Odvod tepla a vývin tepla vyhořelého jaderného paliva v úložištích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Odvod tepla a vývin tepla vyhořelého jaderného paliva v úložištích"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky Odvod tepla a vývin tepla vyhořelého jaderného paliva v úložištích Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí práce: RNDr. Jindřiška Svobodová, Ph.D. Vypracoval: Bc. Filip Tesař

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím s umístěním této práce na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Brno 11. dubna

3 Poděkování Chtěl bych poděkovat RNDr. Jindřišce Svobodové, Ph.D. za její odbornou pomoc a čas, který obětovala k vedení mé diplomové práce. 3

4 Obsah Úvod... 6 Cíl práce Palivový cyklus Přední část palivového cyklu Činná část palivového cyklu Zadní část palivového cyklu Uzavřený palivový cyklus Otevřený palivový cyklus Jaderné palivo Štěpení těžkých jader, štěpné produkty a aktinidy Princip štěpení Štěpné produkty Aktinidy a jejich dceřinné produkty Aktivační produkty Vyhořelé jaderné palivo Možné nakládání s VJP Mezisklady vyhořelého jaderného paliva Mokrý způsob skladování Suchý způsob skladování Bezpečnostní podmínky meziskladů Chladící bazény Chladící bazény, jaderná elektrárna Temelín Hlavní účel bazénu skladování vyhořelého paliva dále již BSVP Popis systému BSVP Hladina vody v BSVP Koncentrace kyseliny borité v BSVP Funkčnost chlazení BSVP a jeho poruchy Suché mezisklady VJP Skladovací kontejnery CASTOR Zavezení kontejneru CASTOR Bezpečnostní systém kontejneru CASTOR Kontrola povrchové teploty Kontrola těsnosti kontejneru Kontejnerový sklad Odvod tepla při skladování Způsob výpočtu různých parametrů a charakteristik VJP

5 6.1 Podrobné složení VJP z reaktoru VVER Ekologicky významné izotopy ve VJP Štěpné produkty a jejich aktivita Aktivita aktinidu a jejich dceřinných produktů Konstrukční materiály a jejich aktivita Celková aktivita VJP Zbytkové teplo VJP Výsledky parametrů zbytkového tepla a aktivit vypočtené programem ORIGEN Skladba VJP pro období 0 až 9 let po vyvezení z reaktoru Skladba VJP pro období 10 až 60 let po vyvezení z reaktoru Skladba VJP pro období 100 až 1 milion let po vyvezení z reaktoru Neutronová aktivita Výsledky parametrů vyhořelého jaderného paliva vypočtených programem ORIGEN Výpočet zbytkového tepla dle (Gauld, I.C., Murphy, B.D. 2010) Výpočet tepla štěpných produktů Výpočet zbytkového tepla štěpných produktů jaderné elektrárny Temelín dle (Gauld, I.C., Murphy, B.D. 2010) Funkce pro výpočet štěpného zbytkového tepla dle (Gauld, I.C., Murphy, B.D. 2010) Výpočet zbytkového tepla VJP Popis výpočtu zbytkového tepla VJP Závěr: Shrnutí Summary Seznam použité literatury:

6 Úvod Problematikou vyhořelého jaderného paliva se zabývá celý svět. Týká se zejména států využívajících jadernou energii. Jelikož i Česká republika patří mezi tyto země, musí řešit otázku, jak bude nakládat s vyhořelým jaderným palivem (dále již VJP). V dnešní době existují v podstatě dva způsoby řešení situace. Jedním z nich je přepracováni VJP na znovu použitelné jaderné palivo. Tento postup je finančně náročný, avšak některé země jej úspěšně využívají. Druhý způsob je uložení VJP do hlubinného úložiště. Toto východisko si zvolila Česka republika. Obě řešení, ač se zdají být rozdílná, spojuje několik společných problémů jako je vývin zbytkového tepla vyhořelého jaderného paliva, jeho aktivita a dopad na životní prostředí. Řešení těchto otázek je z hlediska využití jaderné energetiky prvořadé. Znalost problematiky vývinu zbytkového tepla a jeho postupného ubývání s časem nám umožňuje bezpečně nakládat s VJP. Dnes dokážeme poměrně přesně vypočítat potřebné informace (zbytkové teplo, aktivitu a další parametry) a můžeme tak namodelovat chování VJP až na milióny let dopředu. Podle získaných hodnot určíme vliv tohoto odpadu na životní prostředí a člověka v rozmezí tisíců až miliónu let. Cíl práce V této diplomové práci se budu zabývat problematikou odvodu a vývinu zbytkového tepla ve vyhořelém jaderném palivu. Pokusím se popsat cestu, jakou prochází vyhořelé jaderné palivo po vyjmutí z aktivní zóny reaktoru jaderné elektrárny Temelín a jakým způsobem je chlazeno. Vzhledem k tomu, že řešené výpočty prováděné speciálními programy určené pro výpočet parametrů vyhořelého jaderného paliva jsou příliš náročné, cílem mé diplomové práce je problematiku mírně zjednodušit. Dostupnost základních informací o rozpadu jednotlivých izotopů obsažených ve vyhořelém jaderném palivu a uvolněné energii při jejich přeměně, použijeme k zjednodušenému namodelování úbytku zbytkového tepla po dobu několika tisíců let. 6

7 1 Palivový cyklus Palivový cyklus se týká všech činností počínaje těžbou nejdůležitější suroviny uranu, která je jakož to jaderné palivo nezbytná pro provoz jaderné elektrárny, přes výrobu jaderného paliva, vlastní provoz a následnou likvidaci VJP. Tento postup je nejčastěji nazýván jaderný palivový cyklus. Můžeme jej rozdělit na přední, činnou a zadní část palivového cyklu. Pojem cyklus se může zdát poněkud zavádějící, jelikož např. další nezpracování VJP nám pojem cyklus vylučuje. I přes to se tento termín natolik vžil, že jej běžně používáme. Palivový cyklus bývá často znázorňován různými schématy. Jedna z možností zobrazení palivového cyklu je na Obr Přední část palivového cyklu Přední část palivového cyklu zahrnuje těžbu uranu přes jeho zpracování, (mechanické, chemické a jeho obohacování) až po konečnou výrobu palivových článků. 1.2 Činná část palivového cyklu Činná část palivového cyklu zahrnuje samostatné využití palivových článků k výrobě energie v jaderných elektrárnách. 1.3 Zadní část palivového cyklu Tato část palivového cyklu zahrnuje veškeré nakládání s VJP. Podle dalšího využití jej můžeme rozdělit na uzavřený palivový cyklus a otevřený palivový cyklus Uzavřený palivový cyklus Uzavřený palivový cyklus považuje VJP za další zdroj energie. Vyhořelé palivo se přepracovává a jeho určitá část je znovu využita jako jaderné palivo. Samotné přepracování je v dnešní době finančně náročné. Přesto se v některých zemích využívá, např. ve Francii, USA, Rusku atd Otevřený palivový cyklus V případě otevřeného palivového cyklu se o přepracování VJP neuvažuje. Veškeré VJP se bezpečně uloží do hlubinného úložiště. 7

8 Obr. 1: Možné zobrazení palivového cyklu Těžba uranu Uložení Zpracování rudy Výroba paliva Úprava Reaktor Chladící bazén u reaktoru Výběr strategie Přepracování paliva Mezisklad Úprava Úprava Trvalé uložení VJP 8

