Špatná politika MZe Tento krok už bude znamenat definitivní odklon od dosavadního přístupu k zemědělství

Transkript

1 SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM. březen-duben 2012 / č.46 Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO) Co by přinesla podpora orné v LFA? V současné době na MZe probíhá na několika úrovních diskuse o dopadech nové evropské Společné zemědělské politiky na domácí agrární scénu. Bylo ustaveno několik odborných skupin, z nichž jednou je Odborná skupina pro konkurenceschopnost, která řeší budoucí podobu vymezení a sazeb v LFA. úvodem Vážení přátelé, nadlimitní obsah pesticidů v pitné vodě už mají od letoška i na Plzeňsku krajská hygienická stanice Plzeňského kraje byla nucena určit provozovateli (Veolia / Vodárna Plzeň) skupinového vodovodu pro veřejnou potřebu mírnější limit pro pesticidy do roku Limity byly zvýšeny pro 5 herbicidů, mezi nimiž jsou karcinogeny, mutageny i endokrinně účinné látky. Po loňském oznámení problémů s dusičnany v Olomouckém kraji tak bude nově dalších 200 tisíc lidí pít vodu konzumovatelnou jen za cenu navýšení limitů pro pesticidy. Uvedené je bohužel hořkým důsledkem české zemědělské politiky. Věřme, že aspoň současný ministr začne místo řízení zemědělské výroby konečně dbát na to, co má být skutečnou náplní práce jeho ministerstva, tzn. na řízení veřejných statků a externalit v zemědělském sektoru. Jen tak snad nebudeme muset ze zdravotních důvodů pít už jen balenou vodu. Nejde přitom o žádné neformální rozhovory, už teď je jasné, že případná necitlivá a nekompetentní rozhodnutí ministerstva mohou zásadně měnit dosavadní ustálený systém i ekonomiku farem, zejména farem s chovem býložravců a s větším podílem travních porostů. Největší změnou, která evokuje tyto obavy, by byla nově navrhovaná výplata podpor LFA nejen na trvalých travních porostech (TTP) jako tomu bylo doposud, ale na celé zemědělské půdě. Co by to znamenalo? Současná sazba podpor LFA na TTP by se razantně snížila ve prospěch nových plateb na ornou půdu. Hlavně netransparentně ÚZEI a MZe se bohužel zdráhají zveřejnit příslušný propočet sazeb. Dle dostupných údajů by ale mělo dojít k navýšení podporované plochy na téměř trojnásobek. Místo dosud podporované výměry TTP ha by se dle nového vymezení podpora vztahovala na veškerou zemědělskou půdu v LFA = ha. Při stávajícím objemu prostředků a konstantnímu kurzu Kč/Eur by to znamenalo pokles podpor z průměrných 3.323,- Kč/ha TTP v LFA na 1.212,- Kč/ha z.p. v LFA. Jedná se tedy o pokles na 37 % původní výše. Špatná politika MZe Tento krok už bude znamenat definitivní odklon od dosavadního přístupu k zemědělství v podhorách, kde MZe dosud alespoň formálně podporovalo travní porosty, zatravňování orné na svazích a mělkých půdách kde přínosy z environmentu jsou často daleko vyšší než přínos z nekonkurenceschopné rostlinné produkce tamních pozemků. Ani dnes podpory v LFA vyplácené výhradně na TTP nebyly tak vysoké, aby vedly sedláky k zásadnější změně struktury a stupeň zornění ČR (72 %) dál výrazně přesahuje průměr Evropy. To může znamenat pouze jediné - že i v méně příznivých regionech se doposud vyplácí polařit i bez LFA podpor, protože v českém V souvislosti s výše uvedeným zní poměrně legračně, když se špičky Agrární komory do omrzení holedbají tím, o kolik více dokážou vyrobit plodin na orné půdě v úrodném kraji oproti ekofarmáři, který produkuje v souladu s životním prostředím na neúrodných horských loukách hovězí a jehněčí. Přeloženo o kolik více zemědělské půdy dokáží zničit erozí a znečistit vody v honbě za maximálními výnosy a krátkodobými zisky. Mnohem méně legrační už je poslouchat každý týden na odborných skupinách k nové Společné zemědělské politice zástupce zemědělců vydělávajících na ničení životního prostředí, jak prosazují další snižování agroenvironmentálních plateb, přesun podpor z travních porostů na ornou půdu, a to vše za přikyvování úředníků z MZe i ÚZEI. Opravdu smutný obrázek, který vede zemědělce z hor a podhor k otázkám po dalším smyslu svého snažení a smysluplnosti citlivého přístupu ke krajině a životnímu prostředí. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.:

