MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií. Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky: analýza videozáznamu tělesné výchovy na 2.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií. Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky: analýza videozáznamu tělesné výchovy na 2."

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra pedagogiky sportu Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky: analýza videozáznamu tělesné výchovy na 2. stupni ZŠ Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Marcela Janíková, Ph.D. Vypracovala: Bc. Kristýna Kubicová 2. roč., UTV(SE) Brno, 2009

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě pramenů a literatury uvedených v Seznamu použité literatury. Souhlasím, aby tato práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně, v knihovně Fakulty sportovních studií a byla zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne.. Kristýna Kubicová

3 Poděkování: Chtěla bych poděkovat PhDr. Marcele Janíkové, Ph.D. za cenné rady, velmi užitečnou a metodickou pomoc, spolupráci, odborné vedení a konzultaci při této diplomové práci.

4 OBSAH Úvod... 5 I. Komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce Sociální komunikace Verbální komunikace ve výuce Nonverbální komunikace ve výuce Sdělování pohledy Mimika řeč obličeje Kinezika řeč pohybů Gestika řeč gest Posturologie sdělování fyzickými postoji Haptika sdělování dotekem Proxemika sdělování přiblížením a oddálením Paralingvistika sdělování tónem řeči Sdělování úpravou zevnějšku Komunikování činem Pedagogická komunikace a komunikace ve výuce Pravidla komunikace učitel žáci Souvislost výukové komunikace s výukovými metodami II. Komunikační klima třídy Faktory ovlivňující komunikační klima ve výuce Sociální klima školy Osobnost učitele Osobnost žáků III. Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce Učitel a jeho vnímání problémového žáka Videotrénink interakcí Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky IV. Metodologický postup výzkumné sondy Hlavní cíl a výzkumné otázky výzkumné sondy Charakteristika výzkumného souboru a sběr dat Analýza, vyhodnocení a interpretace dat Závěr Resumé Literatura... 73

5 Úvod V předkládané práci se zabýváme prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce. Komunikovat můžeme na několika úrovních, v různých situacích a na mnoha místech. Ne vždy je však pro nás komunikace přínosná nebo příjemná. Tyto obecné poznatky platí také pro komunikaci mezi učitelem a žáky. Na rozdíl od běžné sociální komunikace je však při komunikaci ve výuce potřebné, aby učitel efektivně zprostředkoval žákům učivo, podnítil jejich zájem učit se apod. Právě proto je důležité, aby se učitel naučil správně komunikovat. Proto jsem si vybrala téma, které pojednává o konkrétních prvcích komunikace, které by měly zajistit úspěšnou komunikaci mezi učitelem a žáky. Navíc, jak ukazují výzkumy komunikace, kterých je celá řada (např. Svatoš 1981; Hrdina 1992; Gavora 1994; Šeďová 2005), úspěšností komunikace mezi učitelem a žákem se téměř tyto výzkumy nezabývaly. Další motivací k psaní této diplomové práce byla má osobní snaha dozvědět se něco víc o teorii komunikace a dokázat ji aplikovat v mé praxi učitelky tělesné výchovy. Hlavním cílem této práce je analyzovat prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky. Tyto prvky ilustrovat na konkrétních ukázkách z videozáznamu tělesné výchovy na 2. stupni základní školy a porovnat je s ukázkami na videozáznamu, kde tyto prvky chybí. Tomuto cíli je podřízena i struktura práce. Obsahově se dělí práce do čtyř kapitol. V první kapitole (Komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce) pojednáváme obecně o komunikaci, která je propojena s interakcí. Vymezujeme zde pojmy, jako jsou sociální a pedagogická komunikace, a snažíme se nastínit situace z pedagogických praxí. Druhá kapitola (Komunikační klima třídy) se věnuje komunikačnímu klimatu třídy, resp. sociálnímu klimatu školy. Také zde pracujeme s pojmy, jako jsou osobnost učitele a osobnost žáka. Ve třetí kapitole (Prvky úspěšné komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce) se snažíme charakterizovat úspěšnou komunikaci mezi učitelem a žáky ve 5

6 výuce. Prezentujeme náhled učitele na problémového žáka. Charakterizujeme poměrně novou metodu videotrénink interakcí (VTI). Ve čtvrté kapitole (Metodologický postup výzkumné sondy), která je zaměřena metodologicky, stanovujeme cíl práce, výzkumné otázky, dále charakterizujeme výzkumný soubor, uvádíme postupy při sběru a analýze dat a dále se zabýváme výsledky a interpretací dat. 6

