Úvod. Petr Musil

Transkript

1 Úvod Petr Musil

2 Harmonogram: 1. Úvod do ekonomie 2. Trh, nabídka, poptávka 3. Úvod do chování spotřebitele 4. Rovnováha spotřebitele na trhu statků a služeb, poptávka, poptávané množství a jeho změny 5. Produkční funkce firmy 6. Analýza nákladů firmy 7. Příjmy firmy a zisk, pravidlo maximalizace zisku 8. Rovnováha dokonale konkurenční firmy 9. Nedokonalá konkurence. Rozhodování firmy o ceně a výstupu v podmínkách monopolu. 10. Rozhodování firmy o ceně a výstupu v podmínkách oligopolu a monopolistické konkurence 11. Trh výrobních faktorů a jeho specifika 12. Trh práce 13. Trh kapitálu 14. Vybrané otázky mikroekonomie, konzultace

3 Literatura ZÁKLADNÍ Musil, P. et al.: Ekonomie. Nakl. Aleš Čeněk, Plzeň, ISBN Macáková, L.: Mikroekonomie. Základní kurs. 10. vydání, Slaný, Melandrium, ISBN Mankiw, N.G.: Zásady ekonomie. Grada Publishing, Praha ISBN

4 Literatura DOPORUČENÁ Samuelson, P.A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. 2. vydání, Svoboda Praha, 1995, ISBN X. Holman, R.: Ekonomie. 4. aktualizované vydání, C. H. Beck, ISBN

5 Podmínky absolvování předmětu Zkouška písemnou formou Podmínkou absolvování předmětu je dosažení minimálně 60% bodů Hodnocení A % B % C % D % E 65 60%

6 Téma č. 1: Úvod do ekonomie

7 Obsah 1. Předmět ekonomie 2. Základní pojmy a problémy ekonomie 3. Ekonomická efektivnost 4. Mechanismy koordinace hospodářství 5. Tržní selhání a role státu v hospodářství

8 Předmět ekonomie

9 Pojem ekonomie Ekonomie = věda, která zkoumá, jak jednotlivé subjekty (domácnosti, firmy či vlády) využívají vzácné zdroje k výrobě statků a služeb, pomocí nichž uspokojují své potřeby Rozlišujeme: Mikroekonomii Makroekonomii Pozitivní ekonomii Normativní ekonomie

10 Základní pojmy, problémy a otázky ekonomie

11 Potřeby Potřeba = pocit nedostatku, který se člověk snaží uspokojit. Subjektivní Neomezené Rozlišujeme: Ekonomické potřeby Mimoekonomické potřeby Ekonomické potřeby a snaha po jejich uspokojení jsou tím, co uvádí do chodu hospodářský mechanismus.

12 Statky a služby (=zboží) Slouží k uspokojení lidských potřeb Rozlišujeme: Ekonomické statky Volné statky

13 Výrobní faktory Zdroje k výrobě ekonomických statků Rozlišujeme tři základní výrobní faktory: Práce Prvotní VF Půda Kapitál Druhotný VF

14 Důchody výrobních faktorů Odměny plynoucí vlastníkům výrobních faktorů za poskytnutí výrobního faktoru. Mzda Renta Zisk, úrok

15 Velikost výstupu hospodářství Závisí na: Množství výrobních faktorů Způsobu jejich využití (technologie) Vysvětlení rozdílných ekonomických úrovní jednotlivých zemí Rozdílná ekonomická úroveň jednotlivých zemí: Vyšší zásoba výrobních faktorů na obyvatele Lepší využití VF (dokonalejší technologie)

16 Problém vzácnosti Potřeby neomezené Zdroje k výrobě statků omezené Zákon vzácnosti v ekonomice neexistuje dostatečné množství zdrojů k výrobě všech statků, které by si lidé přáli spotřebovávat neboli: nic není zadarmo abychom mohli uspokojovat své potřeby, musíme podstoupit oběť (oběti)

17 Ekonomická efektivnost

18 Hranice produkčních možností Výstup země závislý na množství výrobních faktorů a způsobu jejich využití Ne o každém výstupu můžeme říci, že je efektivní Hranice produkčních možností (PPF Production Possibility Frontier) zachycuje veškeré kombinace statků a služeb, které může země se všemi výrobními faktory a při dané technologii maximálně vyrobit.

19 Křivka produkčních možností statek Y G Koše A,B,C,E efektivní Max. Y y 1 y 2 A B C D neefektivní G - nedostupný y 3 y 4 D E PPF x 1 x 2 x 3 x 4 Max. X statek X

20 Efektivnost Efektivní je taková situace, kdy nelze zvýšit výrobu jednoho statku, aniž by byla snížena výroba jiného statku efektivnost v paretovském pojetí Body, ležící na PPF představují paretovsky efektivní kombinace výroby sledovaných statků

21 Zákon klesajících výnosů Vysvětluje tvar křivky produkčních možností Zákon klesajících výnosů říká, že pokud zvyšujeme množství jednoho zapojovaného výrobního faktoru při neměnných ostatních vstupech, přírůstky celkového výstupu se začnou snižovat.

