KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o struktuře a sazbách spotřební daně z cigaret a jiných tabákových výrobků

Transkript

1 CS CS CS

2 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2008) 460 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o struktuře a sazbách spotřební daně z cigaret a jiných tabákových výrobků {SEK(2008) 2266} {SEK(2008) 2267} CS 1 CS

3 1. ÚVOD Podle článku 4 směrnice Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret 1 a článku 4 směrnice Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret 2 je Evropská komise povinna každé čtyři roky přezkoumat řádné fungování jednotného trhu, reálnou hodnotu sazeb spotřební daně a obecné cíle Smlouvy. Toto přezkoumání se vztahuje také na příslušná ustanovení směrnice 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků 3. Vzhledem k vlastnostem tabákových výrobků je nutné věnovat zvláštní pozornost hlediskům zdravotní politiky. Článek 152 Smlouvy uvádí, že při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je třeba zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. V roce 2005 Evropské společenství přistoupilo k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC). Článek 6 FCTC doporučuje daňové strategie přispívající k cílům v oblasti zdraví zaměřeným na snížení spotřeby tabáku. Této zprávě předcházely rozsáhlé konzultace. S ohledem na výsledky tohoto konzultačního procesu vypracovaly útvary Komise posouzení dopadů. 2. STRUKTURA SPOTŘEBNÍCH DANÍ Z CIGARET Tato zpráva posuzuje řadu možných změn současné struktury spotřebních daní z cigaret. Zkoumá především, zda by mohlo dojít ke zrušení konceptu nejžádanější cenové kategorie (MPPC) jako základního kritéria pro minimální požadavky. Prověřuje dále, zda by mohla být členským státům umožněna větší flexibilita při určování poměru mezi valorickými a specifickými daněmi a při stanovování minimální spotřební daně z cigaret Nejžádanější cenová kategorie jako základní kritérium pro minimální požadavky Podle stávajících pravidel je nejžádanější cenová kategorie základním kritériem pro minimální požadavky u cigaret. Současné spotřební daně vybírané z cigaret musí dosahovat nejméně 57 % maloobchodní ceny včetně všech daní a činit nejméně 64 EUR za 1000 cigaret v nejžádanější cenové kategorii. Pokud se 1. ledna určitého roku změní kategorie, musí členské státy prověřit, zda jsou minimální požadavky nadále dodrženy. Během konzultačního procesu byla nejžádanější cenová kategorie podrobena časté kritice: Nejžádanější cenová kategorie je koncept, který byl zaveden před 30 lety. Vté době obvykle na vnitrostátním trhu s cigaretami dominovala jedna značka. Nyní však činí průměrný podíl nejžádanější cenové kategorie na trhu přibližně 35 %. Nejžádanější cenová kategorie má tendenci kolísat při změnách spotřebních zvyklostí, což vede k nestálosti daňových příjmů státu Úř. věst. L 316, , s. 8, ve znění směrnice 200/10/ES, (Úř. věst. L 046, , s. 26). Úř. věst. L 316, , s. 10, ve znění směrnice 200/10/ES, (Úř. věst. L 046, , s. 26). Úř. věst. L 291, , s. 40, ve znění směrnice 2000/10/ES, (Úř. věst. L 046, , s. 26). CS 2 CS