7 I. Komunikace mezi učitelem a žáky ve výuce Dříve než se začneme zabývat komunikací mezi učitelem a žáky ve výuce, vymezíme si obecně pojem komunikace. P. Gavora (2005, s. 10) definuje komunikaci jako činnost, kterou uskutečňují lidé. Původ slova můžeme nalézt v latinském communicare, což znamená informovat, oznamovat, radit se s někým. Komunikace bývá také charakterizována jako dorozumívání, sdělování nebo výměna informací mezi lidmi. Lidé komunikují v různých situacích, v nichž jsou sledovány odlišné cíle, a dospívá se k rozdílným výsledkům. Tak je tomu i v komunikaci mezi učitelem a žáky ve výuce, v níž se sledují různé výukové cíle 1, a dosahuje se různých výsledků 2. V souvislosti s komunikací se často používá také pojem interakce. Jedná se o vzájemné působení nebo ovlivňování mezi lidmi. Můžeme říci, že každý mezilidský styk je interakcí, protože každý člověk zanechává v tom druhém určitou informaci, např. o tom, jak vypadá, co dělá, jak se tváří. Interakce a komunikace jsou pojmy příbuzné, nikoliv však totožné. Komunikace je nástrojem realizace interakce (Janoušek 1984, s. 23). Komunikace je vlastně interakce pomoci symbolů (Vybíral 2000, s. 19). P. Gavora (2005) uvádí, že kdyby lidé 1 Cíl výuky podle Peadgogického slovníku (2003) J. Průcha, E. Walterová a J. Mareš je jedna z klíčových didaktických kategorií vymezující: 1. účel, záměr výuky; 2. výstup, výsledek výuky. Progresivním trendem je charakterizovat cíle v podobě dosahovaných kompetencí žáků. Cíle zahrnují: 1. hodnoty a postoje; 2. produktivní činnosti a praktické dovednosti; 3. poznatky a porozumění. Jsou formulovány ve vzdělávacích programech, předmětových kurikulech, učebních osnovách. Rozlišují se cíle vyučovacího předmětu jako celku, cíle ročníkové a cíle pro určitá témata nebo výukové situace. Typy edukačních cílů jsou: kognitivní (vzdělávací), afektivní (postojové), psychomotorické (výcvikové), sociální (komunikační). 2 Výsledky výuky jsou výsledným prvkem (výstupem) systému výuky. Tyto výsledky působí formou zpětnovazebního propojení na všechny ostatní prvky. Nejde zde už jen o zvládnutí dílčích úseků učiva, ale o objektivně se projevující nové kvality v činnosti a chování žáků. Nejčastěji se za výsledky považují osvojené vědomosti, dovednosti a návyky, mnohem méně se už uvádějí osvojené pracovní postupy a metody, případně rozvoj myšlenkových operací; zcela zřídka se hodnotí vytvořené postoje a osobnostní vlastnosti Maňák (2003). 7

8 nemohli vzájemně komunikovat, nemohli by na sebe ani efektivně působit a ovlivňovat se. Pomůckou k rozlišení interakce a komunikace může být uvědomění si, že interakce (působení, vliv) je sociálně-psychologická záležitost, zatím co komunikace je sociálně-informační, realizovaná prostřednictvím jazykových a nejazykových prostředků (viz kap a 1.1.2). Přestože jsme si vědomi toho, že komunikace se odehrává současně s interakcí, zaměříme se v předkládané diplomové práci zejména na komunikaci mezi učitelem a žáky ve výuce. 1.1 Sociální komunikace Sociální komunikace popisuje a zkoumá komunikaci mezi lidmi, tedy interpersonální komunikaci (Gavora 2005). Lidé si v průběhu společné činnosti vyměňují různé informace, do nichž řadíme např. představy, ideje, nálady, pocity, postoje apod. V sociální komunikaci nás zajímá, co a jakým způsobem si účastníci komunikace sdělují. V rámci sociální komunikace je důležité, jaký má informace vliv na člověka, na jeho dosavadní vědomosti, názory, postoje, motivy, potřeby, očekávání, konání a chování. Charakter komunikace ovlivňuje mimo jiné i to, kdo s kým komunikuje, jaké zastává postavení, společenskou roli, v jakém vztahu jsou komunikující (srov. Gavora 2005). To ovlivňuje i komunikaci mezi učitelem a žáky. Sociální komunikace se skládá ze tří složek: verbální, nonverbální komunikace a komunikace činem (Mareš, Křivohlavý 1995). Tyto složky nyní stručně charakterizujeme s ohledem na komunikaci mezi učitelem a žáky ve výuce Verbální komunikace ve výuce 8

