PorCeTa, o.p.s. Metodika programů primární prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních

Transkript

1 PorCeTa, o.p.s. Metodika programů primární prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních PorCeTa, o.p.s. Speciálně pedagogické poradenské a vzdělávací centrum Smetanova 1284, Tábor

2 OBSAH: 1. VYMEZENÍ POJMŮ 2. POSLÁNÍ PROGRAMŮ PRIMÁRNÍ PREVENCE 3. CÍLOVÉ SKUPINY 3. 1 Kritérium věku 3. 2 Kritérium náročnosti 3. 3 Kritérium institucionální 4. ZAMĚŘENÍ PROGRAMŮ PRIMÁRNÍ PREVENCE 4. 1 Nespecifická prevence 4. 2 Specifická prevence 5. METODY A TECHNIKY V PRIMÁRNÍ PREVENCI 6. METODIKA PROGRAMŮ 6. 1 Všeobecná primární prevence 6. 2 Selektivní primární prevence 6. 3 Indikovaná primární prevence 2

3 1. VYMEZENÍ POJMŮ Metodika programů primární prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních společnosti PorCeTa, o.p.s. vychází z Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, č.j / k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. Je v souladu se Strategií prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, Národní strategií protidrogové politiky, Strategií prevence kriminality vždy na příslušná období působení strategií, Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže, se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů - 29 odst. 1 a 30 odst. 3, a se zákonem č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů - 18 písm. c). Primární prevence rizikového chování u žáků se zaměřuje prioritně na předcházení rozvoje rizik, která směřují zejména k následujícím rizikovým projevům v chování žáků: a) agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimedií, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofobie, b) záškoláctví, c) závislostní chování, užívání všech návykových látek, netolismus, gambling, d) rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, prevence úrazů, e) spektrum poruch příjmu potravy, f) negativní působení sekt, g) sexuální rizikové chování. Základním principem primární prevence rizikového chování u žáků je výchova k předcházení a minimalizace rizikových projevů chování, zamezení progrese rizikového chování, zmírnění již existující formy a projevů a pomáhání řešení důsledků existujících forem rizikového chování, dále výchova ke zdravému životnímu stylu, k rozvoji pozitivního sociálního chování a rozvoji psychosociálních dovedností a zvládání zátěžových situací s cílem zabránit výskytu rizikového chování v daných oblastech, nebo co nejvíce omezit škody působené jejich výskytem mezi žáky. Nespecifická primární prevence jsou veškeré aktivity podporující zdravý životní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného využívání a organizace volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání. Specifická primární prevence jsou aktivity a programy, které jsou zaměřeny specificky na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování žáků. 3

4 Specifickou primární prevenci lze rozdělit podle cílové skupiny, intenzity programu, podle prostředků a nástrojů, které program využívá a na jaké úrovni je zapojení cílové skupiny, a to do tří úrovní: Všeobecná primární prevence se zaměřuje na běžnou populaci dětí a mládeže, zohledňuje pouze věková kritéria. Jedná se většinou o programy pro školní kolektivy (obvykle třída, skupiny do 30 účastníků). Selektivní primární prevence se zaměřuje na skupiny osob, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory pro vznik a vývoj různých forem rizikového chování a jsou většinou více ohrožené než jiné skupiny populace. Pracuje se zde s třídními kolektivy a s menšími skupinami (případně i jednotlivci). Indikovaná primární prevence je zaměřena na jedince, u kterých se již vyskytly projevy rizikového chování. Jedná se o práci s populací s výrazně zvýšeným rizikem výskytu či počínajících projevů rizikového chování. Jedná se o individuální práci s klientem, případně skupinové aktivity indikovaných jedinců. Efektivní primární prevencí rozumíme kontinuální a komplexní programy, interaktivní programy v menších skupinách, programy a aktivity k tvorbě dobrého klimatu ve třídě a skupině, programy pomáhající odolávat žákům sociálnímu tlaku zaměřené na zkvalitnění komunikace, osvojování a rozvoj sociálně emočních dovedností a kompetencí, konstruktivní zvládání konfliktů a zátěžových situací, odmítání legálních a nelegálních návykových látek, kompetence nutné ke zvýšení odolnosti vůči extremistickým projevů v chování a prekriminálnímu chování, zvyšování zdravého sebevědomí a sebehodnocení, posilování odvahy, stanovování realistických cílů, zvládání úzkosti a stresu apod. Principy efektivní a vyhodnotitelné prevence jsou založeny na soustavnosti a dlouhodobosti, aktivnosti, přiměřenosti, názornosti a uvědomělosti. 2. POSLÁNÍ PROGRAMŮ PRIMÁRNÍ PREVENCE Posláním programů primární prevence společnosti PorCeTa, o.p.s. je poskytovat programy a aktivity, které pomohou ke snižování výskytu rizikového chování a prevenci možného prekriminálního a kriminálního jednání a k větší informovanosti dětí a mladistvých v oblastech vymezených pojmem rizikové chování. Těžištěm naší práce je posilování zdravého sebevědomí, zodpovědnosti za své zdraví, upevnění a posílení pozitivních hodnot, komunikace a tolerance. Vedeme žáky a studenty k utváření vlastního názoru na nejrůznější otázky týkající se aktuálních společenských problémů souvisejících s rizikovým chováním (agresivní chování a šikana, virtuální nebezpečí, závislostní rizika, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, extermismu a rasismu, týrání a sexuální zneužívání apod.). Hlavním cílem programů primární prevence je v maximální míře předcházet a redukovat míru rizik spojených s konkrétními projevy rizikového chování, tedy zamezit u co nejvyššího počtu osob tomu, aby se u nich výraznější projevy rizikového chování vůbec objevily. 4

