Soukromá základní umělecká škola Trnka o.p.s. Staniční 2, Plzeň. Školní vzdělávací program

Transkript

1 Soukromá základní umělecká škola Trnka o.p.s. Staniční 2, Plzeň Školní vzdělávací program 1

2 Školní vzdělávací program Soukromé základní umělecké školy Trnka o.p.s. Předkladatel: Soukromá základní umělecká škola Trnka o.p.s. Staniční 2, Plzeň IČ: ředitelka Daša Nesvedová telefon , mob.tel.: Zřizovatel: Obecně prospěšná společnost Soukromá ZUŠ Trnka Staniční 2, Plzeň odloučená pracoviště: Rodinná 39, Plzeň Mikulášské nám. 15, Plzeň Platnost dokumentu od Podpis ředitelky a razítko školy... Daša Nesvedová 2

3 Obsah: 1. Předkladatel...str. 1-2 Obsah...str Charakteristika školy...str Zaměření školy a její vize...str Výchovné a vzdělávací strategie...str Vzdělávací obsah uměleckých oborů...str Výtvarný obor...str.6 Studijní zaměření výtvarná a multimediální tvorba...str. 16 Literárně-dramatický obor...str Zabezpečení výuky žáků se specielními vzdělávacími potřebami...str Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných...str Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy...str Platnost dokumentu...str. 27 3

4 2. Charakteristika školy Škola je založena na principech individuálního vztahu ke každému žáku, k jeho osobnostnímu typu, ke specifiku nadání. Snahou pedagogického sboru je rozvíjet vnímavost, citové bohatství, kreativitu i sociální postoje dětí. Odkrýváme žákům možnosti výtvarného, filmového a dramatického jazyka jako prostředku komunikace, jako nástroje ke změně a obohacení světa. Výuka se vždy přizpůsobuje potřebám a schopnostem žáků, ti mají možnost výběru z velkého množství výtvarných technik, stylů a oborů od klasických po experimentální. Základní formou výuky je hra, experiment, hledání, sebereflexe, přátelství a vzájemný respekt. 2.1 Počet oborů, velikost Škola má kapacitu 350 žáků, zahrnuje výtvarný obor (VO) literárně-dramatický obor (LDO) Soukromá ZUŠ Trnka má dvě odloučená pracoviště: 1. pobočka Rodinná 39, Plzeň 2. pobočka Mikulášské nám. 15, Plzeň 2.2 Historie školy Soukromá ZUŠ Trnka o.p.s. byla založena z iniciativy nynější ředitelky Daši Nesvedové v r Od září 2003 má akreditaci MŠMT ČR a je zařazena do sítě škol. Původně byla koncipována jako jednooborová s výtvarným oborem. Od roku 2005 je zřízen literárně-dramatický obor. Od září 2009 působí na škole třída se zaměřením na animační tvorbu, je to předchůdce nově zřizovaného multimediálního zaměření výtvarného oboru, které zahajuje činnost od září Svoje působení zahájila škola v pronajatých třídách na Masarykově ZŠ Jiráskovo nám. č. 10. Od roku 2003 do roku 2007 bylo zřízené odloučené pracoviště v pronajaté třídě Tyršovy ZŠ a MŠ, U školy č. 7 v Plzni Černicích. V r bylo otevřeno i pracoviště na Mikulášském náměstí č. 15. Od září 2006 bylo sídlo školy přestěhováno do pronajatých tříd v budově školní družiny 28. ZŠ v Lobzích, Rodinná 39. V roce 2011 získala škola od MMP do zápůjčky nebytový prostor ve Staniční ul. č. 2 a po nákladné rekonstrukci v něm od září 2012 zahájila výuku LDO a VO. Pracoviště v Rodinné 39 zůstává jako odloučené. 2.3 Charakteristika pedagogického sboru: Pedagogický sbor ZUŠ Trnka je složen převážně z mladých pedagogů do 40 let, kteří nastoupili bezprostředně, nebo krátce po ukončení studia. Všichni pedagogové jsou vysoce kvalifikovaní, učitelé výtvarného oboru absolvovali kromě vysokoškolského vzdělání s pedagogickým či uměleckým zaměřením i střední uměleckoprůmyslovou školu. Učitel literárně-dramatického oboru je absolventem pedagogické i divadelní fakulty příslušných univerzit. Multimediální obor je vyučován kromě ředitelky s aprobací pro animovaný film i odborným asistentem, který zajišťuje technickou i odbornou stránku výuky. 2.4 Dlouhodobé projekty: V základní koncepci působení školy je obsažena snaha o vybudování těsných osobních vztahů mezi učiteli a žáky školy. Kromě přátelské atmosféry v hodinách pravidelné výuky nám k tomu slouží četná soustředění a akce ve škole i mimo školu, na kterých dochází k vzájemnému bližšímu 4