9 2 Jaderné palivo V dnešní době nejčastěji využíváme jako palivo v jaderných elektrárnách přírodní nebo obohacený uran ve velmi čistém stavu UO 2 (oxid uraničitý). U lehkovodních reaktorů je nejobvykleji používán obohacený uran s původní koncentrací isotopu 235 U 0,71% obohacený na koncentraci 3% až 5%. Zbylých 95% zastupuje izotop 238 U. Některé reaktory však vyžadují palivo i s vyšší koncentrací než 5%. Jedná se převážně o výzkumné reaktory, experimentální, reaktory ponorek atd. Na Obr. 2 vidíme procentuální složení jednotlivých izotopů v jaderném palivu. Obr. 3 zobrazuje jaderné palivo v podobě tabletky vkládané do reaktorových tyčí. V jaderné elektrárně Temelín (VVER 1000) je použito v palivových souborech palivo o různé koncentraci 235 U, od 1,5% zhruba do 4%. Jaderné palivo s různým obohacením je vhodně uspořádáno v palivových souborech a ty jsou rozmístěny tak, aby bylo palivo co nejlépe využito. Obr. 2: Izotopické složení jaderného paliva. Složení jaderného paliva Uran U238 95% Uran U235 5% 9

10 Obr. 3: Jaderné palivo (Pokročilé jaderné technologie a skupina ČEZ, 2006, s. 19) 10

11 3 Štěpení těžkých jader, štěpné produkty a aktinidy 3.1 Princip štěpení V dnešních jaderných reaktorech se energie získává ze štěpení těžkých jader štěpenými tzv. tepelnými neutrony (zpomalenými na energii rovnou téměř tepelné energii okolí). Reakce, které vedou k rozštěpení za pomocí neutronu, nastávají jen ve vybraných těžkých jádrech. Během štěpení se uvolňují další neutrony, jež mohou vyvolat další štěpení. Tak může vzniknout řetězová reakce, která je vhodným způsobem řízena a umožňuje nám získat užitečnou energii. Samotný proces štěpení trvá jen nepatrný zlomek sekundy. Jádro pohltí neutron a přejde do vybuzeného stavu. Vnější tvar vybuzeného jádra se začne měnit s určitou frekvencí ze sférického do elipsoidního tvaru. Následná změna zpět do sférického tvaru vyvolá poruchové síly. Bude-li energie vybuzení dostatečně velká, jádro během těchto kmitů přejde za hranici povrchové pevnosti. Začnou se projevovat Coulombovské síly a jádro se rozštěpí. S velkou pravděpodobností vzniknou dva nestejně těžké odštěpky, částice β, γ a dva nebo tři neutrony, jak je znázorněno na Obr. 4. Experimentálně bylo zjištěno, že vzniklé dva odštěpky se rozpadají v poměru 2/3. Tento poměr nám zobrazuje graf 1. (Bečvář, J. 1981) Obr. 4: Štěpení jádra atomu 11

12 Graf 1: Graf znázorňující rozložení hmotnostních čísel ze štěpení 235 U (Beiser, A. 1975, s. 578) Zřídka může nastat i případ, kdy se jádro rozštěpí na zhruba tři stejně velké části. Počáteční rychlost štěpných produktů je zhruba 100 km/s. Jelikož štěpné produkty mají veliký kladný náboj, velice rychle se díky ionizaci zbrzdí asi v tisícinách až setinách milimetrů. Převážná část energie vzniklá štěpením atomového jádra, zůstává v jaderném palivu, důsledkem přeměny uvolněné jaderné energie v kinetickou a následně na energii tepelnou. (Bečvář, J. 1981) Kromě kinetické energie štěpných produktů se zbylá část energie uvolněné při štěpení projeví jako kinetická energie uvolněných neutronů. (vznikají nejčastěji 2 nebo 3) a dále energie elektronů (β) a fotonů (γ). Průměrně se na jedno štěpení jádra 235 U uvolní energie kolem 200 MeV, u 239 Pu je to asi o 5 MeV více, naopak u 233 U o zhruba 5 MeV méně. Z této energie je prakticky využitelných kolem 90 až 95%. (Matějka, K. 1996, s. 34) Štěpné produkty Štěpné produkty, které při štěpení těžkých jader vznikají, mají ve svých jádrech značný přebytek energie, který vyrovnávají emisí záření. Jsou tedy většinou silně radioaktivní, s různým poločasem rozpadu (od velice krátkých hodnot představujících pouze zlomek sekundy až po tisíce a desetitisíce let). Právě štěpné produkty (několik set druhů, postupně se rozpadají a přeměňují) představují největší část (alespoň v období několika prvních desítek let) z celkové radioaktivity VJP. Energie uvolněná 12

13 radioaktivním rozpadem, se v posledu projeví opět jako tepelná energie. Silně radioaktivní VJP je poměrně vydatným zdrojem tepla, které je nutné spolehlivě odvádět, aby nemohlo v důsledku nedostatečného chlazení dojít k nežádoucímu poškození paliva a úniku radioaktivních látek. (Matějka, K. 1996, s. 34) Aktinidy a jejich dceřinné produkty V jaderném palivu během provozu neprobíhají jen štěpné reakce, ale dochází v něm i k neštěpným jaderným reakcím. V jaderném palivu vznikají tzv. aktinidy. Jsou to izotopy a jejich dceřinné produkty (včetně α částic, tj. jader hélia) v oblasti těžkých jader. Patří mezi ně různé izotopy plutonia, neptunia, uranu, kalifornia, curia, apod. jejich radioaktivita je obecně nižší než u štěpných produktů, charakteristický pro ně je však vesměs dlouhý poločas rozpadu. Proto po několika desítkách let, kdy krátkodobé a střednědobé štěpné produkty již přešly do stabilních izotopů nebo jejich radioaktivita výrazně poklesla, se stává aktivita aktinidů a jejich dceřinných produktů dominantní. (Matějka, K. 1996, s. 34) Zachytí-li jádro 235 U zpomalený neutron, je velká pravděpodobnost, že se toto jádro rozštěpí. Vzácně může nastat i případ, kdy se jádro nerozštěpí a vznikne 236 U. Záchytem středně rychlého neutronu 238 U vzniká jádro 239 U, které se díky rozpadu - β mění na 239 Np. Dalším - β rozpadem vzniká štěpitelné jádro 239 Pu. V jaderném palivu tímto způsobem vzniká spoustu dalších dále štěpitelných i neštěpitelných izotopů. Můžeme říci, že mezi nejdůležitějšími částicemi při provozu jaderné elektrárny jsou neutrony. Ty vedou ke změně izotopů těžkých jader procesem štěpení, popřípadě ke vzniku nových izotopů s vyšším atomovým číslem patřících mezi transurany, spolu se svými dceřinnými produkty souhrnně nazývanými pro účely VJP jako aktinidy. Můžeme stručně říci, že vyhořívání jaderného paliva je úbytek štěpitelných izotopů a tím pádem vznik štěpných produktů. Současně jadernými přeměnami vznikají nové izotopy nazývané aktinidy Aktivační produkty Dalšími produkty zaktivovanými záchytem neutronů jsou konstrukční materiály, ze kterých jsou zhotoveny různé konstrukce umístěné v aktivní zóně reaktoru, např. konstrukce palivových souborů a jiné. 13

14 4 Vyhořelé jaderné palivo VJP se může skládat v poměrně širokém spektru koncentrací jednotlivých složek. Složení paliva závisí na: druhu použitého paliva, typu reaktoru, ve kterém bylo jaderné palivo použito, místě uložení paliva v reaktoru, energetickém spektru neutronů, kterým bylo jaderné palivo ozařováno, stupni vyhoření, tepelném výkonu, době pobytu, kterou jaderné palivo strávilo během provozu v aktivní zóně reaktoru. Zpravidla se tato doba pohybuje v rozmezí 2 až 4 let. Lehkovodní reaktor o výkonu 1000 MWe (jaderný reaktor Temelín, VVER 1000) spotřebuje během jednoho roku zhruba 30 t jaderného paliva. Jedna tuna vyprodukovaného VJP má vysokou hustotou. Proto objem 30 t vyhořelého paliva činí zhruba cca 1,5m 3,což je poměrně zanedbatelné množství oproti produkci jiných např. uhelných elektráren, jež mají mnohem větší produkci odpadů. V poměru vkládaného jaderného paliva, které sestává z 3% 4% štěpitelného 235 U a z 96% 97% množinového 238 U, se VJP skládá z cca 95% nespotřebovaného uranu 238 U, přibližně z 0,7 až 1% 235 U, cca 1% 239 Pu, zhruba 3,5% štěpných produktů, 0,4% 236 U a cca 0,1% aktinidů. V Obr. 5 můžeme vidět izotopy, jejichž množství je ve VJP největší. (Štamberg, K. 1998) Obr. 5: Znázorňující složení VJP Přibližné složení VJP Uran U238 95% Uran U235 1% Plutónium Pu239 1% Štěpné produkty 3% 14