5 Programy obecně usilují o: rozvoj sociálních dovedností, rozvoj komunikativních dovedností, rozvoj schopností navazovat zdravé vztahy mimo rodinu, posílení dovedností efektivně řešit konflikty, posílení schopnosti čelit sociálnímu tlaku, podpoření protidrogových postojů, zprostředkování nabídek pozitivních alternativ trávení volného času, poskytnutí objektivních informací a vytvoření povědomí o návykových látkách a nepříznivých důsledcích spojených s jejich užíváním, pozitivní změnu v životě cílové skupiny, podpoření pozitivních občanských postojů, rozšíření a zdokonalení občanských kompetencí, posílení demokratického uvědomění a aplikace zásad demokracie, poskytnutí objektivních informací a uvědomění si nepříznivých důsledků extremistického, xenofobního a sektářského chování, podpoření zdravého životního stylu, zprostředkování informací o rizikách v oblasti sexuality. Všechny programy mají následující charakteristiku: Explicitně vyjadřují vztah ke konkrétní formě rizikového chování. Jsou časově ohraničeny a zahrnují audit potřeb zadavatele, konstrukci programu a jeho schválení zadavatelem, implementaci programu a evaluaci se zajištěním návaznosti ve spolupráci se zadavatelem. Jsou přesně cíleny na danou skupinu a respektují její specifické problémy a potřeby. Jsou dostupné a respektují základní práva jejich účastníků. Obsahují zajištění základních organizačních, personálních a ekonomických požadavků. Obsahují materiální a technické zabezpečení. Mají zajištěnu návaznost a obsahují evaluaci. Všechny programy současně splňují následující kritéria: základní pedagogické principy, kontinuitu (vnitřní i vnější), vyváženost a pravdivost informací, flexibilitu, integraci do školní preventivní strategie prevence rizikového chování, vychází z biologických, sociálních, mentálních, emočních, psychických, kulturních a ekonomických příčin podstaty problému, 5

6 vychází z potřeb odběratelů služeb, vychází ze znalostí daného prostředí, jsou zaměřeny na ty rizikové činitele, které lze ovlivnit, jsou realizovány pro skupiny s max. počtem 30 účastníků nebo 1 třída (mimo např. komponovaného programu, apod.), výběr a použití konkrétní techniky a uplatnění vhodných dovedností pracovníka primární prevence je vždy prováděno s ohledem na cílovou skupinu primární prevence s nutností předem se seznámit s jejími specifiky a zvláštnostmi, účastníci programu mají právo na přestávku, zpravidla po 45 minutách programu, během programu je kladený důraz na aktivitu všech dětí, včetně učitele. Programy pro sekundární cílové skupiny (rodiče, pedagogové) mají vést k větší informovanosti této cílové skupiny o možných problémech týkajících se života dětí a mládeže, o jejich etiologii a varovných signálech. Vedou dospělé k pochopení potřeb a hodnost dětí a mládeže a ukazují místo dospělých autorit v preventivních aktivitách a protektivních faktorech. Informují o možnostech intervence a poskytnou informace o možnostech odborné pomoci. 3. CÍLOVÉ SKUPINY Jasné vymezení a ohraničení cílové skupiny primární prevence je základním předpokladem pro správné přiřazení programu potřebám a problémům dané skupiny osob. V určení cílové skupiny se řídíme klasifikačním modelem, který rozlišuje tři základní kritéria. Tato základní kritéria jsou dále rozdělena do dílčích kritérií a umožňují přehlednou klasifikaci cílových skupin Kritérium věku Kritérium věku rozděluje populaci do šesti cílových skupin, které reflektují významné vývojově-psychologické periody a současně systém věkového členěná cílové populace ve školách a školských zařízeních. a) Předškolní věk (3-6 let) b) Mladší školní věk (6-12 let) c) Starší školní věk (12-15) d) Mládež (15-18) e) Mladí dospělí (18-26 let) f) Dospělá populace (nad 26 let) 6

