Strategické a projektové řízení

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategické a projektové řízení"

Transkript

1 Vzdělávací modul č. 2: Strategické a projektové řízení Kurz č. 1: Úvod do strategického řízení studijní podklady ke vzdělávacímu programu v rámci projektu Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/

2 Obsah 1. Kurz - Úvod do strategického řízení POSTUP TVORBY STRATEGICKÉHO PLÁNU Vytvoření pracovní skupiny Analýza vnějšího a vnitřního okolí SWOT analýza Průzkumy a šetření Určení vize a rozvojových pólů Sběr projektových záměrů a jejich vyhodnocení Vytvoření akčního plánu Tvorba rozpočtového výhledu KONCEPČNÍ DOKUMENTY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Strategie rozvoje JMK Program rozvoje JMK na období Program rozvoje sítě cyklistických komunikací JMK Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje Analýza socioekonomického rozvoje JMK se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Další dokumenty STRATEGIE MAS

3 1. Kurz - Úvod do strategického řízení Cílem kurzu je seznámit posluchače se zásadami a postupy strategického plánování a řízení územně správních celků (ÚSC) s akcentem na přípravu, tvorbu a realizaci strategického plánu a jeho jednotlivých částí. Dále budou stručně představeny základní strategické dokumenty Jihomoravského kraje POSTUP TVORBY STRATEGICKÉHO PLÁNU Před zahájením práce na samotném dokumentu je třeba si uvědomit některé skutečnosti a vyjasnit si některé pojmy, které bývají často opomíjeny: Určení časového období dokumentu Jedním z nejdůležitějších faktů při zahájení činnosti tvorby je vymezení časového období, pro které bude dokument platný. Slovo strategické je synonymem slova dlouhodobé. Proto dokumenty, které mají charakter strategických podkladů, by měly být sestaveny na období 3 5, nejlépe pak let. Praxe V praxi se často používá pojem strategický plán a komplexní program rozvoje. Obecně se tyto pojmy považují za synonymum. Dle právních norem České republiky však pojem strategický plán v oblasti veřejné správy neexistuje. Naopak pojem komplexní program rozvoje je zmíněn v zákoně o obcích č. 128/2000 Sb., který jeho schvalování přiděluje do pravomocí zastupitelstva obcí. V praxi je pojem strategický plán častější. Dle teorie je strategický plán považován za dokument dlouhodobého charakteru, komplexní program rozvoje představuje flexibilnější dokument vytvářený pro střednědobé období (cca 5 let). Vazba na vyšší strategické dokumenty Při přípravách programového období se diskutovala podmínka, zdali má mít každý územně samosprávný celek (i ta nejmenší obec), pokud bude chtít žádat o podporu z EU fondů, svoji vlastní rozvojovou koncepci (strategii/program rozvoje). To by sebou neslo určitou finanční zátěž. Bude však postačovat, aby žadatel o podporu opřel svůj záměr o rozvojovou koncepci vyššího územně samosprávného celku (např. krajská strategie rozvoje, viz kap. Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje). Pokud se obec rozhodne zpracovat svoji vlastní koncepci, je třeba při tvorbě takového dokumentu brát v úvahu priority, cíle a strategie vyšších územních celků, aby došlo k systematickému naplňování stejného záměru. Jde o dokumenty mikroregionů (dobrovolných svazků obcí), krajů, regionů soudržnosti (NUTS II), ČR i EU. Pro národní strategické dokumenty platí, že musí reflektovat požadavky EU obsažené v tzv. předběžných podmínkách (ex ante kondicionalitách). Pouhá existence strategií nezaručuje úspěšnost při naplňování předběžných podmínek. Strategické dokumenty by se měly vyvarovat přílišné obecnosti (absence zacílených opatření) a měly by se soustředit také na rozpracování 3

4 své implementace. Finanční alokace zdrojů Plánování a určování strategií nemá smysl bez zvažování všech dostupných finančních zdrojů, které je na dosažení strategií (pokrytí určených cílů) třeba. Územní samospráva disponuje určitým disponibilním množstvím lidského potenciálu a stejně tak i finančním rozpočtem. Při vytváření strategických cílů a určování způsobu jejich dosažení prostřednictvím konkrétních projektových záměrů je třeba reálně naplánovat možnou míru jejich zapojení v jednotlivých letech pro naplnění vybrané strategie. Základní struktura strategického plánu Fáze tvorby strategického dokumentu Strategický dokument bez ohledu na jeho zaměření je sestavován podle jasného postupu, který se skládá z: organizační přípravy tvorby Profilu/Socioekonomické analýzy (analýza vnějšího/vnitřního prostředí) definování vize, cílů, opatření vytvoření Akčního plánu vytvoření Rozpočtového výhledu medializace implementace monitoringu aktualizace (zpětná vazba) 4

5 Obrázek: Proces tvorby strategického dokumentu Vytvoření pracovní skupiny Na tvorbě strategického dokumentu se vždy podílí skupina odborníků, která se skládá z představitelů města (obvykle vedoucích odborů, členové rady města, zastupitelé), ale také z reprezentantů odborné veřejnosti. Veřejnost představuje široký okruh zástupců podnikatelské sféry, nestátních neziskových organizací, svazů, komor a občanů. Skupina osob účastnících se tvorby dokumentu bývá často označována jako pracovní skupina. Pokud mezi poradními orgány města existuje např. komise či výbor pro strategické plánování, může roli pracovní skupiny převzít tento orgán. Podle velikosti města může být vytvořeno víceúrovňové řízení spočívající v existenci řídicí skupiny a expertních pracovních skupin. Řídicí skupina je obvykle tvořena především volenými zastupiteli města, kteří koordinují a řídí proces tvorby strategického plánu v celém jeho průběhu tak, aby výsledný dokument byl akceptován zastupitelstvem nebo radou města. Jeho schválení je důležité pro následnou implementaci, tj. delegování úkolů, pravomocí a odpovědnosti na konkrétní odbory a osoby. Řídicí skupina: dohlíží nad postupem prací na tvorbě strategického plánu, řídí, koordinuje a kontroluje výsledky jednotlivých expertních pracovních skupin, projednává, doplňuje výstupy pracovních skupin, definuje strategii (vize, vymezení klíčových oblastí, globální cíle) na základě výstupů jednotlivých expertních skupin, projednává a schvaluje jednotlivé postupné kroky tvorby plánu, určuje priority projektových záměrů, odpovídá za publicitu a medializaci. 5

