 1.1 Sociální komunikace Sociální komunikace popisuje a zkoumá komunikaci mezi lidmi, tedy interpersonální komunikaci (Gavora 2005). Lidé si v průběhu společné činnosti vyměňují různé informace, do nichž řadíme např. představy, ideje, nálady, pocity, postoje apod. V sociální komunikaci nás zajímá, co a jakým způsobem si účastníci komunikace sdělují. V rámci sociální komunikace je důležité, jaký má informace vliv na člověka, na jeho dosavadní vědomosti, názory, postoje, motivy, potřeby, očekávání, konání a chování. Charakter komunikace ovlivňuje mimo jiné i to, kdo s kým komunikuje, jaké zastává postavení, společenskou roli, v jakém vztahu jsou komunikující (srov. Gavora 2005). To ovlivňuje i komunikaci mezi učitelem a žáky. Sociální komunikace se skládá ze tří složek: verbální, nonverbální komunikace a komunikace činem (Mareš, Křivohlavý 1995). Tyto složky nyní stručně charakterizujeme s ohledem na komunikaci mezi učitelem a žáky ve výuce Verbální komunikace ve výuce 8
9 Verbální komunikace probíhá pomoci přenosu slovních významů. Jsou to významy slov, kterými se jedinci dorozumívají. Verbální komunikace se tedy týká obsahu řeči (srov. Gavora 2005, s. 55). Tato komunikace zahrnuje jak zvukovou (systém fonetických znaků), tak písemnou (systém grafických znaků) formu řeči. Řeč je nejuniverzálnějším prostředkem komunikace, neboť při přenosu informací řečí se nejméně ztrácí smysl sdělení. Je však nutné, aby byla provázena vysokým stupněm porozumění dané situaci, a to všemi účastníky komunikace (Andrejevová 1984). Obsahem komunikace je informace. Obsah komunikace v pedagogickém prostředí bývá často ztotožňován s učivem. Obsahem pedagogické komunikace ovšem není jen předávání sociální zkušenosti nebo výměna učebních informací, ve kterých jde podle Vališové, Kasíkové a kol. (2007) o kvalitu a rozsah informací, ale patří sem např. organizační zajišťování průběhu společné činnosti, může zprostředkovávat mezilidské vztahy, postoje, emocionální stavy atd. (Mareš, Křivohlavý 1995). Formou komunikace rozumíme to, jakým způsobem je obsah sdělován. Formy komunikace jsou systémy znaků např. řeč, gesta, signály, případně také symboly a obrazy, v nichž je obsah sdělován a do kterých je jeho význam tzv. zakódován. Porozumět smyslu sdělení je možné jen na základě znalosti správného klíče schopného sdělení zase dekódovat (Reichel 2002). V předkládané práci se zabýváme komunikací mezi učitelem a žáky ve výuce, proto se v této části zaměříme právě na verbální komunikaci ve výuce. Výuka se odehrává formou komunikace mezi učitelem a žáky. Učitel pomocí slov např. stanovuje cíl výuky, klade žákům různé otázky, vysvětluje jim učivo apod. Lze říci, že verbální komunikace má v pedagogickém procesu určité fáze. Jak uvádí A. Nelešovská (2005, s. 42), nejdříve musí existovat záměr učitele něco žákovi sdělit. Ten předchází slovní formulaci a dává jí smysl. Následuje vlastní sdělení, které je adresováno určitému příjemci, v našem případě žákovi nebo skupině žáků nebo celé třídě. Příjemce se snaží o dekódování sdělení a snaží se odhalit jeho smysl. 9
10 Aby byla verbální komunikace ve škole funkční a aby splňovala určité požadavky, musí učitel, ale i žáci ovládat určité verbální komunikativní dovednosti. Patří sem mimo jiné akustické vlastnosti hlasu a jejich ovládání, práce s dechem při mluvení, přízvuk, rytmus, dynamika, intonace, tempo, pauza a v neposlední řadě také spisovná výslovnost (Nelešovská 2005). Při komunikaci mezi učitelem a žáky je důležitý jak obsah, tak i forma. To znamená, že učitel by měl jako první předpoklad úspěšné komunikace mít určitý komunikační záměr. Dalšími podmínkami úspěšné komunikace je srozumitelně prezentovaný obsah výkladu a přijatelná forma sdělení informací. P. Gavora (2005) uvádí, že pro to, aby bylo učivo efektivně vysvětleno, je nutné dodržet několik zásad správného výkladu. Slovo vysvětlování