RECETOX JMK OBSAH
|
|
- Karel Rohla
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Stanovení obsahu persistentních organických polutantů a těžkých kovů v ovzduší, stanovení genotoxicity, vyhodnocení možných zdravotních rizik ve vybraných lokalitách Jihomoravského kraje a analýza frakcí atmosférických tuhých částic včetně jejich chemického a mineralogického složení 1
2 1. OBSAH 1. OBSAH ÚVOD SLEDOVANÉ ŠKODLIVINY Perzistentní organické polutanty (POPs) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) Polychlorované bifenyly (PCBs) Organochlorové pesticidy (OCPs) Polétavý prach Těžké kovy (HMs) MATERIÁLY A METODY ODBĚRY VZORKŮ Výběr odběrových lokalit Kyjov (CZ-KY) Veselí nad Moravou (CZ-VE) Brno - letiště Tuřany (CZ-LT) Modřice (CZ-MO) Znojmo - Kuchařovice (CZ-ZN) Hodonice (CZ-HZ) Moravský Krumlov (CZ-MK) Boskovice (CZ-BO) Blansko (CZ-BL) Kuřim (CZ-KU) Břeclav (CZ-BV) Hodonín (CZ-HO) Popis odběrů vzorků ovzduší CHEMICKÁ ANALÝZA BIOLOGICKÉ EFEKTY TESTY GENOTOXICITY HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH ZDRAVOTNÍCH RIZIK VÝSLEDKY HODNOCENÍ CHEMICKÝCH ANALÝZ VZORKŮ ODBĚRŮ VOLNÉHO OVZDUŠÍ POMOCÍ VELKOOBJEMOVÝCH AKTIVNÍCH VZORKOVAČŮ POPs Genotoxický potenciál POLÉTAVÁ PRAŠNOST A TĚŽKÉ KOVY VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Kvantifikace a vyhodnocení zdravotních rizik z expozice kovům Cr, Ni, As a Cd Kvantifikace a vyhodnocení karcinogenních rizik expozice PAHs, PCBs, a OCPs obsažených v prašné frakci a ovzduší PASIVNÍ VZORKOVAČE ANALÝZA 6 PRACHOVÝCH FRAKCÍ ZÁVĚRY MĚŘENÍ DOPORUČENÍ PRIORIZACE SWOT LITERATURA
3 3
4 2. ÚVOD Cílem této studie bylo stanovení obsahu persistentních organických polutantů - polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), organochlorových pesticidů (OCPs), polychlorovaných bifenylů (PCBs), a těžkých kovů (V, Cr, Mn, Co, Ni, Cu, Zn, As, Sr, Mo, Cd, Sn, Sb, Ba, Hg) ve volném ovzduší, stanovení genotoxicity, vyhodnocení možných zdravotních rizik ve vybraných lokalitách Jihomoravského kraje a analýza frakcí atmosférických tuhých částic včetně jejich chemického a mineralogického složení. 2.1 SLEDOVANÉ ŠKODLIVINY Tato studie byla zaměřena na stanovení koncentrací vybraných environmentálních polutantů v ovzduší (plynná fáze + látky sorbované na částicích): Těžké kovy (V, Cr, Mn, Co, Ni, Cu, Zn, As, Sr, Mo, Cd, Sn, Sb, Ba, Hg) polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), organochlorových pesticidů (OCPs), polychlorovaných bifenylů (PCBs). Studie byla dále zaměřena na složení frakcí atmosférických tuhých částic včetně jejich chemického a mineralogického složení. Výsledná data byla také využita pro vyhodnocení možných zdravotních rizik ve vybraných lokalitách Jihomoravského kraje. Sledované látky byly vybrány s ohledem na platnou legislativu, mezinárodní konvence (UN/ECE CLRTAP Protokol o persistentních organických polutantech POPs a těžkých kovech HMs a UNEP/IFCS POPs Protokol)a zadání zadavatele. Z těžkých kovů byly stanovovány a hodnoceny V, Cr, Mn, Co, Ni, Cu, Zn, As, Sr, Mo, Cd, Sn, Sb, Ba, Hg. Z polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) bylo sledováno 16 (28) sloučenin dle seznamu prioritních polutantů US EPA. Z polychlorovaných bifenylů byly stanovovány kongenery PCB 28, 52, 101, 118, 153, 138 a 180 (dle seznamu prioritních polutantů US EPA). Dále byly stanovovány organické chlorované pesticidy jako DDT a jeho metabolity (DDE, DDD), HCHs (,,, δ), HCB a PeCB Perzistentní organické polutanty (POPs) Do skupiny POPs zařazujeme polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), polychlorované bifenyly (PCBs), organochlorové pesticidy (OCPs) a polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDDs/Fs). Hlavním důvodem jejich sledování je prokázané široké spektrum toxických a genotoxických účinků těchto látek. Tyto látky jsou široce rozšířeny v prostředí, byly detekovány ve všech jeho složkách a patří mezi nejstabilnější organické polutanty v terestrickém prostředí. Některé z nich jako například PAHs či PCDDs/Fs jsou v určitém malém množství přirozenou součástí prostředí. Koncentrace POPs začaly růst od průmyslové revoluce, především díky zvyšujícímu se využívání spalovacích a termických průmyslových procesů využívajících především fosilních paliv a zvýšenému užívání pesticidů v celé škále odvětví. Jejich koncentrace závisí na blízkosti bodových zdrojů, ale vyskytují se i v odlehlých oblastech, kam se dostávají dálkovým transportem. Obecně jsou POPs v životním prostředí nebezpečné proto, že jsou silně rezistentní proti degradacím (chemickým i biologickým) a mají nepolární molekuly kumulující se v tukových tkáních a tím pádem dochází k silnému bioobohacování v trofických sítích. Chování POPs v prostředí tím i jejich nebezpečnost lze charakterizovat zejména pěti environmentálně-chemickými parametry. 4
5 1) Rozpustnost ve vodě WS (mg.l -1 ). Čím je její hodnota nižší, tím je látka hydrofobnější a lipofilnější, tím má větší tendenci kumulovat se v půdním prostředí a v živých organismech. 2) Těkání vyjádřené hodnotou Henryho konstanty (H v Pa.m 3.mol -1 ). Čím je hodnota H vyšší, tím je látka těkavější, má vyšší tendenci přejít z půdního prostředí do atmosféry. 3) Rozdělovací koeficient n-oktanol-voda K ow představující míru tendence látky kumulovat se v živých organismech. Hodnota log K ow v rozmezí 3-6 představuje látky s vysokou tendencí k bioakumulaci. 4) Sorpce na organický uhlík (půdní organickou hmotu) vyjádřená pomocí rozdělovacího koeficientu organický uhlík (v tuhé fázi) voda K oc. Hodnoty logk oc vyšší než 3 charakterizují látky silně se sorbující v půdním prostředí, dlouhodobě v něm přítomné, ovšem také méně biodostupné. 5) Environmentální persistence vyjádřená pomoci poločasu života (t 1/2 ). V případě půdního prostředí se používá například označení t 1/2 (S) (poločas života polutantu v půdním prostředí). Obecně lze klasifikovat afinitu persistentních organických polutantů v závislosti na základních environmentálně-chemických parametrech následujícím způsobem: Afinita Rozpustnost ve vodě WS (mg.l -1 ) Ovzduší H (Pa.m 3.mol -1 ) Bioakumulace log K ow Sorpce v půdě log K oc Nízká < 0,001 < 0,001 < 1 < 1 Střední 0, , Vysoká > 1 > 1 > 5 > 3 Následující kapitoly stručně charakterizují sledované látky a jejich charakter v životním prostředí. Zdrojem údajů byly zejména EXTOXNET (Extension Toxicology Network), RTECS (Registry of Toxic Effects of Chemical Substances), materiály US EPA (americká agentura pro životní prostředí) a práce Holoubek et al. (2000a,b,c) a Marhold (1986) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) Jsou to perzistentní organické polutanty s širokým rozsahem rozpustnosti ve vodě, těkání s výraznou tendencí ke kumulaci v abiotických složkách prostředí (sorpce na částice půd a sedimentů) a v živých organismech (bioakumulace). Zájem o jejich výskyt v prostředí je podmíněn tím, že řada z nich má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Jsou to ubikvitární polutanty a jejich environmentální osud je závislý na mnoha faktorech, jako atmosférické fotolýze, sorpci, rozpustnosti, chemické oxidaci, volatilizaci, mikrobiální degradaci. Původ PAHs je především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. Molekuly PAHs jsou tvořeny dvěma nebo více kondenzovanými benzenovými jádry. V prostředí se vyskytuje také množství jejich derivátů, nejčastěji halogen-, sulfo-, amino-, a nitro- deriváty. Obecně jsou PAHs nerozpustné ve vodě, což znamená, že jsou vázány na částice minerálních či organických materiálů v půdě. Při normálních teplotách jsou v pevném skupenství, zejména 5
