Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.12 Lesnický inventarizační průzkum PR Les Na Rozdílné Zpracovatel: Ing. Jiří Stanovský Ph.D. Termín: Leden 2011 Závěrečná zpráva

2 Obsah 1 CÍLE PRŮZKUMU ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ A SPECIFIKACE LOKALITY HISTORIE LESNICKÉHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ DRUHY DŘEVIN ZJIŠTĚNÉ PŘI LESNICKÉM PRŮZKUMU DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ NA LOKALITĚ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ SEZNAM PŘÍLOH BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ PŘÍLOHY...7 2

3 1 CÍLE PRŮZKUMU Zpracování lesnického průzkumu a inventarizace dřevin v přírodní rezervaci Les Na Rozdílné, zhodnocení současného stavu území z hlediska lesnického a návrh vhodného managementu přírodní rezervace. V rámci těchto cílů byla uskutečněna inventarizace dřevin a zhodnocení dosavadního stavu a výhledu využití území z hlediska lesnického a doporučení vhodných opatření při údržbě přírodní rezervace. 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ A SPECIFIKACE LOKALITY Přírodní rezervace Les Na Rozdílné s výměrou 5,55 hektarů se nachází v katastrálním území Kunčice pod Ondřejníkem, v okrese Frýdek - Místek. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce Nadmořská výška území se pohybuje od 462 do 488 m. n m. V čl.1, bod 2. je uvedeno: Předmětem ochrany je v regionálním měřítku významný ekosystém přírodě blízkých smíšených lesních porostů s genofondem autochtonních dřevin a biotopem ohrožených druhů živočichů. Weismannová et al.(2004) uvádí, že se jedná o jednotlivě i skupinovitě smíšenou kmenovinu ve stáří více než 100 let. Z dřevin je udán výskyt Abies alba, Fagus sylvatica, Quercus robur a Tilia cordata. Tabulka č. 1: Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 39-Pobeskydská pahorkatina Lesní hospodářský celek Kabrda Výměra ZCHÚ 5,55 ha Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Kabrda Nižší organizační jednotka -- Dle lesního hospodářského plánu zpracovaného pro soukromý LHC Kabrda se nachází přírodní rezervace Les Na Rozdílné v oddělení 1, v dílci 1C (Viz mapová příloha - porostní mapa obrysová - 1:5000). 3 HISTORIE LESNICKÉHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ Podrobný historický průzkumu lesů na bývalém lesním závodě Frenštát pod Radhoštěm, pro potřebu obnovy lesních hospodářských plánů dlouhodobě zpracovával Ing. Žaloudík (Lesprojekt 1965, 1975, 1984) je deponován na pobočce ÚHUL Brandýs nad Labem ve Frýdku-Místku. O území PR Les Na Rozdílné nebyly zjištěny žádné konkrétní historické skutečnosti. 4 POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ Zpracování inventarizačního lesnického průzkumu vychází rámcově z Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005), mapové a tabulkové výstupy průzkumu budou vyhotoveny v souladu s Osnovou plánu péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma (MŽP 2009). Hodnocení lesních porostů bylo provedeno dle metodiky Vrška, Hort (2003) s použitím vyhl. 60/2008. V rámci přípravných prací byly shromážděny a prostudovány všechny dostupné podklady, zvláště: Plán péče pro PR Les Na Rozdílné pro období oblastní plán rozvoje lesů - LO 39 Pobeskydská pahorkatina výpis z Lesního hospodářského plánu pro soukromý LHC Kabrda na léta , 3