9 Verbální komunikace probíhá pomoci přenosu slovních významů. Jsou to významy slov, kterými se jedinci dorozumívají. Verbální komunikace se tedy týká obsahu řeči (srov. Gavora 2005, s. 55). Tato komunikace zahrnuje jak zvukovou (systém fonetických znaků), tak písemnou (systém grafických znaků) formu řeči. Řeč je nejuniverzálnějším prostředkem komunikace, neboť při přenosu informací řečí se nejméně ztrácí smysl sdělení. Je však nutné, aby byla provázena vysokým stupněm porozumění dané situaci, a to všemi účastníky komunikace (Andrejevová 1984). Obsahem komunikace je informace. Obsah komunikace v pedagogickém prostředí bývá často ztotožňován s učivem. Obsahem pedagogické komunikace ovšem není jen předávání sociální zkušenosti nebo výměna učebních informací, ve kterých jde podle Vališové, Kasíkové a kol. (2007) o kvalitu a rozsah informací, ale patří sem např. organizační zajišťování průběhu společné činnosti, může zprostředkovávat mezilidské vztahy, postoje, emocionální stavy atd. (Mareš, Křivohlavý 1995). Formou komunikace rozumíme to, jakým způsobem je obsah sdělován. Formy komunikace jsou systémy znaků např. řeč, gesta, signály, případně také symboly a obrazy, v nichž je obsah sdělován a do kterých je jeho význam tzv. zakódován. Porozumět smyslu sdělení je možné jen na základě znalosti správného klíče schopného sdělení zase dekódovat (Reichel 2002). V předkládané práci se zabýváme komunikací mezi učitelem a žáky ve výuce, proto se v této části zaměříme právě na verbální komunikaci ve výuce. Výuka se odehrává formou komunikace mezi učitelem a žáky. Učitel pomocí slov např. stanovuje cíl výuky, klade žákům různé otázky, vysvětluje jim učivo apod. Lze říci, že verbální komunikace má v pedagogickém procesu určité fáze. Jak uvádí A. Nelešovská (2005, s. 42), nejdříve musí existovat záměr učitele něco žákovi sdělit. Ten předchází slovní formulaci a dává jí smysl. Následuje vlastní sdělení, které je adresováno určitému příjemci, v našem případě žákovi nebo skupině žáků nebo celé třídě. Příjemce se snaží o dekódování sdělení a snaží se odhalit jeho smysl. 9

10 Aby byla verbální komunikace ve škole funkční a aby splňovala určité požadavky, musí učitel, ale i žáci ovládat určité verbální komunikativní dovednosti. Patří sem mimo jiné akustické vlastnosti hlasu a jejich ovládání, práce s dechem při mluvení, přízvuk, rytmus, dynamika, intonace, tempo, pauza a v neposlední řadě také spisovná výslovnost (Nelešovská 2005). Při komunikaci mezi učitelem a žáky je důležitý jak obsah, tak i forma. To znamená, že učitel by měl jako první předpoklad úspěšné komunikace mít určitý komunikační záměr. Dalšími podmínkami úspěšné komunikace je srozumitelně prezentovaný obsah výkladu a přijatelná forma sdělení informací. P. Gavora (2005) uvádí, že pro to, aby bylo učivo efektivně vysvětleno, je nutné dodržet několik zásad správného výkladu. Slovo vysvětlování znamená objasnění. Je to metoda, kterou učitel vede žáka k pochopení učiva. Vysvětlování učitele má osvětlovat učivo, nemá to být pouze transmise poznatků žákům. Minimálním předpokladem dobrého vysvětlování je suverénní znalost učiva Nonverbální komunikace ve výuce Nonverbální komunikace je komunikace, která nepoužívá slova. Pomocí této komunikace můžeme sdělovat např. emoce, záměry lidí sblížit se nebo naopak se sociálně distancovat. Mimoslovními způsoby se nedá sdělit např. dilema, nutnost volby mezi dvěma možnostmi. Nedá se také sdělit nic - např. nic nevidím, nic necítím - protože není možné se nijak nechovat (Mareš, Křivohlavý 1995). Do nonverbální komunikace patří hlasové prostředky, kterými realizujeme slova. Jsou to např. hlasitost řeči, rychlost řeči, pauzy v řeči, zabarvení hlasu atp. Tyto nonverbální prostředky nazýváme paralingvistické. Dále existují tzv. extralingvistické prostředky (Gavora 2005, s. 55), do nichž řadíme pohledy (řeč očí), výrazy obličeje (mimika), pohyby (kinezika), fyzické postoje (konfigurací všech částí těla), gesty (gestika), dotekem (haptika), přiblížením či oddálením 10

