Zahradnická fakulta. Diplomová práce
|
|
- Patrik Netrval
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta VÝROBA ZAHRADNICKÝCH KOMPOSTŮ A JEJÍ EKONOMIKA Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Vypracovala: Bc. Hana Jurášová Lednice
2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Výroba zahradnických kompostů a její ekonomika vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana ZF MZLU v Lednici. dne: podpis diplomanta:.. 2
3 Poděkování: Děkuji za vedení a usměrnění při vypracování diplomové práce doc. Ing. Pavlu Zemánkovi, Ph.D., za cenné odborné rady Ing. Petru Plívovi, CSc., Bc. Iloně Gerndtové a v neposlední řadě své rodině za všestrannou podporu. 3
4 Obsah 1. ÚVOD 6 2. CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE 7 3. LITERÁRNÍ ČÁST Produkce odpadů v ČR METODY ZPRACOVÁNÍ BIOODPADU Skládkování Anaerobní vyhnívání odpadu rostlinného původu Spalování Kompostování CHARAKTERISTIKA KOMPONOVACÍCH PROVOZŮ HODNOCENÍ KVALITY KOMPOSTU ODPADY Z ÚDRŽBY ZELENĚ TECHNOLOGIE VÝROBY KOMPOSTU PRACOVNÍ OPERACE NA KOMPOSTÁRNĚ TECHNICKÉ VYBAVENÍ KOMPOSTÁRNY EKONOMICKÉ HODNOCENÍ KOMPOSTOVACÍCH PROVOZŮ METODIKA Výběr kompostárny Technické prostředky na kompostárně Sledování parametrů komponovacího procesu 30 4
5 4.4 Ekonomické hodnocení VÝSLEDKY CHARAKTERISTIKA KOMPOSTÁRNY VYŠEHRAD Technické prostředky pro kompostování na kompostárně Vyšehrad Výsledky měření parametrů komponovacího procesu Ekonomické hodnocení kompostárny DISKUSE ZÁVĚR RESUME LITERATURA 54 5
6 1. ÚVOD Nevyhovující stav životního prostředí je v současné době palčivým problémem charakteristickým pro řadu měst a obcí v České republice. Veškerá výrobní i nevýrobní činnost dnešní společnosti je doprovázena vznikem odpadů, z nichž část má vlastnosti odpadů zvláštních nebo dokonce nebezpečných. Míra zátěže je tak vysoká, že stav životního prostředí limituje další ekonomický a sociální rozvoj daného území. Omezení vzniku odpadů a jejich bezpečné, ekologicky a ekonomicky výhodné zneškodnění patří k nejpalčivějším hospodářským i politickým problémům na celém světě. Stoupající znečistění vody, půdy a ovzduší tuhým, kapalným a plynným odpadem na straně jedné a hrozící zmenšování rezerv některých surovin na straně druhé, jsou vlastní hnací silou pro hospodaření s odpadem. Směrnice ES č. 31/1999 o skládkách odpadu. Tato Směrnice ukládá členským státům omezit množství biodegradabilního komunálního odpadu ukládaného na skládky. Ke splnění těchto cílů jsou členské státy povinny připravit národní strategie pro omezení ukládání biologicky rozložitelného odpadu na skládky. Nejpozději v roce 2009 má být množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky, sníženo na 50 % celkového produkovaného množství a v r na 35 %. Omezit skládkování odpadu z údržby veřejné zeleně je z důvodu homogenity a množství tohoto odpadu prakticky nejvhodnější a nejlevnější ze všech druhů biologicky rozložitelných odpadů. Zbývá rozhodnout pouze o způsobu zpracování. Významnou součástí odpadů je odpad z údržby veřejné zeleně. Na rozdíl od směsného odpadu ho není třeba třídit. Jeho množství je relativně velké a dodávky jsou více méně rovnoměrně rozložené po celou dobu ročního vegetačního období. Kompostování je nejšetrnější a nejjednodušší způsob zpracování tzv. zeleného odpadu za pomoci půdních mikroorganismů, které humus využívají jako substrát. Je to organické hnojivo, které obsahuje veškeré druhy živin pro správný růst a vývoj rostlin včetně půdotvorných a humusových látek. Kompostování je ekologický způsob likvidace odpadu a jedna z nejstarších recyklačních technologií na světě. 6
7 2. CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem práce je zpracovat bilanci kompostovatelných odpadů z údržby zeleně a pro kompostovací provoz s využitím CMC (kontrolované mikrobiální kompostování) zpracovatelsko - ekonomické hodnocení vybrané kompostárny. 3. LITERÁRNÍ ČÁST 3.1 PRODUKCE ODPADŮ V ČR Ve srovnání s vyspělými průmyslovými zeměmi je v ČR spotřeba energie a surovin včetně práce na jednotku výroby dvojnásobná i vyšší. To se promítá i v nadměrné produkci odpadů. Odpady jsou často nedostatečně využívány a nevhodným způsobem zneškodňovány. Odhaduje se, že se u nás využívá zhruba 40 až 45 % průmyslových odpadů a méně než 5 % komunálních odpadů. Důležitým nástrojem pro prosazování státní ekologické politiky se staly programy odpadového hospodářství; v jejich rámci byly zjišťovány údaje o odpadech za rok Podle těchto údajů celková roční produkce na území ČR v roce 1991 byla 188,2 mil. t odpadů. Měrná celková produkce odpadů na jednoho obyvatele činí 17,4 t za rok. Jak se na této situaci podílejí jednotlivé obory je uvedeno v tab.1 (KURAŠ, 1994). 7
8 Tab. 1: Obory s největší produkcí odpadů Obor mil./rok Výroba a rozvod elektřiny a plynu 55,95 Zemědělství 37,20 Dobývání uhlí a rašeliny 13,27 Výroba kovů 10,94 Výroba chemických výrobků 2,32 Koksování a rafinérské zpracování 1,09 V polovině roku 1994 obsahoval registr podniků vedený Českým statistickým úřadem více než 900 podnikatelských subjektů, jejichž předmětem podnikání jsou činnosti, charakteristické pro odpadový průmysl. Tyto podniky se seskupují do profesních dobrovolných sdružení rozdílného typu (KURAŠ, 1994). 3.2 METODY ZPRACOVÁNÍ BIOODPADU V metodách zpracovávání bioodpadu z údržby veřejné zeleně se nabízí několik možností využití, je možné je rozdělit na: skládkování, anaerobním vyhnívání odpadů rostlinného původu, energetické využití spalováním, kompostování. 8
9 3.2.1 Skládkování Skládkování je nejméně vhodný způsob a neměl by se používat při zpracování rostlinného odpadu. Je rozšířen celosvětový trend ve snižování odpadů skládkováním. Obecně je skládka náročná na prostor, zabírá velkou plochu půdy a má negativní vliv na životní prostředí. V dnešní době se skládky používají zejména pro komunální odpad. Povoleny jsou skládky pouze dobře technologicky řešené, avšak jejich výstavba je velmi nákladná Anaerobním vyhnívání odpadů rostlinného původu Anaerobní způsob biodegradace probíhá bez přístupu kyslíku. Za anaerobní způsob zpracování bioodpadu se považuje výroba chlévského hnoje za studena, anaerobní vyhnívání odpadů rostlinného původu spojeného s produkcí bioplynu. Tento způsob zpracování odpadu se využívá na skládkách. Při tomto rozkladu vzniká skládkový plyn s vysokým podílem metanu. Zůstávají-li organické látky bez přístupu vzduchu (jsou rozkládány bakteriemi, organické látky se rozkládají pomaleji a vytváří se bioplyn. Omezení ztrát na dusíkatých a uhlíkatých látkách se provádí zakrýváním zeminou (LÖBL, 1992). Bioplyn se skládá z metanu (CH 4 ) a oxidu uhličitého (CO 2 ) v poměru 6 : 4 a dalších látek. Například oxidu siřičitého (SO 2 ), vodíku, kyslíku, dusíku Spalování Spalování je zpracování odpadů za určitých teplot. Do tohoto způsobu zpracování náleží i pyrolýza a zplyňování. Spalování je proces, jehož cílem je snížit množství organických kontaminentů, omezit celkové množství odpadů a získat jako vedlejší efekt, teplo. Získávání tepla by nemělo být hlavním důvodem pro spalování. Tato možnost má jistě mnoho výhod. Je to metoda, která v poslední době zažívá velký rozvoj. Pokud se používají moderní kotle se spalováním dřevoplynu, lze tuto technologii považovat za ekologickou a pokud jsou využívány peletky, dá se hovořit o plně automatizovaném provozu. 9
10 3.2.4 Kompostování Kompostování je aerobní biologický rozkladný proces, jehož účelem je co nejrychleji a nejhospodárněji rozložit původní organické látky v kompostovaných surovinách a odpadech a převést je na stabilní humusové látky, které jsou základem půdní úrodnosti. Mikroorganismy v půdě využívají humus jako substrát. Humus napomáhá v půdě tvorbě drobtovité struktury, jejímž důsledkem je její příznivý vodní, vzdušný a tepelný režim (AMBROŽ, 1983). Kompostování je nejjednodušší a nejlevnější technologií pro zpracování odpadní biomasy. Nejdůležitější přínosy kompostování jsou efektivní využití odpadní biomasy, zabezpečení koloběhu uhlíku v přírodě, upevnění vazby dusíku, proces obnovy a zlepšení půdní úrodnosti, hygienizace prostředí. V dnešní době nelze omezovat kompostování na technologii používanou jen v zemědělství, tato technologie splňuje veškeré předpoklady pro její využití i v odpadovém hospodářství. Pro kompostování jsou tedy vhodné takové suroviny, které obsahují rozložitelné organické látky a rostlinné živiny. Při tomto procesu organické látky postupně zetlejí do forem vhodných pro přímou aplikaci do půdy jako zdroj hmoty a energie pro růst rostlin. Jde o stejný proces, který spontánně probíhá se všemi organickými odpady v přírodě. Na tento způsob likvidace odpadů je příroda zvyklá a umí ho. Při kompostování jde jen o to, vhodné odpady ve vhodné formě přírodě podstrčit a pak ji nechat pracovat samotnou, jen se snažit její činnost všemožně podpořit. Při kompostování za přístupu kyslíku aerobní mikroorganismy zhodnocují organickou hmotu v odpadu, přičemž kyslík je jak živinou, tak i zdrojem energie. Probíhá zde hydrolýza vyšších organických látek, bílkovin, sacharidů, tuků a vznikají nižší organické látky, aminokyseliny, monosacharidy, alifatické alkoholy. Další proces vede ke vzniku organických kyselin např. octové a může též vznikat oxid uhličitý. Z bílkovin se uvolňuje amoniak a energie ve formě tepla. Samoohřevem může teplota uvnitř zrajícího kompostu dosáhnout až 70 C. Při této teplotě se mohou zničit některé bakterie a také semena plevelů. Rychlokompostování U klasického kompostování v pásových hromadách je běžná doba zrání kompostu měsíců, kdy o délce rozhoduje skladba vstupních surovin, homogenita a kvalita překopávek a i roční období (ZEMÁNEK, 2001). 10