6 PAHs se třemi a více benzenovými jádry. V přítomnosti slunečního záření dochází u PAHs k fotooxidaci, která je ovšem pomalejší u sorbovaných PAHs. Díky dobré rozpustnosti v tucích mají silnou tendenci k bioakumulaci, ale nedochází k jejich bioobohacování, neboť jsou poměrně rychle metabolizovány. Osud PAHs v prostředí je ovlivněn jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, které jsou obecně podmíněny molekulovou hmotností. S rostoucí molekulovou hmotností roste bod tání, bod varu, lipofilita, klesá rozpustnost ve vodě a tenze par (Holoubek, 1996). PAHs s nižší molekulovou hmotností jsou pohyblivé v prostředí, zatímco PAHs s vyšší molekulovou hmotností jsou relativně nepohyblivé vzhledem k vyšším molekulovým objemům a extrémně nízké těkavosti a rozpustnosti. Doba setrvání PAHs v různých částech prostředí je různá v závislosti na vlastnostech dané sloučeniny a na vlastnostech prostředí. Hladiny v městské atmosféře jsou proměnné v závislosti na jejich vlastnostech, přítomnosti lokálních zdrojů, teplotě, meteorologické situaci a dalších faktorech. Koncentrace jsou většinou vyšší v zimních měsících, což je odrazem zvýšeného spalování fosilních paliv. PAHs v plynné fázi začínají od teploty cca 150 C kondenzovat na prachové částice a proto je vysoké procento vzdušných PAHs vázáno na prachové částice. Tyto sloučeniny se vyznačují značnou variabilitou i v toxikologických vlastnostech. Nesubstituované PAHs s nižší molekulovou hmotností obsahující 2 až 3 kruhy, jako jsou naftalen, fluoren, antracen a fenantren, se vyznačují významnou akutní toxicitou pro některé organismy, zatímco sloučeniny s vyšší molekulovou hmotností a se 4 až 7 kruhy takovéto vlastnosti nevykazují. Pokud jde o nekarcinogenní účinky PAHs - u pokusných zvířat byly popsány nepříznivé hematologické a dermální účinky, ale u člověka pozorovány nebyly. U některých vyšších PAHs, které jsou podezřelé z karcinogenity, je popisován tlumivý účinek na imunitu. Přes širokou distribuci v těle pokusných zvířat se ukazuje, že PAHs působí především na určité cílové orgány, především na lymfatický systém a orgány krvetvorby. Např. při požití naftalenu může dojít k hemolýze a nekróze jater. Často je také popisována teratogenita a embryotoxicita. Nejzávažnějším toxikologickým aspektem PAHs je indukce nádorových onemocnění. Karcinogenita PAHs stoupá se vzrůstajícím počtem jader, až dosáhne maxima pro uhlovodíky s pěti kondenzovanými benzenovými jádry, pak opět klesá. Všechny známé karcinogeny ze skupiny PAHs však patří mezi ty s vyšší molekulovou hmotností. U naftalenu nebyla karcinogenita prokázána, acenaften a acenaftylen působí maximálně jako slabý karcinogen. Anracen, fenantren ani fluoren nejsou pokládány za karcinogeny. Ostatní PAHs, zejména ty, jejichž uspořádání vytváří tzv. "bay region" jsou pokládány za karcinogeny, zejména pak sedm dle US EPA: benz(a)antracen, benzo(a)pyren, benzo(k)fluoranten, benzo(b)fluoranten, chrysen, dibenz(ah)antracen a indeno(123cd)pyren Polychlorované bifenyly (PCBs) WS (mg.l -1 ) = 0, ,50; H (Pa.m 3.mol -1 ) = 5,4-8,18; log K ow = PCB28: 5,71; PCB52: 5,79; PCB101: 6,2; PCB153: 6,80; log K oc = PCB28: 4,62; PCB52: 4,73; PCB101: 4,63; PCB153: 5,65 t 1/2 (S) = modelový odhad: hod. (2-6 roků) 6
7 PCBs je skupina chemických sloučenin zahrnujících celkem 209 kongenerů a v prostředí mající výhradně antropogenní původ. Jejich výroba a použití se odvíjí od jejich vlastností - inertní, lipofilní, jedovaté. Používány byly zejména v průmyslu (transformátorové, teplosměnné, hydraulické, dielektrické kapaliny, aditiva do plastů, inkoustů, barev, lepidel, vosků, cementu, sádry apod.). V dnešní době se již PCBs v ČR nevyrábí (od roku 1984) a mohou být užívány jen v uzavřených systémech. Na rozdíl od chlorovaných pesticidů tedy nikdy nebyly do prostředí uvolňovány úmyslně. Hlavním zdrojem před roke 1984 byly otevřené systémy, po roce 1984 úniky z uzavřených systémů (81% veškerých PCBs v prostředí). Zdroje však mohou být i jiné, např. spalovny odpadu. Významným zdrojem (cca 15%) je uvolňování z materiálů, které kontaminaci PCBs obsahují např. půda, sedimenty. Navíc již vyrobené množství je stále v použití a případná likvidace také představuje vážný problém. V prostředí se vypařují velmi pomalu a jsou poměrně nerozpustné ve vodě. Jsou velmi stabilní, což bylo vítáno v jejich průmyslovém využití, ale v životním prostředí je staví tato vlastnost mezi polutanty nejodolnější degradaci a silně se v prostředí akumulující. Jsou rozšířeny všude v prostředí - v půdě, povrchových vodách, vzduchu i sedimentech. V životním prostředí dochází k jejich frakcionaci na základě struktury molekuly. PCBs s jedním chlorem jsou schopné dálkového transportu, naopak ty, které mají 8-9 chlórů, zůstávají deponovány blíže u zdroje. U vysoce perzistentních látek jako jsou PCBs může navíc docházet k opětovnému uvolňování z půdy i z povrchové vody. V půdě setrvávají velmi dlouho po ukončení jejich užívání a ve srovnání se sedimenty a vodami jich půda obsahuje daleko větší množství. Půda je také v současnosti nejvýraznějším zdrojem PCBs (90%) do atmosféry díky zpětné recirkulaci. Jsou rozpustné v tucích a v potravních sítích se dostávají až ke člověku a cestou dochází k výraznému bioobohacování. Obecně jsou účinky PCBs na organismus zejména hepatotoxické, imunotoxické, teratogenní a mají toxický efekt na reproduktivitu. Toxicita značně závisí na stupni chlorace. Akutní jedovatost není velká, je několikrát menší než při požití HCH či DDT. Závažnější jsou následky subakutních až chronických expozic (nemoc Yusho v roce 1986 v Japonsku). Prokázána je zejména embryotoxicita, hepatotoxicita. Např. PCB153 je dle RTECS podezřelý tumurogen. Dle IARC i dle US EPA jsou PCBs pravděpodobně kancerogenní pro člověka (IARC, 1987; US DHHS, 1994) Organochlorové pesticidy (OCPs) Organochlorované pesticidy jsou extrémně perzistentní a byly dříve velmi široce užívány. Obvykle sem jsou zahrnovány HCHs, DDD, DDE, DDT a HCB. Dichloriddifenyltrichloretan (-dichloretylen) (DDTs) WS (mg.l -1 ) = DDT: 0,0055; DDE: 0,04; DDD: 0,05; H (Pa.m3.mol -1 ) = DDT: 2,36; DDE: 7,95; DDD: 0,640; log K ow = DDT: 6,9; DDE: 7; DDD: 6,2; log K oc = DDT: 5,31; DDE: 4,82; DDD: 5,23 t 1/2 (S) = modelový odhad: hod. (2-6 roků) Insekticidní účinnost DDT byla objevena již v minulém století. Patří ke klasickým velmi perzistentním pesticidům. Zejména v 50. a 60. letech 20. století byl nejmasověji užívaným insekticidem. Po zjištění jeho ekotoxických účinků, se rozpoutala vlna toxikologických, 7
8 zdravotnických, ekologických, ale i hospodářských a politických diskusí. Následovalo omezení až zastavení výroby a používání DDT v řadě zemí. V ČR se DDT nevyrábí od roku Výrazná množství DDT byla aplikována přímo do půdy a část DDT v půdách pochází ze skládek. Do vod a sedimentů se DDT dostalo přímo z pesticidních postřiků či sekundárně při splachu s půdy. DDT a jeho deriváty jsou velmi stabilní v prostředí a v půdě jsou rezistentní i vůči mikrobiální degradaci., jsou velmi rozpustné v tucích a prakticky nerozpustné ve vodě, mají silnou tendenci adsorbovat na površích částic. Velká část DDT, které se dostává do vody z půdy je tedy vázána na částice a dochází tedy k depozici do sedimentů. Ve vzduchu je v současnosti nižší koncentrace DDT, diky jeho dlouhodobému nepoužívání, přesto ovšem může být ve vzduchu přítomno díky zpětnému uvolňování z půdy a povrchových vod. DDT je velmi stabilní a perzistentní, pouze část v půdě je degradována mikroorganismy. DDE je hlavní degradační produkt z DDT. V půdě se velmi silně adsorbuje na površích částic. DDT prokazatelně působí na ústřední nervstvo a je hepatotoxický. Účinky na kůži či smyslové orgány nejsou příliš silné. DDT je z hlediska karcinogenity ve skupině 2B (nedostatečné důkazy pro člověka i zvířata) (IARC, 1987). Naopak mutagenita je prokázána (Marhold, 1986). Hexachlorcyklohexan (HCH) vysoce těkavý a nerozpustný (kromě lindanu), vysoká tendence k sorpci a bioakumulaci WS (mg.l -1 ) = : 1; : 7,3; H (Pa.m 3.mol -1 ) = : 0,872; : 0,149; log K ow = : 3,8; : 3,7; log K oc = : 3,25; : 3 t 1/2 (S) = modelový odhad: hod. (2 roky) Hexachlorcyklohexan se vyskytuje v osmi stereoizomerech. Lindan je komerční název přípravku obsahujícího 99% -HCH. HCH, resp. lindan byl dříve široce užívaný insekticid. V půdě je velmi rezistentní jak vůči chemické, tak biologické degradaci a zůstává desítky let. Jeho determinace zejména v půdách je tedy stále aktuální. Lindan má status středně toxické látky - EPA toxická třída II, ze všech izomerů HCH je nejtoxičtější. Obecně je popisována zejména neurotoxicita při akutní inhalaci. Chronická expozice ústí v poškození jater, urogenitálního ústrojí a snižování imunity. V USA je výroba již zakázána a EPA zakazuje používání v zemědělství, neboť je podezřelý z karcinogenity. Dle RTECS označován přímo jako karcinogenní. V půdě je lindan značně perzistentní, váže se na půdní částice s vysokou afinitou. V půdách s nízkým obsahem C org však může při průplachu vodou být i značně mobilní a představovat tak nebezpečí kontaminace podzemních vod. V roce 1974 bylo v ČR zakázáno užívání HCH a v roce 1995 i užívání lindanu. Hexachlorbenzen (HCB) středně těkavý a nerozpustný, vysoká tendence k sorpci a bioakumulaci, vysoce perzistentní látka, středně až pevně vázané do půdy, nízká mobilita v půdě WS (mg.l -1 ) = 0,005; H (Pa.m 3.mol -1 ) = 131; log K ow = 5,5; log K oc = 3,99 t 1/2 (S) = reálná měření: 2,7-7,5 roků HCB byl užíván zejména jako pesticid, zejména k ošetření zrn, či úrody proti plísním. V průmyslu se HCB využívalo ve spojitosti s výrobou výbušnin, pneumatik, hliníku, ochranných látek, barviv a PVC. Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě chlorovaných rozpouštědel, některých pesticidů, 8