11 (proxemika), úpravou zevnějšku a životního prostředí (Mareš, Křivohlavý 1995, s. 106). Nyní budeme stručně definovat extralingvistické prostředky s přihlédnutím ke komunikaci mezi učitelem a žáky ve výuce Sdělování pohledy Sdělování pohledy se také nazývá řeč očí. Patří k nejdůležitějším způsobům sdělování. My se zaměříme na úlohu očí při styku učitele s žáky. Abychom této řeči porozuměli, je důležité vědět, jaké prvky obsahuje: Zaměření pohledu pro naše účely je důležité pozorovat, na koho se dívá učitel, jestli se žák dívá na učitele nebo někam jinam, na koho ze spolužáků se žák dívá. Nejcitlivější je okamžik setkání pohledů z očí do očí. Doba trvání bodového zaměření pohledu jak dlouho trvá pohled člověka na určitý cíl. Velmi citlivě vnímáme délku pohledu z očí do očí. Příliš dlouhý pohled bývá hodnocen negativně jako civění. Četnost pohledů učitel se dívá na celou třídu a jeho oči se zastavují u jednotlivých žáků. Žáci potom velmi citlivě zaznamenávají, jak často se na ně učitel dívá v porovnání s ostatními spolužáky. Sled pohledů - sekvence - můžeme sledovat, na koho se učitel dívá dříve, než se podíval na daného žáka, na koho se podíval potom apod. Obdobně to platí i pro žáka. Celkový objem pohledů vezmeme-li v úvahu, kolikrát se učitel na žáka podíval a současně i jak dlouho se na něj díval, pak sečtením všech časů pohledů věnovaných určitému žákovi dává údaj o celkovém objemu pohledů. Je to ukazatel sociálního zájmu. Musíme počítat s tím, že žáci jsou na objem učitelových pohledů nesmírně citliví. 11

12 Úhel pootevření očních víček díváme-li se na určitou osobu, pak se můžeme dívat s očima dokořán otevřenýma nebo naopak přivřenýma. Lidé jsou schopni odlišit od sebe s 95% jistotou celkem 35 různých úhlů pootevření víček. Schopnost vědomě řídit pootevření víček je však menší. Průměr zornice velikost pupily je přímo úměrný intenzitě emocionálního stavu člověka. Odklon směru pohledu díváme-li se na určitou osobu, můžeme natočit obličej přímo tam, kam se díváme. Je však také možno dívat se jen po očku nebo z pod řas při skloněné hlavě apod. Tvary a pohyby obočí při pohybu obočí dochází k deformaci kůže, ta dává obočí různý tvar. Existují typologie tvarů obočí, které uvádějí více než 40 druhů deformace obočí. Tvary vrásek kolem očí při upření pohledu dochází často k deformaci kůže v okolí očí na čele, nad očima, po stranách očí, uprostřed mezi očima i u kořene nosu. I ty mají svůj komunikační význam Mimika řeč obličeje Lidská tvář má velice bohatý komunikační potenciál. Je v prvé řadě důležitým scelovačem emocionálních stavů. Odráží vzájemné postoje lidí, kteří spolu jednají, poskytuje zpětnou vazbu v rozhovoru, tj. odpověď na to, co jsme druhému člověku řekli. Někteří badatelé se dokonce domnívají, že z hlediska komunikace je tvář vedle slova druhým nejdůležitějším sdělovacím prostředkem v mezilidských vztazích (Knapp 1978 in Nelešovská 1995, s. 47) Stejná autorka uvádí, že schopnost lidí správně odečítat emoce je vyšší u introvertů než extrovertů a u žen lepší než u mužů. Pro správné porozumění vztahu mezi výrazem obličeje a emocionálním stavem člověka, musíme vědět, kolik druhů emocí a mimických výrazů je možno od sebe odlišit. Člověk dokáže 12