15 5 Možné nakládání s VJP Při vyjmutí vyhořelého paliva z aktivní zóny jaderného reaktoru nastává problém, co s tímto VJP. Před jeho dlouhodobým skladováním je nutné vyhořelé jaderné palivo ukládat do chladících bazénů. V dnešní době existují v podstatě dvě reálná řešení jak nakládat s VJP. Trvalé uložení jaderného odpadu Přepracování jaderného odpadu Budeme-li se dívat na VJP jako na odpad, pak je nutné jej skladovat v meziskladech po dobu let a následně jej přepravit do trvalých úložišť. V druhém případě se díváme na VJP jako na dále využitelnou surovinu, kterou můžeme přepracovat (recyklovat). I v tomto případě vznikne vysoce radioaktivní odpad, ale ve velmi malém množství co se týká objemu. Tento odpad je nutno určitým způsobem upravit, skladovat a také následně uložit. Velkou nevýhodou tohoto skladování jsou finance. Přepracování radioaktivního odpadu je velice nákladná záležitost. Podíváme-li se na dnešní situaci co s VJP, významnou roli sehrává jeho krátkodobé nebo dlouhodobé skladování. Důvodem skladování je zpoždění, způsobené jednak kapacitou a ekonomičností přepracovatelských závodů, nedostatečnou propracovaností a dokonalostí trvalých úložišť, ale také odložením konečného rozhodnutí co s VJP. (Matějka, K. 1996) Sklady pro vyhořelé jaderné palivo jsou určeny pro dočasné skladování VJP a to na omezené období zhruba 50 let. Tato doba skladování je stanovena s ohledem na možné přepracování nebo trvalé uložení. Z tohoto důvodu jsou tyto sklady nazývány jako mezisklady vyhořelého jaderného paliva. 15

16 5.1 Mezisklady vyhořelého jaderného paliva Bez ohledu na to, jak bude s VJP nakládáno v budoucnosti, za 40 až 50 let, umísťuje se v meziskladech, které jsou budovány v blízkosti jaderných elektráren. V současné době existuje dvojí způsob jak skladovat VJP. Jejich rozdíl spočívá v principu chlazení. Mokrý způsob (chladícím médiem je voda) Suchý způsob (chladícím médiem je vzduch) Mokrý způsob skladování Tyto mezisklady jsou ve světě poměrně rozšířené a technologicky dobře zvládnuté. Způsob skladování je velice bezpečný, co se týká odvodu tepla a stínění nebezpečného záření. Při skladování je VJP v palivových souborech umístěno do speciálních pouzder, která jsou uložena v bazénech zaplněných vodou. Voda a silné stěny bazénu bezpečně chrání zaměstnance před nebezpečným radioaktivním zářením. Navíc slouží i jako chladící médium odvádějící zbytkové teplo jaderného opadu. Teplo se z bazénu odvádí za pomocí chladících okruhů. Voda z chladících okruhů je odváděna do výměníku, který je chlazen vnějším okruhem. Aby nedošlo při poruše chladícího okruhu k úniku radioaktivity do vnějšího okruhu, musí být ve vnějším okruhu větší tlak. Velkou nevýhodou mokrého skladování je větší energetická náročnost a vznik dalších radioaktivních odpadů (chladící médium) Suchý způsob skladování Suchý způsob skladování je poměrně nový a stále více používaný po celém světě. Při suchém skladování VJP jsou v podstatě palivové soubory uloženy do speciálních kontejnerů umístěných ve zvláštních budovách nebo na volném prostranství. Teplo jaderného odpadu se odvádí přirozenou cirkulací vzduchu. Kontejnery jsou vyrobeny z různých materiálů (slitin, betonu, oceli), které zamezují úniku radioaktivity do životního prostředí. Suché skladování má řadu výhod. Provoz meziskladu oproti mokrému skladování je podstatně levnější a spolehlivější díky chlazení přirozenou cestou. 16

17 5.1.3 Bezpečnostní podmínky meziskladů Stejně jako u jaderných elektráren platí přísné bezpečnostní podmínky, tak i mezisklady pro VJP musí splňovat nekompromisní požadavky vycházející ze zákona č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů v platném znění. Co se týče bezpečnosti VJP, je zde kladen důraz převážně na: podkritičnost - (stav neumožňující vznik následné štěpné reakce, jež musí být zaručena ve všech případech a to i při havárii) těsnost a stínění - (sklady musí zajišťovat těsnost a stínění a zajistit tak ochranu proti úniku radioaktivních materiálů do životního prostředí) odvod zbytkového tepla (nesmí být překročena maximální teplota, která je určena pro každý typ paliva) 5.2 Chladící bazény Před umístěním VJP do meziskladu je třeba palivo po vytažení z aktivní zóny reaktoru přemístit do chladících bazénů. Nelze jej ihned uložit do kontejneru a následně do meziskladu. Kontejner by se začal následkem uvolňování tepla přehřívat a mohlo by dojít k jeho poškození a úniku radioaktivních látek do životního prostředí. Pro zajištění bezpečného uložení VJP je vedle každého reaktorového bloku zbudován chladící bazén, kde se VJP skladuje po určitý čas nutný k poklesu výkonu zbytkového tepla. Za tuto dobu klesne radiace i tepelný výkon natolik, že je možné s ním dále manipulovat. Poté ho lze uložit do již zmiňovaných mokrých nebo suchých meziskladů. Chladící bazény mají za úkol splnit tyto funkce: zajistit podkritičnost VJP zajistit dostatečný odvod tepla palivových souborů VJP zajistit ochranu před radioaktivním zářením Chladící bazény, jaderná elektrárna Temelín Chladící bazény v jaderné elektrárně Temelín, ve kterých se skladuje VJP, mají maximální objem 1046 m 3. Veškeré objemy všech částí chladících bazénů jsou uvedeny na Obr. 6. V bazénu je skladováno palivo i během provozu a to 5 až 6 let po vyjmutí z provozu. Bazén je rozdělen na tři skladovací části, z nichž dvě větší obsahují dvě a 17

18 poslední jednu sekci skladovacích mříží. Je zde možno uskladnit 678 palivových souborů, 25 palivových souborů v hermeticky uzavřených pouzdrech a dvě pouzdra klastru Hlavní účel bazénu skladování vyhořelého paliva dále již BSVP Jak jsme již v předchozím textu podotkli, vyjmuté palivo se musí chladit vodou. Tento systém zajišťuje: odvod zbytkového tepla z palivových souborů v průběhu jejich skladování v BSVP bezpečnou manipulaci (při výměně paliva) s čerstvým a VJP, mezi aktivní zónou reaktoru a BSVP zaplnění vodou BSVP, bazénu pro přepravu paliva, šachty transportního kontejneru. Udržení hladiny a její změny na požadované úrovni v těchto šachtách (např. při manipulaci s uzly v reaktorovém zařízení) a odstínění radiace použitého paliva od jeho okolí Popis systému BSVP Systém bazénů pro skladování vyhořelého paliva se skládá: z šesti částí (šachet) B 1, B 2, B 3, v nichž se skladuje a dochlazuje VJP, z jedné šachty B 4 (šachta transportního kontejneru) sloužící pro přívoz čerstvého paliva a odvoz VJP v kontejnerech CASTOR, z šachty Š 1 (revizní šachta) sloužící pro revizi a uložení šachty reaktoru, z šachty Š 2 (šachta ochranných trub) sloužící pro uložení ochranných trub reaktoru při výměně paliva. Obr. 6 znázorňuje řez a Obr. 7 půdorys celé soustavy BSVP. Stínění potřebné při manipulaci a uskladnění VJP zajišťuje určitá vrstva roztoku kyseliny borité H 3 BO 3, která dosahuje nad úroveň palivových souborů. Během normálního provozu je hladina kyseliny borité v BSVP udržována na úrovni cca 8 m. Při výměně paliva se hladina těchto sekcí zvyšuje na úroveň horního přepadu cca 15 m. Zde je udržována po celou dobu výměny paliva. z kompaktní mříže, umístěné v BSVP s kapacitou 705 hnízd pro uskladnění palivových souborů. Z toho musí 163 hnízd zůstat neobsazených z důvodu vyvezení palivových souborů při havárii. Proti poškození palivových souborů 18