9 PVC apod. Důležitým zdrojem HCB jsou vysokoteplotní procesy, jako spalování komunálního odpadu, plastů, PCBs, metalurgické procesy, požáry. HCB je distribuován ve všech složkách prostředí, protože je silně mobilní a resistentní vůči degradaci. Z vody se může vypařovat do vzduchu a díky částicím dostávat do sedimentu. Tam může být "uvězněn" díky převrstvení dalšími vrstvami. HCB je v půdě částečně vázán sorpcí a částečně mobilní. Je velmi rezistentní k degradaci a silně adsorbuje, hlavní cestou úbytku z půdy je volatilizace z horních horizontů a ne vyplavování. V hlubších horizontech probíhá pomalá aerobní a anaerobní biodegradace. Dle EXTOXNET je HCB prakticky netoxická látka v EPA toxické třídě IV. Přesto byl např. v USA zakázán. Používán je zejména jako fungicid, zejména k ošetření zrní. HCB je akutně prakticky netoxické při orálním požití, i když je popisována i dráždivost na kůži. Při inhalaci však byly pozorovány toxické účinky (neurotoxicita). Při chronické expozici způsobuje porfyrii (syndrom zejména kožní spojený s osteoporózou). Při vyšších chronických expozicích může fungovat jako karcinogen. IARC a US EPA jej charakterizovaly jako možný kancerogen (IARC, 1987; US DHHS, 1994) Polétavý prach Suspendované částice jsou významnou složkou znečištění atmosféry, která se podílí na škodlivém působení na lidské zdraví. Zahrnují částice pevného a kapalného matriálu o velikosti od několika nanometrů až do 0,5 mm, které setrvávají po určitou dobu v ovzduší. Tyto částice se dostávají do atmosféry jak z přírodních, tak i z antropogenních zdrojů. V atmosféře se s nimi setkáváme v podobě složité heterogenní směsi z hlediska velikosti částic a jejich chemického složení. Množství (počet částic či hmotnost částic na krychlový metr vzduchu) a fyzikální a chemické vlastnosti částic v ovzduší jsou závislé na zdrojích a vstupech do ovzduší, mechanismu vzniku a transformacích částic v ovzduší, vzdálenosti od zdrojů a meteorologických parametrech. S velikostí částic a jejich složením souvisí i účinky částic na lidské zdraví a možná zdravotní rizika, které představují pro exponovanou populaci. V současnosti je největší pozornost věnována částicím o velikosti (aerodynamickém průměru) pod 10 µm (PM 10 ), které mohou pronikat do dýchacího traktu (inhalovatelná frakce). Částice této frakce jsou rozdělovány do dvou skupin na základě odlišné velikosti, mechanismu vzniku, složení i chování v atmosféře. První skupinu tvoří částice o velikosti pod 2,5 µm (jemná, respirabilní frakce - PM 2,5 ), které vznikají v důsledku chemických reakcí, nukleací, kondenzací plynných emisí na povrchu vzniklých částic či koagulací nejjemnějších částic. K jejich hlavním zdrojům patří spalování uhlí, pohonných hmot, dřeva, chemická výroba, transformace NO x a SO 2 v atmosféře (nukleace) a přeměna organických látek. V základním složení těchto jemných částic převládají sírany, dusičnany, amonné ionty, elementární uhlík, organické látky a kovy. Tyto částice setrvávají v atmosféře poměrně dlouhou dobu, která umožňuje jejich transport i na velké vzdálenosti v rámci pohybu vzdušných mas. Druhou skupinu tvoří částice o velikosti v rozmezí 2,5-10 µm (hrubá frakce, PM 2,5-10 ). Tyto částice vznikají mechanickým obrušováním (drcením, mletím, otěr povrchu) a vířením prachu. K jejich hlavním zdrojům v ovzduší patří různé průmyslové prachy, dobývání v lomech, stavební činnost, prach z vozovek a obdělávání půdy. Tato frakce také zahrnuje různé biotické částice jako jsou bakterie, spóry, pyl, částečky rostlin. Významným zdrojem jsou i spalovací procesy (uhlí, oleje, nafta) spojené s emisemi částeček paliva a sazí. Hlavní složkou těchto částic je krystalický 9
10 materiál, oxidy kovů (Si, Al, Ti, Fe), CaCO 3, uhlíkaté agregace sazí a částečky pneumatik. Tyto částice setrvávají v ovzduší po kratší dobu a jejich výskyt je omezen na blízké okolí zdroje (WHO, 2000). Poměry zastoupení různých frakcí v ovzduší městských aglomerací jsou odhadovány následovně. Z celkového množství suspendovaných částic (TSP) v ovzduší tvoří PM 10 kolem 80 % a podíl jemné frakce (PM 2,5 ) na množství PM 10 je % (WHO, 2000). Bogo et al. (2003) uvádí, že 60 % TSP tvoří částice PM 10 a frakce PM 10 obsahuje 72 % částic PM 2,5. 80-ti procentní podíl frakce PM 10 na celkové prašnosti TSP předpokládá i česká legislativa (viz Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). Vázáno na částice se v atmosféře vyskytuje i velké množství nejrůznějších semivolatilních organických látek. Jedná se například o vyšší HCs, PANs, PAHs, alkyl-pahs, nitro-pahs, hydroxy-pahs, oxo-pahs, PCBs, OCPs, PCDDs/Fs, aromatické ketony, aldehydy, organické kyseliny, ftaláty a další. Podíl jednotlivých zdrojů na těchto látkách se odhaduje na 42 % z dopravy, 22 % z průmyslu, 11 % z rafinérií a energetických zdrojů a 9 % z lokálních topenišť (Berdowski et al., 1997). Tyto látky se stávají součástí částic zejména v důsledku nukleace, kondenzace a koagulace, fázové distribuce či chemických transformací. Jejich distribuce mezi plynnou a pevnou fází je ovlivňována tenzí par, teplotou a vlastnostmi částic (velikost měrného povrchu, obsah organického uhlíku). Významný posun ve prospěch vazby na částice je velmi dobře viditelný např. v případě PAHs, kdy výšemolekulární (benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen) jsou přítomny zejména na částicích, a to i v letním období (Venkataraman et Friedlander, 1994). Distribuce látek mezi různé typy částic není stejná a závisí na původu částic, na jejich zdroji i složení. Obecně lze konstatovat, že významnější je vazba škodlivin na jemnou frakci suspendovaných částic. Účinky Vzhledem ke schopnosti jemných prašných částic pronikat hluboko do respiračního traktu (částice frakce PM 2,5 pronikají až do plicních sklípků), je pozornost věnována i jejich možným účinkům na lidské zdraví. V této souvislosti jsou zmiňovány především obtíže při dýchání, zhoršení zdravotního stavu u astmatiků a dalších plicních onemocnění. Dlouhodobá expozice zvýšeným hladinám částic může vést ke zvýšení mortality a zkrácení délky života, k výskytu kardiovaskulárních onemocnění, bronchitid a rakoviny plic (Dockery et al. 1993; Hauck et al., 1998). Účinek prachových částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, obvykle se dostanou do trávicího ústrojí a jedinec je jim exponován také jejich požitím. Částice frakce PM 10 (se střední hodnotou aerodynamického průměru 10 µm, tzv. thorakální frakce) se dostávají pod hrtan do dolních cest dýchacích, jemnější částice označené jako frakce PM 2,5 se střední hodnotou aerodynamického průměru 2,5 m (tzv.. respirabilní frakce) pronikají až do plicních sklípků. Největší podíl prachu se ukládá v plicích při velikosti částic mezi 1 až 2 µm. S dalším zmenšováním se částice začínají chovat jako plynné molekuly a jejich retence v plicích klesá. Částice menší než 0,001 µm jsou téměř všechny zase vydechovány. Účinky suspendovaných částic jsou dále ovlivněny jejich chemickým složením a adsorpcí dalších znečišťujících látek na jejich povrchu. Suspendované částice dráždí sliznici dýchacích cest, mohou způsobit změnu morfologie i funkce řasinkového epitelu, zvýšit produkci hlenu a snížit samočisticí schopnosti dýchacího ústrojí. Tyto změny usnadňují vznik infekce. Recidivující akutní zánětlivá onemocnění mohou vést ke vzniku chronické bronchitidy a chronické obstrukční nemoci plic s následným přetížení pravé srdeční 10