2 zemědělství bohužel funguje systém znečišťovatel neplatí. Ostatně i oficiální politické cíle na nové období už doznaly změn. V LFA oblastech nově nejde už o restrukturalizaci zemědělské výroby směrem k chovu býložravců, zachování trvalých travních porostů a ochraně krajiny, ale v příštím programovém období jsou platby LFA navrhovány jako prostředek ke splnění priority Zvyšování konkurenceschopnosti všech druhů zemědělských činností a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků. Neférovost MZe Navíc se cudně mlčí o tom, že na zvýhodnění orné nebudou moci participovat všichni. Vzhledem k zákazu rozorávání, který zatím nikdo neruší, dopady pocítí hlavně farmáři, kteří své pozemky zatravnili. Nejen, že jim bude ponížena sazba podpory LFA, ale ani nedostanou šanci těšit se z výnosů nově konkurenceschopné orné. Ministerstvo ve své analýze dané situace samo otevřeně přiznává, že nové návrhy pro LFA zatím nezajišťují kontinuitu podpor a tím ani kontinuitu dosavadního udržitelného hospodaření v horších podmínkách, jak tomu bylo při přechodu ze MZe pracuje na polarizaci zemědělství Je tedy jasné, že pokud u TTP nedojde ke kompenzacím v odpovídající výši, aby i travní porosty byly konkurenceschopné vůči rostoucí ziskovosti tržních plodin na orné půdě, požene zhoršená ekonomická situace farmáře až k extrémní extenzifikaci či k opouštění nerentabilních pozemků na straně jedné a k rozorávání na straně druhé. Již stávající příliš nízká výše celkových podpor na TTP v LFA oblastech způsobuje v německém příhraničí na Chebsku vytlačování chovatelů skotu a rozvoj německých pěstitelů tržních plodin bez každodenních starostí o dobytek. Chovatelé skotu na TTP končí v soutěžích o nájem půdy na Chebsku pro dodržení svých pětiletých závazků na úrovni 1800 Kč/ha, němečtí polaři začínají na 3500 a končí na 5500 Kč/ha. Svaz marginálních oblastí dlouhodobě prohlašuje, že samoúčelná podpora produkce na horách a v podhorách vede zákonitě k intenzifikaci zemědělských výrob v nevhodných podmínkách se všemi negativními projevy pro danou oblast (nárůst chemizace, eroze, znečištění spodních vod, ztráta půdní úrodnosti). Paradoxní přitom je, že doposud v oblastech nevhodných pro intenzívní zemědělskou činnost byl právě chov býložravců s využitím travních porostů považován za nejvíce potřebnou činnost pro celou ČR s velmi příznivým dopadem na životní prostředí a tak měl být i nejvíce podporován. Od nynějška tu ale za konkurenceschopnou bude zřejmě považována intenzívní polařina. Kraje si hájí čistou vodu proti MZe Proti politice MZe, která vede ke znečišťování spodních vod dusičnany a pesticidy se na Pracovní skupině Monitorovacího výboru PRV postavila už i přítomná zástupkyně Kraje Vysočina, která zásadně trvala na tom, aby se LFA platilo jen na travní porosty, protože na Vysočině je velmi špatná situace s vodou. Jak uvedla, mají velké problémy s pitnou vodou a nerada by se dostala do stavu, kdy se na Vysočině rozorá i to, co se zatravnilo. Zástupkyně Kraje Vysočina však neví, že ÚZEI dělá vše proto, aby i za cenu překrucování údajů nasměroval na rozoranou Vysočinu maximum LFA-plateb a umožnil tak další zhoršování pitné vody. systému HRDP do PRV: Dlouhodobé snížení ekonomických výsledků farem v LFA by vedlo k postupné marginalizaci těchto území a mohlo by vyústit až v opouštění zemědělské půdy. Je spojeno s přechodem na extrémně extenzivní zemědělství a s odchodem pracovníků ze zemědělství, zvýší se tak nezaměstnanost ve venkovských oblastech a s tím vzrostou nároky na státní rozpočet. Povede k nepříznivým dopadům na produkci veřejných statků a životní prostředí. Devastátoři dostanou od MZe přidáno Jedním ze současných největších problémů produkčních oblastí a systémů hospodaření na orné půdě je orientace na krátkodobý zisk projevující se zúženými osevními postupy, absencí zlepšujících plodin a absencí organického hnojení. To vše vede nutně k erozi, utuženosti půd, ubývání organické hmoty a hlavně k postupné ztrátě půdní úrodnosti. Zavedení podpor i pro ornou v LFA by vedlo k vyšší intenzitě hospodaření na orné na úkor živočišné výroby s tím, že se negativní jevy z produkčních regionů přesunou i do méně příznivých oblastí ovšem s daleko větší intenzitou dopadů na zdejších mělkých a nestabilních půdách. Přitom jedině produkční potenciál půd je spolehlivým klíčem k prosperitě v kontextu budoucí zvýšené světové poptávky po potravinách. Nikoliv těch pár desítek tisíc tun obilí či řepky, které se teď díky podpoře na orné v LFA vyprodukují navíc.