5 poznání, důkladnějšímu osvojení probírané látky, intenzivnějšímu výchovnému působení. Pravidelně pořádáme podzimní a jarní výtvarné soustředění konané o víkendu a letní výtvarný tábor v trvání nejméně týden. Kromě toho jednotliví učitelé VO a LDO pořádají třídní soustředění podle vlastního záměru a potřeb žáků. Snažíme se také o vybudování sounáležitosti rodičů s děním ve škole. Našich soustředění se zúčastňují i rodiče jako pedagogický a pomocný personál, nebo účastníci. Podle zájmu pořádáme pro rodiče a žáky zájezdy za uměním do světových galerií. Každý rok představujeme nejlepší práce žáků na dlouhodobějších výstavách v plzeňských galeriích, kavárnách, školách. Tradičním vyvrcholením školního roku je velká výstava v městských sadech spojena s tvořivými, výtvarnými a divadelními dílnami, hrami s uměleckými artefakty, které vytvořili žáci. Tato pravidelná akce s názvem Trnková zahrada se koná od roku Výstavu instalují s pedagogy i starší žáci a rodiče. V novém sídle školy plánujeme pořádání dalších akcí pro žáky, rodiče i širokou veřejnost jako workshopy animace, výtvarných technik, divadla. Rádi bychom pořádali projekce a výstavy. 2.5 Vybavení školy a její podmínky: Soukromá ZUŠ Trnka působila až do září 2012 v pronajatých třídách ZŠ a to na Jiráskově nám. č. 10, Rodinné 39 v budově Církevního gymnázia, Mikulášské nám. 15. Od září 2012 začínáme provoz ve vlastním prostoru, který nám MMP poskytl do zápůjčky na dobu 10 let. Získáváme tak konečně prostor, který zařídíme optimálně podle potřeb výuky obou oborů a multimediálního zaměření. Literárně-dramatický obor získává třídu, která bude sloužit jen jemu, s možností zatemnění a nasvícení scény. LDO má k dispozici veškerou potřebnou techniku a vybavení podle aktuálních potřeb žáků a posouzení pedagoga. Výtvarný obor působí na třech pracovištích: v sídle školy ve Staniční 2, kde je umístěn výtvarný obor, multimediální zaměření a literárně-dramatický obor. Dále na odloučených pracovištích v Rodinné 39, kde je výtvarný obor a na Mikulášském náměstí, kde je výtvarný obor se zaměřením na keramiku a sochařství. Všechna pracoviště jsou vybavena potřebným nábytkem a technikou. Z investičně náročnějšího zařízení jsou to hlavně keramické vypalovací pece, tiskařské lisy, počítačová a snímací technika. Téměř všechen výtvarný a spotřební materiál škola poskytuje žákům zdarma. 3. Zaměření školy a její vize Cílem vzdělávání naší školy není pouze žáky připravovat pro uměleckou dráhu, ale především z nich vychovávat citově bohaté osobnosti. Učíme je poznávat kulturní hodnoty, vážit si jich a předávat je dalším generacím. Žáci naší školy se seznamují s historií a současností umění a učí se ho vnímat jako prostředek komunikace a sdělení vlastního postoje. Ve výtvarném oboru nabízíme možnost rozvíjení tvořivosti, fantazie, hravosti, výtvarného myšlení, vnímání krásy světa. V neposlední řadě rozvíjíme pracovní návyky, schopnost soustředění, schopnost vzájemné spolupráce. Pomocí propracované metodiky se snažíme vést žáky k sebepoznání a rozvoj individuálního uměleckého stylu vyjádření. Snažíme se o spolupráci mezi oběma obory. Těsná spolupráce je charakteristická i pro členy pedagogického sboru, díky které se všichni pedagogové zúčastňují všech akcí školy bez ohledu na výši úvazku. 4. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k umělecké komunikaci individuálním přístupem ke každému žákovi volíme různé metody a postupy výuky směřující k pochopení a odlišení různých vývojových etap umění vedeme žáka k tomu, aby nepřistupoval k uměleckému dílu pasivně, ale byl schopen v něm hledat svou vlastní představu 5