4 Narušuje rovněž cenovou konkurenci mezi výrobci tabáku. Dominantní výrobci tabáku mohou zvýšit daňové zatížení svých konkurentů. V některých členských státech spadá nejžádanější cenová kategorie do nízké cenové kategorie, zatímco v jiných členských státech patří k vysoké cenové kategorii. Proto nejžádanější cenová kategorie nemůže zaručit jednotnou minimální úroveň ve všech členských státech. Nakonec ani z hlediska zdraví není využívání nejžádanější cenové kategorie jako kritéria pro stanovování minimálních daňových požadavků opodstatněné. Bez výjimky všechny cigarety škodí zdraví, nejen cigarety v nejžádanější cenové kategorii. Komise se proto domnívá, že používání nejžádanější cenové kategorie jako základního kritéria pro minimální sazby není v souladu s cíli vnitřního trhu. Kromě toho by zrušení nejžádanější cenové kategorie značně zjednodušilo předpisy, zvýšilo transparentnost a vyzdvihlo cíle v oblasti ochrany zdraví. Pokud by byla nejžádanější cenová kategorie zrušena, mohlo by se uvažovat o dvou alternativních přístupech: Minimální požadavek na spotřební daň by se mohl uplatnit na všechny cigarety na trhu. S ohledem na zásady danění cigaret v minulých 35 letech by nejžádanější cenová kategorie mohla být nahrazena váženým průměrem cen Minimální požadavek na spotřební daň v EU ze všech cigaret Vedle odstranění daňové nestability, kterou způsobuje koncept nejžádanější cenové kategorie, by minimální požadavek na spotřební daň ze všech cigaret stanovil daňový limit, což by byl nejlepší nástroj pro sbližování cen a zdanění cigaret na vnitřním trhu. Kromě toho se jedná o jedinou možnost, která by zaručila minimální úroveň cen a daní pro kontrolu tabáku a řešila obavy o zdraví v souvislosti se všemi kategoriemi cigaret Dodatečný minimální požadavek EU na vážené průměry cen Komise rovněž zvážila důsledky používání pravidla 57 % na všechny cigarety. Z posouzení dopadů jasně vyplývá, že by se tím zvýšila spotřební daň z levných cigaret a/nebo z cigaret vyšší kategorie. Při zvýšení nad 57 % by se postupně proměnila v čistě valorickou daň. To by nebylo v souladu s cílem poskytnout členským státům flexibilitu, pokud jde o strukturu spotřební daně. Kromě toho by použití pravidla 57 % na všechny cigarety nepřispělo ke snížení rozdílů mezi cenami a zdaněním cigaret na vnitřním trhu, a proto nemůže být opodstatněné ani z hlediska vnitřního trhu, ani z hlediska zdraví. Jinou možností by bylo použít pravidla 57 % na základě vážených průměrů cen. Ta by měla z hlediska vnitřního trhu a ochrany zdraví řadu výhod: Byla by neutrální vůči cenovým kategoriím a vytvořila by výrobcům spravedlivé podmínky hospodářské soutěže. Členským státům by poskytla flexibilitu při určování struktury daní (zejména ve vztahu mezi valorickými a specifickými daněmi), která nejlépe odpovídá požadavkům jejich vnitrostátního trhu. CS 3 CS

5 Vytvořila by srovnatelné základní kritérium pro minimální požadavky na spotřební daň z cigaret mezi členskými státy v EU. Použití by bylo snadnější než v případě systému na základě nejžádanější cenové kategorie. Někteří výrobci cigaret obhajují úplné zrušení pravidla 57 %. Komise se však domnívá, že pravidlo 57 % je důležitou součástí acquis Společenství v oblasti zdanění tabákových výrobků, jelikož v současné době pouhý poměrný požadavek na zdanění v řadě členských států zakazuje snížení úrovně zdanění. Aby tedy došlo ke zjednodušení předpisů, vytvořily se rovné podmínky hospodářské soutěže pro výrobce, omezilo se rozdělování trhů s tabákovými výrobky a zdůraznily se cíle v oblasti zdraví, měl by být koncept nejžádanější cenové kategorie jako kritéria pro minimální požadavky nahrazen váženým průměrem cen kombinovaným s minimální spotřební daní použitelnou na všechny cigarety. Důvody, proč by nejžádanější cenová kategorie neměla být dále měřítkem pro minimální daň ve Společenství, platí také pro ustanovení týkající se významu specifické spotřební daně v rámci celkového daňového zatížení (čl. 16 odst. 2 směrnice 95/59/ES). I zde by měl jako základní kritérium sloužit vážený průměr cen Více flexibility v oblasti struktur spotřebních daní z cigaret Podle platných pravidel Společenství musí spotřební daně vybírané z cigaret obsahovat valorickou a specifickou složku. Důraz, jenž členské státy kladou buď na valorickou daň či na prvek specifické daně, závisí na sledovaných politických cílech. (viz příloha 1, graf 2). V současné době musí specifická složka spotřební daně činit nejméně 5 % nebo nejvýše 55 % výše celkového daňového zatížení u cigaret patřících do nejžádanější cenové kategorie (poměrná spotřební daň plus specifická spotřební daň a DPH). Valorické daně zvyšují absolutní cenové rozdíly, a tím podporují levnější značky cigaret. Dříve se valorická daň používala ke zvýhodnění levnějších místních cigaret oproti dražším mezinárodním značkám. V současné době jsou však valorické daně zajímavé především pro ty členské státy, kde hrozí větší riziko, že se na trhu vytvoří monopol. Specifické daně snižují relativní cenové rozdíly a omezují kolísání cen na minimum. Specifické daně proto jsou z hlediska zdraví výhodnější. Mají kromě toho ještě řadu dalších výhod. Podle scénáře, ve kterém jsou všechny daně specifickými daněmi, by došlo ke snížení cenových rozdílů na úrovni EU o 50 %. Pokud tedy bude přikládán větší význam specifickým daním, může dojít k dalšímu sblížení maloobchodních cen v rámci EU. Jelikož specifické daně vycházejí spíše z objemu spotřeby než z ceny, jsou stabilnější, dají se lépe předpovídat a spravovat a zvyšují stabilitu daňových příjmů. Závěrem lze říci, že specifické daně mají z hlediska vnitřního trhu, rozpočtu i zdraví jasné výhody, a proto by měla být umožněna větší flexibilita těm členským státům, které přikládají větší význam specifickým spotřebním daním. Aby se však zabránilo tomu, že se v jednom členském státu použije čistě specifická daň a v sousedním členském státu pouze valorická daň, což by vedlo přeshraničnímu toku cigaret vyšší kategorie z prvního členského státu do druhého a toku levných značek opačným směrem, je určitá jednotnost struktur spotřebních daní i nadále žádoucí. CS 4 CS

