Úvod do obecné chemie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod do obecné chemie"

Transkript

1 Úvod do obecné chemie Hlavním úkolem chemie je - zkoumání látek a jejich přeměn při chemických dějích - zjišťování podmínek, za jakých tyto děje probíhají - zkoumání vnitřní stavby látek, která podmiňuje jejich vlastnosti Rozděluje se na řadu oborů jak ryze chemických (anorganická,organická,analytická...), tak disciplin hraničících s jinými obory (fyzikální chemie, biochemie, geochemie...). Obecná chemie zahrnuje ty oblasti, které jsou všem disciplinám společné a vytváří pro ně teoretickou základnu. Chemie (jako ostatní přírodní vědy) se zabývá studiem jednotlivých hmotných objektů a jejich vzájemnou interakcí. Existuje nespočet důkazů o tom, že látky jsou složeny z velkého počtu malých částic = základní stavební částice hmoty: atom - nejmenší elektroneutrální částice, která se účastní chemických reakcí (prvky) molekula - nejmenší elektroneutrální částice, složená ze dvou či více atomů, která má složení a chemické vlastnosti dané látky (prvky, sloučeniny) ion - stavební částice nesoucí elektrický náboj (kationty, anionty) Možnost poznávání hmotného světa je podmíněna skutečností, že neoddělitelnou vlastností hmoty je pohyb = základní vlastnost hmoty, je to neustálá změna probíhající v prostoru a čase. Každý hmotný objekt má nejrůznější vlastnosti, ale dvě vlastnosti má každý, a to setrvačnost a schopnost konat práci. Setrvačnost - schopnost hmotného objektu setrvávat v okamžitém stavu. Kvantitativně setrvačnost charakterizuje fyzikální veličina hmotnost m. Schopnost konat práci - schopnost za vhodných podmínek samovolně měnit stav svůj i stav interagujících objektů charakterizuje fyzikální veličina energie E. Hmota se vyskytuje ve velkém množství různých forem, které lze vždy zařadit do jedné ze dvou základních skupin - látkové formy (látky) a pole. Významným výsledkem studia látek a polí je poznatek o možnosti vzájemného přechodu jedné formy v druhou a naopak.

2 Totéž platí o energii - energie jako základní míra pohybu hmoty může nabývat různých forem, které mohou navzájem přecházet jedna v druhou. Základní zákony, které platí pro přeměny hmoty a energie jsou: 1) zákon zachování hmotnosti (Lomonosov 1748,Lavoisier 1774) hmotnost všech látek do reakce vstupujících je rovna hmotnosti všech reakčních produktů = hmotnost izolované soustavy je stálá a nezávisí na změnách, které v ní probíhají 2) zákon zachování energie (Lomonosov 1748,Meyer 1842) celková energie soustavy je stálá a nezávisí na změnách, které v ní probíhají = energii nelze vytvořit, ani ji nelze zničit Podle zákonů klasické fyziky jsou hmotnost a energie (a tudíž i zákony jejich zachování) na sobě zcela nezávislé. Až z Einsteinovy teorie relativity vyplynulo, že hmotnost m tělesa pohybujícího se rychlostí v je větší, než hmotnost m 0 téhož tělesa v klidu mo m = 2 v 1 2 c Jelikož rychlosti těles jsou v praxi mnohem menší než rychlost světla, jmenovatel se prakticky rovná jedné relativistická hmotnost m = m o. Přírůstek hmotnosti se uplatní při rychlostech blížících se rychlosti světla, např. při v = 0,9 c se zvětší hmotnost o víc než 100 %. Takovými rychlostmi se elementární částice (elektrony,protony,neutrony) mohou pohybovat, proto při jejich studiu nelze zákony klasické fyziky používat. Na základě těchto poznatků odvodil Einstein vztah E = m. c 2 tj. zákon ekvivalence hmoty a energie Hmotnost a energie tak představují jen různé vlastnosti téže hmoty, které jsou navzájem úměrné. Uvolní-li se při jakémkoli ději energie E, která ze soustavy unikne,zmenší se i hmotnost soustavy o m (a naopak). Převodní faktor mezi energií a hmotností je však tak velký, že při energetických změnách provázejících běžné chemické reakce jsou změny hmotnosti prakticky neměřitelné. Z tohoto důvodu se oba výše uvedené zákony spojují do jednoho = zákon zachování hmotnosti a energie. V běžné chemické praxi od sebe látky a pole ostře oddělujeme, látky představují soubor částic (korpuskulí), pole jsou spojena s vlněním.

3 Svět mikroobjektů (mikročástic) má určité zvláštnosti a jevy probíhající na úrovni atomů a molekul nelze pomocí zákonů klasické fyziky popsat. Rozdílné vlastnosti mikroobjektů ve srovnání s makroskopickými objekty spočívají především v 1) kvantování energie mikročástic 2) dualistickém (korpuskulárně-vlnovém) charakteru mikročástic 3) nemožnosti určovat s libovolnou přesností fyzikální veličiny charakterizující stav dané mikročástice ad 1) Klasické částice (makroobjekty) mohou při svém pohybu nabývat libovolnou energii, která se spojitě mění (tvoří kontinuum energií).mikročástice mohou nabývat jen zcela určitou energii = jejich energie je kvantována. Přípustné energie vytvářejí soubor oddělených hladin (diskrétních hladin). Částice se může pohybovat jen na jediné energetické hladině (její energie se přitom nemění), hodnoty energie mezi hladinami jsou pro částici "zakázané". E E kontinuum E 3 energií E 2 energetické hladiny E 1 Přechod mikročástice z jedné energetické energetické hladiny na druhou je možný a je spojen s dodáním nebo odevzdáním energie. Energii částice přijímá resp.odevzdává v různých formách,např. - ve formě kvant elektromagnetického záření (zářivé přechody) - ve formě tepelné energie (nezářivé přechody) Dle možnosti obsazují mikročástice hladiny s nejnižší energií = stav základní, ostatní stavy = vzbuzené (excitované).