6 Výkonná činnost spočívá na expertních pracovních skupinách, které jsou ustanoveny dle tematických oblastí (např. doprava, technická infrastruktura, sociální a zdravotní oblast apod.). Expertní pracovní skupiny se skládají z odborníků v dané oblasti z řad zaměstnanců územní samosprávy, ale také z řad podnikatelských subjektů, výzkumných ústavů, neziskových organizací apod. Expertní pracovní skupina (skupiny): identifikují problémy a příležitosti, vydávají doporučení, poskytují zpětnou vazbu týmu zpracovatele v rámci jednotlivých fází tvorby strategického plánu, poskytují zpracovateli veřejně nedostupné podklady a informace pro přípravu strategického plánu, oponují jednotlivé částí strategie, spolupracují na formulování strategické mapy (zejména strategické cíle, specifické cíle a póly rozvoje v dané oblasti), iniciují projektové záměry, které se budou zařazovat do akčního plánu, poskytují informace k těmto projektovým záměrům, včetně návaznosti na další záměry a včetně ekonomických dopadů na rozpočet města Analýza vnějšího a vnitřního okolí Samotná práce na tvorbě strategického dokumentu začíná důslednou analýzou veškerých faktorů, které se přímo i nepřímo dotýkají a ovlivňují chod organizace. Cílem je vytvořit informační základnu pro jasnou specifikaci hlavního potenciálu města a určení nedostatků nebo problémů, kterými je město zatíženo. Analýzy okolí se v případě územního celku zaměřují na dvě oblasti: externí a interní. Na vnější okolí, které ve většině případů samotný ÚSC nemá možnost přímo ovlivnit, ale které působí na jeho chování. Jedná se o oblast platných legislativních norem, hospodářské úrovně země, sociální politiky státu apod. Druhou oblastí je vnitřní prostředí organizace. Organizace je svými zdroji limitována při dosahování vytyčených cílů, a proto je třeba racionálně zvážit rozsah a kvalitu vnitřních zdrojů v podobě personálních kapacit, dostatku finančních prostředků, efektivních vnitřních procesů, funkčního informačního systému apod. Strategické dokumenty municipalit jsou složeny zpravidla ze dvou tradičních analýz: socioekonomické analýzy a SWOT analýzy. Socioekonomická analýza (Profil města) je zaměřena především na vývoj a aktuální stav v jednotlivých odvětvích života ve městě. SWOT analýza je výslednou a shrnující zprávou o zjištěných pozitivních a negativních specifikách města snažící se hledat hrozby, které omezují rozvoj města, ale také možnosti a způsoby podporující potenciál města. Socioekonomická analýza Základní a klíčovou analýzou pro potřeby tvorby strategického dokumentu města je 6

7 socioekonomická analýza. Socioekonomická analýza je formou situační analýzy, jejímž posláním je předložit informace o vývoji a aktuální situaci ve sledovaném prostředí. Základním charakterem socioekonomické analýzy je mapování stavu ve všech aspektech života ve městě. Smyslem je vytvořit ucelený, přehledný a podrobný koncept výstižně charakterizující ty oblasti života, které jsou pro následný vývoj života ve městě klíčové. Cílem není podat zcela vyčerpávající přehled všech odvětví, ale především jejich cílený výběr s ohledem na důležitost a zohlednit jejich provázanost, závislost. Při tvorbě socioekonomické analýzy je třeba přistupovat ke sběru informací s rozmyslem. Cílem není zahlcení daty, ale upozornění na hlavní vývojové trendy a vytvořit vhodnou základnu pro následnou formulaci SWOT analýzy, vize města a oblastí rozvoje. K obvyklým tématům socioekonomické analýzy patří oblasti jako: Obyvatelstvo (vývoj počtu obyvatel dle pohlaví, věku, vzdělání, ) Domovní a bytový fond (počet domů a bytů, jejich stáří, členění dle formy vlastnictví, kategorie, počet žádostí o byt, počet nově vystavených bytů, ) Ekonomika a trh práce (počet a struktura firem ve městě dle typu odvětví, počtu zaměstnanců, typu obchodních společností, dle dodavatelů a odběratelů, počet živnostenských oprávnění, vývoj průměrných mezd, počet ekonomicky aktivních osob, vývoj nezaměstnanosti dle stupně vzdělání, věku, délky registrace na úřadu práce, ) Sociální a zdravotní péče (výčet organizací, jejich zaměření, kapacity, technický stav budov ) Vzdělávací instituce (výčet organizací, studijní obory, kapacity, míra využití kapacit, technický stav budov ) Kultura a volnočasové aktivity (seznam organizací, předmět jejich činnosti, seznam kulturních akcí, počet a druhy volnočasových organizací, možností pro provozování sportu, kvalita a technický stav sportovišť ) Cestovní ruch (výčet historických zajímavostí, památek, míra jejich návštěvnosti, struktura turistů a návštěvníků, kvalita a rozsah stravovacích a ubytovacích zařízení, ) Doprava (hlavní silniční, železniční tahy, vytíženost jednotlivých typů dopravy, rentabilita, četnost spojů, ) Technická infrastruktura (rozsah, úroveň kvality, míra naplněnosti kapacity a názvy provozovatelů, správců a vlastníků vodovodních, kanalizačních sítí, elektrických rozvodů, rozvodů plynu, dalších sítí) Životní prostředí (odpadové hospodářství, úroveň a druhy tříděného odpadu, kvalita ovzduší, vody, půdy, chráněné krajinné oblasti a prvky, ) Obrázek: Soubor analytických kroků k formulaci strategie 7

8 SWOT analýza Významným nástrojem pro zvažování výběru vhodné strategie dalšího vývoje je tzv. SWOT analýza. Analýza je založená na identifikaci faktorů, které může municipalita považovat za svou silnou nebo slabou stránku a které jsou pro ni hrozbou, nebo naopak příležitostí k dalšímu rozvoji. Písmena SWOT odpovídají anglickým termínům Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats. SWOT analýza může být vytvořena buď pro mapování situace obce/regionu jako celku nebo může být zaměřena na jednotlivé oblasti života v místě, které bylo předmětem socioekonomické analýzy. Vzhledem ke značnému odbornému rozsahu analytické činnosti je vhodná realizace tematických analýz v jednotlivých expertních pracovních skupinách. Výsledná podoba analýzy je pak průsečíkem názorů jednotlivých pracovních skupin spolu se stanovisky řídicí skupiny. Pokud se na tvorbě strategického dokumentu podílí externí odborná firma, je vhodné a přínosné ponechat tvorbu SWOT analýzy na zpracovateli a následně jeho výsledky vyplývající z profilu území srovnat s názory ostatních členů pracovních skupiny. Zástupci obce/regionu jako jeho obyvatelé disponují vlastními zkušenostmi a znalostmi místních podmínek a vytváří tak vhodnou kontrolní a poradní jednotku pro doladění objektivních výsledků analýzy. Zásady tvorby SWOT analýzy: zahrnutí hodnocení retrospektivy (minulého vývoje) i očekávaných změn v budoucnu, výsledky analýzy by měly mít podobu důležitých, objektivních skutečností, fakta musí být strategického charakteru (nelze je vyřešit jednorázovým okamžitým rozhodnutím), fakta a výroky musí být založeny na důkazech, body SWOT analýzy by měly mít podobu hesel. Ukázka jedné z možných podob SWOT analýzy 8