6 2.5. Flexibilita při uplatňování minimálních spotřebních daní z cigaret Většina členských států uplatňuje dodatečně k valorické a specifické spotřební dani také minimální spotřební daň. To znamená, že každá krabička cigaret musí být zdaněna minimální spotřební daní. Minimální daně mají členským státům zaručit určitou úroveň příjmů a zajistit, aby se cigarety neprodávaly za ceny hluboce pod obvyklou tržní hodnotou. Členské státy mohou ukládat minimální spotřební daň, která však může dosahovat nejvýše 100 % celkové spotřební daně z MPPC. To znamená, že v některých zemích, v nichž MPPC spadá do nízké cenové kategorie, má nástroj minimální spotřební daně omezený účinek. V minulých letech se tržní podíl levnějších značek cigaret ve většině členských států výrazně zvýšil, což vedlo buď ke snížení daňových příjmů nebo k omezení účinku zvýšení daní na spotřebu cigaret. Některé členské státy tudíž oznámily, že by uvítaly větší flexibilitu v případě levnějších značek cigaret. Tím by se v rámci platných požadavků EU mohla poskytnout větší flexibilita tím, že výše minimální daně nebude dále omezena na spotřební daň z MPPC, jako je tomu dosud v případě ostatních tabákových výrobků. 3. MINIMÁLNÍ SAZBY SPOTŘEBNÍCH DANÍ Z CIGARET Tato zpráva rovněž přezkoumává, zda by se změny stávající struktury spotřebních daní z cigaret mohly kombinovat se zvýšením minimálních sazeb. Současné spotřební daně vybírané z cigaret musí dosahovat nejméně 57 % maloobchodní ceny včetně všech daní a od července 2006 činit nejméně 64 EUR za 1000 cigaret v nejžádanější cenové kategorii. V rámci aktů o přistoupení byly novým členským státům s výjimkou Malty a Kypru uděleny odchylky, které umožňují odložit použití minimálních spotřebních daní na období od 31. prosince 2006 do 31. prosince Obecné připomínky Z analýzy cen a spotřebních daní zcigaret v EU vyplývá, že mezi členskými státy ještě existují značné rozdíly. Nedávným rozšířením EU se rozdíly v daních a maloobchodních cenách mezi členskými státy dokonce ještě prohloubily. Do určité míry je to ovšem způsobeno existencí přechodného období poskytovaného v rámci aktů o přistoupení. Jakmile všechny nové členské státy splní minimální požadavek 64 EUR za 1000 cigaret, rozdíly v cenách se sníží, avšak i poté budou cigarety v některých členských státech více než čtyřikrát dražší než v jiných (viz příloha 1, grafy 1 a 3) Vliv rozdílných maloobchodních cen cigaret v členských státech a na vnitřním trhu Značné rozdíly v maloobchodních cenách včetně daně mezi členskými státy vytvořily příznivé prostředí pro daňově podmíněné přeshraniční nákupy i pro pašování a podvody. Odvětví tabáku je k těmto činnostem obzvláště náchylné. Na základě hloubkové analýzy shromážděných údajů 4 se ve studii připravené pro Komisi odhaduje, že celkový průnik spotřeby, která není daněna na domácích trzích, na trh v roce 2004 představoval přibližně 4 Studie o sběru a interpretaci údajů týkajících se cigaret a jemně řezaného tabáku k ručnímu balení cigaret uvedených na trh; KPMG prosinec CS 5 CS

