Dny radiační ochrany

Transkript

1 XXXII. Dny radiační ochrany sborník abstraktů Třeboň, Jižní Čechy Česká společnost pro ochranu před zářením Státní ústav radiační ochrany České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

2 Programový výbor: Irena Malátová, Ing., CSc. předsedkyně Ľudmila Auxtová, Ing. Tomáš Čechák, Prof., Ing., CSc. Dana Drábová, Ing., Ph.D. Marie Davídková, Ing., Ph.D. Aleš Froňka, Mgr. Ivana Horáková, Ing., CSc. Jiří Hůlka, Ing. Vladislav Klener, Prof., MUDr., CSc. Ladislav Moučka, RNDr. Denisa Nikodemová, Doc., RNDr., Ph.D. Zdeněk Prouza, Ing., CSc. Tomáš Trojek, Ing., Ph.D. Josef Thomas, RNDr., CSc. Organizační výbor: Lenka Thinová Tomáš Čechák Aleš Froňka Jan Hradecký Věra Křížová Jiří Martinčík Ladislav Moučka Matěj Navrátil Vlasta Pešková Kateřina Rovenská Markéta Šmejkalová Václav Štěpán Lenka Trnková Tomáš Urban Kateřina Vávrů XXXII. Dny radiační ochrany sborník abstraktů Editor Ing. Václav Štěpán Vydalo České vysoké učení technické v Praze Zpracovala Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Kontaktní adresa Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze, Břehová 7, , Praha 1 Kontaktní osoba RNDr. Lenka Thinová, tel Sazba Vít Zýka ( a editor Tisk Česká technika nakladatelství ČVUT ( Vydáno Praha, listopad 2010 Počet stran 125 ISBN

3 1 Milé kolegyně, milí kolegové, vážení přátelé: Ráda bych vzpomněla přednášku profesora Marvina Goldmana z University of California, Davis, kterého jsme pozvali v r při příležitost světového kongresu IRPA ve Vídni do Prahy. Jeho seminář v SÚRO měl téma Legacy of Chernobyl, možná, že si někteří ještě na něj vzpomínáte. Po přednášce jsme s prof. Goldmanem ještě poseděli u skleničky a diskutovali o Černobylu, o radiační ochraně, o problémech se stárnutím odborníků a malém přírůstkem mladých. Prof. Goldman vzpomínal, že když on přišel do oboru, tak se jen rozhlédl a viděl samá bílá místa, o nichž nebylo nic známo a všude viděl možná pole působnosti podotýkám, že se radiační ochraně a radiobiologii začal věnovat v začátku padesátých let při pokusných výbuších v Nevadě. Na webu jsem našla paměti profesora Goldmana, kde říká, že doba nových poznatků byla tak hektická, že v pondělí rozmístili přístroje a v pátek již mohli publikovat (resp. byli by mohli, kdyby to vše nebylo tajné). I u nás v šedesátých a sedmdesátých letech byla nasbírána pěkná řádka nových poznatků vzpomeňme jen velkých pokusů na zvířatech s cílem zjistit závislost dávka účinek pro různou časovou a prostorovou distribuci v tkáni, které byly provedeny v tehdejším Centru hygieny záření IHE či spoustu pokusů s experimentálními zvířaty na VLDVÚ v Hradci Králové. Dnes se nám jeví, že je již vše známé, vše prozkoumáno a ty vzrušující objevy se dějí jinde. Je tomu opravdu tak? Kde tedy jsou bílá místa dnešní radiační ochrany? A jsou nějaká? A také se říká (jistě nadsazeně), že největší zdroj poznatků je v archívech. Měli bychom však využít toho, že ještě máme tušení, co by v těch archívech mohlo být, a vytáhnout na světlo to, co je skutečně cenné. Tohle se týká samozřejmě starší generace. Dnešní mladá generace si jistě ta bílá místa nachází také, již počet přednášek a posterů, které jsou přihlášeny na XXXII. Dny radiační ochrany nás mohou naplňovat optimismem, že zajímavých témat v radiační ochraně je stále dost a rozvoj techniky v aplikacích ionizujícího záření nás stále novými tématy zásobuje. Všechny tématické okruhy, které jsme vyhlásili, byly poměrně dost naplněny, výjimkou byl okruh 8, který měl mj. zahrnovat vzdělávání. To bychom měli považovat za nedostatek, protože vzdělávání odborné veřejnosti tím myslím například zdravotníky nebo záchranné týmy a komunikace s veřejností by měly patřit k našim prioritám. Jen si představme, jak složité je vysvětlení přínosu a rizika na obrázku níže je to trochu zjednodušeno: Takže pro příště bychom měli zařadit do sekce různé i komunikaci s veřejností a uvidíme, na jaké nové nápady přijdeme. Přeji vám všem, aby se vám v novém místě XXXII. Dnů radiační ochrany v krásném městě Třeboni líbilo, abyste zde načerpali hodně poznatků a elánu do další práce a hledání bílých míst v našem oboru. Irena Malátová

4 2 Sponzoři Hlavní sponzoři Canberra Packard s.r.o. ENVINET a.s. VF a.s. Ostatní sponzoři AFRAS Energo s.r.o. EMPOS, s.r.o. GEORADIS s.r.o. Ing. Petr Šimeček RDS VUJE a.s.

5 3 Obsah Pondělí Úvod Sponzoři Pondělí Úvodní přednášky Současné mezinárodní a národní aktivity v oblasti radiační ochrany Karla Petrová Spotřební výrobky s přidanými radionuklidy z pohledu regulátora Zdeněk Rozlívka Biologické účinky záření a zdravotní hlediska 1 Kombinovaný vliv expozice radonu a kouření Ladislav Tomášek Radiosenzitivita při velmi nízkých dávkách Antonín Sedlák Současné možnosti biodozimetrie Zuzana Šinkorová Efektivní dávka přednosti a omezení této veličiny při aplikacích v radiologii Václav Hušák, Jaroslav Ptáček, Marko Fülöp, Petr Fiala Postery Nemoci z povolání u horníků uranových a rudných dolů v ČR způsobené expozicí ionizujícímu záření v letech Tomáš Müller