4 Terénní průzkum byl prováděn v dubnu až září Během venkovních pochůzek byl sledován výskyt a rozmístění jednotlivých dřevin v terénu, jejich dimenze, vitalita, zdravotní stav, výskyt přirozeného zmlazení a výskyt škodlivých činitelů. Byla pořízena fotodokumentace všech porostních typů vyskytujících se na území PR, která bude přiložena k závěrečné zprávě. Na základě venkovního šetření byly lesní porosty na území PR posouzeny z hlediska jeho ovlivnění lidskou činností (mapová příloha - Stupně přirozenosti lesních porostů) a rozmístění hlavních dřevin bylo zakresleno do lesnické obrysové mapy 1:5000 Současný stav a perspektiva PR bude konfrontována s navrhovanými i realizovanými opatřeními dle platného plánu péče a lesního hospodářského plánu. Navrženy byly managementové opatření sledující uchování současných kvalit území. Zpracování inventarizačního lesnického průzkumu vychází rámcově z Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005), mapové a tabulkové výstupy průzkumu budou vyhotoveny v souladu s Osnovou plánu péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma (MŽP 2009). Hodnocení lesních porostů bude provedeno dle metodiky Vrška, Hort (2003) s použitím vyhl. 60/ DRUHY DŘEVIN ZJIŠTĚNÉ PŘI LESNICKÉM PRŮZKUMU dřevin Průzkumem přírodní rezervace Les Na Rozdílné byly v roce 2010 zjištěny následující druhy Abies alba Acer pseudoplatanus Betula verrucosa Carpinus betulas Cerassus avium Corylus avellana Fagus sylvatica Frangula alnus Fraxinus excelsior Larix decidua Pinus sylvestris Populus tremula Quercus petraea Rosa canina Rubus cf.hirtus Rubus idaeus Salix caprea Sorbus aucuparia Tilia cordata Vaccinium myrtillus Porost na území PR je tvořen etážovou, nerovnoměrně zapojenou, převážně skupinovitě smíšenou kmenovinou. Prakticky stejnověká horní etáž dominuje a je téměř plně zapojena v západní a severní části území. Ve východní části je horní etáž značně rozvolněná, dolní, respektive střední etáž ve věku okolo 30 let je tvořena náletem zvláště jeřábu a břízy. Z hlediska rozmístění dřevin po ploše, v západní a severní části území jsou zastoupeny větší skupiny smrku a modřínu s jednotlivě až skupinkovitě vtroušenou jedlí a jednotlivě vtroušenou borovicí. Pro existenci jedle na území PR je velmi cenná věková struktura s výskytem od přirozeného zmlazení přes několik jedinců mladší, respektive střední generace až po jednotlivé vzrostlé, vitální jedince horní etáže. 4

5 Starší duby horní etáže jsou soustředěny v aleji podél komunikace při jižním okraji PR, která vznikla s nejvyšší pravděpodobností umělou výsadbou. K podpoře přirozeného zmlazení byly v západní části PR vybudovány 2 oplocenky, v nichž byla procloněna horní etáž, zde tvořená především modřínem a smrkem. Současná dřevinná skladba rezervace je relativně vzdálená dřevinné skladbě odpovídající vyskytujícím se lesním typům. V západní části území se vyskytuje dle typologického mapování lesní typ 4S1-svěží bučina šťavelová, pro kterou udává Průša (2001) původní dřevinnou skladbu 80% buku a 20% jedle. Zatímco zastoupení jedle prakticky odpovídá původní skladbě a z hlediska lesnického je nejcennějším fenoménem tohoto chráněného území, buk není v této části PR téměř zastoupen a byl v souladu s hospodářskými trendy konce 19. století nahrazen stanovištně nepůvodním smrkem a modřínem. Zvlášť modřín je však na tomto stanovišti velmi vzrostný, vitální a kvalitní, téměř bez ohrožení škodlivými činiteli. Část východní je potom tvořena lesním typem 4B1- bohatá bučina mařinková, pro niž Průša (2001) udává původní skladbu buk 80, jedle 20 a vtroušené zastoupení dubu a lípy. Tato část PR je podstatně pestřejší a rozvolněnější než část západní, velmi cenné je opět zastoupení jedle, rovněž vtroušené zastoupení dubu a lípy odpovídá, buk je opět zastoupen jen několika jedinci. Dolní etáž, která se v této části PR vyskytuje zhruba na 30 % plochy a je tvořena převážně jeřábem a břízou, je nutno považovat za přechodnou porostní fázi, čemuž odpovídá i její zdravotní stav (deformace mokrým sněhem). Z hlediska přirozenosti lesních porostů dle metodiky hodnocení přirozenosti lesních porostů dle vyhl. 60/2008 Sb. bylo celé území PR hodnoceno stupněm 4 - les kulturní (viz mapová příloha). Z hlediska dřevinné skladby území se jedná o les kulturní (stupeň 4), avšak zastoupením jedle, jakož i převládající porostní strukturou a způsoby hospodaření v minulosti, se lesní porost v PR blíží lesu přírodě blízkému. 6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ NA LOKALITĚ Z rizikových faktorů je možno vyjmenovat následující, které jsou okomentovány: Změny hospodaření hlavním motivem ochrany v PR je motiv ornitologický (ochrana hnízdiště čápa černého) a lesnický (lesní společenstva středních poloh s vysokým zastoupením jedle). Postupné odtěžování nepůvodního smrku a modřínu, převládajícího v západní části PR, včetně vzniku menších mezer a rozvolnění zápoje porostu může nastartovat procesy přirozené obnovy, ale musí být podřízeno hlavnímu motivu ochrany. Zdravotní stav jedle zdravotní stav jedle v PR lze v současnosti hodnotit jako dobrý až uspokojivý. Vzhledem k tomu, že v relativně nedávné minulosti se u jedle v celé střední Evropě projevovalo zhoršování zdravotního stavu a odumírání, jehož přesné příčiny nebyly komplexně objasněny (souhrn klimatických, antropogenních a fytopatologických činitelů), nelze do budoucna vyloučit opětovné výkyvy v jejím zdravotním stavu. Expanze nepůvodních druhů expanze neofytů nepředstavuje pro PR vážnější riziko.. Eroze vzhledem k morfologii terénu nízké riziko, poněkud větší v okolí zahloubeného potoka při východní hranici území. 5