3 CHEMIZACE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ: po Olomoucku musel být limit pro pesticidy v pitné vodě zvednut už i na Plzeňsku Problematika veřejných statků a externalit je nepoměrně složitější než počítání tun průmyslových hnojiv a tun vyrobené kukuřice do bioplynek. Možná právě proto nepatří veřejné statky mezi stěžejní témata ministerstva zemědělství. České MZe podobně jako v padesátých letech projevuje daleko více starosti o tuny a hektolitry, než o životní prostředí a zdraví obyvatel. Zatímco v bulletinu č. 44 jsme rozebírali pesticidy a dusičnany v Želivce, v bulletinu č. 43 jsme zveřejnili zprávu společnosti Moravská vodárenská o tom, že překračuje limit dusičnanů v pitné vodě kvůli znečištění ze zemědělství v oblasti Prostějova, Přerova a Olomouce. Moravská vodárenská varovala před spotřebou pitné vody u těhotných žen a dětí. Názorně se tak ukázalo, kam vede to, že MZe dotuje poškozování životního prostředí. Pesticidy v Plzni Citujeme z uveřejněné zprávy: Mírnější hygienický limit pro skupinový vodovod pro veřejnou potřebu Plzně do roku V návaznosti na provedené řízení Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje určila provozovateli skupinového vodovodu pro veřejnou potřebu Plzeň - VODÁRNĚ PLZEŃ - dočasně mírnější limit v ukazatelích s nejvyšší meznou hodnotou (pesticidy). V řízení vedeném podle ustanovení 3a odst. 1 zák.č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni jako věcně a místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dle ust. 82 odst.1,2 písm. a) zákona určuje provozovateli skupinového vodovodu pro veřejnou potřebu Plzně, VODÁRNĚ PLZEŃ a.s. mírnější hygienický limit v ukazatelých s nejvyšší meznou hodnotou - acetochlor, metolachlor, terbuthylazin, metazachlor, chlortoluron, celkový obsah pesticidních látek, a to na období do K uvedenému už zbývá jen dodat, že dle pasportizace pesticidů je acetochlor mutagenní a endokrinně účinnou látkou. Mezi endokrinně účinné látky patří i metolachlor. Chlortoluron je látkou karcinogenní. Katastr nemovitostí se mění k lepšímu Na poslední jednání ABK 25. dubna 2012 byl přizván Ing. Karel Večeře, předseda Českého úřadu geodetického a kartografického. Protože práce s katastrem nemovitostí je pro zemědělce velmi podstatná, tak přinášíme nejdůležitější změny od počátku roku a i změny teprve připravované. Od začátku letošního roku je možno podávat návrhy na vklad do KN na jednotném formuláři. Tento formulář se setkal s kritikou zejména kvůli své obsáhlosti. Jak zdůraznil pan Večeře, je tento formulář nepovinný komu nevyhovuje, může i nadále podávat návrhy bez formuláře. Tento souběh obou forem podání bude navíc pravděpodobně prodloužen, a to až do roku 2014, z důvodu podstatných změn Občanského zákoníku. Elektronická podání do KN Zavedení formuláře bylo přípravou na to, že od by se měly návrhy do KN podávat elektronicky přes internet podání přes příslušnou webovou aplikaci už bude jednodušší, protože na začátku si uživatel zvolí např. převod nemovitosti a dále už bude vyplňovat jen s tímto související kolonky. Účelem jednotného formuláře je zrychlit řízení, resp. snížit chybovost a předejít tak výzvám k doplnění či zastavování řízení. Zdokonalí se samotný proces podání návrhu na katastr. Už nebude potřeba zasílat smlouvu o převodu nemovitosti poštou, ale bude možné při ověřování podpisů např. na Czech Pointu nechat smlouvu rovnou převést do elektronické podoby. Domů si zemědělec odnese smlouvu na flash disku a připojí ji jednoduše k elektronickému podání. Samotné podání přes datovou schránku nebude samozřejmě nutné ani podepisovat. Kdo datovou schránku mít nebude, tak bude mít stále možnost vše odeslat písemně standardní poštou. Vyrozumění o provedení vkladu přijde do datové schránky, a to nově formou změnového výpisu, kde měněné věci budou škrtnuty, takže bude snáze kontrolovatelné, jakou změnu katastr provedl. Vlastník pak může nesouhlasit, anebo nechat uplynout lhůtu a změna tak nabude účinnosti. Elektronický návrh zjednoduší i placení poplatků. Po podání zašle podatelna variabilní symbol pro platbu z účtu. Na vině zemědělci Citujeme z rozhodnutí Krajské hygienické stanice: V období zvýšené kontaminace surové vody těmito pesticidními látkami není úpravna schopna stávajícími technickými a technologickými prostředky zajistit v upravené vodě dodržení hygienických limitů těchto ukazatelů. K přechodnému překračování jednotlivých ukazatelů dochází sezónně, zejména v jarních měsících a na počátku letních měsíců (při aplikaci zemědělských plodin těmito látkami). Ohýbání limitů Poměrně cynicky vyznívá zdůvodnění povolení pro zvýšení limitů: Vzhledem k tomu, že není možné v současné době zajistit jiný zdroj pitné vody pro obce zásobované skupinovým vodovodem Plzeň, lze považovat za opodstatněné povolení užití vody s obsahem terbuthylazinu do 1,5 mg/l, metolachloru do 0,3 mg/l, acetochloru do 1,0 mg/l, metazachloru do 1,0 mg/l, chlortoluronu do 0,3 mg/l a celkového obsahu pesticidních látek do 3,5 mg/l na dobu časově omezenou do Prostě, když se znečištění pitné vody zvýší, tak to vyřešíme zvýšením limitů a tímto trikem spolehlivě zajistíme lidem nezávadnou vodu. Pro pobavení Jak vidí někteří zemědělci welfare zvířat (zejména ti, kteří by za něj chtěli dostávat dotace), dokládá vypořádání dotazů Zemědělského svazu ČR k aplikovatelnosti a kontrolovatelnosti navrhovaných kontrolních bodů SMR platných od roku Se vší vážností se snažil Zemědělský svaz prosadit, aby pro kontakt matky s teletem postačovala díra ve zdi. A že to myslí opravdu vážně, tak pro jistotu zmínil škodlivost kontaktu matky s teletem. Naštěstí se v tomto případě SVS ČR zachovala racionálněji. Více viz níže. SMR 16 Minimální požadavky pro ochranu telat (otázka 16/3): Otázka ZS ČR: Stačí otvor v jedné stěně? Nepřináší hmatový kontakt více negativ než pozitiv? přenos některých onemocnění Vysvětlení SVS ČR: Na hospodářství jsou chována zvířata se stejným nákazovým statusem. Pokud se vyskytnou příznaky onemocnění či zranění u telat, musí chovatel zajistit umístění telat odděleně od ostatních zvířat a v izolaci. Většina onemocnění se může šířit celým prostorem ustájení. Parametry pro individuální kotec jsou konkrétně stanoveny ve vyhlášce č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, v 2 odst. 1 písm. f).