13 s velkou přesností odlišit sedm primárních emocí ve výrazech obličeje (štěstí neštěstí, neočekávané překvapení splněné očekávání, strach a bázeň pocit jistoty, radost smutek, klid rozčílení, spokojenost nespokojenost až znechucení, zájem nezájem). V této práci využijeme také charakteristiku struktury tváře při mimických projevech a význam různých zón v obličeji. Žáci totiž při vyučování vysílají celou řadu zpráv svými mimickými projevy. Učitel, který je schopen tuto zprávu přijmout a dešifrovat, daleko lépe porozumí svým žákům. Lidská tvář je složena z různých částí, a tudíž se určitá emoce odráží více v určité oblasti. Podle P. Ekmana (Nelešovská 1995) můžeme rozlišovat tyto složky: oblast čela a obočí, očí a víček, oblast dolní části obličeje, zahrnující tváře, nos a ústa. Bolest je vepsána hlavně do horní části obličeje víčka, obočí a čelo. Další emocí je štěstí, které se dá nejlépe přečíst z oblasti dolní části obličeje. Jednou z dalších je překvapení, které je možné správně určit v každé zóně obličeje nejpřesněji však v oblasti čela a obočí. Dále uvádíme smutek a strach, ty se s největší přesností dají určit v oblasti očí a víček. Poslední z emocí je rozčílení, to je rozloženo po celé ploše obličeje není lokalizováno v žádné zóně Kinezika řeč pohybů Slovo kinezika vzniklo z řeckého slova kinema pohyb. Kinezika zahrnuje všechny druhy pohybů. Jde-li ale o pohyby určitých částí těla, setkáváme se s označením speciálním. Např. chironomie pohyby rukou. Gestika se pak zabývá pohyby rukou, které doprovázejí nebo nahrazují slovní projev. M. Rei (in Nelešovská 2005, s. 52) vyjádřil domněnku, že gesty je možno vyjádřit na kvalitativně rozličných sdělení. Podle stejné autorky je sdělování řeči pohybů velmi náročné a ve školním vyučování ho příliš mnoho využívat nelze. Učitel by musel mít velmi dobrou 13

14 pozorovací schopnost. Existuje však jedna část kineziky, kterou lze ve škole dobře uplatnit, a tou je gestika Gestika řeč gest Nelešovská (2005) uvádí, že gesta jsou pohyby, které mají výrazný sdělovací účel, doprovázejí slovní projevy nebo je zastupují. Jde o pohyby kterékoli části těla nejen rukou, i když většina gest je záležitostí právě rukou. Pomoci gest lze obrazně naznačit to, co by bylo možno říci slovem, ale co je přece jen srozumitelnější, když se to ukáže. Gesta naznačují určitou ideu, zvyšují názornost řečeného a za určitých okolností mohou vyjadřovat pravý opak toho, co je slovy sdělováno. Řadu gest používáme záměrně. Častokrát se však stává, že uděláme určité gesto, aniž bychom si toho byli vědomi. Z kulturního hlediska je tento vliv např. v pravidlech pohybové etikety. Také během výuky je správné používání gest velmi důležité. Učitel stojící před třídou prkenně nezaujme žáky ani sebelepším tématem. Stejný efekt má i nadměrné používání gest Posturologie sdělování fyzickými postoji Předmětem zkoumání posturologie je studium poloh těla. Už jen tím, že člověk zaujme určitou polohu těla, rukou, nohou, hlavy, může jiným lidem sdělit, zda je jeho psychický postoj přátelský, či nepřátelský, zda s nimi chce dále jednat nebo jednání ukončuje. Poloha, kterou člověk zaujímá, když je sám, je obvykle poněkud odlišena od polohy, kterou zaujímá, pokud se domnívá, že by mohl být někým viděn, případně jakmile je ve společnosti druhého člověka nebo více lidí. Vzájemná poloha dvou lidí v interakci tudíž i v rozhovoru naznačuje, zda a jak moc jde 14

15 hovořícímu o to, o čem se hovoří, a na kolik je pro něj důležité naslouchajícího přesvědčit. Toto je velmi důležité pro učitele a všechny pedagogické pracovníky. Z jejich postoje musí být vždy znatelné zaujetí pro dané téma, o kterém se svými žáky hovoří. Také polohy naslouchajícího žáka naznačují, do jaké míry ho zajímá, co mu říkáme Haptika sdělování dotekem Haptika vyjadřuje taktilní kontakt (dotek). Tento taktilní kontakt zahrnuje: příjem zpráv o působení tlaku, tepla, chladu, o vlivu podnětů, které působí bolest a někdy bývá zařazován i smysl pro vibraci, který registruje chvění. Dojde-li k doteku mezi dvěma lidmi, pak je možno hovořit nejen o tom, kterou částí těla se dotkli, ale charakterizovat i druh doteku. Může jít o podání ruky, stisk, objetí, pohlazení, políbení, štípnutí, píchnutí apod. Dotek může být interpretován jako projev přátelství či nepřátelství. Význam sdělování dotykem spočívá v mimořádné citlivosti kožního smyslu. Podáním ruky se dá druhému člověku sdělit, zda je vítán či zda přišel nevhod. Dotykem ruky lze žáka povzbudit i ukáznit, a přitom může jít o velmi jemný pohyb (Nelešovská 2005) Proxemika sdělování přiblížením a oddálením A. Nelešovská (2005) uvádí, že i tak nevinným způsobem, jako je přiblížení se k druhé osobě nebo naopak odstoupení, a tím i oddálení se od ní, jí něco sdělujeme. Každý člověk má svou určitou osobní zónu, která jej jako bublina obklopuje. Obecně lze rozlišit čtyři zóny. První z nich je intimní sféra, jejíž dolní hranice splývá s těsným hmatovým dotekem partnerů. Tento styk můžeme vidět například u matky a jejího dítěte, ale ve škole se s ním nesetkáme. Dalším stupněm je osobní sféra, ta vzniká při oddálení těl dvou partnerů o cm. 15