6 Kompetence osobnostně sociální motivujeme žáka k soustavné práci, trpělivosti, pečlivosti a zodpovědnosti a vedením dialogu podporujeme jeho fantazii a kreativitu umožňujeme žákům se umělecky setkávat a upevňujeme v nich vědomí, že ve společném díle je možné naplňovat nejen cíle společné, ale i individuální Kompetence kulturní dáváme žákovi najevo svůj vlastní pozitivní vztah k umění a zdůrazňujeme důležitost kultury a její vliv na společnost a správný vývoj člověka směřujeme žáka k potřebě uplatňovat své umělecké dovednosti a podílet se vlastními nápady na vytváření kulturních tradic 5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů 5.1 Výtvarný obor Charakteristika VO: VO je realizován v souladu s RVP ZUŠ v těchto ročnících: Přípravné studium Základní studium I. stupně Přípravné studium II. stupně Základní studium II. stupně Vzdělávací obsah oboru je členěn do oblastí Výtvarná tvorba a Recepce a reflexe výtvarného umění. Tyto dvě složky se neustále doplňují, vzájemně podmiňují a prolínají. V rámci našeho VO je chápeme jako dvě základní součásti, kdy výtvarná tvorba zahrnuje veškeré praktické výtvarné tvůrčí aktivity: kresba, malba, grafická tvorba, modelování a tvarování z různých materiálů (prostorová tvorba), akční a objektová tvorba, multimediální tvorba a další; a recepce a reflexe jako výtvarná kultura, která dodává praktickým činnostem teoretický základ, pomáhá pochopit souvislosti a zákonitosti výtvarného myšlení, představuje šíři a možnosti výtvarných vyjadřovacích prostředků, zároveň seznamuje s historií a vývojem výtvarného umění a uměleckou tvorbou v jednotlivých etapách vývoje a s vlivem výtvarné kultury v uměleckých i mimouměleckých oblastech života. Výtvarná kultura je zprostředkovávána s důrazem na praktické využití. Přípravné studium: předmět Výtvarná tvorba Základní studium I. stupně: předmět Výtvarná tvorba a kultura 6