4 Výpisy z OR a KN Dnes už mají výpisy z KN stejnou validitu jako výpisy z OR, pokud jsou obojí v elektronické podobě (opatřené elektronickou značkou), tzn. platnost jako originál opatřený kolkem. Navíc úředníci mají povinnost si daný výpis vygenerovat sami, např. výpis z OR - od 1/2012 požaduje KÚ doložení ověřených výpisů popřípadě jiných dokladů pouze v případě, pokud nejsou k dispozici v elektronické podobě. Tzn. od není nutno na Katastrální úřady nosit výpisy z Obchodního rejstříku. Tuto změnu bychom uvítali i na Ministerstvu zemědělství, kde si konkrétní úředníci do Zásad často napíší, že se předkládá OR. Zjednodušení změn kultury V současné době je nutno při změně druhu pozemku dokládat vyjádření stavebního úřadu. Uvedený požadavek existuje za účelem ochrany zemědělského půdního fondu. Tzn. v případech, kdy pozemek zůstává v zemědělském půdním fondu, popř. se do něj z ostatních ploch přesunuje, by mohla být snížena administrativní zátěž, což slíbil Ing. Večeře projednat s Ministerstvem pro místní rozvoj. Věcná břemena Ing. Večeře upozornil na nevhodnou tendenci kvalifikovat/zapisovat dnes i veřejnoprávní omezení jako věcná břemena. Veřejnoprávním omezením jsou energetická či telekomunikační vedení. Naproti tomu u věcných břemen je typickou charakteristikou fakt, že se jedná o dohodu smluvních stran soukromoprávní akt. Aktuálně se řeší digitální aplikace, která Poslanci: Hlavní je biodiverzita Zachování biodiverzity v Evropě by se podle poslanců Evropského parlamentu mělo stát jedním z cílů všech politik Evropské unie, zejména zemědělské. Vyplývá to z usnesení dubnového plenárního zasedání europarlamentu přijatého převážnou většinou hlasů. Poslanci požadují, aby zachování a obnovení poničených ekosystémů získalo vyšší politickou prioritu. Odůvodňují to tím, že Evropská unie podle nich neplnila svůj cíl, který si do roku 2010 kladla v zachování biodiverzity. Europoslanci zejména požadují, aby byly jasně identifikovány všechny dotace, které ve svém důsledku škodí životnímu prostředí. Tyto dotace se jak uvádějí ve svém stanovisku musí postupně do roku 2020 zrušit. Opírají se o nedávné studie poukazující na neustálý úbytek biologické rozmanitosti v EU, který vede k velkým ekonomickým nákladům pro společnost a nebyl dosud dostatečným způsobem zohledněn v hospodářských a dalších politikách. Služby, které nám příroda poskytuje, jako čistá voda, čistý vzduch, úrodná půda, potraviny, nejsou klíčové pouze pro blaho lidstva, ale představují také astronomickou ekonomickou hodnotu. Podle ekonomů ztrácíme každý rok tři procenta HDP kvůli úbytku biologické rozmanitosti. EU to rok co rok stojí 450 miliard Eur. V porovnání s těmito čísly je 5,8 miliard ročně za Naturu 2000 výhodná investice, uvedl při jednání parlamentu zpravodaj Nizozemec Gerben-Jan Gerbrandy. Poslanci vycházejí ze strategie pro biologickou rozmanitost, kterou unie zveřejnila před rokem. Nedomnívají se však, že řešením je nějaká nová strategie. Nutné je podle nich využít právě projednávané reformy společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky a víceletý finanční rámec tedy rozpočet unie na roky 2014 až Poukazují na to, že opatření na ochranu životního prostředí nebyla dosud při zastavení celkového úbytku biodiverzity úspěšná. Zejména společná zemědělská politika (SZP) by se podle poslanců neměla omezovat jen na zajištění potravin a rozvoje venkova, ale má být také klíčovým nástrojem zachování biologické rozmanitosti. Měla by se přeorientovat na náhrady zemědělcům za poskytování veřejných statků, jejichž ekonomickou hodnotu není trh v současné době schopen postihnout. Poslanci si představují, že všechny platby SZP by se měly opírat o pevná pravidla podmíněnosti (cross compliance), která pomáhají zachovávat biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, včetně předpisů o ochraně ptáků a přírodních stanovištích, vodě, pesticidech a biocidech. Požadují také posílení inspekce zemědělských postupů. Alterová Libuše ( ) s43x59882.html umožní vymezit vrstvu veřejnoprávních omezení a tím zajistit informovanost dotčených vlastníků. Podobně to již funguje u BPEJ, kde je informace přímo součástí výpisu z KN. Bez identifikace propadá pozemek státu Pokud vlastník nevykonává na daném pozemku vlastnické právo více než 10 let a KÚ není schopen vlastníka (popř. dědice) dohledat, přejde pozemek do tzv. zvláštní evidence úřadu (Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) a pozemek po zveřejnění na příslušné obci v konečném důsledku propadne státu. Sporný termín nevykonávání vlastnického práva je zatím obecně vykládán jako nemožnost identifikace vlastníka. Celkově se jedná o cca 150 tisíc případů v ČR. K zamyšlení V rámci tržního hospodářství je možno zajištěnost udělit určité skupině pouze plánováním známým pod jménem restrikcionismus (ten však zahrnuje takřka všechno plánování, které se dnes skutečně provádí). Řízení, tj. omezení produkce