Integrace dítěte se sluchovým postižením v období základního vzdělávání

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Integrace dítěte se sluchovým postižením v období základního vzdělávání"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií Marie Cholastová 3. ročník prezenční studium Obor: Speciální pedagogika pro 2. stupeň základních škol a střední školy a přírodopis se zaměřením na vzdělávání Integrace dítěte se sluchovým postižením v období základního vzdělávání Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Kozáková, Ph.D. OLOMOUC 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Integrace dítěte se sluchovým postižením v období základního vzdělávání vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucí bakalářské práce a za použití pramenů uvedených v závěru bakalářské práce. V Nezdenicích,... podpis

3 Poděkování Děkuji Mgr. Zdeňce Kozákové, Ph.D. za odborné vedení a za cenné připomínky ke zpracování bakalářské práce. Dále děkuji ZŠ Nezdenice, ZŠ T.G. Masaryka Bojkovice, ZŠ Šumice a také ZŠ Demlova Olomouc. Také v neposlední řadě děkuji mým nejbližším za jejich trpělivost a podporu. Marie Cholastová

4 Obsah Úvod...6 Teoretická část 1 Dítě se sluchovým postižením Sluch a sluchové vady Vymezení sluchu Sluchové vady Klasifikace sluchových vad Etiologie sluchových poruch Diagnostika sluchových poruch Technické a kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením Vliv sluchové vady na psychické funkce Komunikační techniky osob se sluchovým postižením Možnosti vzdělávání dítěte se sluchovým postižením Raná péče Speciálně pedagogická centra Předškolní vzdělávání Základní vzdělávání Středoškolské, vysokoškolské a další vzdělávání Specifika integrace dítěte se sluchovým postižením na základní škole Pojem integrace Legislativa vztahující se k integraci Individuální vzdělávací plán Faktory ovlivňující školskou integraci dítěte se sluchovým postižením Výhody a nevýhody integrovaného vzdělávání Předpoklady pro úspěšné zařazení žáka se sluchovým postižením do základní školy...39 Praktická část 5 Metodologická východiska Cíl šetření Metody šetření Charakteristika průzkumného vzorku Analýza výsledků šetření...44

5 6.1 Základní údaje o respondentech Názory pedagogů na integraci dítěte s postižením Názory pedagogů na integraci dítěte se sluchovým postižením Závěr šetření...61 Závěr...63 Seznam použité literatury...64 Seznam příloh...67 Anotace

6 Úvod Téma integrace dítěte se sluchovým postižením v období základního vzdělávání jsem si vybrala z toho důvodu, že bych se ve svém dalším studiu chtěla věnovat speciálně-pedagogické disciplíně, surdopedii, a také proto, že pojem integrace a problematika s ní spojená se v současné době stává hodně diskutovanou oblastí. Integrace dětí se sluchovým postižením s dětmi zdravými, pokud se děje správným způsobem, je oboustranně prospěšná a přispívá ke zlepšení kvality života jedince. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou, kde popisujeme základní pojmy týkající se postižení sluchu a integrace, a praktickou, kterou jsme zaměřili na šetření, jak integraci vnímají pedagogové na vybraném vzorku běžných základních škol. Teoretická část bakalářské práce je členěna na čtyři velké celky. V první kapitole charakterizujeme dítě se sluchovým postižením a komplikace z toho vyplývající. Druhá část je zaměřena na sluch a sluchové vnímání, důležitost sluchu pro správný vývoj a rozvoj řeči. Dále popisujeme sluchové poruchy a vady, jejich rozdělení a klasifikaci, technické a kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. V závěru druhé kapitoly jsou uvedeny negativní vlivy sluchové vady na psychiku jedince. Třetí celek uvádí možnosti podpory a vzdělávání dítěte se sluchovým postižením (raná péče a speciálně pedagogická centra), dále jsou vymezeny možnosti předškolního a základního vzdělávání, v krátkosti se věnujeme vzdělávání středoškolskému, vysokoškolskému a dalšímu. Poslední kapitola teoretické části je věnována integraci (pojem integrace, individuální vzdělávací plán, výhody a nevýhody integrace a také předpoklady pro úspěšné zařazení žáka se sluchovým postižením do běžné základní školy). Praktická část je věnována metodologickým východiskům, analýze výsledků šetření a závěrům z těchto šetření, kdy jsme formou dotazníku zkoumali zkušenosti pedagogů běžných základních škol s integrací dětí se sluchovým postižením do systému běžného vzdělávání. 6

7 Teoretická část Teoretická část bakalářské práce je věnována základním pojmům týkajících se problematiky integrace dítěte se sluchovým postižením v období základního vzdělávání. Zvolené téma je velmi obsáhlé a není možné jej do detailů popsat pouze v jedné práci, a proto jsme se zaměřili na dítě se sluchovým postižením, sluch a sluchové vady, na možnosti podpory a vzdělávání dítěte se sluchovým postižením a samozřejmě na specifika integrace dítěte se sluchovým postižením. 1 Dítě se sluchovým postižením Vymezení a charakteristika dítěte se sluchovým postižením není jednoduché a neexistuje ani všeobecně uznávaná definice. Nesmí se zapomínat na to, že sluchové postižení neovlivňuje pouze dítě, ale také jeho rodiče, širší rodinu a další společenské okolí. Určit přesně, kdo je osoba se sluchovým postižením a co vlastně je samotné sluchové postižení, není jednoduché a dalo by se říci, že co odborník, to jiná definice či vymezení. V kapitole se tedy pokusíme nastínit alespoň ty nejznámější a nejpoužívanější teorie. Už samo označení osoba se sluchovým postižením se týká různorodé skupiny osob a jejich rozdělení je dáno především stupněm a druhem sluchového postižení. Pojem osoba se sluchovým postižením vnímá Souralová (2005, s. 10) jako kategorii osob, které blíže charakterizuje jako: neslyšící, u nichž je slyšení poškozeno v takovém rozsahu, že ani s největším zesílením nemohou vnímat zvuky mluvené řeči, nedoslýchaví, u nichž je slyšení ztrátou sluchu omezeno jen částečně, lze je úspěšně kompenzovat elektroakustickými kompenzačními pomůckami, ohluchlí, u nichž ke ztrátě sluchu došlo v období dokončování vývoje řeči nebo po jeho ukončení. V poslední době se vytváří a formuje specifická skupina osob se sluchovým postižením, kteří užívají kochleární implantát. (Souralová, 2005) 7