6 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Z hlediska lesnického je pro další vývoj území žádoucí vycházet obecně z principu bezzásahovosti. Není námitek vůči jednotlivému výběru v horní etáži zaměřenému na modřín a smrk, u smrku především se sanitárními principy, těžební zásahy je nutno konzultovat s orgány ochrany přírody, aby nedošlo k narušení okolí hnízda čápa černého. Pro podporu přirozené obnovy byly v západní části PR vybudovány 2 oplocenky. V nich by mělo být dále sníženo zakmenění odtěžením zde přítomných modřínů se stávajícího stupně 7 až na stupeň 5-6. Výskyt zmlazení cílových dřevin v oplocenkách je dosud jen sporadický, pomístně se vyskytuje dosti intenzivní odrostlé zmlazení (výška 2-3 m) lípy a jeřábu. Žádoucí je zejména zmlazující jeřáb potlačit, tak aby nedocházelo k útlaku případného zmlazení jedle a dalších cílových dřevin. Mimo oplocenky se lokálně na menších ploškách zvláště ve střední části PR vyskytuje dosti hustý nálet jedle ve věku cca 2-3 roky, tyto plošky by bylo vhodné oplotit a zabránit tak poškozovaní náletu okusem zvěří. Případné těžební i výchovné zásahy je nutno realizovat v zimním období, tak aby nedošlo k rušení hnízdících druhů ptáků, zvláště čápa černého. Při přibližování vytěžené dřevní hmoty je žádoucí vyloučení těžké techniky, optimální je využít přibližování koňmi. Z hlediska mykologického i entomologického je vhodné ponechání případných vývratů a části vytěžené, především listnaté hmoty na místě, jako prostředí pro vývoj hmyzu a hub, ponechávat není nutno vytěžený modřín, u nějž je synusie vázaných organismů poměrně chudá. Velmi vhodné je ponechat na místě ořezané dubové větve, jak bylo realizováno již v roce 2010, aby hmyz vyskytující se v tomto prostředí mohl dokončit vývoj. 6