11 komory a oběhovým selháváním. Tento vývoj je současně podmíněn a ovlivněn mnoha dalšími faktory jako je stav imunitního systému, alergická dispozice, expozice v pracovním prostředí, kouření apod. Efekt krátkodobě zvýšených koncentrací suspendovaných částic frakce PM 10 se projevuje zvýrazněním symptomů u astmatiků a zvýšením celkové nemocnosti i úmrtnosti. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Účinkům suspendovaných částic na zdraví je věnována stále velká pozornost, přesto se stále nepodařilo stanovit prahovou koncentraci, která by byla bez účinku. Za nejvýznamnější z hlediska vlivů na zdraví se považuje nejjemnější frakce suspendovaných částic 2,5 g.m -3, na které se významně podílí sekundární vznik částic chemickými reakcemi původně plynných látek v ovzduší, jako je oxid dusičitý a siřičitý. Současné závěry o účincích suspendovaných částic na zdraví vycházejí především z výsledků epidemiologických studií posledních 10 let. Mezi nejčastěji popisované efekty patří ovlivnění nemocnosti a úmrtnosti, ke kterým dochází již při velmi nízké úrovni expozice. Mnoho prací ukazuje na zvýšení celkové úmrtnosti o 3-12 %, při zvýšení koncentrace TSP o 100 µg (respektive o 50 µg.m -3 PM 10 a PM 2,5 ), u respiračních příčin smrti se udává zvýšení až o 17 %. Úmrtnost stoupá neprodleně nebo se zpožděním 1 3 dny. Ve studii realizované ve 20 největších amerických městech v letech 1987 až 1994 bylo prokázáno (Samet a spol) že zvýšení koncentrace PM 10 o 10 g.m -3 vede ke zvýšení celkové úmrtnosti o 0,51 %, a úmrtnost na kardiovaskulární a respirační příčiny se zvyšuje o 0,68 %. Tyto výsledky jsou velmi konzistentní se závěry z předchozích studií, které publikovali Dockery, Pope a Schwartz a ve kterých se zvýšení celkové úmrtnosti vztažené ke zvýšení koncentrace PM 10 o 10 g/m 3 pohybovalo v rozmezí 0,4-1 %. Směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě WHO vydaná v roce 2000 uvádí jako sumární odhad ze 17 epidemiologických studií denní zvýšení celkové úmrtnosti v souvislosti se zvýšením denní průměrné koncentrace PM 10 o 10 g.m -3 o 0,74 %. Epidemiologické studie dále uvádějí vztahy mezi změnami denních imisních koncentrací PM 10 a počtem hospitalizací pro respirační onemocnění, spotřebou léků k rozšíření průdušek, frekvencí výskytu příznaků onemocnění dýchacího traktu (např. kašel), a změnami plicních funkcí při spirometrickém vyšetření. Jako sumární odhad z různých epidemiologických studií vztažený ke zvýšení denní průměrné koncentrace PM 10 o 10 g.m -3 uvádí WHO konkrétně zvýšení počtu hospitalizací z důvodu respiračních onemocnění o 0,8 %, nárůst použití léků k rozšíření průdušek při astmatických potížích o 3 %, zvýšení počtu lidí trpících kašlem o 3,6 % a lidí s podrážděním dolních dýchacích cest o 3,2 %. Pro hodnocení dlouhodobých účinků na základě ročních průměrných koncentrací existuje podstatně méně podkladů. Pozorované účinky se většinou týkají snížení plicních funkcí při spirometrickém vyšetření u dětí i dospělých, výskytu symptomů chronické bronchitidy a spotřeby léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích a zkrácení očekávané délky života. Pro suspendované částice frakce PM 10 bývají uváděny i u průměrných ročních koncentrací nižších než 30 µg.m -3. Epidemiologické studie z USA naznačují, že očekávaná délka života v oblastech s vysokou imisní zátěží může být o více než rok kratší ve srovnání s oblastmi se zátěží nízkou. Tato redukce očekávané délky života se přitom začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací jemných částic 10 g.m -3. Podle epidemiologických studií uváděných WHO by zvýšení dlouhodobé průměrné koncentrace PM 10 o 10 g.m -3 mělo být spojeno se zvýšením úmrtnosti o 10 % a nárůstem prevalence bronchitis u dětí o 29 %. Ke kvantitativnímu odhadu zvýšení rizika některých zdravotních ukazatelů u exponované populace je možné použít vztahů, publikovaných na základě metaanalýzy výsledků řady epidemiologických studií v roce 1995 (K. Aunan). Na základě studie zabývající se frekvencí 11
12 výskytu bronchitis a chronických respiračních symptomů u dětí (Dockery a spol.) lze stanovit relativní riziko pomocí vztahu OR = exp (.C), kde je regresní koeficient 0,02629 (95% interval spolehlivosti CI = 0, ,05187) a C je roční průměr PM 10 v g.m -3. Podle epidemiologických studií se u neexponované dětské populace chronické respirační syndromy vyskytují v cca 3% Těžké kovy (HMs) Zdroje těžkých kovů v prostředí jsou v podstatě dvojí. Prvním je zvětrávání mateřské horniny, kdy se kovy dostávají do ovzduší vířením prachu (především v hrubé frakci PM 2,5-10 ). Druhým je velké množství externích zdrojů kontaminace. Většina těžkých kovů v atmosféře má původ v antropogenní činnosti. Antropogenní zdroje produkují kovy jako aerosol či popílek. Z tohoto hlediska jsou hlavními antropogenními polutanty olovo, kadmium, arsen a rtuť. Toxicita a environmentální chemie těžkých kovů je popsána například v pracech Fergusson (1990), Merian (1991), Bencko a kol. (1984), Marhold (1980). Nejvýznamnějšími zdroji těžkých kovů v ovzduší jsou metalurgický průmysl, spalování fosilních paliv, prašné provozy a automobilová doprava. Olovo Hlavní zdrojem emisí olova do ovzduší je spalování alkylolovnatých přísad benzinů. Podle odhadu přispívá toto spalování k výskytu olova v ovzduší z 80 až 90%. Míra kontaminace se liší v závislosti na hustotě provozu motorových vozidel. V některých oblastech způsobuje problémy se znečišťováním ovzduší těžba a zpracování olovnatých rud. Koncentrace pozadí olova v ovzduší se v současné době odhaduje na μg.m -3, což potvrzují také měření v ČR v roce Koncentrace olova v ovzduší ČR dlouhodobě klesají jako následek používání bezolovnatého benzinu. Nejvyšší hodnoty imisních charakteristik zjištěné v městských sídlech ČR v roce 2002 byly 0,055 μg.m -3. Ve vnějším ovzduší se olovo vyskytuje hlavně ve frakci jemných částic submikronové velikosti. V respiračním systému je zachyceno 30 až 50% všech inhalovaných částic. Prakticky všechno takto zachycené olovo je absorbováno do organismu. Absorpce olova v respiračním systému je ovlivněna rozdělením velikostí částic a rychlosti dýchání. Pro dospělé se podíl zadržených částic pohybuje od 20 do 60%. Podíl olova v gastrointestinálním traktu je u dospělých okolo 10%, zatímco u dětí až 50%. Absorbované olovo je v organismu dále distribuováno mezi tři hlavní složky: krev, měkké tkáně a mineralizující tkáně (kosti, zuby). U dospělých je okolo 95% deponováno v kostech. Obsah olova v kostech roste s věkěm, biologický poločas života je několik let. Neabsorbované olovo prochází gastrointestinálním traktem a je vylučováno ve výkalech. Z celkově absorbovaného množství je 50 až 60% odstraněno močí a žlučí. Ve vztahu k obyvatelstvu jsou uvažovány hlavní tři účinky dlouhodobé expozice nízkým koncentracím: účinky na biosyntézu hemu, na nervový systém a na krevní tlak. 12
13 Některé experimenty ukazují na možnost vlivu na vznik nádorů ledvin, nadledvinek, varlat, štítné žlázy, prostaty a mozku u pokusných zvířat. Podle hodnocení IARC jsou důkazy karcinogenity olova a jeho sloučenin pro člověka klasifikovány jako nedostatečné, proto je olova řazeno do skupiny 3. Koncentrace olova v krvi je rozhodujícím paramerem, na jehož základě by měla být založena směrnice a směrná koncentrace olova v ovzduší. Při výběru vhodné limitní koncentrace olova v krvi lze hodnotu 0,2 μg.ml -1 považovat za hranici oddělující koncentrace, při nichž nebyly pozorovány žádné účinky, od nejnižších koncentrací, při nichž byly pozorovány škodlivé zdravotní účinky. Kadmium Kontaminace životního prostředí kadmiem je v poslední době vyvolána zejména rostoucím používáním v průmyslu (slévárny, barviva, plasty, akumulátory, pohonné hmoty, pesticidy, hnojiva, aplikace splaškových kalů, energetika). Publikované průměrné roční koncentrace kadmia v ovzduší jsou obvykle ve venkovských oblastech od <1 do 5 ng.m -3, v městských oblastech 5-15 ng.m -3 a v průmyslových ng.m -3. Mnohem vyšší koncentrace byly zjištěny v okolí závodů zpracovávajících kovy: průměrné týdenní koncentrace až 300 ng.m -3. Denní příjem kadmia vdechováním za předpokladu koncentrace 50 ng.m -3 nepřesahuje 1μg. Z celkového množství vdechnutého kadmia se v plicích absorbuje méně než 50%. Hlavní část kadmia absorovaného z plic nebo střev se nejprve deponuje v játrech, kde se váže na metalothionein. Z jater pozvolna přechází do ledvin. Vylučování z ledvin je velmi pomalé. Biologický poločas kadmia v játrech byl odhadnut na 10 let a v ledvinách na ještě delší dobu. Akutní respirační účinky lze očekávat po vdechování kouře obsahujícího kadmium v koncentracích nad 1mg.m -3. Chronické respirační účinky lze očekávat po pracovních expozicích při koncentraci 20 μg.m -3 po dobu 20 let. Kritickým ohroženým tělesným orgánem po dlouhodobých expozicích nízkým koncentracím jsou ledviny. Kadmium klasifikovala IARC jako karcinogen skupiny 2B. V několika studiích bylo popsáno několik případů karcinomu plic nebo prostaty u osob pracovně exponovaných kadmiu. Tyto studie byly vyhodnoceny agenturou EPA se závěrem, že důkazy rizika karcinomu pro člověka jsou jen omezené. Jestliže uvažujeme pouze inhalační expoziční cestu, lze kritickou průměrnou koncentraci kadmia v ovzduší způsobující jeho kritickou koncentraci v kůře ledvin za předpokladu 19-tiletého poločasu života považovat koncentraci 2,9 μg.m -3 při expozici trvající 50 let. Arsen Arsen se v přírodě vyskytuje hlavně ve formě sulfidů doprovázejících rudy stříbra, olova, mědi, atd. Do ovzduší je uvolňován z přírodních i antropogenních zdrojů. Hlavním zdrojem je vulkanická činnost. Antropogenní emise unikají při tavení kovů, spalování paliv, zejména nízkokvalitního uhlí, a při aplikaci pesticidů. 13