tak, aby ceny zajistily dostatečný příjem, je jediný způsob, jakým může být v tržním hospodářství výrobcům zaručen stálý příjem. To však nevyhnutelně vede k omezení možností pro ostatní. Je-li výrobce, ať už se jedná o dělníka či podnikatele, chráněn proti podbízení ostatních, pak to znamená, že těm, kdo jsou na tom hůře, je zabráněno podílet se na relativně větší prosperitě chráněných odvětví. Každé omezení vstupu do určitého povolání zmenšuje jistotu všech těch, kdož se nacházejí mimo toto odvětví. A se stoupajícím počtem těch, jejichž příjem je tímto způsobem zajišťován, klesá počet alternativních příležitostí pro všechny ty, kteří trpí snížením příjmů. Tím se ovšem pro ně zmenšuje naděje, že se vyhnou fatálnímu poklesu příjmu v případě nějakého výkyvu v ekonomice. Jestliže jak se tomu ve stále větším rozsahu děje je v každém oboru, ve kterém se zlepší situace, dovoleno jedněm výrobcům vyloučit druhé z plného podílu na lepších mzdách či zisku, potom výrobci v oborech, v nichž poptávka poklesla, nemají kam jít. Tak se každá změna v hospodářství stává příčinou velké nezaměstnanosti. Není možno pochybovat o tom, že je to většinou právě toto usilování o jistotu pomocí uvedených prostředků, probíhající v posledním desetiletí, které je nutno považovat za příčinu toho, že nezaměstnanost, a tudíž nejistota velké části obyvatelstva tolik vzrostla. Převzato z: Cesta k nevolnictví Friedrich A. Hayek, 1962

5 Nejezte jahodové knedlíky Před 11 lety propukla i v ČR nemoc šílených krav. Jak málo se od té doby změnilo a jak moc se tehdejší situace podobá současným dotacím na obohacování vody o pesticidy a dusičnany, dokládá článek Respektu z té doby, který níže ve zkrácené podobě přetiskujeme. Za tu dobu v Evropské unii zesílilo přesvědčení, že cesta ven z hrozby BSE vede pouze přes zásadní změnu praktik současného farmářství. Je třeba skončit s tím, aby se v zemědělství nadržovalo průmyslovým velkochovům zvířat, prohlásil německý kancléř Gerhard Schröder loni ve chvíli, kdy byl ohlášen první výskyt BSE na území Spolkové republiky Německo. Vyšel tím vstříc kritikům, kteří se už delší čas ptají: proč si vlastně vydržujeme systém, který za naše dotační peníze vyrábí v krutých podmínkách nekvalitní či přímo smrtelně nebezpečné potraviny? Česká kompetentní místa zatím dávají najevo, že BSE není dostatečným důvodem ke změně. Pustit krávy na pastvu a vyřadit umělou stravu se nechystají dokonce ani v Dušejově, na jejichž hlavu už přitom pohroma dopadla plnou silou. Podívejte, stát dává dotaci na krávu, až když nadojí přes sedm tisíc litrů mléka za rok. Aby to kráva zvládla, nemůže běhat někde po louce, ale musí dostávat mnohem výživnější umělá krmiva, vysvětluje předseda dušejovského družstva Zdeněk Bartošík. Nic systémového měnit nebudeme. Budeme si dávat větší pozor na umělé krmivo, ale neustoupíme od něj, protože to by nejdřív stát musel změnit systém dotací. Miliardové dotace Ministerstvo zemědělství je s nastavením zdejších podpor spokojeno a skutečnost, že jdou především do kapsy průmyslových velkochovů, mu nevadí. Zatím se nějaká změna nechystá, prohlašuje mluvčí ministerstva Pavel Kovář. My přece dáváme dotace i za to, že se krávy pasou venku. To je pravda. Nicméně oproti dotacím na produktivitu je to částka tak málo lákavá, že loni okusilo chuť trávy na louce pouze pět procent českého skotu, navíc výhradně zvířata chovaná pro maso. Většinu farmářů přitáhla více než dvoutisícová státní dotace na jednu výkonnou dojnou krávu spíš k produkci a la Dušejov. Výrobci umělých krmiv z takového trendu profitují, ale daňového poplatníka stála loni mléčná injekce více než miliardu korun. Jejím výsledkem pak bylo pět set milionů litrů přebytečného mléka, na jehož vývoz pak státní kasa uvolnila další téměř miliardu korun (letos to má být o čtvrtinu více). Knedlíky po Černobylu Ani tváří v tvář těmto absurditám a šíleným koncům, ke kterým vedou, však zdejší zemědělská lobby není ochotna k sebemenší reformě. Farmáři dokonce nechtějí ani následovat Německo a zakázat používání zdroje nákazy - masokostní moučky - jako krmiva pro prasata a drůbež. Nic se měnit nebude, je to bezpečné, nepodléhejte fámám, říká mluvčí správy Josef Duben. Je to levná surovina a nikdo nedokázal, že by kromě krav byla pro někoho nakažlivá, sekunduje mu stínový zemědělský ministr čtyřkoalice Jan Grůza. Nemoc bohužel může být i v drůbeži, prohlásil však už před časem bývalý ministr zdravotnictví, primář neurologické kliniky v pražském Motole Martin Bojar. Víme, že se BSE přenesla na opice. Víme, že to lze přenést na kočky, psy. Chtěl bych vidět slepici, která bude mít lepší imunitu než kocour. Jediným místem, kde se masokostní moučka a kafilerní tuk zásadně nepoužívá, jsou dnes v Česku ekologické farmy. Jejich majitelé totiž praktikují alespoň základní soucit s dobytkem a vstřícnost k jeho hlavním právům : právu na přirozenou stravu a pohyb bez řetězu. Mezi českými farmáři je to