6 4 Úterý Metrologie, měření a přístrojová technika 3 Úterý Detekce záření emitovaného z vyhořelého jaderného paliva výzkumného reaktoru LVR-15 Ladislav Viererbl, Vít Klupák, Zdena Lahodová, Alexandr Voljanskij, Adam Kolmistr, Michal Koleška, Karel Turek Metrologické aspekty uvoľňovania rádioaktívne kontaminovaných materiálov Róbert Hinca, Jozef Dobrovodský, Anton Švec Porovnání programů pro spektrometrii záření gama Josef Tecl, Petr Kovář, Miroslav Martykán Použití letecké gamaspektrometrie pro lokalizaci zdrojů záření a odhadu jejich aktivity Petr Sládek, Marcel Ohera, Jiří Janda, Daniel Sas Tvorba matice operátora odozvy pre WSP analýzu spektier NaI(Tl) detektora Matúš Stacho, Štefan Krnáč, Vladimír Slugeň, Róbert Hinca, Stanislav Sojak Vývoj, výroba a uplatnění nových scintilačních detektorů ve společnosti ENVINET a.s. Hana Chaloupková, Václav Holeček Základní pojmy v legální metrologii: připomenutí a poznámky Tomáš Soukup Postery Aplikácia kvapalinovej scintilačnej spektrometrie pri stanovení amerícia vo vzorkách životného prostredia Dušan Galanda, Veronika Drábová, Silvia Dulanská, Ľubomír Mátel, Boris Remenec Kalibrační plochy pro leteckou gamaspektrometrii používané v rámci Armády České republiky Petr Sládek, Marcel Ohera, Jiří Janda, Daniel Sas Metody stanovení 14 C a jejich využití Ivo Světlík, Václav Michálek, Lenka Tomášková, Michal Fejgl Měření relativní 3D distribuce dávky ve vodě v okolí brachyterapeutického zdroje Ir-192 pomocí radiochromního gelu Jaroslav Šolc, Vladimír Sochor Pásový analyzátor lupku na principu promptní gama-neutronové aktivační analýzy Jan Dressler, Zdeněk Kopecký, Aleš Jančář Příprava obtížně rozložitelných vzorků pomocí mikrovlnného rozkladného zařízení Jiří Janda, Petr Sládek, Daniel Sas Rychlé stanovení radioaktivní kontaminace mléka metodou kapalinové scintilace Daniel Sas, Petr Sládek, Jiří Janda VUV-UV-visible luminescence iontů Nd 3+, Er 3+ a Tm 3+ a distribuce energie v krystalu LiLuF 4 J. Martinčík, M. Nikl, S. Ishizu, K. Fukuda, T. Čechák, A. Beitlerová, K. Polák, A. Yoshikawa Scintilační odezva tenkých filmů LuAG:Sc, Pr, Ce připravených metodou epitaxe z kapalné fáze Petr Průša, Miroslav Kučera, Jiří A. Mareš, Martin Nikl, Karel Nitsch, Martin Hanuš, Zuzana Onderišinová Stanovení parametrů rentgenky s polykapilární fokusací pomocí radiochromních filmů a spektrometrie záření X Lenka Trnková, Tomáš Trojek Modelování šíření a monitorování radionuklidů v životním prostředí 4 Validácia novej metódy stanovenia izotopov 239 Pu a 238,240 Pu Silvia Dulanská, Ľubomír Mátel, Dušan Galanda, Boris Remenec Odhad radiačnej záťaže z výpustí ÚJV Řež výpočtovým kódom RD_UJV Juraj Ďúran, Ladislav Bohún

7 5 Problémy s predikcí šíření radioaktivního znečistění při specifických meteorologických podmínkách Radek Hofman, Petr Kuča, Petr Pecha Vliv variability povětrnostních podmínek na odhady důsledků dlouhodobých úniků radioaktivity Radek Hofman, Petr Kuča, Petr Pecha Postery Modelování radiační zátěže obyvatelstva v okolí jaderných zařízení Vladimír Patera, Ondřej Pokorný Systém pro odhad ekonomických nákladů na eliminování radioaktivní kontaminace zemědělsky využívaných ploch Pavel Kepka, Jan Procházka, Jakub Brom, Hana Vinciková Terénní testy s rozptylem radioaktivní látky na volném prostranství s překážkou Petr Rulík, Věra Bečková, Irena Češpírová, Aleš Froňka, Jan Helebrant, Petr Kuča, Helena Malá, Václav Michálek, Vendula Pfeiferová, Helena Pilátová, Zdeněk Prouza, Kateřina Rovenská, Jan Škrkal, Lenka Trnková Časový průběh depozice 7 Be během srážek Helena Pilátová, Miroslav Hýža, Petr Rulík, Helena Malá, Jiří Hůlka Obsah 137 Cs v potravních komoditách lesního ekosystému Jan Škrkal, Petr Rulík Rádiochemické stanovenie plutónia-241 v pôdnej matrici Jana Strišovská, Dušan Galanda, Jozef Kuruc Hlbinné geologické úložisko pre rádioaktívny odpad a vyhoreté jadrové palivo: geotechnické kritéria na vlastnosti bentonitovej bariéry Michal Galamboš, Oľga Rosskopfová, Veronika Paučová, Pavol Rajec Využitie separačných metód pri stanovení 63 Ni v rádioaktívnych odpadoch Oľga Rosskopfová, Ivan Kajan, Michal Galamboš, Matúš Pupák, Pavol Rajec, Ľubomír Mátel Úterý

8 6 Středa Dozimetrie zevního a vnitřního ozáření 2 Středa Rychlé třídění vnitřně ozářených osob I. Principy metodiky a její ověření Zdeněk Prouza, Vendula Pfeiferová, Pavel Fojtík, Irena Češpírová, Irena Malátová, Petr Kuča Hlavové kalibrační fantomy pro aktinidy: měření a simulace Tomáš Vrba Pasivní detektory v polích záření vysokých energií Iva Ambrožová, Kateřina Pachnerová Brabcová, Zlata Mrázová, Ján Kubančák, František Spurný Srovnání různých materiálů používaných jako detektory stop v pevné fázi Kateřina Pachnerová Brabcová, Iva Ambrožová, Zlata Mrázová, František Spurný Porovnanie metód pre odhad dávkového ekvivalentu meraného polovodičovým detektorom Liulin umiestneným na palube medzinárodnej orbitálnej stanice ISS Ján Kubančák, Ondřej Ploc, Tsvetan Dachev, Zlata Mrázová, Iva Ambrožová, František Spurný Simulace experimentu MTR-R uskutečněného na palubě Mezinárodní vesmírné stanice pomocí programu PHITS Zlata Mrázová, Iva Ambrožová, Lembit Sihver, Tatsuhiko Sato, Vyacheslav A. Shurshakov. 52 Principy filtrační analýzy OSL dozimetrů InLight používaných službou osobní dozimetrie VF, a.s. Jana Havelková, Petr Nováček, Pavel Prášek Príspevok k meraniu dávok doručených mimo cieľový objem v klinickom protónovom zväzku Ján Kubančák, Alexander Molokanov, Kateřina Pachnerová Brabcová, Iva Ambrožová, Bohumil Vlček Interpretácia údajov prsteňových dozimetrov pre hodnotenie ožiarenia rúk personálu nukleárnej medicíny pri práci s rádiofarmakami Marko Fülöp, R. Hržičová, A. Marečková, I. Mráz, Pavol Ragan, Václav Hušák, Daniel Baček, Izabela Makaiová, Pavol Povinec, V. Vondrák, Marína Arpášová, L. Ullmannová Vliv retence železa v trávicím traktu na úvazek efektivní dávky Petra Mihalová, Tomáš Vrba NaCl jako retrospektivní dozimetr Daniela Ekendahl Postery Rychlé třídění vnitřně ozářených osob II. Měření celotělové aktivity a odhad úvazku efektivní dávky Pavel Fojtík, Vendula Pfeiferová, Irena Malátová, Zdeněk Prouza Association of case-based reasoning and artificial neural networks to create voxelized phantoms Libor Makovicka, Emmanuelle Fontaine, Julien Henriet, Remy Laurent, Jad Farah Dosimetric dependences of DMC 2000XB Jan Singer, Jana Šmoldasová, Irena Petrová Odezva detektorů stop použitých jako spektrometr lineárního přenosu energie v poli záření neutronů vysokých energií Iva Ambrožová Výsledky testovacího měření dávek beta OSL dozimetry InLight Jana Havelková, Petr Nováček, Pavel Prášek Trendy ve vývoji počtu radiačních pracovníků a v rozložení jejich dávek a ve vývoji počtu zdrojů ionizujícího záření sestavené na základě dat z Registrů SÚJB Jana Davídková