7 8 SEZNAM PŘÍLOH Porostní mapa obrysová 1 : Porostní mapa typologická 1 : Mapa dřevinné skladby 1: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (dle Vrška, Hort, 2003 a metodiky dle vyhl.60/2008) Charakteristiky zastoupených lesních typů dle OPRL 9 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ Bartošová, D. a kol.: Plán péče pro PR Les Na rozdílné , Deponováno - AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha. Weissmannová, H., a kol. : 2004 Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X., Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno. 10 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Míchal I., Petříček V.(1999): Péče o chráněná území, II. Lesní společenstva, AOPK Praha MŽP (2004): Osnovy plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Věstník MŽP XIV, částka 12. Plíva K., Žlábek I.(1986): Přírodní lesní oblasti ČSR, SZN Praha. Průša E. (2001): Pěstování lesů na typologických základech Vrška T., Hort L.(2003) : Základní kriteria a parametry pro hodnocení přirozenosti lesních porostů, AOPK Brno. Žaloudík V. (1965, 1975, 1984) : Elaborát historického průzkumu lesů, msc. dep. in ÚHUL Brandýs nad Labem, pob. Frýdek-Místek. Lesní hospodářský plán pro LHC Kabrda, Oblastní plán rozvoje lesů PLO 39 Podbeskydská pahorkatina, ÚHUL Brandýs nad Labem. Osnova plánu péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma (MŽP 2009). Vyhláška MŽP ČR 60/2008 o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území) 11 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Porostní mapa obrysová Příloha č. 2: Porostní mapa typologická Příloha č. 3: Mapa dřevinné skladby Příloha č. 4: Mapa přirozenosti lesních porostů Příloha č. 5: Charakteristiky zastoupených lesních typů dle OPRL Příloha č. 6: Fotodokumentace Příloha č. 7: Lokalizace fotografií 7

8

9 Příloha č. 1: Porostní mapa obrysová 9

10

11 Příloha č. 2: Porostní mapa typologická 11

12

13 Příloha č. 3: Mapa dřevinné skladby plný kolorit zastoupení dřeviny % šraf dlouhý zastoupení dřeviny 50-70% šraf krátký zastoupení dřeviny 20-30% bodově zastoupení dřeviny do 10% buk smrk modřín jedle javor klen olše lípa jasan dub borovice 13

14

15 Příloha č. 4: Mapa přirozenosti lesních porostů - les kulturní 15

16

17 Příloha č. 5: Charakteristiky zastoupených lesních typů dle OPRL plocha SLT lesních porostů 3U 857,85 (3,3%) 4S 931,19 3,6% 4B 4920,24 19,0% lesní typ 3U1 4S1 4B1 název lesního typu (souboru lesních typů) Javorová jasenina bršlicová Svěží bučina šťavelová Bohatá bučina mařinková AVB /BONITA/ SM DB SM BK SM BK přirozená druhová skladba JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 LP DB cílový hospodářský soubor 19 - Lužní stanoviště BK8 JD Živná stanoviště středních poloh BK8 JD2 DB LP 45 - Živná stanoviště středních poloh 17

18 Příloha č. 6: Fotodokumentace Foto č. 1: J okraj PR s kvalitním porostním pláštěm, dne Foto č. 2: Mohutný výstavek JD v JV části PR, dne

19 Foto č. 3: Homogenní smrková kmenovina v severní části PR, dne Foto č. 4: Výstavky JD v střední části PR, dne

20 Foto č. 5: Střední část PR, v keřovém patře zastoupená krušina olšová, dne Foto č. 6: Jedlové zmlazení v oplocence v Z části PR, dne

21 Foto č. 7: Okraj jedné z oplocenek v Z části PR, mohutný výstavek stanovištně nepůvodního modřínu, dne Foto č. 8: SZ část PR, smrk, jedle a modřín v horní etáži, dne

22 Příloha č. 7: Lokalizace fotografií 2.12 Les Na Rozdílné - Lokalizace fotografií foto datum J okraj PR s kvalitním porostním pláštěm Mohutný výstavek JD v JV části PR Homogenní smrková kmenovina v severní části PR Výstavky JD v střední části PR Střední část PR, v keřovém patře zastoupená krušina olšová Jedlové zmlazení v oplocence v Z části PR Okraj jedné z oplocenek v Z části PR, mohutný výstavek stanovištně nepůvodního modřínu SZ část PR, smrk, jedle a modřín v horní etáži 22