7 V kritériu věku je obsažena diferenciace z hlediska úrovně primární prevence (všeobecná, selektivní nebo indikovaná). Kritérium věku zohledňuje použití metod vzhledem k vývojovým specifikům cílové skupiny. Programy primární prevence společnosti PorCeTa, o.p.s. jsou směřovány zejména na věkovou skupinu od 3 do 18 let (i více, pokud navštěvují střední školu), s dalšími skupinami je pracováno v rámci poradenské činnosti. Výjimku tvoří cílová skupina dospělých - rodičů a pedagogů, která je sekundární skupinou při programech s dětmi a jsou pro ni nabízeny konkrétní programy Kritérium náročnosti Kritérium náročnosti rozlišuje cílovou populaci podle ověřitelné a relevantní míry sociální a zdravotní zátěže. Zdravotní a sociální zátěž se odráží do zvýšené vulnerability vůči rizikovému chování (tj. větší pravděpodobnosti kontaktu s rizikovým chováním s následnou progresí a komplikacemi), i do náročnosti preventivní práce. Žádná skupina, se kterou se v rámci preventivních programů pracuje, není složena jen z jedné kategorie náročnosti. Obvykle jde o "směs" několika druhů kategorií náročnosti, což vyžaduje flexibilitu při přípravě i realizaci programu. Podle kritéria náročnosti rozlišujeme tyto skupiny: a) Nezasažená populace bez výrazné zdravotně-sociální zátěže Populace, která nerealizuje rizikové chování s žádnou mírou pravidelnosti, není zde zaznamenána či prokázána žádná relevantní zdravotní zátěž, ani zátěž sociální a nejsou přítomny žádné komplikující faktory. Pro tuto skupinu je indikovaný program všeobecné primární prevence na podporu a ochranu zdraví, všeobecný rozvoj znalostí, dovedností a postojů protektivních ve vztahu k rizikovému chování. b) Nezasažená populace s výraznou zdravotně-sociální zátěží Populace, která nerealizuje rizikové chování s žádnou mírou pravidelnosti, ale je zde zaznamenána prokazatelná zvýšená zátěž, a to buď na rovině zdravotní (hereditární zátěž v rodině, duševní poruchy, poúrazové stavy apod.) nebo sociální (nízký příjem, nezaměstnanost, život ve vyloučené lokalitě apod.) a jsou zaznamenány komplikující faktory (rizikové chování člena rodiny, zvýšená dostupnost návykových látek apod.). Pro tuto skupinu je indikovaný program selektivní primární prevence s důrazem na rozvoj takových sociálních dovedností, postojů a znalostí, které vycházejí z analýzy rizikových faktorů konkrétní cílové skupiny. 7

8 c) Zasažená populace bez výrazné zdravotně-sociální zátěže Populace, která realizuje rizikové chování s určitou mírou pravidelnosti, tedy např. od rekreačního užívání návykových látek až po závislostní užívání. Současně zde není zaznamenaná či prokázaná žádná relevantní zdravotní, ani sociální zátěž. Nejsou ani přítomny komplikující faktory (rizikové chování člena rodiny, zvýšená dostupnost návykových látek apod.). Pro tuto skupinu je indikovaný program indikované primární prevence zaměřený na zastavení rozvoje rizikového chování a hledání a následnou podporu protektivních faktorů. d) Zasažená populace s výraznou zdravotně-sociální zátěží Populace, která realizuje rizikové chování s určitou mírou pravidelnosti, tedy nikoli na rovině experimentu. Současně je zde zaznamenána prokazatelná zvýšená zátěž, a to buď na rovině zdravotní (hereditární zátěž v rodině, duševní poruchy, poúrazové stavy apod.) nebo sociální (snížený socioekonomický statut, nezaměstnanost, život ve vyloučené lokalitě apod.). Nejsou ale zároveň zaznamenány komplikující faktory související s realizací rizikového chování (rizikové chování člena rodiny, zvýšená dostupnost návykových látek apod.), ani komplikující faktory související s realizací rizikového chování (např. výrazné zhoršení sociální situace, problémy se zákonem, zdravotní problémy vzniklé v důsledku rizikového chování apod.). Pro tuto skupinu je indikovaný program indikované primární prevence s důrazem na rozvoj takových sociálních dovedností, postojů a znalostí, které vycházejí z analýzy rizikových faktorů konkrétní cílové skupiny. e) Zasažená populace s výraznou zdravotně-sociální zátěží s výrazným podílem aktuálních komplikujících faktorů nesouvisející s daným typem rizikového chování Skupina představuje populaci, která realizuje rizikové chování s určitou mírou pravidelnosti, u které je současně zaznamenána prokazatelná zvýšená zátěž, a to buď na rovině zdravotní (hereditární zátěž v rodině, duševní poruchy, poúrazové stavy apod.) nebo sociální (snížený socioekonomický statut, nezaměstnanost, život ve vyloučené lokalitě apod.). Zároveň jsou zde prokazatelné další komplikující faktory (rizikové chování člena rodiny, pohyb mezi lidmi s problémy s rizikovým chováním, zvýšená dostupnost návykových látek apod.). Důležitým kritériem je výrazná kumulace více rizikových faktorů. Pro tuto skupinu je indikovaný program indikované primární prevence s důrazem na rozvoj takových sociálních dovedností, postojů a znalostí, které vycházejí z analýzy faktorů zvyšujících vulnerabilitu této skupiny. 8

