Strategické a projektové řízení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategické a projektové řízení"

Transkript

1 Vzdělávací modul č. 2: Strategické a projektové řízení Kurz č. 1: Úvod do strategického řízení studijní podklady ke vzdělávacímu programu v rámci projektu Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/

2 Obsah 1. Kurz - Úvod do strategického řízení POSTUP TVORBY STRATEGICKÉHO PLÁNU Vytvoření pracovní skupiny Analýza vnějšího a vnitřního okolí SWOT analýza Průzkumy a šetření Určení vize a rozvojových pólů Sběr projektových záměrů a jejich vyhodnocení Vytvoření akčního plánu Tvorba rozpočtového výhledu KONCEPČNÍ DOKUMENTY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Strategie rozvoje JMK Program rozvoje JMK na období Program rozvoje sítě cyklistických komunikací JMK Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje Analýza socioekonomického rozvoje JMK se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Další dokumenty STRATEGIE MAS

3 1. Kurz - Úvod do strategického řízení Cílem kurzu je seznámit posluchače se zásadami a postupy strategického plánování a řízení územně správních celků (ÚSC) s akcentem na přípravu, tvorbu a realizaci strategického plánu a jeho jednotlivých částí. Dále budou stručně představeny základní strategické dokumenty Jihomoravského kraje POSTUP TVORBY STRATEGICKÉHO PLÁNU Před zahájením práce na samotném dokumentu je třeba si uvědomit některé skutečnosti a vyjasnit si některé pojmy, které bývají často opomíjeny: Určení časového období dokumentu Jedním z nejdůležitějších faktů při zahájení činnosti tvorby je vymezení časového období, pro které bude dokument platný. Slovo strategické je synonymem slova dlouhodobé. Proto dokumenty, které mají charakter strategických podkladů, by měly být sestaveny na období 3 5, nejlépe pak let. Praxe V praxi se často používá pojem strategický plán a komplexní program rozvoje. Obecně se tyto pojmy považují za synonymum. Dle právních norem České republiky však pojem strategický plán v oblasti veřejné správy neexistuje. Naopak pojem komplexní program rozvoje je zmíněn v zákoně o obcích č. 128/2000 Sb., který jeho schvalování přiděluje do pravomocí zastupitelstva obcí. V praxi je pojem strategický plán častější. Dle teorie je strategický plán považován za dokument dlouhodobého charakteru, komplexní program rozvoje představuje flexibilnější dokument vytvářený pro střednědobé období (cca 5 let). Vazba na vyšší strategické dokumenty Při přípravách programového období se diskutovala podmínka, zdali má mít každý územně samosprávný celek (i ta nejmenší obec), pokud bude chtít žádat o podporu z EU fondů, svoji vlastní rozvojovou koncepci (strategii/program rozvoje). To by sebou neslo určitou finanční zátěž. Bude však postačovat, aby žadatel o podporu opřel svůj záměr o rozvojovou koncepci vyššího územně samosprávného celku (např. krajská strategie rozvoje, viz kap. Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje). Pokud se obec rozhodne zpracovat svoji vlastní koncepci, je třeba při tvorbě takového dokumentu brát v úvahu priority, cíle a strategie vyšších územních celků, aby došlo k systematickému naplňování stejného záměru. Jde o dokumenty mikroregionů (dobrovolných svazků obcí), krajů, regionů soudržnosti (NUTS II), ČR i EU. Pro národní strategické dokumenty platí, že musí reflektovat požadavky EU obsažené v tzv. předběžných podmínkách (ex ante kondicionalitách). Pouhá existence strategií nezaručuje úspěšnost při naplňování předběžných podmínek. Strategické dokumenty by se měly vyvarovat přílišné obecnosti (absence zacílených opatření) a měly by se soustředit také na rozpracování 3

4 své implementace. Finanční alokace zdrojů Plánování a určování strategií nemá smysl bez zvažování všech dostupných finančních zdrojů, které je na dosažení strategií (pokrytí určených cílů) třeba. Územní samospráva disponuje určitým disponibilním množstvím lidského potenciálu a stejně tak i finančním rozpočtem. Při vytváření strategických cílů a určování způsobu jejich dosažení prostřednictvím konkrétních projektových záměrů je třeba reálně naplánovat možnou míru jejich zapojení v jednotlivých letech pro naplnění vybrané strategie. Základní struktura strategického plánu Fáze tvorby strategického dokumentu Strategický dokument bez ohledu na jeho zaměření je sestavován podle jasného postupu, který se skládá z: organizační přípravy tvorby Profilu/Socioekonomické analýzy (analýza vnějšího/vnitřního prostředí) definování vize, cílů, opatření vytvoření Akčního plánu vytvoření Rozpočtového výhledu medializace implementace monitoringu aktualizace (zpětná vazba) 4

5 Obrázek: Proces tvorby strategického dokumentu Vytvoření pracovní skupiny Na tvorbě strategického dokumentu se vždy podílí skupina odborníků, která se skládá z představitelů města (obvykle vedoucích odborů, členové rady města, zastupitelé), ale také z reprezentantů odborné veřejnosti. Veřejnost představuje široký okruh zástupců podnikatelské sféry, nestátních neziskových organizací, svazů, komor a občanů. Skupina osob účastnících se tvorby dokumentu bývá často označována jako pracovní skupina. Pokud mezi poradními orgány města existuje např. komise či výbor pro strategické plánování, může roli pracovní skupiny převzít tento orgán. Podle velikosti města může být vytvořeno víceúrovňové řízení spočívající v existenci řídicí skupiny a expertních pracovních skupin. Řídicí skupina je obvykle tvořena především volenými zastupiteli města, kteří koordinují a řídí proces tvorby strategického plánu v celém jeho průběhu tak, aby výsledný dokument byl akceptován zastupitelstvem nebo radou města. Jeho schválení je důležité pro následnou implementaci, tj. delegování úkolů, pravomocí a odpovědnosti na konkrétní odbory a osoby. Řídicí skupina: dohlíží nad postupem prací na tvorbě strategického plánu, řídí, koordinuje a kontroluje výsledky jednotlivých expertních pracovních skupin, projednává, doplňuje výstupy pracovních skupin, definuje strategii (vize, vymezení klíčových oblastí, globální cíle) na základě výstupů jednotlivých expertních skupin, projednává a schvaluje jednotlivé postupné kroky tvorby plánu, určuje priority projektových záměrů, odpovídá za publicitu a medializaci. 5