9 Průzkumy a šetření V rámci aktivit souvisejících s tvorbou Strategického plánu rozvoje, především v souladu s principem partnerství, se do procesu přípravy zapojuje také veřejnost, tedy místní obyvatelé a 9

10 podnikatelé a mnoho dalších neziskových organizací. Jedná se o spolehlivou metodu k získání relevantních dat. V případě místních obyvatel se jedná o získání subjektivních názorů místních obyvatel na určitý aspekt lidského života v regionu/obci. Nejčastější metodou zapojení těchto skupin do přípravy plánu je realizace různých průzkumů a šetření (průzkum spokojenosti obyvatel, průzkum podnikatelského prostředí, atd.). Názory veřejnosti a podnikatelských subjektů jsou velice cenným a důležitým informačním zdrojem. K tomu účelu se používá metodu dotazníkového šetření. Někdy municipality pořizují specializované průzkumy, např. v rámci cestovního ruchu (návštěvnost památek, charakter poskytovaných informací v informačních centrech aj.), životního prostředí (názory na vybudování skládky, spalovny, na kvalitu ovzduší, vodních toků, zřízení přírodní rezervace aj.) nebo dopravy (intenzita dopravy, kvalita dopravní obslužnosti aj.). Vyhodnocení všech dotazníkových šetření či průzkumů je součástí vypracovaného dokumentu sociálněekonomické analýzy obce/regionu. Průzkum spokojenosti obyvatel Průzkum spokojenosti obyvatel se provádí mezi vybraným vzorkem cca 1 % obyvatelstva v oblastech týkající se života v obci/regionu. Účast na průzkumu musí být dobrovolná a respondentům musí být zajištěna dodatečná ochrana osobních údajů. Z toho důvodu bývají dotazníky anonymní. Otázky v dotazníku jsou uzavřené i otevřené a jejich správné vyplnění závisí na kvalitní formulaci a interpretaci otázky a příslušných možností odpovědí. Optimální počet otázek je cca 15 20, aby příliš respondenty nezatěžoval. Průzkumy se nejčastěji realizují nepřímou formou ( em, zasláním do schránek, prostřednictví místního tisku, či případným vyzvednutím na určeném místě) či přímou formou (terénní průzkum). Respondentům bývá nejčastěji poskytnuta lhůta dní na vyplnění dotazníků. Následný sběr se provádí zřízením sběrného místa pro odevzdání nebo zpětným zasláním na příslušnou e- mailovou adresu koordinátora. Závěry z vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvatelstvem ÚSC je následně vhodné zveřejnit v médiích formou tiskové zprávy a na webových stránkách obcí/regionu. Ukázka dotazníku pro občany 10

11 Průzkum podnikatelského prostředí 11

12 Velmi důležitými informačními zdroji kromě výše uvedených budou názory veřejnosti a názory podnikatelské obce/regionu. Péče o zdravé podnikatelské prostředí není jen úkolem státu a jeho agentur, jejichž aktivity ovlivňují tzv. makropodmínky pro podnikání v České republice. Na místní úrovni je možné realizovat celou řadu iniciativ, které mohou přispět k růstu konkurenceschopnosti firem, jež v důsledku svého úspěchu na vnějších (nejlépe globálních) trzích mohou přinést do regionu další potřebné zdroje pro jeho rozvoj. Názory firem na užitečnost jednotlivých nástrojů podpory podnikání jsou cenou informací, která pomůže lépe zacílit rozvojové prostředky věnované tomuto účelu na místní a regionální úrovni (například v podobě priorit strategických rozvojových dokumentů a jejich implementačních mechanismů). Cíle průzkumu podnikatelského prostředí jsou v podstatě tři: 1. Získat jiným způsobem obtížně zjistitelná data o soukromých firmách, které podnikají v obci/regionu (např. vývoj zaměstnanosti, průměrné hrubé mzdy, míru exportní orientace, včetně vnitrostátního exportu tj. mimo kraj, aj.). 2. Poznat (a pochopit) názory, zjistit problémy a plány rozvoje těch, kteří investují a vytvářejí pracovní příležitosti pro místní obyvatele (včetně informací o tom, zda nehodlají obec nebo region opustit). 3. V neposlední řadě dát firmám najevo, že si veřejný sektor cení jejich aktivit v obci/regionu, má zájem na tom, aby zde prosperovaly, a hodlá jim k tomu vytvářet v rámci svých možností ty nejlepší podmínky. Otázky v dotazníku se mohou týkat historie firmy, pracovních sil, informací o nemovitostech a investicích, názorů na služby veřejné správy, inovační kapacity firem a vztahů k místní správě a celkového dojmu z konkrétní obce/regionu jako místa pro podnikání. Aby byl dostatečně zajištěn reprezentativní vzorek místních firem, je nutné oslovit podnikatelských subjektů dle velikosti podniků i obce/regionu. Zkoumaný vzorek musí být dostatečně reprezentativní, zahrnovat podniky zaměstnávající významnou část ekonomicky aktivních osob v území v řadě nejrůznějších odvětví výroby a služeb. Jako kvalitní nástroj dotazování bývá zvoleno dotazníkové šetření, řízené pohovory, interview s významnými představiteli firem, případně je možná i panelová diskuze. Všechna přímá i nepřímá dotazování jsou anonymní a musí být dostatečně zajištěno nakládání s citlivými daty firem. Ukázka dotazníku pro podnikatele 12