11 Urychlení celého procesu kompostování lze dosáhnout: 1) Optimalizací surovinové skladby, 2) Sledováním teploty, vlhkosti, stupněm provzdušnění, 3) Mechanizací rozhodujících operací v technologickém procesu, 4) Zakrýváním hromad geotextilií. Toto je tzv. řízené kompostování, kdy každý úkon je přesně načasován. Řízené kompostování výrazně urychlí celý proces (ZEMÁNEK, 2001). Faktory ovlivňující proces kompostování 1. vzájemný poměr C : N u vstupních surovin, 2. vlhkost, 3. zrnitost a homogenita, 4. provzdušnění substrátu, 5. teplota, 6. ph, 7. minimální přítomnost fosforu, 8. další přídavné látky. Surovinová skladba Surovinová skladby zakládky zásadním způsobem ovlivňuje volbu technologie, délku procesu i kvalitu výsledného kompostu. U moderních kompostovacích technologií se optimalizuje tak, že jsou dodržovány následující zásady (VÁŇA, 1993; PLÍVA, 2006): výběr odpadů, které budou kompostovány a určení jejich předpokládané hmotnosti; odhad vlhkosti, obsahu organických látek a P 2 O 5 jednotlivých odpadů a to na základě tabulkových hodnot či využitím chemických rozborů, propočet složení kompostované zakládky; provedení korelací surovinové skladby tak, aby u čerstvého kompostu byla optimální vlhkost %, C : N : 1 a minimální obsah P 2 O 5 aby byl kolem 0,2 % v sušině. Vlhkost se koriguje přidáním tekutin, při širokém poměru C :N se přidávají 11
12 hmoty bohaté na N neb přímo síran amonný, močovina. Nedostatek P 2 O 5 je korigován přídavkem superfosfátu. odhadnout ztráty cca 25 % a z toho je asi dvě třetiny ztráta vody a jedna třetina je ztráta organických látek. výpočet předpokládaného množství a kvality kompostu Při optimalizaci surovinové skladby kompostu z hlediska C : N, vlhkosti a zabezpečení minima fosforu se vychází ze skutečných chemických rozborů surovin či z tabulkových odhadů ( tabulka č. 2) vlhkost (%), organická hmota a živiny (% sušiny) v surovinách vhodných pro kompostování (KOTOULOVÁ, VÁŇA, 2001). Skladba zakládky kompostu se přizpůsobuje surovinám dostupným v okolí a jejich obsah uhlíku a dusíku tak, aby bylo dosaženo požadovaného poměru C : N. V případě, že v daných surovinách není dostatek dusíku, je možné přidat minerální dusík k úpravě C : N. 12
13 Tab. 2: Vlhkost (%), organická hmota a živiny (% sušiny) v surovinách vhodných pro kompostování Surovina P 2 O 5 K 2 O CaO MgO Vlhkost Org. hmota N [% [% [% [% [% [%] [% sušiny] sušiny] sušiny] sušiny] sušiny] sušiny] Tráva, seno ,9 0,4-0,9 0,9-2,5 0,6-1 0,2-0,3 Listí ,9-1,5 0,1-0,2 0,2-0,5 1,7-3,0 0,1-0,2 Odpad zeleniny ,5-2,5 0,8-1,3 1,0-2,0 0,8-2,0 0,2-0,4 Stařina z luk ,8-1,0 0,4-0,6 1,0-1,8 0,9-1,7 0,1-0,2 Kuchyň. odpad ,2-2,3 0,3-0,7 0,4-0,8 1,9-3,0 0,3-0,6 Výlisky z ovoce ,1-0,6 0,1-0,3 0,3-0,6 0,1-0,3 0,0-0,1 Piliny ,0-0,2 0,0-0,1 0,0-0,1 0,1-0,2 0,0 Stromová kůra ,2-0,4 0,0-0,2 0,0-0,3 0,1-0,3 0,0 Šáma cukrovar ,2-0,5 0,7-1,0 0,1-0, , 3,0-4,5 Kanalizační kal ,0-4,5 0,6-1,3 0,3-0,8 2,5-10, 0,4-1,0 Jímkový kal ,2-4,0 0,5-1,2 0,3-0,8 1,5-6,0 0,2-0,4 Popel ze dřeva ,0-0,1 2,0-4,0 6, ,0-7,0 Rybniční bahno ,3-0,6 0,2-0,3 0,4-0,6 2,5-3,5 0,1-0,5 Rašelina ,2-3,0 0,1-0,2 0,1-0,3 0,5-1,0 0,1-0,3 Hmotnostní bilance Hmotnostní bilanci a schematické znázornění procesu přeměny při kompostování ukazuje Sankeyův diagram obr.1 (JELÍNEK, 2002). Pokles objemu je ještě ve skutečnosti větší, protože dojde ke zhutnění materiálu. Bylali původní objemová hmotnost zakládaného materiálu kg.m -3, je objemová hmotnost kompostu okolo 700 kg.m
14 Obr. 1: Sankeyův diagram- hmotnostní bilance kompostování 3.3 CHARAKTERISTIKA KOMPOSTOVACÍCH PROVOZŮ Z hlediska množství zpracovávaných surovin můžeme kompostování rozdělit na tři typy: zahradní kompostování, komunitní kompostování, velkokapacitní kompostování. Zahradní kompostování (kompostování v domácnostech) se realizuje především v rodinné zástavbě a na venkově. Nevyžaduje vysoké pořizovací náklady a je relativně jednoduché. 14
15 Tento druh kompostování je relativně snadný způsob jak omezit podíl odpadu ze zahrad a kuchyňského bioodpadu ve směsném komunálním odpadu. Tento způsob kompostování by měl být podporován prostřednictvím informačních akcí a finančními výhodami v podobě nižších poplatků za odvoz směsného odpadu. Je důležité občany motivovat a informovat. Informační letáky pro občany by měly názorně vysvětlit hlavní ekologický význam kompostování, nejdůležitější technologické zásady kompostování. Důležité je objasnit, co lze kompostovat a upozornit na nebezpečné a problematické suroviny pro kompostování. Domácí kompostování lze provádět v kompostových hromadách, v boxech nebo v kompostérech. Komunitní kompostování (místní kompostování) se používá především v zahrádkářských koloniích, chatových a rekreačních oblastech. Při komunitním kompostování sami občané třídí své odpady a svůj vytříděný bioodpad přinášejí na kompostoviště, které je společným zařízením příslušné komunity. Komunitní kompostování je vhodné pro sídliště, ve kterých občané nemají své vlastní zahrady, ale jsou zde zelené plochy nebo společná zahrada, např. v uzavřených domovních blocích. Další příležitostí jak komunitně kompostovat jsou zahrádkářské kolonie nebo společné kompostování několika majitelů zahrad. Komunitní kompostování v ČR organizují různé ekologické organizace, případně zahrádkářské svazy. Obdobná organizační forma přichází též v úvahu u základních škol a ekologických středisek pro mládež jako součást ekologické výchovy. Vhodnou formou podpory jsou granty místních úřadů pro organizátory komunitního kompostování. Aby komunitní kompostování probíhalo bez problémů, je předpokladem úspěchu dobrá informovanost účastníků o vytříděných bioodpadech a závazný provozní řád. Komunitní kompostoviště by mělo být uzavřeno dalším subjektům mimo účastníků, v opačném případě se stane samoobslužným sběrným dvorem. Výhodou pro společné kompostování několika majitelů zahrad může být zakoupený štěpkovač, případně překopávač kompostů a tato forma kompostování poskytuje i možnosti trvalé výměny zkušeností občanů při zabezpečování technologie. O vyrobený kompost se dělí účastníci komunitního kompostování. Jedná se o roční výrobu kompostu v rozsahu t i více. O společné zařízení ke komunitnímu kompostování v obcích se starají obyvatelé domů, nebo správci domů. Vyrobený kompost je používán pro vlastní potřebu - pro zelené plochy a květinové záhony a z části kompostu je účelné připravit substrát pro truhlíkové nebo hrnkové květiny. Z technologického hlediska se při komunitním kompostování mohou využívat kompostové 15
16 hromady, obdobně jako na centrální kompostárně, vhodné je i kompostování v otevřených boxech. Jako mechanizační prostředek k překopávání slouží nakladač, v menším rozsahu může jít o překopávání manuální. Při kompostování u škol je možno použít velkého kompostéru nebo biofermentoru. Velkokapacitní kompostování se využívá ve velkokapacitních kompostárnách. Jsou to výrobní závody, které jsou schopné zpracovávat velké množství rozličného odpadu. Produkce kompostu je od t ročně, běžně jsou provozovány kompostárny s produkcí t kompostu ročně. Kompostování se zde provádí většinou v kompostových hromadách a v biofermentorech. U těchto provozů lze předpokládat používání nejprogresivnějších metod, při kterých se efektivně využije i bioodpad z komunální sféry. 3.4 HODNOCENÍ KVALITY KOMPOSTU Dobře vyzrálý kompost nesmí obsahovat větší množství amoniakálního dusíku ani produktů anaerobního rozkladu. Kompost má lesní vůni, tmavě hnědou barvu, struktura jednotlivých původních surovin je téměř neznatelná. Na hodnocení kvality kompostu se využívá několik ukazatelů: hodnocení zralosti a stability kompostu, test fytotoxicity, mikrobiologické hodnocení kompostu, agrochemické hodnocení kompostu, senzorické hodnocení kompostu. Zralost a stabilita kompostu Stabilita je jednou ze základních charakteristik kompostů, norma neudává, jakou metodou by se měla stabilita měřit a neudává ani jakých hodnot by měla stabilita dosahovat. Biologicky rozložitelné suroviny mají obvykle velmi nízkou stabilitu. V průběhu biologické úpravy kompostováním se postupně stabilita suroviny zvyšuje až je zralá (stabilní). Stabilitu lze rozlišovat jako dočasnou (způsobenou nedostatkem 16