8 Slowík (2007, s. 72) uvádí vymezení sluchového postižení takto: je to následek organické nebo funkční vady (resp. poruchy) v kterékoli části sluchového analyzátoru, sluchové dráhy a sluchových korových center, příp. funkcionálně percepčních poruch. Podle zákona č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob za neslyšící se pro účely tohoto zákona považují osoby, které neslyší od narození, nebo ztratily sluch před rozvinutím mluvené řeči, nebo osoby s úplnou či praktickou hluchotou, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči, a osoby těžce nedoslýchavé, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem. ( 2 odst. 1) Ať už je osoba se sluchovým postižením odborníky a institucemi vnímána více či méně shodně, vždy je důležité myslet na to, že je to především lidská bytost, dítě, osoba, člověk jako každý jiný, a až druhotně se zabývat jeho specifickými problémy. Proto není vhodné ani etické mluvit o osobách se sluchovým postižením jako o sluchově postižených, hluchých nebo dokonce hluchoněmých. Osoby se sluchovým postižením jsou tedy všichni, kteří mají sluchovou ztrátu, a to bez ohledu na druh, stupeň a dobu vzniku. Dítě se sluchovým postižením má znesnadněné dorozumívání mluvenou řečí, které je způsobeno chyběním nebo omezením sluchových vjemů. Sluchové vnímání dítěti také zprostředkovává informace potřebné ke správné orientaci v prostředí. (Souralová In Müller a kol., 2001) Sluchové postižení ovlivňuje dítě ve více směrech, než by se mohlo zdát, Slowík (2007) uvádí tyto: vytváří komunikační bariéru to znamená, že narušuje vývoj řeči, ale také porozumění řeči; deficit v orientačních schopnostech dítě se musí spolehnout více nebo úplně na zrakovou orientaci; způsobuje psychickou zátěž; omezuje síť sociálních vztahů ty jsou způsobeny především kvůli problémům v komunikaci, 8

9 negativně ovlivňuje vývoj myšlení, které vychází z řeči přemýšlíme v pojmech, pro rozvoj myšlení je velmi důležitá vnitřní řeč, která se ale u dětí od narození neslyšících vyvíjí minimálně. Sluchové postižení neovlivňuje pouze dítě, ale i jeho rodiče, kteří se s tímto problémem musejí vyrovnat a najít správnou cestu v komunikaci s dítětem se sluchovým postižením a dbát na jeho správný všestranný rozvoj. 2 Sluch a sluchové vady V první části práce bylo zmíněno, jak je důležitý sluch a co jeho omezení nebo ztráta způsobuje, také kdo je osoba se sluchovým postižením. V následující části je v krátkosti popsán sluch a základní dělení a klasifikace sluchových vad. 2.1 Vymezení sluchu Sluch je jedním z důležitých smyslů, který nám poskytuje nejen akustické informace o vnějším prostředí, ale při vadě sluchu způsobuje především komunikační bariéru, která se odráží v různých složkách osobnosti, hlavně ve složce psychosociální a kognitivní. (Souralová, 2005) Sluch je jedním ze smyslů, jemuž předcházel smysl hmatový. Proto se dá říci, že sluch je vysoce specializovaný hmat, protože slouží k vnímání záchvěvů, které k nám přicházejí ze vzdálených zdrojů. (Sovák, 1974) Nejdůležitější částí pro sluchové vnímání a sluchové reakce je centrální část sluchového analyzátoru, která je uložena v temporálním laloku mozkové kůry. Zde díky vyšší nervové činnosti dochází k analýze a následně syntéze zvukového materiálu. (Souralová, 2005) Oblast slyšení neboli sluchové pole člověka je vyhrazeno: sluchovým prahem je to nejmenší intenzita zvuku, kterou jsme schopni vnímat; prahem bolestivosti oblast, kde intenzivní zvuk vyvolává sluchový vjem, který se mění na bolest. (Souralová, 2005) 9