znamená objasnění. Je to metoda, kterou učitel vede žáka k pochopení učiva. Vysvětlování učitele má osvětlovat učivo, nemá to být pouze transmise poznatků žákům. Minimálním předpokladem dobrého vysvětlování je suverénní znalost učiva Nonverbální komunikace ve výuce Nonverbální komunikace je komunikace, která nepoužívá slova. Pomocí této komunikace můžeme sdělovat např. emoce, záměry lidí sblížit se nebo naopak se sociálně distancovat. Mimoslovními způsoby se nedá sdělit např. dilema, nutnost volby mezi dvěma možnostmi. Nedá se také sdělit nic - např. nic nevidím, nic necítím - protože není možné se nijak nechovat (Mareš, Křivohlavý 1995). Do nonverbální komunikace patří hlasové prostředky, kterými realizujeme slova. Jsou to např. hlasitost řeči, rychlost řeči, pauzy v řeči, zabarvení hlasu atp. Tyto nonverbální prostředky nazýváme paralingvistické. Dále existují tzv. extralingvistické prostředky (Gavora 2005, s. 55), do nichž řadíme pohledy (řeč očí), výrazy obličeje (mimika), pohyby (kinezika), fyzické postoje (konfigurací všech částí těla), gesty (gestika), dotekem (haptika), přiblížením či oddálením 10
11 (proxemika), úpravou zevnějšku a životního prostředí (Mareš, Křivohlavý 1995, s. 106). Nyní budeme stručně definovat extralingvistické prostředky s přihlédnutím ke komunikaci mezi učitelem a žáky ve výuce Sdělování pohledy Sdělování pohledy se také nazývá řeč očí. Patří k nejdůležitějším způsobům sdělování. My se zaměříme na úlohu očí při styku učitele s žáky. Abychom této řeči porozuměli, je důležité vědět, jaké prvky obsahuje: Zaměření pohledu pro naše účely je důležité pozorovat, na koho se dívá učitel, jestli se žák dívá na učitele nebo někam jinam, na koho ze spolužáků se žák dívá. Nejcitlivější je okamžik setkání pohledů z očí do očí. Doba trvání bodového zaměření pohledu jak dlouho trvá pohled člověka na určitý cíl. Velmi citlivě vnímáme délku pohledu z očí do očí. Příliš dlouhý pohled bývá hodnocen negativně jako civění. Četnost pohledů učitel se dívá na celou třídu a jeho oči se zastavují u jednotlivých žáků. Žáci potom velmi citlivě zaznamenávají, jak často se na ně učitel dívá v porovnání s ostatními spolužáky. Sled pohledů - sekvence - můžeme sledovat, na koho se učitel dívá dříve, než se podíval na daného žáka, na koho se podíval potom apod. Obdobně to platí i pro žáka. Celkový objem pohledů vezmeme-li v úvahu, kolikrát se učitel na žáka podíval a současně i jak dlouho se na něj díval, pak sečtením všech časů pohledů věnovaných určitému žákovi dává údaj o celkovém objemu pohledů. Je to ukazatel sociálního zájmu. Musíme počítat s tím, že žáci jsou na objem učitelových pohledů nesmírně citliví. 11
12 Úhel pootevření očních víček díváme-li se na určitou osobu, pak se můžeme dívat s očima dokořán otevřenýma nebo naopak přivřenýma. Lidé jsou schopni odlišit od sebe s 95% jistotou celkem 35 různých úhlů pootevření víček. Schopnost vědomě řídit pootevření víček je však menší. Průměr zornice velikost pupily je přímo úměrný intenzitě emocionálního stavu člověka. Odklon směru pohledu díváme-li se na určitou osobu, můžeme natočit obličej přímo tam, kam se díváme. Je však také možno dívat se jen po očku nebo z pod řas při skloněné hlavě apod. Tvary a pohyby obočí při pohybu obočí dochází k deformaci kůže, ta dává obočí různý tvar. Existují typologie tvarů obočí, které uvádějí více než 40 druhů deformace obočí. Tvary vrásek kolem očí při upření pohledu dochází často k deformaci kůže v okolí očí na čele, nad očima, po stranách očí, uprostřed mezi očima i u kořene nosu. I ty mají svůj komunikační význam Mimika řeč obličeje Lidská tvář má velice bohatý komunikační potenciál. Je v prvé řadě důležitým scelovačem emocionálních stavů. Odráží vzájemné postoje lidí, kteří spolu jednají, poskytuje zpětnou vazbu v rozhovoru, tj. odpověď na to, co jsme druhému člověku řekli. Někteří badatelé se dokonce domnívají, že z hlediska komunikace je tvář vedle slova druhým nejdůležitějším sdělovacím prostředkem v mezilidských vztazích (Knapp 1978 in Nelešovská 1995, s. 47) Stejná autorka uvádí, že schopnost lidí správně odečítat emoce je vyšší u introvertů než extrovertů a u žen lepší než u mužů. Pro správné porozumění vztahu mezi výrazem obličeje a emocionálním stavem člověka, musíme vědět, kolik druhů emocí a mimických výrazů je možno od sebe odlišit. Člověk dokáže 12