19 cizími předměty z vnějšku je BSVP opatřeno v době mimo výměny paliva ocelovými deskami. Obr. 6: Řez BSVP V c. =152m 3 V c. =200m 3 V c. =423m 3 V c. =423m 3 V=1060m 3 V=58m 3 V=104m 3 V=223m 3 V=223m 3 V=145m 3 V=145m 3 Obr. 7: Půdorys BSVP Sekce BSVP B 1, B 2, B 3 jsou napojeny tři chladící okruhy CH 1, CH 2, CH 3, které jsou vzájemně propojitelné na sání i výtlak. Mohou se tak vzájemně zastoupit. Chladící okruh CH 1 je napojen na sekci B 1, chladící okruh CH 2 je napojen na sekci B 2 a chladící okruh CH 3 je napojen na sekci B3. Celý tento systém znázorňuje Obr. 8. Tyto chladící okruhy se skládají z potrubí, čerpadel, chladiče a uzavíracích armatur. Sací potrubí je umístěno z důvodů bezpečnosti v horní části BSVP, odkud je roztok kyseliny borité odváděn sacím potrubím do prostoru mezitrubkového chladiče CH 1, CH 2, CH 3 jehož teplosměnná plocha je zhruba 320 m 2. Roztok je zde ochlazen a čerpadly vracen výtlačným potrubím zpět do příslušných sekcí BSVP přes rozvodný kolektor umístěný 19

20 na dně jednotlivých sekcí. Běžně je v provozu jen jedno z čerpadel. Ostatní slouží jako záložní. V případě potřeby většího dochlazování VJP lze zapnout druhý i třetí chladící okruh. Průtok čerpadla činí cca 500 m 3 /h Obr. 8: Systém chladících okruhů. Celý tento systém slouží k odvodu zbytkového tepla, které vzniká ze samovolného rozpadu štěpných produktů v palivových kazetách. Je nutno jej odvádět za pomocí chladiva s obsahem kyseliny borité o potřebné koncentraci. Ta zajišťuje radiační bezpečnost při skladování a výměně palivových souborů. Každý z okruhu dokáže udržet teplotu na požadované hodnotě 45 C ve všech sekcích. Při skladování VJP je teplota vody ve všech sekcích BSVP udržována na teplotě 45 C. Při výměně paliva se tato hodnota může zvýšit na max. 58 C. Odváděný nominální tepelný výkon činí 9 MW. Maximální výkon při plném zavezení všech sekcí činí 20 MW. Z důvodu bezpečnosti je sání v BSVP umístěno v takové výši, aby nedošlo k odčerpání veškerého chladiva. V případě poruchy sání tak nedojde k vyčerpání celého objemu chladiva a v BSVP zůstane vrstva vody, která neovlivní jadernou bezpečnost. Tuto vodu lze odčerpat pouze nainstalováním ponorného čerpadla. 20

21 5.2.4 Hladina vody v BSVP Pro dostatečné zajištění stínící vrstvy při skladování vyhořelého paliva je nutno udržovat v bazénech s VJP > 8 m vody. Veškeré operace s VJP musí být prováděny pod určitou vrstvou vody, jež je schopna zachytit ionizující záření unikající i v případě mechanického poškození palivových souborů při jejich manipulaci, kdy jsou palivové soubory v maximální výšce. Budou-li při manipulaci dodrženy veškeré podmínky, bude nad palivovými soubory min 7 m vody, což vyhovuje všem bezpečnostním předpokladům. Různé výšky hladin spolu s výtlačným a sacím potrubím jsou znázorněny na Obr. 9. Při výměně paliva a manipulací s vyhořelým palivem je minimální výška hladiny v BSVP 13,9 m. Při této hladině bude nad palivovými soubory při jeho manipulaci, jak již bylo zmíněno 7 m vody, což splňuje všechny bezpečnostní předpoklady. Obr. 9: Řez BSVP 21

22 5.2.5 Koncentrace kyseliny borité v BSVP Koncentrace roztoku kyseliny borité H 3 BO 3 v BSVP je 11,5 g/kg. V BSVP jsou umístěny již zmiňované kompaktní mříže do kterých lze uložit jak čerstvé, tak i vyhořelé palivo s různým vyhořením. Právě rozpuštěný bór ve vodě v BSVP má za úkol zajistit vysokou podkritičnost za běžných podmínek. Ovšem BSVP je navržen tak, že i v případě katastrofální havárie, v níž dojde ke ztrátě veškerého rozpuštěného bóru a v bazénech je obsažena pouze nebórovaná voda, dokáže bazén udržet podkritičnost uskladněných palivových souborů a to i při zcela zaplněných kompaktních mříží. V různých případech, jako je porucha chlazení nebo pád palivového souboru na kompaktní mříž, nedojde ke zvýšení podkritičnosti v BSVP. V případě poškození palivových souborů, např. při pádu cizího tělesa (palivového souboru) do zaplněné kompaktní mříže, může dojít k poškození těchto souborů a k malému zvýšení podkritičnosti v bazénu. Tento případ je nepřípustný s nebórovanou vodou. Právě z těchto důvodů je ve vodě BSVP rozpuštěn bór, který zajišťuje podkritičnost i v těchto případech Funkčnost chlazení BSVP a jeho poruchy Funkčnost chlazení BSVP Chlazení BSVP musí splňovat určité požadavky. Jak jsme již zmiňovali, celý tento systém má tři okruhy chlazení pro jednotlivé sekce, které jsou navzájem propojeny. Všechny tři chladící okruhy CH 1, CH 2, CH 3 znázorněné na Obr. 10 musí být provozuschopné. V provozu však bývá zapojen pouze jeden z okruhu. V případě potřeby mohou být zapojeny dva nebo i všechny tři okruhy. Teplota vody v celém systému nesmí překročit hodnotu 60 C. Systém zabezpečuje odvod zbytkového tepla VJP, zabezpečuje přívod a doplňování roztoku kyseliny borité při případném úniku chladící vody nebo při zvyšování hladiny v BSVP. Při plném obsazení bazénu palivovými soubory s obohacením 5% dokáže BSVP zajistit odvod tepla s velkými rezervami. 22

23 Obr. 10: Chladící okruhy v jednotlivých sekcích BSVP Poruchy chlazení V systému může dojít k různým poruchám, které mohou mít vliv na jeho provoz. Pokud je vše v pořádku, v bazénu je za pomocí chladicího systému odváděno teplo a teplota je udržována v rozmezí o C. Může však dojít ke snižování hladiny vody a tím k úbytku chladící směsi a s tím je spojené celkové zahřívání systému. Příčinou snižování hladiny vody může být netěsnost potrubí a špatné doplňování vody. Snížila by se hladina pod horní okraj sacího potrubí, mohlo by dojít k jeho zavzdušnění a následně k výpadku čerpadla a tak ke ztrátě chlazení. (Národní zpráva pro účely Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady. 2008) 5.3 Suché mezisklady VJP V předchozím textu jsme se dozvěděli, že VJP po vyjmutí z aktivní zóny reaktoru nelze ihned přemístit kvůli vysoké aktivitě a tvorbě zbytkového tepla do meziskladů, ale do chladících bazénů. Teprve po určité době (5-6 let), až aktivita a zbytkové teplo poklesne, se vyhořelé palivo přemístí do suchého, či mokrého meziskladu. V jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany se VJP skladuje suchým způsobem prostřednictvím skladovacích kontejnerů CASTOR. V České republice jsou postaveny dva suché mezisklady, v jaderné elektrárně Dukovany a v jaderné elektrárně Temelín. 23