6 Výkonná činnost spočívá na expertních pracovních skupinách, které jsou ustanoveny dle tematických oblastí (např. doprava, technická infrastruktura, sociální a zdravotní oblast apod.). Expertní pracovní skupiny se skládají z odborníků v dané oblasti z řad zaměstnanců územní samosprávy, ale také z řad podnikatelských subjektů, výzkumných ústavů, neziskových organizací apod. Expertní pracovní skupina (skupiny): identifikují problémy a příležitosti, vydávají doporučení, poskytují zpětnou vazbu týmu zpracovatele v rámci jednotlivých fází tvorby strategického plánu, poskytují zpracovateli veřejně nedostupné podklady a informace pro přípravu strategického plánu, oponují jednotlivé částí strategie, spolupracují na formulování strategické mapy (zejména strategické cíle, specifické cíle a póly rozvoje v dané oblasti), iniciují projektové záměry, které se budou zařazovat do akčního plánu, poskytují informace k těmto projektovým záměrům, včetně návaznosti na další záměry a včetně ekonomických dopadů na rozpočet města Analýza vnějšího a vnitřního okolí Samotná práce na tvorbě strategického dokumentu začíná důslednou analýzou veškerých faktorů, které se přímo i nepřímo dotýkají a ovlivňují chod organizace. Cílem je vytvořit informační základnu pro jasnou specifikaci hlavního potenciálu města a určení nedostatků nebo problémů, kterými je město zatíženo. Analýzy okolí se v případě územního celku zaměřují na dvě oblasti: externí a interní. Na vnější okolí, které ve většině případů samotný ÚSC nemá možnost přímo ovlivnit, ale které působí na jeho chování. Jedná se o oblast platných legislativních norem, hospodářské úrovně země, sociální politiky státu apod. Druhou oblastí je vnitřní prostředí organizace. Organizace je svými zdroji limitována při dosahování vytyčených cílů, a proto je třeba racionálně zvážit rozsah a kvalitu vnitřních zdrojů v podobě personálních kapacit, dostatku finančních prostředků, efektivních vnitřních procesů, funkčního informačního systému apod. Strategické dokumenty municipalit jsou složeny zpravidla ze dvou tradičních analýz: socioekonomické analýzy a SWOT analýzy. Socioekonomická analýza (Profil města) je zaměřena především na vývoj a aktuální stav v jednotlivých odvětvích života ve městě. SWOT analýza je výslednou a shrnující zprávou o zjištěných pozitivních a negativních specifikách města snažící se hledat hrozby, které omezují rozvoj města, ale také možnosti a způsoby podporující potenciál města. Socioekonomická analýza Základní a klíčovou analýzou pro potřeby tvorby strategického dokumentu města je 6

7 socioekonomická analýza. Socioekonomická analýza je formou situační analýzy, jejímž posláním je předložit informace o vývoji a aktuální situaci ve sledovaném prostředí. Základním charakterem socioekonomické analýzy je mapování stavu ve všech aspektech života ve městě. Smyslem je vytvořit ucelený, přehledný a podrobný koncept výstižně charakterizující ty oblasti života, které jsou pro následný vývoj života ve městě klíčové. Cílem není podat zcela vyčerpávající přehled všech odvětví, ale především jejich cílený výběr s ohledem na důležitost a zohlednit jejich provázanost, závislost. Při tvorbě socioekonomické analýzy je třeba přistupovat ke sběru informací s rozmyslem. Cílem není zahlcení daty, ale upozornění na hlavní vývojové trendy a vytvořit vhodnou základnu pro následnou formulaci SWOT analýzy, vize města a oblastí rozvoje. K obvyklým tématům socioekonomické analýzy patří oblasti jako: Obyvatelstvo (vývoj počtu obyvatel dle pohlaví, věku, vzdělání, ) Domovní a bytový fond (počet domů a bytů, jejich stáří, členění dle formy vlastnictví, kategorie, počet žádostí o byt, počet nově vystavených bytů, ) Ekonomika a trh práce (počet a struktura firem ve městě dle typu odvětví, počtu zaměstnanců, typu obchodních společností, dle dodavatelů a odběratelů, počet živnostenských oprávnění, vývoj průměrných mezd, počet ekonomicky aktivních osob, vývoj nezaměstnanosti dle stupně vzdělání, věku, délky registrace na úřadu práce, ) Sociální a zdravotní péče (výčet organizací, jejich zaměření, kapacity, technický stav budov ) Vzdělávací instituce (výčet organizací, studijní obory, kapacity, míra využití kapacit, technický stav budov ) Kultura a volnočasové aktivity (seznam organizací, předmět jejich činnosti, seznam kulturních akcí, počet a druhy volnočasových organizací, možností pro provozování sportu, kvalita a technický stav sportovišť ) Cestovní ruch (výčet historických zajímavostí, památek, míra jejich návštěvnosti, struktura turistů a návštěvníků, kvalita a rozsah stravovacích a ubytovacích zařízení, ) Doprava (hlavní silniční, železniční tahy, vytíženost jednotlivých typů dopravy, rentabilita, četnost spojů, ) Technická infrastruktura (rozsah, úroveň kvality, míra naplněnosti kapacity a názvy provozovatelů, správců a vlastníků vodovodních, kanalizačních sítí, elektrických rozvodů, rozvodů plynu, dalších sítí) Životní prostředí (odpadové hospodářství, úroveň a druhy tříděného odpadu, kvalita ovzduší, vody, půdy, chráněné krajinné oblasti a prvky, ) Obrázek: Soubor analytických kroků k formulaci strategie 7

8 SWOT analýza Významným nástrojem pro zvažování výběru vhodné strategie dalšího vývoje je tzv. SWOT analýza. Analýza je založená na identifikaci faktorů, které může municipalita považovat za svou silnou nebo slabou stránku a které jsou pro ni hrozbou, nebo naopak příležitostí k dalšímu rozvoji. Písmena SWOT odpovídají anglickým termínům Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats. SWOT analýza může být vytvořena buď pro mapování situace obce/regionu jako celku nebo může být zaměřena na jednotlivé oblasti života v místě, které bylo předmětem socioekonomické analýzy. Vzhledem ke značnému odbornému rozsahu analytické činnosti je vhodná realizace tematických analýz v jednotlivých expertních pracovních skupinách. Výsledná podoba analýzy je pak průsečíkem názorů jednotlivých pracovních skupin spolu se stanovisky řídicí skupiny. Pokud se na tvorbě strategického dokumentu podílí externí odborná firma, je vhodné a přínosné ponechat tvorbu SWOT analýzy na zpracovateli a následně jeho výsledky vyplývající z profilu území srovnat s názory ostatních členů pracovních skupiny. Zástupci obce/regionu jako jeho obyvatelé disponují vlastními zkušenostmi a znalostmi místních podmínek a vytváří tak vhodnou kontrolní a poradní jednotku pro doladění objektivních výsledků analýzy. Zásady tvorby SWOT analýzy: zahrnutí hodnocení retrospektivy (minulého vývoje) i očekávaných změn v budoucnu, výsledky analýzy by měly mít podobu důležitých, objektivních skutečností, fakta musí být strategického charakteru (nelze je vyřešit jednorázovým okamžitým rozhodnutím), fakta a výroky musí být založeny na důkazech, body SWOT analýzy by měly mít podobu hesel. Ukázka jedné z možných podob SWOT analýzy 8