7 Základní studium II. stupně: výtvarná tvorba a kultura Výtvarná tvorba a výtvarná kultura není rozdělována na jednotlivé předměty, neboť je v předmětech I. a II. stupně základního studia její zcela přirozenou součástí. Hodinová dotace jednotlivých ročníků a jednotlivých studijních zaměření: předmět 1. r. 2. r. 3. r. 4. r. 5. r. 6. r. 7. r. Přípravné studium 2 3 výtvarná tvorba Základní studium I. stupně Výtvarná tvorba a kultura Učební osnovy vyučovacích předmětů výtvarného oboru Organizační a časové vymezení Žáci do 8 let jsou zpravidla zařazeni do přípravného ročníku 1 a2. Nově příchozí žáci od 8 do 10 let jsou zařazeni do 1 ročníku I. stupně. Žáci od 10 let jsou zařazeni do 4. ročníku I. stupně. Žáci nad 14 let, jsou-li nově příchozí, jsou zařazeni do přípravného ročníku II. Stupně. Přípravný ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná tvorba: V rámci předmětu se žáci hravou formou seznamují s výtvarným oborem, rozvíjí své výtvarné a estetické cítění. Prostřednictvím výtvarných, dramatických a dalších her a experimentů rozvíjí své smyslové vnímání, grafomotorické dovednosti, haptické vnímání, získávají odvahu tvořit, učí se respektovat své spolužáky a zároveň s nimi spolupracovat. Zároveň se učí chápat a respektovat strukturu vyučování (úvod, motivace, pracovní část, hodnocení a úklid), učí se samostatnosti při přípravě pracoviště a pomůcek. Žák: zvládá správné držení základních výtvarných nástrojů umí využívat celou plochu papíru 7

8 rozezná geometrické tvary a umí je použít na vyplnění plochy rozezná různé druhy materiálů pozná barvy a umí tvořit nové odstíny kreslí silné a tenké linky umí využívat změnu linie podle přítlaku vnímá rozdíl mezi plošným a prostorovým vyjádřením dovede vymodelovat jednoduché prostorové tvary Základní studium I. stupně Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná tvorba a kultura Cílem předmětu je seznámení žáků s celou škálou výtvarných technik, pojetí, směrů a možností výtvarné komunikace klasické i moderní výtvarné tvorby a kultury. Praktickými činnostmi, aktivní tvorbou, rozborem uměleckého díla ať už vlastního, či z dějin výtvarné kultury, se žáci seznamují s výtvarnými pojmy důležitými pro komunikaci s učitelem, se svými spolužáky a zároveň přispívajícími k lepšímu porozumění současného světa kolem nás a k lepšímu, vnímavému porozumění oblasti výtvarné kultury a umění vůbec. Směřuje žáky k tvořivému a samostatnému myšlení nejen při práci na výtvarném problému, ale také k tvořivému přístupu v řešení běžných životních situací. Rozvíjí žákovu schopnost imaginace, ale také schopnost pozorovat a zaznamenat skutečnost. Učí žáky naplňovat svou tvorbu obsahem. Zahrnuje tvorbu plošnou kresbu, malbu, grafiku v celé škále technologických variant a možností. Další součástí je tvorba prostorová, akční a objektová, kdy žák získává cit pro povrchy a jejich kvality, cit pro prostorové vnímání a vnímání prostoru (např. také prostředí, ve kterém žijeme, prostoru, který je nám vymezen a který si sami vymezujeme) a zároveň schopnost tvarovat, modelovat různé materiály (především papír a papírové hmoty, keramickou hlínu, případně kov, textilní materiály, dřevo, pórobeton apod.). Multimediální tvorba zahrnuje základy práce s digitální technikou (digitální fotoaparát, nahrávací zařízení, PC a software umožňující postprodukci obrazového materiálu - fotografie či filmu). Seznamuje žáky se základy animace, především klasických technologií- animace plošná (kreslená, plošková, reliéfní, malba na sklo), animace předmětů a materiálů, animace loutek a plastelíny, pixilace, experimentální techniky apod. Rozvíjí schopnost žáka vnímat a používat vyjadřovací prostředky filmu, především ty, které jsou společné pro výtvarné vyjadřování. V rámci praktického řešení výtvarných problémů je zahrnuta recepce a reflexe výtvarné kultury, objevování souvislostí mezi sebou, okolním světem a světem umění. Seznamováním s výtvarným uměním minulosti a současnosti získává žák povědomí a znalosti o uměleckých dílech všeho druhu a nachází v nich inspiraci. Žák má možnost ve spolupráci s učitelem budovat svoje individuální zaměření a vybírat si z široké palety výrazových prostředků a žánrů ty, které nejvíce vyhovují jeho nadání. 8