13 s velkou přesností odlišit sedm primárních emocí ve výrazech obličeje (štěstí neštěstí, neočekávané překvapení splněné očekávání, strach a bázeň pocit jistoty, radost smutek, klid rozčílení, spokojenost nespokojenost až znechucení, zájem nezájem). V této práci využijeme také charakteristiku struktury tváře při mimických projevech a význam různých zón v obličeji. Žáci totiž při vyučování vysílají celou řadu zpráv svými mimickými projevy. Učitel, který je schopen tuto zprávu přijmout a dešifrovat, daleko lépe porozumí svým žákům. Lidská tvář je složena z různých částí, a tudíž se určitá emoce odráží více v určité oblasti. Podle P. Ekmana (Nelešovská 1995) můžeme rozlišovat tyto složky: oblast čela a obočí, očí a víček, oblast dolní části obličeje, zahrnující tváře, nos a ústa. Bolest je vepsána hlavně do horní části obličeje víčka, obočí a čelo. Další emocí je štěstí, které se dá nejlépe přečíst z oblasti dolní části obličeje. Jednou z dalších je překvapení, které je možné správně určit v každé zóně obličeje nejpřesněji však v oblasti čela a obočí. Dále uvádíme smutek a strach, ty se s největší přesností dají určit v oblasti očí a víček. Poslední z emocí je rozčílení, to je rozloženo po celé ploše obličeje není lokalizováno v žádné zóně Kinezika řeč pohybů Slovo kinezika vzniklo z řeckého slova kinema pohyb. Kinezika zahrnuje všechny druhy pohybů. Jde-li ale o pohyby určitých částí těla, setkáváme se s označením speciálním. Např. chironomie pohyby rukou. Gestika se pak zabývá pohyby rukou, které doprovázejí nebo nahrazují slovní projev. M. Rei (in Nelešovská 2005, s. 52) vyjádřil domněnku, že gesty je možno vyjádřit na kvalitativně rozličných sdělení. Podle stejné autorky je sdělování řeči pohybů velmi náročné a ve školním vyučování ho příliš mnoho využívat nelze. Učitel by musel mít velmi dobrou 13
14 pozorovací schopnost. Existuje však jedna část kineziky, kterou lze ve škole dobře uplatnit, a tou je gestika Gestika řeč gest Nelešovská (2005) uvádí, že gesta jsou pohyby, které mají výrazný sdělovací účel, doprovázejí slovní projevy nebo je zastupují. Jde o pohyby kterékoli části těla nejen rukou, i když většina gest je záležitostí právě rukou. Pomoci gest lze obrazně naznačit to, co by bylo možno říci slovem, ale co je přece jen srozumitelnější, když se to ukáže. Gesta naznačují určitou ideu, zvyšují názornost řečeného a za určitých okolností mohou vyjadřovat pravý opak toho, co je slovy sdělováno. Řadu gest používáme záměrně. Častokrát se však stává, že uděláme určité gesto, aniž bychom si toho byli vědomi. Z kulturního hlediska je tento vliv např. v pravidlech pohybové etikety. Také během výuky je správné používání gest velmi důležité. Učitel stojící před třídou prkenně nezaujme žáky ani sebelepším tématem. Stejný efekt má i nadměrné používání gest Posturologie sdělování fyzickými postoji Předmětem zkoumání posturologie je studium poloh těla. Už jen tím, že člověk zaujme určitou polohu těla, rukou, nohou, hlavy, může jiným lidem sdělit, zda je jeho psychický postoj přátelský, či nepřátelský, zda s nimi chce dále jednat nebo jednání ukončuje. Poloha, kterou člověk zaujímá, když je sám, je obvykle poněkud odlišena od polohy, kterou zaujímá, pokud se domnívá, že by mohl být někým viděn, případně jakmile je ve společnosti druhého člověka nebo více lidí. Vzájemná poloha dvou lidí v interakci tudíž i v rozhovoru naznačuje, zda a jak moc jde 14