7 13 % trhu s tabákem v zemích EU-25, přičemž 4 % až 5 % připadá na oprávněné přeshraniční nákupy a 8 % až 9 % na nezákonný obchod. Některé hlavní trhy s poměrně vysokými spotřebními daněmi, které byly často zavedeny z důvodu ochrany zdraví, nyní zaznamenávají příliv převyšující 20 %. Naopak řada členských států udržuje nízké sazby daní, a způsobují tím ostatním členským státům vnější náklady Přeshraniční nákupy Přeshraniční nákupy jsou zcela oprávněné a za předpokladu, že výrobky jsou kupovány jednotlivci za účelem jejich vlastní potřeby, představují jednu z výhod vnitřního trhu. To však může představovat problém pro členské státy s vyšším zdaněním. Přeshraniční nákupy cigaret se v určitých členských státech velmi rozšířily po zavedení výrazně vyšších sazeb spotřebních daní, jež byly často zaváděny z důvodu ochrany zdraví. Kromě toho jednoznačně dochází k přílivu levných cigaret z určitých nových členských států, zejména do sousedních členských států EU Nezákonný obchod Nezákonný obchod zahrnuje zboží pašované ze třetích zemí (často padělaných cigaret) a pašování uvnitř EU, při kterém jednotlivci nakupují tabák v jiných členských státech zdánlivě pro vlastní potřebu, avšak ve skutečnosti ho prodávají bez toho, aniž by v členském státě spotřeby platili spotřební daň. Při pašování ze třetích zemí podvodníci pašující zboží obcházejí celní kontroly různými způsoby (ukryté výrobky, falešné popisy a falešná prohlášení atd.) a pašují zboží ze třetích zemí jako je např. Bělorusko, Rusko a Ukrajina, kde jsou ceny a daně nízké. Dalším rostoucím trendem je pašování padělaných cigaret ze zámořských území (např. Čína). Objem pašovaných výrobků je těžké odhadnout, avšak je jisté, že podíl pašovaných cigaret na trhu v některých státech roste. Za účelem omezení těchto negativních účinků by měla existovat minimální sazba spotřební daně pro celou EU v účinné výši, aby bylo možné lépe provádět cíle vnitřního trhu. Na druhé straně pašování a padělky ze třetích zemí vyžadují posílení kontrol na vnějších hranicích Cíle v oblasti zdraví Kouření nadále zůstává hlavním důvodem zbytečných úmrtí ve Společenství a jednou z hlavních příčin nemocí a úmrtnosti veu. Zdanění je součástí obecné strategie prevence a odrazování, která obsahuje rovněž další opatření zaměřená na snižování poptávky, např. ochranu před pasivním kouřením, regulaci obsahu atd. Podle Světové banky je však zvýšení cen tabákových výrobků jediným nejúčinnějším opatřením k prevenci kouření. Nárůst cen o 10 % vede v členských státech s vysokými příjmy ke snížení spotřeby u dospělých osob v průměru o 4 %. Ještě důležitější je, že vysoké ceny mají pravděpodobně největší dopad na mladé lidi, kteří na zvýšení cen reagují silněji než starší lidé. V roce 2005 Evropské společenství přistoupilo k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC). Článek 6 FCTC doporučuje daňové strategie přispívající k cílům voblasti zdraví zaměřeným na snížení spotřeby tabáku. Oficiálně se objem cigaret uvedený na trh v EU v období snížil o cca 13 % (viz příloha 3). (Viz příloha 3) Toto procento zohledňuje přeshraniční toky vrámci EU, musí však být CS 6 CS