24 5.3.1 Skladovací kontejnery CASTOR Kontejner CASTOR (obalový soubor) slouží jak ke skladování, tak i pro přepravu VJP. Vyrábí se z jednoho kusu tvárné oceli. Na vnitřních stěnách je nanesena vrstva niklu, která zaručuje vysokou korozivzdornost. Vnější povrch pokrývá epoxidový snadno dekontaminovatelný nátěr. Pro zlepšení stínění neutronů jsou ve stěně kontejnerů umístěny polyetylénové kruhové tyče ve dvou soustředných kružnicích. Oblast dna a víka stíní polyetylénové desky. Dno kontejneru pokrývá vrstva hliníku, která jej chrání proti oděru. Vně kontejneru je umístěn koš pro uskladnění 19. palivových souborů z reaktoru VVER Koš zabezpečuje jejich rozmístění a rozvod zbytkového tepla ke stěně kontejneru. Je zhotoven z nerezavějící oceli s obsahem bóru, který zajišťuje podkritičnost VJP. Podrobné technické údaje týkající se kontejneru CASTOR jsou uvedeny v Tab. 1. Zaplněný kontejner se uzavírá systémem dvou vík (primárního a sekundárního) s kovovým těsněním, které zaručuje dlouholetou životnost a těsnost. Prostor mezi primárním a sekundárním víkem je zaplněn héliem o vyšším tlaku, než je uvnitř kontejneru. Nad těmito víky je připevněna ochranná deska. Na Obr. 11 vidíme nejdůležitější části kontejneru CASTOR. Ve skladovací hale jsou všechny kontejnery monitorovány systémem pro měření tlaku (prostor mezi primárním a sekundárním víkem) a měření teploty na povrchu kontejneru. Z těchto hodnot a doplňujícího měření lze zahájit případná nápravná opatření. 24

25 Tab. 1: Popisuje základní technické údaje kontejneru CASTOR. Technické údaje kontejneru CASTOR Hmotnost prázdného kontejneru Hmotnost zcela zaplněného kontejneru s primárním i sekundárním víkem Hmotnost zaplněného kontejneru i s ochranou deskou Počet palivových souborů Výška Průměr kontejneru Max. teplota povrchu při skladování Max. teplota dna při skladovaní Max. příkon dávkového ekvivalentu na povrchu Max. příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 2m od povrchu Min. životnost Max. zbytkový tepelný výkon VJP Hmotnost paliva v uloženého v kontejneru Hodnoty kg kg kg 19 ks 5467 mm 2332 mm 85 C 100 C 2 msv/h 0,1 msv/h 40 let 17,5 kw 9427,8 kg Obr. 11: Kontejner Castor 25

Elektroenergetika 1. Jaderné elektrárny

Elektroenergetika 1. Jaderné elektrárny Jaderné elektrárny Vazební energie jádra Klidová hmotnost jádra všech prvků a izotopů je menší než je součet hmotností všech nukleonů -> hmotnostní defekt m j m j = Nm n + Zm p m j Kde m n je klidová hmotnost

Více

Jaderný palivový cyklus - Pracovní list

Jaderný palivový cyklus - Pracovní list Číslo projektu Název školy Předmět CZ.107/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Ročník 2. Autor Klasické energie

Více

Vyhořelé jaderné palivo

Vyhořelé jaderné palivo Vyhořelé jaderné palivo Jaderné palivo - složení Jaderné palivo je palivo, z něhož se energie uvolňuje prostřednictvím jaderných reakcí Nejběžnějším typem jaderného paliva je obohacený uran ve formě oxidu

Více

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 29 Téma: RADIOAKTIVITA A JADERNÝ PALIVOVÝ CYKLUS Lektor: Ing. Petr Konáš Třída/y: 3ST,

Více

JADERNÁ ENERGIE. Jaderné reakce, které slouží k uvolňování jaderné energie, jsou jaderná syntéza a jaderné štěpení.

JADERNÁ ENERGIE. Jaderné reakce, které slouží k uvolňování jaderné energie, jsou jaderná syntéza a jaderné štěpení. JADERNÁ ENERGIE Jaderné reakce, které slouží k uvolňování jaderné energie, jsou jaderná syntéza a jaderné štěpení.. Jaderná syntéza (termonukleární reakce): Je děj, při němž složením dvou lehkých jader

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

Jaderné reaktory a jak to vlastně vše funguje

Jaderné reaktory a jak to vlastně vše funguje Jaderné reaktory a jak to vlastně vše funguje Lenka Heraltová Katedra jaderných reaktorů Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze 1 Výroba energie v České republice Typy zdrojů elektrické energie

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen VY_52_INOVACE_VK64 Jméno autora výukového materiálu Věra Keselicová Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace 8. ročník

Více

JADERNÁ ENERGIE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý

JADERNÁ ENERGIE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková JADERNÁ ENERGIE Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se

Více

Jaderná elektrárna. Martin Šturc

Jaderná elektrárna. Martin Šturc Jaderná elektrárna Martin Šturc Princip funkce Štěpení jader Štěpení jader Štěpení těžkých se nejsnáze vyvolá neutronem. Přestože štěpení jader je vždy exotermická reakce, musí mít dopadající neutron určitou

Více

Měření při najíždění bloku. (vybrané kapitoly)

Měření při najíždění bloku. (vybrané kapitoly) Měření při najíždění bloku (vybrané kapitoly) 1 Reaktor VVER 1000 typ V320 Heterogenní reaktor Palivo nízce obohacený kysličník uraničitý Moderátor a chladivo roztok kyseliny borité v chemicky čisté vodě

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník JADERNÁ FYZIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Základní pojmy Jaderná síla - drží u sebe nukleony, velmi krátký dosah, nasycení Vazebná energie jádra: E V = ( Z m p + N

Více

Jaderné elektrárny I, II.

Jaderné elektrárny I, II. Jaderné elektrárny I, II. Jaderné elektrárny I. Úvod do jaderných elektráren, teorie reaktorů, vznik tepla v reaktoru a ochrana před ionizujícím zářením. Jaderné elektrárny II. Jaderné elektrárny typu

Více

OBK - Odezva EDU 2012 na STRESS TESTY 2011. Josef Obršlík, Michal Zoblivý

OBK - Odezva EDU 2012 na STRESS TESTY 2011. Josef Obršlík, Michal Zoblivý OBK - Odezva EDU 2012 na STRESS TESTY 2011 Josef Obršlík, Michal Zoblivý OBSAH - V čem je problém (tepelný výkon reaktoru za provozu a po odstavení) - Kritické Bezpečnostní funkce - Podkritičnost - Chlazení

Více

NUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014

NUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014 NUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014 Miroslav Kabát, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.

Více

JADERNÁ ENERGIE. Při chemických reakcích dochází ke změnám v elektronových obalech atomů. Za určitých podmínek mohou změnám podléhat i jádra atomů.

JADERNÁ ENERGIE. Při chemických reakcích dochází ke změnám v elektronových obalech atomů. Za určitých podmínek mohou změnám podléhat i jádra atomů. JADERNÁ ENERGIE Při chemických reakcích dochází ke změnám v elektronových obalech atomů. Za určitých podmínek mohou změnám podléhat i jádra atomů. HISTORIE Profesor pařížské univerzity Sorbonny Antoine

Více

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace Letní škola 2008 RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Radioaktivita radioaktivita je schopnost některých atomových jader odštěpovat částice, neboli vysílat záření jádro

Více

Atomové jádro, elektronový obal

Atomové jádro, elektronový obal Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným

Více

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ (11) B 1 ( 18 ) 25/411

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ (11) B 1 ( 18 ) 25/411 ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A ( 18 ) POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (61) (23) Výstavní priorita (22) Přihlášeno. 21 05 86 (21) Py 3702-86.X (11) B 1 (51) Int Cl* a 21 p 5/00 ÚŘAD

Více

Tento zdroj tepla nahrazuje chemickou energii, tj. spalování např. uhlí v klasické elektrárně.