4 E stavy excitované stav základní Kvantovou teorii záření vypracoval Max Planck (1900).Podle této teorie nemůže těleso přijímat ani odevzdávat energii spojitě, ale po určitých kvantech. Energie elementárního kvanta je úměrná kmitočtu elmag.záření ε = h. ν kde h je Planckova konstanta h = 6, J.s ν je kmitočet (frekvence) ν c = λ Na základě kvantové teorie byla vysvětlena např.zářivost absolutně černého tělesa (tj.tělesa,které dokonale pohltí veškerou zářivou energii a stejně velkou energii zase vyzáří) a následně ji využil Einstein (1905) k objasnění fotoelektrického jevu. Podstata - při ozáření povrchu kovů vhodným zářením se uvolňují elektrony fotoelektrickým článkem prochází elektrický proud. K emisi elektronů dojde jen při použití záření pod určitou hodnotou (mezní vlnová délka charakteristická pro každý kov). Planckovu teorii doplnil Einstein předpokladem,že záření lze pokládat za proud elementárních kvant energie (ε = h.ν ),tj.fotonů, které se pohybují rychlostí světla.foton předá při dopadu na kovový povrch elektronu energii, část se spotřebuje na uvolnění elektronu z kovové struktury, zbytek představuje kinetickou energii elektronu. ad 2) Podle zákonů klasické fyziky je definována částice jako útvar nenulové hmotnosti, který je možné přesně lokalizovat v prostoru, při pohybu vykazuje definovanou křivku dráhy a jeho povrch je ostře vymezen a vlnění jako šíření vzruchu v určitém hmotném prostředí; vyznačuje se přítomností difrakčních (ohybových) a interferenčních jevů.

5 Dualismus chování byl nejprve prokázán u elmag.záření o vlnové délce = nm = záření světelného. Spojením Planckova vztahu a Einsteinova principu ekvivalence hmoty a energie byla vyjádřena závislost hmotnosti pohybujícího se fotonu na jeho frekvenci (resp.vlnové délce) ε f = m f. c 2 ε f = h. ν m f = ε f 2 c = hν. 2 c h = c. λ resp.hybnosti na vlnové délce h p f = c. m f = λ Zobecnění - každé mikročástici o hmotnosti m pohybující se rychlostí v přísluší vlna, jejíž délka je dána vztahem λ = h h m. v = p a naopak - foton o vlnové délce se chová stejně jako částice (korpuskule) s hybností p; čím větší hybnost, tím kratší vlnová délka. Experimentálně byla tato skutečnost potvrzena nejprve při průchodu proudu elektronů kovovou folií ( difrakce). Dualismus není zvláštností jen optických jevů,ale platí obecně (de Broglie 1924). ad 3) Z dualistického charakteru mikročástic plyne tzv. princip neurčitosti (Heisenberg 1926): nelze s libovolnou přesností současně určit polohu x a hybnost p (resp.rychlost v popř.energii E) mikročástice. nebo: součin každé dvojice dynamicky proměnných veličin, který má rozměr Planckovy konstanty (tj. J.s), nemůže být určen s menší nepřesností než je hodnota Planckovy konstanty p x. x h nebo E. τ h hybnost poloha energie - čas Z toho plyne, že chceme-li znát přesně hybnost (zn. i energii) mikročástice, nemůžeme určit

6 přesně její polohu v prostoru, ale pouze pravděpodobnost jejího výskytu v daném místě. Experimentálně potvrzená dualistická povaha mikročástic vedla k vypracování nové teorie - kvantové a vlnové mechaniky. Je to teorie obecná, při aplikaci na větší objekty přecházejí kvantově mechanické vztahy na vztahy známé z klasické mechaniky. Hmotné objekty, které jsou předmětem zkoumání chemie, jsou chemické prvky a sloučeniny. Z chemického hlediska definujeme prvek jako nejjednodušší stavební složku složitější látky - sloučeniny. Základní zákony chemického slučování: 1) Zákon stálých poměrů slučovacích (Dalton, Proust 1799) Hmotnosti dvou prvků, které se spolu beze zbytku sloučí na danou sloučeninu jsou vždy ve stejném poměru bez ohledu na to, jakým způsobem tato sloučenina vznikla. 2) Zákon násobných poměrů slučovacích (Richter 1791, Dalton 1802) Tvoří-li dva prvky více sloučenin, pak hmotnosti prvku jednoho, připadající v těchto sloučeninách na určité vždy stejné množství prvku druhého, jsou v poměru malých celých čísel. Ze slučovacích zákonů odvodil Dalton teorii (1803) = atomovou teorii, která se stala základem novodobé chemie a lze ji stručně shrnout takto: a) všechny látky se skládají z velmi malých nedělitelných částic (atomů), které jsou navzájem poutány přitažlivými silami b) atomy téhož prvku mají stejnou kvalitu, hmotnost a velikost a těmito vlastnostmi se liší od atomů jiných prvků c) v průběhu chemických dějů se atomy spojují, oddělují nebo přeskupují, nemohou však vzniknout nebo zaniknout d) slučováním atomů dvou či více prvků vznikají chemické sloučeniny, ve kterých se spojují jen celistvé počty jednotlivých atomů Pro reakce v plynné fázi byly formulovány 2 zákony: 3) Zákon stálých poměrů objemových (Gay-Lussac 1805) Plyny se slučují v jednoduchých poměrech objemových. Avogadro - zavedení pojmu molekula(1811); molekuly plynných prvků biatomické. 4) Avogadrův zákon

7 Ve stejných objemech různých plynů a par je za stejných podmínek stejný počet molekul. Významnou charakteristikou látek jsou hmotnosti jejich základních stavebních částic, tj. atomů a molekul. Na poč.19.st., kdy byly formulovány zákony chemického slučování nebyly absolutní hmotnosti těchto částic ještě známy a navíc ze slučovacích zákonů vyplývá, že ani není potřebné je znát, že stačí znát poměry hmotností, ve kterých látky reagují. Z tohoto důvodu stačí vyjadřovat hmotnosti částic relativně. Ke srovnání byl nejprve použit nejlehčí prvek (vodík), později kyslík a od roku 1961 se za základ relativních atomových (resp.molekulových) hmotností používá nuklid 12 C o hmotnosti 12 g. Relativní atomová (resp.molekulová) hmotnost udává, kolikrát je hmotnost dané částice větší než 1/12 hmotnosti nuklidu 12 C. K vyjadřování hmotnosti atomů a molekul lze použít také vedlejší jednotku hmotnosti = atomová hmotnostní jednotka u u = 1/12 hmotnosti atomu nuklidu 12 C m(u) = 1, kg = 1 u atomová hmotnostní konstanta Hmotnosti atomů vyjádřené tímto způsobem: m( 12 C ) = 12 u m( 1 H) = 1,007 u. mx relativní atomová hmotnost A r (X) = mu my relativní molekulová hmotnost M r (Y) = mu Jsou to bezrozměrná čísla, která udávají kolikrát je hmotnost částice větší než atomová hmotnostní konstanta. Při práci v chemické laboratoři je často důležité znát i počet částic v množstvích látek, se kterými pracujeme. I gramová množství jsou však příliš velká na to, aby jednotkou počtu částic byla jedna částice.výhodné se ukázalo zvolit za jednotku počet částic v takovém množství látky, jehož hmotnost v gramech se číselně rovná relativní molekulové hmotnosti. Proto byla zavedena veličina látkové množství n a její jednotka 1 mol. Definice molu: Vzorek stejnorodé látky má látkové množství 1 mol obsahuje-li právě tolik částic (atomů, molekul, iontů aj.), kolik je atomů ve vzorku nuklidu 12 C o hmotnosti 12 g. Počet částic připadajících na 1 mol látky udává Avogadrova konstanta N A