16 Horní hranice je oddálení až o 120 cm. Tu dodržujeme při setkání s neznámým člověkem. A ve škole ji můžeme použít např. při rozhovoru s jednotlivými žáky. Následuje sociální sféra. Její dolní hranice je cm, horní pak cm. Tuto vzdálenost dodržujeme např. při diskusi ve skupině, zkoušení žáka učitelem apod. Poslední sférou je veřejná sféra, jejíž užití nastává v situaci, kdy někdo vystupuje veřejně. Bývá to např. učitel ve třídě nebo profesor v posluchárně. Při této komunikaci je nutné zaujmout takovou vzdálenost, aby byla zřetelně vidět nejen celá postava a pohyb, ale i pohyb v prostoru. Je to vzdálenost cm Paralingvistika sdělování tónem řeči Vztahuje se k naší řeči, ale nedá se zachytit klasickými metodami jazykovědy (např. zapsat). Proto ji řadíme do základního souboru nonverbálních projevů. Tvoří však určitý přechod od mimoslovních k slovním způsobům chování. Paralingvistické charakteristiky jsou: hlasitost řeči, výška tónu řeči, rychlost řeči, objem řeči, plynulost řeči, intonace melodie řeči, pohyby v řeči, správná výslovnost, kvalita řeči věcnost hovoru, členění řeči frázování. Jedním z aspektů, které pomáhají dobrému a srozumitelnému výkladu je přízvuk, kdy správně používaný přízvuk v řeči učitele člení jeho řeč do logických celků, zdůrazňuje podstatné, přispívá ke srozumitelnosti a také zvyšuje emocionální účinek. Rytmus je také důležitou částí projevu. Je založen na střídání přízvučných a nepřízvučných slabik. Pravidelný rytmus uklidňuje, nepravidelný znamená naopak změnu, vyrušení. Dynamika řeči představuje zesílení, zvýraznění slova, hlasitost řeči a její změny, silovou intenzitu. Vychází z vnitřního zaujetí pro obsah, který sdělujeme. Přispívá ke zvýraznění projevu, upoutání pozornosti, srozumitelnosti. Dalším zvukovým prostředkem řeči je intonace, jejíž vhodné využití je velmi důležité. Učitelé by se měli vyvarovat monotónního hlasu a také hlasu, který je příliš vysoký nebo hluboký. Intonace přispívá k udržení pozornosti a srozumitelnosti. Do paralingvistických prostředků řadíme také tempo neboli 16

17 rychlost, jakou je sdělován obsah projevu. Bývá ovlivněn temperamentem mluvčího, obsahem sdělení, momentální situací, prostředím, cílem projevu apod. také pauzy v projevu jsou důležité. Slouží mimo jiné pro jasné vyjádření myšlenek nebo mohou tlumočit určitý podtext a učitel je využívá zcela záměrně (Nelešovská 2005) Sdělování úpravou zevnějšku Sdělováním úpravou zevnějšku se rozumí to, co je možno vyčíst ze způsobu oblečení, účesu, líčení atp. S tímto způsobem sdělování se setkávají zejména učitelé dospívající mládeže. D. Bittnerová upozorňuje, že tyto prvky jsou projevem svébytné společenské kultury a vše to představuje jednu z cest hledání dospělosti, svéprávnosti, autonomie (Nelešovská 2005, s. 57). Bez nonverbálního sdělování by byla naše komunikace fádní a nudná. Pro naši komunikaci je tedy důležité se naučit nejen ovládat všechny prostředky nonverbální komunikace, ale měli bychom být také vnímavější a citlivější k signálům k nám vysílaným (Nelešovská 2005). Závěrem můžeme konstatovat, že nonverbální sdělování je významnou neoddělitelnou součástí sociálního styku lidí. Nonverbální projevy umožňují zkušenému učiteli hlouběji proniknout do emocionální sféry žáků a poznat jejich psychické postoje. Umožňují mu proniknout do sfér, kam často jiné cesty nevedou a kam se učitel potřebuje dostat, má-li být pedagogická komunikace skutečně účinná (Mareš, Křivohlavý 1995) Komunikování činem 17