Tento zdroj tepla nahrazuje chemickou energii, tj. spalování např. uhlí v klasické elektrárně. Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 28 Téma: JE A JEJICH BEZPEČNOST Lektor: Ing. Petr Konáš Třída/y: 1STB Datum konání: 4.

Více

Historie. Účel reaktoru. Obr. 1: Pohled na reaktor LVR-15

Historie. Účel reaktoru. Obr. 1: Pohled na reaktor LVR-15 REAKTOR LVR-15 LVR-15 je výzkumný lehkovodní reaktor tankového typu umístěný v beztlakové nádobě pod stínícím víkem, s nuceným chlazením a s provozním tepelným výkonem do 10 MW. Obr. 1: Pohled na reaktor

Více

6.3.1 Jaderné štěpení, jaderné elektrárny

6.3.1 Jaderné štěpení, jaderné elektrárny 6.3.1 Jaderné štěpení, jaderné elektrárny ředpoklady: Druhý způsob výroby energie štěpení těžkých jader na jádra lehčí, lépe vázaná. ostupný rozpad těžkých nestabilních nuklidů probíhá v přírodě neustále

Více

Ocelov{ n{stavba (horní blok) jaderného reaktoru

Ocelov{ n{stavba (horní blok) jaderného reaktoru Anotace Učební materiál EU V2 1/F17 je určen k výkladu učiva jaderný reaktor fyzika 9. ročník. UM se váže k výstupu: žák vysvětlí princip jaderného reaktoru. Jaderný reaktor Jaderný reaktor je zařízení,

Více

Radioaktivita,radioaktivní rozpad

Radioaktivita,radioaktivní rozpad Radioaktivita,radioaktivní rozpad = samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, za současného vyzáření neviditelného radioaktivního záření Výskyt v přírodě v přírodě se vyskytuje 264 stabilních

Více

Vynález se týká zařízení odluhu vody druhého okruhu jaderných elektráren typu WER.

Vynález se týká zařízení odluhu vody druhého okruhu jaderných elektráren typu WER. ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA (1») POPIS VYNALEZU К AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (22) Přihlášeno 14 07 88 (21) PV 5086-88.Z 265 650 Ol) (BI) Á13) (51) Int. Cl. 4 G 21 D 1/00 FEDERÁLNÍ ÚŘAD PRO VYNÄLEZY

Více

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky: 4.4.6 Jádro atomu Předpoklady: 040404 Pomůcky: Jádro je stotisíckrát menší než vlastní atom (víme z Rutherfordova experimentu), soustřeďuje téměř celou hmotnost atomu). Skládá se z: protonů: kladné částice,

Více

K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ

K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 158861 MPT G 21 c 15/16 ^ S á i Přihlášeno 07. VI. 1973 (PV 4118-73) PT 21 g 21/24 Zveřejněno 28. II. 1974 ÚŘAD PRO

Více

277 905 ČESKÁ REPUBLIKA

277 905 ČESKÁ REPUBLIKA PATENTOVÝ SPIS (11) Číslo dokumentu: 277 905 ČESKÁ REPUBLIKA (19) Щ 8 Щ (21) Číslo přihlášky: 1619-90 (22) Přihlášeno: 02. 04. 90 (40) Zveřejněno: 18. 03. 92 (47) Uděleno: 28. 04. 93 (24) Oznámeno udělení

Více

příloha 2 Stav plnění bezpečnostních doporučení MAAE

příloha 2 Stav plnění bezpečnostních doporučení MAAE příloha 2 Stav plnění bezpečnostních doporučení MAAE Stav řešení bezpečnostních nálezů JE s VVER-440/213 v JE Dukovany Označ. Název bezpečnostních nálezů Kat. Stav G VŠEOBECNÉ PROBLÉMY G01 Klasifikace

Více

Palivový cyklus. Pavel Zácha Zdroj: Heraltová - Katedra jaderných reaktorů, FJFI, ČVUT v Praze

Palivový cyklus. Pavel Zácha Zdroj: Heraltová - Katedra jaderných reaktorů, FJFI, ČVUT v Praze Palivový cyklus Pavel Zácha 2014-03 Zdroj: Heraltová - Katedra jaderných reaktorů, FJFI, ČVUT v Praze 1 Palivový cyklus Označuje celkový koloběh paliva (uranu) v komerčním využití, tj. od okamžiku vytěžení

Více

2. Atomové jádro a jeho stabilita

2. Atomové jádro a jeho stabilita 2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron

Více

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Ionizující záření je proud: - fotonů - krátkovlnné elektromagnetické záření, - elektronů, - protonů, - neutronů, - jiných částic, schopný přímo nebo nepřímo ionizovat atomy

Více

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Otázky k zamyšlení: K čemu člověk potřebuje energii, jak a kde ji pro své potřeby vytváří? Nedostatek energie; kdy, jak

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie chemie ve společnosti kvarta Datum tvorby 30.5. 2013 Anotace

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. Int. Cl. 5. (40) Zveřejněno 12 07 90 (45) Vydáno 03 02 92

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. Int. Cl. 5. (40) Zveřejněno 12 07 90 (45) Vydáno 03 02 92 ČESKA A SLOVENSKA FEDERATÍVNI REPUBLIKA (19) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 273 433 (ID. (21) ŘV 8345-88.M (22) Přihlášeno 16 12 88 (13) (51) B1 Int. Cl. 5 G 21 С 17/06 FEDERÁLNÍ ÚŘAD PRO VYNÁLEZY

Více

ŠTĚPNÁ REAKCE (JADERNÁ ENERGIE)

ŠTĚPNÁ REAKCE (JADERNÁ ENERGIE) ŠTĚPNÁ REAKCE (JADERNÁ ENERGIE) Tadeáš Simon, Dominik Němec, David Čížek Štěpení jader informace jádro atomu- rozštěpí se, vzniklé části se rozletí velkými rychlostmi ->kinetická energie (energie pohybu)-

Více

TERMOHYDRAULICKÉ TESTOVÁNÍ PALIVA TVSA-T PRO JE TEMELÍN

TERMOHYDRAULICKÉ TESTOVÁNÍ PALIVA TVSA-T PRO JE TEMELÍN TERMOHYDRAULICKÉ TESTOVÁNÍ PALIVA TVSA-T PRO JE TEMELÍN Ing. Václav Bláha Škoda Plzeň V souvislosti s přípravou kontraktu na dodávku paliva pro JE Temelín na další období, poptala firma TVEL ve ŠKODA JS

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT

Metodické pokyny k pracovnímu listu č třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 6 7. třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 minut INFORMACE K TÉMATU: JADERNÁ ENERGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Za normálního

Více

SVAŘOVÁNÍ KOMPONENT JADERNÝCH ELEKTRÁREN I.

SVAŘOVÁNÍ KOMPONENT JADERNÝCH ELEKTRÁREN I. SVAŘOVÁNÍ KOMPONENT JADERNÝCH ELEKTRÁREN I. doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. Český svářečský ústav s.r.o., Areál VŠB TU Ostrava, 17. listopadu 2172/15, 708 33 Ostrava Poruba, Česká republika Annotation: This

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Atomová a jaderná fyzika

Atomová a jaderná fyzika Mgr. Jan Ptáčník Atomová a jaderná fyzika Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Atom - historie Starověk - Démokritos 19. století - první důkazy Konec 19. stol. - objev elektronu Vznik modelů atomu Thomsonův

Více

CFD výpočtový model bazénu pro skladování použitého paliva na JE Temelín a jeho validace

CFD výpočtový model bazénu pro skladování použitého paliva na JE Temelín a jeho validace CFD výpočtový model bazénu pro skladování použitého paliva na JE Temelín a jeho validace Ondřej Burian Pavel Zácha Václav Železný ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky NUSIM 2013 Co je to CFD?