10 Anatomie sluchového analyzátoru: periferní část - vnější ucho ušní boltec, zevní zvukovod, ušní bubínek; - střední ucho středoušní dutina, sluchové kůstky, Eustachova trubice, středoušní svalečky, oválné okýnko; - vnitřní ucho kostěný labyrint, hlemýžď s Cortiho orgánem; centrální část tvořena sluchovými drahami a sluchovým centrem v mozku. (Souralová, 2005) Obrázek stavby zvukového analyzátoru je součástí přílohy č.1. Řeč se u nás vyvinula právě díky sluchu, a proto má samozřejmě i význam pro utváření a vývoj psychiky. Zvuky, které vznikají v prostředí, mohou dosahovat určité intenzity a pak tyto zvuky vnímáme jako signály. Ne všechny zvuky vnímáme tímto způsobem. Signalizační úlohu pro nás mají jen ty zvuky, které jsou pro nás v daném okamžiku důležité a na ně reagujeme. Ostatní zvuky nejsou ztraceny, ale tvoří tzv. zvukové pozadí souhrn zvuků v pozadí. Pro člověka je toto zvukové pozadí důležité, protože, i když se to nezdá, tak nám dodává pocit reálnosti, jistoty a bezpečnosti. Pokud by byl člověk jen chvíli zavřený ve zvukotěsné komoře, tak na něj toto nezvyklé ticho bude působit depresivně a určitě i úzkostně. (Sovák, 1974) Sluchem tedy člověk přijímá neustálé informace o okolním světě a o tom, co se kolem něj děje. Z toho lze vyvodit závěr, že sluch nám neslouží jen k orientaci, ale také k osobní bezpečnosti a jistotě a díky němu jsme spjati se svým okolím i společenským prostředím. Je samozřejmé, že poruchy sluchu se negativně odrážejí nejen na řeči, ale i na celé osobnosti člověka s postižením. Důsledky postižení sluchu jsou horší a závažnější, čím dříve se u jedince a v jeho vývoji objeví, samozřejmě záleží také na typu a stupni sluchové poruchy. (Sovák, 1974) Sluch má i bezpečnostní funkci, protože je jediným smyslem, který zůstává aktivní i ve spánku. (Slowík, 2007) 10

11 2.2 Sluchové vady Sluchové vady lze definovat a vymezit různými způsoby. Následující část charakterizuje základní vymezení sluchových vad a také její klasifikace, která se opět u různých autorů může mírně lišit. Sluchová vada 1 (porucha 2 ) představuje poškození orgánu nebo jeho funkce, která způsobuje snížení kvality slyšení, kvantity slyšení nebo kombinaci obojího. Sluchové postižení pak představuje širší termín, který zahrnuje i sociální důsledky sluchové insuficience. (Souralová, Langer, 2005, s. 11) Klasifikace sluchových vad Sluchové postižení je způsobeno různými typy vad sluchu a tyto vady sluchu můžeme dělit dle tří hlavních hledisek: místa vzniku sluchové vady, velikosti sluchové ztráty, doby vzniku sluchové vady. Typy sluchových vad podle místa vzniku: vada převodní vzniká vadou tzv. převodního ústrojí periferní části sluchového analyzátoru (vada vnějšího ucha po oválné okénko včetně); při této vadě je narušeno slyšení hlubokých tónů, ale jedinec rozumí dobře řeči šeptané; vada má ráz kvantitativní; vada vnímací (percepční) vzniká důsledkem vady sluchové části labyrintu s Cortiho orgánem a zakončením sluchového nervu; při této vadě je narušeno slyšení vysokých tónů; jedinec slyší hlas i z poměrně velké vzdálenosti, ale není schopen rozeznat jednotlivé části řeči; vada má ráz kvalitativní; 1 Vadu Sovák (1980) vnímá jako orgánový defekt, chybění nebo nedostatek některého orgánu nebo jeho částí. 2 Poruchu Sovák (1980) charakterizuje jako funkční defekt, což znamená poruchu orgánové funkce, poruchu v celkových funkcích organismu, bez předchozího poškození orgánu nebo orgánového systému. 11

12 smíšené vady vznikají kombinací jak vady převodní, tak i vady vnímací; z toho vyplývá, že jedinec slyší nejen špatně, ale i málo; sluchová vada smíšená může být jednostranná nebo i oboustranná; tady nastává problém i s určením směru příchozího zvuku; vady centrální vznikají jako důsledek postižení korového systému sluchové dráhy. (Sovák, 1974) Členění sluchových vad podle velikosti sluchové ztráty dle Světové zdravotnické organizace (WHO) (Hrubý, 1998): normální sluch ztráta do 25 db, lehká nedoslýchavost ztráta db, střední nedoslýchavost ztráta db, středně těžké poškození sluchu ztráta db, těžké postižení sluchu ztráta db, velmi závažné postižení sluchu ztráta nad 90 db. Z hlediska doby vzniku sluchové vady můžeme rozlišovat: vady vzniklé v prenatálním období, vady vzniklé v perinatálním období, vady vzniklé v postnatálním období. (Souralová, 2005) Toto členění je ve speciální pedagogice málo užívané a vhodnější je členění na: prelingvální sluchové vady vady sluchu, které vznikly ještě před ukončením základního vývoje jazyka 3 a řeči 4 (k tomuto vývoji dochází obvykle v období Jazyk souhrn sdělovacích prostředků a způsobů, které v podmínkách společenského bytí vytvářely a zdokonalovaly určité lidské skupiny národy. a rozdíl od řeči, která je výkonem individuálním, je jazyk jevem a procesem ryze společenským (Sovák, 1974, s. 8) 4 Řeč schopnost člověka používat sdělovacích (výrazových) prostředků. Sdělovací prostředky jsou jednak slovní, jednak neslovní. Slovní jsou mluvené (mluva) nebo psané (písmo). eslovní jsou posunky, 12