18 V předkládané práci se zabýváme také komunikací činem. Přes to, že pokud hovoříme o komunikaci, máme obvykle na mysli komunikování slovy, komunikace a interakce bývá uskutečňována také konáním, činy, předměty apod. Komunikovat můžeme i zprostředkovaně prostřednictvím média (Gavora 2005, s. 9). V běžném životě komunikujeme činem dost často: člověk něco dělá, ač by to dělat neměl, nebo nedělá, ač by to dělat měl, nějak se chová v určité situaci atd. Komunikační hodnotu mají i některé činy žáků a učitelů (Mareš, Křivohlavý 1995, s. 18) Jak uvádí J. Křivohlavý (1987, s. 45) komunikace činem zahrnuje to, co se dělá a jak se to dělá. V pedagogickém prostředí se může jednat o postoje k nepřipravenému žákovi, který např. nosí nebo nenosí domácí úkoly; ve škole provádí požadované činnosti pečlivě, nebo je odbývá, dále k výchovným situacím, k individualitě žáka a k jeho specifickým zvláštnostem apod. Čin jako nositel komunikačního sdělení se projevuje dle J. Mareše a J. Křivohlavého (1995, s. 18) informací o aktuálním vztahu žáka ke škole k vyučovacímu předmětu, k učiteli, k učení i ke spolužákům. Rovněž celá třída může komunikovat svými činy. Při příchodu učitele se žáci uklidní a vstanou, nebo na příchod učitele téměř nereagují. Žáci si učebnu udržují v čistotě, nebo je učebna neupravená, po skončení výuky po nich zůstává nepořádek. Třída je při mimoškolních akcích vcelku ukázněná nebo naopak u žáků převládá trvalá nekázeň a přestupky. Svými činy komunikuje také učitel. Např. zadá žákům souhrnné opakování a upozorní je, že bude ve středu zkoušet. Většina žáků se připravuje. Ale učitel nakonec vůbec nezkouší a vzniklou situaci nevysvětlí. Jiný učitel zase začne zkoušet dříve, než slíbil. Při písemném zkoušení může učitel procházet třídou a dávat tak najevo, že má zájem, aby nikdo neopisoval. Může však také sedět za katedrou a zabývat se prací, která s průběhem písemné zkoušky nijak nesouvisí. Při projevech nekázně ve třídě reagují někteří učitelé na obdobné chování dvou žáků rozdílně: to, co u jednoho přecházejí mlčením, u druhého vzápětí tvrdě trestají. Dávají tím mj. najevo rozdílné postoje k uvedeným žákům. Musíme však upozornit, že komunikaci činem je třeba interpretovat velmi opatrně. Záleží na kontextu, v němž se čin odehrál, na situacích, které mu 18

19 předcházely, na vzájemných vztazích jednajících osob. Z jednoho případu nelze unáhleně vyvozovat dalekosáhlé závěry (Mareš, Křivohlavý 1995, s. 19). 1.2 Pedagogická komunikace a komunikace ve výuce J. Mareš, J. Křivohlavý (1995) a V. Jůva (2001) uvádí, že zvláštním případem sociální komunikace je komunikace, která sleduje pedagogické cíle, má zpravidla vymezený obsah, probíhá s ohledem na sociální role účastníků a pomáhá vychovávat a vzdělávat. Je to pedagogická komunikace. Přívlastek pedagogická by mohl svádět ke zjednodušujícímu závěru, že jde pouze o komunikaci mezi pedagogy a žáky, tedy komunikaci ve škole. Širší koncepce pedagogické komunikace připomínají, že výchovně vzdělávací působení se odehrává také v rodině, předškolních i mimoškolních zařízení. Pedagogickou komunikaci můžeme tedy pozorovat mezi pedagogem, ve smyslu učitel, mistr, rodič, trenér, asistent nebo vychovatel a vychovávaným, tudíž žákem, dítětem, svěřencem, sportovcem, posluchačem aj. Pedagogická komunikace není jen výměnou informací mezi účastníky výchovně vzdělávacího procesu, předáváním sociální zkušenosti či organizačních pokynů, ale zprostředkovává také emocionální stavy, mezilidské vztahy a postoje. V. Jůva (2001) uvádí, že řada provedených výzkumů dokazuje, že úroveň pedagogické komunikace výrazně ovlivňuje efektivitu veškeré pedagogické práce. Způsob, jakým pedagogičtí pracovníci komunikují a jednají s žáky, se výrazně podílí nejen na atmosféře výuky, odborného výcviku, zájmové či jiné pedagogické činnosti, ale i na celkovém pedagogickém klimatu školy, učiliště či výchovného zařízení. Kultivované vyjadřování a především citlivé a taktní jednání a vystupování pedagogických pracovníků pozitivně ovlivňuje následnou reakci a činnost žáků. 19