9 f) Zasažená populace s výraznou zdravotně-sociální zátěží s výrazným podílem aktuálních komplikujících faktorů související s daným typem rizikového chování Skupina představuje populaci, která realizuje rizikové chování s určitou mírou pravidelnosti, u které je současně zaznamenána prokazatelná zvýšená zátěž, a to buď na rovině zdravotní (hereditární zátěž v rodině, duševní poruchy, poúrazové stavy apod.) nebo sociální (nízký příjem, nezaměstnanost, život ve vyloučené lokalitě apod.). Zároveň jsou zde prokazatelné další komplikující faktory související s rizikovým chováním (např. výrazné zhoršení sociální situace, problémy ze zákonem, zdravotní problémy vzniklé v důsledku rizikového chování apod.). Důležitým kritériem je výrazná kumulace více rizikových faktorů. Pro tuto skupinu je indikovaný program indikované primární prevence se zaměřením na zastavení rozvoje a postupnou eliminaci rizikového chování a také dalších přitěžujících faktorů, které vznikly jako důsledek realizace rizikového chování Kritérium institucionální Institucionální kritérium definuje cílovou skupinu z hlediska vulnerability ke vzniku rizikového chování, které přímo souvisí s prostředím a profesí. Dále toto kritérium odkazuje k dostupnosti cílové skupiny a k detekci podpůrné sítě v rámci prevence rizikového chování. a) Žáci a studenti (mateřských), základních a středních škol b) Studenti vysokých škol c) Děti a mladiství v zařízeních institucionální výchovy d) Nezaměstnaní mladí lidé do 26 let e) Rizikové profese Programy primární prevence společnosti PorCeTa, o.p.s. se zaměřují na skupinu žáků a studentů mateřských, základních a středních škol a na děti a mladistvé v zařízeních institucionální výchovy. S dalšími cílovými skupinami je pracováno zejména v rámci poradenské činnosti. 9

10 4. ZAMĚŘENÍ PROGRAMŮ PRIMÁRNÍ PREVENCE 4. 1 Nespecifická prevence Programy zaměřené na rozvoj motivace žáků Programy zaměřené na osobnostní rozvoj žáků, zabývají se rozvojem vnitřní i vnější motivace žáka, rozvojem sebepojetí a sebepoznání, nácvikem sebekontroly a sebeorganizace (organizace času, hodnoty, priority) pomocí interaktivních metod - brainstormingu, nácviku kreativity (flexibility, originality, schopnosti "dotahovat" věci do konce ), cvičení na rozvoj fantazie, atd. Programy zaměřené na rozvoj komunikace žáků Programy jsou zaměřené na sociální rozvoj žáků, na zkvalitnění mezilidských vztahů pomocí komunikace. Žáci jsou interaktivně zapojeni do nacvičování empatického a aktivního naslouchání, vnímají rozdíly mezi verbální a nonverbální komunikací, nacvičují asertivní komunikaci, obranu manipulaci a agresi, vyjednávají, vysvětlují, učí se zvládat konflikt a najít uspokojivá řešení konfliktu, zvládají kompromis atd. Programy zaměřené na nácvik technik řešení problémů Programy jsou zaměřené na rozvoj schopností a dovedností žáků orientovat se v běžných i neobvyklých životních situacích. Vede žáky k rozpoznání podstaty problému a k rozeznání jeho příčin a odhadů možných důsledků. Děti ve skupinách řeší konkrétní problémy, shromažďují k nim co nejvíce informací a kritérií, podle kterých se rozhodují pro řešení problému, hledají jiné pohledy na problém a různé postupy řešení. Programy zaměřené na psychosociální klima ve třídě Programy jsou zaměřené na zkvalitnění psychosociálního klimatu ve třídě. Žáci jsou společně s třídním učitelem vtaženi do aktivit vzájemného sebepoznávání, komunikačních technik a aktivit založených na kooperaci, spolupráci a toleranci. Programy zaměřené na strategie zvládání problémových situací Programy jsou zaměřené na nácvik strategií zvládání problémových situací, vedou žáky k náhledu na svoje vlastní, vědomé či neuvědomované strategie, racionální či emocionální. Skupinové aktivity jsou směřovány k podpoře zdravého sebevědomí žáků, vzájemné empatie a ochoty pomoci, k podpoře vzájemných vztahů jako sociální opory, atd. 10