8 upraveno s ohledem na nezákonný obchod ze třetích zemí do EU. Lze tudíž odhadovat, že skutečné snížení spotřeby cigaret v EU mírně překročí 10 % 5. Tento trend způsobují především země EU-15, kde se objem cigaret uvedených na trh snížil o 16 %. Během téhož období se spotřební daně z cigaret zvýšily v průměru o 33 %. Na druhé straně se objem cigaret uvedených na trh v zemích EU-12 (bez Rumunska) snížil v průměru jen o 1 %. Od přistoupení do konce roku 2006 došlo ke zvýšení spotřební daně v průměru o 34 %. Skutečnost, že pokles spotřeby byl přes výrazné zvýšení spotřebních daní malý, lze pravděpodobně vysvětlit nízkou úrovní zdanění před přistoupením. Aby bylo během dalších pěti let dosaženo obdobného snížení spotřeby, je nutné další zvýšení spotřební daně. S ohledem na cenovou pružnost -0,43 navrhovanou Světovou bankou bude pro dosažení snížení poptávky o 10 % nutné zvýšit ceny o 25 %. Minimální sazby představují pro členské státy záchrannou síť, neboť zajišťují, že ostatní členské státy skutečně vyberou spotřební daně, a to ve značné výši. Ostatním členským státům tak usnadní sledovat daňovou politiku v zájmu ochrany zdraví, aniž by tato strategie byla ohrožena ze strany jiných členských států, a zejména přeshraničními nákupy a pašováním. V oblasti zdanění tabákových výrobků by měly být minimální sazby tak vysoké, aby členským státům umožňovaly plnit cíle tabákové kontroly. S ohledem na dosažení těchto cílů by minimální požadavky EU (dohodnuté v roce 2002) neměly jen upevňovat současnou situaci, ale měly by být během dalších pěti let dále zvyšovány Větší sbližování sazeb zvyšování minimálních sazeb Z těchto důvodů by větší sblížení úrovní zdanění v jednotlivých členských státech přispělo k menšímu narušování vnitřního trhu a k zajištění cílů v oblasti ochrany zdraví Minimální daň ve výši 64 EUR na 1000 cigaret Současná minimální daň v EU ve výši 64 EUR na 1000 cigaret není dostačující k dosažení sblížení maloobchodních cen mezi členskými státy svysokými daněmi a členskými státy s nízkými daněmi. Lákavá možnost pro osoby z členských států s vysokými daněmi nakupovat v členských státech s nižšími daněmi odporuje vnitřnímu trhu i cílům kontroly tabáku. Proto by se jako reakce na tuto hrozbu musely značně zvýšit minimální požadavky na daň v EU. Každé navržené zvýšení však musí zohlednit, že v řadě členských států stále ještě platí přechodné období pro stávající minimální sazby Minimální požadavek 57 % Minimální požadavek 57 % se od svého zavedení od roku 1992 nezměnil. Spotřební daně v zemích s daňovou politikou zaměřenou na ochranu zdraví však dosahují více než 60 % maloobchodní ceny včetně daně. Jakmile všechny nové členské státy dodrží minimální sazbu 64 EUR, přesáhne daňový výnos ve většině těchto členských států také 60 %. Jelikož cena cigaret před zdaněním je do značné míry vázána na kupní sílu, zvýšení minimálního požadavku by v tomto ohledu sladilo úroveň zdanění. Jinými slovy by tak došlo ke zvýšení 5 Zdroje z daného odvětví odhadují celkový příliv ze třetích zemí na 3 %. Mělo by se však brát v potaz pouze zvýšení tohoto druhu přílivu v letech 2002 až 2006, jenž bude pravděpodobně nižší než 3 %. CS 7 CS

9 spotřebních daní v členských státech, kde jsou spotřební daně z cigaret v porovnání s kupní silou poměrně nízké. Jak již bylo zmíněno, pravidlo 57 % je v členských státech s vysokými daněmi spojeno s únikovou doložkou 6. Cílem je vyhnout se zvýšení spotřebních daní v těch členských státech, kde jsou daně již vysoké, a tím zabránit prohloubení rozdílu mezi členskými státy s nejvyšším zdaněním a členskými státy s nejnižším zdaněním. Aby si pravidlo 57 % zachovalo smysl, musí být jeho výše aktualizována. V roce 2001 byla stanovena výše únikové doložky na 101 EUR. V současné době by nejnovějšímu vývoji spotřebních daní z cigaret na vnitřním trhu odpovídalo zvýšení na 122 EUR a mělo by stejný účinek jako v roce 2001, tj. pokrýt pět 7 členských států s nejvyšším zdaněním. K dosažení cílů vnitřního trhu a ochrany zdraví by se mohly obě minimální sazby během následujících pěti let zvýšit. Pokud všechny nové členské státy dosáhnou současných minimálních sazeb, průměrná spotřební daň v zemích EU-27 mírně překročí hodnotu 90 EUR a průměrné zatížení spotřební daní bude činit 63 %. Ze závěrů posouzení dopadů vyplývá, že z hlediska ochrany zdraví by zvýšení na 90 EUR pro všechny a 63 % na vážený průměr cen pravděpodobně vedlo ke snížení poptávky v průměru o 10 % ve 22 členských státech 8. Kromě toho by otevřelo cestu k dalšímu zvyšování spotřebních daní z cigaret, a to i v těch členských státech, které již mají vysokou úroveň zdanění. Pokud jde o místní kupní sílu, pouze v Bulharsku a Rumunsku by okamžité zvýšení sazby mělo za následek neúměrné zdražení v porovnání s cenami na hlavních trzích EU. Je však třeba ještě vzít v úvahu, že v řadě členských států dosud platí přechodné období do roku 2009 nebo Náklady spojené s dodržováním předpisů Existují dva hlavní důvody pro spotřebu zboží daněného v zahraničí: skutečnost, že cigarety jsou z důvodu velkého zvýšení daní cenově méně dostupné, a skutečnost, že některé členské státy mají propustné hranice se třetími zeměmi s nízkými daněmi. Další sbližování spotřebních daní v rámci EU a lepší koordinace růstu cen cigaret za účelem kontroly tabáku bezpochyby přispějí křešení problému nezákonného obchodu uvnitř EU. Sníží se rovněž náklady spojené s dodržováním předpisů v rámci vnitřního trhu, kde již neexistují hraniční kontroly. Řada nových členských států však sousedí se třetími zeměmi, kde je úroveň zdanění a maloobchodní cena tabákových výrobků v porovnání s úrovní v EU nízká. Tím se ve velké míře podporuje pašování ze třetích zemí, což narušuje fungování vnitřního trhu a oslabuje zdravotní politiku EU a jejích členských států Členské státy, které vybírají spotřební daň ve výši nejméně 101 EUR na 1000 cigaret v nejžádanější cenové kategorii, nemusí dodržet pravidlo 57 %. Spojené království, Irsko, Francie, Německo a Švédsko. Kromě členských států s vysokým zdaněním Spojeného království, Irska, Francie a Německa. (a Rumunska, které nebylo v simulaci zahrnuto). CS 8 CS