15 hovořícímu o to, o čem se hovoří, a na kolik je pro něj důležité naslouchajícího přesvědčit. Toto je velmi důležité pro učitele a všechny pedagogické pracovníky. Z jejich postoje musí být vždy znatelné zaujetí pro dané téma, o kterém se svými žáky hovoří. Také polohy naslouchajícího žáka naznačují, do jaké míry ho zajímá, co mu říkáme Haptika sdělování dotekem Haptika vyjadřuje taktilní kontakt (dotek). Tento taktilní kontakt zahrnuje: příjem zpráv o působení tlaku, tepla, chladu, o vlivu podnětů, které působí bolest a někdy bývá zařazován i smysl pro vibraci, který registruje chvění. Dojde-li k doteku mezi dvěma lidmi, pak je možno hovořit nejen o tom, kterou částí těla se dotkli, ale charakterizovat i druh doteku. Může jít o podání ruky, stisk, objetí, pohlazení, políbení, štípnutí, píchnutí apod. Dotek může být interpretován jako projev přátelství či nepřátelství. Význam sdělování dotykem spočívá v mimořádné citlivosti kožního smyslu. Podáním ruky se dá druhému člověku sdělit, zda je vítán či zda přišel nevhod. Dotykem ruky lze žáka povzbudit i ukáznit, a přitom může jít o velmi jemný pohyb (Nelešovská 2005) Proxemika sdělování přiblížením a oddálením A. Nelešovská (2005) uvádí, že i tak nevinným způsobem, jako je přiblížení se k druhé osobě nebo naopak odstoupení, a tím i oddálení se od ní, jí něco sdělujeme. Každý člověk má svou určitou osobní zónu, která jej jako bublina obklopuje. Obecně lze rozlišit čtyři zóny. První z nich je intimní sféra, jejíž dolní hranice splývá s těsným hmatovým dotekem partnerů. Tento styk můžeme vidět například u matky a jejího dítěte, ale ve škole se s ním nesetkáme. Dalším stupněm je osobní sféra, ta vzniká při oddálení těl dvou partnerů o cm. 15
16 Horní hranice je oddálení až o 120 cm. Tu dodržujeme při setkání s neznámým člověkem. A ve škole ji můžeme použít např. při rozhovoru s jednotlivými žáky. Následuje sociální sféra. Její dolní hranice je cm, horní pak cm. Tuto vzdálenost dodržujeme např. při diskusi ve skupině, zkoušení žáka učitelem apod. Poslední sférou je veřejná sféra, jejíž užití nastává v situaci, kdy někdo vystupuje veřejně. Bývá to např. učitel ve třídě nebo profesor v posluchárně. Při této komunikaci je nutné zaujmout takovou vzdálenost, aby byla zřetelně vidět nejen celá postava a pohyb, ale i pohyb v prostoru. Je to vzdálenost cm Paralingvistika sdělování tónem řeči Vztahuje se k naší řeči, ale nedá se zachytit klasickými metodami jazykovědy (např. zapsat). Proto ji řadíme do základního souboru nonverbálních projevů. Tvoří však určitý přechod od mimoslovních k slovním způsobům chování. Paralingvistické charakteristiky jsou: hlasitost řeči, výška tónu řeči, rychlost řeči, objem řeči, plynulost řeči, intonace melodie řeči, pohyby v řeči, správná výslovnost, kvalita řeči věcnost hovoru, členění řeči frázování. Jedním z aspektů, které pomáhají dobrému a srozumitelnému výkladu je přízvuk, kdy správně používaný přízvuk v řeči učitele člení jeho řeč do logických celků, zdůrazňuje podstatné, přispívá ke srozumitelnosti a také zvyšuje emocionální účinek. Rytmus je také důležitou částí projevu. Je založen na střídání přízvučných a nepřízvučných slabik. Pravidelný rytmus uklidňuje, nepravidelný znamená naopak změnu, vyrušení. Dynamika řeči představuje zesílení, zvýraznění slova, hlasitost řeči a její změny, silovou intenzitu. Vychází z vnitřního zaujetí pro obsah, který sdělujeme. Přispívá ke zvýraznění projevu, upoutání pozornosti, srozumitelnosti. Dalším zvukovým prostředkem řeči je intonace, jejíž vhodné využití je velmi důležité. Učitelé by se měli vyvarovat monotónního hlasu a také hlasu, který je příliš vysoký nebo hluboký. Intonace přispívá k udržení pozornosti a srozumitelnosti. Do paralingvistických prostředků řadíme také tempo neboli 16