8 (N A = 6, mol -1) Všechny veličiny vztažené na jednotkové látkové množství se nazývají molární veličiny. Molární hmotnost M M = m n [kg.mol -1, g.mol -1 ] Číselně se rovná relativní atomové resp. molekulové hmotnosti. Množství látek je možné vyjádřit různým způsobem a při chemických výpočtech a jejich využití v praxi je nutné znát vztahy mezi jednotlivými veličinami, které množství látek vyjadřují. To pak umožňuje vzájemný přepočet a vyjádření množství látky způsobem, který je v daném případě nejvhodnější. V praxi se nejčastěji uplatňuje přepočet: a) látkové množství hmotnost látky b) látkové množství objem látky c) hmotnost objem látky a) látkové množství hmotnost látky hmotnost látky A je přímo úměrná počtu částic N(A) m(a) = m A. N(A) m(a) = m A.N A.n(A ) kde m A hmotnost částice kde m A.N A = M(A) je molární hmotnost pak m(a) = M(A). n(a) základní jednotka 1 kg, často 1g b) látkové množství objem látky Pomocí objemu vyjadřujeme množství plynných a kapalných látek. Současně s objemem musí být udány stavové podmínky (tlak, teplota). Na objem kapalných látek má vliv teplota, vliv tlaku je zanedbatelný. Objem plynné látky v závislosti na stavových podmínkách lze vypočítat ze stavové rovnice pro ideální plyn pv = n.r.t R = 8,314 J.K -1. mol -1 Za normálních podmínek (p = 101, 325 kpa, T = 273,15 K) je objem 1 molu jakéhokoliv plynu a páry (molární objem) V m = 22,4 dm 3 Základní jednotka m 3 dm 3 cm 3

9 povolené jednotky litr = dm 3, mililitr = cm 3 c) hmotnost objem látky Hmotnost je přímo úměrná objemu a koeficientem úměrnosti je hustota ρ [kg.m -3, g.cm -3 ], která vyjadřuje hmotnost objemové jednotky dané látky: m = r.v Vedle udávání množství jednotlivých látek v jednosložkových soustavách je často nutné vyjádřit složení vícesložkových soustav. Soustava je obecně definovaná jako část prostoru oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami. Podle počtu fází dělíme soustavy na homogenní ( 1 fáze) a heterogenní (více fází). Homogenní soustavy nazýváme běžně roztoky (plynné, kapalné, tuhé). Nejběžnější jsou roztoky kapalné (vodné). Látka, která je v přebytku se nazývá rozpouštědlo, další složky jsou rozpuštěné látky. Kvantitativně se složení roztoků většinou vyjadřuje poměrným zastoupením poměrné zastoupení složky = množství složky množství soustavy Podle toho, jakou veličinu použijeme na vyjádření množství složky a soustavy, rozlišujeme různé způsoby vyjádření složení roztoků: 1) molární, hmotnostní a objemový zlomek množství látky (složky) a množství soustavy vyjadřujeme stejným způsobem a) molární zlomek složky B x (B) = podíl látkového množství složky a celkového látkového množství soustavy n ( B) x (B) = n n = ni x i = 1 b)hmotnostní zlomek složky B w(b) = podíl hmotnosti složky B a celkové hmotnosti soustavy m ( B) w(b) = m c)objemový zlomek složky j (B) = podíl objemu složky B a celkového objemu soustavy

10 V ( B) j(b) = V U kapalných soustav není výsledný objem vždy součtem jednotlivých objemů (dochází k objemové kontrakci nebo dilataci), proto se objemový zlomek používá zejména při vyjadřování složení plynných soustav. Často se složení soustavy místo výše uvedených zlomků vyjadřuje v procentech (stonásobek), promile (krát 10 3 ) nebo v jednotkách ppm (krát 10 6 ). 2) koncentrace látkového množství (látková koncentrace, dříve molarita) c(b) = podíl látkového množství složky B a celkového objemu roztoku n c(b) = V [mol. dm -3 ] 3) hmotnostní koncentrace r(b) = podíl hmotnosti složky B a objemu roztoku m ρ (B) = V [ g. dm -3 ] Vyjadřujeme-li složení roztoku poměrem množství rozpuštěné látky vztažené na objem, je nutné si uvědomit,že koncentrace je závislá na teplotě. Chceme-li vliv teploty eliminovat, vztahujeme množství rozpuštěné látky na hmotnost rozpouštědla. 4) molalita m(b) resp.c m (B) = podíl látkového množství rozpuštěné látky a hmotnosti rozpouštědla n m(b) = m rozp. [ mol. kg -1 rozp.] Stavba atomu Daltonova atomová teorie předpokládala, že atom je nejmenší dále nedělitelnou částicí látek. Tato představa padla, když při studiu vedení elektřiny ve zředěných plynech (Thomson 1897) a výzkumu elektrolýzy (Faraday) byly objeveny malé částice, které byly nazvány elektrony (m e = 9, kg, Q e = - 1, C). Na základě těchto zjištění byly na přelomu 19.a 20.st. navrženy první představy o struktuře atomu: 1. model (Thomsonův) - atom homogenní koule kladně nabité hmoty, v níž jsou rozptýleny elektrony. Tato představa byla opravena na základě pokusů s rozptylem záření při průchodu tenkými