9 Průzkumy a šetření V rámci aktivit souvisejících s tvorbou Strategického plánu rozvoje, především v souladu s principem partnerství, se do procesu přípravy zapojuje také veřejnost, tedy místní obyvatelé a 9

10 podnikatelé a mnoho dalších neziskových organizací. Jedná se o spolehlivou metodu k získání relevantních dat. V případě místních obyvatel se jedná o získání subjektivních názorů místních obyvatel na určitý aspekt lidského života v regionu/obci. Nejčastější metodou zapojení těchto skupin do přípravy plánu je realizace různých průzkumů a šetření (průzkum spokojenosti obyvatel, průzkum podnikatelského prostředí, atd.). Názory veřejnosti a podnikatelských subjektů jsou velice cenným a důležitým informačním zdrojem. K tomu účelu se používá metodu dotazníkového šetření. Někdy municipality pořizují specializované průzkumy, např. v rámci cestovního ruchu (návštěvnost památek, charakter poskytovaných informací v informačních centrech aj.), životního prostředí (názory na vybudování skládky, spalovny, na kvalitu ovzduší, vodních toků, zřízení přírodní rezervace aj.) nebo dopravy (intenzita dopravy, kvalita dopravní obslužnosti aj.). Vyhodnocení všech dotazníkových šetření či průzkumů je součástí vypracovaného dokumentu sociálněekonomické analýzy obce/regionu. Průzkum spokojenosti obyvatel Průzkum spokojenosti obyvatel se provádí mezi vybraným vzorkem cca 1 % obyvatelstva v oblastech týkající se života v obci/regionu. Účast na průzkumu musí být dobrovolná a respondentům musí být zajištěna dodatečná ochrana osobních údajů. Z toho důvodu bývají dotazníky anonymní. Otázky v dotazníku jsou uzavřené i otevřené a jejich správné vyplnění závisí na kvalitní formulaci a interpretaci otázky a příslušných možností odpovědí. Optimální počet otázek je cca 15 20, aby příliš respondenty nezatěžoval. Průzkumy se nejčastěji realizují nepřímou formou ( em, zasláním do schránek, prostřednictví místního tisku, či případným vyzvednutím na určeném místě) či přímou formou (terénní průzkum). Respondentům bývá nejčastěji poskytnuta lhůta dní na vyplnění dotazníků. Následný sběr se provádí zřízením sběrného místa pro odevzdání nebo zpětným zasláním na příslušnou e- mailovou adresu koordinátora. Závěry z vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvatelstvem ÚSC je následně vhodné zveřejnit v médiích formou tiskové zprávy a na webových stránkách obcí/regionu. Ukázka dotazníku pro občany 10

11 Průzkum podnikatelského prostředí 11

12 Velmi důležitými informačními zdroji kromě výše uvedených budou názory veřejnosti a názory podnikatelské obce/regionu. Péče o zdravé podnikatelské prostředí není jen úkolem státu a jeho agentur, jejichž aktivity ovlivňují tzv. makropodmínky pro podnikání v České republice. Na místní úrovni je možné realizovat celou řadu iniciativ, které mohou přispět k růstu konkurenceschopnosti firem, jež v důsledku svého úspěchu na vnějších (nejlépe globálních) trzích mohou přinést do regionu další potřebné zdroje pro jeho rozvoj. Názory firem na užitečnost jednotlivých nástrojů podpory podnikání jsou cenou informací, která pomůže lépe zacílit rozvojové prostředky věnované tomuto účelu na místní a regionální úrovni (například v podobě priorit strategických rozvojových dokumentů a jejich implementačních mechanismů). Cíle průzkumu podnikatelského prostředí jsou v podstatě tři: 1. Získat jiným způsobem obtížně zjistitelná data o soukromých firmách, které podnikají v obci/regionu (např. vývoj zaměstnanosti, průměrné hrubé mzdy, míru exportní orientace, včetně vnitrostátního exportu tj. mimo kraj, aj.). 2. Poznat (a pochopit) názory, zjistit problémy a plány rozvoje těch, kteří investují a vytvářejí pracovní příležitosti pro místní obyvatele (včetně informací o tom, zda nehodlají obec nebo region opustit). 3. V neposlední řadě dát firmám najevo, že si veřejný sektor cení jejich aktivit v obci/regionu, má zájem na tom, aby zde prosperovaly, a hodlá jim k tomu vytvářet v rámci svých možností ty nejlepší podmínky. Otázky v dotazníku se mohou týkat historie firmy, pracovních sil, informací o nemovitostech a investicích, názorů na služby veřejné správy, inovační kapacity firem a vztahů k místní správě a celkového dojmu z konkrétní obce/regionu jako místa pro podnikání. Aby byl dostatečně zajištěn reprezentativní vzorek místních firem, je nutné oslovit podnikatelských subjektů dle velikosti podniků i obce/regionu. Zkoumaný vzorek musí být dostatečně reprezentativní, zahrnovat podniky zaměstnávající významnou část ekonomicky aktivních osob v území v řadě nejrůznějších odvětví výroby a služeb. Jako kvalitní nástroj dotazování bývá zvoleno dotazníkové šetření, řízené pohovory, interview s významnými představiteli firem, případně je možná i panelová diskuze. Všechna přímá i nepřímá dotazování jsou anonymní a musí být dostatečně zajištěno nakládání s citlivými daty firem. Ukázka dotazníku pro podnikatele 12