17 vody v surovině) anebo trvalou (biologicky snadno rozložitelné látky jsou transformovány do formy složitých komplexů humusových látek). Stabilní (zralé) komposty mají tyto vlastnosti: 1) živiny uvolňují pozvolna, působí i v dalších letech po aplikaci do půdy, 2) díky obsahu humusových látek mají výraznější pozitivní vliv na kvalitu půdy a obsah organické hmoty 3) jsou schopny sorbovat jiné látky a tak optimalizovat složení půdního roztoku, 4) i při dlouhodobém skladování bez přístupu vzduchu nezapáchají. V tabulce č. 3 jsou uvedeny hodnoty, kterými lze provést vyhodnocení samozáhřevného testu. Tab. 3 Určení výsledku samozáhřevného testu. Rozdíl mezi teplotou Popis stupně vyzrálosti Charakteristika kompostu a teplotou okolí kompostu (stability) < 10 Velmi vyzrálý a stabilní Stabilní Průměrně vyzrálý Stabilní Stále mírně v rozkladu, aktivní kompost Nevyzrálý, čerstvý nebo velmi aktivní 40 Čerstvý kompost - právě smíchané suroviny aktivní aktivní nestabilní Test fytotoxicity (řeřichový test) Je to metoda vyhodnocování intenzity rozkladu organických surovin a zralosti výsledného kompostu, která byla vypracována ve VÚRV pro použití v kompostárenské praxi. Jde o biologickou metodu hodnocení fytotoxicity výluhu vzorku indexem klíčivosti citlivé rostliny řeřichy seté. Tato metoda je založena na výpočtu indexu klíčivosti citlivé rostliny v prostředí vodního výluhu kompostu. 17
18 Mikrobiologické hodnocení kompostu Pro hodnocení kompostů se používá hodnocení na základě přítomnosti indikátorových organismů. V České republice jsou jako indikátorové organismy stanoveny termotolerantní koliformní bakterie, bakterie rodu Salmonella a enterokoky. Enterokoky (fekální streptokoky) jsou součástí střevní mikroflóry a jejich přítomnost svědčí o čerstvém fekálním znečištění prostředí. Salmonely se vyskytují v zažívacím traktu člověka a zvířat. Tyto bakterie jsou nenáročné a mohou se rozmnožovat i mimo tělo živočichů především v potravinách živočišného původu a organických materiálech. Bioodpady, protože obsahují velké množství organických a minerálních látek jsou domovem mnoha organismů, které se podílejí na jejich rozkladu. Mnohé tyto organismy mohou přinášet riziko pro člověka, zvířata nebo rostliny, protože jsou patogenní, mohou se šiřit do okolí a mohou způsobit vážná onemocnění. Nejčastější úpravou je kompostování a následná aplikace na půdu. Je třeba omezit výskyt a šíření takovýchto mikroorganismů do životního prostředí a zabránit jejich vstupu do potravního řetězce a ochránit pracovníky, kteří s bioodpady a potencionálními patogeny přijdou do styku při sběru odpadu (MATĚJŮ; ZIMOVÁ, 2008). 3.5 ODPADY Z ÚDRŽBY ZELENĚ Veřejná zeleň se ve většině případů nalézá na pozemcích náležejících státu, městům, vesnicím nebo jiným státním nebo veřejným organizacím. Biomasa na nich produkovaná je pěstována za účelem okrasy, omezení hluku, oslnění atd. Z tohoto důvodu je po splnění své funkce na příslušných pozemcích považována za zbytkovou. Obsah odpadu z údržby veřejné zeleně lze považovat za standardní a nezávislý na místě vzniku. V dnešní době se nejvíce dbá na to, aby se zamezovalo vzniku odpadů a aby docházelo k největšímu materiálovému využití. To znamená, aby docházelo k omezení skládkování a spalování odpadů a naopak abychom se snažili co nejvíce odpadů recyklovat. Kompostování je jednou z možností jak toho dosáhnout, protože v dnešní době se množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů spaluje ve spalovnách nebo ukládá na skládky komunálních odpadů 18
19 Odpad z údržby zeleně obsahuje: listí, trávu z údržby trávníkových ploch, odpadní dřevo, dřevní štěpka ze zeleně, odpad z květinových záhonů. Listí je tradiční zahradnický odpad, který se využívá ke kompostování. Výhodné je kompostovací hromadu složit smícháním více druhů podrceného listí. Některé druhy listí se rozkládají hůře (např. dub, jírovec, topol, bříza, akát). Vlhkost směsi listí se pohybuje v rozmezí %, poměr C : N je : 1. Jiná literatura uvádí C:N až : 1. Je tedy obecně nutné přidat složky, které tento poměr sníží (kejda, hnůj, kuchyňský odpad, tráva). Před zakládáním hromady můžeme třeba promíchat listí s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2 : 1. Listí se sbírá speciálními stroji. Tyto stroje jsou opatřeny nasávacím zařízením umožňující zmenšení objemu sbíraného listí. Tímto systémem snížíme počet jízd a ušetříme náklady na provoz. Redukce může být až 5 : 1. Navíc nedochází k úletu listí. Pro sběr také můžeme použít vaky, které mohou být z biodegradovatelného materiálu. Dalším sezónně vyskytujícím se odpadem z veřejné zeleně je odpad listí. Ideální příprava pro kompostovací zakládku představuje smíchání rozdrceného listí z více druhů rostlin. Veškeré listí ze stromů je kompostovatelné včetně listí kaštanu a ořešáků, které je odolnější mikrobiologickému rozkladu. Hůře rozkládající je také listí dubu, topolu, břízy a akátu. Poměr C : N u listí je (40 60) : 1, obsah dusíku 0,8 1 % sušiny. Travní hmota - se v průměru seče 3x až 20x za sezónu. V dnešní době se na sečení používají žací stroje, které jsou vybavené sběracím košem. Tráva se tak stává nežádoucím odpadem. Posekaná hmota obsahuje ústřižky trávy o délce mm. Takto posekaná hmota má vyšší obsah vody, která se uvolnila z pletiv při přerušení stébla. Travní hmotu nelze zkrmovat protože její vlhkost je v rozmezí %. Poměr C : N je : 1. Tento poměr je vhodný pro kompostování. Objem této hmoty závisí na stavu porostu a udává se v rozsahu m 3 hmoty z 1 ha ošetřené trávníkové hmoty ročně. Tento výčet se týká trávy z nízko sečených okrasných trávníků parkového typu. U trávníků komunikačních (okraje komunikací, zátěžové svahy dálnic) a rekreačních je poměr C : N vyšší okolo : 1. Stařina 19
20 z prohrabování listů má poměr C : N : 1. Chemické složení trávy z nízko sečených okrasných trávníků parkového typu je závislé na používané travní směsi a také na způsobu hnojení. Chemické složení trávy z nízko sečených trávníku parkového typu je závislé na používané travní směsi a způsobu hnojení. Obsah dusíku (N) v sušině trávy je v rozmezí 1,6 2,9 %, draslíku (K 2 O) 1,5 2,5 %, fosforu (P 2 P 5 ) 0,6 0,9 %, vápníku (CaO) 0,8 1 %, hořčíku (MgO) 0,3 0,4 %. Poměr uhlíku a dusíku (C : N), který u tohoto odpadu představuje rozmezí (22 30) : 1, je zcela optimální pro zpracování kompostováním, ale jde i o vhodný odpad pro případnou výrobu bioplynu. Odpad travní fytomasy z extenzivních travních ploch, zejména trávníků při pozemních komunikacích (okraje silničních komunikací, zářezové svahy dálnic) případně trávníků rekreačních, je tvořen travními rostlinami po odkvětu s vyšším stupněm lignifikace pletiv a s větší délkou seče. Obsah dusíku v sušině je v rozmezí 1 1,8 % a poměr C : N je podstatně vyšší než u krátkých sečí parkových trávníků a může dosáhnout i hodnot v rozmezí (30 40) : 1. Méně se vyskytujícím odpadem travní fytomasy je tzv. stařina z vyhrabování trávníků. Většinou jde o odpad ze soukromé zeleně. Stařina obsahuje minimum dusíku a poměr C : N je (40 60) : 1. Krátké seče trávy z parkových trávníků s ohledem na vyšší vlhkost a užší poměr C : N jsou schopny rychlé mikrobiologické přeměny a v hromadách trávy nastupují rychle hydrolýzní procesy provázené nepříjemným zápachem. Proto by tento odpad měl být zpracován co nejdřív. Tráva ze starších porostů je po mikrobiologické přeměně podstatně odolnější a rozkládá se až ve zrajícím kompostu.. Odpadní dřevo z ovocných stromů - ze sadů je na zpracování náročné. Vyžaduje podrcení a výkonné stroje. Vlhkost se pohybuje v rozmezí %, poměr C : N je velký a činí : 1. Tento materiál kompostuje obtížně. Dřevní štěpka z ovocných stromů je spolu se slámou, pilinami výborný nasávací materiál pro kejdu. Mísením dosáhneme dobrý poměr C : N. Při kompostování dřevní štěpky dosáhneme snížení C : N také přídavkem dusíkatých látek na požadovaný poměr 30 : 1. Dřevní odpad vznikající z prořezů stromů, z probírky dřevin v lesoparcích, kůrodřevní hmota z průřezů stromů a z odstranění stromů při obnově parků a po polomech tvoří významnou skupinu odpadů při údržbě zeleně. Ošetřováním 1 ha městské zeleně vzniká v průměru t odpadů za rok (KOTOULOVÁ, VÁŇA 2001). Obsah dusíku v dřevní nebo kůrodřevní hmotě je minimální (0,2 0,4 % v sušině), obsah dalších rostlinných živin je 20