11 fóliemi. Většina záření procházela, malý počet částic se odchýlil a jen nepatrná část se odrážela zpět. 2. model (Rutherfordův) - kolem kladně nabitého jádra, kde je soustředěna prakticky veškerá hmotnost obíhají elektrony, jejichž záporný náboj kompenzuje kladný náboj jádra (planetární model). Struktura jádra Jádro je vystavěno z protonů a neutronů = nukleony. Jsou to částice o stejné hmotnosti m p = m n = 1, kg. Neutron je částice elektricky neutrální, proton nese kladný elementární náboj ( Q p = 1, C.) Počet protonů Z - protonové resp.atomové číslo (pořadové číslo prvku v periodické tabulce, současně udává počet elektronů), počet neutronů N - neutronové číslo. Součet Z + N = A - nukleonové resp.hmotnostní číslo. Podle konvence se každý atom označuje A Z X Podle hodnot A a Z souboru atomů, ze kterých je látka tvořena rozlišujeme: a) prvky soubor atomů o stejném Z b) izotopy soubor atomů o stejném Z a různém A c) nuklidy soubor atomů o stejném Z a stejném A Tato základní představa o struktuře atomu (jádro a elektronový obal ) je používána dodnes, ale žádný model vytvořený v intencích zákonů klasické fyziky neumožňoval vysvětlit ani stabilitu atomů, ani řadu experimentálních poznatků. Některých poznatků kvantové mechaniky bylo využito v další navržené struktuře atomu Bohrův model atomu (1913). Vychází z předpokladu, že elektrony se mohou pohybovat kolem jádra jen na zcela určitých drahách a při pohybu na těchto drahách (energetických hladinách) nevyzařují žádnou energii. Energii elektron přijme nebo vyzáří pouze při přechodu z jedné dráhy na druhou a to po určitých dávkách (kvantech). Ani tento model neumožňoval vysvětlit řadu experimentálních poznatků ani podstatu chemické vazby.

12 Nedokonalost výše zmíněných modelů vyřešil uspokojivě až kvantově - mechanický model atomu (1926), který vychází z představy o dualistickém charakteru mikročástic (tzn.že každé pohybující se mikročástici je možné přiřadit určitou vlnovou délku). Z analogie s rovnicemi popisujícími chování klasických vln sestavil Schrödinger (1926) obecnou diferenciální rovnici,kterou musí splňovat funkce popisující stav libovolného objektu (makro- i mikro). Tato funkce ( vlnová funkce ), obsahuje informace o daném objektu a podává obraz o jeho chování. V kvantové chemii se Schrödingerova rovnice vyjadřuje stručným obecným zápisem H ψ = E. ψ kde ψ je vlnová funkce E energie H Hamiltonův operátor (symbol pro provedení určité matematické operace) Řešením Schrödingerovy rovnice se získají různé hodnoty energií E a jim odpovídající vlnové funkce ψ. Čtverec vlnové funkce ψ 2 má význam hustoty (tj. nejpravděpodobnějšího místa výskytu) elektronu v daném místě. Část prostoru,ve kterém se s největší pravděpodobností vyskytuje elektron v elektronovém obalu se nazývá orbital. Každý orbital je jednoznačně určen energií, prostorovým tvarem a orientací v prostoru je jednoznačně určen třemi kvantovými čísly: 1) hlavní kvantové číslo n - podává informaci o energii orbitalu a jeho velikosti resp.vzdálenosti od jádra Nabývá hodnot 1, 2, nebo se jednotlivé vrstvy (slupky) označují písmeny K, L, Q 2) vedlejší kvantové číslo l - udává tvar orbitalu Nabývá hodnot 0 až n - 1, častěji se pro označení orbitalu používají písmena: l = 0 kulový tvar, označení s l = 1 prostorová osmička, označení p l = 2 prostorový čtyřlístek, označení d l = 3 složitější prostorový útvar, označení f

13 Orbitaly, které mají stejnou hodnotu n a l jsou orbitaly o stejné energii (tvoří podslupky) a nazývají se orbitaly degenerované. 3) magnetické kvantové číslo m - udává orientaci orbitalů v prostoru, nabývá hodnot ± l včetně 0 počet degenerovaných orbitalů = 2 l + 1 např. l = 1 (orbitaly p), m = -1,0,1 orbitaly 3x degenerované l = 2 (orbitaly d), m = -2,-1, 0, 1, 2 orbitaly 5x degenerované K charakterizaci chování elektronu se používá tzv. spinové kvantové číslo s, které nabývá hodnot ± 1/2. Spinové kvantové číslo nevyplývá z řešení Schrödingerovy rovnice. Souvisí s vlnověmechanickou povahou mikročástic, ze které vyplývá zvláštní vlastnost, tzv.vnitřní moment hybnosti (spin). Projevem existence spinu je vzájemné ovlivňování dvou přibližujících se elektronů: a) elektrony s rozdílnými spiny se snaží k sobě přiblížit b) elektrony se stejnými spiny se snaží zůstat odděleně Uspořádání elektronů v elektronovém obalu = elektronovou konfiguraci můžeme vyjádřit buď zápisem nebo graficky, např. 6C 1 s 2 2 s 2 2 p 2 U atomů s vyšším protonovým číslem je takový zápis nepřehledný, proto se elektronová konfigurace znázorňuje zjednodušeně pomocí konfigurace nejbližšího nižšího vzácného plynu,např. 24 Cr [Ar] 3 d 5 4 s 1 Výstavba elektronového obalu Zaplňování jednotlivých orbitalů v elektronovém obalu atomu se řídí několika základními pravidly: 1)Výstavbový princip Snahou každého atomu je nabýt elektronové konfigurace s co nejnižší energií.