13 13

14 Určení vize a rozvojových pólů Definování vize Po analytické části tvorby strategického dokumentu přichází další fáze návrhová. Pro daný subjekt je zcela klíčovou záležitostí vymezit priority svého rozvoje, aby mohlo efektivně nakládat se svými zdroji. Základem je vytvoření tzv. vize, neboli odrazu budoucnosti, který je pro management ÚSC, stejně jako pro všechny skupiny široké veřejnosti, pozitivní, přínosný, motivující a působící jako impulz k dalším aktivitám pro jeho dosažení. Zformulovaná vize musí být dostatečně jednoduchá, jasná a srozumitelná nejenom představitelům ÚSC, ale také všem skupinám veřejnosti. Každý aspekt vize je následně třeba blíže specifikovat do globálních/strategických cílů, které mají konkrétnější formu. Praxe Velké množství subjektů svou vizi definuje příliš obecně a komplexně. Vize je pak definována v jednom souvětí na 10 řádcích a jasně z ní nevyplývají hlavní priority. Vize by měla vyzdvihovat a poukazovat na hlavní témata, oblasti nebo mety, kterých by ÚSC měl dosáhnout, nebo představy, jak by město mělo vypadat či fungovat za určité období (např. 15 let). Detailnější rozbor priorit následně představují operační cíle nebo záměry. Definování rozvojových pólů a cílů Analýza okolí přispěla k detailnímu poznání prostředí: k identifikaci negativních a pozitivních stránek jednotlivých odvětví včetně dalších možností rozvoje a faktorů brzdících a ohrožujících tento vývoj. Po vymezení přání o budoucí podobě území nastává prostor pro hledání možností, jak stanovené vize dosáhnout. Vize rozvoje mívá obecnější podobu z důvodu zahrnutí všech důležitých prioritních oblastí, proto je třeba ji blíže specifikovat prostřednictvím globálních cílů. Globální cíle mohou specifikovat tendence vývoje jednoho odvětví nebo souboru tematicky blízkých odvětví. Názvy jednotlivých oblastí, které mají být řešeny pro naplnění globálních cílů, jsou označovány jako hlavní problematické okruhy (neboli také oblasti rozvoje, kritické oblasti, klíčové oblasti nebo póly rozvoje). Hlavní cíle jsou následně rozčleněny do detailnějších záměrů (opatření) a specifických cílů. Počet pólů rozvoje by neměl přesahovat počet pěti. Jinak by byla situace již spíše nepřehledná a komplikovaná. Praxe V oblasti strategického plánu panuje značná disparita ohledně terminologie označující jednotlivé 14

15 hierarchické stupně, ale také posloupností a četností výše zmíněných kroků. Terminologie i rozsah a hierarchie jednotlivých úrovní je určována pracovní skupinou. V praxi je možné se setkat (v rámci daného rozvojového pólu) s těmito termíny označujícími jednotlivé úrovně (např.): 1. strategické/globální cíle 2. priority/záměry/specifické cíle/opatření 3. opatření/specifické cíle/úkoly Vzhledem k neexistenci normy, která by pojmosloví vyjasnila a sjednotila, závisí použití terminologie vždy na názoru tvůrců dokumentu. Cíle jsou obecně pojímány jako žádoucí budoucí stavy, kterých má být dosaženo prostřednictvím působení činnosti úřadu. Cíle jsou hlavní podstatou strategií, jsou jejich obsahem. Jako pomocný nástroj pro formulaci konkrétních cílů se používá metoda SMART (Specific/Stimulating, Measurable, Acceptable/Attractive/Achievable, Realistic, Timed): Specifický Cíl musí být konkrétní pro danou oblast, srozumitelný. Stimulující Cíl musí podněcovat k aktivitě, musí být motivující. Měřitelný Cíl musí být měřitelný dle kvalitativních nebo kvantitativních ukazatelů, aby bylo možné monitorovat míru jeho dosažení. Akceptovatelný S cílem se musí ztotožnit každý, kdo se bude podílet na jeho naplňování, tzn., že je třeba také zajistit nezbytnou publicitu o zamýšlení realizovat určitou aktivitu. Atraktivní Cíl musí mít atraktivní, zajímavý náboj, který dokáže dostatečně motivovat. Dosažitelný Cíl je třeba formulovat tak, aby jeho naplnění bylo možné, schůdné vzhledem k omezeným zdrojům i jiným působícím faktorům. Realistický Vytyčený cíl musí být formulován v reálných podmínkách, organizace jej musí být schopna dosáhnout. Cíle nesmí být formulovány ani příliš snadné a jednoduché, ale také ani jako ne dosažitelná přání. Časově omezený Každý cíl musí obsahovat termín, do kterého je třeba jej naplnit. 15

16 Strategií jsou myšleny základní představy o tom, jakou cestou budou vymezené cíle dosaženy. V prostředí strategického dokumentu municipality se s konkrétním pojmem strategie příliš nesetkáváme. Charakteristika strategie: je jasná a srozumitelná, na její tvorbě participovala široká veřejnost, je flexibilní, je založena na reálném finančním plánu, je dynamická, nepřetržitá inovativní, je proaktivní, má podporu volených zástupců i ostatních vedoucích úřadu. Praktická ukázka Pól rozvoje Vzdělávání a školství Globální cíl Podpora lidského potenciálu za účelem vyšší konkurenceschopnosti a adaptability na trhu práce včetně vytváření podmínek pro přípravu osob v profesích poptávaných na regionálním trhu práce. Dlouhodobý 1. Modernizace budov pro základní a středoškolské vzdělávání záměr 2. Modernizace a doplnění vybavení pro základní a středoškolské vzdělávání.. 5. Vytváření nových programů v rámci celoživotního vzdělávání Opatření 5.1 Podpora zvyšování počítačové gramotnosti 5.2 Iniciace vytvoření Univerzity 3. věku 5.3 Tvorba vzdělávacích kurzů v rámci celoživotního vzdělávání Grafickou reprezentací strategie je strategická mapa, která komplexně zachycuje vazby vize, 16

17 pólů rozvoje a opatření, případně podopatření: Sběr projektových záměrů a jejich vyhodnocení Strategické dokumenty typu strategického plánu, integrovaného programu rozvoje nebo místní Agendy 21 1 jsou založeny na řešení identifikovaných cílů prostřednictvím konkrétních 1 MA21 jde o nástroj zavádění udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Místní Agenda 21 je proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a řízení a zapojování veřejnosti zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech. 17