13 13

14 Určení vize a rozvojových pólů Definování vize Po analytické části tvorby strategického dokumentu přichází další fáze návrhová. Pro daný subjekt je zcela klíčovou záležitostí vymezit priority svého rozvoje, aby mohlo efektivně nakládat se svými zdroji. Základem je vytvoření tzv. vize, neboli odrazu budoucnosti, který je pro management ÚSC, stejně jako pro všechny skupiny široké veřejnosti, pozitivní, přínosný, motivující a působící jako impulz k dalším aktivitám pro jeho dosažení. Zformulovaná vize musí být dostatečně jednoduchá, jasná a srozumitelná nejenom představitelům ÚSC, ale také všem skupinám veřejnosti. Každý aspekt vize je následně třeba blíže specifikovat do globálních/strategických cílů, které mají konkrétnější formu. Praxe Velké množství subjektů svou vizi definuje příliš obecně a komplexně. Vize je pak definována v jednom souvětí na 10 řádcích a jasně z ní nevyplývají hlavní priority. Vize by měla vyzdvihovat a poukazovat na hlavní témata, oblasti nebo mety, kterých by ÚSC měl dosáhnout, nebo představy, jak by město mělo vypadat či fungovat za určité období (např. 15 let). Detailnější rozbor priorit následně představují operační cíle nebo záměry. Definování rozvojových pólů a cílů Analýza okolí přispěla k detailnímu poznání prostředí: k identifikaci negativních a pozitivních stránek jednotlivých odvětví včetně dalších možností rozvoje a faktorů brzdících a ohrožujících tento vývoj. Po vymezení přání o budoucí podobě území nastává prostor pro hledání možností, jak stanovené vize dosáhnout. Vize rozvoje mívá obecnější podobu z důvodu zahrnutí všech důležitých prioritních oblastí, proto je třeba ji blíže specifikovat prostřednictvím globálních cílů. Globální cíle mohou specifikovat tendence vývoje jednoho odvětví nebo souboru tematicky blízkých odvětví. Názvy jednotlivých oblastí, které mají být řešeny pro naplnění globálních cílů, jsou označovány jako hlavní problematické okruhy (neboli také oblasti rozvoje, kritické oblasti, klíčové oblasti nebo póly rozvoje). Hlavní cíle jsou následně rozčleněny do detailnějších záměrů (opatření) a specifických cílů. Počet pólů rozvoje by neměl přesahovat počet pěti. Jinak by byla situace již spíše nepřehledná a komplikovaná. Praxe V oblasti strategického plánu panuje značná disparita ohledně terminologie označující jednotlivé 14

15 hierarchické stupně, ale také posloupností a četností výše zmíněných kroků. Terminologie i rozsah a hierarchie jednotlivých úrovní je určována pracovní skupinou. V praxi je možné se setkat (v rámci daného rozvojového pólu) s těmito termíny označujícími jednotlivé úrovně (např.): 1. strategické/globální cíle 2. priority/záměry/specifické cíle/opatření 3. opatření/specifické cíle/úkoly Vzhledem k neexistenci normy, která by pojmosloví vyjasnila a sjednotila, závisí použití terminologie vždy na názoru tvůrců dokumentu. Cíle jsou obecně pojímány jako žádoucí budoucí stavy, kterých má být dosaženo prostřednictvím působení činnosti úřadu. Cíle jsou hlavní podstatou strategií, jsou jejich obsahem. Jako pomocný nástroj pro formulaci konkrétních cílů se používá metoda SMART (Specific/Stimulating, Measurable, Acceptable/Attractive/Achievable, Realistic, Timed): Specifický Cíl musí být konkrétní pro danou oblast, srozumitelný. Stimulující Cíl musí podněcovat k aktivitě, musí být motivující. Měřitelný Cíl musí být měřitelný dle kvalitativních nebo kvantitativních ukazatelů, aby bylo možné monitorovat míru jeho dosažení. Akceptovatelný S cílem se musí ztotožnit každý, kdo se bude podílet na jeho naplňování, tzn., že je třeba také zajistit nezbytnou publicitu o zamýšlení realizovat určitou aktivitu. Atraktivní Cíl musí mít atraktivní, zajímavý náboj, který dokáže dostatečně motivovat. Dosažitelný Cíl je třeba formulovat tak, aby jeho naplnění bylo možné, schůdné vzhledem k omezeným zdrojům i jiným působícím faktorům. Realistický Vytyčený cíl musí být formulován v reálných podmínkách, organizace jej musí být schopna dosáhnout. Cíle nesmí být formulovány ani příliš snadné a jednoduché, ale také ani jako ne dosažitelná přání. Časově omezený Každý cíl musí obsahovat termín, do kterého je třeba jej naplnit. 15

16 Strategií jsou myšleny základní představy o tom, jakou cestou budou vymezené cíle dosaženy. V prostředí strategického dokumentu municipality se s konkrétním pojmem strategie příliš nesetkáváme. Charakteristika strategie: je jasná a srozumitelná, na její tvorbě participovala široká veřejnost, je flexibilní, je založena na reálném finančním plánu, je dynamická, nepřetržitá inovativní, je proaktivní, má podporu volených zástupců i ostatních vedoucích úřadu. Praktická ukázka Pól rozvoje Vzdělávání a školství Globální cíl Podpora lidského potenciálu za účelem vyšší konkurenceschopnosti a adaptability na trhu práce včetně vytváření podmínek pro přípravu osob v profesích poptávaných na regionálním trhu práce. Dlouhodobý 1. Modernizace budov pro základní a středoškolské vzdělávání záměr 2. Modernizace a doplnění vybavení pro základní a středoškolské vzdělávání.. 5. Vytváření nových programů v rámci celoživotního vzdělávání Opatření 5.1 Podpora zvyšování počítačové gramotnosti 5.2 Iniciace vytvoření Univerzity 3. věku 5.3 Tvorba vzdělávacích kurzů v rámci celoživotního vzdělávání Grafickou reprezentací strategie je strategická mapa, která komplexně zachycuje vazby vize, 16

17 pólů rozvoje a opatření, případně podopatření: Sběr projektových záměrů a jejich vyhodnocení Strategické dokumenty typu strategického plánu, integrovaného programu rozvoje nebo místní Agendy 21 1 jsou založeny na řešení identifikovaných cílů prostřednictvím konkrétních 1 MA21 jde o nástroj zavádění udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Místní Agenda 21 je proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a řízení a zapojování veřejnosti zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech. 17