14 Reprezentativní hladiny přirozeného pozadí v ovzduší v neznečištěných venkovských oblastech leží v rozsahu 1 až 10 ng.m -3. Hodnoty ročních aritmetických průměrů koncentrací se v roce 2002 v ČR pohybovaly v rozmezí od 0,0035 do 0,00016 μg.m -3. Koncentrace arsenu v ovzduší však může v některých městech dosahovat několika set ng.m -3 a v blízkosti hutí neželezných kovů a některých elektráren může přesáhnout úroveň ng.m -3. Sloučeniny arsenu ve formě částic mohou být inhalovány, deponovány v respiračním traktu a absorbovány do krve. Za předpokladu absorpce 30% lze rychlost příjmu odhadnout ve venkovských oblastech 0,006 0,06 μg.den -1 a ve městech 0,06-1 μg.den -1. Pracovní expozice arsenu se vyskytují hlavně mezi pracovníky kovohutí, elektráren spalujících uhlí a pracovníky aplikujícími pesticidy. Okolo 40% vdechnutého arsenu se ukládá v plicích. Arsen vstřebaný do organismu je přenášen zejména krví, z níž je však relativně rychle odstraňován. Nejvyšší absolutní množství arsenu je nacházeno ve svalech, kostech, játrech a plicích, ale nejvyšší koncentrace obsahuje kůže. Ukázalo se, že u člověka dochází k pronikání arsenu také placentou. Anorganický As se vylučuje močí (biologický poločas 10 hodin), větší část je vylučována v podobě mono- a dimethylarseničné kyseliny s poločasem asi 30 hodin. Klinické obrazy chronických otrav se liší, obvykle převládají změny kůže, mukózních membrán, neurologická, vaskulární a hematologická poškození. Anorganické sloučeniny arsenu jsou identifikovány jako kožní a bronchiální karcinogeny pro člověka. Po expozicích vdechováním je kritickým účinkem arsenu vyvolání rakoviny plic. Nikl Většina antropogenních emisí niklu do ovzduší uniká při spalování zbytkových a topných olejů, těžbě niklových rud a rafinaci niklu a při spalování komunálního odpadu. Celkové roční antropogenní emise niklu do ovzduší byly odhadnuty na 98 kt, zatímco emise niklu z přírodních zdrojů přispívají k celkovým emisím 30 kt za rok. V členských státech Evropské unie byly zjištěny tyto koncentrace niklu: v odlehlých oblastech 0,1 0,7 ng.m -3, v městských oblastech ng.m -3 a v průmyslových oblastech ng.m -3. Hodnoty ročního aritmetického průměru koncentrací se pohybovaly v ČR v rozmezí od 0,04 do 5 ng.m -3. Za předpokladu koncentrace v ovzduší 10 až 20 ng.m -3 jemnožství niklu, které pronikne do dýchacích cest 0,2 až 0,4 μg.den -1. V ovzduší na pracovištích může být koncentrace niklu podstatně vyšší než v běžném prostředí dokonce v poměru až 1:106. Úroveň depozice niklu z nejmenších částic dosahuje 63%, přičemž 25% se deponuje v plicích a 5-6% deponovaného niklu se zpětně vylučuje. Nikl absorbovaný do organismu je v těle přenášen hlavně krví a prokazatelně proniká také placentou. Nakonec je nikl vylučován převážně močí, známy jsou i případy vylučovaní potem. Nikl je obsažen také ve slinách a ukládá se do vlasů. U člověka byly popsány alergické kožní reakce, astma a podráždění sliznic. Cílovým orgánem alergických projevů expozic niklu je respirační trakt. Zatím nejsou dostupné studie popisující souvislosti mezi příjmem niklu z prostředí a výskytem karcinomů u obecné populace. V minulosti byli pracovnící provozů průmyslové rafinace niklu vystaveni podstatně vyššímu riziku karcinomu plic a nosních dutin, popsány byly případy karcinomů hrtanu, karcinomů žaludku a sarkomů. 14
15 3. MATERIÁLY A METODY 3.1 Odběry vzorků Výběr odběrových lokalit V rámci projektu byly v první fázi řešení realizovány odběry volného ovzduší na předem vybraných dvanácti lokalitách Jihomoravského kraje (viz Tabulka 1 a Mapa 1). Odběrová kampaň byla realizována ve dnech Jednalo se vždy o jeden 24-hodinový odběr na každé z lokalit: Břeclav, Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou, Brno - Tuřany, Modřice, Znojmo - Kuchařovice, Hodonice, Moravský Krumlov, Boskovice, Blansko a Kuřim. Lokality byly zvoleny tak, aby postihly stav znečištění ovzduší ve významných centrech Jihomoravského kraje a rovněž aby jejich geografické rozložení bylo v maximální možné míře reprezentativní pro celý jihomoravský region. Pro studii byla zvolena města, resp. obce, jako body s největší hustotou obyvatel. Zjištěný stav znečištění ovzduší tedy nelze přímo aproximovat na celý kraj, tj. například na lokality výrazně vzdálené od městských aglomerací. Ve druhé fázi řešení proběhl ve stejné vzorkovací síti (zvolených 12 lokalit) dlouhodobý odběr pasivními vzorkovači ovzduší s PUF filtry pro stanovení dlouhodobého zatížení POPs škodlivinami. Pro posouzení sezónních vlivů na koncentrace sledovaných látek bylo provedeno celkem pět 28-denních expozičních kampaní. Tabulka 1 obsahuje přehled všech odběrových míst, jejich souřadnic a nadmořské výšky v systému WGS84 a v S-JTSK. Tabulka 1: Souřadnice odběrových lokalit Lokalita WGS84_X WGS84_Y WGS84_Alt SJTSK_X SJTSK_Y SJTSK_Z Blansko 49, , , , Boskovice 49, , , , Břeclav 48, , , , Hodonín 48, , , , Hodonice 48, , , , Kuřim 49, , , , Kyjov 49, , , , Tuřany 49, , , , M.Krumlov 49, , , , Modřice 49, , , , Veselí 48, , , , Znojmo 48, , , ,
16 Mapa 1: Lokalizace odběrových lokalit 16
17 3.1.2 Kyjov (CZ-KY) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 49 00'35,3" E 17 07'21,4" 204 m Odběrová lokalita je umístěna na dlážděné terase čtyřpatrové budovy MěÚ Kyjov, Masarykovo nám. 18 v centru města (viz foto), cca 12 m nad okolním terénem. Přes náměstí vede slabě frekventovaná místní komunikace. Lokalitu lze z hlediska funkce hodnotit jako obytnou až smíšenou (menší provozovny, služby). K ovlivnění odběru může dojít dopravou a dalšími antropogenními zdroji v centru města Veselí nad Moravou (CZ-VE) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 48 56'48,5" E 17 23'17,8" 213 m Odběrová lokalita se nachází na zatravněné ploše vedle budovy sportovní haly v areálu Střední odborné školy ekonomické a Středního odborného učiliště, Kollárova 1669, na jihovýchodním okraji města (viz foto). Ve vzdálenosti cca 50 m vede slabě frekventovaná komunikace. Kromě dopravy zde mohou mít vliv i emise z areálu bývalých železáren a sekundární prašnost z okolních zemědělských pozemků. 17
18 3.1.4 Brno - letiště Tuřany (CZ-LT) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 49 08'56,2" E 16 41'46,3" 241 m Lokalita je situována v areálu letiště Brno - Tuřany. Jde o předměstskou pozaďovou lokalitu na jihovýchodním okraji města, náhorní planinu s trvalým travním porostem bez zástavby. Ve vzdálenosti cca 100 m se nachází přistávací dráha letiště. Možnými zdroji znečištění ovzduší jsou letecká doprava a prašnost z okolních pozemků. Projevit se může i vliv dalších antropogenních zdrojů na území města Brna Modřice (CZ-MO) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 49 07'46,6" E 16 36'38,8" 211 m Odběrová lokalita se nachází v areálu mateřské školy Zahradní č.p. 590, cca 200 m severozápadně od centra Modřic (viz foto). Ve vzdálenosti cca 50 m vede velmi slabě frekventovaná místní komunikace. Zhruba 300 m západně prochází dopravní koridor s železnicí a vysokorychlostní komunikací z Brna směrem na Vídeň Lokalitu lze hodnotit jako obytnou. Kromě dopravy a dalších antropogenních zdrojů zde mohou mít vliv i emise z průmyslových zón v okolí města. 18
19 3.1.6 Znojmo - Kuchařovice (CZ-ZN) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 48 52'52,6" E 16 05'08,6" 336 m Odběrová lokalita je umístěna v prostoru měřiště na pozemku meteorologické stanice ČHMÚ Znojmo - Kuchařovice 246 (viz foto). Stanice se nalézá na mírném návrší na severním okraji obce. Zástavba rodinnými domy je ve vzdálenosti cca 100 m, rovněž automobilová doprava v nejbližším okolí je minimální. Možnými zdroji znečištění jsou antropogenní vlivy (lokální topeniště) a prašnost z okolních zemědělských pozemků. Lokalita reprezentuje venkovskou oblast v blízkosti většího města Hodonice (CZ-HZ) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 48 50'13,0" E 16 10'06,1" 221 m Odběrová lokalita se nachází v průmyslovém areálu Saint-Gobain Vertex, Zahradní 256, na severovýchodním okraji obce Hodonice u Znojma. V blízkosti lokalita se nachází průmyslové haly podniku (viz foto). Obytná zástavba je ve vzdálenosti cca 150 m. Jde o průmyslově-zemědělskou lokalitu. Kromě emisí vznikajících uvnitř areálu podniku může mít na čistotu ovzduší vliv i prašnost z okolních zemědělských pozemků. 19