13 let věku dítěte) a které neumožňují spontánní osvojení si mluveného jazyka a lidské řeči. Nebo získané jazykové a řečové dovednosti se začnou pomalu vytrácet při náhlé ztrátě sluchu v prelingválním období, pokud není zahájena včasná a vhodná surdopedická 5 i logopedická péče. postlingvální sluchové vady vznikají až po ukončení základního vývoje jazyka a řeči. U jedince s postlingvální sluchovou vadou jsou jazykové i řečové dovednosti dostatečně zažité a fixované a nemůže dojít k jejich úplnému vymizení. Může ale docházet k negativním změnám v mluveném projevu, a to z důvodu chybění zpětné sluchové kontroly. Problému se dá jistě předejít včasným poskytnutím vhodné surdopedické a logopedické péče. (Souralová, 2005) Nedá se říci, které členění a klasifikace jsou nejlepší, ale jedním z nejdůležitějších aspektů sluchového postižení je velikost sluchové ztráty, protože ovlivňuje schopnost vnímat zvuky z vnějšího prostředí. Je velmi důležité, aby se z vyšetření jedince se sluchovým postižením zjistilo co možná nejvíce. Tyto zjištěné informace slouží ke stanovení diagnózy, prevenci, léčbě a také k prognóze sluchového postižení Etiologie sluchových poruch Etiologie sluchových poruch je rozmanitá a často se i po mnoha letech a mnoha vyšetřeních nezjistí skutečný důvod pro vznik poruchy. dědičné vady - syndromové syndrom (z řec. syndromos = souběh souhrn) skupina příznaků, souhrn příznaků (Sovák a kol., 2000, s. 343), u vícečetných vad nebo anomálií je sluchová vada jedním ze symptomů 6 (např. syndrom CHARGE, Usherův syndrom); mimika, výrazové chování vůbec. Používat znamená také přijímat, tj. vnímat a strukturálně zpracovat, v paměti udržet a na příslušný podnět opět vybavovat vhodné výrazy. (Sovák a kol., 2000, s. 308) 5 Surdopedie je je jeden z oborů speciální pedagogiky, který se zabývá rozvojem, výchovou a vzděláváním osob se sluchovým postižením. (Průchová, Walterová, Mareš, 2003, s. 237) 6 Symptom (z řec. Symptomy = příznak) příznak (Sovák a kol., 2000, s. 342) 13

14 - nesyndromové na genetickém základě a s náhodným výskytem, nejčastěji jsou vady s autosomálně recesivním typem přenosu (např. mutace genu pro connexin 26), je velmi obtížné je odlišit od nedědičného postižení, tímto typem sluchové vady trpí více jak polovina sluchově postižených dětí; (Souralová, Langer, 2005) získané vady - prenatální příčiny endogenní 7 a exogenní 8 vlivy (např. Intoxikace matky během těhotenství, virové či infekční onemocnění matky); (Souralová, 2005) - perinatální příčiny doba porodu a krátce po porodu (např. předčasný porod, komplikace při porodu, asfyxie 9 plodu); - postnatální příčiny vlivy, které působí na jedince během celého jeho života (např. poranění hlavy, poranění sluchového analyzátoru, intoxikace, záněty středního ucha). (Souralová, Langer, 2005) Příčina sluchové vady nemusí být pouze jedna, ale může spolupůsobit více faktorů dohromady a navzájem se ovlivňovat. Proto je dobré pátrat po etiologii, příčinách sluchových vad, protože někdy můžeme zastavit negativní působení těchto faktorů Diagnostika sluchových poruch Pro zvolení správných kompenzačních pomůcek a pro zvolení správné a vhodné reedukační a edukační péče je důležité stanovení diagnózy stanovení hloubky a struktury sluchového postižení. Audiologie je vědní obor, který se zabývá zkoumáním normálního i porušeného sluchu. K nejpoužívanějším vyšetřovacím metodám, které nevyžadují spolupráci od sluchově postiženého, patří: komplex nepodmíněných reflexů, 7 Endogenní (z řec. endogenos = vnitřní) vnitřního původu, tj. podmíněný dědičností nebo vnitřními změnami v těle. (Sovák a kol., 2000, s. 91) 8 Exogenní (z řec. exó = ven; genos = rod)- vyvolání příznaků převážně zevními, mimotělními vlivy, přeneseně v psychologii i v pedagogice vnějšími vlivy, vlivy prostředí. (Sovák a kol., 2000, s. 98) 9 Asfyxie (z řec. sfyxis = puls) dušení z obstrukce dýchacích cest. Asfyxií u novorozenců se rozumí nedostatek kyslíku před, během nebo po porodu, který způsobí nedokrvení životně důležitých orgánů, což může vyústit k poškození mozku. (Sovák a kol., s. 35) 14

15 registrace akusticky evokovaných potenciálů, vyšetření otoakustických emisí, tympanometrie. Mezi nejznámější audiometrické metody, které vyžadují spolupráci od osob se sluchovým postižením, patří: orientační zkouška hlasitou nebo šeptanou řečí, vyšetření sluchu ladičkou, tónová audiometrie, slovní audiometrie. (Souralová, 2005) Při diagnostikování se nevyužívá pouze jedna vyšetřovací metoda, ale hned několik, aby určení postižení bylo co nejpřesnější a vyhnulo se omylu. Diagnostika se také provádí v pravidelných intervalech, není tedy možné vyšetřit např. dítě se sluchovým postižením pouze jednou, sdělit diagnózu a více se o něj nezajímat. 2.3 Technické a kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením Technické pomůcky se velmi rychle vyvíjejí a zlepšují, zejména díky rozvoji techniky. V kapitole je nastíněna základní klasifikaci a dělení speciálních elektroakustických přístrojů, které pomáhají lidem se sluchovým postižením každý den kompenzovat jejich vadu. Sluchadla (individuální elektronické zesilovače zvuku) jsou základní kompenzační pomůckou, která je známá i široké veřejnosti. Sluchadla používají lidé se sluchovým postižením nejčastěji. Sluchově postiženým dětem i dospělým osobám jsou přidělována z prostředků všeobecného zdravotního pojištění na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Pojišťovna hradí vždy sluchadlo v základním, nejméně ekonomicky náročném provedení v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení. (Souralová, 2005, s. 25) 15

