Zhodnocení systému přeshraničního platebního styku

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zhodnocení systému přeshraničního platebního styku Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Vlasta Kašparovská, Ph.D. Vypracoval: Pavel Kutiš

2 2

3 3 Prohlášení Prohlašuji, že tuto bakalářskou práci na téma Zhodnocení systému přeshraničního platebního styku jsem vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 24. května 2011

4 4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Vlastě Kašparovské, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat bankovním klientům i bankám za poskytnuté údaje. Také děkuji Ing. Janě Turčínkové, Ph.D. za pomoc při tvorbě kvalitativního a kvantitativního průzkumu.

5 5 Abstrakt KUTIŠ, P. Zhodnocení systému přeshraničního platebního styku. Bakalářská práce. Brno, Evropská unie má za cíl vytvořit jednotný trh s volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu. Kvůli tomuto cíli vznikl projekt SEPA, kterým se zabývá tato bakalářská práce. V práci jsou popsány právní úpravy ovlivňující projekt SEPA a zákony upravující přeshraniční platební styk v České republice. Ty vešly v platnost 1. listopadu Je zde uvedena charakteristika projektu SEPA, jak jeho vývoj probíhal a jak si ho na starost vzaly samotné banky. Ty za tímto účelem vytvořily Evropskou radu pro platební styk. Popsány jsou také různé platební systémy, které jsou používané v Evropě a kterých se projekt SEPA týká. Nemůžeme opomenout ani popis platebních nástrojů SEPA, které jsou den ode dne více využívané. Součástí práce je také SWOT analýza, která je vytvořena z dat nasbíraných dotazníkovým šetřením. Klíčová slova SEPA, přeshraniční platební styk, Evropská platební rada, bezhotovostní převod, přímé inkaso, platební karty, hotovost. Abstract KUTIŠ, P. Evaluation of cross-border payments. Thesis. Brno, The main goal of the European Union is to create a united market which allows a free migration of people, goods, servises and assets. Due to this goal the SEPA project has been developed, and an analyse of the project is also the theme of the Bachelor thesis. There are discussed the rules connected to SEPA as well as the rules, which influence the international payment system in The Czech Republic.This rules were established in November 1, The thesis involves the characterisctics of the SEPA project, its developement, and moreover its implementation in the europian-bank policies. Because of this act, they established European Payments Council. There are discussed also the diferences among the peyment systems used in Europe, and the peyment tools of SEPA, which are getting used frequently every single day. The significiant part of the thesis is focused on the SWOT analysis, which summarizes the data gained by questionnaire forms. Keywords SEPA, cross-border payments, European payments council, credit transfer, direct debit, payment card, cash.

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce a metodika Teoretická část Platební styk Právní úprava přeshraničního platebního styku Zákon č. 124/2002 Sb Zákon č. 284/2009 Sb Přeshraniční platební styk Počátek SEPA a důvody založení Evropské platební rady - EPC Evropská rada pro platební styk Primární úkol Evropské platební rady Platební systémy v Evropě PE-ACH Korespondenční platební systém TARGET TARGET EBA Clearing Systém EURO Systém STEP Systém STEP Straight Through Processing - STP SEPA (Single Euro Payments Area) Časový plán projektu SEPA Pravidla SEPA platby Povinné údaje u přeshraničních plateb SEPA IBAN BIC... 23

7 Obsah SWIFT Platební nástroje SEPA Bezhotovostní převody SEPA (SCT) Postup zadávání bezhotovostního převodu SEPA Požadavky na platbu SEPA přímá inkasa (SDD) Postup zadávání SEPA přímého inkasa Požadavky na platbu SEPA platební karty (SCF) SEPA hotovost Praktická část Kvantitativní a kvalitativní průzkum Metodika průzkumu Údaje o dotazníku Složení dotazovaného vzorku Výsledky vyplývající z dotazníkového průzkumu SWOT analýza projektu SEPA Závěr 54 5 Literatura 57 Seznam grafů, obrázků a tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam tabulek Přílohy 62

8 Úvod a cíl práce 8 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Jednou z hlavních myšlenek při vzniku Evropské unie bylo spojení evropských zemí do celku, kde by se vytvořil jednotný trh pro volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, který by byl efektivní a konkurenceschopný. Je zřejmé, že trh s takovými požadavky nelze vytvořit ze dne na den, nebo během jednoho roku. Jsou to roky postupného vývoje, během kterých se odstraňují překážky bránící vývoji v podobě rozdílných právních úprav států nebo jiných problémů. V roce 1999 proběhlo zavedení společné měny v oblasti eurozóny v devizové podobě. O tři roky později byly zavedeny eurobankovky a mince a spotřebitelé od této doby mohou ve státech patřících do eurozóny provádět hotovostní platby prostřednictvím jednotné měny Euro. Platby jsou převážně rychlé, bezpečné a levné. Tím se zjednodušilo například cestování do jiných států eurozóny bez nutnosti vyměnit vlastní měnu za měnu jiného státu. U přeshraničního bezhotovostního platebního styku nejsou takové podmínky jako u plateb v hotovosti nebo u plateb vnitrostátních. Přeshraniční bezhotovostní platby byly dříve znatelně dražší a lhůta na provádění transakce byla rovněž dlouhá. Některé podniky při obchodování se zahraniční firmou řešily přeshraniční styk tím, že si vedly více účtů v různých měnách, aby byly schopné vypořádávat své pohledávky a závazky. Občané nebo firmy neměli ani možnost využít tolik platebních nástrojů jako u plateb vnitrostátních. Bylo to dáno hlavně různou právní úpravou v jednotlivých státech Evropské unie a historickým vývojem těchto států. Například v oblasti platebních karet je možné vidět mnoho jejich variací, které si každá země časem vytvořila. Po splnění úkolu, zavedení hotovostní měny euro, si stanovila Evropská unie nový cíl. Tím je dosáhnout toho, aby výše zmíněné problémy vymizely a spotřebitel mohl z jednoho účtu kdekoli v eurozóně provádět za stejných základních podmínek také bezhotovostní platby. Proto se jednotlivé trhy služeb platebního styku pro malé platby v eurozóně slučují do jediného trhu, který se nazývá Single Euro Payments Area neboli SEPA. Na tomto trhu by měly veškeré přeshraniční bezhotovostní platby probíhat za stejných podmínek, jako kdyby se jednalo o platby vnitrostátní. Není pochyb o tom, že projekt SEPA je pro volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu poměrně zásadní. Při všech těchto pohybech většinou dochází zároveň k přesunu finančních prostředků. Některé se dají uskutečnit v hotovosti, ale jiné vyžadují převod bezhotovostní. Aby byl bezhotovostní převod více využíván a byl pro občany výhodný, je zapotřebí, aby fungoval efektivně a bez problémů. V opačném případě by mohl působit jen jako brzda rozvoje vnitřního trhu Evropské unie.

9 Úvod a cíl práce Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je zhodnotit již spuštěný systém přeshraničního platebního styku, který byl do právní legislativy v České republice implementován zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Systém přeshraničního platebního styku se postupně vyvíjí, proto je jeho průběžné vyhodnocování důležité. Tato práce má dílčí cíle, které se zaměřují na systém přeshraničního platebního styku z pohledu bankovních klientů (firem). Prvním dílčím cílem je prověřit informovanost firem o přeshraničním platebním styku. Druhým dílčím cílem je zjistit, jaké nástroje přeshraničního platebního styku firmy používají. Třetím dílčím cílem je identifikovat preference klientů při volbě informačních zdrojů o přeshraničním platebním styku. Čtvrtým dílčím cílem je stanovit překážky, které firmy při použití přeshraničního platebního styku sdílí. Pátým dílčím cílem je určit výhody, které firmy při používání přeshraničního platebního styku vnímají. Při vytváření této práce nejdříve prostuduji právní úpravu, vytvořenou pro celou oblast Evropské unie, týkající se přeshraničního platebního styku, ve formě směrnic Evropského parlamentu a Evropské rady. Dále právní úpravu pro Českou republiku ze zákona č. 284/2009 Sb. Protože se systém přeshraničního platebního styku neustále vyvíjí, budu většinu dalších informací, z důvodu aktuálnosti, čerpat z webových stránek kompetentních institucí. Ty budou uvedeny v seznamu literatury. Na základě získaných informací provedu kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum bude zaměřen na banky a kvantitativní na banky a bankovní klienty (firmy). Data získaná z výzkumů budou použita jako podklady pro zhodnocení systému přeshraničního platebního styku pomocí SWOT analýzy a také pro získání odpovědí na dílčí cíle této práce. Kvantitativní průzkum bude proveden vytvořením dotazníků v systému ReLa. Dotazníky budou rozeslány do 58 firem, které mají minimálně 51 zaměstnanců, roční obrat minimálně 5 milionů Kč a obchodují se zahraničím a do 30 bank působících v České republice. Kvalitativní výzkum bude proveden pomocí výzkumné techniky zvané mystery ing. Do 30 bank, kterým byly zaslány dotazníky, budou zaslány i y a odpovědi na tyto y budou použity také pro SWOT analýzu. Ze získaných dat dotazníkového průzkumu pro firmy vyhodnotím a na grafu znázorním důležité výsledky. Následně z obou průzkumů vytvořím SWOT analýzu, která bude hodnotit systém přeshraničního platebního styku. Na závěr práce budou vyhodnoceny metodou syntézy celkové poznatky o přeshraničním platebním styku.