21 zanedbatelný a poměr C : N je v rozmezí (90 120) : 1. Dřevní odpady je nutno před kompostováním zpracovat štěpkováním nebo drcením. Nejlepší zrnitost štěpky pro kompostování je 2 5 cm. Při kompostování dřevní štěpky je třeba zabezpečit optimální vlhkost a poměr C : N snížit přídavkem dusíkatých látek na 30 : 1. Mikrobiologická přeměna dřevní štěpky při kompostování je ve srovnání s travní fytomasou dlouhodobějším procesem. To platí zejména pro tzv. zelenou štěpku větví a vršků jehličnatých dřevin, obsahující pryskyřičné látky. Na kompostárnách je tato štěpka zpracovávána většinou sezónně např. v období zpracování vánočních stromků. Dřevní štěpka ze zeleně je důležitým doplňkem surovinové skladby kompostů při kompostování trávy zabezpečujícím pórovitost kompostu. Její nedostatek je při kompostování trávy nutno nahradit řezanou slámou řepkovou nebo obilnou nebo drcenou dřevní hmotou z obalů nebo odpadního dřeva ze staveb. Odpad z květinových záhonů - zahrnuje likvidované květiny a odpad z odplevelení. Odpad nevysemeněných plevelů se zeminou zachycenou na koříncích rostlin obsahuje velmi vhodné půdní mikroorganismy, a proto je velmi vhodným materiálem do kompostu. Naopak je problematický odpad z odplevelení, který obsahuje vyzrálé plevele s klíčivými semeny, případně oddenky pýru či bršlice. Pro optimalizaci surovinové skladby vycházíme z poměru C : N. Rozbor obsahu organických látek a živin (v % sušiny), vlhkosti v odpadech z údržby veřejné zeleně je v tabulce (4 a 5 ). Rozbor obsahu organických látek a živin v odpadech z údržby zeleně. (VÁŇA, J.: PEVNÉ ODPADY ČZU v Praze, 2004). 21
22 Tab.4 : Poměr C : N v kompostovatelných bioodpadech (VÁŇA,J.2004) Odpady Poměr C : N Tráva mladá (krátká seč) : 1 Tráva z extenzivních ploch : 1 Stařina : 1 Listí : 1 Zelená štěpka : 1 Štěpka z průřezů : 1 Štěpka z kmenů : 1 Kůra jehličnatých stromů : 1 Kuchyňské odpady : 1 Papír : 1 Piliny, hobliny : 1 Králičí trus 15 : 1 Zvířecí fekálie, drůbeží trus 8 10 : 1 Koňský hnůj : 1 Sláma : 1 Čistírenské kaly 5 8 : 1 Obsah kuchyňských lapolů : 1 22
23 Tab. 5: Rozbor obsahu organických látek, živin (v % sušiny) a vlhkosti v odpadech z údržby veřejné zeleně (VÁŇA, J.: PEVNÉ ODPADY ČZU v Praze, 2004). Odpad Vlhkost Organ. N P K Ca Mg látky Tráva ,0 2,9 0,2 0,4 0,7 2,1 0,4 0,7 0,1-02 seno Listí ,9 1,5 Menší než 0,1 0,2 0,4 1,2 2.1 Menší než 0,1 Stařina z luk ,8 1,0 0,2 0,3 0,8 1,5 0,6 1,2 Menší než 0,1 Piliny ,0 0,2 stopy Menší Menší stopy než 0,1 než 0,1 Stromová kůra ,2 0,4 Menší než 0,1 0,0 0,2 0,1 0,2 Stopy Popel ze Menší než 0,9 1,8 5,0 8,3 23,4-2,4-4,2 dřeva 0,1 24,9 3.6 TECHNOLOGIE VÝROBY KOMPOSTU Kompostování může probíhat v anaerobním či aerobním prostředí. Podle prostředí se liší složení přítomných mikroorganismů, průběh procesu a produkty metabolizmu. Každý z režimů má své přednosti i nedostatky. Aerobní proces kompostování je rychlejší, lépe řiditelný s výsledkem stabilizovaného kompostu. Každá technologie, která využívá aerobní kompostování musí zabezpečovat vhodné podmínky pro činnost aerobních mikroorganizmů a tím dosahovat optimálního průběhu kompostování (PLÍVA A KOL., 2005). Technologie výroby kompostu rozlišuje tyto základní způsoby výroby: kompostování v hromadách: a) plošných, b) pásových (dříve zvané krechtové zakládky). Příčný profil těchto zakládek je: - trojúhelníkový, 23
24 - lichoběžníkový, intenzivní kompostování, vermikompostování (výroba biohumusu za pomoci žížal). Intenzivní kompostování je kompostování v kompostovacích zařízeních. Pro technologii používanou v těchto zařízeních platí, že zintenzivnění prvé rozkladné fáze vede ke zkrácení celého procesu kompostování. Pro tento způsob kompostování používáme: bioreaktory (jsou to uzavřená kompostovací zařízení), boxy nebo žlaby ( jsou to polouzavřená kompostovací zařízení), Ag Bag ( kompostovací vaky), vermikompostování ( kompostování s pomocí žížal. Protože tyto způsoby kompostování jsou zatím pro malé kompostárny drahé, byla vybrána technologie kompostování v pásových hromadách: Při kompostování v hromadách rozlišujeme dva druhy hromad a to: plošné hromady, pásové hromady. Kompostování v plošných hromadách je z dnešního hlediska nejstarší technologie. V minulosti se používala z důvodů nedostatku vhodné mechanizace. Nejčastěji se zakládaly na souvratích. Kompostování v pásových hromadách je nejrozšířenější způsob kompostování, proto se jím budu zabývat podrobně i v dalších navazujících odstavcích a posléze ve své práci. Touto metodou se kompostované suroviny vrství do pásových hromad trojúhelníkového nebo lichoběžníkového průřezu. Pásová hromada s trojúhelníkovým profilem Minimální doporučená šířka základny zakládky je 2 m. V praxi se tato šířka volí v rozmezí 2,5 4 m. odpovídající výška profilu je dána charakterem kompostovaných surovin (sypný úhel, zrnitost, vlhkost). V praxi se osvědčilo používat poměr šířky hromady k výšce 1 : 0,55-0,6. 24
25 Pásová hromada s lichoběžníkovým profilem Umožňuje podélné navážení traktorovými přívěsy a úpravu hromad nakladačem. Šíře hromady při tomto profilu hromady bývá 3 6 m. Doporučená výška 1,5 2,5 m. Kompostování v pásových hromadách předpokládá vysoký stupeň mechanizace. Nejlépe se v této technologii uplatňují překopávače pracující kontinuálně. Nasazení překopávačů vyžaduje pečlivou úpravu profilu hromady před prvním překopáváním. Úprava se provádí zpravidla nakladačem nebo traktorem s čelní shrnovací lopatou. Vermikompostování výroba biohumusu Kompost, který se získá s pomocí žížal má vyšší stupeň přeměny organické hmoty odpadů než komposty běžné. Nejcennější částice vyrobeného vermikompostu jsou žížalí výkaly. Výkaly můžeme oddělit po usušení vermikompostu na sítu cca 3 mm. Tato frakce dosahuje až 35 % humusových látek. V ČR se pro výrobu vermikompostu využívají druh Eisenia Foetida kalifornský červený hybrid s vysokou produktivností a plodností. Hybrid pohlavně dospívá ve stáří 3 měsíců a dva hermafroditní jedinci vyprodukují ročně 1500 potomků a to po dobu 16 let. Dospělý jedinec spotřebuje denně množství krmiva, které odpovídá jeho hmotnosti. Vyrobí z něj 60 % humusu a zbytek využije pro vlastní mechanizmus. U nás se tento způsob využívá především pro domácí kompostování. Nasazení kalifornského hybrida do kompostovací zakládky při kompostování odpadů z veřejné zeleně není v této době moc úspěšné, protože žížaly potřebují vlhčí prostředí a vyšší teploty kompostových zakládek. Zvýšení kyselosti zrajícího kompostu může žížaly vypudit. 3.7 PRACOVNÍ OPERACE NA KOMPOSTÁRNĚ Příprava surovin před založením kompostu Biomasa a většina ostatních surovin, které se ukládají do kompostovacích hromad, musí být v zájmu snadné homogenizace rozmělněná či rozdrcená. Z velké části se jedná 25
26 o drcení dřevních odpadů z údržby zeleně, révy, kůry apod. Požadovaná velikost částic je dána charakterem suroviny. Obecně z hlediska kompostování platí tyto zásady: čím menší jsou částice surovin, tím větší je oxidační a styčná plocha částic a biodegradabilní proces probíhá účinněji, čím surovina lépe degraduje, tím větší mohou být jeho částice v hromadě, čím menší částice jsou používané do hromady, tím větší jsou ekonomické náklady na jejich rozmělňování. Pro tyto účely kompostování se využívají stroje drtiče a štěpkovače. Způsob navážení surovin a úprava hromad v zakládce Kompostované suroviny se při kompostování na volné ploše vrství do pásových hromad trojúhelníkového nebo lichoběžníkového průřezu kompostovací zakládky. Délka hromad je omezena délkou tvarem kompostovací plochy, která musí splňovat nezbytné požadavky (zamezit ohrožení povrchových a podzemních vod, umožnit otáčení mechanizačních prostředků při navážení, manipulaci a překopávání apod.). Při navážení surovin do zakládky je nutno dodržovat alespoň přibližný tvar budoucí hromady. Po navrstvení surovin je vhodné pomocí čelního nakladače provést naformování figury hromady do požadovaného tvaru překopávače. Následně je nutné provést první překopání překopávačem, při kterém dojde k homogenizaci hromady a zahájení kompostovacího procesu. Překopávání hromad v zakládce Překopávání kompostu je nejdůležitější pracovní operací v celém technologickém postupu při kompostování. Jeho účelem je provzdušnit kompost a tím dosáhnout řízené mikrobionální činnosti. Složky jednotlivých surovin v kompostovací hromadě musí na sebe co nejúčinněji působit, a proto musí být dokonale rozmělněny a promíchány. Úprava tvaru hromad - k úpravě tvaru hromad je využíván čelní nakladač jako energetický zdroj pokud lze k němu mechanicky připojit další pracovní zařízení. Nakladač bývá vybaven hydraulickým pohonem pojezdu a tím je vyřešen energetický prostředek s nízkou pojezdovou rychlostí, která je potřebná pro práci překopávače kompostu. 26