16 Je samozřejmostí, že pokud by člověk se sluchovým postižením chtěl kvalitnější a modernější sluchadla, musí si částku, která je vyšší, doplatit z vlastních finančních zdrojů. Sluchadlo je miniaturní elektronický přístroj tvořený dvěma elektroakustickými měniči, které převádějí zvuk na elektrický signál a opačně, elektrický signál zpět na zvuk. (Souralová, 2005, s. 25) Sluchadlo se skládá ze čtyř částí: mikrofon, zesilovač, potenciometr, vlastní sluchadlo. Součástí ještě bývá ušní tvarovka, která se nejčastěji zhotovuje z odlitku ucha sluchově postiženého. Podle konstrukce sluchadla je můžeme rozdělit na kapesní, závěsná, brýlová, sluchadla do boltce, do zvukovodu a sluchadla kanálová. Fotografie základních typů sluchadel je součástí přílohy č. 2. Podle typu průběhu elektrického signálu dělíme analogová a digitální sluchadla. (Souralová, 2005) Výběr sluchadla by se neměl uspěchat, protože jej bude člověk se sluchovým postižením používat každý den. Správný výběr uvedené kompenzační pomůcky velmi záleží i na audiologickém vyšetření a na individuálních požadavcích uživatele. Technické pomůcky ve výchovně-vzdělávacím procesu pro děti a žáky se sluchovým postižením Ke kompenzaci sluchového postižení ve výchovně-vzdělávacím procesu se nejčastěji užívají skupinové zesilovače a další přístroje, které zviditelňují mluvenou řeč nebo ji přeměňují do vibračních signálů. Skupinové zesilovače jsou základním vybavením školy pro sluchově postižené a mohou mít buď drátový rozvod, (to ale omezuje žáky v pohybu), nebo bezdrátové spojení (neomezují žáky v pohybu ve třídě). Zesilovače jsou založeny na principu indukční smyčky, infračerveného záření nebo rádiových vln. Zesilovací souprava pouze pro učitele a jednoho žáka je velmi často užívána i při integraci dítěte se sluchovým postižením na běžných školách. (Souralová, 2005) Indikátory hlásek a přístroje vizualizující záznam hlasitosti a kmitočtového složení mluvy patří k zařízení, která zviditelňují mluvenou řeč. Fonátory, které 16

17 převádějí zvuky na vibrace, nejčastěji využívají sluchově postižení bez zbytků sluchu. (Souralová, 2005) Výběr vhodných technických kompenzačních pomůcek záleží na typu a charakteru postižení, ale také na tom, co vyhovuje samotnému uživateli se sluchovým postižením. Některé děti se sluchovým postižením mohou velmi dobře odezírat a díky kvalitním sluchadlům nepotřebují další kompenzační přístroje a zařízení. Mezi další technické kompenzační pomůcky, které využívají osoby se sluchovým postižením v každodenním životě, patří např.: pomůcky informující o přítomném zvuku díky vibracím, světelným signálům, proudu vzduchu vibrační a světelné budíky, světelný domovní zvonek, signalizační zvonění telefonu, ventilátory, zesilovače televizního a rozhlasového příjmu, otevřené i skryté titulky v televizi a teletext, zesílené telefony a psací telefony, faxy, mobilní telefony, počítače a další výpočetní technika. Na většinu uvedených pomůcek poskytuje stát finanční dotace, o které může požádat sám zletilý jedinec se sluchovým postižením nebo zákonný zástupce dítěte s postižením na příslušném obecním úřadě. (Souralová, 2005) V úvodu práce jsme zmiňovali uživatele kochleárního implantátu a bylo by vhodné se alespoň v krátkosti zmínit o této moderní technické pomůcce. Kochleární implantát je stále více používán, a to nejčastěji jedinci zcela ohluchlými nebo osobami s prakticky nevyužitelnými zbytky sluchu. Principem je elektrická stimulace zachovalých vláken sluchového nervu, která napodobují funkci poškozené cochlei. Mikrofon zachytí zvukový signál a přemění jej na sled elektrických impulsů, které jsou dále přeneseny do implantovaného obvodu umístěného pod kůží za ušním boltcem. Z tohoto obvodu vedou elektrody do vnitřního ucha, kde dráždí vlákna sluchového nervu, a tím vyvolávají sluchové vjemy. Kochleární implantát nemůže dostat každý, protože sama operace je velmi náročná, ale nejnáročnější je rekonvalescence 10 a reedukace po ní, a to vyžaduje vysoké nasazení 10 Rekonvalescenci charakterizuje Defektologický slovník (Sovák a kol., 2000) jako zotavování z nemoci. 17