9 1. ročník Žák užívá základní výtvarné nástroje a materiály hledá výrazové možnosti různých materiálů kreslí, maluje příběh, rozlišuje podstatné od nepodstatného při tvorbě využívá své imaginace vnímá okolní svět a dokáže jej výtvarně znázornit vytváří mícháním barev různé odstíny rozlišuje světlé, tmavé, studené, teplé a kontrastní barvy staví / modeluje jednoduché tvary z válců, spojuje a jednoduše povrchově zpracovává poznává různé struktury povrchů a způsoby, jak s nimi výtvarně pracovat tvaruje jiné ohebné materiály dle svých možností spolupracuje v kolektivu 2. ročník Žák - vnímá základní psychologické působení barev (smutné, veselé, dobré, zlé), zná rozdílnosti materiálních vlastností barvy - lazurní, pastózní, suché, mastné - využívá základní výtvarné tvarosloví (linie a tvary) pro vyjádření pohybu, klidu, tíhy, střetu, lehkosti apod. - vnímá a pozoruje reálné tvary vnějšího světa a dokáže je přesněji přepisovat v kresbě i malbě, využívá výřez reality, kombinuje ve své tvorbě fantazijní prvky s reálnými - zná základní kompoziční zákonitosti (nahoře, dole, vpředu velké, vzadu malé, členění formátu pomocí volných a prokreslených ploch) - dokáže prostorově tvarovat pomocí plátů a válečků, používá k plastické tvorbě více materiálů, zná způsob povrchové úpravy glazováním, případně využitím barvítek, oxidu a burelu - zná základy techniky linorytu, používá škálu stop rydla v linoleu, tvoří struktury, experimentuje s barvou při tisku - rozšiřuje schopnost reflexe vlastní i cizí tvorby individuálně i ve skupině 3. ročník Žák zaznamenává realitu pomocí linií, barev, tvarů a zkoumá vztahy mezi prvky (např. v ilustraci, studijní kresbě) vyhledá podněty ve svém okolí a zaznamená je kresbou, malbou, či prostorovou tvorbou 9

10 podílí se na hledání vlastního námětu, (inspirovat se může i ve vlastní nebo společné literární tvorbě) dává do souvislosti informace o umění, parafrázuje na úrovni věku výtvarné dílo dbá na účinky barev v malbě, uplatní tyto znalosti pro vyjádření prostoru, užívá techniku vrstvení malby dodržuje dané pracovní postupy využívá malířského nebo sochařského rukopisu k budování výrazu, nálady, působení díla experimentuje při práci, hraje si s hledáním variací, navrhne vhodný materiál při hodnocení vlastními slovy formuluje své pocity, porovná svoji práci dle určitých kritérií (např. dle kompozice, barevnosti ), reaguje na práce ostatních žáků porovná účinky různých grafických technik, využívá svých zjištění ve vlastní grafické tvorbě (např. v linorytu) zpracuje objekt z tvárných materiálů, obohacuje dosavadní způsoby práce o složitější postupy, (od modelování z válečků přejde k tvarování z plátů a dutému tvaru), dbá na práci se špachtlí dbá na citlivý výběr glazury při glazování dokončí svoji práci 4. ročník Žák uvědoměle zachycuje skutečnost, využívá různé techniky a prostředky k dosažení výrazu, experimentuje s výtvarným kontrastem, harmonií, vyvážeností spolupracuje na společných dílech respektuje vlastnosti výtvarných technik a podřizuje se jim reaguje úvahou na motivaci pozná, jakou úlohu hraje světlo a barva na modelaci tvarů a prostoru, pracuje s kompozicí experimentuje s parafrázováním reprodukcí výtvarného díla (v návaznosti na věku se nabízí umění pravěku a Egypta) pozná zákonitosti a možnosti perspektivního zobrazení experimentuje a nachází vlastní rukopis v linorytu i jiných technikách modeluje složitější plastiky, využívá povrchové úpravy, komponuje a rytmizuje plochu uplatní sochařský způsob práce při modelování, řeší plynulé přechody objemů, vytvoří objekty dle tématu a motivace, využívá i jiných tvárných materiálů (např.: textil, igelit, plech, drát ) fotografuje, volí si přehledné náměty, porovnává kompozici při hodnocení posoudí a hodnotí svoji práci dle určitých kritérií, reaguje na práce ostatních žáků, zapojí se do diskuze 10