27 Vlhčení hromad vlhkost kompostovaných surovin je základní podmínka pro správnou činnost a aktivitu mikroorganismů. Nedostatečná vlhkost snižuje životní funkce mikroorganismů (jejich aktivitu) a tím narušuje a brzdí související biochemické děje. Nejjednodušší způsob vlhčení kompostu je napojení hadice přímo na pojíždějící překopávač kompostu, který je vybaven rozvodem k jednotlivým tryskám zabezpečujícím postřik hromad během překopávání. Kontrola procesních podmínek měření teploty kompostu je nejsnáze zjistitelný ukazatel zrání kompostu korespondující s činností mikroorganismů. Pokud po založení kompostu a první překopávce teplota nestoupá, jsou podmínky pro mikroorganismy nepříznivé. Příčina může být ve špatné surovinové skladbě, nadměrné vlhkosti surovin, v omezeném obsahu kyslíku atd. Teplota je měřena kontaktními elektronickými zapichovacími teploměry s digitálním či analogovým ukazatelem. Vlhkost kompostu je měřena přenosnými vlhkoměry nebo orientační zkouškou (pěstní zkouškou vlhkosti). 3.8 TECHNICKÉ VYBAVENÍ KOMPOSTÁRNY Nejčastější technické vybavení kompostárny pro kompostování v pásových hromadách uvádí např. ZEMÁNEK, 2001, KOLLÁROVÁ, 2007, PLÍVA, 2008 a další: Kolový traktor s plazivou rychlostí, Překopávač kompostu, rotorový návěsný, záběr 2,5-3,0 m, Traktorový nakladač, nebo traktor s nakládací lopatou, Drtič, Štěpkovač, Plachty na přikrývání hromad kompostu, Dávkovací zařízení (adaptér pro překopávač kompostu). Podle charakteru výsledného produktu bývá kompostárna vybavena prosévacím zařízením, někdy separačním zařízením (válcové síto, prosévací lopata, vzduchový třídič apod). 27
28 3.9 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ KOMPOSTOVACÍCH PROVOZŮ Při volbě kompostovací technologie většinou převažují ekonomická hlediska. Obecně lze říci, že technicky není velký problém vyřešit jakoukoliv kompostovací technologii. Problémem je výše investic, která se promítá do ceny vyrobeného kompostu. Nejnižší náklady na výrobu kompostu jsou při technologii kompostování na zpevněné ploše nezastřešené, následuje zpevněná plocha zastřešená, pak jsou kompostovací žlaby a boxy, vyšší náklady jsou u kompostovacích tunelů a nejvyšší u uzavřených kompostovacích zařízení. Při volbě kompostovací technologie většinou převažují ekonomická hlediska. Obecně lze říci, že technicky není velký problém vyřešit jakoukoliv kompostovací technologii. Problémem je výše investic, která se promítá do ceny za 1 t vyrobeného kompostu a cena 1 t kompostu na trhu. Aby byla technologie ekonomicky efektivní, je třeba vzít v úvahu celou řadu faktorů. Výši nákladů na kompostování ovlivňuje: náklady na pořízení či pronájem plochy na kompostování, pořizovací náklady strojů v kompostovací lince (ve formě odpisů), provozní náklady strojů na kompostárně, vstupní náklady na suroviny a jejich dopravu, náklady mzdy pracovníků, náklady na obohacovací mikroprvky, stimulační a protizápachové látky. Základním faktorem, který ovlivňuje výši investic je kompostovací technologie (ta je dána její efektivitou, kdy rozhodující je doba trvání aktivní fáze komponovacího cyklu). Další faktor je typ monitorovacího systému, úroveň kontroly pachů, pracovní síla a ostatní zařízení. Snížení nákladů lze dosáhnout v případě, kdy není potřeba investovat do nákupu mechanizačních prostředků, naopak nejvyšší náklady jsou na vybudování plochy pro kompostování (PLÍVA a KOL., 2008). Náklady na pořízení plochy se promítají do nákladů na výrobu 1 t kompostu formou ročních odpisů kdy odpisová sazba zpevněné plochy může 28
29 dosáhnout 3 4 % (30 let životnosti plochy) (ZEMÁNEK, 2001). Vyšší náklady jsou u systému s uzavřeným cyklem kompostování (PLÍVA a KOL., 2008) Nejnižší náklady na výrobu kompostu jsou tedy při technologii kompostování na zpevněné ploše nezastřešené, následuje zpevněná plocha zastřešená, dále kompostovací žlaby a boxy, vyšší náklady jsou u komponovacích tunelů a nejvyšší u uzavřených kompostovacích zařízení. V grafu č. 1 (RUNGE, 2000), je uvedeno srovnání výrobních nákladů na l t kompostu vyrobeného různými technologiemi v podmínkách SRN. cena výroby 1 t kompostu [Euro.t -1 ] 160 Srovnání výrobních nákladů na 1 tunu kompostu vyrobeného různými technologiemi vyrobené množs [t.rok -1 ] zpevněná plocha nezastřešená zpevněná plocha zastřešená kompostovací žlaby kompostovací boxy kompostovací tunely uzavřená kompostovací zařízení 29
30 4. METODIKA 4.1 Výběr kompostárny Pro sledování parametrů byla vybrána kompostárna na Vyšehradě s produkcí 120 t odpadu ročně a s rozlohou 150 m 2. Suroviny do zakládek kompostu pocházejí z údržby ploch parku Vyšehrad, jedná se o travní hmotu, padané listí dřevní odpad. 4.2 Technické prostředky na kompostárně V této části budou charakterizovány technické prostředky na vybrané kompostárně NKP Vyšehrad. Používané stroje jsou určeny jednotlivými potřebnými technologickými kroky v kompostovacím procesu: Traktor CARRARO HTS 4400TTR, Nakládací lopata PC 615, Překopávač kompostu Ostratický NKP 150, Štěpkovač dřevního odpadu PEZZOLATO PZ 110, Vibrační síto deskové Nover VSD 01, Plachty na přikrytí hromad. 4.3 Sledování parametrů kompostovacího procesu Na kompostárně NKP Vyšehrad byly v r měřeny tyto parametry. 1) teplota kompostu. Teplota se měřila elektronickým teploměrem TRV od výrobce METRA Blansko se zapichovací sondou. Měření se provádělo v jednom, předem stanoveném, bodě v 1/3 a 2/3 výšky, 2) vlhkost kompostu se zjišťovala ve vstupní surovinové skladbě hromady tzv. pěstní zkouškou, 30
31 3) po ukončení kompostovacího procesu bylo provedeno porovnání naměřených hodnot jakostních znaků kompostu s požadovanými hodnotami znaků jakosti podle ČSN Ekonomické hodnocení Základem ekonomického hodnocení je vyčíslení celkových provozních nákladů na výrobu 1 t kompostu za určité období. Tyto náklady lze rozdělit na: náklady na nakládání, vážení a dopravu (nepočítáme jsou již zahrnuty do údržby veřejné zeleně), náklady na provoz strojů na úpravu komponent, náklady na provoz strojů na úpravu profilu a vrstvení, náklady na překopávání, náklady na vyskladnění (finalizace), náklady na kompostovině, náklady na obsluhu kompostárny. Součtem těchto nákladů jsou určeny celkové náklady na provoz kompostárny. Z nich a z celkové produkce kompostárny za sledované období lze určit náklady na výrobu 1 t kompostu. 31
32 5. VÝSLEDKY 5.1 CHARAKTERISTIKA KOMPOSTÁRNY VYŠEHRAD Kompostárna NKP Praha Vyšehrad kompostárna se nachází v areálu Vyšehrad. Kompostovací plocha je umístěna v ohrazeném a oploceném prostoru o rozměru 15x10 m s nezpevněnou plochou. Kapacita kompostárny pro jeden kompostovací cyklus je přibližně 4-4,5 t surovin. Suroviny do zakládek kompostu pocházejí z údržby ploch parku Vyšehrad, jedná se o travní hmotu, spadané listí a dřevní odpad po průřezu zeleně. Vyrobený kompost je využíván pro hnojení travních ploch parku Vyšehrad. Vzhledem k požadavkům zadání je předložená práce zaměřena na realizaci experimentální zakládky kompostu z vybraných zahradnických odpadů s dodržením zásad CMC a navrhnutí kompostovacího provozu včetně ekonomického hodnocení navržené kompostárny s kapacitou t BRO vznikajícího při údržbě veřejné zeleně. V současné době kompostárny s nižší kapacitou (cca do tun materiálu za rok) vycházejí z různých kompostovacích postupů. Tyto postupy většinou nejsou dokonalé, postrádají systém řízení kompostovacího procesu a často trpí i nedokonalou homogenizací zakládky a zapravováním dostatečného množství kyslíku, které zajišťuje správný průběh kompostování. V rámci řešení diplomové práce bylo provedeno hodnocení jednoho kompostovacího cyklu. Zpracovával se BRO z údržby veřejné zeleně z NKP Vyšehrad v pásových hromadách kontrolovaným mikrobionálmím kompostováním. Vlastní zpracování suroviny se řídilo podnikovou normou PN č.1/2004 Faremní kompost VYŠEHRAD. Využití kompostu z travní hmoty uvádění do oběhu podle zákona č. 159/1998 Sb. o hnojivech v znění a doplnění pozdějších předpisů smějí vývozci, dovozci a dodavatelé uvádět do oběhu hnojiva, která jsou registrována podle tohoto zákona. Kompost vyrobený technologíí řízeného kompostování v pásových hromadách podle příslušné podnikové normy lze registrovat jako netypové organické hnojivo faremní kompost. Registrovaný kompost lze uvádět do oběhu, přičemž uváděním do oběhu se rozumí nabízení k podeji, prodej a skladování za účelem prodeje. Kontrolu konečného produktu před jeho uvedením do oběhu a registraci kompostu provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který má k této činnosti zmocnění ze zákona o hnojivech. 32