10 Teoretická část 10 2 Teoretická část 2.1 Platební styk Platební styk patří bezesporu do nejvíce využívaných služeb bank. Je převážně záležitostí příjemce a plátce. Banka zde působí pouze jako zprostředkovatel platby. Je známo, že banky zprostředkovávají platební styk nejen mezi příjemcem a plátcem v tuzemsku, ale také mezi příjemcem a plátcem, kteří žijí v různých státech. Podle místa převodu tedy dělíme platební styk na tuzemský a přeshraniční. Dále můžeme platební styk rozdělit podle způsobu platby na hotovostní a bezhotovostní. Hotovostní platební styk je prováděn pomocí mincí a bankovek. Bezhotovostní je prováděn elektronickými penězi. 2.2 Právní úprava přeshraničního platebního styku Zákon č. 124/2002 Sb. Právní úprava přeshraničního platebního styku a základní úprava tuzemského platebního styku byla uvedena v Zákoně o platebním styku ze dne 13. března 2002 neboli Zákoně č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Stylizace zákona vycházela z právních směrnic Evropské unie a to ze: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/5/ES ze dne 27. ledna 1997 o přeshraničních převodech (velká část této směrnice byla přejata do tuzemského zákona), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu. Zákon č. 284/2009 Sb. V roce 2009 vstoupil v platnost nový Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Tento zákon zcela nahradil (tím i zrušil) zákon č. 124/2002 Sb. a vstoupil v platnost dne 1. listopadu. Zákon č. 284/2009 Sb. vznikl na základě nové evropské směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu. Cílem EU je touto směrnicí zavést ucelený jednotný systém pravidel pro poskytování platebních služeb, kterými se

11 Teoretická část 11 budou řídit země nejen v EU, ale také v EHP. Nová pravidla by měla zajistit flexibilitu a jednoduchost plateb. Tato směrnice a nový zákon č. 284/2009 Sb. usilují o přehlednost informací v poskytovaných platbách a také v systému bankovních poplatků. Dále je snaha, aby nebankovní subjekty měly jednodušší přístup do systému plateb. Přeshraniční platební styk Přeshraniční platební styk není v Zákoně č. 284/2009 Sb. jednoznačně definován. Definici jsme mohli nalézt ve zmiňovaném Zákoně č. 124/2002 Sb. na základě zapracovaných příslušných předpisů Evropského společenství následovně: Přeshraničním převodem se rozumí převod peněžních prostředků z jednoho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v domácí měně kteréhokoliv členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor až do výše protihodnoty EUR. Protihodnota se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Evropskou centrální bankou ke dni účinnosti příkazu k převodu. 1 Jelikož je Zákon č. 124/2002 Sb. nahrazen Zákonem č. 284/2009 Sb. tato definice je v současnosti irelevantní. Pokud bychom tedy nyní hledali, co znamená pojem přeshraniční platební styk v systému SEPA, jednoznačně definovaný ho v zákoně nenajdeme. Pokud ale víme, že hlavním cílem SEPA je vytvoření takových podmínek, aby přeshraniční platba měla parametry platby vnitrostátní, můžeme všechny platby v rámci SEPA považovat za vnitrostátní. 2.3 Počátek SEPA a důvody založení Evropské platební rady - EPC Před rokem 2001 bylo Evropskou komisí vytvářeno nařízení č. 2560/2001, které by se stalo dalším prvkem spojujícím a sjednocujícím Evropu. V roce 2001 bylo komisí nařízení schváleno. Vstupem v platnost začalo značným způsobem usměrňovat možnosti chování evropských bank v oblasti platebního styku a také v jejich cenové politice. Evropská komise oznámila, že schválení nařízení č. 2560/2001 bylo pouze prvním krokem a že další kroky by mohly následovat. Po této informaci se ještě tehdejší bankovní sektor v 15 zemích EU rozhodl, že na situaci bude reagovat. Bylo to v jeho zájmu, hlavně bank se týkalo nové nařízení schválené Evropskou komisí a bankovní sektor se chtěl podílet na krocích a ovlivnit výsledky, které se budou týkat jeho samotného. 1 2, nahrazeného Zákona č. 124/2002 Sb. o platebním styku

12 Teoretická část 12 Na základě těchto a dalších důvodů banky kontaktovaly Evropskou komisi a sdělily jí, že by s ní na tomto podnětu chtěly spolupracovat, ovšem samoregulací. V březnu roku 2002 se sešli zástupci 42 evropských bank (v současnosti je 74 zastupujících bank) a byl vytvořen orgán, který byl pojmenován Evropská platební rada EPC (The European Payments Council). Jako hlavní cíl si dala Evropská platební rada vytvořit do roku 2010 Jednotnou oblast pro platbu v eurech a hned z počátku na tomto evropském sjednocení začala pracovat. Problémy přinesl rok 2004, kdy naše republika spolu s dalšími 9 zeměmi vstoupila do EU a rok 2010 se ukázal jako příliš brzké datum, protože i přistupující země je třeba připojit do tohoto projektu. Členy Evropské platební rady byli na konci roku 2007 zástupci bankovního sektoru všech 27 zemí EU. K účasti byly pozvány i banky ze zemí Evropského hospodářského prostoru, které se všechny ihned kromě Lichtenštejnska přidaly. Připojilo se tedy Norsko, Island a později i zmíněné Lichtenštejnsko. Dále se připojilo i Švýcarsko a Monako. [1] Obr. 1 Struktura Evropské platební rady Zdroj: European Payments Council, 2011 [2] 2.4 Evropská rada pro platební styk Jak již bylo zmíněno Evropská rada pro platební styk (The European Payments Council, EPC) vznikla v roce 2002 a je nejvyšším orgánem komerčního sektoru, který má rozhodovací pravomoc v oblasti platebního styku.

13 Teoretická část 13 Když změnila svou strukturu v roce 2004, vyměnila zároveň svoje stanovy za nové a rozšířila svoje řady o další členy. Členy EPC jsou: úvěrové instituce o banky o spořitelny o družstevní banky národní a evropská sdružení úvěrových institucí federace[3] Nejvyšším orgánem EPC je Plenární zasedání EPC (EPC Plenary), které má rozhodovací pravomoc a schvaluje veškerou legislativu, podoby platebního styku a jeho standardy. Toto zasedání se skládá ze 74 mandátů a neplatí v něm jako ve většině orgánů EU, že každá země má jeden hlas. Hlasy jsou zde rozděleny dle jiného, ale podle Ing. Jitky Pantůčkové, CSc., spravedlivého systému. Křesla jsou rozdělena na základě pravidel, která vychází z toho, jestli je země členem eurozóny nebo nikoli. Pravidla pro členskou zemi eurozóny jsou následující: každých 10 milionů obyvatel a 10 milionů transakcí = 1 mandát maximální počet mandátů jedné země = 7 Pravidla pro zemi mimo eurozónu: každých 20 milionů obyvatel a 20 milionů transakcí = 1 mandát maximální počet mandátů jedné země = 5 Z pravidel je patrné, že země nepatřící do eurozóny budou mít menší počet mandátů, než země eurozóny. Cílem tohoto rozdílu je, aby země eurozóny nemohly být přehlasovány ostatními zeměmi. Česká republika má v plenárním zasedání 1 mandát, na kterém nás od začátku do roku 2010 zastupovala zmíněná Ing. Jitka Pantůčková, CSc. Od roku 2010 je naším novým zástupcem Karel Vítkovský. V Plenárním zasedání EPC je stanoveno, že každý její člen musí podávat informace o průběhu a výsledcích zasedání ve své zemi. Všechny schválené informace a rozhodnutí o standardech a normách přenese do své země a zařídí, aby se o nich dozvěděly všechny odpovídající subjekty. [1]

14 Teoretická část Primární úkol Evropské platební rady Již zmiňovaným hlavním úkolem EPC byl a je vznik a vedení projektu SEPA. Tento cíl může být splněn jedině za podmínky, že budou dána určitá pravidla pro nástroje, které byly stanoveny jako základ pro fungování SEPA. O vytváření pravidel (postupů, pokynů a standardů) se v EPC starají týmy expertů, kterým jsou jednotlivé úkoly přidělovány. Na Plenárním zasedání jsou následně vytvořená pravidla odsouhlasena a přijímána formou usnesení. Usnesení mají samoregulační charakter a jejich zavedení EPC později kontroluje. [3] 2.6 Platební systémy v Evropě V Evropě jsou v chodu různé platební systémy. Vytvořením projektu SEPA vznikla potřeba platebního systému, který by projektu umožňoval chod a zamýšlené efektivní fungování. Některé platební systémy proto musely být upraveny a z některých vznikly nové, aby je projekt SEPA mohl používat. Ty nejdůležitější platební systémy jsou dále popsány. Jedním z vedlejších úkolů v rámci projektu SEPA je také vytvořit alespoň jedno PE-ACH 2 clearingové centrum, přes které by banky v rámci SEPA prováděly zúčtování a vzájemné vypořádání. Dříve než budou popsány platební systémy v Evropě, bude vysvětleno, co je to vlastně PE-ACH. PE-ACH PE-ACH je zkratka pro Pan-European Automated Clearing House, do češtiny přeloženo pan-evropské clearingové centrum. Úloha a funkce PE-ACH jsou sepsány v konceptu, který byl vytvořen Evropským platebním výborem. Evropský platební výbor popisuje PE-ACH jako: Automatizované clearingové centrum, fungující jako PE-ACH, je obchodní platforma, která provádí zúčtování a vypořádání platebních schémat SEPA s plnou dostupností uvnitř tohoto platebního prostoru, skládající se z operačních a řídících pravidel, nezbytných technických platforem a souvisejících služeb. [4] Z této definice vyplývá, že PE-ACH nemá na starost jen zúčtování a vypořádání bank. Mělo by mít i potřebný řídící rámec, platformu pro dodatečné služby a být nápomocno při přechodu na SEPA. Aby se mohlo stát clearingové centrum pan-evropským, musí splňovat následující podmínky: mít otevřený přístup pro všechny subjekty nacházejících se na území SEPA, dodržovat schémata SEPA, mít neomezující a spravedlivé ceny, plnit funkci zúčtovaní a vypořádání pro SEPA platby a toto nahlásit EPC, průběžně kontrolovat svou činnost a 2 Popsáno v následující kapitole