11 Zájmové odpolední aktivity Společnost PorCeTa, o.p.s. realizuje práci v oblasti zájmové činnosti dětí se zaměřením na zkvalitnění pracovních návyků, organizaci času, pracovních a sociálních dovedností, volních vlastností, zkvalitnění pracovních kompetencí a komunikačních dovedností prostřednictvím ergoterapie a rukodělných činností. Jedná se o činnost pro specifickou cílovou skupinu dětí se zdravotním znevýhodněním (neurologickým a psychiatrickým), pro děti s ADHD a vývojovou poruchou chování a děti z pěstounských a náhradních rodin v rámci selektivní primární prevence. Prevence syndromu školní neúspěšnosti Jedná se o individuální práci s dítětem ve smyslu náprav specifických poruch učení a nácviků sociálních dovedností a mediační činnost mezi rodiči, dítětem a školou. Cílem této činnosti je rozvoj schopností a dovedností dítěte a jeho lepší zapojení do výchovně vzdělávacího procesu i do třídního kolektivu, psychická podpora rodině, urovnání konfliktních vztahů mezi rodinou a školou. Jedná se o činnost pro specifickou cílovou skupinu dětí se zdravotním znevýhodněním (neurologickým a psychiatrickým), pro děti s ADHD a vývojovou poruchou chování a děti z pěstounských a náhradních rodin v rámci selektivní primární prevence. Prevence vad komunikačních dovedností Jedná se o individuální práci s dítětem v oblasti logopedických náprav, kdy vady řeči přetrvávají do školního věku a hendikepují dítě ve školní práci (řečový projev, čtení apod.), ale také ve vztazích mezi vrstevníky, a omezují jeho psychický a sociální vývoj. Jedná se o činnost pro specifickou cílovou skupinu dětí se zdravotním znevýhodněním (neurologickým a psychiatrickým), pro děti s ADHD a vývojovou poruchou chování a děti z pěstounských a náhradních rodin v rámci selektivní primární prevence Specifická prevence Programy zaměřené na prevenci záškoláctví Programy jsou zaměřené na zvyšování žákovských kompetencí, psychosociální odolnost, relaxační činnost, sebepoznání a sebeuvědomění. Definují základní pojmy spojené s danou tématikou, zaobírají se právním rámcem, jsou zaměřeny na sebepoznání, sebehodnocení, zvládání problémů ve školní praxi. 11