9 7 Radiační ochrana v jaderně-palivovém cyklu včetně havarijní připravenosti 6 Činnost letecké a mobilních skupin během cvičení Zóna 2010 Irena Češpírová, Zuzana Pašková, Jan Matzner ESTE Annual Impacts Dopady bežnej prevádzky JE: Najnovšie prechodové faktory (IAEA), aktualizácia štatistických dát pre SR, ČR, Rakúsko a Maďarsko Eva Smejkalová, Ľudovít Lipták, Peter Čarný Hodnotenie vplyvu JE v SR v rámci periodického hodnotenia bezpečnosti Ondrej Slávik, Juraj Koštial, Alojz Slaninka Ozařování vysoceobohaceného uranu pro výrobu 99 Mo v ÚJV Řež Vladimír Brož, Milan Marek, Jiří Neužil, Jiří Rychecký, Josef Stehno, Vladimír Vrban.. 67 Rekonstrukce systémů elektronické osobní dozimetrie SEOD na jaderných elektrárnách Jaslovské Bohunice EBO V2 a Mochovce EMO 1, 2 Petr Okruhlica Stanovenie inventára aktívnej zóny reaktora pre potreby havarijnej odozvy s využitím kódu Origen/SCALE Monika Krpelanová, Peter Čarný Stanovenie konverzných faktorov pre odhad reálneho úniku do atmosféry okolia z odozvy TDS v prípade havárie JE s využitím MCNP Ľudovít Lipták, Peter Čarný Systém radiačnej kontroly na MO34 technologická radiačná kontrola Štefan Ševečka, Ondrej Slávik, Alojz Slaninka, Marko Fülöp Výpusti AaŠP (bez tritia) z JE Temelín do vodoteče Marek Kurfiřt, Jiří Pospíchal Zkušenosti s transporty vyhořelého jaderného paliva z výzkumných reaktorů bývalého východního bloku Karel Svoboda, Josef Podlaha Postupy merania pri uvoľňovaní budov Ondrej Slavik, Martin Lištjak, Alojz Slaninka Středa Postery Automatické prepojenie systému ESTE Mochovce a ESTE Bohunice a formulárov o vyrozumení o udalosti na jadrovom zariadení Pavol Lackovič, Peter Čarný, Jozef Čech Databáza kontaminovaných betónových povrchov a automatizovaný systém merania Martin Lištjak, Pavol Göndör, Ondrej Slávik Schéma implementácie systému ESTE v podmienkach Slovenských elektrární a.s. Miroslav Chylý, Dušan Suchoň, Eva Smejkalová, Peter Čarný, Jozef Čech Statistické porovnání metod pro vyhodnocení výsledků leteckých měření dávkových příkonů Jan Helebrant, Irena Češpírová, Aleš Froňka Zhodnocení nezávislého monitorování okolí MAPE Mydlovary Michal Fejgl, Reza Mirchi, Daniel Kobliha Monitorovací systémy Pico Envirotec pro bezpečnostní a environmentální aplikace Petr Sládek, Kateřina Sládková, Hana Chaloupková

10 8 Čtvrtek Radiační ochrana v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně 7 Optimalizácia ochrany pred žiarením lekárskeho personálu pri vybraných intervenčných vyšetreniach Denisa Nikodemová, Karol Böhm Ožiarenie pacientov pri endovaskulárnych a kardiologických intervenciách Karol Böhm, Denisa Nikodemová Príspevok k stanoveniu populačných dávok z vyšetrení počítačovou tomografiou na Slovensku Dušan Šalát, Denisa Nikodemová, Martina Horváthová, Helena Cabaneková, Miroslav Novák Možnosti optimalizácie pacientskych dávok pri CT vyšetreniach v pediatrii Ľubka Gbelcová, Denisa Nikodemová, Martina Horváthová Kontrolní činnost SÚJB mamografie v ČR Eva Jursíková, Otto Kodl Zhodnocení AEC mamografických přístrojů v screeningovém období 2004 až 2009 Otto Kodl, Eva Jursíková Stanovení zeslabení stínících zástěr pro přepočet osobního dávkového ekvivalentu Pavel Kratochvíl, Kateřina Bradáčová Optimalizace fyzikální QA v radioterapii Vladimír Vondráček, Matěj Navrátil Měření relativních faktorů pole Leksellova gama nože Perfexion Jitka Šemnická, Kateřina Vávrů, Ondřej Konček Zhodnocení postupů stanovení vzduchové kermové vydatnosti URZ s Ir-192 na radioterapeutických pracovištích v ČR Ivana Horáková, Irena Koniarová, Helena Žáčková První zkušenosti s nezávislou prověrkou radioterapie prostaty Irena Koniarová, Ivana Horáková, Vladimír Dufek Zaťaženie pacienta mimo ložiska pri IMRT Martina Zemanová, Gabriel Králik, Martin Chorváth, Ivana Krajčovičová Analýza betonových a olověných kontrukcí pro centrum protonové terapie v ČR Tomáš Urban, Jaroslav Klusoň Čtvrtek Postery Úloha a současné možnosti SÚJB při hodnocení a usměrňování expozice pacientů z lékařského ozáření Ivanka Zachariášová, Hana Podškubková, Jan Vinklář, Hynek Novák Riziko karcinogenních účinků v radiodiagnostice Jiří Filip, Olga Bezděková Hodnotenie radiačnej záťaže a odhad rizika z ožiarenia predčasne narodených detí a patologických novorodencov v dôsledku rádiologických vyšetrení Alexandra Maruniaková, Denisa Nikodemová Kvalita zobrazenia a veľkosť ožiarenia pacientov pri stomatologických rádiografických vyšetreniach na Slovensku Lukáš Zachar, Denisa Nikodemová, Ondřej Ulman Posouzení profesionálních ozáření na Klinice nukleární medicíny a endokrinologie v Praze Motole Jaroslav Zimák, Zuzana Pašková, Jozef Sabol, Dana Valachová, Petr Vlček Príprava Cu-64 pre PET diagnostiku a terapiu Jarmila Ometáková, Pavol Rajec Metody modelování a fitování spekter terapeutických elektronových svazků Jaroslav Klusoň, Jitka Šemnická Výpočet faktorů velikosti pole a profilů svazku Leksellova gama nože pomocí Geant4 Jan Pipek