17 rychlost, jakou je sdělován obsah projevu. Bývá ovlivněn temperamentem mluvčího, obsahem sdělení, momentální situací, prostředím, cílem projevu apod. také pauzy v projevu jsou důležité. Slouží mimo jiné pro jasné vyjádření myšlenek nebo mohou tlumočit určitý podtext a učitel je využívá zcela záměrně (Nelešovská 2005) Sdělování úpravou zevnějšku Sdělováním úpravou zevnějšku se rozumí to, co je možno vyčíst ze způsobu oblečení, účesu, líčení atp. S tímto způsobem sdělování se setkávají zejména učitelé dospívající mládeže. D. Bittnerová upozorňuje, že tyto prvky jsou projevem svébytné společenské kultury a vše to představuje jednu z cest hledání dospělosti, svéprávnosti, autonomie (Nelešovská 2005, s. 57). Bez nonverbálního sdělování by byla naše komunikace fádní a nudná. Pro naši komunikaci je tedy důležité se naučit nejen ovládat všechny prostředky nonverbální komunikace, ale měli bychom být také vnímavější a citlivější k signálům k nám vysílaným (Nelešovská 2005). Závěrem můžeme konstatovat, že nonverbální sdělování je významnou neoddělitelnou součástí sociálního styku lidí. Nonverbální projevy umožňují zkušenému učiteli hlouběji proniknout do emocionální sféry žáků a poznat jejich psychické postoje. Umožňují mu proniknout do sfér, kam často jiné cesty nevedou a kam se učitel potřebuje dostat, má-li být pedagogická komunikace skutečně účinná (Mareš, Křivohlavý 1995) Komunikování činem 17
18 V předkládané práci se zabýváme také komunikací činem. Přes to, že pokud hovoříme o komunikaci, máme obvykle na mysli komunikování slovy, komunikace a interakce bývá uskutečňována také konáním, činy, předměty apod. Komunikovat můžeme i zprostředkovaně prostřednictvím média (Gavora 2005, s. 9). V běžném životě komunikujeme činem dost často: člověk něco dělá, ač by to dělat neměl, nebo nedělá, ač by to dělat měl, nějak se chová v určité situaci atd. Komunikační hodnotu mají i některé činy žáků a učitelů (Mareš, Křivohlavý 1995, s. 18) Jak uvádí J. Křivohlavý (1987, s. 45) komunikace činem zahrnuje to, co se dělá a jak se to dělá. V pedagogickém prostředí se může jednat o postoje k nepřipravenému žákovi, který např. nosí nebo nenosí domácí úkoly; ve škole provádí požadované činnosti pečlivě, nebo je odbývá, dále k výchovným situacím, k individualitě žáka a k jeho specifickým zvláštnostem apod. Čin jako nositel komunikačního sdělení se projevuje dle J. Mareše a J. Křivohlavého (1995, s. 18) informací o aktuálním vztahu žáka ke škole k vyučovacímu předmětu, k učiteli, k učení i ke spolužákům. Rovněž celá třída může komunikovat svými činy. Při příchodu učitele se žáci uklidní a vstanou, nebo na příchod učitele téměř nereagují. Žáci si učebnu udržují v čistotě, nebo je učebna neupravená, po skončení výuky po nich zůstává nepořádek. Třída je při mimoškolních akcích vcelku ukázněná nebo naopak u žáků převládá trvalá nekázeň a přestupky. Svými činy komunikuje také učitel. Např. zadá žákům souhrnné opakování a upozorní je, že bude ve středu zkoušet. Většina žáků se připravuje. Ale učitel nakonec vůbec nezkouší a vzniklou situaci nevysvětlí. Jiný učitel zase začne zkoušet dříve, než slíbil. Při písemném zkoušení může učitel procházet třídou a dávat tak najevo, že má zájem, aby nikdo neopisoval. Může však také sedět za katedrou a zabývat se prací, která s průběhem písemné zkoušky nijak nesouvisí. Při projevech nekázně ve třídě reagují někteří učitelé na obdobné chování dvou žáků rozdílně: to, co u jednoho přecházejí mlčením, u druhého vzápětí tvrdě trestají. Dávají tím mj. najevo rozdílné postoje k uvedeným žákům. Musíme však upozornit, že komunikaci činem je třeba interpretovat velmi opatrně. Záleží na kontextu, v němž se čin odehrál, na situacích, které mu 18