12 Programy zaměřené na šikanu a extrémní projevy agrese Preventivní programy jsou zaměřeny na agresivní chování, šikanu, prekriminální chování. Definují základní termíny spojené s danou problematikou, zaobírají se právním rámcem těchto jevů, jsou zaměřeny na zkvalitnění sociálních dovedností, komunikačních dovedností, kompetencí demokratického občana, posílení demokracie, osobnostní rozvoj, sociální rozvoj. Programy zaměřené na prevenci kyberšikany a dalších virtuálních nástrah Programy jsou zaměřené na téma kyberšikany jako specifické formy šikany a agrese, objasňují nástrahy a rizika virtuálních technologii a sociálních sítí. Definují základní termíny spojené s danou problematikou, zaobírají se právním rámcem těchto jevů. Jsou zaměřeny na zkvalitnění vztahů v kolektivu, na rozvoj komunikačních dovedností, na zvládání tlaku médii. Programy zaměřené na prevenci rasismu, xenofobie, extremismu Preventivní programy jsou zaměřeny na téma extremismus, nacismus a neonacismus, xenofobie a rasismus, levicový extremismus, pravicový extremismus. Definují základní termíny spojené s danou problematikou, seznamují s různorodými ideologiemi a věnují se také subkulturám. Pomocí programů žáci získají kompetence demokratického občana, zkvalitní své sociální dovednosti a získají kompetence v oblasti multikultury. Programy zaměřené na prevenci negativního působení sekt Preventivní programy jsou zaměřeny na osobnostní rozvoj a na poznání nebezpečí sekt z celého spektra. Definují základní termíny spojené s danou problematikou, zaobírají se právním rámcem sekt v ČR - jsou zaměřeny na rozvoj sociálních dovedností, alternativní způsoby života, na zdravý životní styl. Programy zaměřené na prevenci sexuálního rizikového chování Programy jsou zaměřené na problematiku sexuálního rizikového chování, na osobnostní rozdíly dané pohlavím, věkem, výchovou atd. Vedou k úctě k sobě samému i k druhým lidem, k zodpovědnosti za své zdraví (sexuálně přenosné choroby, nechtěné těhotenství u mladých dívek) a k odpovědnosti k partnerství, mateřství a rodičovství. Využívají metody z oblasti sociální a osobnostní výchovy, sexuální výchovy, výchovy k toleranci, komunikace. Programy zaměřené na prevenci závislostního chování Programy jsou zaměřené na celé spektrum závislostního chování, od látkových závislostí (legální a ilegální drogy) po závislosti na procesech (či závislosti bez substancí). Důraz je 12

13 kladen zejména na rizika zneužívání těchto látek a závislostního chování na tělesné a psychické zdraví a na sociální vztahy. Zmíněny jsou též právní a trestně právní souvislosti s touto problematikou. Programy zaměřené na prevenci spektra poruch příjmu potravy Programy jsou zaměřeny na rizikové oblasti pro vznik poruch příjmu potravy u dospívajících dětí, jsou zmíněny osobnostní faktory i vliv společenského tlaku na dokonalou štíhlou postavu, zejména u dívek. Program je zaměřen na osobnostní rozvoj, zejména posilování zdravého sebevědomí, na podporu ke zdravému životnímu stylu a na zvládání tlaku skupiny a médií. Programy zaměřené na poruchy a problémy spojené s CAN Programy jsou zaměřené na přípravu dětí do manželství a rodičovství od nejranějšího věku, dovednosti a znalosti týkající se sexuální výchovy, zaobírají se právním rámcem a Úmluvou o právech dítěte. Využívají metod z oblasti sociální a osobnostní výchovy, sexuální výchovy, výchovy k toleranci, komunikace. Programy zaměřené na prevenci diváckého násilí a vlivu subkultur Preventivní programy jsou zaměřeny na téma diváckého násilí a problematikou s tím spojenou, vandalství a zneužívání alkoholu, zasazují tyto jevy do právního rámce. Seznamují s různorodými subkulturami mládeže, jejich typologií, charakteristickými prvky, vlivem a také riziky. Programy zaměřené na základní vzorce bezpečného chování napříč typy rizikového chování Program je zaměřen na osobnostní rozvoj a rozvoj sociálních dovedností a postojů, schopnosti odolávat tlaku skupiny, nácvikům asertivního jednání (naučit se říci "ne"), je zaměřen na podporu zdravého životního stylu a budování odpovědnosti za svoje chování a za svoje zdraví. Programy zaměřené na právní vědomí napříč typy rizikového chování Programy zaměřené na právní vědomí v souvislosti s různými typy rizikového chování jsou určeny žákům 9. tříd ZŠ a 1. a 2. ročníků SŠ. Definují základní legislativní pojmy spojené s danou problematikou, představují jednotlivé typy rizikového chování v možné charakteristice skutkové podstaty trestného činu. Program je veden formou přednášky, besedy a skupinových prací. 13