11 9 Vliv THPC na prostorové rozložení dávky v polyakrylamidovém gelovém dozimetru Kateřina Vávrů, Jitka Šemnická, Václav Spěváček Study of dose modifications due to the previous dental interventions in external orl radiotherapy treatment Libor Makovicka, Celine De Conto, Regine Gschwind, Emmanuelle Martin Nakládání s radioaktivními odpady 8 Charakterizácia tieniacich kaziet z reaktora 1. bloku JE V-1 Tibor Rapant, Richard Hanzel Velmi nízko aktivní odpady (Very Low Level Wastes VLLW) ve světě a u nás Jan Krmela Vývoj radiační situace v rámci realizace sanačních prací ÚJV Řež a.s. v letech Josef Mudra, Josef Podlaha, Eduard Hanslík, Michal Novák Postery Výzkum a vývoj zařízení pro spektrometrii radioaktivních odpadů Petr Halas, Libor Kalda Čtvrtek

12 10 Pátek Radon a problematika přírodních radionuklidů 5 Radonový program ČR Eva Pravdová Efektivita systému protiradonové prevence v ČR Ivana Fojtíková, Aleš Froňka Speciální měření přírodní radioaktivity v bytech Eliška Pilecká, Petr Otáhal, Ivo Burian Radon transfer factor in-situ assessment based on indoor and soil gas radon simultaneous measurement Aleš Froňka Analýza vplyvu hrúbky mukóznej vrstvy a nehomogénej distribúcie Po-214 a Po-218 na kvantifikáciu radónového rizika Radoslav Böhm, Antonín Sedlák, Karol Holý Konverze příjmu dlouhodobých radionuklidů alfa na efektivní dávku Ladislav Tomášek The pilot study of dependence of radon concentration on the tectonic structures using simple geophysical methods Lenka Thinová, Kateřina Rovenská, Aleš Froňka Obsah uranu v moči u obyvatelstva ČR pilotní studie Věra Bečková, Irena Malátová, Ladislav Tomášek, Jiří Hůlka Odstraňování uranu z pitné vody z pohledu radiační ochrany Ivana Ženatá Popis expozícií radónu, dlhodobých radionuklidov a externého gamma žiarenia v uránovej bani Rožná Miriam Marušiaková, Zdenek Gregor, Ladislav Tomášek Dynamická adsorpce radonu v koloně s aktivním uhlím jako ozdravné opatření na snižování radonu v interiérech budov a jeho omezení Josef Thomas, Jiří Hůlka, Karel Jílek, Karel Smolek Postery Kontinuálny monitoring radónu v jaskynnom a banskom prostredí Iveta Smetanová, Karol Holý, Monika Müllerová, Radoslav Böhm, Jozef Omelka, Dalimír Jurčák, Pavel Bella, Ján Zelinka, Peter Gažík Monitorovacie systémy pre kontinuálne monitorovanie 222 Rn a jeho produktov premeny Karol Holý, Monika Müllerová, Alena Bujnová, Martin Bulko, Radoslav Böhm, Iveta Smetanová Radon in soil gas concentration and gamma spectrometry in situ dependencies Lenka Thinová, Kateřina Rovenská, Aleš Froňka Velikostní distribuce aerosolových částic v ovzduší uranového dolu Rožná Helena Malá, Petr Rulík, Jiří Hůlka Zhodnotenie výskytu radónu v rudných baniach na Slovensku Pavol Ragan Rejstřík Pátek Stránky sponzorů

13 Úvodní přednášky 11 Současné mezinárodní a národní aktivity v oblasti radiační ochrany Karla Petrová Úsek radiační ochrany, Státní úřad pro jadernou bezpečost, Senovážné nám. 9, Praha 1, , ČR Karla.Petrova@sujb.cz Pondělí Prezentace uvede ucelený přehled aktuálního dění v oblasti radiační ochrany na celosvětové, evropské i národní úrovni. Autorka uvede osobní zkušenosti z tvorby nové evropské legislativy a mezinárodních standardů v oblasti radiační ochrany s vyznačením zásadních problémů diskutovaných v průběhu jejich tvorby. Předmětem sdělení budou aktuální aktivity mezinárodních organizací jako UNSCEAR, ICRP, NEA/OECD, EU, IAEA, IRPA, WHO, HERCA a informace o zapojení ČR do těchto aktivit.

14 12 Úvodní přednášky Spotřební výrobky s přidanými radionuklidy z pohledu regulátora Zdeněk Rozlívka Pondělí Státní úřad pro jadernou bezpečost, Senovážné nám. 9, Praha 1, , ČR zdenek.rozlivka@sujb.cz Spotřebním výrobkem s přidanými radionuklidy je takový výrobek, který je určen k prodeji široké veřejnosti pro obecné využití a po jeho realizaci na trhu se na jeho vlastníka nekladou žádné specifické povinnosti. Spotřebním výrobkem s přidanými radionuklidy jsou například náramkové hodinky s GTLI, světelné zdroje s přídavkem Kr-85, autonomní ionizační hlásiče požáru apod. Protože tyto zdroje záření nejsou regulovány u uživatele, musí být o to pozorněji regulovány u jejich výrobce či dovozce jde o povolovanou činnost podle 9 odst. 1 písm. s) atomového zákona, vlastní výrobky pak podléhají typovému schvalování, pokud aktivita nebo hmotnostní aktivita jejich radioaktivního obsahu překračuje příslušnou zprošťovaní úroveň. Výrobce a dovozce musí zaručovat, že na trh dodávané výrobky budou shodné se schváleným typem a musí vytvořit podmínky pro jejich zpětný odběr od uživatelů (vztahuje se i na výrobky nekompletní či rozbité) musí tento zpětný odběr nabízet obdobně jako u baterií či zářivek. Distribuce jako taková není povolovanou činností, to ale nezbavuje výrobce či dovozce výše uvedené povinnosti. Množství spotřebních výrobků s přidanými radionuklidy realizovaných na trhu začíná v poslední době strmě narůstat a ukazuje se, že forma a rozsah regulace bude muset být zpřesněna.