15 Teoretická část 15 dodržovat další podmínky stanovené EPC. [5] Korespondenční platební systém Korespondenční systém je základním v mezinárodním platebním styku. Při používání korespondenčního platebního systému si banky účastníků vedou účty navzájem. Účty mají název nostro nebo loro. Účet, který má banka otevřen u jiné se nazývá nostro a opačně účet, který banka sama vede pro cizí banku, se jmenuje loro. Při ideálním stavu, kdy u sebe mají obě banky otevřeny účty a na žádost jejich klientů dojde k platební transakci, si ji banky rychle vypořádají přes vzájemné účty. Problémem je pokud banky nemají navzájem otevřeny účty a vypořádání probíhá přes další banky (prostředníky). Tím se výrazně prodlužuje délka trvání transakce. [6] Tento systém nelze v rámci SEPA použít, protože není ekonomické (ani reálné), aby všechny banky měly mezi sebou otevřeny účty. Uplatnění najde v případě, že banka, která nebude moci být rovnou napojena na PE-ACH, nebo nesplní podmínky, se bude moci přes korespondenční systém napojovat na celoevropský clearing přes jinou banku. TARGET Zkratku TARGET (Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system) můžeme do češtiny přeložit jako Transevropský automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase. Tento systém byl vytvořen centrálními bankami eurozóny, pro zpracování velkých eurových plateb v reálném čase v celé eurozóně a centrální banky byly povinné se k němu připojit. Spuštěn byl 4. ledna Byl to jediný platební systém, který byl přístupný pro všechny strany zúčastněné na měnových operacích. Umožňoval provádět měnovou politiku, mezibankovní operace a vypořádání hotovostních částí obchodů s cennými papíry.[7] TARGET tvořilo 16 navzájem propojených národních systémů RTGS 3, platební mechanismus ECB a komunikační systém, který tyto dvě části spojoval. Tento systém zpracovává platby tzv. brutto principem (platby jsou zpracovány samostatně, bez vzájemného zúčtování). TARGET měl řadu výhod: byl rychlý, spolehlivý, bezpečný, a jak vyplývá z názvu, i velkokapacitní platby prováděl v reálném čase. Systém TARGET pro své potřeby používal komunikační síť SWIFT.[8] TARGET 2 TARGET se ukázal jako vysoce kvalitní systém. Přesto pro projekt SEPA nebyl úplně vhodný. Začalo se tedy pracovat na novém efektivním systému, který by využíval všech výhod systému TARGET. U nového systému bylo žádoucí, aby měl pokud možno jen jednu základnu a k té se dalo přistupovat přímo. V souladu s projektem SEPA byl tedy vytvořen nový systém TARGET 2. Tento 3 Real-Time Gross Settlement

16 Teoretická část 16 nový efektivnější systém byl spuštěn v listopadu roku 2007 a stanovenými kroky postupně nahradil svého předchůdce. TARGET 2 splňuje všechny žádané podmínky vychází ze svého předchůdce, navazuje na jeho silné stránky a plní nadále jeho úkoly. Pro systém TARGET 2 je vytvořena jednotná technická platforma zvaná Jednotná společná platforma (SSP, Single Shared Platform). Na jejím základě můžou všechny banky v EU (bez ohledu na to, kde se nacházejí) využívat vysoce kvalitní služby, funkce a rozhraní v jednotné cenové struktuře. K systému TARGET 2 je navíc možno přistupovat přímo, bez zbytečných mezičlánků a to přes národní RTGS. [9] V projektu SEPA je TARGET 2 jedním ze zásadních nástrojů pro vypořádání. EBA 4 Clearing EBA Clearing je clearingová společnost založená 52 bankami v roce Jejím úkolem je vytvářet a spravovat nové platební systémy. Od starší společnosti EBA založené v roce 1985 převzala platební systém EURO1 a STEP1. EBA Clearing se snaží rozšiřovat a vylepšovat svou nabídku systému za účelem uspokojení potřeb bank v oblasti SEPA. Zavázala se také vytvořit panevropské clearingové centrum. Svou úlohu splnila a vybudovala nový systém STEP2. Dnes přes systém STEP1, STEP2 a EURO 1 nabízí jak vysoko-objemové, tak i nízko-objemové vyrovnání a zúčtování plateb pro širokou komunitu bank v EU. [10] Systém EURO1 Systém EURO1 byl vytvořen pro vysokokapacitní přeshraniční i vnitrostátní eurové platby. Byl spuštěn v roce 1998 v rámci zavedení jednotné měny EU a dnes přes něj proudí průměrně 230 tisíc plateb za den v celkové hodnotě zhruba 245 miliard eur. Banky mají stanovená přísná kritéria, pokud chtějí systém EURO1 používat. Musí mít přístup k některému systému RTGS, který je přímo napojen na TAR- GET, musí mít vlastní prostředky ve výši alespoň 1,25 miliard eur a musí mít postačující krátkodobý úvěrový rating 5 (nejméně P2 od agentury Moody s nebo A2 od Standard & Poor s). Systém EURO1 se od systému TARGET liší. EURO1 používá pro zpracování plateb netto princip (platby se přes den hromadí a jsou zpracovány celkově, se vzájemným zúčtováním na konci účetního dne přes zúčtovací banku ECB). Tento princip má menší náklady na zúčtování a má menší nároky na likviditu bank, zároveň zde ale hrozí nebezpečí likvidity na konci dne. Systém EURO1 je propojen se společností SWIFT a využívá její SWIFTNet. 6 [11] 4 Euro Banking Association euro bankovní asociace 5 Udává míru kreditního rizika 6 Blíže vysvětleno v kapitole SWIFT

17 Teoretická část 17 Systém STEP1 Systém STEP1 byl zaveden v listopadu roku 2000 a byl navržen jako primární platební systém pro jednotlivé komerční převody v eurech. Měl bankám pomoci splňovat požadavky v právních předpisech EU, především měl snížit náklady a dobu provedení transakce. Tento systém nemá přísná opatření jako systém EURO1. Není zde určený minimální kapitál banky ani krátkodobý úvěrový rating. K tomuto systému jsou připojeny všechny banky účastnící se systému EU- RO1 a může se k němu připojit i jakákoli aktivní komerční banka EU. [12] Spuštěním systému STEP1 se bankám naskytla možnost přistoupit přes něj k systému EURO1, u kterého by jinak nevyhověly podmínkám pro účast. Banka, která nesplňuje podmínky, využije služeb kooperující banky účastnící se systému EURO1, která za ni bude provádět vypořádání v rámci systému EURO1. Systém STEP1 byl určen pro komerční platby do 50 tisíc euro, denně přes něj projde průměrně 25 tisíc plateb v hodnotě 1 miliardy eur. Je zde tedy viditelný rozdíl oproti systému EURO1. [13] Systém STEP2 Dříve než vstoupilo v platnost Nařízení Evropské komise č. 2560/2001 o přeshraničním platebním styku, zahájil provoz systém STEP2. Byl spuštěn v dubnu roku 2003 a funguje jako první reálné PE-ACH centrum pro platby v eurech. Systém STEP2 využívá projekt SEPA pro bezhotovostní převody - SCT a pro SE- PA inkasa SDD Core a B2B. Používá se zde proto metoda STP 7, která zajišťuje systému STEP2 úplnou automatizovanost. [12] Systém STEP2, stejně jako jeho předchůdce STEP1, je určen pro nízkoobjemné platby do výše 50 tisíc euro. Platby jsou zpracovávány také netto principem ovšem s nízkou prioritou. K vyúčtování dochází na začátku dalšího dne, při spuštění systému EURO1. Proto se někdy tento princip označuje jako D+1. Protože systém STEP2 používá prostředí systémů STEP1 a EURO1, účastníky STEP2 jsou všechny banky účastnící se EURO1 a STEP1. Dalším účastníkem může být jakákoli aktivní komerční banka EU, protože stejně jako v systému STEP1, ani zde není podmínka vstupu limitována výší kapitálu banky. Banky se systému mohou účastnit přímo nebo nepřímo. Většina bank v ČR je propojena se systémem díky bilaterální smlouvě přes jinou banku, tedy nepřímo. Systém STEP2 umožnil v listopadu roku 2006 vypořádání i plateb vnitrostátních. Toto vylepšení využily jako první všechny banky v Lucembursku, které na tento nový systém přešly. [14] STEP2 SCT se v současnosti účastní 124 přímo napojených bank a necelých 4400 nepřímo napojených, STEP2 SDD Core má 95 přímo napojených bank a STEP2 B2B 69 přímo napojených bank. [15] 7 Straight Through Processing

18 Teoretická část 18 V březnu roku 2010 byl průměrný denní objem transakcí 554 tisíc v hodnotě 3,13 bilionů eur a o rok později tisíc transakcí v nepředstavitelné hodnotě 5,11 bilionů eur. [16] Straight Through Processing - STP Straight Through Processing je metoda, která splňuje požadavky projektu SEPA a používá se v systému STEP2 pro nízkoobjemné platby. Tato metoda má velkou výhodu v automatizovaném zpracování přeshraničních plateb. Pro provedení transakce stačí uvést bankovní spojení ve formátu IBAN a označit banku ve formátu BIC. Následně už není nutný žádný manuální zásah a odečtení platby od plátce po připsání platby příjemci se uskuteční samostatně. [17] 2.7 SEPA (Single Euro Payments Area) Single Euro Payments Area se může přeložit do češtiny jako Jednotná oblast pro platby v eurech. Protože je SEPA největším evropským projektem v oblasti platebního styku, zabývají se jím přímo na úrovni Evropské unie tři subjekty: Evropská komise (EK), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská rada pro platební styk (EPC). [18] Jelikož jde o projekt, který do zúčastněných států přináší nová pravidla, na které musí někdo dohlížet, účastní se ho nepřímo i další organizace, jako jsou centrální banky a národní asociace. Je třeba si uvědomit, že SEPA nemá dopad pouze na banky, ale i na celou společnost státní správu, ministerstvo financí a podnikatelské subjekty. 8 Jednotné oblasti pro platby v eurech se zatím účastní 32 zemí, z toho je 27 členských států EU a následujících pět: Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Monako a Švýcarsko. Standardy SEPA a samotná SEPA má samoregulační provozní rámec evropských bank. Tento provozní rámec nemá právní závaznost a není tedy právně vymahatelný. [1] 8 Jitka Pantůčková, 2007

19 Teoretická část 19 Obr. 2 Logo SEPA Zdroj: European Payments Council, 2011 [19] Časový plán projektu SEPA Realizace a zavedení projektu SEPA do praxe bylo z počátku rozděleno radou EPC do tří časových úseků: plánovací etapa, prováděcí (implementační) etapa a migrační fáze. Obr. 3 Časový harmonogram SEPA Zdroj: European Central Bank, 2009, upraveno autorem [20] V roce 2004 začala první plánovací fáze. V této fázi šlo hlavně o přípravu potřebných standardů a pravidel, které budou využity v dalších fázích. Součástí první fáze bylo také specifikovat bezpečnostní opatření a byly vytvářeny návrhy nových schémat pro platební nástroje, jako jsou: bezhotovostní převody, systémy pro přímé inkaso, rámce pro platební karty a pro infrastrukturu zúčtování a vypořádání.