20 3.1.8 Moravský Krumlov (CZ-MK) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 49 02'51,4" E 16 18'45,3" 243 m Odběrová lokalita se nachází v průmyslovém areálu Saint-Gobain Vertex, Pod Hradbami 176, v blízkosti centra Moravského Krumlova. Areál je situován v údolí říčky Rokytné, ve vzdálenosti cca 100 m vede středně frekventovaná místní komunikace. Odběrová zařízení se nacházela na zatravněné ploše v blízkosti podnikové vodárny a kotelny (viz foto). Jedná se o průmyslovou lokalitu. Kromě emisí vznikajících uvnitř areálu podniku mohou mít na čistotu ovzduší vliv automobilová doprava a další antropogenní zdroje ve městě Boskovice (CZ-BO) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 49 29'31,5" E 16 39'34,7" 377 m Odběrová lokalita byla umístěna na zatravněné zahradě Dětské léčebny pohybových poruch, Bedřicha Smetany 1166/7, v obytné zóně severně od centra města (viz foto). Ve vzdálenosti cca 50 m vede velmi slabě frekventovaná místní komunikace. Lokalitu lze z hlediska Boskovic hodnotit jako pozaďovou. Okolní zástavbu tvoří převážně jednopatrové rodinné domy. Kromě místní dopravy zde mohou mít vliv i emise z průmyslových areálů Kras a Minerva Boskovice. 20
21 Blansko (CZ-BL) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 49 21'46,1" E 16 38'33,5" 288 m Odběrová lokalita se nacházela cca 6 m nad okolním terénem, na terase třípatrové budovy MěÚ a knihovny K.J.Mašky 1413/2, asi 100 m západně od centra města (viz foto). Ve vzdálenosti cca 50 m vede silně frekventovaný silniční průtah městem. Lokalitu lze hodnotit jako obytnou městskou. Největší vliv lze očekávat z dopravy a dalších antropogenních zdrojů Kuřim (CZ-KU) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka N 49 18'36,3" východní délka E 16 31'59,6" nadmořská výška 308 m Odběrová lokalita je umístěna na terase budovy plaveckého stadionu Blanenská 1082 na rozhraní mezi obytnou a průmyslovou zónou města (viz foto). Ve vzdálenosti cca 50 m vede středně frekventovaná místní komunikace. Kromě dopravy a dalších antropogenních zdrojů zde mohou mít vliv i emise z blízkých průmyslových podniků. 21
22 Břeclav (CZ-BV) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 48 45'49,2" E 16 53'24,9" 157 m Odběrová lokalita se nacházela na zatravněné ploše uvnitř areálu KHS JmK a ZÚ Břeclav, Sovadinova 450/12 (viz foto). Lokalita se nachází ve smíšené zástavbě cca 500 m severovýchodně od centra města. Zhruba ve stejné vzdálenosti východně se nachází železniční trať Brno - Břeclav. Možnými zdroji znečištění jsou především automobilová doprava a další antropogenní vlivy. Lokalita reprezentuje smíšené (průmyslově - obytné) zóny města Hodonín (CZ-HO) Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka východní délka nadmořská výška N 48 50'58,6" E 17 06'08,5" 173 m Místo odběru ovzduší se nachází v areálu podniku Kostelecké uzeniny, Velkomoravská 3929 na západním okraji Hodonína. Čerpadla byla umístěna na trávníku za jednopatrovou budovou se sklady a administrativními prostorami (viz foto). Pohyb automobilů v jejich blízkosti byl omezen. Lokalita reprezentuje průmyslovou zónu města, zatíženou především zdroji emisí v okolních podnicích a v blízké elektrárně Hodonín. Dalším možným zdrojem znečištění je automobilová doprava na příjezdu do Hodonína. 22
23 Popis odběrů vzorků ovzduší Na každé lokalitě byla umístěna následující odběrová zařízení: - nízkoobjemové čerpadlo Leckel MVS6 (Sven Leckel, Německo); odebíraný objem byl vždy 2,3 Nm 3 za hodinu (PM 10 ) pro stanovení koncentrací PM10 a pro stanovení vybraných těžkých kovů; - vysokoobjemové čerpadlo DIGITEL DH77 pro stanovení koncentrací vybraných POPs jak v plynné fázi (PUF filtr) tak i v prašné frakci PM10 (quartz filtr); - pasivní vzorkovač ovzduší pro stanovení dlouhodobého zatížení ovzduší vybranými POPs v plynné fázi (PUF filtr). Aktivní vzorkování proběhlo v letním období s minimálním množstvím srážek, tak aby nedocházelo k vymývání prachových částic se sorbovanými škodlivinami a tedy k podhodnocování reálných koncentrací škodlivin v ovzduší sledovaných lokalit. Byly provedeny chemické analýzy odebraných vzorků a naměřená data byla zpracována a analyticky vyhodnocena. Meteorologická situace v průběhu jednotlivých odběrů jsou souhrnně uvedeny v tabelární podobě (průměrné hodnoty vypočtené z 15-minutových měření): Lokalita Datum odběru Směr větru Rychlost větru Vlhkost vzduchu Tlak vzduchu Úhrn srážek Teplota vzduchu (rozmezí) [m.s -1 ] [%] [hpa] [mm] [ C] Břeclav S - JJV 3,4 48,1 986,9 0,0 28,7 Hodonín S - JJV 3,6 48,8 987,0 0,0 28,6 Kyjov S - V 4,5 58,1 988,4 0,0 26,6 Veselí nad Moravou S - V 4,2 58,4 988,5 0,0 26,4 Brno - Tuřany SSZ - V 3,7 55,8 985,4 0,0 27,8 Boskovice SSZ - V 3,6 56,7 985,3 0,0 27,6 Znojmo - Kuchařovice JZ - SZ 5,3 67,3 970,0 0,1 16,9 Hodonice JZ - SZ 5,4 68,0 970,4 0,1 16,7 Moravský Krumlov JZ - SZ 3,6 50,9 977,2 0,0 18,0 Modřice Z - SV 3,1 54,7 987,8 0,0 18,3 Blansko SV - J 2,6 43,2 984,6 0,0 22,6 Kuřim SV - J 2,8 43,8 984,5 0,0 22,5 Tlak vzduchu se pohyboval kolem 985 hpa, výrazně poklesl pouze při přechodu studené fronty (až na 966 hpa). To bylo spojeno i se zvýšenými rychlostmi větru (přes 5 m.s -1 ) a velmi slabými srážkami (0,1 mm). Průměrná rychlost větru ve zbývajících dnech se pohybovala mezi 3-4 m.s -1, směr větru byl během jednotlivých odběrových dnů značně proměnlivý. Po přechodu studené fronty na počátku druhého odběrového týdne došlo k poměrně výraznému poklesu průměrných denních teplot. Ty se v prvním týdnu pohybovaly mezi 26 a 29 C, ve druhém týdnu byly až o 10 C nižší. Tato skutečnost mohla částečně ovlivnit i naměřené koncentrace škodlivin, vzhledem k předpokládanému vyššímu výskytu vzdušných vírů nad rozehřátým povrchem a tím i k vyšším koncentracím polétavého prachu a na něj vázaných škodlivin. 23
Analýza stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POP) v ovzduší na území Karlovarského kraje (RECETOX)
Analýza stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POP) v ovzduší na území Karlovarského kraje (RECETOX) Sledované látky Sledované látky byly vybrány s ohledem na platnou legislativu,
VíceČástice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav
Částice v ovzduší a zdraví MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav h.kazmarova@szu.cz Aerosol - suspendované částice mnoho pojmů, které se překrývají, vztahují se ke způsobu vzorkování, k místu depozice
VícePODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ
PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ Vladimír Adamec 1, Bohumil Pokorný 2, Roman Ličbinský 1, Jiří Huzlík 1, Andrea Krumlová 2 1 Centrum dopravního výzkumu, ČR Zdravotní ústav se sídlem
VíceZnečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví
Znečištění ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 19. února 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů
VíceFAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceOdhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku
Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku RNDr. Michala Lustigová, Ph.D. 1,2 RNDr. Vladimíra Puklová 1 1 Státní zdravotní ústav 2 Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
VíceDoprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví
Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz
VíceZnečištění ovzduší a zdraví
Znečištění ovzduší a zdraví Čelákovice, 31. března 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí ročně zkracuje
VíceZnečištěné ovzduší a lidské zdraví
Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění
VíceINDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011
INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011 Zadavatel: Odpovědný pracovník: Statutární město Havířov Mgr. Jiří Bílek Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Oddělení ovzduší Partyzánské nám. 7, 702
VíceZnečištění ovzduší města Liberce
Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR
Benzo(g,h,i)pe rylen Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR H a P věty Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na
VíceZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha
ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010 Ochrana ovzduší ve státní správě - Teorie a praxe VII. 8. aţ 10. 11. 2011 B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK 2 Riziko
VíceZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší
ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění
VíceRECETOX projekt JMK Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje
Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2009 1 1. OBSAH 1. OBSAH... 2 2. ÚVOD... 3 2.1 SLEDOVANÉ ŠKODLIVINY... 3 2.1.1 Polycyklické aromatické
VíceDlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2010
Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2010 Brno l i stopad 201 0 RECETOX report No. 392 RNDr. Pavel Čupr, Ph.D. Doc. RNDr. Jana Klánová, Ph.D.
VíceDlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2011
Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2011 Brno listopad 2011 RECETOX report No. 412 RNDr. Pavel Čupr, Ph.D. RNDr. Roman Prokeš RNDr. Petra Přibylová,
VíceDlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2014
Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2014 Brno listopad 2014 RECETOX report No. 521 RNDr. Pavel Čupr, Ph.D. RNDr. Roman Prokeš, Ph.D. RNDr.
VíceKvalita ovzduší v MB PM 10-1. část. Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com 21. 11. 2010
Kvalita ovzduší v MB PM 10-1. část Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com 21. 11. 2010 Data a jejich zdroje Český hydrometeorologický ústav, www.chmi.cz Krajský úřad Středočeského kraje, www.kr-stredocesky.cz
VíceSROVNÁNÍ ČASOVÝCH ŘAD VZORKOVÁNÍ POPS V OVZDUŠÍ A STANOVENÍ DLOUHODOBÝCH TRENDŮ. Jiří Kalina. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska
SROVNÁNÍ ČASOVÝCH ŘAD VZORKOVÁNÍ POPS V OVZDUŠÍ A STANOVENÍ DLOUHODOBÝCH TRENDŮ Jiří Kalina Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska Srovnání časových řad aktivního a pasivního vzorkování
Víceení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010
Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší v Česku Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Obsah 1. Znečištění ovzduší 2. Způsoby měřm ěření emisí 3. Nemoci způsoben
VíceFAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA
FAKTORY PROSTEDÍ OHROUJÍCÍ ZDRAVÍ LOVKA CIZORODÉ LÁTKY V OVZDUŠÍ VODA (LÁTKY V NÍ OBSAŽENÉ) KONTAMINACE PŮDY HLUK A VIBRACE ZÁŘENÍ TOXICKÉ KOVY PERZISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY Cizorodé látky v ovzduí
VíceVliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,
Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, 5.11.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7,
VíceVliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz
Vliv prachu v ovzduší na lidské zdraví MUDr.Helena Kazmarová Státn tní zdravotní ústav h.kazmarova kazmarova@szu.cz O čem se bude mluvit Co je prach a kde se s ním setkáváme Kde prach vzniká Prach doma
VíceVÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR
VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR Jana Šimková, Robert Skeřil, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Smogová situace je podle zákona
VíceMonitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most
Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most 2018 ZDRAVOTNÍ ÚSTAV se sídlem v Ústí nad Labem Vypracoval: Ing. Pavel Knedlík, v Ústí nad Labem,
VíceBZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67
Ovzduší Údaje o znečištění ovzduší použité pro hodnocení vlivu na zdraví pocházejí z 15 pražských měřících stanic (provozovaných ČHMÚ, SZÚ a Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí n/l), na kterých jsou v
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují
VíceOvzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví
Ovzduší a zdraví MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí koordinované pravidelné aktivity ke sledování přímých
VícePM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1
PM 10 NEBO PM 2,5 (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1 OCHFL, CLČ OPVZ,, 2 OMZSO, COČ OPVZ - SZÚ, Šrobárova 48, 100 42, Praha 10 Ochrana ovzduší ve státní správě Beroun 9. -11.
VíceMinisterstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):
Strana 4178 Sbírka zákonů č. 330 / 2012 Částka 121 330 VYHLÁŠKA ze dne 8. října 2012 o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových
VícePCB HCB HCH Látky skupiny DDT PAH. PAHs dálkový transport lipofilita metabolické změny. POPs perzistence lipofilita bioakumulace dálkový transport
PCB HCB HCH Látky skupiny DDT PAH POPs perzistence lipofilita bioakumulace dálkový transport PAHs dálkový transport lipofilita metabolické změny Současný stav: 40 ploch BMP + 5 ploch v CHÚ Historický vývoj:
VíceDOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička
DOPRAVA A ZDRAVÍ příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička DOPRAVA Tři hlavní oblasti negativního dopadu na zdraví: zranění vzniklá v souvislosti s dopravním provozem znečištění
VíceUran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik
Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik Liberec, 20. listopadu 2008 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta@centrum.cz Historie I. 1556 - Agricola -postižení
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceVliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu diskusní panel Český Těšín, 21.5.214, Ing.Miroslava Rýparová miroslava.ryparova@khsova.cz
VíceZdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A
Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy V Í T Ě Z S L A V J I Ř Í K O N D Ř E J M A C H A C Z K A Ú S T A V E P I D E M I O L O G I E A O C H R A N Y V E Ř E J N É H O Z D R A V
VíceNázev lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41
Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných
VíceSTARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách
STARÉ ZÁTĚŽE (www.mzp.cz, 1. 9. 2014) Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými
VíceZpráva o životním prostředí za rok 2005 (zahrnuje celkové emise POPs) Zodpovědná osoba: Ing. Pavel Machálek,
1) Výskyt POPs ve volném ovzduší Kapitola sumarizuje výsledky Českého hydrometeorologického ústavu a Výzkumného centra pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii (RECETOX) na Masarykově univerzitě
VíceKvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007
Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje
VícePrach. tuhé znečišťující částice, poletavý prach, suspendované částice, aerosol, kouř, dým, prach, opar, mlha, PM10, PM2,5
Prach tuhé znečišťující částice, poletavý prach, suspendované částice, aerosol, kouř, dým, prach, opar, mlha, PM10, PM2,5 Různé názvy pro různorodou směs organických a anorganických částic různého skupenství,
VíceKontaminace půdy pražské aglomerace
Kontaminace půdy pražské aglomerace ING. ANNA CIDLINOVÁ (anna.cidlinova@szu.cz) Odběry půdních vzorků vareálech mateřských školek spolupráce SZU a ČGS monitoring půd součástí celoevropského projektu Urban
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Hexabromobifenyl Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka,
VíceVliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR
Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR H. Kazmarová, H. Velická, V. Puklová (SZÚ Praha) Ovzduší a zdraví Rozsah dostupných informací
VíceVYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ PODOMÍ
VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ PODOMÍ ODBORNÁ ZPRÁVA Datum: 15. 5. 2014 Pracoviště: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Zpracoval: Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Místo: Brno ÚDAJE O ZAKÁZCE
VíceOBSAH ČÁST IV.: KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT, POTRAVIN A LIDSKÉ POPULACE V ČR
RECETOX TOCOEN & Associates OBSAH ČÁST IV.: KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT, POTRAVIN A LIDSKÉ POPULACE V ČR 7. KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT A POTRAVIN Jiří Drápal 7.1 Zhodnocení výskytu POPs ve
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Pedosféra
VíceMUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí
Systém monitorování zdravotních rizik ze znečištěného životního prostředí MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí aústředí monitoringu, SZÚ Co je Systém monitorování koordinovaný systém
VíceJ.Bílek Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
POP s v ovzduší MSK J.Bílek Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Ve spolupráci a za podpory Partyzánské náměstí 7 702 00 Ostrava tel.:596200111 fax:596118661 www.zuova.cz Látky známé z ovzduší Prašný aerosol
VíceLetní škola TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace
Letní škola 2008 TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Periodická tabulka - komentář většina prvků v tabulce jsou kovy přesnější než těžké kovy je označení toxické kovy některé
VícePolétavý prach (PM 10 )
Polétavý prach (PM 10 ) Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka,
VíceIDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF
IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF Jan Hovorka, Petra Pokorná, Martin Braniš Laboratoř pro měření kvality ovzduší, Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Fluoranthen Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR H- a P-věty Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka,
VíceOvěření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava
Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava Blanka Krejčí, Libor Černikovský, Josef Keder, Lucie Hellebrandová, Ivan Tomášek, Vladimír Lollek Zakázka MŽP Řešitel: ČHMÚ Termín: 11.12.2013
VíceN Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,
Zákony pro lidi Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment//down/2ornajbenuwz) II. N Á V R H VYHLÁŠKA ze dne.2017, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně
VíceKoncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách
Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách The concentration of airborne in episode without precipitation Gražyna Knozová Robert Skeřil Český hydrometeorologický ústav, Brno Zdroje
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
VíceA-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark
A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,
VíceMgr. Šárka Tomšejová, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích
Mgr. Šárka Tomšejová, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích Výběr odpadu zohlednění aspektů Co spalují domácnosti a proč?