33 Využití pro vlastní potřebu v tomto případě, kdy je využíván pro vlastní potřebu, darován či použit jako surovina k dalšímu zpracování (výroba rekultivačních substrátů, kde je kompost vstupní surovina), nemusí být registrován.jakostní znaky kompostu by měly však splňovat požadavky normy ČSN Průmyslové komposty (METODIKA PRO PRAXI, VÚZT 2008). 5.2 TECHNICKÉ PROSTŘEDKY PRO KOMPOSTOVÁNÍ NA KOMPOSTÁRNĚ NKP VYŠEHRAD Energetická jednotka traktor CARRARO HST 4400TTR (obr. 2) Vhodný zejména při údržbě zeleně, úklidu městských částí a obcí, dopravě a manipulaci s materiálem, provádění zemních prací a mnoha dalších aktivitách. Výrobce Itálie, dovozce fy. UNIMARCO a.s. ČR. Základní technické parametry: dieselový motor s výkonem 28 kw, hydrostatický pojezd, rychlost 0-30 km/h vpřed i vzad, nastavení konstantní rychlosti pojezdu, zadní tříbodový hydraulický závěs systém otočného řízení (vynikající výhled a manipulace s nářadím, obousměrná jízda), rozměry: 1125 x 2900 x 1900 mm (š x d x v), hmotnost: kg, počet válců 3, výkon motoru 28 kw/38 PS, otáčky motoru (ot./min.) 3000, kroutící moment (Nm/g) 116/1800, chlazení vodní. 33
34 Obr. 2 Traktor CARRARO HST 4400TTR Nakládací lopata PC 615 (obr.3 ) Nakládací lopata PC 615 firmy SIGMA 4 je přídavné zařízení na traktor CARRARO HST 4400 TTR, je určena pro nabírání a nakládání všech druhů hornin, půd, kompostů. Díky instalaci na tento traktor může pracovat ve velmi omezených prostorách. Základní technické parametry: šířka lopaty 1320 mm, objem lopaty při navršeném materiálu 0,4 m 3, hodinový výkon 40 m 3.hod -1, ovládání dálkové jednopákové. 34
35 Obr.3 Nakládací lopata PC 615 Štěpkovač dřevního odpadu PEZZOLATO PZ 110 (obr. 4) Nesený štěpkovač PEZZOLATO PZ 110 je určen pro zpracovávání dřevních zbytků, pocházejících ze sezónní údržby stromů, živých plotů, pro drcení obalů a jiných dřevních materiálů. Je nesen a zároveň poháněn traktorem CARRARO HST To umožňuje štěpkovat v kompostárně nebo v případě zpracování větších objemu na jednom místě i přímo v místě kde dřevní zbytky vznikly. Základní technické parametry: tříbodový závěs, pohon od vývodového hřídele traktoru, požadovaný min. výkon 15 HP, otáčky vývodového hřídele 540 ot. min. -1, podávací válce jsou hydraulicky poháněné s možností regulace otáček, max. průměr drceného materiálu 110 mm, rozestup válců 155 mm, průměr rotoru 520 mm, tloušťka rotoru 30 mm, počet nožů 2, hodinový výkon 3-4 m 3.hod -1, rozměry stroje: Šířka 1080 mm, 35
36 Délka 1800 mm, Výška 1950 mm, Hmotnost 330 kg, rozměry vstupního otvoru u podávacích válců 110 x 115 mm, rozměry trychtýře 890 x 600 mm, velikost štěpky 5-12 mm, výfuková roura otočná o 360 o, verze s vlastním pohonem může být vybavena benzinovým, nebo dieslovým motorem, mimoto může být doplněna podvozkem s konstrukční rychlostí do 80 km.h -1, cena bez DPH ,- Kč. Obr. 4 Štěpkovač dřevního odpadu PEZZOLATO PZ 110 Nesený překopávač kompostu Ostratický NPK 150 (obr. 5) Je určen pro ekologickou likvidaci zelené hmoty z parků a veřejných prostranství, ale i ostatních biodegrabilních materiálů. Systém překopávání použitý u této řady překopávačů 36
37 nabírá překopávanou hmotu tak, že rotorem, který ji současně promíchává a sune vpravo, vytváří novou hromadu. Tento princip má dvě zásadní výhody: o mezery mezi pásovými hromadami jsou minimální. o umožňuje při sesedání překopávaného kompostu soustřeďovat více řad do jedné a tím vytvářet nové prostorové možnosti pro uskladnění čerstvého materiálu. o k další výhodě tohoto překopávače patří možnost instalace kropícího zařízení určeného ke kropení vodou nebo vodou obohacenou různými biotechnologickými přípravky. Základní technické údaje: pracovní prostor: Šířka mm Výška mm rozměry stroje : Šířka mm (přepravní Délka mm poloha) Výška 800 mm průměr rotoru 600 mm požadovaný příkon min. 20 kw hodinový výkon 375 m 3.hod. -1 hmotnost 495 kg cena bez DPH Kč Příslušenství: Kropicí zařízení: Objem nádrže 200 l. Cena bez DPH Kč 37
38 Obr. 5: Nesený překopávač kompostu Ostratický (NPK 150) Vibrační síto deskové NOVER VSD 01 Obr.6 Toto vibrační síto je především určeno pro třídění v kompostovacích linkách využívající technologie kompostování v malých hromadách. Na rámu stroje, opatřeném dvojicí koleček a dvěma podpěrami, pro nastavení vibračního síta do stabilní polohy s požadovaným sklonem je na čtyřech pružinách uchycen vibrační rám se sítem. Na rámu stroje je uchycen závěs a žlab. Závěs slouží k přepravě stroje a je sklopný. Prosáté částice kompostu jsou usměrňovány plechy pod síto. Neprosáté částice jsou odváděny pomocí žlabu za síto. Vibračního účinku je dosaženo pomocí dvou excentrů uložených na společném hřídeli, který je poháněn elektromotorem pomocí klínových řemenů. Vibrační zařízení je spolu s elektromotorem uloženo na vibračním rámu. Nízká energetická náročnost a nízká pořizovací cena zvýhodňuje použít v tomto případě vlastní pohon. Základní technické údaje: Dodavatel pro ČR: fy. NOVER s.r.o. Český Brod. Typ VSD
39 Rozměry stroje (mm) Šířka Délka Výška Hmotnost (kg) Velikost ok síta (mm) 10 x10, 16 x 16, (20 x 20) Vstup na síto - (1 360 x 750)mm Výstup prosáté části. násypka dopravníku Neprosáté části odváděny pomocí žlabu Výkonnost stroje (m 3.h -1 ) 8-15 Pohon elektromotor Požadovaný příkon (kw) 0,25 Cena bez DPH ,- Kč (dle vybavení) Poznámka: nastavitelný sklon síta, dva stupně vibrací, sklopná o rozměry stroje: Šířka mm, Délka mm, Výška mm, výkon stroje 5 15 m3.hod-1, příkon elektromotoru 0,25 kw, vstup na síto: Šířka 750 m, Délka mm, cena bez D PH ,- Kč. 39
40 Obr. 6: Vibrační síto deskové NOVER VSD 01 Ostatní zařízení K těmto ostatním zařízením patří zejména ty, které jsou nutné pro správný chod kompostárny. Kompostárna NKP Vyšehrad využívá technické zázemí, skladovací prostory, prostory pro uskladnění strojů a surovin, sociální zařízení pro obsluhu jak pro kompostárnu tak pro údržbu veřejné zeleně. Toto je nejvhodnější způsob, jak ušetřit náklady. Biotechnologické prostředky Tyto prostředky se zde aplikují většinou kropicí konví. Kompostárna používá dle potřeby následující přípravky: Bio Algen G40: hydrolyzát hnědé mořské řasy, který dále obsahuje aminokyseliny, peptidy, minerály a jiné. Omezuje odpar NH 3 a H 2 S. Cena za 1 litr Kč 160,- Kč. Kompostimul: je kombinací minerálních a organických látek, které podporují činnost mikroorganismů podílejících se na rozkladných procesech. Urychluje biodegradační procesy. Amalgerol: přípravek obsahuje rostlinné oleje, bylinné přípravky,výtažky z mořských řas. Váže NH 3 a tím snižuje obsah jeho produkce do ovzduší. Cena za litr dle velikosti balení je 175,- 215,- Kč. Oxygenerátor: směs nepatogenních bakterií a enzymů. Urychluje zrání kompostu a tím zkracuje dobu zrání. Cena za l00 g je 174,- Kč. Na obrázku č. 7 jsou některé biotechnologické prostředky. 40
11. prosince 2009, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Technika zpracování odpadů
11. prosince 2009, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Technika zpracování odpadů Technika a technologie kompostování organických odpadů strana 2 Historie kompostování jedna z nejstarších recyklačních
VíceKvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura
Kvalita kompostu certifikace kompostáren Zemědělská a ekologická regionální agentura www.zeraagency.eu Externí zdroje živin a organické hmoty odpady ODPAD ODPAD je každá movitá věc, které se osoba zbavuje
VíceKomunitní kompostárna. Náměšť n.o. 28.5.2015
Komunitní kompostárna Náměšť n.o. 28.5.2015 Biologicky rozložitelný odpad Bioodpad je odpad podléhající aerobnímu či anaerobnímu rozkladu, jejich seznam je přílohou Vyhláška 341/2008 Sb. V rámci obce kat.č.
VíceDecentralizované kompostování
OKRUH III Správná kompostářská praxe Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Decentralizované kompostování Principem je : - zpracovat bioodpad v místě vzniku,
VíceKOMPOSTOVÁNÍ ZBYTKOVÉ BIOMASY
KOMPOSTOVÁNÍ ZBYTKOVÉ BIOMASY Základní údaje Kompostování zbytkové biomasy je z celospolečenského hlediska nejpřirozenější a ekologicky nejvhodnější forma přeměny a zhodnocení tohoto organického materiálu.