20 Teoretická část 20 Celá první fáze je v současnosti dokončená. Druhá prováděcí fáze byla spuštěna v červnu roku 2006 a měla trvat do ledna V této etapě Evropská komise vytvořila právní základ v podobě evropské směrnice 2007/64/ES, na které je postaven náš Zákon č. 284/2009 Sb. Dále se připravovalo zavedení nových platebních nástrojů SEPA, které vznikly v první fázi plánování. Nástroje měly být spuštěny a testovány ve zkušebním provozu. Na průběh zavedení nástrojů SEPA v každé zemi dohlížely vnitrostátní orgány, které jsou odpovědné za realizaci projektu SEPA. Zaměřovaly se především na monitorování příprav jednotlivých zainteresovaných subjektů (banky, orgány veřejné správy, provozovatelé infrastruktur, podniky atd.) Podle původního plánu měly být veškeré nástroje SEPA připraveny k použití na začátku roku Při sledování příprav se ukázalo, že zavádění nástrojů SEPA je složitější, než se čekalo a fáze implementace se do ledna roku 2008 nestihne a bude muset být prodloužena. V termínu se stihlo spustit pouze schéma pro bezhotovostní příkaz k úhradě a částečně byly provedeny úpravy plateb SEPA prostřednictvím platebních karet. Nejvíce problematické se ukázalo přímé inkaso. Zavedení jeho finální podoby se přesunulo na listopad roku [21] Poslední třetí přechodová fáze začala 28. ledna Spustilo ji schéma pro bezhotovostní převody. Konec této poslední části byl naplánován na rok Dnes je jasné, že ani tento termín nebyl dodržen. Příčinou tohoto zpoždění je dokončení standardizace SEPA plateb prostřednictvím kreditních a debetních karet. V Evropě existuje řada domácích kartových systémů, které nevyužívají mezinárodní standardy, ale mají standardy vlastní například Bancontact v Belgii, Carte Bancaire ve Francii, Bancomat v Lucembursku, PIN v Nizozemsku a řada dalších. Ty je třeba převést na mezinárodní standardy a zajistit akceptovatelnost takových karet v rámci celé SEPA oblasti. 9 [22] Ve třetí fázi fungují vedle sebe 2 systémy. Klienti si mohou vybrat, jestli použijí původní národní nástroje, nebo využijí nových nástrojů SEPA. ECB a EPC chtějí postupem času a pomocí tržních motivací docílit toho, že klienti upustí od starých postupů a nástrojů a začnou používat nové v rámci SEPA. Původní myšlenka byla, že již na konci roku 2010 bude většina přeshraničních transakcí realizována v rámci standardů SEPA. [20] V roce 2011 se předpokládá dokončení rámce pro platební karty, vytvoření zásad pro výběr poplatků za karty a návrh data pro přechod na SEPA prostřednictvím nařízení EU. V roce 2012 by mělo vstoupit v platnost nařízení, kterým se stanoví technické požadavky na bankovní převody a přímá inkasa.[23] 9 Marie Hešnaurová, ředitelka odboru rozvoje platebních karet České spořitelny, zástupkyně českého a slovenského bankovního sektoru v pracovní skupině EPC pro karty, 2010

21 Teoretická část 21 Pravidla SEPA platby Jednotná oblast pro platby v Eurech by nemohla fungovat, kdyby ji nebyla dána jasná pravidla, podle kterých se bude řídit. Byly tedy vytvořeny společné technické normy, které jsou potřebné pro zpracování plateb SEPA. Tyto normy jsou nezbytné pro součinnost a interoperabilitu mezi informačně technologickými (IT) systémy a mají zajistit automatizované zpracování euro-denominovaných transakcí mezi poskytovateli platebních služeb. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, finanční zprostředkovatelé si potřebují v souvislosti s platbou vyměnit informace podle pravidel. Tato pravidla jsou postupně vytvářena v třístupňovém procesu. 1. Obchodní podmínky: Podle Evropské rady pro platební styk musí být ve zprávě všechny potřebné informace, které jsou vyměňovány mezi bankami při zpracování plateb. Tyto informace zahrnují: 1. částku v Eurech, 2. číslo účtu a 3. jména odesílatele a příjemce. 2. Logické požadavky: Evropská rada pro platební styk stanovila, že se následně tyto obchodní podmínky ve zprávě převedou do logických datových prvků. 3. Standard zpráv: logické datové prvky jsou následně strukturovány do zprávy podle dohodnutého standardu. Tento standard je součástí mezinárodních norem, má označení ISO a byl vypracován Mezinárodní organizací pro normalizaci. [24] 2.8 Povinné údaje u přeshraničních plateb SEPA Když Česká republika vstoupila do EU, nepřímo se tím zavázala plnit mnoho povinností, které vyvstávají ze zákonů a nařízení EU. Jednou z těchto povinností v oblasti bezhotovostního platebního styku je užívání IBAN a BIC. Číslo IBAN slouží k jednoznačné identifikaci účtu a BIC k identifikaci banky v různých zemích SEPA a jejich tvar definuje norma ISO a ISO Normy zabezpečují, že všech 32 států se bude držet stanovených pravidel při jejich tvorbě. Potom na základě automatického zpracování těchto čísel mohou probíhat přeshraniční platby SEPA rychleji a levněji. Navíc je sníženo riziko nesprávného zadání čísla účtu a poslání platby jiné osobě. IBAN a BIC nejsou všechny povinné údaje, které je potřeba uvádět. V kapitole o platebních nástrojích SEPA si u každého nástroje uvedeme i ostatní.

22 Teoretická část 22 IBAN K identifikaci účtu v systému SEPA se používá mezinárodní číslo účtu tzv. IBAN. Tato zkratka vznikla ze 4 anglických slov International Bank Account Number. Číslo IBAN může být složeno nejvýše z 34 znaků (číslice a velká písmena), které tvoří mezinárodní část a národní část. Mezinárodní část obsahuje označení kódu země a kontrolní číslice. První dva znaky jsou vždy písmena ISO kódu země (pro Českou republiku je to CZ). Kontrolní číslice jsou uváděny na 3. a 4. místě na základě algoritmu a mohou nabývat hodnoty od 02 až do 98. Jde o programovou kontrolu správnosti, aby nedošlo k chybnému zadání čísla účtu, které je nejčastěji způsobeno překlepem. Kontrolu provádí banka ihned po zadání platby. I přes tuto kontrolu se může stát, že dojde k špatně zadanému číslu IBAN a to následně vede k poslání peněz na jiný účet nebo k prodlení platby. Národní část je tvořena z čísla účtu v dané zemi a uvádí se od 5. místa dále. V České republice se vždy nejprve zapíše kód banky a následně číslo účtu v rámci banky. Není to ale pravidlo pro všechny země. Každá země si sama pevně stanoví pozice pro kód banky a pro číslo účtu. Protože v čísle IBAN mohou být jen výše definované znaky, pomlčky a lomítka, které se vyskytují v českých číslech účtů, se vynechávají. Česká republika má stanoveno IBAN v počtu znaků 24. Pokud je číslo účtu kratší, doplní se nulami.[25] Z národní části je tedy patrné, že například Belgie a Česká republika mohou mít různou délku čísla IBAN, protože v obou zemích může být odlišná národní část čísla účtu. Ovšem v jednom státě je zaručeno, že číslo IBAN bude mít totožnou délku. Čísla účtů ve formátu IBAN mohou mít 2 podoby, jednu pro elektronickou a jednu pro písemnou. V písemné se vytváří za každou čtveřicí znaků mezera (pro přehlednost) a elektronická podoba je tvořena bez mezer. Následující tabulka uvádí pro názornost příklady čísla účtu ve formátu IBAN v Belgii a v České republice. Česká republika Belgie Tuzemské bankovní / /0539 spojení Písemná podoba IBAN CZ BE Elektronická podoba IBAN CZ BE Zdroj: ČNB, 2011, upraveno autorem, [25] Každý majitel účtu, který neví a chtěl by zjistit svoje číslo účtu ve formě IBAN, ho nalezne na výpisu z účtu.