10 V některých členských státech hraničících se třetími zeměmi je pašování z těchto třetích zemí obzvláště vysoké. Aby se pašování ze třetích zemí omezilo, udržují se často spotřební daně na nízké úrovni. V důsledku toho tyto členské státy lákají kpřeshraničním nákupům a nezákonnému obchodu směrem do dalších členských států, a způsobují tím vnitřnímu trhu vnější náklady. Zvýšení spotřebních daní z cigaret by proto mělo být spojeno s posílením boje proti nezákonnému obchodu ze třetích zemí. Za boj proti nezákonnému obchodu jsou zodpovědné především členské státy. Komise se však jako signatář rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC) aktivně účastní probíhajících jednání ohledně vypracování protokolu o nezákonném obchodu s tabákovými výrobky v souladu s článkem 15 FCTC. Cílem tohoto protokolu je vypracovat mezinárodně závazný právní nástroj k omezení nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, ke kterému by mohlo přistoupit všech 152 zemí, jež ratifikovaly FCTC. 4. STRUKTURA A MINIMÁLNÍ SAZBY SPOTŘEBNÍCH DANÍ Z JEMNĚ ŘEZANÉHO TABÁKU 4.1. Obecné připomínky Trh s jemně řezaným tabákem představuje 8 % celkového trhu EU s tabákovými výrobky. Jemně řezaný tabák a cigarety mají různé vlastnosti, v konečném důsledku si však jako tabákové výrobky vzájemně konkurují. Skutečnost, že mezi členskými státy existují značné rozdíly ve zdanění jemně řezaného tabáku, láká k pašování a přeshraničním nákupům mezi řadou sousedních zemí. Kromě toho vede rozdílná úroveň zdanění cigaret a jemně řezaného tabáku k substituci výrobků. V letech 2002 až 2006 se vážený průměr objemu cigaret uvedených na trh v zemích EU-25 9 snížil o 13 %. Ve stejném období se však množství jemně řezaného tabáku zvýšilo o 10 %. (Viz příloha 4). Také z hlediska ochrany zdraví neexistuje žádný zvláštní důvod pro tak velké rozdíly v úrovních zdanění těchto výrobků v rámci Společenství, neboť oba výrobky jsou stejně škodlivé Struktura spotřebních daní z jemně řezaného tabáku V současné době si členské státy mohou samy zvolit strukturu spotřebních daní z jemně řezaného tabáku k ručnímu balení cigaret (specifickou, valorickou nebo kombinovanou). Z veřejné konzultace vyplynulo, že převážná část zúčastněných stran je proti omezení současné flexibility v oblasti jemně řezaného tabáku. Jelikož cílem je umožnit členským státům větší flexibilitu při zdaňování cigaret, nebylo by žádoucí současně omezit flexibilitu při zdaňování jemně řezaného tabáku. Vzhledem k tomu, že minimální daň z cigaret v EU je stanovována podle celkových minimálních požadavků, mělo by sladění sazeb daní z cigaret a jemně řezaného tabáku 9 Pro Rumunsko a Bulharsko nejsou k dispozici žádné údaje. CS 9 CS