18 projektů. Projekty představují jasný záměr řešení určitého problému (např. vybavení učeben základních škol počítačovou technikou, oprava domu pečovatelské služby, zřízení informačního centra, nebo uskutečnění dne zdraví, akce zasaďte si vlastní strom apod.). Tvůrci projektových záměrů mohou být představitelé územního celku, ale také neziskové organizace, podnikatelské subjekty, občané apod. Míra zapojení různých skupin předkladatelů projektů se odvíjí od rozhodnutí zadavatele strategického dokumentu. Sběr projektových záměrů by měl být vzhledem k vyšší časové náročnosti vyhlášen spolu se zahájením sběru statistických dat pro tvorbu profilu. Dle logiky by se měly projektové záměry vytvářet až po vytvoření SWOT analýzy a definování cílů dalšího rozvoje. Jelikož jsou však ve většině případů tvůrci SWOT analýzy a cílů dokumentu dobře obeznámeni se situací v projednávaných oblastech, mají často již také konkrétní představu řešení nalezených slabin a hrozeb. V praxi je proto zahájení sběru projektových záměrů spuštěno raději s časovým předstihem pro vytvoření dostatečné časové kapacity na formulaci konkrétních představ řešení problémů nebo podpory priorit. Projektové záměry jsou zaznamenány do strukturovaného formuláře, jenž obsahuje důležitá fakta, která pomáhají v třídění myšlenek a důkladném zformulování celého záměru a zároveň představují základní zdroj informací pro tvorbu následného Akčního plánu Vytvoření akčního plánu Hlavním výstupem návrhové části procesu tvorby strategického dokumentu je sestavení Akčního plánu. Akční plán představuje taktický dokument, který demonstruje možnosti řešení vymezených cílů prostřednictvím konkrétních kroků v podobě projektových záměrů. Akční plán je dokument strukturovaný do jednotlivých pólů rozvoje, přičemž každý z nich obsahuje vlastní globální cíl, který je rozčleněn do několika podrobnějších dlouhodobých záměrů, jež mají být naplněny prostřednictvím jednotlivých opatření. Akční plán je v podstatě soubor konkrétních projektových záměrů, prostřednictvím kterých chce ÚSC podpořit svůj potenciál, odstranit nebo minimalizovat faktory ohrožující jeho rozvoj. Podle rozsahu projektových záměrů může akční plán obsahovat buď pouze výčet projektových záměrů pro dané opatření, nebo uvedení všech detailních informací dle formuláře projektového záměru. Pro zpracování akčního plánu lze využít podklady posbírané při analytické části strategického plánování tedy socioekonomické analýzy území. Z hlediska praxe se jako nejjednodušší model přípravy akčních plánu ukázal následující postup dvou kroků: 1. Sběr projektových záměrů 2. Tvorba akčního plánu Sběr projektových námětů Proces sběru probíhá prostřednictvím distribuce připravených tabulek (projektového listu, námětu na projekt apod.), které budou definovat hlavní okruhy pro bližší specifikaci projektového záměru. Ukázka projektového listu NÁZEV AKCE Garant akce 18

19 Stručný popis projektu (záměru) Místo plnění (bližší lokalizace v území, územní dopady) Role města/regionu Stav připravenosti CELKOVÉ NÁKLADY AKCE (tis. Kč vč. DPH) Náklady akcí v letech (tis. Kč vč. DPH) Předchozí období PŘEDPOKLÁDÁNÝ POŽADAVEK NA ROZPOČET MĚSTA/REGIONU (tis. Kč vč. DPH) DOTACE ROZPOČET Priorita Poznámka Zdroj dotace Výše dotace (tis. Kč vč. DPH) ORG ORJ Listy jsou předloženy jak zastupitelstvu obce/regionu a zástupcům úřadu, tak i prostřednictvím komunikačních médií občanům, zástupcům podnikatelské a neziskové sféry působícím na území tvorby plánu. Následně po ukončení sběru jednotlivých projektových záměrů je vytvořen projektový zásobník, který obsahuje všechny projektové záměry. Poté dojde k detailnímu seznámení se s obsahem a přiřazení do skupin dle operačních programů, u kterých podle nastavených pravidel splňují podmínky žadatele o podporu. Projektovým záměrům je přiděleno identifikační číslo, které je složeno z příslušného operačního programu a pořadového čísla. Projektové záměry, které svým zaměřením nevyhovují nastaveným pravidlům, jsou také zařazeny do plánu, nicméně často je jim dána menší priorita a je nastavena delší doba realizace vlastního projektu. Návrhy projektů shromažďuje pověřený útvar úřadu (Odbor strategického rozvoje, Odbor investic, apod.), příp. stanovená osoba a vede je v databázi (zásobníku) projektů. Do zásobníku projektů jsou vloženy také projekty, které z různých důvodů nebyly realizovány v minulých letech. Je účelné, když každoročně, v dostatečném předstihu před přípravou rozpočtu, vyzve pověřený odborný útvar úřadu volený management a odborné útvary profesionálního managementu k podávání návrhů projektů do akčního plánu na další rok. Tvorba Akčního plánu 19

20 Prvotní formální posouzení návrhů projektů provede pověřený útvar, který je shromažďuje. Ten také pro případná doplnění kontaktuje předkladatele. Provede také předběžné vyhodnocení vyváženosti souboru projektů v jednotlivých problémových oblastech, prioritách a opatřeních. Zásobník projektů včetně hodnocení vyváženosti na daný kalendářní rok je předložen k posouzení Řídící skupině (či komisi pro strategický rozvoj). Získané projektové záměry, které řídící skupina (komise) označí za podstatné, se stanou obsahem Projektového zásobníku. Ten představuje soubor projektových záměrů a jejich zásadní charakteristiku spolu s uvedením zdroje financování ze strukturálních, národních i regionálních zdrojů. Klíčovými kritérii při posuzování, zda bude projekt zařazen do akčního plánu a vybrán k realizaci v následujících letech, jsou: závažnost (významnost) pro realizaci příslušného opatření, dostupnost zdrojů financování, časová priorita (vazba na související projekty), je stanoven garant realizace. Nejvýznamnějším parametrem omezujícím zařazení projektu do akčního plánu je dostupnost zdrojů financování. Po schválení rozpočtu ÚSC na další rok provede pověřený útvar revizi zajištění zdrojů financování jednotlivých projektů a o výsledku informuje Komisi. Pokud některý projekt není zařazen do rozpočtu (nebo nemá nějaký jiný zdroj financování), měl by být z akčního plánu vyškrtnut. Vyškrtnuté projekty jsou zařazeny do zásobníku. Pokud se v průběhu roku naleznou disponibilní zdroje (úspory, dotační titul kraje, státu apod.) je projekt zařazen do realizace, pokud tomu tak není, vstupuje projekt do akčního plánu na další rok. Základní kroky a nástroje strategického plánování použité při tvorbě akčního plánu: vytvoření strategického plánu rozvoje, sběr projektových námětů (ze strany veřejnosti, městského úřadu a dalších organizací v území), jednání pracovních skupin a zasílání podkladů, námětů a připomínek, veřejné projednání, schválení zastupitelstvem. Základní parametry projektového zásobníku: do indikativního seznamu projektových záměrů a dílčích projektů určených pro zařazení do akčního plánu jsou v rámci zachování rovných příležitostí zařazeny všechny projekty organizací na základě principu partnerství, dílčím projektem je konkrétní individuální projekt, který vychází z aktivit navrhovatele a je vyhotoven v předepsané formě a rozsahu dle požadavků příslušného finančního zdroje, projektovým záměrem je potenciální (budoucí) dílčí projekt, jehož zaměření a obsah je v souladu se strategií, ale v době dokončení prací na strategickém plánu nebyl, nebo nemohl být dopracován do podoby dílčího projektu jednotlivé projektové záměry a dílčí projekty musí být vždy posuzovány transparentně a nediskriminačně, o jejich zařazení nebo nezařazení do projektového zásobníku rozhoduje pracovní skupina (komise) a s výsledkem svého rozhodnutí seznámí písemně navrhovatele, při posuzování jednotlivých projektových záměrů a dílčích projektů a při rozhodování o jejich zařazení do plánu k realizaci je nutné respektovat českou a evropskou legislativu. Přínosy akčního plánu: přehledný seznam projektových námětů, 20