22 Tvar křivky produkčních možností statek Y Max. Y y 1 y 2 A B C y 3 y 4 E Náklady příležitosti PPF x 1 x 2 x 3 x 4 Max. X statek X

23 Růst produkčních možností Kdy lze dosáhnout vyššího výstupu hospodářství? Růst množství výrobních faktorů Lepší využívání výrobních faktorů

24 Posun křivky produkčních možností statek Y A B PPF PPF statek X

25 Příklad Předpokládejme modelovou ekonomiku, kde jsou vyráběny jenom dva statky. Potraviny a oděvy. Pokud by všechna pracovní síla vyráběla jen potraviny, vyprodukovala by země 400 jednotek potravin. Pokud by se všichni věnovali výrobě oděvů, vyprodukovala by země 100 jednotek oděvů. a) Zakreslete křivku produkčních možností b) Označte koš A, o kterém můžeme říci, že je efektivní, koš B, který je nedosažitelný. c) V zemi došlo k zavedení lepších pracovních postupů v oblasti výroby oděvů. Zakreslete změnu do grafu

26 a) Zakreslete PPF Max X = 400 (potraviny), Max Y = 100 (oděvy) Řešení b) Bod A. efektivní, bod B nedosažitelný) oděvy y 2 B 100 A y 1 PPF x 1 x potraviny

27 Řešení c) V zemi došlo k zavedení lepších pracovních postupů v oblasti výroby oděvů oděvy Max Y A y y 1 A PPF PPF x potraviny

28 Optimální výstup Pokud je výroba efektivní, neznamená to ještě, že je vyráběný výstup optimálním výstupem Optimální výstup společnosti je takový výstup, který je nejvíce žádoucí a je dostupný za pomoci existujících zdrojů a technologie.

29 Mechanismy koordinace hospodářství

30 Základní otázky řešené v hospodářství CO JAK PRO KOHO bude vyráběno Kdo o tom rozhoduje? Trh Stát Kombinace obou

31 Typy hospodářství Dle systému koordinace rozeznáváme: Tržní hospodářství Centrálně plánované hospodářství (příkazová ekonomika) Smíšená ekonomika

32 Tržní hospodářství CO, JAK, pro KOHO rozhoduje tržní mechanismus Cena - cenový signál A. Smith (1776): Bohatství národů. Neviditelná ruka trhu laissez-faire (nechte věci být)

33 Centrálně plánovaná ekonomika CO, JAK, pro KOHO rozhoduje vláda Centrální plán Monopolní hospodářská struktura Podnikům přiděleny VF, určen objem produkce Ceny určovány uměle nákladový princip Problémy: Neznalost skutečných potřeb Neznalost skutečných kapacit Nízká motivace k pokroku Nefunkčnost cen

34 Smíšená ekonomika CO, JAK, pro KOHO trh i vláda Proč? Tržní selhání Vládní selhání

35 Tržní selhání

36 Tržní selhání Situace, kdy tržní mechanismus není schopen nejlépe odpovědět na otázky CO, JAK a PRO KOHO bude vyráběno. Důvody tržních selhání: Nedokonale konkurenční tržní struktura Veřejné statky Externality Nespravedlnost Mikroekonomická selhání Makroekonomická nestabilita Makroekonomické selhání

37 Nedokonalá konkurence O nedokonalé konkurenci hovoříme, pokud má některý účastník na trhu schopnost ovlivnit tržní cenu Cena vyšší a objem produkce nižší než v podmínkách dokonalé konkurence Složení výstupu nebude odpovídat optimálnímu výstupu, celkový prospěch společnosti nižší

38 Veřejné statky Vlastnosti: Nerivalitní spotřeba Nevyloučitelnost ze spotřeby Problém černého pasažéra Tržně dodávané množství nebude odpovídat optimálnímu výstupu Příklad: veřejné osvětlení, obrana, veřejné komunikace

39 Externality (efekty přelévání) Náklady či užitky, které plynou jednotlivci aniž by za tyto byl odškodněn či za ně musel zaplatit. Rozeznáváme: Pozitivní externality Negativní externality V případě externalit nebude země vyrábět optimální složení výstupu nadvýroba statků s negativní externalitou podvýroba statku s externalitou pozitivní

40 Nespravedlnost (?) Tržní alokace zdrojů může vést k velkým nerovnostem ve společnosti Někteří lidé budou bohatnout a jiní lidé mohou být chudí a strádat hlady Solidarita na soukromém principu Solidarita - veřejný statek

41 Makroekonomická nestabilita Trh nemusí být schopen zajistit, aby byly v každém okamžiku optimálně využívány disponibilní zdroje V zemi může docházet k nezaměstnanosti neúplné využívání zdrojů Neefektivnost Inflace znehodnocení cenové informace není produkován optimální výstup

42 Vládní selhání O vládním selhání mluvíme tehdy, pokud vládní intervence (vládní zásah) nepovede k růstu celkového prospěchu společnosti. Přínosy (užitky) plynoucí z činnosti vlády musí převážit náklady obětované příležitosti Příčiny vládních selhání: Zpoždění (spojená s rozhodnutím, implementací, účinností) Teorie byrokracie Vliv zájmových skupin Vyhledávání renty

43 Děkuji za pozornost