populární model: ekologické statky dnes obhospodařují zhruba čtyři procenta z celkově obdělávané půdy, přestože jim stát přiděluje jen necelé půlprocento svých každoročních zemědělských dotací. Dá se tedy předpokládat, že vyšší podpora by k šetrnému hospodaření přitáhla řadu dalších zájemců. Jenže k tomu se zatím nikdo z kompetentních nechystá. Nechápu, kde berete jistotu, že by se krávy nenakazily i tam? Vždyť BSE je zatím strašně neprobádaná, vysvětluje nezájem o ekologisty propagátor masokostního šrotu Grůza. Důležitějším úkolem než podpora vstřícnosti je teď pro vládu nutnost sehnat první čtvrt miliardu korun na plošné testy masa z velkochovů. Další energii spolkne politikům snaha přesvědčit lidi, že se vlastně nic neděje. V tomto ohledu je ovšem překvapivé, že se do chóru zatím nepřidala autorita z nejdůležitějších - ministr zdravotnictví. My nic nedoporučujeme, to si musí každý rozhodnout sám, vysvětluje ticho mluvčí úřadu Ota Černý. Taky lidem neradíme, jestli třeba po Černobylu mají jíst jahodové knedlíky. Erik Tabery, Respekt, Stručně: čemu se MZe nevěnuje a mělo by Protože z agrární scény můžeme slyšet většinou jen účelové a nesmyslné argumentování potravinovou soběstačností apod., tak jsme závěr bulletinu vyhradili krátké rekapitulaci z mikroekonomie, která se velmi dotýká zemědělské problematiky. Tržní selhání a úloha vlády Pojmy: Hlavní funkce vlády. Zásahy do dílčích trhů (do finální produkce, do trhu práce). Externality (neoptimální a podoptimální množství statku, optimum znečištění, Coaseho teorém, regulace externalit), asymetrické informace, veřejné statky. Hlavní funkce vlády 1) Vytváření právního rámce tržní ekonomiky - činnost legislativní 2) Stanovení makroekonomické stabilizační politiky - činnost regulační 3) Ovlivňování alokace zdrojů s cílem zvýšit ekonomickou efektivnost - činnost alokační 4) Zavádění programů, které ovlivňují rozdělování důchodu - činnost redistribuční Podmínka výkonu je, aby stát byl vybaven zákonodárnou a výkonnou mocí. Vytváření právního rámce - vláda určuje pravidla ekonomické hry, které se zúčastňují domácnosti, firmy a vlády. Obsahují definice vlastnictví, zákony pro uzavírání smluv a upravují způsob vzájemného chování jednotlivých subjektů společnosti. Makroekonomická stabilizace - snaha vyhladit hospodářský cyklus, předcházet chronické nezaměstnanosti, ekonomické stagnaci a rychlé cenové inflaci. Využívají monetární a fiskální politiku. Alokace - vláda asistuje při žádoucí alokaci zdrojů. Trh není nikdy naprosto dokonalý (různé pohledy laissez-faire vs. centrálně plánovaná ekonomika). Tržní selhání mohou iniciovat aktivitu vlády: a) zhroucení dokonalé konkurence - když monopoly a oligopoly brzdí soupeření, vláda může aplikovat protimonopolní politiku nebo regulaci. b) existence významných externalit - např. přílišné znečišťování ovzduší nebo příliš málo investic do vědy a techniky c) diskriminace na trzích práce - jsou-li některé skupiny diskriminovány, vláda může zakročit a postavit diskriminace mimo zákon Přerozdělování důchodů - nejrozvinutější společnosti uznávají jako normu určité potlačování bídy a hladu části obyvatelstva. Proto je určitá část důchodů přerozdělována (daněmi a transferovými platbami či úlevami) mezi určitými částmi

6 obyvatelstva. Zásahy vlády do ekonomického systému nejsou také dokonalé, dochází k vládnímu selhání: 1) Důsledky mnoha státních zásahů jsou komplikované a obtížně předvídatelné, navíc zde existuje problém časového zpoždění zásahu státu 2) Vláda má pouze omezenou moc tyto důsledky kontrolovat 3) Ti, kteří vytvářejí právní rámec státních zásahů, mají pouze omezenou kontrolu nad její realizací v praxi 4) Ne všichni zvolení zástupci sledují čistě veřejně prospěšné cíle. Zásahy do dílčích trhů (do finální produkce, do trhu práce) Důvody proč zasahovat do trhů vycházejí z tržních selhání 1) monopolní síla 2) externality 3) veřejné statky 4) nedokonalé informace Externality Externalita neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje vedlejší externí efekty, které přinášejí svou činností jiným subjektům bez peněžní kompenzace buď užitek (bezplatné výhody), nebo naopak škodu a újmu. Rozlišujeme: Kladné externality (vnější úspory) - Část výnosů nebo nákladů jde tak mimo trh, což ovlivňuje efektivnost. Tedy když činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit. Jejich původce tak není plně odměňován za individuální přínos k blahobytu společnosti. (Příkladem může být chov včel za účelem získávání medu a vosku. Včely opylují stromy sadařů v blízkosti úlů, čímž zvyšují výnosy ovoce. Sadaři za tento efekt neplatí nic majiteli včelstev a včelař nezískává plný výnos ze své činnosti. Efektivita pěstování ovoce se tak zvyšuje, naopak efektivita pěstování včel je nižší, než by byla při poskytování peněžní kompenzace včelařům ze strany sadařů.) Záporné externality (vnější záporné úspory) - když činnost jednoho