Více

Aspekty radiační ochrany

Aspekty radiační ochrany Aspekty radiační ochrany výzkumného reaktoru malého výkonu při experimentální výuce a vzdělávání Antonín Kolros Školní reaktor VR-1 VRABEC Katedra jaderných reaktorů Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Jaderná elektrárna. Osnova předmětu. Energetika Technologie přeměny Tepelná elektrárna a její hlavní výrobní zařízení

Jaderná elektrárna. Osnova předmětu. Energetika Technologie přeměny Tepelná elektrárna a její hlavní výrobní zařízení Osnova předmětu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) Úvod Energetika Technologie přeměny Tepelná elektrárna a její hlavní výrobní zařízení Ostatní tepelné elektrárny Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Více

Jaderné elektrárny. Těžba uranu v České republice

Jaderné elektrárny. Těžba uranu v České republice Jaderné elektrárny Obrovské množství energie lidé objevili v atomu a naučili se tuto energii využívat k výrobě elektrické energie. Místo fosilních paliv se v atomových elektrárnách k ohřívání vody využívá

Více

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření. FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2 Primární zdroje energie Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Zdroje energie rozdělení 2. Fosilní paliva 3. Solární

Více

H O D N O C E N Í souboru

H O D N O C E N Í souboru H O D N O C E N Í souboru B E Z P E Č N O S T N Í C H U K A Z A T E L Ů Příloha č. 7 Národní zprávy ČR 1/1 č.j:1366/./1 OBSAH:. ÚVOD 1. VÝSLEDKY HODNOCENÍ SOUBORU BEZPEČNOSTNÍCH UKAZATELŮ PRO JE DUKOVANY

Více

Jaderná energie Jaderné elektrárny. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Jaderná energie Jaderné elektrárny. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Jaderná energie Jaderné elektrárny Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Obsah prezentace Energie jaderná Vývoj energetiky Dělení jaderných reaktorů I. Energie jaderná Uvolňuje se při jaderných reakcích

Více

Jaderné bloky v pokročilém vývoji FBR (Fast Breeder Reactor)

Jaderné bloky v pokročilém vývoji FBR (Fast Breeder Reactor) Jaderné bloky v pokročilém vývoji FBR (Fast Breeder Reactor) zvláštností rychlých reaktorů s Pu palivem je jejich množivý charakter při štěpení Pu238 vzniká více neutronů než v případě U (rozštěpením U

Více

Stanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území

Stanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území Stanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území Michal Balatka Abstrakt Hodnocení ekologického rizika kontaminovaných území představuje komplexní úlohu, která vyžaduje celou řadu vstupních

Více

Decommissioning. Marie Dufková

Decommissioning. Marie Dufková Decommissioning Marie Dufková Stěhování tlakové nádoby do elektrárny Civaux Veze se nová. Ale: Jak bezpečně a levně zlikvidovat takto veliký výrobek po použití? 2 Vyřazování jaderných zařízení z provozu

Více

POPIS VYNÁLEZU К PATENTU. (30) Právo přednosti od 30 11-83 HU (4102/83) FRIGYESI FERENC, BACSKÓ GÁB0R, PAKS (HU)

POPIS VYNÁLEZU К PATENTU. (30) Právo přednosti od 30 11-83 HU (4102/83) FRIGYESI FERENC, BACSKÓ GÁB0R, PAKS (HU) Česka a slovenska FEDERATÍVNI REPUBLIKA (19) POPIS VYNÁLEZU К PATENTU (21) PV 8857-84. L (22) Přihlášeno 20 11 84 274 41 1 (id (13) B2 (51) Int. Cl. 5 G 01 M 3/26 (30) Právo přednosti od 30 11-83 HU (4102/83)

Více

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Palivová soustava Steyr 6195 CVT Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního

Více

FILTRAČNÍ VLOŽKY VS PC 12 5222 1. POPIS 2. PROVEDENÍ 3.POUŽITÍ PODNIKOVÁ NORMA

FILTRAČNÍ VLOŽKY VS PC 12 5222 1. POPIS 2. PROVEDENÍ 3.POUŽITÍ PODNIKOVÁ NORMA PODNIKOVÁ NORMA FILTRAČNÍ VLOŽKY VS PC 12 5222 1. POPIS Filtrační vložka se skládá z rámu z ocelového pozinkovaného plechu, ve kterém je v přířezu ochranné textilie mezi dvěma mřížkami uložen sorbent (upravované

Více

Stavba atomu. Created with novapdf Printer (www.novapdf.com). Please register to remove this message.

Stavba atomu. Created with novapdf Printer (www.novapdf.com). Please register to remove this message. Stavba atomu Atom je v chemii základní stavební částice, jeho průměr je přibližně 10-10 m. Je složen z jádra a obalu. Atomové jádro obsahuje protony p + (kladný náboj) a neutrony n 0 (neutrální částice).

Více

Teorie měření a regulace

Teorie měření a regulace Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření hladiny 2 P-10b-hl ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. Hladinoměry Principy, vlastnosti, použití Jedním ze základních

Více

Radiační zátěž na palubách letadel

Radiační zátěž na palubách letadel Radiační zátěž na palubách letadel M. Flusser 1, L. Folwarczny 2, D. Kalasová 3, L. Lachman 4, V. Větrovec 5 1 Smíchovská střední průmyslová škola, Praha, martin.flusser@atlas.cz 2 Gymnázium Komenského,

Více

JADERNÁ ELEKTRÁRNA - PRINCIP

JADERNÁ ELEKTRÁRNA - PRINCIP Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr.Milan Staněk MGV_F_SS_3S2_D16_Z_MIKSV_Jaderna_elektrarna_-_princip_PL Člověk a příroda Fyzika Stavba atomového

Více

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ( 19 ) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ G 21 F 7/02. (22) Přihlášeno 15 03 86 (21) PV 1813-86.W

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ( 19 ) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ G 21 F 7/02. (22) Přihlášeno 15 03 86 (21) PV 1813-86.W ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A ( 19 ) POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 255449 (II) (Bl) (22) Přihlášeno 15 03 86 (21) PV 1813-86.W (51) Int. Cl. 4 G 21 F 7/02 ÚÄAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY

Více

Třícestné regulační ventily, vyvažování portů třícestných regulačních ventilů

Třícestné regulační ventily, vyvažování portů třícestných regulačních ventilů Třícestné regulační ventily, vyvažování portů třícestných regulačních ventilů Vyvažování regulačních okruhů patří k základům metodiky vyvažování soustav jako takových. Cílem vyvážení regulačního okruhu

Více

Co se stalo v JE Fukušima? Úterý, 15 Březen :32 - Aktualizováno Pátek, 01 Duben :00

Co se stalo v JE Fukušima? Úterý, 15 Březen :32 - Aktualizováno Pátek, 01 Duben :00 Sdělovací prostředky chrlí další a další informace, ze kterých si laik jen těžko poskládá názor, co se vlastně v jaderné elektrárně Fukušima stalo. Pokusím se shrnout tyto informace a najít pravděpodobnou

Více

Parní turbíny Rovnotlaký stupeň

Parní turbíny Rovnotlaký stupeň Parní turbíny Dominanci parních turbín v energetickém průmyslu vyvolaly provozní a ekonomické výhody,zejména: Menší investiční náklady, hmotnost a obestavěný prostor, vztažený na jednotku výkonu. Možnost

Více

Systém nakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s.