15 Biologické účinky záření a zdravotní hlediska 13 Kombinovaný vliv expozice radonu a kouření Ladislav Tomášek SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, , ČR ladislav.tomasek@suro.cz Pondělí Sekce 1 Hodnocení kombinovaného vlivu expozice radonu a kouření je založeno na vnořené studii v rámci kohortové studie horníků uranových a lupkových dolů ( horníků), kdy byly u případů plicní rakoviny dodatečně zjišťovány údaje o kouření. Kontrolní osoby byly vybrány s ohledem na rok narození a dosažený věk. Údaje o kouření byly zjišťovány z lékařské dokumentace, od příbuzných a od žijících horníků. Celkem byly shromážděny údaje u 850 případů plicní rakoviny a 1932 kontrolních osob. Závislost relativního rizika na kumulované expozici s přihlédnutím ke kouření se výrazně nelišila od výsledků, kdy informace o kouření byly ignorovány, a v podstatě byla stejná jako ve skupině kuřáků. Samotný vliv expozice radonu vyjádřený v modelu relativního rizika ve skupině nekuřáků (70 případů) byl však relativně větší ve srovnání s koeficientem relativního rizika u kuřáků. Tyto výsledky vedou k otázce, zda kombinovaný účinek expozice a radonu je aditivní nebo multiplikativní. Výsledky uvedené studie naznačují, že kombinovaný účinek je blíž k aditivnímu modelu, zejména když je uvažována doba od expozice a rozdíly v deponované radiační dávce u kuřáků a nekuřáků. Uvedené výsledky byly získány v rámci projektu IGA MZ ČR (IGA NS 10596).

16 14 Biologické účinky záření a zdravotní hlediska Radiosenzitivita při velmi nízkých dávkách Pondělí Sekce 1 Antonín Sedlák SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, , ČR antonin.sedlak@suro.cz V současné době je široce akceptován názor o lineární závislosti mezi dávkou záření a výskytem rakovin nebo přírůstkem dědičných účinků u lidské populace. Tato závislost však může být výslednicí tvorby mnoha dílčích produktů, jejichž výtěžek s dávkou lineárně narůstat nemusí. Dokládají to zejména výsledky novějších experimentů s buněčnými koloniemi ozařovanými in vitro. Předmětem tohoto sdělení je pokus vyjádřit radiosenzitivitu při velmi nízkých dávkách jediným jednoduchým matematickým vztahem se třemi parametry. Prvý parametr vyjadřuje lineární dávkovou závislost účinku při vyšších dávkách. Naproti tomu druhý parametr popisuje situaci, kdy nastává rychlejší nárůst účinku při velmi nízkých dávkách (hypersenzitivita). Má-li zápornou hodnotu, je nárůst účinku naopak pomalejší (radiační horméze). Má-li hodnotu nulovou, je vztah dávka účinek v tom případě lineární. Velikost třetího parametru vyjadřuje snahu vyrovnat počáteční anomální průběh křivky dávka účinek tak, aby byl při vyšších dávkách již lineární. Konkrétní hodnoty těchto parametrů byly z publikovaných závislostí dávka účinek zjišťovány nelineární regresní analýzou.

17 Biologické účinky záření a zdravotní hlediska 15 Současné možnosti biodozimetrie Zuzana Šinkorová Oddělení radiobiologie, Vojenská lékařská akademie JEP, Třebešská 1575, Hradec Králové, , ČR sinkorova@pmfhk.cz Pondělí Sekce 1 Biologická dozimetrie (biodozimetrie) je jedním z podoborů radiobiologie, který sleduje změny v organizmu po celotělové nebo částečné expozici ionizujícímu záření. Jedním ze základních sledovaných parametrů je sledování absolutního poklesu periferních lymfocytů v krvi ozářených a to 24 hodin po nehodě. Zde pak platí pravidlo, že pokles lymfocytů pod 50 % výchozích hodnot ukazuje, že osoba byla ozářena významnou dávkou záření a pokles absolutních počtů periferních lymfocytů na nulu nebo k hodnotám blízkým nule je prognosticky nepříznivý a přežití ozářených je nepravděpodobné (Vávrová a Filip, 2002). Nejvíce používané techniky biodozimetrie ihned po nehodě jsou cytogenetické metody (Durante a kol., 1999) zahrnující cytogenetickou analýzu periferních lymfocytů s tvorbou strukturálních aberací. K nejčastějším aberacím patří dicentrické a prstenčité chromozomy. Jejich hodnocení je součástí metody užívané ke stanovení obdržené dávky záření, která patří k tzv. zlatému standardu biologické dozimetrie již mnoho let (IAEA, 1986). Další cytogenetickou metodou je test na přítomnost mikrojader (Thierens a kol., 1991), kdy zejména v dávkovém rozmezí do 2 Gy je počet mikrojader u in vitro ozářených lymfocytů přímo úměrný obdržené dávce. Dále se používají metody urychlené kondenzace chromozomů, fluorescence po in situ hybridizaci, proužkování chromozomů (banding) a další. Tyto metody pracují na základě skutečnosti, že ionizující záření je silný klastogen, tedy vytváří chromozomální zlomy, které vedou ke vzniku chromozomálních aberací v buňkách poškozených radiací. Obecně nevýhodou cytogenetických metod je poměrně dlouhá doba potřebná pro vyhodnocení analýzy, což je zapříčiněno relativně dlouhou inkubační dobou při přípravě vzorků, vysokou časovou náročností při samotné analýze a nutností vysoce profesionálního přístupu při odečítání změn. Získané výsledky mohou být ovlivněny dalšími faktory, jako je věk, expozice nikotinem apod. Biodozimetrické metody, které jsou založeny na změnách ve složení periferních krevních lymfocytárních subpopulací zahrnují analýzy vyhodnocované pomocí průtokové cytometrie. V současné době jsou k dispozici publikace, které ukazují na rozdílnou radiosenzitivitu jednotlivých lymfocytárních populací (Vokurková a kol., 2006; Yamamoka a kol., 2004; Kusunoki a kol., 2003). Tento přístup však dosud nebyl využit pro zpětné stanovení obdržené dávky ionizujícího záření v praxi. Pro sledování změn v delším časovém intervalu od expozice ionizujícím zářením se používá elektronová spinová rezonance. Tato metoda je založena na principu fyzikálního měření absorbované dávky v biologickém materiálu, např. v zubní sklovině (Pass a Aldrich, 1985).