14 Jelikož energie jednotlivých orbitalů závisí na protonovém čísle a ve vyšších hladinách se objevují nepravidelnosti v pořadí orbitalů z hlediska energie, využíváme pro zjišťování "energetického pořadí" dvě jednoduchá pravidla: a) Pravidlo n + l 1) Elektrony zaplňují nejdříve ten orbital, kde je součet hlavního a vedlejšího kvantového čísla ( n + l ) nejnižší 2) Mají-li dva nebo více orbitalů stejný součet n + l, pak nižší energii má, tj.přednostně se obsadí orbital o nižším hlavním kvantovém čísle n b) Výstavbový trojúhelník orbitaly s p d f pořadí zaplňování orbitalů 2) Pauliho princip výlučnosti V každém orbitalu mohou být maximálně dva elektrony s opačným spinem nemohou existovat dva elektrony, které by měly všechna čtyři kvantová čísla stejná. 3) Hundovo pravidlo V degenerovaných orbitalech vznikají elektronové páry teprve po obsazení každého orbitalu jedním elektronem. Nespárované elektrony v degenerovaných orbitalech mají stejný spin (pravidlo maximální multiplicity). Pomocí těchto pravidel je možné rozepsat elektronovou konfiguraci kteréhokoliv prvku. Jen u necelé dvacítky prvků se vyskytují odchylky (např. Cr, Cu, Pd, Ag, Pt, Au), které spočívají v přesunu vedoucím k vyššímu počtu nepárových elektronů. Elektronová konfigurace s minimem energie přestavuje stav základní. Dodáme-li atomu určité množství energie, může jeden či více elektronů přejít do energeticky

15 vyšších orbitalů, do stavů excitovaných. Pro vytvoření vazby mezi atomy jsou nejdůležitější takové excitované stavy, při kterých se zvětší počet nepárových elektronů potřebných k vytvoření kovalentní vazby: např. 6 C zákl. 1s 2 2 s p 6C excit 1s 2 2 s 1 2 p 3 Přijme-li atom tolik energie,že dojde až k odtržení elektronu, vznikne kation a energie k tomu potřebná se nazývá ionizační energie I [kj.mol -1 ]. Opačně - přijetím elektronu vzniká anion a energie, která se uvolní se označuje jako elektronová afinita A [kj.mol -1 ]. Excitace (odtržení resp.přijetí) elektronu se týká elektronů, které jsou umístěny v atomových orbitalech nejvzdálenějších od jádra. Tato vnější energetická hladina se nazývá valenční sféra a v ní umístěné elektrony valenční elektrony. Souvislosti mezi strukturou elektronového obalu a vlastnostmi prvků Mezi strukturou elektronového obalu a vlastnostmi prvků existuje řada souvislostí,které je možné stručně shrnout do tří bodů: 1) Podobné chemické chování je dáno podobným uspořádáním valenčních elektronových vrstev (alkalické kovy, kovy alkalických zemin,halogeny, vzácné plyny...). 2) Nejstálejší jsou atomy s plně obsazenými valenčními vrstvami (vzácné plyny). 3) Nejreaktivnější jsou atomy (prvky), které se svou konfigurací nejvíce blíží vzácným plynům. Periodicita vlastností se stala základem pro uspořádání prvků do periodické soustavy a formulování periodického zákona: Fyzikální a chemické vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla. Tabelární uspořádání vystihuje souvislosti mezi vlastnostmi prvků nejpřehledněji, přednost se dává tzv.dlouhé tabulce (18 sloupců = skupin, 7 řad = period). Prvky jsou řazeny podle protonového čísla, nová perioda začíná jakmile se začíná obsazovat nová vnější elektronová vrstva číslo periody odpovídá hlavnímu kvantovému číslu orbitalů s a p valenční vrstvy. Pod sebou (ve skupinách) jsou prvky řazeny podle a) počtu elektronů ve vnější vrstvě (prvky bloku s a p = prvky nepřechodné, u krátké formy tabulky - hlavní skupiny, u dlouhé formy - začátek a konec tabulky)

16 b) počtu elektronů v předposlední vrstvě (prvky bloku d = prvky přechodné, u krátké formy - vedlejší skupiny, u dlouhé formy - střed tabulky) c) počtu elektronů v orbitalech f v předpředposlední vrstvě,tj.o hlavním kvantovém čísle n 2 vrstvy valenční (prvky bloku f = prvky vnitřně přechodné, lanthanoidy a aktinoidy odděleně pod tabulkou. Na konci každé periody jsou prvky, které mají vnější vrstvu plně obsazenu (vzácné plyny) a toto uspořádání představuje nejstabilnější elektronovou konfiguraci (nejmenší reaktivitu). Více než 3/4 známých prvků jsou patří mezi kovy. Kovy jsou prvky, které mají na valenční sféře malý počet elektronů, snadno je ztrácejí. Ztrátou elektronů vznikají kationty kovy jsou tzv. elektropozitivní prvky (redukční prostředky). Nekovy - mají na valenční vrstvě více elektronů, než odpovídá číslu periody, ochotně elektrony přijímají. Přijetím elektronů vznikají anionty prvky elektronegativní (oxidační činidla). Podle umístění prvku v periodické soustavě můžeme usuzovat na jeho vlastnosti: elektropozitivita = kovový charakter, elektronegativita - nekovový charakter elektronegativita elektropozitivita Periodicitu vykazuje i stechiometrické složení sloučenin prvků. Z hlediska stechiometrie je nejjednodušší charakteristikou vazeb tzv.oxidační číslo. Většina prvků se vyskytuje ve svých sloučeninách v různých oxidačních stavech. Maximální kladné oxidační číslo nepřechodných prvků se rovná číslu skupiny, ve které prvek leží, součet absolutních hodnot maximálního kladného a maximálního záporného oxidačního čísla je roven osmi. Rozmanitost oxidačních stavů u jednoho prvku vyplývá z různých možností dosažení stabilní elektronové konfigurace při vazbě s jinými atomy. Nejstabilnější elektronové konfigurace jsou: ns 2 np 6 vzácné plyny (elektronový oktet)