Systém nakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s. Nuclear Research Institute Řež plc Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. Systém nakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s. Petr Kovařík, Josef Podlaha, ÚJV Řež a.s. Radiologické metody

Více

Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky

Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky V současnosti se u řady stávajících bytových objektů provádí zvyšování tepelných odporů obvodového pláště, neboli zateplování

Více

Jaderné reakce a radioaktivita

Jaderné reakce a radioaktivita Střední průmyslová škola Hranice - - Jaderné reakce a radioaktivita Radioaktivita Je vlastností atomových jader, která se samovolně přeměňují na jiná a vyzařují při tom pronikavé neviditelné záření. Jádra

Více

Příklady spolupráce pracovníků Západočeské univerzity v Plzni s průmyslovými podniky jaderného strojírenství a energetiky

Příklady spolupráce pracovníků Západočeské univerzity v Plzni s průmyslovými podniky jaderného strojírenství a energetiky Příklady spolupráce pracovníků Západočeské univerzity v Plzni s průmyslovými podniky jaderného strojírenství a energetiky Josef Voldřich Nové technologie výzkumné centrum Katedra energetických strojů a

Více

S TERMOSTATICKÝM OVLÁDÁNÍM PRO VÝŠKU STROPU

S TERMOSTATICKÝM OVLÁDÁNÍM PRO VÝŠKU STROPU SYSTEMAIR a.s. Sídlo firmy: Oderská 333/5, 196 00 Praha 9 Kanceláře a sklad: Hlavní 826, 250 64 Hovorčovice Tel : 283 910 900-2 Fax : 283 910 622 E-mail: central@systemair.cz http://www.systemair.cz VÍŘIVÉ

Více

Zásobníky ocelové - až do max. průměru 4 500 mm

Zásobníky ocelové - až do max. průměru 4 500 mm Systémy úpravy vod Výrobková řada KASPER KOVO systémy úpravy vod zahrnuje aparáty pro různé použití, které jsou využívány převážně v energetice a průmyslové výrobě. Zahrnuje technologickou cestu úpravy

Více

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová

Více

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách. Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

PŘÍPOJNICE PRO VYSOKONAPĚŤOVÉ STANICE

PŘÍPOJNICE PRO VYSOKONAPĚŤOVÉ STANICE PŘÍPOJNICE PRO VYSOKONAPĚŤOVÉ STANICE EGE Trading, s.r.o. byla založena v roce 1997 jako dceřiná společnost EGE, spol. s r.o. České Budějovice. Společnost se specializuje na obchodní, konzultační a poradenskou

Více

Lidé na svém místě. Profil společnosti. www.cce.cz

Lidé na svém místě. Profil společnosti. www.cce.cz Lidé na svém místě Profil společnosti Lidé na svém místě CCE Group Základy CCE Group byly položeny v roce 1990, historie některých členů skupiny však sahá až do šedesátých let minulého století. Skupinu

Více

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika 7. - statika 7.1. Základní vlastnosti tekutin Obecným pojem tekutiny jsou myšleny. a. Mají společné vlastnosti tekutost, částice jsou od sebe snadno oddělitelné, nemají vlastní stálý tvar apod. Reálné

Více

... 10) K čemu se tyto tyče používají?... 11) Zakresli do obrázku (uveden níže) kontejnment. 12) Vyjmenuj tři vlastnosti kontejnmentu.

... 10) K čemu se tyto tyče používají?... 11) Zakresli do obrázku (uveden níže) kontejnment. 12) Vyjmenuj tři vlastnosti kontejnmentu. Exkurze pro 1. ročníky Elektrárna a meteorologická stanice Temelín Termíny konání: 3. září 2014 6. A 4. září 2014 2. B 5. září 2014 2. C Označení jednotlivých tříd odpovídá školnímu roku 2014/2015. Cíle

Více

ÚRAO DUKOVANY PLNĚNÍ LIMITŮ A PODMÍNEK BEZPEČNÉHO

ÚRAO DUKOVANY PLNĚNÍ LIMITŮ A PODMÍNEK BEZPEČNÉHO Zpráva SÚRAO Evidenční označení : SÚRAO 2007-503 ÚRAO DUKOVANY PLNĚNÍ LIMITŮ A PODMÍNEK BEZPEČNÉHO PROVOZU V ROCE 2006 Útvar Jméno Datum Podpis Připravil 500 Ing. Soňa Konopásková, CSc. 17.3.2007 Schválil

Více

Komponenty VZT rozvodů

Komponenty VZT rozvodů Specifikace Rozměry PODMÍNKY PROVOZU Ohřívač je určen pro provoz v krytých prostorách s okolní teplotou od 30 C do +50 C (prostředí obyčejné základní dle ČSN 33 2320) k ohřevu čistého vzduchu bez prachu

Více

Materiály AZ jaderných reaktorů

Materiály AZ jaderných reaktorů Jaderná paliva Povlakové materiály Moderátory Chladiva Materiály absorpčních tyčí Jaderná paliva - hlavní funkce: - štěpení tepelnými neutrony - 1. bariéra mezi štěpnými produkty a životním prostředím

Více

Jaderné reaktory blízké i vzdálené budoucnosti. Vyhořelé jaderné palivo současné trendy a možnosti

Jaderné reaktory blízké i vzdálené budoucnosti. Vyhořelé jaderné palivo současné trendy a možnosti Jaderné reaktory blízké i vzdálené budoucnosti Vyhořelé jaderné palivo současné trendy a možnosti Tomáš Bílý Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze Plán výletu: Současný stav jaderné energetiky Vyhořelé

Více

Svět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií

Svět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií Přínos české jaderné energetiky k ochraně životního prostředí a její perspektiva Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha Svět se rychle mění - 21. století bude stoletím boje o přírodní zdroje

Více

4.4.9 Energie z jader

4.4.9 Energie z jader 4.4.9 Energie z jader Předpoklady: 040408 Graf závislosti vazebné energie na počtu nukleonů v jádře (čím větší je vazebná energie, tím pevněji jsou nukleony chyceny v jádře, tím menší mají energii a tím

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

9.1 Okrajové podmínky a spotřeba energie na ohřev teplé vody

9.1 Okrajové podmínky a spotřeba energie na ohřev teplé vody 00+ příklad z techniky prostředí 9. Okrajové podmínky a spotřeba energie na ohřev teplé vody Úloha 9.. V úlohách 9, 0 a určíme spotřebu energie pro provoz zóny zadaného objektu. Zadaná zóna představuje

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ( 19 ) (6i) (23) Výstavní priorita (22) Přihlášeno (21) PV (Bl)

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ( 19 ) (6i) (23) Výstavní priorita (22) Přihlášeno (21) PV (Bl) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A ( 19 ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (6i) (23) Výstavní priorita (22) Přihlášeno 01 11 85 (21) PV 7826-85 256 453 00 (Bl) (51) IntCIÍ» G 21 P 9/00

Více

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE. Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.

Více

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA 210 Jaroslav Vlček Státní ústav radiační ochrany, Bartoškova 1450/28, 140 00 Praha 4 Radionuklid 210 Pb v přírodě vzniká postupnou přeměnou 28 U (obr. 1) a dále se mění přes

Více

Bezpečnost chemických výrob N111001

Bezpečnost chemických výrob N111001 Bezpečnost chemických výrob N111001 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Specifická rizika chemických reakcí Reaktivita látek Laboratorní měření reaktivity Reaktory s

Více

Snížení energetické náročnosti budovy TJ Sokol Mšeno instalace nového zdroje vytápění Výměna zdroje tepla

Snížení energetické náročnosti budovy TJ Sokol Mšeno instalace nového zdroje vytápění Výměna zdroje tepla Snížení energetické náročnosti budovy TJ Sokol Mšeno instalace nového zdroje vytápění Výměna zdroje tepla Zodpovědný projektant: Ing. Luboš Knor Vypracoval: Ing. Daniela Kreisingerová Stupeň dokumentace:

Více

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov 1. Klimatické poměry a prvky (přehled prvků a jejich význam z hlediska návrhu a provozu otopných systémů) a. Tepelná

Více

Petr Kovařík. Centrum nakládání s radioaktivními odpady Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. 7.5.2009 1

Petr Kovařík. Centrum nakládání s radioaktivními odpady Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. 7.5.2009 1 Legislativní požadavky na shromažďování, třídění a skladování radioaktivních odpadů s ohledem na jejich aktivitu, radionuklidové složení a fyzikálně chemické vlastnosti Petr Kovařík Centrum nakládání s

Více