19 předcházely, na vzájemných vztazích jednajících osob. Z jednoho případu nelze unáhleně vyvozovat dalekosáhlé závěry (Mareš, Křivohlavý 1995, s. 19). 1.2 Pedagogická komunikace a komunikace ve výuce J. Mareš, J. Křivohlavý (1995) a V. Jůva (2001) uvádí, že zvláštním případem sociální komunikace je komunikace, která sleduje pedagogické cíle, má zpravidla vymezený obsah, probíhá s ohledem na sociální role účastníků a pomáhá vychovávat a vzdělávat. Je to pedagogická komunikace. Přívlastek pedagogická by mohl svádět ke zjednodušujícímu závěru, že jde pouze o komunikaci mezi pedagogy a žáky, tedy komunikaci ve škole. Širší koncepce pedagogické komunikace připomínají, že výchovně vzdělávací působení se odehrává také v rodině, předškolních i mimoškolních zařízení. Pedagogickou komunikaci můžeme tedy pozorovat mezi pedagogem, ve smyslu učitel, mistr, rodič, trenér, asistent nebo vychovatel a vychovávaným, tudíž žákem, dítětem, svěřencem, sportovcem, posluchačem aj. Pedagogická komunikace není jen výměnou informací mezi účastníky výchovně vzdělávacího procesu, předáváním sociální zkušenosti či organizačních pokynů, ale zprostředkovává také emocionální stavy, mezilidské vztahy a postoje. V. Jůva (2001) uvádí, že řada provedených výzkumů dokazuje, že úroveň pedagogické komunikace výrazně ovlivňuje efektivitu veškeré pedagogické práce. Způsob, jakým pedagogičtí pracovníci komunikují a jednají s žáky, se výrazně podílí nejen na atmosféře výuky, odborného výcviku, zájmové či jiné pedagogické činnosti, ale i na celkovém pedagogickém klimatu školy, učiliště či výchovného zařízení. Kultivované vyjadřování a především citlivé a taktní jednání a vystupování pedagogických pracovníků pozitivně ovlivňuje následnou reakci a činnost žáků. 19
20 Pedagogická komunikace je tedy širší pojem než výuková komunikace. Výukovou komunikaci nebo také komunikaci ve výuce můžeme chápat jako děj (proces), kdy se interakce a komunikace mezi učitelem a žákem odehrává přímo ve výuce (Mareš, Gavora 2004 in Janíková, Vlčková 2009). Tato komunikace se uskutečňuje jako sled komunikačních činností, situací a aktů mezi učitelem a žáky a žáky navzájem. Podle P. Gavory (2005) jsou jedním z aspektů výukové komunikace vztahy mezi komunikujícími. Komunikace je v tomto případě prostředek k realizaci, otevření nebo rozvíjení mezilidských vztahů ve třídě. Tyto vztahy ve vyučování pak můžeme dělit na symetrické a asymetrické a preferenční vztahy. Asymetrické vztahy jsou dány tím, že učitel má ve třídě při komunikaci nadřazené postavení. Vztahy mezi rovnocennými partnery jsou symetrické. Preferenční vztahy znamenají upřednostňování určité osoby a ignorování druhých. Dalším z aspektů výukové komunikace bývá tzv. skryté kurikulum. Toto skryté kurikulum je nepsané a často ani neuvědomované, ale o to silněji působí. Obsahem tohoto kurikula jsou prvky sociálního chování, pravidla o rozdělení moci mezi učitelem a žáky a způsob, jak se žáci ve škole a vyučování cítí. Skryté kurikulum se realizuje výlučně prostředky komunikace mezi učitelem a žáky a žáky navzájem, a to verbálně i nonverbálně, často náznakově, implicitně. Posledním prvkem komunikace a interakce ve třídě je sociální konstrukce života ve třídě. Učitel a žáci společně vytvářejí, konstruují vzájemné porozumění, které je potřebné pro společný život. Děje se tak od prvního setkání a pokračuje celý školní rok. Proto říkáme, že život ve třídě se sociálně konstruuje. Za takový sociální konstrukt můžeme považovat např. sklopení zraku žáka, když neví nebo se stydí Pravidla komunikace učitel žáci 20
Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
VíceVZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE
VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VíceKomunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceVYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení
VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností
VíceINDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Individuální péče český jazyk Kvalitní osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené
VíceDIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.
DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz - HOSPITACE - KVALITA VÝUKY TOTAL QUALITY MANAGEMENT (TQM) KOMPLEXNÍ ŘÍZENÍ JAKOSTI ZÁKLADNÍ PRINCIPY: orientace
VíceCvičení v anglickém jazyce
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceOSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE
Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK
Více4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu
VíceSEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Seminář z českého jazyka Dovednost užívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i
VíceREGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY
Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního
VíceNěmecký jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VícePředmět: Konverzace v ruském jazyce
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v ruském jazyce Vyučovací předmět Konverzace v ruském jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který
VíceManažerská psychologie
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 4. přednáška Komunikace I verbální a neverbální komunikace, asertivita Mgr. Petra Halířová 2009/2010 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie
VíceKlíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy
Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové
VíceKlíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy
Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem
VíceUkázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5
Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět
Vícečeský jazyk a literatura
1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence
VíceÚvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI
OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16
VíceProjekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze
Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti
VíceCHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská Volitelný předmět Jazyková komunikace vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková
VíceCharakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceV. 10 Osobnostní a sociální výchova
1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném
VíceUČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ
UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3
Více4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika
4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a
VícePříprava na vyučovací hodinu. a její vyhodnocení. Upraveno podle: Jiří Tesař
Příprava na vyučovací hodinu a její vyhodnocení Upraveno podle: Jiří Tesař Příprava na hodinu - z čeho vycházíme? RVP, ŠVP (Učební plán, Učební osnovy) kompetence, očekávané výstupy, průřezová témata,.
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce.
1. 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1. 1. 5 Další cizí jazyk Časová dotace 7. ročník 2 hodiny 8. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Předmět je zaměřen
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceVÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE
VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceUkázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační
VícePEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE
PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Pedagogická komunikace je specifickou formou komunikace sociální. Jde při ní o dorozumívání, sdělování určitých významů v sociálním chování v rámci mezilidských vztahů. Sociální
VíceNeverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov
Neverbální komunikace I Střední průmyslová škola Ostrov NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.
VíceCíle základního vzdělávání
Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké
VíceOBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází
VíceUkázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI (5. ročník Komunikační dovednosti a informatika) Obsahové,
VíceVýchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:
Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy
Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA HV69 Oblast zahrnuje vyučovací předměty: Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy Vzdělávání v oboru směřuje k vnímání hudby jako důležité součásti
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
Více4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti
4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Obsahem vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti je naplňování očekávaných výstupů vzdělávací
VíceVyrušování, neposlušnost a odmítání spolupráce. Přístupy k žákům s nápadným, rušivým chováním
Vyrušování, neposlušnost a odmítání spolupráce Přístupy k žákům s nápadným, rušivým chováním Kdo je problémový žák? Žák, který vyrušuje při hodině je neklidný, neposedný, nedokáže se soustředit je konfliktní
VíceUČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice
UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti
VíceHodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař
Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí
VíceMateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého
Název vzdělávací oblasti: Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti: Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925 Tato oblast provází žáky po celou dobu školní docházky. Dává prostor pro uplatnění
VíceKompetentní interní trenér
Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra
VíceKOMUNIKACE A PREZENTACE
KOMUNIKACE A PREZENTACE Klára Laušová Kazelleová KOMUNIKACE A PREZENTACE Mgr. Klára Kazelleová Laušová CO VÁS DNES ČEKÁ KDO A CO VÁS DNES ČEKÁ MGR. KLÁRA LAUŠOVÁ KAZELLEOVÁ Jednatelka komunikační a PR
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň
5.1.2.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k
VíceCharakteristika předmětu ESTETICKÁ VÝCHOVA HUDEBNÍ (EVH)
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Charakteristika předmětu ESTETICKÁ VÝCHOVA HUDEBNÍ (EVH) Předmět estetická výchova hudební spadá do vzdělávací oblasti Umění a kultura, která umožňuje žákům
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální
VíceCizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)
Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceVzdělávací aktivity ve vzdělávání
Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně
VícePedagogická komunikace
Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty
VíceVymezení pojmu komunikace
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme
VíceCvičení ze společenských věd
/ Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
VíceUMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.
VíceKOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření
1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační
VíceČeský jazyk a literatura
Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské
VíceHODNOCENÍ ŽÁKŮ. Část F Hodnocení žáků 1. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. 1 HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE
Část F HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. 1 HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE Cílem hodnocení je poskytnout žákovi a jeho zákonným zástupcům zpětnou vazbu o tom, jak žák zvládá danou problematiku,
VícePříloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace
Logopedická základní škola, Měcholupy 1, příspěvková organizace Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Měcholupy 1.
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VícePředmět: Konverzace v anglickém jazyce
5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje
VíceČeský jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období
Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které
Více4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických
VíceUniverzita Karlova v Praze MFF katedra didaktiky fyziky. Seminární práce Klima školní třídy
Univerzita Karlova v Praze MFF katedra didaktiky fyziky Seminární práce Klima školní třídy Jiří Schamberger 1. roč. FMU2SZS duben 2013 Úvod: Základní vzdělávání v České republice by mělo plnit především
VíceVyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceGramatika. Přítomný čas prostý a průběhový. Minulý čas prostý pravidelných i nepravidelných sloves. Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 2 Vzdělávací obor: Cizí jazyk 3 Vzdělávací předmět Anglický jazyk 4 Ročník: 7. 5 Klíčové kompetence Průřezová témata Výstupy Učivo (Dílčí kompetence)
Více4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie
4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu
VíceŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie
ŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie Informatika 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Informatika je zařazena jako samostatný předmět v
VíceŠKOLA PRO KAŽDÉHO ( ETICKÁ VÝCHOVA )
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ( zpracovaný podle RVP ZV) ŠKOLA PRO KAŽDÉHO Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Člověk a kultura, Člověk a práce ( ETICKÁ
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceZáklady pedagogiky a didaktiky
Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají
Více6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Umění a kultura Výtvarná výchova 6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova umožňuje žákům jiné
VíceKlíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu
Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR Design vzdělávacího procesu 29. 3. 2016 Klíčové kompetence pro 21. století Původ Funkce Přehled Analýza a interpretace Provazba s cíli vzdělávání Klíčové
VíceVY_32_INOVACE_D 12 11
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceVýtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009
Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.
VíceI. Sekaniny1804 Volitelné předměty
Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,
VíceKomunikace v organizaci
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA V PRAZE PROVOZNĚ EKNOMICKÁ FAKULTA Komunikace v organizaci Teze diplomové práce Autor: Bc.Lenka Kaválková Vedoucí práce: Doc.Ing.Marie Horalíková 2003 Praha Úvod a literární
VíceKonverzace v anglickém jazyce
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v anglickém jazyce Konverzace v anglickém jazyce je volitelný vyučovací
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň
5.1.3.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Vzdělávací obsah předmětu přispívá k chápání a objevování skutečností,poskytuje jazykový základ pro komunikaci ů v rámci Evropy a světa,snižuje
VícePříloha 1 - Přepis rozhovorů s třídními učitelkami tříd s vzdělávacím programem Základní škola
Příloha 1 - Přepis rozhovorů s třídními učitelkami tříd s vzdělávacím programem Základní škola Rozhovor č. 1: ZŠ Rajhrad Základní škola. Máme dyslektický kroužek. Ne. Nijak, budu stále pracovat na rozvoji
Více1 Mezilidská komunikace a její typy
1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady
VíceCHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová
Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v
VíceRVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov
Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje
VíceSPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Program reedukačních skupin pro děti se specifickými poruchami učení se zaměřuje na rozvoj
VíceVýtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití
Vícečeský jazyk a literatura
1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům
VíceDALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK
DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Další cizí jazyk si povinně vyberou žáci od 7. ročníku. Výuka je zaměřena na rozvíjení komunikativní kompetence žáků,
VíceNávrhy možných témat závěrečných prací
Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít
VíceVZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI
PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.
VícePREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ
MATEŘSKÁ ŠKOLA RADVANICE, okres KUTNÁ HORA Radvanice 49, 285 06 Sázava, tel: 327 321 303, e-mail: Materska_skola_Radvanice@seznam.cz PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ Zpracovala: Mgr. Helena Soustružníková,
Více