11 probíhat na základě minimálních sazeb a členským státům by se měla ponechat flexibilita při určování poměru mezi valorickými a specifickými daněmi. Minimální požadavek na daň z cigaret se skládá z povinné minimální valorické daně a minimální spotřební daně. Naopak, u jemně řezaného tabáku musí členské státy dodržet buď jednu, nebo druhou hodnotu. Proto v členských státech, které uplatňují valorické danění jemně řezaného tabáku, neexistuje minimální požadovaná spotřební daň, jako je tomu u cigaret. V důsledku toho existují u jemně řezaného tabáku mezi daněmi a cenami v EU velké rozdíly. Kromě toho dnes dochází k situacím, kdy úroveň daně z ručně balených cigaret je nižší než 30 % úrovně daně z cigaret (viz příloha 2). Proto by zavedení kombinace poměrné minimální sazby a minimální spotřební daně z jemně řezaného tabáku bylo vhodnou možností, jak sladit zdanění cigaret a jemně řezaného tabáku Minimální sazby u jemně řezaného tabáku Minimální sazby u jemně řezaného tabáku tvoří vsoučasné době 36 % maloobchodní ceny včetně všech daní nebo 32 EUR na kilogram. Aby se zachoval poměr stanovený při prvním zavedení sazeb v roce 1992, byly minimální specifické částky daně po přezkumu v letech 1998 a 2001 upraveny podle inflace. Úprava podle inflace za období by představovala částku 34 EUR. Jak bylo uvedeno v předchozí zprávě, měla by minimální sazba pro jemně řezaný tabák činit přibližně dvě třetiny minimální sazby pro cigarety. Takový poměr by členským státům dovolil zohlednit rozdíl mezi polotovary a hotovými výrobky, rozdíly ve výrobní ceně obou výrobků a poměrně pracovně náročnou výrobu jemně řezaného tabáku. Aby se dosáhlo nejméně dvou třetin minimální sazby na cigarety, musela by být minimální daň z jemně řezaného tabáku zvýšena nad úroveň inflace. Specifická částka by měla být zvýšena na 43 EUR na kilogram v porovnání s částkou 64 EUR na 1000 cigaret. Poměrná dvoutřetinová minimální sazba by vedla k minimálnímu dopadu u jemně řezaného tabáku ve výši 38 % v porovnání s 57 % za cigarety. Takové zvýšení by se nejvíce dotklo nových členských států, pro které ještě platí odchylky od současných minimálních sazeb na cigarety. Jelikož však tyto členské státy budou muset zvýšit spotřební daně z cigaret do konce přechodného období, je pravděpodobné, že v každém případě zvýší zároveň i spotřební daně z jemně řezaného tabáku. Proto by koordinovaný přístup zabránil dalšímu narušení vnitřního trhu. Ze závěrů posouzení dopadů vyplývá, že z hlediska ochrany zdraví je zvýšení minimálních sazeb na cigarety na 90 EUR v průběhu dalších let nezbytné k tomu, aby se dosáhlo pravděpodobného snížení poptávky v průměru o 10 %. Použitím výše uvedeného dvoutřetinového poměru by se tak minimální sazby na jemně řezaný tabák zvýšily v dalších letech na 60 EUR. To by mohlo vést ke snížení poptávky až o 20 %, přičemž se předpokládá stejná cenová pružnost jako u cigaret. A to při zohlednění toho, že se množství cigaret uvedených na trh v EU v období snížilo o přibližně 13 %, avšak množství jemně řezaného tabáku se za stejné období zvýšilo o 10 %. Takové snížení by uvedlo jemně řezaný tabák na stejnou úroveň s cigaretami. CS 10 CS

12 5. STRUKTURA A MINIMÁLNÍ SAZBY SPOTŘEBNÍCH DANÍ Z JINÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ NEŽ CIGARET A JEMNĚ ŘEZANÉHO TABÁKU Jiné tabákové výrobky tohoto okruhu zahrnují doutníky, doutníčky a ostatní tabák ke kouření (především dýmkový a lulkový tabák). Trh s těmito výrobky je menší než 1 % celkového trhu s tabákovými výrobky a ještě se zmenšuje. Vnitřní trh s ostatním tabákem ke kouření funguje poměrně dobře a nebyly zaznamenány žádné významné případy podvodů či pašování. V některých členských státech se objevily nové výrobky zdaňované jako doutníky nebo dýmkový a lulkový tabák, avšak prodávané jako cigarety nebo jemně řezaný tabák a uváděné na trh jako jejich přímá konkurence. Aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže z daňových důvodů, měly by být definice různých kategorií ostatních tabákových výrobků stanoveny přesněji. Kromě toho je úprava specifické spotřební daně z doutníků, doutníčků a ostatního tabáku ke kouření potřebná k zohlednění inflace za období 2003 až Na základě údajů Eurostatu lze na základě roční změny indexu HISC (harmonizovaný index spotřebitelských cen) mezi lety 2003 a 2007 odhadovat, že míra inflace činila přibližně 2 % za rok, resp. 8 % za celé období. 7. ZÁVĚRY Z přezkumu struktury a sazeb spotřební daně z tabákových výrobků můžeme vyvodit závěr, že je nutné provést řadu významných změn ve stávajících právních předpisech: S ohledem na větší transparentnost předpisů a s cílem vytvořit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže v odvětví tabáku by měla být nejžádanější cenová kategorie jako základní kritérium pro minimální požadavky EU nahrazena váženým průměrem cen. Aby byly vyzdviženy cíle ochrany zdraví, měl by být kombinován s minimální spotřební daní použitelnou na všechny cigarety. Vážený průměr cen by měl sloužit rovněž jako kritérium pro měření podílu specifické spotřební daně na celkové daňové zátěži (čl. 16 odst. 2 směrnice 95/59/ES). Členským státům by měla být poskytnuta větší flexibilita, pokud jde o strukturu spotřebních daní z cigaret. Zavedení kombinace poměrné minimální sazby a minimální spotřební daně z jemně řezaného tabáku by bylo vhodnou možností, jak sladit zdanění cigaret a jemně řezaného tabáku. Pokud jde o cigarety, zhlediska ochrany zdraví by zvýšení minimálních daní během dalších pěti let na 90 EUR na všechny cigarety a 63 % na vážené průměry cen způsobilo pravděpodobné snížení poptávky o 10 %. Kromě toho by se tím snížil rozdíl v daních a cenách na vnitřním trhu. Minimální sazby na jemně řezaný tabák by měly být upraveny na dvě třetiny sazby na cigarety a zvýšeny současně se spotřebními daněmi z cigaret. Opatření ke sblížení spotřebních daní z cigaret na vnitřním trhu by proto mělo být spojeno s posílením boje proti nezákonnému obchodu, zejména ze třetích zemí. CS 11 CS