18 16 Biologické účinky záření a zdravotní hlediska Pondělí Sekce 1 Efektivní dávka přednosti a omezení této veličiny při aplikacích v radiologii Václav Hušák 1, 2, Jaroslav Ptáček 2, Marko Fülöp 3, Petr Fiala 2 1 Klinika nukleární medicíny, Lékařská fakulta UP Olomouc, ČR 2 Oddělení lékařské fyziky a radiační ochrany, Fakultní nemocnice Olomouc, ČR 3 Slovenská zdravotnická univerzita, Bratislava, SR vaclav.husak@quick.cz V r zavedla ICRP pro účel radiační ochrany a limitů pro radiační pracovníky veličinu efektivní dávkový ekvivalent EDE. Určitým orgánům a systémům orgánů byly připsány bezrozměrné tkáňové váhové faktory w T, jež vyjadřují jejich předpokládanou relativní radiosenzitivitu pro fatální nádory a genetické účinky. V r byla koncepce EDE inovována, doplnil se soubor orgánů, byly pozměněny tkáňové váhové faktory a zaveden nový název efektivní dávka. Stať o efektivní dávce při lékařském ozáření byla publikována v Doporučeních ICRP 103 vydaných v r Uvedeme stručně přednosti, kterými se efektivní dávka vyznačuje. Efektivní dávka vyjádřená jediným číslem může být stanovena pro libovolný typ radiologického vyšetření. Je možné porovnávat různé výkony spojené s nerovmoměrnou expozicí, které jsou typické pro radiologická vyšetření (radiografie, skiaskopie, CT a nukleární medicína). Efektivní dávka dovoluje kvantifikovat (aproximovat) ozáření, které se přímo vztahuje ke stochastickému riziku. Kritikové vyčítají pojmu efektivní dávka E mimo jiné např. způsob výběru váhových tkáňových váhových faktorů, existující nezávislost těchto faktorů na věku, možnosti chybné záměny pojmů absorbovaná dávka, ekvivalentní dávka a efektivní dávka, nesprávné používání efektivní dávky u souboru pacientů, které se liší od referenčních osob, pro něž je efektivní dávka definována aj. Cílem tohoto sdělení je informovat o zajímavé diskusi (D.J. Brenner, W. Huda, G. Dietze, C. Borras, C.J. Martin a další), která se rozvinula odborné literatuře o tomto pojmu. Předním zastáncem termínu efektivní dávka a jeho obsahu je americký radiolog W. Huda. Pro uživatele této veličiny je znalost diskuse velmi užitečná, neboť dovoluje porozumět určitým omezením, které jsou s efektivní dávkou spojena. Ukazuje se, že aplikace efektivní dávky stejně jako jiných termínů v radiační ochraně vyžaduje obezřetné používání vstupních veličin a ujasnění si oblastí, kde mohou být tyto veličiny uplatňovány.

19 Biologické účinky záření a zdravotní hlediska 17 Nemoci z povolání u horníků uranových a rudných dolů v ČR způsobené expozicí ionizujícímu záření v letech Tomáš Müller Oddělení hodnocení radiačních rizik, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, , ČR tomas.muller@suro.cz Pondělí Sekce 1 P V České republice se každý rok předkládá k posouzení několik desítek případů onemocnění u stávajících či bývalých horníků uranových nebo rudných dolů, o kterých se postižený nebo jeho ošetřující lékař domnívá, že jsou důsledkem profesionální expozice ionizujícímu záření. Pouze část těchto případů lze kvalifikovat jako nemoc z povolání. Prakticky veškeré případy, které jsou navrhovány jako nemoci z povolání, jsou zhoubné nádory. Většina z těchto posuzovaných případů jsou onemocnění rakovinou plic z radioaktivních látek. Rozhodování o nemoci z povolání vychází v současné době z pravděpodobnostního přístupu posuzování založeném na stanovení podílu příčinné souvislosti (PPS) ozáření na vzniku onemocnění (např. metodické opatření č. 15 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČR, částka 9, 1998). Poster podává souhrnnou informaci o všech posuzovaných případech nemocí z povolání u horníků uranových a rudných dolů v České republice v letech Ve sledovaném období bylo na SÚRO každý rok předloženo k posouzení podmínek vzniku onemocnění případů. Ve většině případů šlo o rakovinu plic. Druhou nejpočetnější skupinu diagnos tvořily rakoviny kůže (non-melanoma skin cancers). Další relativně početnou skupinou byly leukémie. Na ostatní diagnosy připadaly pouze ojedinělé případy onemocnění. Z posuzovaných onemocnění splňuje kritéria přiznání nemoci z povolání polovina až třetina posuzovaných případů. Z toho většinu tvoří rakovina plic. Podíl rakoviny plic u přiznaných nemocí z povolání má v posledních letech klesající tendenci. Následují rakoviny kůže (basaliomy a spinaliomy). Jejich podíl na počtu přiznaných nemocí z povolání má naopak rostoucí tendenci. Na třetím místě jsou leukémie (zhruba 1 případ za rok).

20 18 Metrologie, měření a přístrojová technika Detekce záření emitovaného z vyhořelého jaderného paliva výzkumného reaktoru LVR-15 Ladislav Viererbl 1, Vít Klupák 1, Zdena Lahodová 1, Alexandr Voljanskij 1, Adam Kolmistr 1, Michal Koleška 1, Karel Turek 2 1 ÚJV Řež, a.s., Husinec-Řež č.130, Řež, , ČR 2 ODZ Ústav jaderné fyziky AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, , ČR vie@ujv.cz Úterý Sekce 3 Reaktor LVR-15 je lehkovodní výzkumný jaderný reaktor umístěný v areálu Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. K provozu využívá 28 až 32 palivových souborů s uranem obohaceným na 36 %, od roku 2010 se přechází na obohacení 20 %. Daný palivový soubor je v aktivní zóně používán jeden až dva roky. Pak je zhruba rok skladován v tzv. mokrém zásobníku, dále v odložišti, následně ve skladu VAO a nakonec je odvezen do země původu. Během provozu reaktoru vzniká štěpením a aktivací v palivovém souboru velké množství radionuklidů, které emitují různé typy záření. Z hlediska detekce připadá v úvahu záření gama a neutronů. Měření emitovaného záření se provádí nejdříve 1 rok po vyjmutí palivového souboru z reaktoru. Celková aktivita 1 rok po vyjmutí při vyhoření 80 % palivového souboru je odhadována v řádu Bq. Významné radionuklidy emitující záření gama jsou např. 106 Rh, 125 Sb, 134 Cs, 137 Cs, 144 Ce a 154 Eu. V menším množství jsou z vyhořelého paliva emitovány také neutrony, a to buď spontánním štěpením některých aktinidů (např. 244 Cm), nebo jako důsledek (α, n) reakce na některých aktinidech (např. 238 Pu). Měření záření emitovaného z palivového souboru slouží především ke stanovení relativního vyhoření. Bylo vyrobeno a v odložišti reaktoru LVR-15 nainstalováno zařízení k měření vyhoření paliva metodou spektrometrie záření gama. Odložiště je 6 m hluboký bazén naplněný demineralizovanou vodou. Zařízení sestává z detektoru HPGe, kolimátoru a posuvného zařízení, které umožňuje skenování signálu po délce palivového souboru. Měřený palivový soubor se pohybuje horizontálně v hloubce cca 4 m, záření je vedeno nad hladinu kolimátorem zakončeném na obou stranách otvory o průměru 7 mm, nad hladinou je umístěn detektor. Po kalibraci detektoru byly měřeny aktivity a jejich rozložení po délce palivového souboru. Spolehlivě byly detekovány aktivity šesti výše uvedených radionuklidů emitujících záření gama. V příspěvku jsou uvedeny příklady změřených profilů aktivit jednoho palivového souboru. Dále jsou popsány a uvedeny výsledky měření pomocí pasivních detektorů. K měření dávkových příkonů uvnitř (ve středovém otvoru) palivového souboru byly použity alaninové dozimetry, naměřené hodnoty se pohybovaly v řádech desítek Gy/h. K měření příkonu fluence neutronů byly použity stopové detektory.