11 5. ročník - Žák - pozoruje reálnou skutečnost, dokonaleji zaznamenává její přepis kresbou i malbou s využitím různých technik a způsobů - si uvědomuje úlohu světla na kompozičním vyznění obrazu, vliv světla a barvy na modelaci tvarů a prostoru - se snaží zachytit modelaci předmětů pomocí barev a rukopisu kresby a malby - zdokonaluje techniku modelace keramické hlíny, učí se přepisovat konkrétní tvar do keramické hlíny, pracuje s proporcemi, začíná pracovat s objektem v prostoru - se učí instalaci svých prostorových vyjádření nebo vytváření prostorových objektů jako prostorových instalací - využívá dosavadních zkušeností z vlastní výtvarné tvorby a děl výtvarné kultury minulosti i současnosti k vědomé volbě výtvarných prostředků vhodných pro vyjádření svého obsahu - hledá souvislosti mezi obsahem a formou v rámci dějin výtvarné kultury - zná alespoň jednu z grafických technik tisku z hloubky (např. suché jehly) využívá ji ve vlastní tvorbě a samostatně realizuje tisk Volitelný předmět Multimediální tvorba zná více druhů animačních technik (ploškovou, reliéfní případně animaci předmětů) využívá a kombinuje různé materiály pracuje s kompozicí obrazu při fotografování, vnímá základní úlohu světla ve filmu, dokáže ukládat digitální data do PC dokáže vytvořit krátký storyboard, přemýšlí nad souvislostmi námětu a scénáře se storyboardem, přemýšlí o způsobech obrazového vyjádření myšlenky 6. ročník Očekávané výstupy: Žák - objevuje svůj výtvarný styl a rozvíjí jej podle individuálních možností, pozoruje a tříbí svůj individuální rukopis - hledá možnosti vyjádření pocitů a prožitků i abstraktní metodou - se seznamuje s existencí architektonických slohů - využívá možností realistického zobrazení skutečnosti v ilustrační a návrhové kresbě, využívá celý formát výkresu, kultivovaně ho kompozičně člení - se učí využívat teorie perspektivy v praxi, uplatňuje je ve studijní kresbě a malbě - se seznamuje s krajinomalbou - tvarosloví krajiny, barvy v krajině, celek, polocelek, detail - se seznamuje se základy techniky akvarelu 11