13 Nakonec by měly být změněny stávající definice doutníků a dýmkového a lulkového tabáku, aby se zabránilo narušení z daňových důvodů, a minimální sazby by měly být přizpůsobeny inflaci. CS 12 CS

14 PŘÍLOHA 1: 2007 data on cigarettes (MPPC) Graph excise duties / tax inclusive price Euro excise yield tax inclusive price LV LT BG EE RO PL HU SK CZ SI ES EL CY LU PT IT AT MT NL DK BE FI SE DE FR IE UK excise yield tax inclusive price Member State Graph ad-valorem/specific duties/vat Euro ad-valorem specific VAT LV LT BG EE RO PL HU SK CZ SI ES EL CY LU PT IT AT MT NL DK BE FI SE DE FR IE UK ad-valorem specific , ,2 5, , VAT Member State Graph pre-tax price cigarettes Euro pre-tax price tax inclusive price HU BG PL LV RO EE LT ES SI CZ PT EL SK CY BE AT IT MT LU FR FI DK DE NL SE IE UK pre-tax price tax inclusive price Member State CS 13 CS

15 PŘÍLOHA 2: 2007 data on fine-cut tobacco (MPPC) Graph excise duties / tax inclusive price Euro excise yield tax inclusive price HU EE PL CZ LU BG SI LT LV CY ES SK BE PT NL AT FI DE IT DK EL MT FR SE UK IE excise yield tax inclusive price Member State Graph ad-valorem/specific duties/vat Euro ad-valorem specific VAT AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK UK ad-valorem specific VAT ,0 Member State Graph pre-tax price fine-cut 350,0 300,0 250,0 Euro 200,0 150,0 pre-tax price tax inclusive price 100,0 50,0 0,0 AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK pre-tax price 0,7 8,1 9,3 10,021,922,326,527,728,028,734,235,235,838,539,042,042,342,642,642,742,944,745,161,072,795,8 tax inclusive price Member State CS 14 CS

16 PŘÍLOHA 3: releases for consumption of cigarettes Releases for consumption of cigarettes (1000 pieces) EU AU % BE % CY % CZ % DK % EE % FI % FR % DE % EL % HU % IE % IT % LV % LT % LU % MT % NL % PL % PT % SK % SI % ES % SE % UK % BG % RO na na na % Total EU % Total EU 12 (excl RO) % Total EU 27 (excl RO) % CS 15 CS

17 PŘÍLOHA 4: releases for consumption of fine-cut Releases for consumption of fine cut tobacco (kilogram) EU AU % BE % CY % CZ* % DK % EE % FI % FR % DE** % EL % HU % IE % IT % LV % LT na na LU % MT % NL % PL % PT % SK % SI % ES % SE % UK % BG % RO na na na na na na Total EU % Total EU 12 (excl LT, RO) % Total EU 27 (excl LT, RO) % DE**: excluding pre-portioned tobacco BE, CY, FI, ET, EL, LV, LU, LT, BG, SE: including other smoking CZ*: From July 2005 the figures indicate the total quantity of other smoking tobacco and fine-cut tobacco together. CS 16 CS