14 Programy zaměřené na prevenci prekriminálního a kriminálního chování napříč typy rizikového chování Program je zaměřen na osobnostní rozvoj a rozvoj sociálních dovedností, postojů a znalostí, které vycházejí z analýzy rizikových faktorů konkrétní cílové skupiny. Je veden interaktivními metodami a sebezkušenostními technikami. Jednotlivé programy mají průnik do průřezových témat a do RVP, dodržují všechna pravidla pro programy všeobecné prevence. Programům předchází audit a jsou ukončeny evaluací. Součástí programů je supervize směrem k pedagogům, možnost akreditovaného školení v rámci DVPP. Programy používají metody, techniky a formy práce vhodné pro cílovou skupiny. Časový rámec určuje zadavatel a plně respektuje potřeby cílové skupiny. Podrobný obsah a rozpracované techniky a metody jsou vypracovány samostatně pro jednotlivé cílové skupiny a témata preventivních programů. 5. METODY A TECHNIKY V PRIMÁRNÍ PREVENCI Metody a techniky používané v programech primární prevence se liší v závislosti na cílové skupině a oblasti či tématu primární prevence. A) Metody slovní (klasické výukové metody) přednáška výklad vyprávění práce s textem rozhovor B) Metody aktivizující Metody diskusní - žáci si navzájem vyměňují názory, uvádějí argumenty, ujasňují si daný problém nebo jeho řešení. Diskuse je efektivní nástroj pro výcvik komunikace a pozitivních sociálních postojů. Diskuse je řízená, každý má právo na svůj názor. Situační metody - vycházejí z konkrétních příkladů a umožňují využívat vědomostí, dovedností a zkušeností žáků. Tím je aktivizují, získávají ke spolupráci, podporují rozvoj jejich tvořivosti, ale také jejich rozhodovací dovednosti a tvorbu hodnotových soudů. 14

15 Inscenační metody a hry spočívají v situačním učení v modelových situacích, tzn., že žáci sami aktivně předvádějí určitou situaci inscenování určitého problému. Obvykle dochází k výrazné identifikaci účastníků se svěřenými rolemi. Tyto metody výrazně přispívají k rozvíjení rozhodovacích dovedností a uplatňování hodnotových soudů, kultivaci a rozvíjení intelektuálních schopností spolu s emocionální a volní stránkou jejich osobnosti. Rovněž rozvíjejí schopnosti týmové spolupráce s dosažením synergie, senzitivity, flexibility, odstraňují bariéry tvůrčího myšlení a zvyšují emocionální inteligenci. Brainstorming je velmi účinná metoda přinášející nové nápady a alternativní přístupy k řešení problémů. Podporuje kreativní myšlení. Hraní rolí je metodou vyloženě orientovanou na rozvoj praktických schopností účastníků, od kterých se vyžaduje značná aktivita a samostatnost a současně potřebná dávka hravosti. Účastníci na sebe berou určitou roli a v ní poznávají povahu mezilidských vztahů, střetů a vyjednávání. Scénář role jim přitom může ponechávat větší či menší prostor pro dotváření role, nicméně vždy je nutné řešit konkrétní situaci. Metoda je zaměřena na osvojení si určité sociální role a žádoucích sociálních dovedností. Učí samostatně myslet, reagovat a v neposlední řadě ovládat své emoce. Skupinová práce - jejím přínosem je rozvíjení komunikace a posilování sociálního rozvoje žáků. C) Metody podle používaných technik Sociometrické - mapování skupinové dynamiky, rolí, pozitivních i negativních vazeb, (psychosociální techniky a hry pohybové sociogramy, malé sociometrie, arteterapie, aj.) Zpětná vazba využívána zejména při vztahových programech. V rámci programu ve třídě má každý prostor dát ostatním zpětnou vazbu a sám ji také dostat. Zpětná vazba má svá pravidla, musí být konkrétní, lektoři dohlížejí na bezpečí. Neverbální, pohybové a aktivační Výtvarné a relaxační Dramaticko-výchovné D) Podle stupně zapojení jednotlivců ve třídě Skupinové - práce s celou skupinou, včetně třídního učitele. Důraz na vzájemnou spolupráci, komunikace a fungování třídy jako kolektivu. 15

16 Individuální - rozvoj osobnosti jedince, poznání sebe sama, uvědomění si svého postavení, jedinečnosti, prožívání toho, že jsem členem skupiny. E) Další metody Poradenství - v průběhu realizace preventivních programů a před a po realizaci programu je poskytováno bezplatné poradenství pedagogům, příp. rodičům. Toto poradenství se týká práce se třídami, ve kterých jsou programy realizovány. Spolupráce na informačních programech pro rodiče Terénní práce Adaptační pobyty - k realizaci se využívá zážitková pedagogika a outdoorové aktivity. Další vzdělávání pedagogických pracovníků Supervize - nezávislá odborná podpora od profesionála, podstatou je rovnovážný vztah mezi supervidovaným a supervizorem Metodické vedení - odborné konzultace, zpracování metodik a posudků Výcvik Trénink Peer programy 6. METODIKA PROGRAMŮ 6. 1 Všeobecná primární prevence Všeobecná primární prevence se zaměřuje na běžnou populaci dětí a mládeže bez rozdělování na méně či více rizikové skupiny, zohledňuje pouze její věkové složení. Oblast zaměření: Nespecifická prevence: postoje motivace 16