17 ns 2 np 6 nd 10 pseudovzácné plyny (elektronová osmnáctka) ns 2 np 6 nd 10 (n+1)s 2 s inertním elektronovým párem (elektronová dvacítka) Teorie chemické vazby S výjimkou vzácných plynů jsou volné atomy schopny jen zřídka kdy samostatné existence (pouze za vysokých teplot). Za běžných podmínek se sdružují ve složitější stabilní útvary - molekuly. Příčinou soudržnosti jsou značné síly - síly valenční ( chemická vazba). Představy o podstatě chemického slučování se vyvíjely souběžně s vývojem názorů na stavbu atomů. Po objevení elektronu byl vysloven názor, že podstatou slučování je přechod elektronů z jednoho atomu na druhý (Thomson). Byl zaveden pojem mocenství (Drude 1904): kladné mocenství - počet elektronů, které může atom ztratit záporné mocenství - počet elektronů, které může atom přijmout Abegg(1904) zavedl " pravidlo osmi " (oktetové pravidlo) = součet absolutních hodnot max. kladného a max. záporného mocenství u mnoha prvků je roven osmi. "Oktetové pravidlo" bylo objasněno až na základě Bohrova modelu atomu - byla vyslovena představa, že chemická vazba mezi dvěma atomy se vytvoří tehdy, když dojde k takovému přeskupení elektronů, že každý ze zúčastněných atomů dosáhne elektronové konfigurace nejbližšího vzácného plynu. Tato představa je podstatou elektronové teorie chemické vazby (Kossel a Lewis 1916): Kosselova teorie - stabilní konfigurace nejbližšího vzácného plynu dosáhnou atomy předáním elektronů vzniknou ionty, mezi kterými působí elektrostatické síly (iontová vazba). Např. NaCl Cl + e Cl - Lewisova teorie - stabilní konfigurace dosáhnou atomy sdílením elektronů, vazba je zprostředkována sdílením jednoho či více elektronových párů (kovalentní vazba). H H O = O N N S přibývajícími poznatky o struktuře látek se však ukázalo, že - existují stabilní sloučeniny,ve kterých atomy nemají konfiguraci vzácných plynů

18 - ve sloučeninách prakticky neexistují ionty s vysokými kladnými a zápornými náboji - čistě iontová resp.čistě kovalentní vazba jsou pouze extrémní případy vazebného spojení částic Z těchto důvodů bylo třeba názornou, ale pouze popisnou, elektronovou teorii chemické vazby nahradit obecnější teorií, která by vznik chemické vazby řešila i kvantitativně. To se podařilo až na přelomu let v souvislosti s vytvořením vlnově-mechanického modelu atomu. Vlnově - mechanický výklad chemické vazby Předpokladem vzniku jedné či více vazeb mezi atomy je přiblížení (srážka),při které dojde k průniku elektronových obalů a snížení potenciální energie systému. E D Schematické znázornění změny potenciální energie systému při přibližování dvou atomů. l Při přibližování atomů se až do určité vzdálenosti uplatňují přitažlivé síly, které vedou ke snížení celkové energie systému. V okamžiku, kdy systém dosáhne energetického minima, přibližování ustane a atomy zůstávají v kontaktu v určité vzdálenosti. Při dalším přibližování by se začaly uplatňovat síly odpudivé museli bychom vynaložit značnou práci energie systému by rostla. Souřadnice energetického minima: l = délka vazby - rovnovážná vzdálenost atomových jader vázaných atomů D = disociační energie vazby (vazebná energie) - práce potřebná na rozštěpení vazby a oddálení atomů nekonečna Tato energie je v absolutní hodnotě stejně velká, jako energie uvolněná při jejím vzniku. Vztahuje se vždy na 1 mol [ kj.mol -1 ]. Nejobecnější teorií chemické vazby je teorie molekulových orbitalů (MO - teorie, Mulliken,

19 Hund). Základní představa - při průniku atomových orbitalů (AO) dochází k jejich překryvu a přeměně na orbitaly molekulové (MO). Prostorový průnik = překryv, jeho velikost vyjadřujeme tzv.integrálem překryvu S. AO 1 AO 2 AO 1 AO 2 AO 1 AO 2 S = 0 S > 0 S >> 0 Vlnovou funkci (MO) můžeme vyjádřit jako lineární kombinaci vlnových funkcí (AO) ( MOLCAO). Pro vznik MO překryvem a lineární kombinací AO platí tato pravidla: 1) překryv dvojice AO je účinný, tj.vede k vytvoření energeticky rozdílných MO, jen tehdy, nemají-li původní AO příliš rozdílnou energii 2) počet vznikajících MO je vždy roven počtu AO, které se překryvu účastní 3) účinný překryv je podmíněn stejnou symetrií AO k ose vznikající vazby 4) energetický rozdíl dvojice vzniklých MO je závislý na integrálu překryvu S původních AO Podle charakteru interakce elektronový obalů rozlišujeme několik typů chemické vazby: a) kovalentní (nepolární,polární) b) iontová c) koordinačně - kovalentní d) kovová I když toto rozdělení je v jistém slova smyslu umělé (podstata vzniku vazby je stejná a u každé kovalentní vazby existuje určitý podíl iontovosti a naopak), je velice užitečné neboť, umožňuje odvodit řadu vlastností sloučenin. Vazba kovalentní Nejjednodušší poměry jsou u stejnojaderných dvouatomových molekul. Energetické poměry při vzniku MO z AO se znázorňují energetickým diagramem. Např. molekula H 2 MO * E

20 AO 1 AO 2 MO b Lineární kombinací dvou AO vzniknou dva MO: MO * - orbital s vyšší energií než mají původní AO = orbital protivazebný (antivazebný), označení * MO b - orbital s nižší energií než mají původní AO = orbital vazebný,označení b vzniklou molekulu můžeme znázornit buď - molekulovým diagramem -schematickým znázorněním překryvu valenčních AO resp. jednoduchým schematem např. H 2 O 2 π H - H O = O σ Ze schematického znázornění překryvu AO je vidět,že k překryvu může dojít a) buď na spojnici jader - vazba s b) nebo kolmo na spojnici jader - vazba p Kovalentní vazba vzniká překryvem AO obsahujících 1 elektron vznik vazebného elektronového páru. Podle toho, kolik vazebných párů se podílí na vazbě mezi dvěma atomy vzniká vazba jednoduchá, dvojná, trojná. Počet vazebných elektronových dvojic zprostředkujících vazby daného atomu s atomy sousedními udává vaznost atomu. Jsou-li dva atomy spojeny vazbou jednoduchou - je to vždy vazba s.vazba p vzniká, až když mezi dvěma atomy již existuje vazba s. U dvouatomových molekul jsou vazebné π - elektrony umístěny pouze mezi dvěma atomy a takovouto vazbu označujeme jako π - vazbu lokalizovanou (např.ethen,acetylen). U víceatomových molekul vazba π ve většině případů ovlivňuje i vazby mezi sousedními

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul. Chemická vazba co je chemická vazba charakteristiky chemické vazby jak vzniká vazba znázornění chemické vazby kovalentní a koordinační vazba vazba σ a π jednoduchá, dvojná a trojná vazba polarita vazby