21 seznam projektových námětů, který je vytvořen v souladu se strategií rozvoje území s cílem splnění vize a specifických cílů a nejedná se o nahodilé nápady, kontinuální, plánovaný a cílený rozvoj území, přehled vhodný k plánování realizace jednotlivých projektových námětů, přehled vhodný k plánování finančních prostředků a získávání finančních prostředků, prostředek vhodný ke sledování a vyhodnocování průběhu realizace projektů a případné aktualizaci akčního plánu, veřejnost je seznámena se strategickým plánem rozvoje a zároveň i s vlastním akčním plánem, do jejichž znění může zasahovat prostřednictvím podávání připomínek. Součástí přípravy akčního plánu bývá stanovení indikátorů sledování (monitorovací ukazatele) a to z důvodu sledování naplňování strategie a akčního plánu. Monitorovací ukazatele mohou být kvantitativního i kvalitativního charakteru (např. % podíl, počet) Tvorba rozpočtového výhledu Vytvořené strategie nemohou být implementovány bez reálně nastaveného finančního rámce, který zahrnuje veškeré preferované aktivity související s naplněním učených priorit. Do jaké míry nebo jak rychle bude požadovaný proces realizován, je především určováno objemem volných finančních prostředků, se kterými územní samospráva disponuje. Účelné a efektivní nakládání s veřejnými finančními prostředky je nezbytným předpokladem pro podporu co největšího počtu projektových záměrů. Jako vhodný nástroj finančního plánování se jeví rozpočtový výhled. Výhled mapuje tok příjmů, výdajů a financování v několikaletém budoucím období tak, aby municipalita na základě každoročně opakujících se příjmů a výdajů mohla stanovit: objem volných finančních prostředků na krytí investic, maximálně možný rozsah cizích zdrojů (úvěry, půjčky), jež nezpůsobí neúměrné zatížení rozpočtu, vývoj likvidity, vývoj zadluženosti, úroveň ekonomického zdraví ÚSC. Rozpočtový výhled by měl vycházet z mapování vývoje jednotlivých položek a paragrafů a rozpočtu v minulém období a z hodnocení naplňování aktuálního platného rozpočtu. Dle vývoje časových řad by mělo dojít k predikci budoucího vývoje při zvážení vývoje cen, makroekonomických ukazatelů, legislativních norem apod. Přínosem sestaveného rozpočtové výhledu v podrobnosti rozpočtu je: snadná a rychlá orientace zastupitelů při rozhodování o investičních záměrech, přehled o zadluženosti územního samosprávného celku a případné regulaci dluhu, snadné vytváření podkladů pro bankovní sektor při žádosti o úvěr a pro instituce, u kterých žádá územní samosprávný celek o dotace. Postup při tvorbě rozpočtového výhledu Následující schéma zobrazuje doporučený postup při tvorbě, projednávání, schvalování a aktualizaci rozpočtového výhledu. 21

22 Rozpočtový výhled by měl být schvalován zastupitelstvem, stejně jako jeho následné úpravy. Zapojení zastupitelů ovlivňuje reálnost tohoto dokumentu. To znamená, aby byl do určité míry pro hospodaření závazný a aby se z jeho priorit vycházelo při sestavování ročního rozpočtu. Ukázka podrobného rozpočtového výhledu 22

23 ř. Údaje (tis. Kč) *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO vybíraná srážkou DP právnických osob DP právnických osob za obce Daň z přidané hodnoty Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí a z majetku Ostatní daňové příjmy *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží Příjmy z pronájmu Výnosy z finančního majetku Přijaté sankční platby Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př Přijaté splátky půjček *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY Neinvestiční dotace (transfery) Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv Investiční dotace (transfery) *25 PŘÍJMY CELKEM Platy zaměstnanců vč.odvodů Nákupy DHM, materiálu, ostatní Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje Nákup energií Nákup služeb Opravy a udržování Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org Neinvestiční příspěvky PO Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům Neinv.transfery obyvatelstvu Ostatní neinvestiční výdaje a transfery *38 BĚŽNÉ VÝDAJE Kapitálové výdaje *40 VÝDAJE CELKEM *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) Uhrazené splátky jistin a dluhopisů Přijaté půjčky Změna stavu na bankovních účtech Řízení likvidity *46 FINANCOVÁNÍ *47 PŘÍJMY všechny *48 VÝDAJE všechny *49 SALDO úplné *50 Provozní přebytek *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny *52 Index provozních úspor 16,00 27,50 17,51 28,14 28,81 29,70 30,00 30,42 *53 Dluhová základna *54 Dluhová služba Dluhová služba / dluhová základna (v %) 6,73 4,65 5,62 12,64 17,73 2,71 2,65 1,94 56 Zůstatky na účtech Pohledávky Závazky Stav úvěrů