subjektu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny. Příkladem negativní externality může být znečisťování ovzduší automobily. Výfukové plyny mohou působit závažné škody na životním prostředí, za které provozovatelé automobilové dopravy neplatí postiženým subjektům. S podobnými negativními efekty se setkáváme u většiny výrobních činností i při konečné spotřebě. Problematika externalit a její řešení Jakým způsobem ovlivňovat externality: Přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů můžeme dospět, že nedochází k externalitám při výrobě a alokace statků bude efektivní - Coaseho teorém (říká, že každou externalitu lze odbourat bez ohledu na to, kdo bude nakonec odškodňován). Vymezení vlastnických práv umožňuje definovat původce externalit i subjekty, na které externality působí. Zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit. Sankce mohou mít podobu licencí na výrobu, pokut, poplatků, daní za znečištění, apod. Zdanění záporných externalit - jako řešení se nabízí stanovit daň, která svou velikostí odpovídá externím mezním nákladům. Zavedením daně se zvýší mezní náklady na úroveň společenských mezních nákladů. Řešení dopadů negativních externalit závisí na nákladech vyjednávání. Nízké náklady umožňují, aby původci externalit byli přinuceni hradit náklady s externalitami spojené. Za těchto předpokladů lze dosáhnout stavu, kdy nedochází k negativním externalitám vzniklým při určité činnosti. Efektivnost z hlediska přínosů pro kolektivní blahobyt se zvýší. Možnost kompenzace při nízkých transakčních nákladech na řešení negativních externalit popsal americký ekonom Ronald Coase (1910). Poskytnutá kompenzace pokryje ztrátu způsobenou externalitami a zároveň zvýší náklady pro původce. Zvýšení nákladů se promítne do zvýšení cen produkce, což omezí poptávku po ní, a tím omezí příslušnou činnost a rozsah negativních efektů. V případě pozitivních externalit je situace opačná, jelikož jejich původci produkují příliš málo při nízkých cenách. Řešením mohou být veřejné dotace (státní, komunální) poskytovatelům pozitivních externalit. Dotace sníží mezní náklady poskytovatelům, čímž umožní zvýšení výroby a tím rozsahu pozitivních externalit. Problémem je zjištění velikosti zvýšení mezního užitku plynoucího z pozitivní externality a následně správné výše dotace. Otázkou je rovněž určení zdrojů pro poskytování dotací. Pokud je zřejmý příjemce externího užitku, měl by dotaci nebo subvenci hradit. Pokud nelze určit přínosy pro jednotlivé subjekty, přejde úhrada dotace obvykle na veřejné zdroje. Externality a efektivnost Externality tedy v každém případě vedou k takovému rozsahu výroby, který není optimální. V případě negativních externalit bude rozsah produkce neoptimální, protože do nákladů výroby nejsou zahrnuty škody a újmy, které negativní externality působí resp. společenské náklady na jejich odstranění. V případě pozitivních externalit bude výroba suboptimální, jelikož část výnosů nebo užitků získávají subjekty, které se na produkci nepodílejí. V obou případech jsou nutné zásahy státu nebo místních samospráv, aby rozsah výroby nebo činnosti byl optimální. Na levém grafu je znázorněn trh elektřiny s dvěma křivkami mezních nákladů. Spodní křivka MCP vyjadřuje nižší náklady elektrárenské firmy, zatímco horní křivka MCS vyjadřuje celkové společenské náklady, včetně nákladů jiných subjektů zatížených negativními externalitami (exhalace, emise atd.). Elektrárna tak přenáší část nákladů na postižené subjekty. Bylo vyrobeno množství QP za cenu PP, což je větší množství při nižší ceně, než kdyby byly zahrnuty všechny náklady. Jestliže by byly zahrnuty všechny náklady, vyrobené množství QS by bylo nižší a cena PS vyšší, tj. včetně společenských nákladů plynoucích z negativních externalit. Na pravém grafu jsou znázorněny mezní náklady firmy produkující pozitivní externality spolu s dvěma křivkami mezních užitků. Nižší křivka MUP je soukromý prospěch firmy, vyšší křivka MUS vyjadřuje celkový společenský užitek jako součet všech užitků. Tomu odpovídají též dvě ceny produkce - nižší cena PP bez zahrnutí ocenění pozitivních externalit a vyšší cena PS zahrnující ocenění pozitivních externalit. Jelikož firmy produkující pozitivní externality si nemohou naúčtovat celkový prospěch plynoucí z jejich výroby, mají zájem na nižším rozsahu výroby. Rovněž ocenění produkce nevyjadřuje celkový společenský prospěch (MUS) plynoucí z produkce. Řešením by mohly být státní subvence pro výrobky spojené s pozitivními externalitami. Asymetrické informace Při rozhodování ekonomických subjektů hrají důležitou roli informace týkající se výroby, cen, vlastností výrobků, tržních faktorů i mimotržních činitelů. Nedostatek znalostí zvyšuje nejistotu při rozhodování stejně jako možnost nahodilých rizik nebo příležitostí. Často se však setkáváme se situací, že jedna strana tržního vztahu má více informací než druhá strana a tehdy hovoříme o asymetrických informacích.