21 Metrologie, měření a přístrojová technika 19 Metrologické aspekty uvoľňovania rádioaktívne kontaminovaných materiálov Róbert Hinca 1, 2, Jozef Dobrovodský 2, Anton Švec 2 1 Katedra jadrovej fyziky a techniky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Slovenská Technická Univerzita v Bratislave, Ilkovičova 3, Bratislava, , SR 2 Centrum ionizujúceho žiarenia, Slovenský metrologický ústav, Karloveská 63, Bratislava, , SR hinca@smu.gov.sk Legislatívny rámec štátneho dozoru nad uvoľňovaním rádioaktívne kontaminovaných materiálov do životného prostredia v krajinách EU síce vychádza zo spoločných odporúčaní, ale má národný charakter a v jednotlivých krajinách EU sa môže značne líšiť. Príspevok analyzuje situáciu v Slovenskej republike, pričom sa zameriava na metrologické aspekty dodržiavania limitov definovaných v národnej legislatíve. Kritériá pre uvoľňovanie materiálov do životného prostredia kontaminovaných rádionuklidmi z pracovísk so zdrojmi ionizujúceho žiarenia, tak ako sú definované v Nariadení vlády SR č. 345/2006 Z. z., sú zdrojom diskrepancií, ktoré vedú k odlišnému chápaniu zo strany držiteľov licencií a dozoru. Rozličný výklad umožňuje samotný limit hmotnostnej aktivity, ktorý sa podľa prílohy č. 3 k predmetnému NV SR určuje ako priemerná hodnota aktivity bližšie nedefinovaného množstva uvoľňovaného materiálu. Nie je bližšie definované kritérium homogenity rádioaktívnej kontaminácie, ktoré podmieňuje aplikáciu reprezentatívneho merania. Citeľná je absencia noriem pre meradlá aktivity uvoľňovaných pevných materiálov, ktoré by definovali požiadavky v tejto oblasti podobne ako je to v norme STN EN pre plynné výpuste a STN EN pre kvapalné výpuste do životného prostredia. Samozrejme, že v otázke výkladu predpisov má štátny dozor definované právomoci, avšak situácii by prospela revízia s cieľom sprehľadniť a precízne definovať uvoľňovacie podmienky. Z pohľadu metrologického úradu sú meradlá používané na meranie aktivity v uvoľňovaných materiáloch dôležité pri ochrane zdravia, bezpečnosti, majetku a životného prostredia a preto podliehajú povinnej metrologickej kontrole, ktorá vyplýva zo zákona NR SR č. 142/2000 Z. z. o metrológii. Slovenský prístup je odvodený od noriem a legislatívy pre podobné meradlá. Očakávame, že krajiny európskej únie vypracujú v najbližšom čase metodiku a odporúčania pre túto oblasť činnosti. Uskutočnili sa prvé kroky vo forme prípravy návrhu spoločného výskumného projektu európskych metrologických ústavov Metrológia v manažmente rádioaktívnych odpadov, ktorý sa má riešiť v rámci európskeho metrologického programu EMRP. Úterý Sekce 3

22 20 Metrologie, měření a přístrojová technika Porovnání programů pro spektrometrii záření gama Josef Tecl 1, Petr Kovář 2, Miroslav Martykán 3 1 Divize přístrojové techniky, ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, , ČR 2 Oddělení primární etalonáže, Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, , ČR 3 Skupina Laboratoře, ČEZ, a.s., JE Temelín, Temelín, , ČR josef.tecl@envinet.cz Úterý Sekce 3 Byly porovnány programy pro měření a vyhodnocování spekter záření gama, která jsou naměřena spektrometry s germaniovými detektory. Programy Genie 2000 firmy Canberra, GammaVision firmy OR- TEC a GAMWIN firmy ENVINET byly porovnávány zejména z hlediska použitých algoritmů, správnosti identifikace radionuklidů v měřených vzorcích a stanovení jejich aktivity a nejistot. Testy byly provedeny pomocí dříve nabraných spekter a nemohou zahrnovat posouzení správnosti oprav na mrtvou dobu, náhodné a koincidenční sumace a další efekty, které závisí na spektrometrickém řetězci, použitém při měření. Byly provedeny následující testy: test algoritmu pro vyhledávání píků, test nezávislosti plochy píku na poměru výška píku/kontinuum, test algoritmu pro vyhledávání a proklad dubletů, test algoritmu pro identifikaci radionuklidů, kontrola knihoven radionuklidů, test správnosti stanovení aktivity radionuklidů a nejistot, porovnání stanovených hodnot MDA. Při testování byla použita norma ČSN IEC 1452 Přístroje jaderné techniky Měření emisí gama záření radionuklidů Kalibrace a užití germaniových spektrometrů. Výsledky porovnání tří výše uvedených softwarových produktů budou uvedeny v prezentaci a v článku.

23 Metrologie, měření a přístrojová technika 21 Použití letecké gamaspektrometrie pro lokalizaci zdrojů záření a odhadu jejich aktivity Petr Sládek 1, Marcel Ohera 2, Jiří Janda 1, Daniel Sas 1 1 Ústav OPZHN, Univerzita obrany, sídliště Víta Nejedlého, Vyškov, , ČR 2 EnviMO, Vlčnovská 16, Brno, , ČR petr.sladek@unob.cz Letecká gamaspektrometrie je jednou z moderních monitorovacích technik kterou používá AČR v systému radiačního průzkumu a také v rámci působnosti armádní radiační monitorovací sítě ARMS. Od roku 2006 má letecká monitorovací skupina specialistů chemického vojska ve výbavě letecký gamaspektrometr IRIS (PicoEnvirotec) s detektorem NaI(Tl) o objemu 16 litrů. K provozování letecké gamaspektrometrie je standardně využíváno vrtulníku Mi-17. Tento spektrometrický systém, který byl původně určen především ke geologickému prozkumu, disponuje v současné době i dalšími rozšířenými funkcemi. Je to například přímé stanovení aktivity některých radionuklidů na terénu a to nejen přírodních ale i vybraných umělých, potenciálně rizikových radionuklidů (Cs-137, Co-60, I-131 ad.), měření dávkového příkonu záření gama s přepočtem k úrovni 1m nad terénem, možnosti rozlišení kontaminace v atmosféře a na zemském povrchu a dalšími funkcemi které jsou využitelné v armádních (vojenských) podmínkách. Tyto rozšířené funkce byly do systému IRIS postupně implementovány na základě spolupráce specialistů AČR a výrobce fy. PicoEnvirotec ve prospěch možnosti použití tohoto zařízení v oblasti ochrany vojsk a obyvatelstva. Vedle základních úloh průzkumu radiační situace na zájmovém teritoriu, monitorování radioaktivní kontaminace a případné identifikace radionuklidů byla věnována pozornost možnosti efektivní lokalizace nekontrolovaných radioaktivních zdrojů v zájmové oblasti s možnosti odhadu jejich aktivity. Byly provedeny experimenty s uzavřenými nestíněnými radionuklidovými zářiči URZ typu Cs-137 a Co-60 o aktivitách od desítek MBq až po řádově jednotky GBq. Byly sledovány závislosti odezvy detekčního systému při různých letových podmínkách. K tomuto účelu bylo využito vybrané testovací plochy taktického cvičiště TPC-3 ve vojenském výcvikové prostoru Březina (Vyškov), která byla již dříve vybrána jako kalibrační plocha a je detailně zmonitorováná pozemní scintilační NaI(Tl) (PGIS 128, PicoEnvirotec) i polovodičovou HPGe (ISOCART, Ortec) gamaspektrometrií. Byly provedeny gamaspektrometrická měření v letových výškách 25 m až 150 m nad lokalizovanými zdroji záření a rovněž byly sledovány možnosti registrace zdrojů v závislosti na rychlosti letu (50 až 150 km/h). Na základě provedených experimentů byly do vyhodnocovacích programu systému IRIS zavedeny algoritmy, které umožňují odhad aktivity sledovaného zdroje na terénu, a to jak v průběhu monitorování (SW AGIS), tak při komplexním poletovém vyhodnocování radiační situace (SW PEIView a PRAGA3). Práce popisuje provedené experimenty a porovnává výsledky leteckého monitorování s reálnou radiační situací. Úterý Sekce 3