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceBIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV
BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské
VíceKompostování. Technika pro zpracování odpadů Technika pro bioenergetické transformace organických odpadů
3. března 2014, Brno Připravil: Mgr. Ing. Pavel Mach, DiS. Kompostování Technika pro zpracování odpadů Technika pro bioenergetické transformace organických odpadů strana 2 Kompostování aerobní biologický
VíceProč jsme tu o projektu
Bioodpad na GVP Co vás čeká? Proč jsme tu o projektu O bioodpadu obecně Kompostování, jeho typy Bioodpad na GVP v číslech Systém sběru a kompostování bioodpadu na GVP Co jako bioodpad třídit a co ne Proč
VíceKOMPOSTOVÁNÍ BIOMASY Z ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ
KOMPOSTOVÁNÍ BIOMASY Z ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ PROJEKT GREENGAIN SI KLADE ZA CÍL VYTVOŘIT V RÁMCI EU PLATFORMU, KTERÁ ZVÝŠÍ INFORMOVANOST O MOŽNOSTECH ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY, KTERÁ NENÍ PRIMÁRNĚ
VíceMožnosti dotací z OPŽP do kompostáren
Možnosti dotací z OPŽP do kompostáren Seminář Aktuální otázky řízení kompostáren Ing. Milan Dvořák, Ph.D. email: dvorak@ingpavelnovak.cz tel.: 739 932 290 14. března 2019 Přehled tématu Typy projektů v
Více3. 2. 2015. Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO
Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu Květuše Hejátková ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Bioodpad v obci Zpracování a využití BRKO
VíceVermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů. Vermikompostování
Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů Aleš Hanč a, Petr Plíva b a Česká zemědělská univerzita v Praze b Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha Vermikompostování je považováno
VíceProjekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice
Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice 1. Úvod V současné době je na celém světě dlouhodobě zaznamenáván výrazný úbytek organické
VíceSSOS_ZE_3.03 Bioodpad
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.03
VíceEXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY
EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY 21.9.2016 Komplexní zpracování biologicky rozložitelných odpadů v režimu bioplynové stanice a kompostárny Síť malých kompostáren v provozu zemědělské
VíceVliv biotechnologických přípravků na průběh kompostovacího procesu a produkci plynných emisí z kompostovacího procesu
Vliv biotechnologických přípravků na průběh kompostovacího procesu a produkci plynných emisí z kompostovacího procesu M. KOLLÁROVÁ, P. PLÍVA, A. JELÍNEK, M. ČEŠPIVA Výzkumní ústav zemědělské techniky,
VícePředstavení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí
Inovace technologií při kompostování, využití kompostu a ochrana půdy Náměšť nad Oslavou 21. září 2018 Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách
VíceNAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM
Výsledky sledování indikátoru: NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2014 Vydala: správní rada mikroregionu Zpracoval: Mgr. František Vlk Luleč : květen 2015 1 Úvod Nakládání
VíceProjekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka
Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP Ing. Pavel Omelka Hospodaření s bioodpady 1) Kompostování komunitní a malé kompostárny < 150 t odpadu/rok
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
Více29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu zákonč.156/1998sb.,ohnojivech 2 a) hnojivo látka způsobilá poskytnout
VíceKompostování. Vrátit Zemi, co z ní vzešlo
Kompostování Vrátit Zemi, co z ní vzešlo Problematika půd úbytek Organické hmoty v půdě vodní Eroze Nevyužití průmyslových hnojiv Kompost jako nejlepší řešení Hierarchie kompostárenských technologií Podpora
VícePůda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů
Půda a organická hmota Praktické zkušenosti s používáním kompostů 26.1.2016 KOMPOST KOMPOST je organické hnojivo obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Kompostárny Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302
VíceANTONÍN JELÍNEK, MARTIN DĚDINA VÚZT Praha Ruzyně ABSTRACT
OMEZENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z PROCESU KOMPOSTOVÁNÍ BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ V ZAHRADNICTVÍ PROSTŘEDNICTVÍM BIOTECHNOLOGICKÝCH PŘÍPRAVKŮ A BIOFILTRU EXHAUST EMISION CONTROL OF GREENHOUSE EFFECT
VíceBiologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu
Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení
VícePRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková
PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR Ing. Dagmar Sirotková Pojem BRO biologicky rozložitelný odpad (314/2006 Sb.) jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu biologicky rozložitelný
VíceKOMPOSTOVÁNÍ. Zpracovala: Kateřina Hladíková, referent technického oddělení MÚ Kutná Hora leden 2018
KOMPOSTOVÁNÍ Zpracovala: Kateřina Hladíková, referent technického oddělení MÚ Kutná Hora leden 2018 Kompostování Kompostování je způsob využití biologicky rozložitelných odpadů (dále jen bioodpad ), který
VíceSPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ. DRUHY ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ - SPALOVÁNÍ - SKLÁDKOVÁNÍ - KOMPOSTOVÁNÍ Odpady potravinářské výroby SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ
27.11.2017 DRUHY ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ - - SKLÁDKOVÁNÍ - KOMPOSTOVÁNÍ Odpady potravinářské výroby Mgr. Kateřina Járová, Ph.D. v ČR pouze 3 spalovny KO: Brno + Praha + Liberec ZEVO = Zařízení pro energetické
VíceKompost versus skládka
Kompost versus skládka Eliminace velmi negativních efektů, které způsobuje ukládání bioodpadu na skládky Cenná surovina pro krajinu, životní prostředí Prostřednictvím kompostu navracíme živiny a organické
VíceNAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM
Výsledky sledování indikátoru: NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2012 Vydala: správní rada mikroregionu Zpracoval: Mgr.František Vlk Luleč : květen 2013 Úvod Nakládání s
VíceBioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe. Zpracování a využití BRKO
Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe Ing. Květuše Hejátková ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Bioodpad v obci Zpracování a využití BRKO Cílem
VíceMonitorování průběhu kompostovacího procesu
Monitorování průběhu kompostovacího procesu Ing. Antonín Jelínek, CSc., Ing. Mária Kollárová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha 1. Úvod Pro zajištění správného průběhu kompostovacího procesu a tím
VíceMýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod
Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR, benes@sovak.cz Den starostů, 27.2.2018 PVA STRANA 1 Základní charakteristika oboru VaK v ČR Počet vlastníků
VíceLEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ
LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ Aleš Hanč hanc@af.czu.cz Projekt NAZV QJ1530034 Legislativní podklady pro větší uplatnění kompostů, zejména vermikompostu, na zemědělskou půdu (2015-2018) Vermikompostování
Více29. září 2008, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Kompostování
29. září 2008, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Kompostování Proces kompostování Materiály vhodné pro kompostování Mikroorganismy v procesu kompostování strana 2 Úvod S vstoupením v platnost novely
VíceDECENTRALIZOVANÉ KOMPOSTOVÁNÍ uzavřený koloběh živin a organické hmoty v regionu
CZ.1.07/3.1.00/37.0033 DECENTRALIZOVANÉ KOMPOSTOVÁNÍ uzavřený koloběh živin a organické hmoty v regionu Decentralizovaným kompostováním se rozumí vytvoření sítě regionálních kompostáren, která pokryje
VíceA. PRŮVODNÍ ZPRÁVA PROJEKTU
Str. 1 / 6 PROJEKTU Z_13_074 ZMĚNA UŽÍVÁNÍ STAVBY, PARC. Č. 715/2, DVŮR KOSTOMLATY s.r.o. Jméno Datum Podpis PARÉ Č. ZPRACOVAL AUTORIZOVAL Jiří Schönberger Doc. Ing. Zdeněk Matějka, DrSc. Str. 2 / 6 A.0
VíceSYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO, PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO V LOKALITĚ TIŠNOV
SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO, PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO V LOKALITĚ TIŠNOV Tomáš Chudárek, Bedřich Friedmann, Zdeněk Horsák, Michal Hejč, František Piliar, Jiří
VíceIng.Vlastimil ALTMANN, Ph.D. ČZU Praha, Technická fakulta. Žďár nad Sázavou 27.-28.2.2008
SYSTÉMY SBĚRU A SVOZU BIOLOGICKÉHO ODPADU V ČR Ing.Vlastimil ALTMANN, Ph.D. ČZU Praha, Technická fakulta Žďár nad Sázavou 27.-28.2.2008 BRO x BRKO Je potřeba rozlišit celkovou produkci BRO a produkci BRO
VíceKompostárna STRÁŽNICE - 19/2013
Kompostárna STRÁŽNICE - 19/2013 Sídlo Provozovatel kraj okresní město kontakty adresa Městský úřad ve Strážnici Jihomoravský Hodonín E-mail: jaromír.michalek@straznice-mesto.cz; www.straznice-mesto.cz
VíceNakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů
Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů OBSAH Přehled legislativních předpisů EU a ČR Produkce kalů z ČOV Možnosti nakládání s kaly z ČOV v ČR - materiálové využití
VíceNAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ
NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ Jaromír Manhart Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Seminář Bioodpady a jejich využití, legislativa a praxe 19. března 2019
VíceSystém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu
Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč Analýza potenciálu produkce odpadu Datum: 28.11.2013 Razítko a podpis zpracovatele Razítko a podpis žadatele Obsah: 1.Identifikační údaje...3 1.1Název
Více9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu
9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu V letech 2005 a 2006 byly získány pro VÚRV Praha od spoluřešitelské organizace VÚZT Praha vzorky kalů
VíceB. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA
Str. 1 / 5 Z_13_074 ZMĚNA UŽÍVÁNÍ STAVBY, PARC. Č. 715/2, DVŮR KOSTOMLATY s.r.o. Jméno Datum Podpis PARÉ Č. ZPRACOVAL AUTORIZOVAL Jiří Schönberger Doc. Ing. Zdeněk Matějka, DrSc. Str. 2 / 5 B.0 Obsah B.0
VícePolní kompostování s využitím biotechnologických přípravků
Polní kompostování s využitím biotechnologických přípravků Cílem experimentu je ověřit možnost zpracování zbytkové biomasy z údržby krajiny v místě jejího vzniku technologií kompostování na volné ploše
VíceRNDr. Miroslav Hůrka. Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi
RNDr. Miroslav Hůrka Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi Žďár nad Sázavou 2/2008 1 ÚVOD Zpracování biologicky rozložitelných odpadů (BRO) a minimalizace zdravotních rizik z produktu zpracování
VíceKuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů
Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů 16.2.2010 Bc. Jan Tomek Pozice kuchyňského odpadu BRO BRKO KUCHYŇSKÉ BIOODPADY VŽP Kuchyňské odpady Legislativa Evropské Unie Směrnice Rady (ES) č. 98/2008
VíceTechnika ošetřování půd uváděných do klidu
Technika ošetřování půd uváděných do klidu S ohledem na to, že na plochách půd uváděných do klidu není žádoucí přirozený úhor s ponecháním půdy svému osudu s následným nebezpečím zaplevelení a růstu různých
VíceBRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady
BRO Předpisy EU RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady Evropská Směrnice o bioodpadech první návrh směrnice o bioodpadu-2000 druhý
VíceMalé zařízení - kompostárna v Tichově PROVOZNÍ ŘÁD MALÉHO ZAŘÍZENÍ - KOMPOSTÁRNY V TICHOVĚ SCHVALOVACÍ PROTOKOL
PROVOZNÍ ŘÁD MALÉHO ZAŘÍZENÍ - KOMPOSTÁRNY V TICHOVĚ SCHVALOVACÍ PROTOKOL Provozního řádu malého zařízení - kompostárny v Tichově Zastupitelstvo obce Tichov schválilo na svém zasedání dne 25. července
VíceŽUMPY SEPTIKY EnviSep
ŽUMPY SEPTIKY EnviSep Prostředek určený k rozkladu organických nečistot v žumpách a septicích. V každém gramu přípravku se nachází 5 bilionů bakterií, které dokáží efektivně rozložit veškerý organický
VícePříklady dobré praxe zavedení systémů třídění a zpracování bioodpadů v obcích. Velikostní rozdělení. Systém sběru a svozu 3. 2.