18 nejen jedince s postižením, ale i jeho blízkého okolí. Proto jsou do programu kochleární implantace vybíráni kandidáti podle přísných kritérií. Po dobrém průběhu operace a následné péči může být jedinec se sluchovým postižením schopen i telefonovat. (Souralová, Langer, 2005) V příloze č. 3 je fotografie kochleárního implantátu. 2.4 Vliv sluchové vady na psychické funkce Když dítě přijde na svět, je vybaveno smysly, které mu poskytují informace o okolním prostředí, vnímá různé podněty a postupně chápe jejich význam. Z psychologického hlediska znamená sluchová vada pro dítě senzorickou deprivaci. Nedostatek nebo úplné chybění zvukových podnětů ovlivňuje především oblast inteligence, řeči a sociální oblast. (Šedivá, 2006) Inteligence S inteligenčními předpoklady se rodíme a díky výchově a vzdělávání je rozvíjíme. U dítěte se sluchovým postižením nedochází k rovnoměrnému rozvoji verbální a neverbální složky inteligence verbální složka se opožďuje. Dítě se sluchovým postižením se opožďuje ve verbální oblasti, konkrétně v oblasti informační, v chápání slovně logických vztahů a i v chápání slovně charakterizovaných sociálních situací. (Šedivá, 2006) Řeč Oblast řeči je nejvíce postižena sluchovou vadou. U dítěte se sluchovým postižením v prvním půlroce života zvuková produkce ustává, protože nemá zpětnou sluchovou vazbu a jeho motivace na využití hlasu je malá. Proto je zde velmi důležitá včasná diagnostika, kompenzace vhodnými sluchadly nebo kochleárním implantátem, odborná rehabilitace a další. (Šedivá, 2006) U dětí se sluchovým postižením je charakteristické kolísání hlasové polohy, jakoby plochá melodie, nepravidelné tempo a přízvuk. Dále je pro řeč dětí se sluchovým postižením typické prodlužování krátkých samohlásek a naopak zkracování dlouhých 18

19 samohlásek, nepřiměřená hlasitost, výslovnost jednotlivých hlásek se uskutečňuje s nadměrným úsilím a navíc jsou tvořeny špatně a nejsou na sebe navazovány obvyklým způsobem. Nejen že je narušena výslovnost jednotlivých hlásek, ale sluchové postižení ovlivňuje i stavbu vět, které jsou jednodušší, vyskytují se dysgramatismy a mají chudší slovní zásobu. (Janotová, Svobodová, 1998) Odlišné mluvní projevy u dětí se sluchovým postižením charakterizuje také Krahulcová (2002): vývoj mluvní techniky je ve vztahu k vlastnímu vývoji řeči, fáze verbální produkce jsou narušeny, a to jak dýchání, fonace i artikulace, modulace souvislé řeči je specificky pozměněna, častý je i výskyt auditivního dysgramatismu, v mluvním projevu se vyskytují zvláštnosti poznávacích procesů, především pojmotvorného procesu. Po výčtu negativních projevů sluchového postižení je vidět, jak důležitá je včasná a odborně vedená logopedická péče. Logoped pracující s dětmi se sluchovým postižením by měl mít nejen logopedické, ale i surdopedické vzdělání. Tato odborná péče nezávisí pouze na logopedovi, ale také na ochotě a spolupráci rodičů a především samotného dítěte se sluchovým postižením. Sociální oblast dětí se sluchovým postižením Hned po narození dítěte začíná socializační proces, který je opět negativně ovlivněn sluchovým postižením, a to v nedostatku zvukových podnětů, méně sociálních zkušeností atd. Sociální chování dítěte se sluchovým postižením bývá na nižší vývojové úrovni a může být charakteristické vztahovačností nebo egoismem. (Šedivá, 2006) 19

20 2.5 Komunikační techniky osob se sluchovým postižením Pro osoby se sluchovým postižením neexistuje pouze jedna technika pro komunikaci, také nelze určit, které je z nich nejlepší a nejvhodnější. Při výběru komunikační techniky se opět musíme řídit individualitou dítěte nebo i dospělé osoby se sluchovým postižením. Proto z hlediska používaných komunikačních technik a jejího používání můžeme vymezit skupiny osob se sluchovým postižením. Tyto skupiny mají různé a specifické nároky. Jedná se o skupiny vyžadující: orální přístup, přístup s využitím totální komunikace, přístup postavený na bilingvální komunikaci, komunikační techniky vhodné pro žáky se sluchovým postižením, kteří jsou integrováni, komunikační techniky vhodné pro práci s dětmi s kochleárním implantátem. (Potměšil, 2003) V následující části nastíníme základní principy komunikačních technik, které jsou mezi osobami se sluchovým postižením nejpoužívanější. Orální přístup Orální metoda využívá jiných zachovalých smyslů dítěte se sluchovým postižením, to znamená využití zraku a hmatu. Tento přístup se zaměřuje na aktivní zvládnutí příslušného mluveného jazyka. Průkopníci a zastánci tohoto přístupu kladou důraz na rozvoj mluveného jazyka, protože by měl vést k lepší možnosti socializace dítěte se sluchovým postižením. Cílem této metody je co největší možný rozvoj mluvené řeči u dítěte se sluchovým postižením, aby nedošlo ke komunikační izolaci, a dítě mohlo bez problémů komunikovat nejen se svou rodinou, ale také s celou slyšící společností. Výstavba jazykových struktur mluveného jazyka se zakládá hlavně na vizuální percepci mluvené řeči odezírání 11, na zbytcích sluchu a na individuální 11 Odezírání je schopnost neslyšících soustředit zrakovou pozornost na ústa i tvář mluvícího a z jejich pohybů vyčíst i pochopit smysl (obsah) mluvené řeči hlasité nebo šeptané. (Sovák a kol., 2000, s. 215) 20