VíceJe tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka,
Ozon Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka, ničí automobily, umělé hmoty a pryž. Vzniká při vzájemném
VíceIng. Václav Píša, CSc. Autor
Ing. Václav Píša, CSc. Autor Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Organizace ATEM - Atelier ekologických modelů Název textu Modelové výpočty kvality ovzduší Blok BK6 - Modelové hodnocení imisní zátěže Datum
VíceProtokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření
Protokol o měření 007/2013_14/OVA Měřící místo: Ostrava - Laguny Ostramo GPS souřadnice: 49 50'26.82"S, 18 15'8.59"V Nadmořská výška místa: 205 m.n.m. Datum měření: 25.8.2014 Čas měření: od 10.00 do 17.00
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
VíceZnečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015. Centrum pro životní prostředí a zdraví
Znečištění ovzduší v České republice Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí
VíceDESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ
ČVUT Katedra zdravotního a ekologického inženýrství DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ Obsah prezentace Úvod Popis
VíceKvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,
Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, robert.skeril@chmi.cz Český hydrometeorologický ústav 3 odborné úseky: Meteorologie a klimatologie Hydrologie
VíceHodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy jednání zastupitelstva města Ostravy, 6.4.2011, Ostrava
VíceTOXICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY a možnosti detoxikace
TOXICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Chemické látky nebezpečné lidskému zdraví V literatuře se těmto látkám říká POP perzistentní organické polutanty. Tyto látky splňují
VícePŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY
PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY V současné době dosud platí imisní limity dosavadní, avšak pro hodnocení do budoucnosti se používají imisní limity nové. V novém zákonu 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší
VíceOdhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 2012
Odhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 212 CENATOX, GAČR P53/12/G147 P. Pokorná 1, J. Hovorka 1, Jan Bendl 1, Alexandra Baranová 1, Martin Braniš 1
VíceEKOLOGICKÉ ASPEKTY PALIV ČZU/FAPPZ
EKOLOGICKÉ ASPEKTY PALIV - silniční doprava se v ČR podílí přibližně 10 % na emisích CO 2, necelým 1 % na emisích CH 4 a zhruba 38 % na emisích N 2 O ke konci spalování, když se plamenná zóna přibližuje
VíceStanovení koncentrací polyaromatických uhlovodíků PAHs v ovzduší města Kopřivnice
Stanovení koncentrací polyaromatických uhlovodíků PAHs v ovzduší města Kopřivnice 1. Úvod V roce 2003 zajistilo město Kopřivnice zpracování odborné studie Stanovení koncentrací polyaromatických uhlovodíků
VíceZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH. Protokol o analýze venkovního ovzduší
ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH Kyjevská 44, 532 03 Pardubice e-mail: podatelna@pu.zupu.cz, tel.: 466019501-3, fax: 466019502 Hygienické laboratoře Pardubice oddělení analýzy ovzduší venkovního,
VíceStřednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší ČR do roku 2020 Severovýchod. Dotazy Liberecký kraj
Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší ČR do roku 2020 Severovýchod Dotazy Liberecký kraj Dopady na zdraví člověka, rizika Kadmium je velmi toxický prvek výrazně poškozující ledviny. Má velmi vysoký
VíceVybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, 3.3.214 MUDr. Helena Šebáková a kol. helena.sebakova@khsova.cz
VíceMěření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech
Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech Vladimíra Volná ODDĚLENÍ OCHRANY ČISTOTY OVZDUŠÍ, ČHMÚ/OSTRAVA Přednáška ČMeS, ČHMÚ/pobočka Ostrava, 25. 9. 2017 Vývoj znečištění ovzduší v Beskydech
VíceStanovení chemických a toxikologických vlastností prachových částic a výzkum jejich vzniku. II. etapa, rok 2009
TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ PRAHA a.s. Jenečská 146/44, 161 00 Praha 6 Podkladové materiály pro kontrolní den etapy 2009 projektu SP/1a3/148/08 Ministerstva životního prostředí Stanovení chemických
VíceMonitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov
Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov Zadavatel: Měření: Vydání protokolu: Odpovědná osoba: Město Český Těšín 12. - 19.3.2014 4.4.2014 Ing. Lucie Hellebrandová Zdravotní ústav se sídlem v
VíceKontrolní měření prašnosti na území města Valašské Meziříčí v roce 2008
Switch, s.r.o. Purkyňova 1476/72 612 00 Brno www.switch.cz Kontrolní měření prašnosti na území města Valašské Meziříčí v roce 2008 Zadavatel: Městský úřad Valašské Meziříčí, odbor životního prostředí Odpovědný
VíceZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 40 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ
ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 4 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Thákurova 7, Praha 6, 16629, Česká republika
VíceUran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik
Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik Bystřice n. P., 1. října 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Historie I 1556 - Agricola -postižení plic u horníků v Jáchymově
Více2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO
Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období
VíceZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A VLASTNOSTI JEDNOTLIVÝCH POPs
Příloha č. 1: ZÁKLADNÍ CARAKTERISTIKY A VLASTNSTI JEDNTLIVÝC PPs P1.1 DDT a jeho metabolity (DDTs) DDT, resp. p,p -DDT (1,1,1-trichloro-2,2-bis (p-chlorfenyl) ethan) byl jako účinný insekticid identifikován
VíceOBSAH ČÁST III.: VÝSKYT POPS VE SLOŽKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR
RECETOX TOCOEN & Associates OBSAH ČÁST III.: VÝSKYT POPS VE SLOŽKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR 6. VÝSKYT POPs VE SLOŽKÁCH PROSTŘEDÍ Ivan Holoubek, Libor Jech, Tomáš Ocelka, Jiří Novák, Jiří Kohoutek, Vladimír
Více6) Zátěž české populace POPs
6) Zátěž české populace POPs Polychlorované bifenyly (PCB) jsou směsí 209 kongenerů, z nichž u 36 byl popsán jejich výskyt v prostředí, asi 15 je detekováno v lidském organismu a 12 kongenerů odpovídá
VíceMetodika stanovení podílu dopravy k znečištění ovzduší v malých sídlech
Metodika stanovení podílu dopravy k znečištění ovzduší v malých sídlech Autor: Jiří Huzlík, Jiří Pospíšil CDV, WP5 Příspěvek byl zpracován za podpory programu Centra kompetence Technologické agentury České
VíceRNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti
Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel
VíceCEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZADÁNÍ MODELOVÉHO HODNOCENÍ Zadal: Lafarge Cement, a. s., Čížkovice Vypracoval: ATEM Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Odpovědný řešitel: Mgr.
Vícezdroj
Co je smogová situace? Alespoň na polovině stanic reprezentativních pro toto území překročil 12hodinový klouzavý průměr koncentrací suspendovaných částic PM10 informativní prahovou hodnotu (IPH) 100 mikrogramů/m
VíceÚvod do fyziky a chemie atmosféry RNDr Josef Keder, CSc.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Úvod do fyziky a chemie atmosféry RNDr Josef Keder, CSc. Proč se zabývat fyzikou a chemií atmosféry Atmosféra přenosové
VíceZdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší 23.3.2011, Bohumín MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceNegativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.
Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL
VíceNÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceKvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 19.1.211, Kopřivnice MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceMateriály 1. ročník učebních oborů, maturitních oborů On, BE. Metodický list. Identifikační údaje školy
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceCEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZADÁNÍ MODELOVÉHO HODNOCENÍ Zadal: Lafarge Cement, a. s., Čížkovice Vypracoval: ATEM Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Mgr. Jan Karel, Ing. Josef
VíceTransport chemických látek v ŽP
Transport chemických látek v ŽP Životní prostředí - prostorově uspořádaný dynamicky systém tvořený abiotickými a biotickými složkami. Složky životního prostředí - chemicky a fyzikálně homogenní prostředí
VíceZdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší 23.3.211, Bohumín MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceChemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Formy
Více