23 Teoretická část 23 BIC BIC je zkratka vytvořená z anglických slov Business Identifier Code a označuje tedy mezinárodní kód banky. Toto číslo má stejný význam u přeshraničních plateb, jako u tuzemských plateb uvedení kódu banky za lomítkem (například: 0100, 0800). Jde tedy o jednoznačnou identifikaci banky, ke které náleží příslušné číslo účtu ve formátu IBAN. Někdy se pro kód BIC používá pojem SWIF- Tová adresa. Důvod je uveden v následující kapitole. [26] Kód BIC může být vytvořen z 8 až 11 znaků. Na prvních čtyřech místech jsou znaky identifikující banku. Například Komerční banka má KOMB. Na 5. a 6. pozici je uveden kód země, ve které je bankovní účet veden a na kterém budou probíhat bankovní převody. Pro Českou republiku CZ. Znaky na 7. a 8. místě určují město, ve kterém se banka nachází. U nás je to většinou Praha, tedy PP. Následují již poslední 3 volitelné znaky, které označují bankovní pobočku. Pokud se pobočka neuvádí, zapisují se znaky xxx. Složíme-li si z těchto částí kód BIC pro Komerční banku, vznikne nám KOMBCZPPXXX pro kód BIC s jedenácti znaky nebo KOMPCZPP pro kód s osmi znaky. [27] Vzhledem k nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 924/2009 o přeshraničních platbách v eurech lze nalézt kód BIC stejně jako výše zmíněné číslo IBAN na výpisu z účtu, kde ho banka musí povinně uvádět. [28] 2.9 SWIFT Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci (anglicky Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication ) má zkratku SWIFT. Tato společnost se sídlem v Belgii je nezávislá a vlastní ji zúčastněné instituce - banky. Hlavním účelem této společnosti je vývoj a provozování mezinárodní telekomunikační sítě SWIFTNet Network určené pro potřeby bank a finančních institucí. Přes telekomunikační síť je zprostředkována výměna informací, zpráv a dat (tzv. swiftových zpráv) týkajících se platebních a finančních transakcí mezi finančními subjekty. SWIFTNet Network funguje dvěma způsoby. První je prostřednictvím operačních středisek od roku 2003 SWIFT I. Operační střediska byla zpočátku dvě. První bylo umístěno v USA v New Yorku a druhé v Holandsku v Leidene. Záměrně byla sídla vybrána na různých kontinentech z důvodu jistoty a bezpečnosti. Pokud by jedno středisko vypovědělo svojí službu, druhé by jeho funkci plně nahradilo. Protože se posílání zpráv rozdělilo do dvou zón (evropské a trans-atlantické) a všechny zprávy putovaly přes středisko v USA, bylo na konci roku 2009 vybudováno třetí středisko ve Švýcarsku. Nyní středisko v New Yorku je centrem trans-atlantické zóny, středisko v Leidene je centrem evropské zóny a středisko ve Švýcarsku je centrem obou zón. Druhý způsob funguje na modernějším technologickém principu a umožňuje tak posílat zprávy rychleji a ve větším objemu SWIFT II. Děje se to díky posílání

24 Teoretická část 24 dat přímo ze země do země. SWIFT II je tvořen čtyřmi úrovněmi: koncové terminály, regionální procesory, slice procesory a systémové kontrolní procesory. [29] Stejně jako u převodu finančních prostředků se musí identifikovat příjemce a plátce, tak i u posílání swiftových zpráv se účastníci musí rozpoznat. Každé zúčastněné bance v rámci SWIFTu se tedy přidělí jedinečný kód, kterým se poté identifikuje - BIC. Z uvedeného vyplývá, že přidělený kód BIC slouží nejen k identifikaci subjektů na mezinárodní platební úrovni, ale zároveň se také používá při posílání SWIF- Tových zpráv. Z tohoto důvodu se v České republice používají pro stejné číslo dva výrazy: kód BIC nebo SWIFTový kód. Společnost SWIFT si vede registr všech jejich členů a jejich SWIFTových adres známých jako BIC Directory. Mimo adres jsou v registru zaznamenány i všechny změny a doplňky týkající se uživatele. Registr je přehledně seřazen podle abecedy na třech úrovních. Nejprve jsou abecedně vypsány země, v každé zemi jsou vypsány abecedně města a v každém městě jsou seřazeny banky. V rejstříku se navíc dá vyhledávat kód BIC podle jména banky, nebo opačně jméno banky podle kódu BIC. BIC Directory je dostupný pouze registrovaným uživatelům a to online na webových stránkách SWIFTu nebo je vydáván čtyřikrát do roka v tištěné podobě. [30] 2.10 Platební nástroje SEPA Pod projektem SEPA si můžeme představit čtyři platební nástroje: bezhotovostní převody SEPA (SCT), SEPA přímá inkasa (SDD), SEPA platební karty a SEPA hotovost. SEPA hotovost, tedy měna euro, je již zavedena a v rámci SEPA je odlišná od ostatních nástrojů. Počítá se u ní s dílčími změnami u distribučních mechanismů a do budoucna s vývojem strategie pro přechod od hotovosti k platebním kartám. [31] Jak již víme, schéma pro bezhotovostní převody (platbu iniciovanou plátcem) funguje a to od 28. ledna Transakce iniciovaná příjemcem, neboli přímé inkaso bylo spuštěno v listopadu roku Tyto dva nástroje byly dlouho projednávány a byly pro ně zavedeny celkově nové úpravy, které mají nahradit předešlou úpravu. Platební karty nemají vytvořeno zcela nové schéma jako je to u bezhotovostních převodů a přímých inkas. Pro ně byla prozatím vytvořena rámcová úprava, která je založena na existujících systémech. U všech platebních nástrojů se předpokládá, že budou fungovat stejně v domácím státě i na celém území SEPA. [22]

25 Teoretická část 25 Bezhotovostní převody SEPA (SCT) Bezhotovostní převody SEPA jsou základní myšlenkou jednotné oblasti pro platby v eurech. Jsou označované zkratkou SCT SEPA Credit Transfers. V 15 zemích eurozóny začaly banky dne 28. ledna 2008 poskytovat platební nástroj a to právě SCT. V březnu roku 2008 ho využívalo více než 4300 bank z eurozóny, reprezentujících víc než 95 % objemů plateb v Evropě. Účty plátce i příjemce můžou být v libovolné měně, ale platby pomocí SCT jsou vždy provedeny v eurech a výše převodu není omezena. Na následujícím obrázku č. 4 je na sloučeném grafu znázorněn vývoj bezhotovostních převodů od února roku 2008 do února roku Sloupcový graf zde znázorňuje počet provedených bezhotovostních převodů v milionech eur a spojnicový graf podíl SCT v procentech oproti ostatním přeshraničním převodům. Obr. 4 Podíl bezhotovostních převodů SEPA Zdroj: European Central Bank, 2011 [32] Postup zadávání bezhotovostního převodu SEPA Postup zadávání bezhotovostních plateb je pro plátce, ať už se jedná o občana nebo o firmu, stejný a jednoduchý. Plátce vyplní příkaz k bezhotovostnímu převodu a dohodnutým způsobem ho předá své bance bance plátce. Pokud příkaz obsahuje všechny potřebné náležitosti, které budou popsány v další kapitole, banka příkaz akceptuje. Pokud by nebyly všechny náležitosti v pořádku, banka by příkaz zamítla. Po akceptaci příkazu je klientovi odepsána částka z účtu, tedy účtu plátce. Tím už je pro zadava-

26 Teoretická část 26 tele příkazu vše hotovo a dále banka plátce uskuteční bezhotovostní převod ve prospěch banky příjemce. Ta posléze připíše na účet příjemce stanovenou částku. Banky si peněžní částku zasílají přes mechanismus clearingu a vypořádání. Obr. 5 Model bezhotovostního převodu SEPA Zdroj: European Payments Council, 2009, upraveno autorem [33] Požadavky na platbu Banka vyžaduje po klientovi, který chce provést bezhotovostní platbu, různé náležitosti. Klient je musí uvést všechny, jinak se nemůže bezhotovostní převod SEPA uskutečnit. Již víme, že klient (zadavatel) musí jednoznačně definovat účet příjemce pomocí čísla IBAN a jeho banku kódem BIC. Aby mohla být platba provedena, musí být účet plátce i příjemce v bankách ze zemí účastnící se SEPA. Dalšími povinnými údaji u SCT jsou jméno, adresa a samozřejmě částka. Dobrovolně může klient využít i doplňujících identifikačních znaků, které mu umožňují předat příjemci zprávu např. o důvodu platby. Toto jsou všechny potřebné údaje, které klient musí uvést, následně je na řadě banka, která musí splnit také určité podmínky. Jednou z podmínek je čas na provedení platby. Od doby, kdy banka plátce přijme příkaz k úhradě, po dobu kdy banka příjemce připíše částku na účet klienta, mohou uplynout maximálně 3 dny (označováno jako D+3 ). Na základě Směrnice o platebních službách (PSD) se od 1. ledna 2012 počítá se zkrácením této lhůty o 1 den. [34] Další z podmínek je, že banka musí zadanou částku převést mezi klientskými účty v plné výši. Nelze z ní strhávat žádné poplatky. Ty hradí plátce i příjemce své bance každý zvlášť. Podle Nařízení ES č. 2560/2001 o přeshraničních plat-