21 logopedické péči. Pro děti s vrozeným sluchovým postižením není přirozený mluvený národní jazyk, ale jazyk znakový 12. Proto je tento přístup vhodnější pro děti nedoslýchavé nebo se zbytky sluchu. (Souralová, Langer, 2005) Totální komunikace Tento přístup vznikl z podnětů osob se sluchovým postižením, kterým nevyhovoval orální přístup. Systém totální komunikace představuje souhrn několika komunikačních forem, mezi které patří: přirozená gesta 13, gestikulace, mimika a pantomima, znakový jazyk, prstová abeceda 14, sluchová výchova a reedukace sluchu 15, odezírání, psaná forma majoritního jazyka čtení a psaní, orální (mluvená) řeč. Cílem totální komunikace je také co nejvyšší možná míra zvládnutí majoritního mluveného jazyka, ale také využívání vizuálně-motorických komunikačních systémů. To klade větší požadavky nejen na rodinu a blízké okolí, ale také např. na pedagogy, u kterých se předpokládá znalost českého znakového jazyka. (Souralová, Langer, 2005) 12 Český znakový jazyk je vizuálně gestický, prostorově realizovaný jazyk, jehož výrazovými prostředky jsou pohyb, pozice rukou a těla doplněné výrazem obličeje. Má ucelený gramatický systém a syntax zcela odlišný od českého jazyka. (Potměšil, 2003, s. 181) 13 Gesto je podle Potměšila (2003) jakýkoliv pohyb ruky i celého těla, kterým vyjadřujeme nějakou myšlenku. 14 Prstovou abecedu charakterizuje Potměšil (2003, s. 183) jako použití bi/mono manuální podoby české abecedy k hláskování slov. 15 Reedukace sluchu je souhrn speciálně pedagogických postupů zaměřených na zdokonalování výkonnosti funkce poškozeného nebo nedostatečně vyvinutého sluchového orgánu. (Sovák a kol., 2000, s. 279) 21

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová Postižení sluchu Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová Lidé důvěřují více očím než uším. Z toho vyplývá,

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

V o r z o e z né: Zís í k s a k n a é: n j e č j astě t j ě i j b b u í b n í e n k Ú azy v n v i n t i ř t ní n h í o h o uc u ha h

V o r z o e z né: Zís í k s a k n a é: n j e č j astě t j ě i j b b u í b n í e n k Ú azy v n v i n t i ř t ní n h í o h o uc u ha h Kochleární implantáty s využitím prezentace p. Antona Lacika Sluch Sluch je po zraku druhým nejdůležitějším smyslem. Umožňuje: vnímání zvuků prostorovou orientaci dorozumívání, tj. styk s ostatními lidmi.

Více

Navazující magisterské studium Speciální pedagogika Logopedie-surdopedie Okruhy ke státní závěrečné zkoušce. Surdopedie

Navazující magisterské studium Speciální pedagogika Logopedie-surdopedie Okruhy ke státní závěrečné zkoušce. Surdopedie Navazující magisterské studium Speciální pedagogika Logopedie-surdopedie Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Surdopedie 1) Terminologické vymezení surdopedie jako oboru (předmět, cíl, metody používané v

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/

Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Podle programu bych Vám měla něco říci o osobách ohluchlých event. i o osobách s kochleárním implantátem.

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

2. mimořádné číslo/2010

2. mimořádné číslo/2010 2. mimořádné číslo/2010 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Adresa on-line časopisu: http://www.upol.cz/fakulty/pdf/e-pedagogium/. Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsahovou

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA - SURDOPEDIE

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA - SURDOPEDIE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH - katedra speciální a sociální pedagogiky - SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA - SURDOPEDIE studijní text Mgr. Václav Kvítek 2006 - 2-1. Pojem a

Více

Speciální základní škola Skuteč

Speciální základní škola Skuteč Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

2. Hluchoslepota není prostým součtem postižení sluchu a zraku ani zvláštním případem postižení sluchu nebo zraku.

2. Hluchoslepota není prostým součtem postižení sluchu a zraku ani zvláštním případem postižení sluchu nebo zraku. Kurz: Osvětový pracovník a konzultant pro zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým postižením Modul: Osvětová činnost Téma: Hluchoslepota, osobní zkušenost, pojmy a informace Lektor: Jan Jakeš Teze:

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ze dne 9. února 2005 Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti od: 17. února 2005 Ministerstvo školství,

Více

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů

Více

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 7

Více

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ 384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Surdopedie. zpracovala: Mgr. Jana Nováková

Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Surdopedie. zpracovala: Mgr. Jana Nováková Surdopedie zpracovala: Mgr. Jana Nováková Úvod do SURDOPEDIE Surdopedie : surdus hluchý (lat.) paidea výchova (řec.) Surdopedie je součástí speciální pedagogiky, zabývá se rozvojem, výchovou a vzděláváním

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Informační chování sluchově postižených

Informační chování sluchově postižených Informační chování sluchově postižených Eva Šebestová Jinonické informační pondělky 7.12. 2009 Program přednášky: komunikace sluchově postižených, bariéry v komunikaci, znakový jazyk informační chování

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 28 odst. 6, 121 odst. 1 a 123 odst.