18 projektů. Projekty představují jasný záměr řešení určitého problému (např. vybavení učeben základních škol počítačovou technikou, oprava domu pečovatelské služby, zřízení informačního centra, nebo uskutečnění dne zdraví, akce zasaďte si vlastní strom apod.). Tvůrci projektových záměrů mohou být představitelé územního celku, ale také neziskové organizace, podnikatelské subjekty, občané apod. Míra zapojení různých skupin předkladatelů projektů se odvíjí od rozhodnutí zadavatele strategického dokumentu. Sběr projektových záměrů by měl být vzhledem k vyšší časové náročnosti vyhlášen spolu se zahájením sběru statistických dat pro tvorbu profilu. Dle logiky by se měly projektové záměry vytvářet až po vytvoření SWOT analýzy a definování cílů dalšího rozvoje. Jelikož jsou však ve většině případů tvůrci SWOT analýzy a cílů dokumentu dobře obeznámeni se situací v projednávaných oblastech, mají často již také konkrétní představu řešení nalezených slabin a hrozeb. V praxi je proto zahájení sběru projektových záměrů spuštěno raději s časovým předstihem pro vytvoření dostatečné časové kapacity na formulaci konkrétních představ řešení problémů nebo podpory priorit. Projektové záměry jsou zaznamenány do strukturovaného formuláře, jenž obsahuje důležitá fakta, která pomáhají v třídění myšlenek a důkladném zformulování celého záměru a zároveň představují základní zdroj informací pro tvorbu následného Akčního plánu Vytvoření akčního plánu Hlavním výstupem návrhové části procesu tvorby strategického dokumentu je sestavení Akčního plánu. Akční plán představuje taktický dokument, který demonstruje možnosti řešení vymezených cílů prostřednictvím konkrétních kroků v podobě projektových záměrů. Akční plán je dokument strukturovaný do jednotlivých pólů rozvoje, přičemž každý z nich obsahuje vlastní globální cíl, který je rozčleněn do několika podrobnějších dlouhodobých záměrů, jež mají být naplněny prostřednictvím jednotlivých opatření. Akční plán je v podstatě soubor konkrétních projektových záměrů, prostřednictvím kterých chce ÚSC podpořit svůj potenciál, odstranit nebo minimalizovat faktory ohrožující jeho rozvoj. Podle rozsahu projektových záměrů může akční plán obsahovat buď pouze výčet projektových záměrů pro dané opatření, nebo uvedení všech detailních informací dle formuláře projektového záměru. Pro zpracování akčního plánu lze využít podklady posbírané při analytické části strategického plánování tedy socioekonomické analýzy území. Z hlediska praxe se jako nejjednodušší model přípravy akčních plánu ukázal následující postup dvou kroků: 1. Sběr projektových záměrů 2. Tvorba akčního plánu Sběr projektových námětů Proces sběru probíhá prostřednictvím distribuce připravených tabulek (projektového listu, námětu na projekt apod.), které budou definovat hlavní okruhy pro bližší specifikaci projektového záměru. Ukázka projektového listu NÁZEV AKCE Garant akce 18

19 Stručný popis projektu (záměru) Místo plnění (bližší lokalizace v území, územní dopady) Role města/regionu Stav připravenosti CELKOVÉ NÁKLADY AKCE (tis. Kč vč. DPH) Náklady akcí v letech (tis. Kč vč. DPH) Předchozí období PŘEDPOKLÁDÁNÝ POŽADAVEK NA ROZPOČET MĚSTA/REGIONU (tis. Kč vč. DPH) DOTACE ROZPOČET Priorita Poznámka Zdroj dotace Výše dotace (tis. Kč vč. DPH) ORG ORJ Listy jsou předloženy jak zastupitelstvu obce/regionu a zástupcům úřadu, tak i prostřednictvím komunikačních médií občanům, zástupcům podnikatelské a neziskové sféry působícím na území tvorby plánu. Následně po ukončení sběru jednotlivých projektových záměrů je vytvořen projektový zásobník, který obsahuje všechny projektové záměry. Poté dojde k detailnímu seznámení se s obsahem a přiřazení do skupin dle operačních programů, u kterých podle nastavených pravidel splňují podmínky žadatele o podporu. Projektovým záměrům je přiděleno identifikační číslo, které je složeno z příslušného operačního programu a pořadového čísla. Projektové záměry, které svým zaměřením nevyhovují nastaveným pravidlům, jsou také zařazeny do plánu, nicméně často je jim dána menší priorita a je nastavena delší doba realizace vlastního projektu. Návrhy projektů shromažďuje pověřený útvar úřadu (Odbor strategického rozvoje, Odbor investic, apod.), příp. stanovená osoba a vede je v databázi (zásobníku) projektů. Do zásobníku projektů jsou vloženy také projekty, které z různých důvodů nebyly realizovány v minulých letech. Je účelné, když každoročně, v dostatečném předstihu před přípravou rozpočtu, vyzve pověřený odborný útvar úřadu volený management a odborné útvary profesionálního managementu k podávání návrhů projektů do akčního plánu na další rok. Tvorba Akčního plánu 19

20 Prvotní formální posouzení návrhů projektů provede pověřený útvar, který je shromažďuje. Ten také pro případná doplnění kontaktuje předkladatele. Provede také předběžné vyhodnocení vyváženosti souboru projektů v jednotlivých problémových oblastech, prioritách a opatřeních. Zásobník projektů včetně hodnocení vyváženosti na daný kalendářní rok je předložen k posouzení Řídící skupině (či komisi pro strategický rozvoj). Získané projektové záměry, které řídící skupina (komise) označí za podstatné, se stanou obsahem Projektového zásobníku. Ten představuje soubor projektových záměrů a jejich zásadní charakteristiku spolu s uvedením zdroje financování ze strukturálních, národních i regionálních zdrojů. Klíčovými kritérii při posuzování, zda bude projekt zařazen do akčního plánu a vybrán k realizaci v následujících letech, jsou: závažnost (významnost) pro realizaci příslušného opatření, dostupnost zdrojů financování, časová priorita (vazba na související projekty), je stanoven garant realizace. Nejvýznamnějším parametrem omezujícím zařazení projektu do akčního plánu je dostupnost zdrojů financování. Po schválení rozpočtu ÚSC na další rok provede pověřený útvar revizi zajištění zdrojů financování jednotlivých projektů a o výsledku informuje Komisi. Pokud některý projekt není zařazen do rozpočtu (nebo nemá nějaký jiný zdroj financování), měl by být z akčního plánu vyškrtnut. Vyškrtnuté projekty jsou zařazeny do zásobníku. Pokud se v průběhu roku naleznou disponibilní zdroje (úspory, dotační titul kraje, státu apod.) je projekt zařazen do realizace, pokud tomu tak není, vstupuje projekt do akčního plánu na další rok. Základní kroky a nástroje strategického plánování použité při tvorbě akčního plánu: vytvoření strategického plánu rozvoje, sběr projektových námětů (ze strany veřejnosti, městského úřadu a dalších organizací v území), jednání pracovních skupin a zasílání podkladů, námětů a připomínek, veřejné projednání, schválení zastupitelstvem. Základní parametry projektového zásobníku: do indikativního seznamu projektových záměrů a dílčích projektů určených pro zařazení do akčního plánu jsou v rámci zachování rovných příležitostí zařazeny všechny projekty organizací na základě principu partnerství, dílčím projektem je konkrétní individuální projekt, který vychází z aktivit navrhovatele a je vyhotoven v předepsané formě a rozsahu dle požadavků příslušného finančního zdroje, projektovým záměrem je potenciální (budoucí) dílčí projekt, jehož zaměření a obsah je v souladu se strategií, ale v době dokončení prací na strategickém plánu nebyl, nebo nemohl být dopracován do podoby dílčího projektu jednotlivé projektové záměry a dílčí projekty musí být vždy posuzovány transparentně a nediskriminačně, o jejich zařazení nebo nezařazení do projektového zásobníku rozhoduje pracovní skupina (komise) a s výsledkem svého rozhodnutí seznámí písemně navrhovatele, při posuzování jednotlivých projektových záměrů a dílčích projektů a při rozhodování o jejich zařazení do plánu k realizaci je nutné respektovat českou a evropskou legislativu. Přínosy akčního plánu: přehledný seznam projektových námětů, 20