24 1.2. KONCEPČNÍ DOKUMENTY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Na webu Jihomoravského kraje (www.kr-jihomoravsky.cz) jsou k nalezení plánovací dokumenty kraje. Cesta k těmto dokumentům je následující: Domácí stránka Krajský úřad Dokumenty odborů krajského úřadu ORR Odbor regionálního rozvoje Strategie rozvoje JMK 2020 Oddělení strategického rozvoje Koncepční dokumenty, analýzy, databáze Strategie rozvoje JMK 2020 (dále jen SRJMK) je současným základním dlouhodobým koncepčním dokumentem JMK. Byla vytvořena za účelem koordinace aktivit na podporu ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje kraje. Jejím smyslem je vymezit jasný rámec, který by měl napomoci k efektivnějšímu a cílenějšímu rozhodování vedení kraje. SRJMK 2020 se dělí na části analytickou, strategickou a implementační. V analytické části dokumentu je probírán profil kraje, tj. jeho stručná charakteristika. Následně se dokument věnuje analýze PESTEL na příkladě SRJMK a vnějším rozvojovým faktorům. Strategická vize SRJMK má čtyři pilíře (konkurenceschopnost, sociální soudržnost, infrastruktura a vyvážený rozvoj území kraje). Strategie obsahuje 4 priority: Priorita 1: Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku Priorita 2: Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb Priorita 3: Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje Priorita 4: Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje Každá z priorit obsahuje jednotlivá opatření Program rozvoje JMK na období Program rozvoje JMK (dále jen PRJMK ) vychází ze SRJMK a dá se označit za pravidelně aktualizující implementační plán. Program rozvoje JMK je více konkrétní, obsahuje návrhy 24

25 aktivit a projektů s konkrétním časovým a finančním plánem a definicí odpovědnosti subjektů. Programu rozvoje JMK je zpracováván na kratší časové období, a to na 4 roky. PRJMK obsahuje tyto priority: Priorita 1: Rozvoj znalostní ekonomiky a podpora pólů růstu Priorita 2: Snižování regionálních disparit Priorita 3: Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory Priorita 4: Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje Každá z priorit obsahuje jednotlivá opatření Program rozvoje sítě cyklistických komunikací JMK Program rozvoje sítě cyklistických komunikací JMK s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v JMK je koncepčním materiálem rozvoje cykloturistiky na území JMK s vazbou na sousední kraje a příhraniční oblasti. Cílem dokumentu je definovat, co je na území JMK realizováno a co je nutné v oblasti cykloturistiky v JMK v budoucnu uskutečnit. Je zde definován systém přípravy realizačních projektů z fondů EU, jejich financování, budování a následná 25

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BŘEZINA 2008 2012

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BŘEZINA 2008 2012 ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BŘEZINA 2008 2012 A2- dobrý (kvalitní) subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu STR2 Kvalitní subjekt

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013

STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013 STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Realizace a monitoring strategického plánu... 2 2.1. Realizace strategického plánu... 2 2.2. Organizační změny systém projektového řízení...

Více

0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4. 1.1 Silné stránky 5. 1.2 Slabé stránky 6. 1.3 Příležitosti 7. 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9

0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4. 1.1 Silné stránky 5. 1.2 Slabé stránky 6. 1.3 Příležitosti 7. 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9 Obsah 0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4 1.1 Silné stránky 5 1.2 Slabé stránky 6 1.3 Příležitosti 7 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9 4 PRIORITNÍ OBLASTI ROZVOJE 10 5 STRATEGICKÉ CÍLE 11 6 PRIORITY

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko NÁVRHOVÁ ČÁST Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email: anna.bartosova@cpkp.cz

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Projektová fiše. Cíle modulu. SWOT analýza. SWOT analýza. SWOT analýza - přehled. SWOT Analýza vnitřního prostředí

Projektová fiše. Cíle modulu. SWOT analýza. SWOT analýza. SWOT analýza - přehled. SWOT Analýza vnitřního prostředí Cíle modulu Všeobecné seznámení se strukturou a cílem projektové fiše obeznámení se základními principy tvorby SWOT analýzy projektů (vyhodnocení, návaznosti apod.) dokázat stanovit cíle projektu dle kritérií

Více

Základní metodika pro tvorbu priorit, cílů a opatření 2.KPSS

Základní metodika pro tvorbu priorit, cílů a opatření 2.KPSS Pracovní metodika pro tvorbu 1) SWOT analýz 2) priorit a 3) cílů, opatření a aktivit 2. KPSS města ČK Metodika obsahuje vzorový příklad pro tvorbu cílů a opatření 1) SWOT analýza *Pozn.: převzato z metodik

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Příprava Královéhradeckého kraje na programové období 2014-2020 HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE

Příprava Královéhradeckého kraje na programové období 2014-2020 HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Příprava Královéhradeckého kraje na programové období 2014-2020 HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE podtitulek Pardubice 29. květen 2014 Zita Kučerová Centrum investic, rozvoje a inovací Programové období 2007-2013

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše úvodní jednání 3. 4. 2012 Program 1. Představení SPF Group a. Profil firmy b. Významné reference 2. ISRR Krkonoše a. Výstupy b. Harmonogram c. Organizace

Více

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Strategické plánování Olomouckého kraje. Seminář Zemědělství a venkov v Olomouckém kraji po roce 2014

Strategické plánování Olomouckého kraje. Seminář Zemědělství a venkov v Olomouckém kraji po roce 2014 Strategické plánování Olomouckého kraje Seminář Zemědělství a venkov v Olomouckém kraji po roce 2014 9. června 2014 I. Strategie na úrovni EU Obecné vize rozvoje a strategie v oblastech regulovaných EU

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Rozkopalová regionální projektová manažerka Brno, 18. února 2015 Regionální

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Místní akční skupiny svatého Jana z Nepomuku pro období 2014-2020

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Místní akční skupiny svatého Jana z Nepomuku pro období 2014-2020 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Místní akční skupiny svatého Jana z Nepomuku pro období 2014-2020 Aktuální verze leden 2015 Místní akční skupina svatého Jana z Nepomuku a rozvojový

Více

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti z pohledu energetické účinnosti Seminář: Problematika veřejného osvětlení z pohledu energetického specialisty a poradce EKIS Novotného lávka 5, budova ČSVTS 13. 11. 2013 Obsah Stávající podpora veřejného

Více

Informační systém pro strategické řízení. Funkce, nástroje, příklady využití [Kopřivnice; Hodonín] Podzimní škola NSZM Hodonín; 5.11.