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 04. Základní informace k životní situaci Výchovu a vzdělávání dětí se zdravotním postižením

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Poradenské služby školy

Poradenské služby školy Poradenské služby školy 72/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Změna: 116/2011 Sb. Změna: 103/2014 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

Základy logopedie (logopedie jako vědní obor)

Základy logopedie (logopedie jako vědní obor) Základy ( jako vědní obor) doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. Cíle Cílem této kapitoly je prezentovat logopedii jako vědní obor, obor vysokoškolského studia a profesi. Dílčími cíli je prezentovat předmět,

Více

Základy surdopedie. Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Mgr. Pavel Kučera

Základy surdopedie. Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Mgr. Pavel Kučera Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Mgr. Pavel Kučera Cíle Cílem kapitoly je přiblížit základní poznatky o problematice sluchového postižení a surdopedii jako samostatné speciálněpedagogické disciplíně, diagnostických

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

sluchové postižení úvod do surdopedie radka horáková

sluchové postižení úvod do surdopedie radka horáková sluchové postižení úvod do surdopedie radka horáková sluchové postižení úvod do surdopedie radka horáková KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Horáková, Radka Sluchové postižení : úvod do surdopedie

Více

Poskytování poradenských služeb

Poskytování poradenských služeb Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 72/2005 Sb. Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a... - znění dle 116/11 Sb. 72/2005 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

NOVÉ SMĚRY, FORMY A METODY VZDĚLÁVÁNÍ JAKO ZDROJ PERSPEKTIV SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH

NOVÉ SMĚRY, FORMY A METODY VZDĚLÁVÁNÍ JAKO ZDROJ PERSPEKTIV SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH NOVÉ SMĚRY, FORMY A METODY VZDĚLÁVÁNÍ JAKO ZDROJ PERSPEKTIV SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH Beáta Krahulcová Komunikační bariéra vznikající v důsledku sluchového postižení je natolik závažným, rozsáhlým a dlouhodobým

Více

Podklady k okruhům č. 3, 4

Podklady k okruhům č. 3, 4 Základní informace: Podklady k okruhům č. 3, 4 - sluchové postižení je v populaci jedno z nejrozšířenějších somaticko funkčních postižení (Neubert, in Leonhardt, 2001) - na světě je více než 500 milionů

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

Novela školského zákona

Novela školského zákona Novela školského zákona V únoru 2015 Poslanecká sněmovna schválila návrh novely školského zákona a některých dalších zákonů (zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením,

Více

ZJIŠTĚNÍ POTŘEBNOSTI SLUŽEB RANÉ PÉČE RODINÁM DĚTÍ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM A DĚTÍ S DUÁLNÍM POSTIŽENÍM SLUCHU A ZRAKU V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

ZJIŠTĚNÍ POTŘEBNOSTI SLUŽEB RANÉ PÉČE RODINÁM DĚTÍ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM A DĚTÍ S DUÁLNÍM POSTIŽENÍM SLUCHU A ZRAKU V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ZJIŠTĚNÍ POTŘEBNOSTI SLUŽEB RANÉ PÉČE RODINÁM DĚTÍ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM A DĚTÍ S DUÁLNÍM POSTIŽENÍM SLUCHU A ZRAKU V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI OLOMOUC 2007 Název studie: ZJIŠTĚNÍ POTŘEBNOSTI SLUŽEB RANÉ

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Dodatek k ŠVP ZV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Škola pro děti - děti pro školu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Olomouc, Gagarinova 19, příspěvková organizace

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor

Více

(NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI

(NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI (NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI Mgr. Petr Vysuček prezident ASNEP Speciální pedagog Speciálněpedagogické centrum Duháček v Hradci Králové TKOSP 25. 9. 2014 Co to znamená být "sluchově postižený"? Být "sluchově

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016 Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Pojem zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění podle školského zákona

Více

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika 1. Český jazyk : [pro studující učitelství 1. stupně základní školy] / I. Kolářová... [et al.] -- Vyd. 1. Praha : Grada, 2012 -- 296 s. -- čeština. ISBN 978-80-247-3358-6

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

STUDIUM SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ NA VYSOKÉ ŠKOLE

STUDIUM SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ NA VYSOKÉ ŠKOLE STUDIUM SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ NA VYSOKÉ ŠKOLE Kateřina Hádková Anotace: Autorka vychází ze zkušeností Poradny pro studenty se specifickými potřebami na Pedagogické fakulté UK, která byla obnovena

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Logohrátky aneb maminko,tatínku, povídej si se mnou II

Logohrátky aneb maminko,tatínku, povídej si se mnou II Logohrátky aneb maminko,tatínku, povídej si se mnou II Anotace projektu (max. 600 znaků, může být zveřejněna) Projekt doplňuje systém logopedické péče na škole o systematickou logopedickou prevenci. Je

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ N á v r h VYHLÁŠKA ze dne 2015, k provedení 19 a některých dalších ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA autorský tým: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. prof. PaedDr.

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků 317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY VZDĚLÁVÁNÍ SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH DĚTÍ NA ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Monika Rážová Sociální péče, obor Sociální práce

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Příloha č. 1 Žádost právnické osoby o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu v roce 2013

Příloha č. 1 Žádost právnické osoby o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu v roce 2013 Příloha č. 1 Žádost právnické osoby o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu v roce 2013 Název poskytovatele dotace Název rozvojového programu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

mezioborové sympozium Komplexní vyšetření poruch sluchu v ambulantní i klinické praxi

mezioborové sympozium Komplexní vyšetření poruch sluchu v ambulantní i klinické praxi Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006.

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006. 26. Asistent pedagoga Téma: systémová podpora Anotace Asistent pedagoga se v posledních letech ukazuje jako jedno z nejlépe fungujících vyrovnávacích a podpůrných opatření, které se velice dobře osvědčuje

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

pro neslyšící, nedoslýchavé a ohluchlé

pro neslyšící, nedoslýchavé a ohluchlé Unie neslyšících Brno, o.s. zakládající člen a sídlo Českomoravské jednoty neslyšících Palackého tř. 114, 612 00 Brno, tel., fax: 541 245 321, mob.: 725 605 216, IČO: 65761201, DIČ: CZ65761201 www.neslysici.net,

Více