12 - rozvíjí možnosti tisku z výšky i hloubky, učí se zobrazit reálné předměty stínováním, přizpůsobuje směr vrypů plastice tvarů - vytváří objekt z keramické hlíny dle svých představ a výtvarných návrhů, učí se výtvarné zkratce, symbolice a zjednodušení objektového vyjádření - je schopen reflektovat objekty a prostorovou tvorbu v dějinách umění a nechat se inspirovat jednotlivými vlivy - Volitelný předmět Multimediální tvorba realizuje krátký animovaný film po důkladné přípravě scénáře, storyboardu, hudební stránky filmu, obohacuje rejstřík možností animace plošek a sypkých materiálů seznamuje se s technikou animace olejomalby na skle a kreslené animace seznamuje se s možnostmi střihu ve stříhacích programech, úpravou fotografií v příslušných programech podle potřeby 7. ročník Žák - si samostatně volí téma a techniku své absolventské práce dle svého individuálního zaměření - propojuje vlastnosti výtvarného jazyka a posouvá je do volné tvorby - je schopen ve studijní kresbě zobrazit perspektivu, lidskou a zvířecí figuru i zátiší - se seznamuje se základy techniky olejomalby - se seznamuje se zákonitostmi propagační tvorby, písmem, plakátem, znakem (plakát, obal, logo) - v prostorové a akční tvorbě využívá klasické i moderní technologie, netradiční materiály a jejich kombinaci s klasickými tříbí a kultivuje vlastní rukopis, ovládá a využívá barevnost a kompoziční řešení ke zprostředkování sdělení Volitelný předmět Multimediální tvorba Žák se seznamuje s možnostmi loutkového filmu, tvoří a animuje jednoduché loutky s drátěnou konstrukcí, učí se pracovat se světlem v třírozměrné scéně samostatně si připraví pracoviště a snímací techniku, po ukončení práce zpracuje nafocený materiál ve stříhacím programu Studium je zakončeno absolventskou prací v 7. ročníku. 12

13 Očekávané výstupy základního studia I. stupně ZUŠ: poznává a vědomě používá obrazotvorné prvky plošného a prostorového vyjádření (bod, linie, tvar, objem, plocha, světlo, barva, textura, atd.), jejich vlastnosti a vztahy (shoda, podobnost, kontrast, opakování, rytmus, dynamika, struktura, pohyb, proměna v čase atd.) a jejich účinky dokáže porovnat a zhodnotit dovede používat různé techniky vizuálně obrazného sdělení, prostorových činností včetně objektové a akční tvorby s využitím klasických i moderních technologií přistupuje k tvorbě poznáváním a sebepoznáváním, podle svých individuálních schopností si stanovuje dílčí cíle, které dokáže realizovat respektuje odlišné výtvarné názory a individuálně si vybírá podněty z různých oblastí světové kultury vnímá smyslové podněty a vědomě je převádí do vizuální formy prostřednictvím výtvarného jazyka, inspiruje se fantazií nebo realitou, komponuje tvarové, barevné a prostorové vztahy, proměňuje běžné v nezvyklé aktivně se seznamuje s historií a současností výtvarného umění, orientuje se v uměleckých slozích a směrech, používá základní výtvarné pojmy, na základě z individuálních zkušeností a diskuzí si utváří vlastní výtvarný názor. Základní studium II. stupně Charakteristika studia II. stupně Žáci, kteří nastoupí až do základního studia II. stupně bez předchozí jiné výtvarné průpravy budou zařazení do přípravného ročníku. Žáci, kteří budou pokračovat po ukončení základního studia I. stupně absolventskou prací či nastoupí po absolvování jiné výtvarné průpravy, budou zařazeni do 1. ročníku. Studium na druhém stupni je ve zvýšené míře orientováno na teoretickou přípravu a individuální osobnostní rozvoj žáka. Žák se aktivně seznamuje s historií a současností výtvarného umění, vybírá si inspirační zdroje z plejády výtvarných slohů, děl a osobností výtvarné kultury minulosti a současnosti, uvědoměle se věnuje svému individuálnímu uměleckému i osobnostnímu růstu, samostatně si volí námět a obsah své tvorby, tvoří se záměrem komunikace prostřednictvím svého díla, prezentuje práci na veřejnosti, volí vhodné instalační postupy a dovede obhájit formální i obsahovou stránku svého díla. Ve své tvorbě má možnost volby zaměření - převážně na plošnou, případně prostorovou a akční tvorbu. Studium je zakončeno absolventskou prací ve 4. ročníku. Přípravný ročník II. stupně Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná tvorba a kultura 13