21 seznam projektových námětů, který je vytvořen v souladu se strategií rozvoje území s cílem splnění vize a specifických cílů a nejedná se o nahodilé nápady, kontinuální, plánovaný a cílený rozvoj území, přehled vhodný k plánování realizace jednotlivých projektových námětů, přehled vhodný k plánování finančních prostředků a získávání finančních prostředků, prostředek vhodný ke sledování a vyhodnocování průběhu realizace projektů a případné aktualizaci akčního plánu, veřejnost je seznámena se strategickým plánem rozvoje a zároveň i s vlastním akčním plánem, do jejichž znění může zasahovat prostřednictvím podávání připomínek. Součástí přípravy akčního plánu bývá stanovení indikátorů sledování (monitorovací ukazatele) a to z důvodu sledování naplňování strategie a akčního plánu. Monitorovací ukazatele mohou být kvantitativního i kvalitativního charakteru (např. % podíl, počet) Tvorba rozpočtového výhledu Vytvořené strategie nemohou být implementovány bez reálně nastaveného finančního rámce, který zahrnuje veškeré preferované aktivity související s naplněním učených priorit. Do jaké míry nebo jak rychle bude požadovaný proces realizován, je především určováno objemem volných finančních prostředků, se kterými územní samospráva disponuje. Účelné a efektivní nakládání s veřejnými finančními prostředky je nezbytným předpokladem pro podporu co největšího počtu projektových záměrů. Jako vhodný nástroj finančního plánování se jeví rozpočtový výhled. Výhled mapuje tok příjmů, výdajů a financování v několikaletém budoucím období tak, aby municipalita na základě každoročně opakujících se příjmů a výdajů mohla stanovit: objem volných finančních prostředků na krytí investic, maximálně možný rozsah cizích zdrojů (úvěry, půjčky), jež nezpůsobí neúměrné zatížení rozpočtu, vývoj likvidity, vývoj zadluženosti, úroveň ekonomického zdraví ÚSC. Rozpočtový výhled by měl vycházet z mapování vývoje jednotlivých položek a paragrafů a rozpočtu v minulém období a z hodnocení naplňování aktuálního platného rozpočtu. Dle vývoje časových řad by mělo dojít k predikci budoucího vývoje při zvážení vývoje cen, makroekonomických ukazatelů, legislativních norem apod. Přínosem sestaveného rozpočtové výhledu v podrobnosti rozpočtu je: snadná a rychlá orientace zastupitelů při rozhodování o investičních záměrech, přehled o zadluženosti územního samosprávného celku a případné regulaci dluhu, snadné vytváření podkladů pro bankovní sektor při žádosti o úvěr a pro instituce, u kterých žádá územní samosprávný celek o dotace. Postup při tvorbě rozpočtového výhledu Následující schéma zobrazuje doporučený postup při tvorbě, projednávání, schvalování a aktualizaci rozpočtového výhledu. 21

22 Rozpočtový výhled by měl být schvalován zastupitelstvem, stejně jako jeho následné úpravy. Zapojení zastupitelů ovlivňuje reálnost tohoto dokumentu. To znamená, aby byl do určité míry pro hospodaření závazný a aby se z jeho priorit vycházelo při sestavování ročního rozpočtu. Ukázka podrobného rozpočtového výhledu 22

23 ř. Údaje (tis. Kč) *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO vybíraná srážkou DP právnických osob DP právnických osob za obce Daň z přidané hodnoty Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí a z majetku Ostatní daňové příjmy *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží Příjmy z pronájmu Výnosy z finančního majetku Přijaté sankční platby Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př Přijaté splátky půjček *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY Neinvestiční dotace (transfery) Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv Investiční dotace (transfery) *25 PŘÍJMY CELKEM Platy zaměstnanců vč.odvodů Nákupy DHM, materiálu, ostatní Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje Nákup energií Nákup služeb Opravy a udržování Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org Neinvestiční příspěvky PO Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům Neinv.transfery obyvatelstvu Ostatní neinvestiční výdaje a transfery *38 BĚŽNÉ VÝDAJE Kapitálové výdaje *40 VÝDAJE CELKEM *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) Uhrazené splátky jistin a dluhopisů Přijaté půjčky Změna stavu na bankovních účtech Řízení likvidity *46 FINANCOVÁNÍ *47 PŘÍJMY všechny *48 VÝDAJE všechny *49 SALDO úplné *50 Provozní přebytek *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny *52 Index provozních úspor 16,00 27,50 17,51 28,14 28,81 29,70 30,00 30,42 *53 Dluhová základna *54 Dluhová služba Dluhová služba / dluhová základna (v %) 6,73 4,65 5,62 12,64 17,73 2,71 2,65 1,94 56 Zůstatky na účtech Pohledávky Závazky Stav úvěrů

24 1.2. KONCEPČNÍ DOKUMENTY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Na webu Jihomoravského kraje (www.kr-jihomoravsky.cz) jsou k nalezení plánovací dokumenty kraje. Cesta k těmto dokumentům je následující: Domácí stránka Krajský úřad Dokumenty odborů krajského úřadu ORR Odbor regionálního rozvoje Strategie rozvoje JMK 2020 Oddělení strategického rozvoje Koncepční dokumenty, analýzy, databáze Strategie rozvoje JMK 2020 (dále jen SRJMK) je současným základním dlouhodobým koncepčním dokumentem JMK. Byla vytvořena za účelem koordinace aktivit na podporu ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje kraje. Jejím smyslem je vymezit jasný rámec, který by měl napomoci k efektivnějšímu a cílenějšímu rozhodování vedení kraje. SRJMK 2020 se dělí na části analytickou, strategickou a implementační. V analytické části dokumentu je probírán profil kraje, tj. jeho stručná charakteristika. Následně se dokument věnuje analýze PESTEL na příkladě SRJMK a vnějším rozvojovým faktorům. Strategická vize SRJMK má čtyři pilíře (konkurenceschopnost, sociální soudržnost, infrastruktura a vyvážený rozvoj území kraje). Strategie obsahuje 4 priority: Priorita 1: Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku Priorita 2: Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb Priorita 3: Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje Priorita 4: Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje Každá z priorit obsahuje jednotlivá opatření Program rozvoje JMK na období Program rozvoje JMK (dále jen PRJMK ) vychází ze SRJMK a dá se označit za pravidelně aktualizující implementační plán. Program rozvoje JMK je více konkrétní, obsahuje návrhy 24