17 komunikace řešení problémů psychosociální klima strategie zvládání Specifická prevence: záškoláctví šikana a extrémní formy agrese kyberšikana rasismus a xenofobie negativní působení sekt prevence v adiktologii - kouření, alkohol, léky a nelegální drogy, hráčství, jiné návykové chování spektrum poruch příjmu potravy okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN základní vzorce bezpečného chování napříč typy rizikového chování právní vědomí napříč typy rizikového chování prekriminalita a kriminální chování napříč typy rizikového chování divácké násilí a vliv subkultur Cílová skupina: Primární: žáci předškolní žáci třídy ZŠ žáci 4. a 5. třídy ZŠ žáci 2. stupně ZŠ žáci středních škol Sekundární: pedagogové studenti připravující se na výkon profese v souvislosti s rizikovým chováním rodinní příslušníci děti a mladiství v zařízeních institucionální výchovy Forma působení (dle cílové skupiny): frontální, slovní interaktivní, aktivizující supervize metodické vedení 17

18 Typy programů: Programy zaměřené na rozvoj životních dovedností: program zaměřený na rozhodovací schopnosti program zaměřený na nácvik a rozvoj sociálních dovedností program zaměřený na nácvik dovedností odolávat tlaku Programy zaměřené na intrapersonální rozvoj: program zaměřený na uvědomování si hodnot program zaměřený na stanovování cílů program zaměřen na budování pozitivního sebehodnocení program zaměřený na stanovování norem program informativní program vrstevnický program pro rodiče Délka programu: krátkodobá, jednorázová dlouhodobá, kontinuální Preventivní programy realizujeme jako krátkodobé, či jednorázové, a dlouhodobé, kontinuální. Dlouhodobé programy považujeme za systematičtější, ucelenější a tedy efektivnější způsob práce s cílovou skupinou, avšak zájemce o jednorázové programy neodmítáme Selektivní primární prevence Selektivní primární prevence se zaměřuje na skupiny osob, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory pro vznik a rozvoj rizikového chování, tedy na ty skupiny osob, které jsou více ohroženy než jiné skupiny populace. Oblast zaměření: Nespecifická prevence: postoje motivace komunikace řešení problémů psychosociální klima strategie zvládání 18

19 zájmové kroužky rozvoj nadání prevence syndromu školní neúspěšnosti prevence vad komunikačních dovedností Specifická prevence: záškoláctví šikana a extrémní formy agrese, kyberšikana rasismus a xenofobie negativní působení sekt prevence v adiktologii - kouření, alkohol, léky a nelegální drogy, hráčství, jiné návykové chování spektrum poruch příjmu potravy okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN základní vzorce bezpečného chování napříč typy rizikového chování právní vědomí napříč typy rizikového chování prekriminalita a kriminální chování napříč typy rizikového chování divácké násilí a vliv subkultur Cílová skupina: Primární: žáci 4. a 5. třídy ZŠ žáci 2. stupně ZŠ žáci středních škol Sekundární: vrstevníci - peers pedagogové studenti připravující se na výkon profese v souvislosti s rizikovým chováním rodinní příslušníci děti a mladiství v zařízení institucionální výchovy Forma působení (dle cílové skupiny): frontální, slovní: interaktivní, aktivizující: výcvik trénink supervize metodické vedení 19

20 Typy programů: Programy zaměřené na rozvoj životních dovedností: program zaměřený na rozhodovací schopnosti program zaměřený na zvládání úzkosti a stresu program zaměřený na nácvik a rozvoj sociálních dovedností program zaměřený na nácvik dovedností odolávat tlaku Programy zaměřené na intrapersonální rozvoj: program zaměřený na uvědomování si hodnot program zaměřený na stanovování cílů program zaměřen na budování pozitivního sebehodnocení program zaměřený na stanovování norem program informativní program vrstevnický program pro rodiče Délka programu: krátkodobá, jednorázová dlouhodobá, kontinuální Preventivní programy realizujeme jako krátkodobé, či jednorázové, a dlouhodobé, kontinuální. Dlouhodobé programy považujeme za systematičtější, ucelenější a tedy efektivnější způsob práce s cílovou skupinou, avšak zájemce o jednorázové programy neodmítáme Indikovaná primární prevence Indikovaná primární prevence je zaměřena na jedince, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory pro vznik a rozvoj rizikového chování, jsou tedy více ohroženi než ostatní skupiny populace, příp. se u nich již vyskytly projevy rizikového chování. Oblast zaměření: Nespecifická prevence: postoje motivace komunikace řešení problémů psychosociální klima strategie zvládání 20