20 Pedagogická komunikace je tedy širší pojem než výuková komunikace. Výukovou komunikaci nebo také komunikaci ve výuce můžeme chápat jako děj (proces), kdy se interakce a komunikace mezi učitelem a žákem odehrává přímo ve výuce (Mareš, Gavora 2004 in Janíková, Vlčková 2009). Tato komunikace se uskutečňuje jako sled komunikačních činností, situací a aktů mezi učitelem a žáky a žáky navzájem. Podle P. Gavory (2005) jsou jedním z aspektů výukové komunikace vztahy mezi komunikujícími. Komunikace je v tomto případě prostředek k realizaci, otevření nebo rozvíjení mezilidských vztahů ve třídě. Tyto vztahy ve vyučování pak můžeme dělit na symetrické a asymetrické a preferenční vztahy. Asymetrické vztahy jsou dány tím, že učitel má ve třídě při komunikaci nadřazené postavení. Vztahy mezi rovnocennými partnery jsou symetrické. Preferenční vztahy znamenají upřednostňování určité osoby a ignorování druhých. Dalším z aspektů výukové komunikace bývá tzv. skryté kurikulum. Toto skryté kurikulum je nepsané a často ani neuvědomované, ale o to silněji působí. Obsahem tohoto kurikula jsou prvky sociálního chování, pravidla o rozdělení moci mezi učitelem a žáky a způsob, jak se žáci ve škole a vyučování cítí. Skryté kurikulum se realizuje výlučně prostředky komunikace mezi učitelem a žáky a žáky navzájem, a to verbálně i nonverbálně, často náznakově, implicitně. Posledním prvkem komunikace a interakce ve třídě je sociální konstrukce života ve třídě. Učitel a žáci společně vytvářejí, konstruují vzájemné porozumění, které je potřebné pro společný život. Děje se tak od prvního setkání a pokračuje celý školní rok. Proto říkáme, že život ve třídě se sociálně konstruuje. Za takový sociální konstrukt můžeme považovat např. sklopení zraku žáka, když neví nebo se stydí Pravidla komunikace učitel žáci 20

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace I Střední průmyslová škola Ostrov NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti

4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Obsahem vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti je naplňování očekávaných výstupů vzdělávací

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Pedagogická komunikace je specifickou formou komunikace sociální. Jde při ní o dorozumívání, sdělování určitých významů v sociálním chování v rámci mezilidských vztahů. Sociální

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd / Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Logopedická základní škola, Měcholupy 1, příspěvková organizace Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Měcholupy 1.

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce 5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Další cizí jazyk si povinně vyberou žáci od 7. ročníku. Výuka je zaměřena na rozvíjení komunikativní kompetence žáků,

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Základní škola a Mateřská škola Neplachovice, okres Opava, příspěvková organizace Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Projednán na pedagogické radě

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Kurz Psychologie a sociologie na FSV

Kurz Psychologie a sociologie na FSV Kurz Psychologie a sociologie na FSV Komunikace (verbální a neverbální) v organizaci Asertivita Vyjednávání Mgr. Petra Halířová Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE KOMUNIKACE V nejširším slova smyslu můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Je to proces, při němž dochází k vyměňování významů mezi lidmi. Během komunikace si předáváme informace.

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY 8. 3 Sportovní hry Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají v rámci nabídky volitelných předmětů

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Konverzace v anglickém jazyce

Konverzace v anglickém jazyce VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v anglickém jazyce Konverzace v anglickém jazyce je volitelný vyučovací

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Umění a kultura Výtvarná výchova Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Vedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.

Vedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací obor : Člověk a svět práce Vedení domácnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací oblast zahrnuje

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více