27 Teoretická část 27 bách v eurech je převod SEPA považován jako převod tuzemský, a proto si může banka naúčtovat poplatek v maximální výši, jako by se jednalo o platbu tuzemskou. [35] SEPA přímá inkasa (SDD) SEPA inkaso je bezhotovostní platba v eurech v rámci oblasti SEPA, kterou iniciuje příjemce platby prostřednictvím své banky na základě předcházející dohody mezi příjemcem a plátcem. Zkratka SDD je v tomto případě složena ze slov SEPA direct debit. Podle předběžného plánu EPC měla být SEPA inkasa spuštěna ve stejné době jako bezhotovostní převody. Tento termín ovšem nebyl dodržen a banky začaly přímé inkaso v oblasti SEPA oficiálně používat 1. listopadu Ostatní banky v eurozóně byly povinny zabezpečit dostupnost u přeshraničních inkas řízených na principech SEPA inkas nejpozději do 1 roku po jejich oficiálním spuštění (do 1. listopadu 2010). V oblasti SEPA přímých inkas byl použit systém, který se nazývá Creditor mandate flow. Tento systém se od českého inkasa liší. Hlavním rozdílem je, komu dlužník předá mandát (souhlas s inkasem). V oblasti SEPA předává mandát osobě, na jejíž účet převede finanční obnos (věřiteli). V České republice se používá princip alternativní metody, kdy se mandát předává své bance. Metoda v České republice je označována jako Debtor mandate flow. Do systému SEPA se zatím neplánuje její implementace, ale díky naléhání některých bank by se pro ni mělo v budoucnu upravit schéma. SEPA inkasa můžeme rozdělit na SEPA CORE DIRECT DEBIT SCDD (systém inkas pro fyzické osoby a podnikatelské subjekty) a SEPA BUSINESS TO BUSINESS DIRECT DEBIT SB2BDD (systém inkas pouze pro podnikatelské subjekty). Hlavní rozdíl u nich je v odvolatelnosti inkasa. U SCDD je inkaso možné do 8 týdnů odvolat, kdežto u SB2BDD žádná možnost odvolání není. [36] Na následujícím obrázku č. 6 můžeme vidět vývoj od zavedení SEPA inkas po únor Jako u bezhotovostních převodů zde znázorňuje sloupcový graf počet provedených transakcí v milionech eur a spojnicový graf procentní podíl transakcí SEPA inkas proti ostatním transakcím. [37]

28 Teoretická část 28 Obr. 6 Podíl přímých inkas SEPA Zdroj: European Central Bank, 2011 [32] Postup zadávání SEPA přímého inkasa Postup zadávání SEPA přímého inkasa má oproti bezhotovostnímu převodu více kroků. Nejprve dá dlužník (plátce) věřiteli (příjemci) mandát, který věřitele opravňuje požádat o platbu. Mandát může být podán písemně s podpisem dlužníka nebo elektronicky a potvrzen dlužníkem formou elektronické identifikace např. elektronickým podpisem. Na základě mandátu může věřitel požádat o jedinou platbu, nebo může iniciovat sérii pravidelných plateb např. nájemné. Podepsaný mandát má platnost 36 měsíců od posledního vyvolaného inkasa a musí být věřitelem zachován minimálně po dobu jeho trvání. Po souhlasu s inkasem věřitel předběžně vyrozumí dlužníka o chystající se platbě a to minimálně 14 dní před zatížením jeho účtu. Předběžné vyrozumění obsahuje datum a částku inkasa. Poté předá věřitel požadavek na inkaso a podepsaný mandát své bance. Banka jej přes clearingové centrum předá bance dlužníka. Zde nastává další časová podmínka. Pokud se jedná o první platbu ze série dalších, nebo pokud jde o samotnou jednotlivou platbu, musí banka věřitele odeslat požadavek bance dlužníka nejméně 5 dní před plánovaným datem převodu. Toto časové omezení dává bance dlužníka dostatek času na kontrolu

29 Teoretická část 29 všech potřebných informací. Na další platby ze série stačí, když banka věřitele pošle bance dlužníka požadavek s mandátem 2 dny předem. Pokud je vše v pořádku, banka dlužníka zatíží plátci účet ve stanovené výši. Poté se banky vyrozumí opět přes clearingové centrum, banka dlužníka oznámí bance věřitele, že účet byl zatížen a banka věřitele připíše příjemci peníze na účet. [37] Obr. 7 Model SEPA přímého inkasa Zdroj: European Payments Council, 2009, upraveno autorem [33] Požadavky na platbu Aby mohlo SEPA inkaso proběhnout, je nutné uvést podobné údaje, jako při bezhotovostním převodu. Tyto údaje se uvádí v mandátu. Dlužník v něm uvede své jméno, adresu, číslo účtu ve formátu IBAN a kód své banky ve formátu BIC. Stejné údaje uvede o příjemci. Dále uvede typ platby opakující se nebo jednorázová. Vše nakonec stvrdí svým podpisem. Příjemce musí oznámit plátci výši platby a den jejího provedení minimálně 14 dní předem. Banky mají stanoveny časové lhůty, které byly popsány v předchozí kapitole. Bankovní poplatky zde oproti bezhotovostním převodům nejsou nijak stanoveny, každá banka si může jejich úroveň stanovit individuálně podle poskytnutých služeb. [36]

30 Teoretická část 30 SEPA platební karty (SCF) Původní myšlenka EPC byla vytvořit jednotné schéma pro platební karty tak, jako tomu bylo u předchozích dvou nástrojů. Ukázalo se, že v Evropě je příliš mnoho standardů a různých druhů karet a vytvořit jedno schéma, které by je všechny zahrnovalo, není možné. Pro zavedení a realizaci SEPA platebních karet (SEPA card Framework SCF) byl tedy EPC vytvořen rámec, který obsahuje zásady a pravidla, kterým se musí vydavatelé, příjemci, provozovatelé karet a kartové systémy přizpůsobit. Cílem vytvořeného rámce pro SEPA platební karty je umožnit evropským zákazníkům (držitelům karet a obchodníkům) používat jednu kartu pro výběr eurové hotovosti a pro platby v obchodech v celé oblasti SEPA stejně snadno a pohodlně, jako kdyby se jednalo o jejich zemi. Tato karta může být debetní 10 nebo kreditní 11. [38] Spotřebitel tedy jednou kartou může platit na celém území SEPA. Tím se také zavedou rovné podmínky pro všechny obchodníky, kteří platbu kartou umožňují. Základním standardem pro SEPA platební karty se stal EMV (Europay, Master- Card, VISA). Je to mezinárodní standard vyvíjený od roku 1996 největšími vydavateli platebních karet. Tento standard zavádí platební karty s čipem a chrání je kódem PIN 12. Snaží se tak nahradit karty s magnetickým páskem, které jsou méně bezpečné, protože u čipových karet se při každé platbě zadává PIN. Navíc čip může uchovávat informace a je programovatelný. [39] Aby SEPA platební karty mohly plnit svoji funkci, je nutné provést vylepšení i bankomatů a platebních terminálů. Přechod na čipové karty a na nové bankomaty a terminály se měl uskutečnit do konce roku ČR jako jedna z mála zemí byla s přechodem na nové technologie téměř hotova již na konci roku [18] Následující obrázek č. 8 zobrazuje přechod na kompatibilní karty ke všem kartám v oběhu. 10 Debetní karta - umožňuje držiteli karty zaplatit přímo z jeho účtu 11 Kreditní karty - umožňují nákupy v rámci určitého úvěrového limitu. Zůstatek, který není vypořádán do konce stanoveného období, je považován za úvěr, z kterého se platí úroky 12 PIN - personal identification number

31 Teoretická část 31 Obr. 8 Přechod na kompatibilní karty Zdroj: European Central Bank, 2011 [32] Na níže uvedeném obrázku č. 9 je patrné, jak každá země využívá platební instrumenty v jiném poměru.

32 Teoretická část 32 Obr. 9 Platební nástroje SEPA a jejich využití v zemích EU Zdroj: European Payments Council, 2009 [33] SEPA hotovost Jednotná oblast pro hotovostní platby v eurech SECA (Single European Cash Area) vznikla zavedením eura do hotovostního oběhu v roce Z jednotné oblasti pro hotovostní platby vychází také myšlenka pro jednotnou oblast pro bezhotovostní platby - SEPA. I když se projekt SEPA převážně zaměřuje na rozvoj bezhotovostních transakcí, hotovost je stále hojně využívaný instrument. (V České republice je na základě zákona č. 254/2004 Sb. stanoveno, že transakci v hodnotě vyšší než 12 tisíc euro nelze platit v hotovosti. To umožňuje všechny nízkoobjemné transakce uskutečňovat v hotovosti.) Oproti bezhotovostním transakcím má hotovostní platební styk jednu značnou nevýhodu. Tou jsou mnohem vyšší náklady. SEPA hotovost má za úkol vyřešit dva problémy. Jedním z nich je, že hotovost je dodávána bankám za různé ceny. To vytváří rozdíly na vnitřním trhu EU a některým bankám to přináší konkurenční nevýhody. Druhý problém jsou náklady spojené s šířením hotovosti na uživatele. Tyto náklady banka nemůže jed-

33 Teoretická část 33 noduše převést na uživatele a musí je začlenit do cen jiných instrumentů, které mají vzhledem k tomu vyšší cenu. Na těchto problémech pracuje i ECB, která již schválila množství opatření, která mají pomoci k vytvoření spravedlivého konkurenčního prostředí při poskytování hotovostních služeb. Hlavní distribuční cestou předávání hotovosti veřejnosti jsou bankomaty nebo přepážky v bankách. Hotovost je i nadále nejoblíbenějším a také nejnákladnějším platebním nástrojem. Cílem EPC v SEPA hotovosti je podpora postupného přechodu od hotovosti k bezhotovostním instrumentům. Přineslo by to velké úspory obchodníkům, institucím a celé společnosti. [40]

34 Praktická část 34 3 Praktická část Praktická část této bakalářské práce částečně vychází z poznatků z teoretické části a z výsledků kvalitativního a kvantitativního průzkumu firem a bank. Hlavním úkolem v praktické části je vytvořit SWOT analýzu zaměřenou na projekt SEPA, která se bude týkat bank a bankovních klientů, a pro kterou jsou získané informace z obou průzkumů hlavním zdrojem. Z vytvořené SWOT analýzy budou odvozeny a generalizovány důsledky zavedení přeshraničního platebního styku, a tím bude splněn hlavní cíl této bakalářské práce. 3.1 Kvantitativní a kvalitativní průzkum Metodika průzkumu Pro zjištění potřebných dat pro SWOT analýzu byly vytvořeny dotazníky. První se zaměřoval na projekt SEPA z pohledu bankovních klientů - firem. Druhý byl vytvořen pro banky a zjišťoval jejich pohled na nový evropský projekt. Vzhledem k některým otázkám, které jsou zaměřeny na citlivé bankovní údaje, byly některé otázky z dotazníku mírně změněny a bankám byly zaslány formou mystery ingu. Údaje o dotazníku Oba dotazníky byly vytvořeny v systému RELA Mendelovy univerzity v Brně. Dotazník pro bankovní klienty byl vytvořen ze dvou archů. První z nich měl 3 uzavřené otázky a druhý 15 převážně polootevřených. Dotazník určený bankám byl vytvořen ze 17 otázek převážně otevřených. Všechny vyplněné údaje v dotaznících byly anonymní. Tím se také zajistilo vyplnění většího množství dotazníků. Firmy a banky dotazníky vyplňovaly od 1. února Poslední dotazníky byly předány ke zpracování na konci dubna roku Složení dotazovaného vzorku Dotazníky bankovním klientům byly rozeslány elektronickou formou. Celkově bylo firmám rozesláno 58 dotazníků. Firmy byly vybírány podle tří kritérií: minimálně 51 zaměstnanců, roční obrat alespoň 5 milionů Kč a firma obchoduje se zahraničím.