25 aktivit a projektů s konkrétním časovým a finančním plánem a definicí odpovědnosti subjektů. Programu rozvoje JMK je zpracováván na kratší časové období, a to na 4 roky. PRJMK obsahuje tyto priority: Priorita 1: Rozvoj znalostní ekonomiky a podpora pólů růstu Priorita 2: Snižování regionálních disparit Priorita 3: Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory Priorita 4: Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje Každá z priorit obsahuje jednotlivá opatření Program rozvoje sítě cyklistických komunikací JMK Program rozvoje sítě cyklistických komunikací JMK s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v JMK je koncepčním materiálem rozvoje cykloturistiky na území JMK s vazbou na sousední kraje a příhraniční oblasti. Cílem dokumentu je definovat, co je na území JMK realizováno a co je nutné v oblasti cykloturistiky v JMK v budoucnu uskutečnit. Je zde definován systém přípravy realizačních projektů z fondů EU, jejich financování, budování a následná 25

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BŘEZINA 2008 2012

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BŘEZINA 2008 2012 ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BŘEZINA 2008 2012 A2- dobrý (kvalitní) subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu STR2 Kvalitní subjekt

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD KH Strategická část

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD KH Strategická část Strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD KH 2014+ Strategická část Ing.Alexandra Fürbachová, členka správní rady MAS KH o.p.s. Strategická část Mise = proč strategii vytváříme: Strategie MAS

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Obec Újezd u Černé Hory ROZPOČTOVÝ VÝHLED

Obec Újezd u Černé Hory ROZPOČTOVÝ VÝHLED Obec Újezd u Černé Hory ROZPOČTOVÝ VÝHLED 2017-2021 květen 2016 Obsah 1 Efektivnost rozpočtového výhledu... 3 2 Základní informace o obci... 4 3 Odhad příjmů ze sdílených daní... 5 4 Rozpočtový výhled

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014:

ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Průběh čerpání strukturálních fondů

Průběh čerpání strukturálních fondů Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro rozvoj regionů České republiky na období 2006. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (MMR) plní roli výkonného orgánu, který zajišťuje celkovou

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017 Návrh Ústeckého kraje na rok 2017 Návrh Ústeckého kraje na rok 2017 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2017 2021, s Rozpočtovými pravidly

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Strategický plán rozvoje městské části Praha 14 pro období 2015 až 2025

Strategický plán rozvoje městské části Praha 14 pro období 2015 až 2025 Strategický plán rozvoje městské části Praha 14 pro období 2015 až 2025 Akční plán 2015-2016 1. Úvod Akční plán je strategický dokument stanovující aktuální konkrétní priority realizace dlouhodobé strategie

Více

Projektová fiše. Cíle modulu. SWOT analýza. SWOT analýza. SWOT analýza - přehled. SWOT Analýza vnitřního prostředí

Projektová fiše. Cíle modulu. SWOT analýza. SWOT analýza. SWOT analýza - přehled. SWOT Analýza vnitřního prostředí Cíle modulu Všeobecné seznámení se strukturou a cílem projektové fiše obeznámení se základními principy tvorby SWOT analýzy projektů (vyhodnocení, návaznosti apod.) dokázat stanovit cíle projektu dle kritérií

Více

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2017 2025 Mgr. Lukáš Dědič PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: info@rozvoj-obce.cz

Více

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální

Více

Postup sestavení návrhu rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017

Postup sestavení návrhu rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017 Postup sestavení návrhu rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017 příloha č. 2 Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017 zpracuje ekonomický odbor na základě podkladů předložených jednotlivými příkazci operací

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Program rozvoje Karlovarského kraje Úvod Zadavatel: Karlovarský kraj Zpracovatel: EC Consulting a.s.

Program rozvoje Karlovarského kraje Úvod Zadavatel: Karlovarský kraj Zpracovatel: EC Consulting a.s. Program rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Úvod Zadavatel: Zpracovatel: Karlovarský kraj EC Consulting a.s. 1. Poslání Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Program rozvoje územního obvodu

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ veřejné projednání

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ veřejné projednání STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ 2016-2026 veřejné projednání 18.5.2016 Program jednání Úvod, uvítání Informace o vytištěné verzi Návrhu Strategického plánu Informace o možnosti podávat

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu. Strategické a programové dokumenty regionálního managementu

Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu. Strategické a programové dokumenty regionálního managementu Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu Lekce: 9 Strategické a programové dokumenty regionálního managementu Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Soustavu strategických, programových

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec

Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Listopad 2015 1 OBSAH Úvodní slovo starosty. 3 Popis dokumentu 4 Popis procesu tvorby dokumentu... 5 Struktura dokumentu.. 6 Schvalovací proces dokumentu..

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě

Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě Ing. Radomír Zimek Vedoucí odboru strategického rozvoje města Vsetín Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního

Více

Aktuální informace MMR Odboru regionální politiky

Aktuální informace MMR Odboru regionální politiky Aktuální informace MMR Odboru regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 18. 3. 2016 RSK Jihomoravského kraje Aktuální činnost MMR Odboru regionální politiky Průběžná komunikace se zástupci

Více

Příloha č. 1 Přehled vzdělávacích modulů a kurzů Aktivita Počet hodin Forma vzdělání. Jak napsat projektovou žádost 4 prezenční

Příloha č. 1 Přehled vzdělávacích modulů a kurzů Aktivita Počet hodin Forma vzdělání. Jak napsat projektovou žádost 4 prezenční Příloha č. 1 Přehled vzdělávacích modulů a kurzů Aktivita Počet hodin Forma vzdělání Modul 1 Příprava projektů v programovém období 2014+ Přenos dobré praxe z minulého programového období vlastní vedení

Více

Aktuální stav příprav programového období

Aktuální stav příprav programového období Aktuální stav příprav programového období 2014 2020 Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Regionální rozvoj mezi teorií a praxí 5 29. května 2014, Pardubice PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše úvodní jednání 3. 4. 2012 Program 1. Představení SPF Group a. Profil firmy b. Významné reference 2. ISRR Krkonoše a. Výstupy b. Harmonogram c. Organizace

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 914/2016 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 839 ze dne 16.11.2016 Směrnice Rady městské části k zásadám pro sestavení a kontrolu rozpočtu a závěrečného účtu Rada městské části

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

PŘÍLOHA 2 - TVORBA STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ PRINCIPY TVORBY AKČNÍHO PLÁNU

PŘÍLOHA 2 - TVORBA STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ PRINCIPY TVORBY AKČNÍHO PLÁNU PŘÍLOHA 2 - TVORBA STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ PRINCIPY TVORBY AKČNÍHO PLÁNU Program dnešního Workshopu 1) Průběh tvorby SPRM 2) Projekt, projektový inkubátor a akční plán 3) Provázání

Více

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 1 Dokumenty EU a ČR (Společný strategický rámec) 2 Venkov v Evropě Venkovské oblasti tvoří:

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Srovnání návrhu rozpočtu 2013 se schváleným rozpočtem 2012. Příloha č. 3