Informační systém pro strategické řízení. Funkce, nástroje, příklady využití [Kopřivnice; Hodonín] Podzimní škola NSZM Hodonín; 5.11. Informační systém pro strategické řízení Funkce, nástroje, příklady využití [Kopřivnice; Hodonín] Podzimní škola NSZM Hodonín; 5.11.2008 www.dataplan.info Vstupní stránka DataPlánu www.dataplan.info Mini-port

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

METODIKA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ:

METODIKA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ: MĚSTO SEMILY VSTŘÍCNÝ ÚŘAD SPOKOJENÝ OBČAN CZ.1.04/4.1.01/53.00022 METODIKA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ: POSTUP PŘÍPRAVY, ZPRACOVÁNÍ A REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA Konzultant: SPF Group, v.o.s.

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 1495 ze dne 24.6.2014 k Manuálu tvorby veřejných prostranství hl.m. Prahy a návrhu Strategie rozvoje veřejných prostranství

Více

Vstupní zpráva k pořízení Strategického plánu udržitelného rozvoje MČ Praha 8 na období 2017-2026

Vstupní zpráva k pořízení Strategického plánu udržitelného rozvoje MČ Praha 8 na období 2017-2026 Vstupní zpráva k pořízení Strategického plánu udržitelného rozvoje MČ Praha 8 na období 2017-2026 Vstupní zpráva je dokument, který obsahuje základní informace o tvorbě MČ Praha 8, Strategický plán udržitelného

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Konference Konkurenceschopnost a růst Objem finančních prostředků Berlínská metodika Vyspělost regionů Míra kofinancování

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 Strategický plán rozvoje města Týnce nad Labem C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Březen 2009 SPF Group, v.o.s. 03/09 1 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 OBSAH 1

Více

Projekt: Koordinační centrum pro zavádění e-gov v územní veřejné správě. Koncepční dokument pro oblast řízení. Procesní model

Projekt: Koordinační centrum pro zavádění e-gov v územní veřejné správě. Koncepční dokument pro oblast řízení. Procesní model Koncepční dokument pro oblast řízení a koordinaci e-gov: Procesní model 18. 09. 2013 OBSAH Obsah... 2 Seznam zkratek... 3 Použité pojmy... 4 1 Úvodní informace... 6 2 Procesní model: životní cyklus e-gov...

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Partnerství pro Liberecký kraj

Partnerství pro Liberecký kraj Partnerství pro Liberecký kraj -podpořen ze Společného regionálního operačního programu, opatření 3.3, - posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů v rámci strukturálních

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ Pro období 2011 až 2020 Jablonná, září 2011 1 Obsah: Preambule 3 Úvod 4 Cíl strategického plánu rozvoje obce Jablonná 5 SWOT analýza obce Jablonná 5 Vize a Obecné

Více

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Regionální stálá konference podtitulek Královéhradeckého kraje 20. června 2014 ve 12:30 hod. PROGRAM Aktuální informace o stavu přípravy čerpání

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Moravskoslezský kraj - Ostrava, 5. listopadu 2014 www.zdravamesta.cz/ps2014 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 20. 2. 2014 Č. j.:11330/env/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

Praha a fondy EU. OP Praha - Konkurenceschopnost. Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP

Praha a fondy EU. OP Praha - Konkurenceschopnost. Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP Praha a fondy EU OP Praha - Konkurenceschopnost Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP Reforma politiky soudržnosti období 2000-2006 období 2007-2013 Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Cíl Konvergence Cíl

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 11. zasedání zastupitelstva města dne: 12. 12. 2013 Bod pořadu jednání: Návrh rozpočtu statutárního města Liberec a řízených organizací na rok 2014 a návrh plánu

Více

INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE REGIONU KRKONOŠE E. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST. Masarykova 129/106. 400 01 Ústí nad Labem

INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE REGIONU KRKONOŠE E. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST. Masarykova 129/106. 400 01 Ústí nad Labem INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE REGIONU KRKONOŠE E. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106 400 01 Ústí nad Labem Datum: březen 2013 OBSAH Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Plánovací

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 23. 11. 2011 Č. j.: 92265/ENV/11 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Ministerstvo vnitra České republiky. vyhlašuje. výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu. v rámci. Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky. vyhlašuje. výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu. v rámci. Integrovaného operačního programu Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Napojování needitačních agendových informačních systémů na informační

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Program rozvoje venkova 2014 2020

Program rozvoje venkova 2014 2020 Program rozvoje venkova 2014 2020 Praha, 3. 3. 2015 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí PRV 2014-2020 Priority unie Priorita 1 - Předávání poznatků a inovací

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 15. 5. 2012 Č. j.: 36025/ENV/12 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006 STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006 Cíle zpracovávaného dokumentu Hlavním cílem dokumentu je vytvořit strategický dokument,

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program Evropské územní spolupráce RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Brno 4.12.2014 Obsah prezentace kohezní politika EU

Více

Prevence rizik spojených s osobami žadatelů o podporu z ESIF

Prevence rizik spojených s osobami žadatelů o podporu z ESIF Prevence rizik spojených s osobami žadatelů o podporu z ESIF Odborný seminář Možnosti podpory podnikateľského sektora zo štrukturálnych fondov v novom programovom období 2014 2020 9. a 10. června 2015,

Více

Klasifikace a význam cílů Struktura plánu

Klasifikace a význam cílů Struktura plánu PLÁNOVÁNÍ Co je to plá Klasifikace a význam cílů Struktura plánu Strategické plá Postup při sestavování plánu Metody plá Bariéry plá - definice manažerská aktivita zaměřená na budoucí vývoj firmy, určující

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Předběžný harmonogram výzev 015 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Prioritní osa Identifikace specifického cíle Zaměření výzvy Typ výzvy Termín výzvy Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Předpokládané

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Regionální operační program Severovýchod

Regionální operační program Severovýchod Regionální operační program Severovýchod Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury... 2 Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských

Více

Podpora hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů Oddělení řízení grantových schémat KÚ LK

Podpora hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů Oddělení řízení grantových schémat KÚ LK Podpora hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů Oddělení řízení grantových schémat KÚ LK 9.4.2009 Hospodářsky slabé oblasti území, vykazující na základě

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Regionální operační program. Postupy čerpání dotací z

Regionální operační program. Postupy čerpání dotací z Regionální operační program Střední Morava Postupy čerpání dotací z Evropské unie 1. Audit shody připravenost Úřadu Regionální rady k implementaci ROP Střední Morava a. Nyní probíhá reaudit b. Vliv na

Více

Vyhlášení centralizovaných rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2015

Vyhlášení centralizovaných rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2015 Vyhlášení centralizovaných rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2015 I. Vyhlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje níže uvedené centralizované

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více