35 Praktická část 35 Bankám bylo rozesláno 30 dotazníků a kritérium pro tyto banky bylo stanoveno jedno. Banka musí působit na trhu v České republice. Následně také bylo bankám rozesláno 30 ů formou mistery ingu. Návratnost ů byla téměř 93 procent. Dílčím cílem dotazníku pro firmy bylo zjistit: informovanost firem o přeshraničním platebním styku - SEPA, jaké nástroje přeshraničního platebního styku firmy používají, preference klientů při volbě informačních zdrojů o přeshraničním platebním styku, jaké překážky při přeshraničním platebním styku firmy sdílí a výhody, které firmy při používání přeshraničního platebního styku vnímají Výsledky vyplývající z dotazníkového průzkumu Dotazníkový průzkum určený bankovním klientům vyplnilo celkem 23 firem, to tvoří návratnost 40 procent. Z vyplněných dotazníků byla zjištěna hlavně data do SWOT analýzy, kterou se budeme zabývat v další kapitole. Nyní zde budou rozebrány některé důležité výsledky odpovědí. Jedna z prvních otázek určená pro bankovní klienty byla: Odhadněte, kolik platebních transakcí průměrně za měsíc uskutečníte se zahraničím. Na základě této otázky lze respondenty rozdělit do skupin podle počtu prováděných transakcí, a tím i na firmy, které mají nebo nemají relativní zkušenosti se zahraničním obchodem a přeshraničními platbami. V rozboru dalších otázek toto rozdělení pomůže nalézt důvody některých odpovědí. Je ještě nutné uvést, že 3 firmy, které dotazník vyplnily, přestaly obchodovat se zahraničím, a tím nesplnily kritéria určená při tvorbě dotazníku. I tak se ale na odpovědi těchto firem v dalších otázkách okrajově nahlédne.

36 Praktická část 36 Graf 1 Průměr transakcí provedených měsíčně se zahraničím 40% 15% 25% 15% 5% a více Na grafu č. 1 je patrné, že největší počet respondentů, kteří vyplnili dotazník, provádí měsíčně se zahraničím 21 a více transakcí. Tato skupina má tedy značné zkušenosti se zahraničními obchody. Skupiny firem, které měsíčně zpracují nebo transakcí jsou stejně velké. Nejmenší skupinou jsou firmy, které měsíčně provedou 6-10 transakcí. Naopak skupina firem, která měsíčně provede 0-5 transakcí se zahraničím má také velké zastoupení a lze říci, že i málo zkušeností. Bude zajímavé, jaké odpovědi budou mít největší dvě skupiny firem na následující vybrané otázky. Další otázka pro bankovní klienty byla: Která definice podle Vás nejlépe charakterizuje přeshraniční platební styk? Tato otázka částečně zkoumá jeden z dílčích cílů dotazníkového průzkumu a to tím, že zjišťuje, jestli firmy vědí, co to přeshraniční platební styk je. Na níže uvedených grafech č. 2 a č. 3 jsou uvedeny výsledky odpovědí, jednak z celkového hlediska a jednak rozdělené podle skupin firem, členěných podle počtu provedených transakcí.

37 Praktická část 37 Graf 2 Znalost firem definice přeshraničního platebního styku Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce pro příjemce VE STEJNÉM STÁTĚ 20% 0% 5% 30% Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce pro příjemce ZE SOUSEDNÍHO STÁTU Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE pro příjemce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE 45% Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU pro příjemce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce pro příjemce Z JAKÉHOKOLI STÁTU NA SVĚTĚ

38 Praktická část 38 Graf 3 Znalost firem definice přeshraničního platebního styku podle skupin vytvořených počtem prováděných transakcí Počet odpovědí a více Skupina firem s měsíčně provedenými transakcemi Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce pro příjemce VE STEJNÉM STÁTĚ Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce pro příjemce ZE SOUSEDNÍHO STÁTU Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE pro příjemce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU pro příjemce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce pro příjemce Z JAKÉHOKOLI STÁTU NA SVĚTĚ Firmy měly na výběr z 5 možností a správnou odpovědí je: Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU pro příjemce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO. Z výsledků celkového grafu č. 2 lze říci, že v největším procentu odpovědí je uvedena správná odpověď. Z těchto správných odpovědí je více než polovina od firem s největšími zkušenostmi se zahraničním obchodem. Na grafu č. 3, ukazujícím skupiny firem podle uskutečňovaných měsíčních transakcí, je vidět rostoucí trend. Čím více transakcí firma provádí, tím je více seznámena s definicí o přeshraničním platebním styku. Je to způsobeno tím, že firmy hledají nové, efektivní a hlavně levnější řešení pro jejich často prováděné transakce, a proto mají i znalosti o přeshraničním platebním styku. Nejvíce firmy zaměňovaly správnou odpověď za: Elektronicky zpracovaná platební transakce od plátce ZE STÁTU EVROPSKÉ UNIE pro příjemce ZE STÁ- TU EVROPSKÉ. To naznačuje informovanost firem o tom, že mohou SEPA používat pro platby v EU. Avšak v tomto případě nevědí, že do dalších států patřící do EHP mohou platby pomocí SEPA využívat také.

39 Praktická část 39 Pokud by se hledala odpověď na dílčí cíl dotazníkového průzkumu, jde konstatovat, že většina firem obchodující se zahraničím má základní znalosti o přeshraničním platebním styku SEPA. Jak obsáhlé jsou tyto znalosti, to ukáže rozbor dalších otázek. V další otázce firmy odpovídaly na otázku: Používáte při zahraničních platbách přeshraniční platební styk? Výsledky odpovědí jsou uvedeny na zobrazeném grafu č. 4, na kterém je vyjádřeno, že do kontaktu s přeshraničním platebním stykem přišlo již 65 procent dotázaných firem. Graf 4 Využití přeshraničního platebního styku firmami 35% 39% využití téměř u všech plateb využití u některých plateb zatím nevyužito 26% V této otázce byli respondenti rozděleni na 2 skupiny. Jedna, která již používá přeshraniční platební styk u všech nebo jen u některých plateb. Druhá, která zatím přeshraniční platební styk nevyužívá. Druhá skupina zahrnuje 8 firem a ta část dalších otázek vynechala, protože se týkají zkušeností s přeshraničním platebním stykem. Pokud se odpovědi na tuto otázku dají opět do souvislosti s počtem prováděných transakcí, dojde se k podobnému vysvětlení, jako v předchozí otázce. Firmy uskutečňující málo transakcí se zahraničím odpovídaly, až na jednu výjimku, že přeshraniční platební styk nepoužívají. Oproti tomu všechny firmy s velkým počtem měsíčních transakcí uvedly, že přeshraniční platební styk používají. Vysvětlení je patrné na následujícím grafu č. 5.

40 Praktická část 40 Graf 5 Využití přeshraničního platebního styku firmami podle skupin vytvořených počtem prováděných transakcí 6 5 Počet odpovědí a více Skupina firem s měsíčně provedenými transakcemi využití téměř u všech plateb využití jen u některých plateb zatím nevyužito Další otázka se týkala pouze firem, které již přeshraniční platební styk vyzkoušely a mají s ním zkušenosti. Otázka zněla: Došlo ve Vaší firmě od prvého použití přeshraničního platebního styku k navýšení prováděných transakcí? Odpovědi jsou opět zobrazeny na následujícím grafu č. 6. Vysvětlení těchto odpovědí je možno nalézt v dalších otázkách. Ty byly firmám položeny tak, aby se zjistilo, jestli je jejich firma v zahraničním vlastnictví a jestli má pobočky v jiných státech. Použitím znalostí z teoretické části si lze uvědomit, že přeshraniční platby SEPA jsou nejen levnější, ale i rychlejší a přináší další řadu výhod. Pokud tedy firma obchoduje se zahraničím a navíc má v zahraničí své pobočky, určitě je pro ni doba trvání transakce důležitá.

41 Praktická část 41 Graf 6 Navýšení prováděných transakcí u firem používajících přeshraniční platební styk 4 3,5 3 Počet odpovědí 2,5 2 1,5 1 0,5 0 určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Navýšení prováděných transakcí Firma je v zahraničním vlastnictví Firma je částečně v zahraničním vlastnictví Firma není v zahraničním vlastnictví Firma má pobočky v jiných státech Firma nemá pobočky v jiných státech Další otázka je zaměřena na zjištění dalšího dílčího cíle. Firmy využívající přeshraniční platební styk odpovídaly na otázku: Co využíváte v rámci přeshraničního platebního styku? Podle očekávání firmy nejvíce označily bezhotovostní převody. Přímé inkaso je využíváno jen velmi malým počtem firem. Překvapivé je využívání platebních karet. Výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu č. 7.