Více

Energie v chemických reakcích

Energie v chemických reakcích Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

MO 1 - Základní chemické pojmy

MO 1 - Základní chemické pojmy MO 1 - Základní chemické pojmy Hmota, látka, atom, prvek, molekula, makromolekula, sloučenina, chemicky čistá látka, směs. Hmota Filozofická kategorie, která se používá k označení objektivní reality v

Více

ATOM. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012. Ročník: osmý

ATOM. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012. Ročník: osmý ATOM Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci se seznámí se

Více

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018

Více

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 5 Číslo projektu: CZ..07/.5.00/34.040 Číslo šablony: 7 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Atom

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Obecná chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Látkové množství, molární hmotnost VY_32_INOVACE_01.pdf

Více

Molekuly 1 21.09.13. Molekula definice IUPAC. Proč existují molekuly? Molekuly. Kosselův model. Představy o molekulách. mezi atomy vzniká vazba

Molekuly 1 21.09.13. Molekula definice IUPAC. Proč existují molekuly? Molekuly. Kosselův model. Představy o molekulách. mezi atomy vzniká vazba C e l k o v á e n e r g i e 1.09.13 Molekuly 1 Molekula definice IUPAC l elektricky neutrální entita sestávající z více nežli jednoho atomu. Přesně, molekula, v níž je počet atomů větší nežli jedna, musí

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

CHEMIE I. roč. FT - výtah z přednášek

CHEMIE I. roč. FT - výtah z přednášek CHEMIE I. roč. FT - výtah z přednášek Význam chemie v současné době spočívá v tom, že zasahuje do prakticky všech přírodovědních a technických oborů i dalších oblastí lidské činnosti. Jinými slovy - solidní

Více

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron MODELY ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU Na základě experimentálních výsledků byly vytvořeny různé teorie o struktuře atomu, tzv. modely atomu. Thomsonův model: Roku 1897 se jako první pokusil o popis stavby

Více

Struktura Molekul a Chemická Vazba

Struktura Molekul a Chemická Vazba Struktura Molekul a Chemická Vazba Slučováním atomů vznikají molekuly na základě chemické vazby. (~100 atomů ~10 6 různých molekul) Elektronová teorie chemické vazby: každý atom se snaží dosáhnout elektronové

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie ATOM 1. ročník Datum tvorby 11.10.2013 Anotace a) určeno pro

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

Úvod do studia organické chemie

Úvod do studia organické chemie Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:

Více

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Elektronový obal atomu

Elektronový obal atomu Elektronový obal atomu Ondřej Havlíček.ročník F-Vt/SŠ Jsoucno je vždy něco, co jsme si sami zkonstruovali ve své mysli. Podstata takovýchto konstrukcí nespočívá v tom, že by byly odvozeny ze smyslových

Více

Vazby v pevných látkách

Vazby v pevných látkách Vazby v pevných látkách Hlavní body 1. Tvorba pevných látek 2. Van der Waalsova vazba elektrostatická interakce indukovaných dipólů 3. Iontová vazba elektrostatická interakce iontů 4. Kovalentní vazba

Více

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka CHEMICKÍ VAZBA = síly, kterými jsou k sobě navzájem vázány sloučené atomy v molekule, popř. v krystalové struktuře - v převážné většině jde o sdílení dvojic elektronů

Více

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra 445 37 MOLEKULY Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra Soustava stabilně vázaných atomů tvoří molekulu. Podle počtu atomů hovoříme o dvoj-, troj- a více atomových molekulách.

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie Atom a molekula - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz - Pond?lí, Únor 09, 2015 http://biologie-chemie.cz/atom-a-molekula-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Atom a molekula P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby 6.3. Periodická soustava prvků, chemické vazby Předpoklady: 060301 Nejjednodušší atom: vodík s jediným elektronem v obalu. Ostatní prvky mají více protonů v jádře i více elektronů v obalu změny oproti

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP. očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 3. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 1.4., 2.1. 1. Látky přírodní nebo syntetické

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová SPEKTROMETRIE aneb co jsem se dozvěděla autor: Zdeňka Baxová FTIR spektrometrie analytická metoda identifikace látek (organických i anorganických) všech skupenství měříme pohlcení IČ záření (o různé vlnové

Více

Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární proudové

Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární proudové MAGNETICKÉ POLE V LÁTCE, MAXWELLOVY ROVNICE MAGNETICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

Základy elektrotechniky - úvod

Základy elektrotechniky - úvod Elektrotechnika se zabývá výrobou, rozvodem a spotřebou elektrické energie včetně zařízení k těmto účelům používaným, dále sdělovacími a informačními technologiemi. Elektrotechnika je úzce spjata s matematikou

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

Struktura atomů a molekul

Struktura atomů a molekul Struktura atomů a molekul Obrazová příloha Michal Otyepka tento text byl vysázen systémem L A TEX2 ε ii Úvod Dokument obsahuje všechny obrázky tak, jak jsou uvedeny ve druhém vydání skript Struktura atomů

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

11. Chemické reakce v roztocích

11. Chemické reakce v roztocích Roztok - simila similimbus solventur Typy reakcí elektrolytů Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti roztok - simila similimbus solventur rozpouštědla (nečistoty vůči rozpuštěným

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část SEZNAM TÉMAT: Kinematika hmotného bodu mechanický pohyb, relativnost pohybu a klidu, vztažná soustava hmotný bod, trajektorie, dráha klasifikace pohybů průměrná a okamžitá rychlost rovnoměrný a rovnoměrně

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Práce, energie a další mechanické veličiny

Práce, energie a další mechanické veličiny Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních

Více

ELEKTROSTATIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 2. ročník

ELEKTROSTATIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 2. ročník ELEKTROSTATIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 2. ročník Elektrický náboj Dva druhy: kladný a záporný. Elektricky nabitá tělesa. Elektroskop a elektrometr. Vodiče a nevodiče

Více

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA YCHS, XCHS I. Úvod: plán přednášek a cvičení, podmínky udělení zápočtu a zkoušky. Základní pojmy: jednotky a veličiny, základy chemie. Stavba atomu a chemická vazba. Skupenství látek, chemické reakce,

Více

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální

Více

SADA VY_32_INOVACE_CH2

SADA VY_32_INOVACE_CH2 SADA VY_32_INOVACE_CH2 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Zbyňkem Pyšem. Kontakt na tvůrce těchto DUM: pys@szesro.cz Výpočet empirického vzorce Název vzdělávacího