Srovnání návrhu rozpočtu 2013 se schváleným rozpočtem 2012. Příloha č. 3 Srovnání návrhu rozpočtu se schváleným rozpočtem Příloha č. 3 Samospráva - ORJ 91 9153 - grantová a dotační politika 3399 Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků (v tis. Kč) 522 Neinvestiční

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu 4. května 2015 Praha 1 Integrovaný plán rozvoje území v programovém období 2014 2020 Nový

Více

Hodnocení implementace

Hodnocení implementace Hodnocení implementace Obsah: A. KONKURENCESCHOPNÉ PODNIKÁNÍ... 3 OPATŘENÍ 1.1.1 ROZVOJ INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ INFRASTRUKTURY... 3 OPATŘENÍ 1.1.2 EFEKTIVNÍ SPOLUPRÁCE MEZI VŠ, VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY A

Více

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Strategie rozvoje statutárního města Děčína v letech Tvorba vize, cílů, opatření, aktivit

Strategie rozvoje statutárního města Děčína v letech Tvorba vize, cílů, opatření, aktivit Strategie rozvoje statutárního města Děčína v letech 2014 2020 Tvorba vize, cílů, opatření, aktivit Vize Vize - bude formulován žádoucí budoucí stav (ve střednědobém až dlouhodobém horizontu), kterého

Více

Mgr. Petr Kulíšek

Mgr. Petr Kulíšek Pardubice 29.5.2014 Mgr. Petr Kulíšek MAS neboli Místní akční skupina (správně skupina pro místní akce) MAS je společenství lidí, obcí, firem a neziskových organizací se společným cílem rozvoje vymezeného

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Předběžný harmonogram výzev 015 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Prioritní osa Identifikace specifického cíle Zaměření výzvy Typ výzvy Termín výzvy Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Předpokládané

Více

P1: Informace o projektu MMR, rámec, význam a stav plánování obcí

P1: Informace o projektu MMR, rámec, význam a stav plánování obcí Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Strana 1 P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

2. jednání pracovní skupiny OBCE A MĚSTA při Regionální stálé konferenci KHK

2. jednání pracovní skupiny OBCE A MĚSTA při Regionální stálé konferenci KHK 2. jednání pracovní skupiny OBCE A MĚSTA při Regionální stálé konferenci KHK pro potřeby tvorby Regionálního akčního plánu KHK 29. 1. 2015 Hradec Králové Program Úvodní slovo Aktuální informace o přípravě

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Bilance příjmů a výdajů za rok 2012 Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok 2012 bylo schodkové se saldem

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování 10. prosince 2009 HLAVNÍ TÉMATA Struktura, pojetí, aplikace částí PRJMK Způsoby tvorby koncepčních

Více

Informace o přípravě strategického dokumentu Česká republika 2030 (aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR)

Informace o přípravě strategického dokumentu Česká republika 2030 (aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR) Informace o přípravě strategického dokumentu Česká republika 2030 (aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR) 25. únor 2016 Jednání Pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a

Více

Běžné výdaje. Saldo (příjmy - výdaje) ~ ! -- --,

Běžné výdaje. Saldo (příjmy - výdaje) ~ ! -- --, , v AVRH ROZPOCT TECKÉHO KRAJE A ROK 2010 Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2010 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu se schváleným rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období

Více

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Dotační zpravodaj. č. 3/2015

Dotační zpravodaj. č. 3/2015 Dotační zpravodaj č. 3/2015 Aktuální informace o dění ve světě dotací z fondů EU Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje nám. Krále Jiřího z Poděbrad 478/33, 350 02 Cheb, Tel: 354 426 140 IČO: 48

Více

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20 Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚZEMNÍ DIMENZE Koncentrace (zacílení) prostředků programů ESI fondů do specifických

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Jakub Černík regionální projektový manažer, Brno 24.2. 2016 Školicí střediska Výzva II

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

R O Z P O Č E T N A R O K

R O Z P O Č E T N A R O K M Ě S T O K R U P K A R O Z P O Č E T N A R O K 2 0 1 4 Rozpočtu města Krupka na rok 2014 Zastupitelstvo města Krupka na svém zasedání dne 10. 03.2014 schválilo rozpočet města na rok 2014, který byl zpracován

Více

Regionální operační program. Postupy čerpání dotací z

Regionální operační program. Postupy čerpání dotací z Regionální operační program Střední Morava Postupy čerpání dotací z Evropské unie 1. Audit shody připravenost Úřadu Regionální rady k implementaci ROP Střední Morava a. Nyní probíhá reaudit b. Vliv na

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Příprava území Jihomoravského kraje na programové období Novinky v novém programovém období

Příprava území Jihomoravského kraje na programové období Novinky v novém programovém období Příprava území Jihomoravského kraje na programové období 2014-2020 Novinky v novém programovém období Obsah prezentace Územní dimenze / integrované přístupy Regionální akční plán Strategie regionálního

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Horizontální spolupráce obcí

Horizontální spolupráce obcí Horizontální spolupráce obcí Právo na spolupráci obcí je zakotveno v ústavě i legislativě ČR Lze je nalézt i v mezinárodních dokumentech především čl. 10 Evropské charty místní samosprávy, který zakotvuje

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Stanovení osobní vize V souladu s kotvou Konkrétní představa Citový náboj Stimul pro aktivní jednání Krátkodobější cíle motivace Výjimky Jasná vize Pohodoví lidé Úspěch bez

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

Záměr projektu (Osnova studie proveditelnosti)

Záměr projektu (Osnova studie proveditelnosti) Záměr projektu (Osnova studie proveditelnosti) A) Stručný souhrn obsahu projektu 1) Identifikace žadatele 2) Název projektu, odborné zaměření a jeho stručný popis, vč. souhrnu výstupů projektu (uvést hodnoty

Více

Strategický plán. Radim Perlín Útvar rozvoje hlavního města. Konference: O územním rozvoji Praha 2013, 11.4. 2013

Strategický plán. Radim Perlín Útvar rozvoje hlavního města. Konference: O územním rozvoji Praha 2013, 11.4. 2013 Strategický plán Radim Perlín Útvar rozvoje hlavního města Konference: O územním rozvoji Praha 2013, 11.4. 2013 Proč strategický plán Strategický plán je dokument sociálně ekonomického rozvoje, dokument,

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Strategické projekty Smart Administration 1. Identifikace výzvy Číslo

Více

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace Regionální politika a příprava na programové období 2014-2020 aktuální informace RNDr. Ivo Ryšlavý Ministerstvo pro místní rozvoj Výchozí situace a rámce přípravy období 2014-2020 - vnější a vnitřní faktory

Více

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2015

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2015 Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2015 Bilance příjmů a výdajů za rok 2015 Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok 2015 bylo přebytkové se saldem

Více