7 Asymetrické informace vznikají jednak v důsledku utajení informací, jednak v důsledku utajení činností. V případě utajení informací - jedna strana směnného vztahu ví o výrobku nebo službě více než druhá strana. V případě utajení činností - takové činnosti, které nemohou být druhou stranou pozorovatelné bez dodatečných nákladů. Pokud je užívání veřejného statku nebo služby spojeno s určitým poplatkem, který však nepokrývá mezní náklady na jeho pořízení nebo užití, jedná se o statek smíšený. Veřejný sektor (public sector) - část ekonomiky, která se nachází ve veřejném a nikoli soukromém vlastnictví. Veřejný sektor je tedy vymezen s ohledem na charakter vlastnictví. Graf 2: Optimální množství veřejného statku V daných souvislostech se setkáváme buď s morálním hazardem, nebo s nepříznivým výběrem. V případě morálního hazardu se jedná o činnost, kdy jedna strana tržního vztahu maximalizuje svůj užitek na úkor ostatních účastníků. K takovým situacím dochází například při vztahu pán a zmocněnec - někdo si najme jinou osobu pro plnění úkolů, které ovlivňují jeho blahobyt. Vlastníci firmy si například najímají placené manažery, kteří přebírají rozhodování ve firmě a mohou tak činit na úkor vlastníků. Nepříznivý výběr je spojen se skutečností, že na reálném trhu nemohou kupující často rozeznat kvalitu produktu, dokud jej nezakoupí a nějaký čas používají. Riziko, že při příležitostných koupích zaplatí kupující vyšší cenu, než odpovídá meznímu užitku statku, vede k orientaci kupujících na levné statky a k vytlačování kvalitního zboží z trhu. Veřejné statky Veřejné statky - komodita nebo služba vyskytující se tam, kde trh není schopen uspokojit společenskou poptávku po určitých statcích nebo službách. Příkladem mohou být mosty, veřejné komunikace, veřejné osvětlení, národní obrana, policie atd. Má nerivalitní spotřebu, spotřeba jednou osobou nesnižuje dostupnost statku nebo služby komukoli jinému. Vlastnosti veřejných statků: 1) nezmenšitelnost -ať tento statek spotřebovává kdokoli, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství statku mohou spotřebovávat ostatní 2) nevylučitelnost - není možné, nebo je příliš nákladné vyloučit neplatící spotřebitele ze spotřeby tohoto statku Čisté veřejné statky - obě vlastnosti jsou výrazné Kolektivní veřejné statky - jsou pouze nezmenšitelné Nezmenšitelnost a nevylučitelnost veřejného statku vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni - tato skutečnost je někdy označována jako problém černého pasažéra. Pokud se podaří některému ze subjektů vyhnout se platbě za veřejný statek a přitom ho spotřebovávat, jeho užitek se výrazně zvýší. To vede k silné tendenci neplacení a přesouvání plateb na jiné subjekty. Odmítne-li platit veřejný statek více subjektů, nejsou soustředěny prostředky na jejich nákup, mizí poptávka po nich, jejich výrobci je přestanou nabízet a přesunou své zdroje do jiných výrob. Musí zde vystupovat subjekt, který donutí spotřebitele veřejných statků podílet se na úhradě vzniklých nákladů: - centrální státní orgány (z daní jsou poskytovány prostředky např. na obranu) - orgány místní správy (z místních poplatků může být hrazena např. výstavba veřejné osvětlení) Zdroje příjmů - daně, vláda musí najít příjmy, z nichž by platila veřejné statky a programy přerozdělení důchodů, odčerpáváním těchto zdrojů jednotlivým spotřebitelům a firmám snižují státní orgány jejich příjmy, a tak i poptávku na těch trzích, kde tyto mikroekonomické subjekty nakupovaly. Na zobrazeném případě je tržní poptávková křivka po veřejném statku Dt získána vertikálním součtem individuálních poptávkových křivek D1 a D2, čímž je získána křivka mezního užitku obou individuálních poptávek pro každou úroveň výstupu. Za optimální množství veřejného statku považujeme takovou úroveň jeho výroby, při níž se tržní křivka poptávky protíná s nabídkovou křivkou resp. křivkou mezních nákladů. Optimum nastává tehdy, jestliže oba spotřebitelé jsou ochotni zaplatit společně a dohromady za dodatečnou jednotku statku částku přesně pokrývající náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky statku. Veřejný statek je tak poskytován efektivně pouze tehdy, když se mezní užitek statku rovná mezním nákladům na jeho poskytnutí. Literatura: Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie, str Macáková, L.: Mikroekonomie - základní kurs, 10. vydání, str Hladík, R.: Ekonomie, Reneco str Peková, J.: Veřejné finance, str. 4,10,17. Pearce, D. W.: Macmillanův slovník moderní ekonomie a FSE-UJEP kol. a Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, Česká Lípa, tel/fax: předseda Ing. Milan Boleslav Internet: lfa@lfa.cz