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník

STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Magnetické pole Vytváří se okolo trvalého magnetu. Magnetické pole vodiče Na základě experimentů bylo

Více

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Úloha : Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Všechny zadané prvky mají krystalovou strukturu kub. diamantu. (http://en.wikipedia.org/wiki/diamond_cubic),

Více

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Spektroskopické metody převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření je postupné vlnění elektromagnetického pole složeného z kombinace

Více

Kinetická teorie ideálního plynu

Kinetická teorie ideálního plynu Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Elektřina a magnetismus - elektrický náboj tělesa, elektrická síla, elektrické pole, kapacita vodiče - elektrický proud v látkách, zákony

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Ing. Jana Vápeníková: Látkové množství, chemické reakce, chemické rovnice

Ing. Jana Vápeníková: Látkové množství, chemické reakce, chemické rovnice Látkové množství Symbol: n veličina, která udává velikost chemické látky pomocí počtu základních elementárních částic, které látku tvoří (atomy, ionty, molekuly základní jednotkou: 1 mol 1 mol kterékoliv

Více

Stacionární magnetické pole. Kolem trvalého magnetu existuje magnetické pole.

Stacionární magnetické pole. Kolem trvalého magnetu existuje magnetické pole. Magnetické pole Stacionární magnetické pole Kolem trvalého magnetu existuje magnetické pole. Stacionární magnetické pole Pilinový obrazec magnetického pole tyčového magnetu Stacionární magnetické pole

Více

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA ELEKTRICKÝ PROD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA 1 ELEKTRICKÝ PROD Jevem Elektrický proud nazveme usměrněný pohyb elektrických nábojů. Např.:- proud vodivostních elektronů v kovech - pohyb nabitých

Více

Základní částice mikrosvěta Jádro. Rozdělení prvků podle elektronové konfigurace. PTP a její zákonitosti

Základní částice mikrosvěta Jádro. Rozdělení prvků podle elektronové konfigurace. PTP a její zákonitosti Struktura látek Chemické vazby Obsah Stavba atomu Základní částice mikrosvěta Jádro Elektronový obal Rozdělení prvků podle elektronové konfigurace PTP a její zákonitosti Ch i ká b Chemická vazba Interakce

Více

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA MAKRO- A MIKRO- MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA STAV... (v dřívějším okamţiku)...... info o vnějším působení STAV... (v určitém okamţiku) ZÁKLADNÍ INFO O... (v tomto okamţiku) VŠCHNY DALŠÍ

Více

Ch - Periodický zákon, periodická tabulka prvků

Ch - Periodický zákon, periodická tabulka prvků Ch - Periodický zákon, periodická tabulka prvků Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento

Více

OBECNÁ CHEMIE František Zachoval CHEMICKÉ ROVNOVÁHY 1. Rovnovážný stav, rovnovážná konstanta a její odvození Dlouhou dobu se chemici domnívali, že jakákoliv chem.

Více

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013 1. a) Kinematika hmotného bodu klasifikace pohybů poloha, okamžitá a průměrná rychlost, zrychlení hmotného bodu grafické znázornění dráhy, rychlosti a zrychlení na čase kinematika volného pádu a rovnoměrného

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost

Více

Elektrické vlastnosti látek

Elektrické vlastnosti látek Elektrické vlastnosti látek A) Výklad: Co mají popsané jevy společného? Při česání se vlasy přitahují k hřebenu, polyethylenový sáček se nechce oddělit od skleněné desky, proč se nám lepí kalhoty nebo

Více

Elektřina: Elektrostatika: Elektrostatika: Elektrostatika: Analogie elektřiny s mechanikou: Elektrostatika: Souvislost a analogie s mechanikou.

Elektřina: Elektrostatika: Elektrostatika: Elektrostatika: Analogie elektřiny s mechanikou: Elektrostatika: Souvislost a analogie s mechanikou. Elektřina pro bakalářské obory Elektron ( v antice ) =?? Petr Heřman Ústav biofyziky, K.LF Elektron ( v antice ) = jantar Jak souvisí jantar s elektřinou?? Jak souvisí jantar s elektřinou: Mechanické působení

Více

Elektřina. Elektrostatika: Elektrostatika: Elektrostatika: Analogie elektřiny s mechanikou: Elektrostatika: Souvislost a analogie s mechanikou.

Elektřina. Elektrostatika: Elektrostatika: Elektrostatika: Analogie elektřiny s mechanikou: Elektrostatika: Souvislost a analogie s mechanikou. Elektrostatika: Elektřina pro bakalářské obory Souvislost a analogie s mechanikou. Elektron ( v antice ) =?? Petr Heřman Ústav biofyziky, UK.LF Elektrostatika: Souvislost a analogie s mechanikou. Elektron

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013 Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA CHEMICKÁ VAZBA (chemical bond) CHEMICKÉ VAZBY soudržné síly působící mezi jednotlivými

Více

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné Otázka: Obecná chemie Předmět: Chemie Přidal(a): ZuzilQa Základní pojmy v chemii, periodická soustava prvků Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné -setkáváme

Více

Anorganická chemie. Látkou, materiálem (substancí) se rozumí každá podoba hmoty, která zaujímá prostor a má hmotnost. Ohraničená část látky je těleso.

Anorganická chemie. Látkou, materiálem (substancí) se rozumí každá podoba hmoty, která zaujímá prostor a má hmotnost. Ohraničená část látky je těleso. CHEMIE_ANORGANICKÁ CHEMIE_CHEMIE 13.5.2013 9:06 Stránka 11 1.1 Základní pojmy Anorganická chemie Látka a těleso Látkou, materiálem (substancí) se rozumí každá podoba hmoty, která zaujímá prostor a má hmotnost.

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6 3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně

Více

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

Stavba atomu historie pohledu na stavbu atomu struktura atomu, izotopy struktura elektronového obalu atom vodíkového typu

Stavba atomu historie pohledu na stavbu atomu struktura atomu, izotopy struktura elektronového obalu atom vodíkového typu Stavba atomu historie pohledu na stavbu atomu struktura atomu, izotopy struktura elektronového obalu atom vodíkového typu obrázky molekul a Lewisovy vzorce molekul v této přednášce čerpány z: http://.chemtube3d.com/

Více