42 Praktická část 42 Graf 7 Využití platebních nástrojů v přeshraničním platebním styku Počet odpovědí bezhotovostní převody přímé inkaso platební karty Platební nástroj Zjevnou příčinu tak velkého využívání bezhotovostních převodů nalezneme v teoretické části. Jak bylo napsáno, SEPA bezhotovostní převody začaly banky nabízet již 28. ledna Od té doby si už většina firem našla tento výhodný platební nástroj. Přímé inkaso není používané v tak velké míře jako bezhotovostní převody a bylo zavedeno téměř o dva roky později. To vysvětluje proč je tento nástroj využíván o tolik méně. U platebních karet je situace odlišná. V rámci SEPA se mělo do konce roku 2010 přejít na nové čipové karty, které by bylo možno v celém prostoru SEPA použít. Jak bylo uvedeno, Česká republika měla přechod na tyto nové karty téměř hotový na konci roku To podpořilo používání platebních karet u firem. Zajisté k tomuto výsledku přispělo i to, že některé firmy mají pobočky v zahraničí a platí těmito kartami jak na území České republiky, tak i v ostatních státech SEPA. Další otázka byla směřována rovněž na zjištění dílčího cíle. Respondentům byla položena otázka: Přinesl Vám přeshraniční platební styk některou z uvedených výhod? Na tuto otázku firmy odpovídaly převážně kladně, jak ukazuje graf č. 8 vytvořený z jejich odpovědí.

43 Praktická část 43 Graf 8 Výhody spojené s používáním přeshraničního platebního styku Počet odpovědí Zjednodušená správa plateb Zrychlení plateb Nižší poplatky za provedenou zahraniční transakci Vyšší konkurenční schopnost Výhody přeshraničního platebního styku určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Více než 50 procent firem používající přeshraniční platební styk uvedlo, že se jim po jeho zavedení zjednodušila správa plateb, platby se zrychlily a firmy mají nižší poplatky za provedenou zahraniční transakci. Jen v otázce na vyšší konkurenční schopnost firmy ve většině případů uvedly více negativní postoj. Z uvedených odpovědí se ukazuje, že jeden z hlavních cílů projektu SEPA je splněn a bankovní klienti (ať provádějící zahraniční platby v malém, nebo velkém rozsahu) ho chápou kladně. To je pro budoucnost tohoto projektu velmi důležité. Jedna z dalších otázek v dotazníku byla zaměřena na problémy, se kterými se mohla firma při používání přeshraničního platebního styku setkat. Otázka zněla: Setkala se Vaše firma při používání přeshraničního platebního styku s nějakými problémy? Tato otázka byla také položena, aby se zjistil další dílčí cíl dotazníkového šetření. Odpovědi byly shrnuty do následujícího sloupcového grafu č. 9. Je možno si všimnout, že nastalo celkem 7 problémů, které firmy uvedly. Jedna firma měla problém s platbou, která nebyla provedena. Čtyři firmy uvedly, že vyplnily chybně formulář platby a z toho důvodu se platba neuskutečnila. Dvě firmy žá-

44 Praktická část 44 daly banku o potřebné informace a banka jim je nebyla schopna poskytnout. Všechny tyto problémy jsou pro přeshraniční platební styk závažnou hrozbou. V případě špatně vyplněného formuláře se může i přes různá opatření stát, že bankovní klient počítá s tím, že platba byla provedena a vzhledem k tomu se může v očích věřitele stát nedůvěryhodným. Východiskem tohoto řešení je kontrola vyplněného formuláře klientem či avízo banky o neprovedené platbě (i kdyby tato služba měla být placená, mohl by o ni být zájem). U problémů s nedostatkem informací pro provedení platby a v případě, kdy platba nebyla provedena, je chyba na straně banky. Těchto chyb by se banky měly vyvarovat, neboť tím ohrožují nejen své dobré jméno, ale zároveň důvěru klientů v samotný projekt SEPA. Graf 9 Problémy při používání přeshraničního platebního styku 4 3 Počet odpovědí Platba nebyla provedena Špatně vyplněný formulář platby Problémy přeshraničního platebního styku Banka nebyla schopna poskytnout potřebné informace o provedení platby Další otázka byla podobného charakteru jako předchozí a respondentům byla položena takto: Co považujete za nevýhodu při používání přeshraničního platebního styku? Tato otázka byla otevřená a 5 firem uvedlo 3 různé nevýhody. Ostatní respondenti žádné nevýhody při používání přeshraničního platebního styku nezaznamenali. 3 firmy uvedly nevýhodu ve formě poplatků za provedení platby. Jak bylo vysvětleno, přeshraniční platba by měla mít stejné podmínky jako platba vnitro-

45 Praktická část 45 státní. Někteří bankovní klienti v dalších odpovědích však uvedli, že se jim výše poplatků zdá stále příliš vysoká. Z tohoto důvodu si někteří bankovní klienti budou stále zakládat zahraniční účty, protože poplatky v jiné zemi budou nižší. Další uvedenou nevýhodou, kterou uvedly 2 firmy, jsou kurzové rozdíly. Tato nevýhoda zanikne se zavedením eura v České republice. Poslední uvedená nevýhoda se vztahovala na kompatibilitu některých bank s projektem SEPA. Tuto nevýhodu lze brát jako dočasnou, protože banky jsou postupně připravovány na přeshraniční platby pomocí SEPA a pokud nesplní stanovené podmínky do stanoveného termínu, hrozí jim za to peněžní postihy a jiná rizika. [41] Dále je tu pro banky hrozba, že mohou ztratit klienty, kteří tuto službu požadují. Bankovní klienti byli také dotazováni na spokojenost s poskytovanými informacemi formou otázky: Jak jste spokojeni s dostupností informací o přeshraničním platebním styku od bank? Odpovědi jsou uvedeny v grafu č. 10. Graf 10 Spokojenost s dostupností informací o přeshraničním platebním styku poskytovaných bankami 13% 7% 27% zcela spokojeni spíše spokojeni spíše nespokojeni zcela nespokojeni 53% Téměř všechny firmy uvedly, že jsou s dostupností informací spokojeni. Pouze 3 firmy vyjádřily s touto problematikou nespokojenost. Ani jedna tato firma neuvedla v předchozí otázce, že se setkala s nějakými problémy. To vede k zamyšlení, proč jsou nespokojeni. Odpověď se nabízí v další otázce. Ta byla položena všem bankovním klientům (i těm, kteří přeshraniční platební styk nepoužívají) následovně: Jakým způsobem by Vaše firma chtěla mít možnost získávat informace o přeshraničním platebním styku? Dvě z nespokojených firem

46 Praktická část 46 uvedly v odpovědi, že by chtěly provést osobní návštěvu bankovního domu, nebo že by chtěly obdržet informace formou osobní návštěvy zaměstnance banky. Je možno to chápat tak, že vedení firmy preferuje získání nových informací osobním setkáním. Pokud klient navštíví bankovní dům, určitě mu budou požadované informace předány. V případě osobní návštěvy zaměstnance u klienta lze říci, že banky dnes snižují své náklady v různých oblastech a pro tak malé procento firem, které by tuto formu komunikace uvítaly, pravděpodobně nebudou tento způsob předávání informací zavádět. Další odpovědi na tuto otázku jsou znázorněny na níže uvedeném grafu č. 11. Graf 11 Preferované možnosti získání informací o přeshraničním platebním styku Počet odpovědí Požadovaná možnost Nepožadovaná možnost Přímo v internetovém bankovnictví Telefonním hovorem s bankou Zasláním informací em Na webových stránkách banky Zasláním informací poštou Osobním setkáním se zaměstnancem banky Na grafu je vidět, že více firem preferuje získání informací o přeshraničním platebním styku formou přímého internetového bankovnictví. Zde většina firem, jako u jediného zdroje, uvedla větší počet kladných odpovědí. To ukazuje, že firmy chtějí mít přístup k informacím ihned při platbě, nechtějí jej hledat v jiných zdrojích. Další požadovaná možnost byla získat informace na webových stránkách banky nebo elektronickou poštou. Naopak málo žádaná možnost byla telefonním hovorem a nejhůře dopadla možnost získat informace poštou. Z toho plyne, že firmy používající přeshraniční platební styk jsou již z velké části zvyklé na elektronickou komunikaci a na hledání informací přes internetové zdroje. Je to pro ně zajisté levnější a rychlejší způsob řešení.

47 Praktická část 47 Jedna z posledních otázek uvedených v dotazníku byla stanovena takto: Plánujete v budoucnu používat přeshraniční platební styk? Většina firem odpověděla ano. Důvody, které uváděly, budou použity také jako podklady pro SWOT analýzu. Poměr odpovědí je uveden v následujícím grafu č. 12. Graf 12 Předpokládané používání přeshraničního platebního styku firmami 39% Planované využití jiných možností 61% Plánované využití přeshraničního platebního styku Ač byl dotazník anonymní, firmy v něm vyplňovaly, v jakém odvětví podnikají. Nejčastěji to byly firmy z oblasti stavebnictví (čtyři vrácené dotazníky), z oblasti strojírenství a potravinářství (tři vrácené dotazníky), dále z oblasti dřevařství a dopravy (dva vrácené dotazníky), zpracovatelského průmyslu, asanační činnosti, pivovarnictví, automobilové oblasti, elektrotechnické oblasti, těžby, oblasti financí a informačních technologií. Firmy v dotazníku, kromě odvětví, také uváděly, jaký je předmět jejich podnikání. Z uvedených odpovědí lze určit vysokou různorodost (výroba strojů, provádění staveb, jejich změna a odstraňování, pozemní stavitelství, vodohospodářské stavby, výroba malířských válečků, výroba laminovaných desek, impregnace papíru, formátování a výroba nábytkových dílců, zpracování plastů, sanace ostatních odpadů, přeprava zboží a osob, výroba a prodej piva, nákup a prodej aut, výroba minerálních vod, výroba elektrosoučástek, finanční zprostředkování, webové aplikace, zpracování mléka, opracování neželezných kovů atd.). Nelze tedy tvrdit, že o přeshraničním platebním styku ví a používá ho jen určité odvětví se zaměřením na konkrétní předmět podnikání. Využívá ho mnoho různých