24 22 Metrologie, měření a přístrojová technika Tvorba matice operátora odozvy pre WSP analýzu spektier NaI(Tl) detektora Matúš Stacho, Štefan Krnáč, Vladimír Slugeň, Róbert Hinca, Stanislav Sojak KJFT FEI, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Ilkovičiva 3, Bratislava, , SR matus.stacho@stuba.sk Úterý Sekce 3 Na spektrometrické meranie sa prevažne využívajú meracie systémy založené na polovodičových alebo scintilačných detektoroch. Polovodičové detektory majú všeobecne lepšie základné spektrometrické parametre ako rozlíšenie, pomer výšky píku plnej absorpcie k výške Comptonovho kontinua a teda aj minimálnu detekovateľná aktivita. Využitím metódy celospektrálneho spracovania (WSP) je možne dosiahnuť porovnateľné výsledky aj so scintilačným detektorom. V prevažnej miere používané modely na vyhodnocovania spektier sú založené na rôznych modifikáciách tzv. metódy plochy pod píkom (PNA), ktorá využíva pre analýzu len oblasť píku úplnej absorpcie. Pre komplexnú spektrometrickú analýzu scintilačných spektier je však plne účinná len v jednoduchších diskrétnych prípadoch. Matica operátora odozvy obsahuje všetky interakcie, ktoré sa zúčastňujú detekcie a šírenia gama žiarenia. Pre vytvorenie kompletnej matice však nie sú dostupné vhodné monoenergetické zdroje pre každý kanál v energetickom rozsahu vstupujúcom do analýzy. Iba niekoľko energetických komponentov môže byť získaných priamo kalibračnými meraniami. Ostatné komponenty, potrebné na vytvorenie matice operátora odozvy, môžeme získať pomocou škálovacej konfirmátrornej faktorovej analýzy (SCFA), alebo výpočtom pomocou metódy Monte Carlo. Tvorba matice operátora odozvy pomocou SCFA je vhodná pri energetickom rozsahu do 2 MeV, kde máme k dispozícii dostatok kalibračných štandardov potrebných na kalibráciu latentného modelu. Pri energetickom rozsahu do 10 MeV, ktorý je potrebný pri meraniach počas prevádzky reaktora na nominálnom výkone, je nutné použiť matematickú kalibráciu matice pomocou Monte Carlo výpočtu napríklad výpočtovým kódom MCNP. Matematická kalibrácia umožňuje simulovať iba interakciu gama žiarenia s detektorom a jeho okolím. Nezohľadňuje rozšírenie píkov v dôsledku zberu svetelného záblesku a zosilnenia elektrického pulzu vo fotonásobiči. Kombinácia obidvoch metód kalibrácie umožňuje zohľadniť aj tento efekt.

25 Metrologie, měření a přístrojová technika 23 Vývoj, výroba a uplatnění nových scintilačních detektorů ve společnosti ENVINET a.s. Hana Chaloupková 1, 2, Václav Holeček 1 1 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, , ČR 2 KJCH, FJFI ČVUT v Praze, Břehová 7, Praha, , ČR hana.chaloupkova@envinet.cz Divize technologie detektorů ENVINET a.s. navázala na dlouholetou tradici výroby scintilačních materiálů a detektorů vzešlou z Tesla Přemýšlení (Výzkumný ústav přístrojů jaderné techniky VÚPJT). Během uplynulého roku se výroba přestěhovala do nových prostor v Kralupech nad Vltavou a společnost tak získala komplexní výrobní a servisní zázemí pro svoji činnost v této oblasti. Inovace výrobních prostor umožnila také zahájit vývoj nových výrobků a to ve spolupráci jak s našimi stávajícími zákazníky, tak s vědeckými institucemi. V prvním případě se jedná o vývoj scintilačních tyčí o délce 1,5 a 2 metry s průměrem 5 centimetrů a jejich následné opracování, pro použití v průmyslových měřidlech hladiny, hustoty atd. Společně s Ústavem technické a experimentální fyziky se v rámci druhé skupiny podílíme na projektu SuperNEMO v oblasti vývoje scintilačních bloků pro experiment zaměřený na hledání bezneutrinového dvojitého beta rozpadu (0vββ). Projekt navazuje na předchozí NEMO 3, který je instalován v podzemní laboratoři v Modane ve Francii (Fréjus underground laboratory). Organické plastové scintilátory jsou na bázi styrenu jako rozpouštědla a obsahují scintilátor p-terfenyl a posunovač spektra POPOP. Aniontově iniciovaná polymerace je dokončována v sušárnách, kde polymerační směs nalitá do forem postupně chladne. Výroba detekčních bloků pro zařízení SuperNEMO probíhá standardním způsobem, základní bloky jsou, podle návrhů založených na matematickém modelování, opracovány do tvarů navržených výzkumným týmem a sérií měření je porovnávána jejich účinnost a rozlišení. V současné době probíhá výběr finálního tvaru detekčního bloku a jeho testování. Výroba scintilační tyče, vzhledem k jejím rozměrům, vyžaduje speciální postup při polymeraci/chladnutí, který zajistí homogenitu a optimální scintilační vlastnosti. Opracování tyče a opatření světlotěsným obalem do formy výsledného produktu a jeho kontrola jsou předmětem probíhajících experimentů. Úterý Sekce 3