Příklady dobré praxe zavedení systémů třídění a zpracování bioodpadů v obcích Ing. Jiří Jalovecký, Ph.D. Velikostní rozdělení Příklady jsou rozděleny do tří základních skupin kvůli specifickým rozdílům
VíceROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
Více7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů
(platí od 151. 8. 2014 do 14. 8. 2017) 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. a vyhlášky č. 229/2017 Sb. 7 Používání hnojiv,
VíceVYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc
VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU Ing Jaroslav Váňa CSc Použitelné druhy biologických odpadů zemědělské odpady o z rostlinné výroby, o z živočišné výroby, odpady z potravinářského
VíceVÝROBA KOMPOSTŮ S RŮZNOU OBJEMOVOU HMOTNOSTÍ
VÝROBA KOMPOSTŮ S RŮZNOU OBJEMOVOU HMOTNOSTÍ Amitava ROY, Stanislav LAURIK, Petr PLÍVA Metodika pro praxi Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Výroba kompostů s různou objemovou hmotností
Více1) Biologicky rozložitelné komunální odpady, pro které je obec povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování
ZPŮSOB SBĚRU BRKO V OBCÍCH DLE KONCOVÉHO ZPŮSOBU VYUŽITÍ Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně biologicky rozložitelných komunálních odpadů rostlinného původu, a to vždy s
VíceProblematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí
Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí Mgr. Pavel Drahovzal předseda Komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí České republiky Ing. Bc. Barbora Fűrstová Oddělení legislativně-právní
VíceKOMPOSTOVÁNÍ BRKO V PRAXI
Datum konání: Místo konání: Garanti akce: Účastníci akce: Protokol o uspořádání workshopu KOMPOSTOVÁNÍ BRKO V PRAXI Čtvrtek, 15. března 2018 Kompostárna ŽELIVEC (adresa: Hlavní 499, Sulice Želivec) Michal
VíceSOVAK ČR a čistírenské kaly
SOVAK ČR a čistírenské kaly Ing. Oldřich Vlasák ředitel SOVAK ČR Materiálová transformace čistírenských kalů, Česká Skalice, 23. 11. 2017 STRANA 1 Základní charakteristika oboru VaK v ČR Počet vlastníků
VíceZago Ecogreen. Bio drtiče-míchače pro recyklaci a kompostování odpadů
Zago Ecogreen Bio drtiče-míchače pro recyklaci a kompostování odpadů Zago Ecogreen Naše GREEN DIVISION se zkušenostmi po více než 35 letech své existence vyrábí a nabízí širokou paletu strojů, které se
VícePlatné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV
Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.
VíceZkvalitnění nakládání s odpady ve městě Vrbno pod Pradědem
Analýza potenciálu produkce odpadu v zájmovém území a materiálových toků k akci s názvem Zkvalitnění nakládání s odpady ve městě Vrbno pod Pradědem Březen 2013 Osnova 1. Identifikační údaje... 3 1.1. Název
VíceEnergetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014
Pomáháme planetě lépe dýchat Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014 Základní informace o projektu Naše společnost Fainstav, s.r.o., se investorsky
VícePOOSLAVÍ Nová Ves, družstvo
25.09.2017 POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo Zemědělská praxe kompostování a využití v zemědělské praxi (přínos, technologie, ekonomika) Ing. Lukáš Jurečka Zahájení činnosti září 2014 Roční kapacita 2000 tun
VíceKomunální odpady a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Ing. Ivo Kropáček
Komunální odpady a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Ing. Ivo Kropáček Směrnice 1999/31/EC o skládkách odpadů Snížit tvorbu metanu ze skládek Podpořit sběr, třídění a recyklaci org. odpadů.
VíceKompost v zemědělské praxi
Kompost v zemědělské praxi Seminář - Legislativa ( související právní předpisy odpady, hnojiva) - Vliv na půdu kvalita kompostu, základní agrotechnika, specifika pro využití kompostu v oblastech ochrany
VíceDigestát jako hnojivo
Digestát jako hnojivo Ing. Veronika Večeřová Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský říjen 2008 Jak můžeme digestáty rozdělovat? podle toho z jakých vstupních surovin vzniká podle způsobu použití
VíceAEROBNÍ ROZKLAD BIOODPADŮ AKTIVNÍM PROVZDUŠŇOVÁNÍM
AEROBNÍ ROZKLAD BIOODPADŮ AKTIVNÍM PROVZDUŠŇOVÁNÍM Biologické rámcové podmínky kompostování Cílem kompostování je výroba produktu (kompostu) bohatého na huminové látky, který splní kvalitativní požadavky
VíceZávěr 1. OSNOVA. 1. Úvod. 2. Výroba organického hnojiva - původní technologie společnosti MANETECH
1. OSNOVA 1. Úvod 2. Výroba organického hnojiva - původní technologie společnosti MANETECH 3. Nové směry rozvoje společnosti Manetech Zpracování bioodpadu nezemědělského původů Poskytování know how při
VíceČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍHNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV. Skladovánítuhých hnojiv
Úplné znění vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 476/2000 Sb., vyhláškou č. 473/2002 Sb. a vyhláškou č. 399/2004 Sb. Ministerstvo
VíceSběr a zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Ing. Jiří Jalovecký, Ph.D.
Sběr a zpracování biologicky rozložitelných odpadů Ing. Jiří Jalovecký, Ph.D. Legislativa Směrnice o skládkování Plány OH Zákon o odpadech Vyhláška o nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Současný
VíceTECHNIKA PRO KOMPOSTOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ
TECHNIKA PRO KOMPOSTOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ Ing. Petr Plíva, CSc., Ing. Maria Kollárová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha 6, Drnovská 507, 161 01 Praha 6 - Ruzyně Tel.: +420 33022111, fax: +420
VíceHodina 23-24 Lesní školkařství
Hodina 23-24 Lesní školkařství Hodina 23.-24. Opakování - lesní semenářství, stav, perspektivy a zakládání lesních školek Téma: LESNÍ ŠKOLKAŘSTVÍ Provoz lesních školek: příprava půdy a substrátů, hnojení,
VíceIng. Jana Hellemannová 11. září 2014
Projekt je realizován v rámci OP Slovenská republika Česká republika, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014 Obsah prezentace Co je komunální
VíceKompostárna PAKK malé zařízení do 150 t/rok
Kompostárna PAKK malé zařízení do 150 t/rok Prosinec 2015 1. Základní informace Název zařízení: Kapacita zařízení: Umístění kompostárny: Kompostárna PAKK do 150 t/rok p. č. 2217/1 v k.ú. Suchdol Kompostárna
VíceVermikompostování LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ. Aleš Hanč
LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ I. ČÁST Aleš Hanč hanc@af.czu.cz Vermikompostování Biooxidační a stabilizační proces přeměny organických materiálů, který na rozdíl od klasického kompostování,
Více274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv
274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv Změna: 476/2000 Sb. Změna: 473/2002 Sb. Změna: 399/2004 Sb. Změna: 91/2007 Sb. Ministerstvo
VíceVYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv
Strana 6694 Sbírka zákonů č. 377 / 2013 377 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb.,
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická
VíceIng. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO
Ing. Dagmar Sirotková Přístupy k hodnocení BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO BRO Pojmy Biologicky rozložitelný odpad jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu Biologický odpad
VíceMěníme poušť na EKO oázy.
www.agribiotech.cz Měníme poušť na EKO oázy. AGRIBIOTECH VEL s.r.o. Karla IV. 93/3 37001 České Budějovice IČ: 28102665 info@agribiotech.cz Horák Libor +420 777 556 644 Měníme poušť na EKO oázy. ZPRACOVÁNÍ
VíceSYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:
SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO: VÝSLEDKY PROJEKTU NA LOKALITĚ TIŠNOV SITA CZ a.s. ECO - Management s.r.o. 21/09/2009 ÚKOL VAV č. SLII2f1-30-70 Projekt součástí úkolu VaV č. SLII2f1-30-70: Výzkum integrovaného
VíceDůležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
VíceVyužití biologicky rozložitelných odpadů
Využití biologicky rozložitelných odpadů Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Dagmar Vološinová Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. Definice Odpad movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má
VíceEnergetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny
200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití
VíceKompost technologie a kvalita
Kompost technologie a kvalita Zpracování a využití bioodpadu nebo - efektivní systém snížení BRKO na skládce a udržitelné zpracování prevence, zpracování odpadu - propojení komunální sféry s podnikateli
VíceVýsledky řešení projektu
Výsledky řešení projektu 1/ Plíva P. Výsledky řešení výzkumného projektu Příprava a využití kompostů na bázi digestátu, popele ze spalování biomasy a BRO (20 min) 2/ Souček J. Zhodnocení přípravy a aplikace
VíceStabilizovaný vs. surový ČK
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Materiálové a energetické využití stabilizovaného čistírenského kalu výroba biocharu středněteplotní pomalou pyrolýzou Michael
VíceVýznam a přínosy odděleného soustřeďování BRKO v obci. Oddělené soustřeďování odpadů v obcích Provozní praxe z pohledu ČIŽP
Oddělené soustřeďování odpadů v obcích Provozní praxe z pohledu ČIŽP Ing. Veronika Jarolímová Ř ČIŽP OOH jarolimova_veronika@cizp.cz Oddělené soustřeďování odpadů v obcích Provozní praxe z pohledu ČIŽP
VíceProvozní řád. Kompostárny Kamenný Újezd
Kompostárny Kamenný Újezd 0 Obsah 1. Základní údaje... 2 1.1. Název... 2 1.2. Umístění kompostárny... 2 1.3. Identifikační údaje vlastníka... 2 1.4. Identifikační údaje provozovatele... 2 1.5. Správce
VíceOBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA JIHOČESKÉHO KRAJE č. 7/2004 ze dne ,
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA JIHOČESKÉHO KRAJE č. 7/2004 ze dne 14. 9. 2004, kterou se vyhlašuje závazná část Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje Zastupitelstvo Jihočeského kraje se usneslo dne
VíceVyhláška k Zákonu 185/2001 Sb., v platném znění
Vyhláška k Zákonu 185/2001 Sb., v platném znění týkající se požadavků na kvalitu kompostů část vyhlášky o biodegradabilních odpadech 1. Rozsah a účel použití 1.1 Vyhláška upravuje požadavky na kvalitu
VíceDATRYS s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF Banská Bystrica,
s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF 2014 Banská Bystrica, 9.10.2014 Bioodpad Náklady Zisk Rozdělení odpadů DATRYS Podle typu 1. komunální - BRO, BRKO, biomasa, SKO
VíceÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 2. LEGISLATIVA 10
Stránka 2 OBSAH ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 1.1. Význam kompostování 7 1.2. Hlavní cíl studie 9 2. LEGISLATIVA 10 2.1. Základní pojmy ČR 10 2.2. Základní pojmy SR 14 2.3. Legislativa
VíceUplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno
Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady 22. - 24. září 2010, Brno Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství ČR Odbor environmentální a ekologického zemědělství
VíceKomunitní kompostárna Štítary
Komunitní kompostárna Štítary Projekt realizovaný v letech 2012 2013 byl spolufinancován Evropskou unií Fondem soudržnosti a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životního
Více