14 V rámci této přípravy se student seznamuje se základy výtvarných technik, se základní typologií barev, barevných kombinací, s různými druhy výtvarných materiálů, se základy perspektivy kresbou i malbou, osvojuje si zobrazení lidské postavy v pohybu a ve správných proporcích, seznamuje se se základními pravidly kompozice, setkává se s možnostmi a technickými základy plastické tvorby z tradičních i moderních materiálů. Učební osnovy: Žák - je obeznámen se základy výtvarných technik kresba, malba, grafika, prostorová tvorba - zná základní typologii barev, míchání barev - využívá základní prvky výtvarných vyjadřovacích prostředků dle svých schopností - zobrazuje realitu, používá perspektivu a proporce způsobem odpovídajícím individuálním schopnostem - Učební plán: Vyučovací předmět 1. rok Výtvarná tvorba a kultura 3 I. ročník Žák - zdokonaluje základní výtvarné techniky a využívá je ve své tvorbě - vědomě pracuje s funkcí barev a kompozice, začíná tvořit abstraktní témata - se zdokonaluje v modelaci světlem a stínem - se učí diskutovat a argumentovat na obhajobu pojetí svého samostatného díla, dokáže převyprávět svým jazykem zobrazované dílo adekvátně svému věku a schopnostem - se učí hledat antologie ve výtvarném umění, prohlubuje své poznatky o stylech a obdobích výtvarného umění II. ročník Žák - si uvědomuje svůj individuální rukopis tvorby a uplatňuje jej podle toho, jak má dílo působit - se učí využít a pojmenovat výtvarné výrazové prostředky k vyjádření obsahu díla, používá vizuální znaky a symboly - rozlišuje studijní, ilustrační, návrhovou a volnou kresbu, malbu, případně prostorovou tvorbu - samostatně vyhledává náměty a inspiraci v různých oblastech světové kultury - se učí formulovat své názory, pojetí, umí používat základní výtvarné pojmy III. ročník Žák - vědomě komponuje formální stránku svého díla v závislosti na obsahu, přičemž obsah je prvotní - zaměřuje se na studium lidské postavy - se seznamuje s konceptuálním myšlením z hlediska času, místa, kultury apod. - originálně řeší výtvarné problémy a experimentuje 14

15 - vědomě využívá výrazové a kompoziční vztahy - na základě svých výtvarných zkušeností a inspirace uměleckými díly výtvarné kultury používá různé způsoby zobrazení - figurace, abstrakce, deformace, stylizace - zkoumá podoby světa a mezilidské vztahy, dokáže je interpretovat z různých hledisek - se učí rozeznávat rozdíl mezi evropskou a mimoevropskou kulturou - je schopen tvořit jednoduché scénické prvky, které využívá k instalacím, scénografiím, akcím či happeningům IV. ročník Žák - samostatně tvoří, vyhledává námět a obsah díla podle vlastního záměru něco sdělit - volí si námět a obsah absolventské práce a adekvátní výtvarné prostředky k jeho realizaci - pracuje s vizuálními znaky a symboly, využívá analýzu, syntézu, parafrázi, posuny významu - respektuje pravidla diskuse, dovede argumentovat, respektovat různá hlediska, dokáže obhájit formální i obsahovou stránku svého díla - zaměřuje se na studium architektury, perspektivy, případně ve vztahu k člověku - prezentuje svou práci na veřejnosti v rámci školy i samostatně - se ve své tvorbě zamýšlí nad různými aspekty existence a světa - dle svých schopností ovládá odbornou terminologii vztahující se k výtvarnému umění - si samostatně volí ke studiu a inspiraci kteroukoliv dějinnou fázi vývoje umění, inspiruje se jí v tvorbě závěrečné práce - prokazuje své znalosti v obhajobě závěrečné práce Učební plán: Vyučovací předmět 1. ročník ročník ročník Výtvarná tvorba a kultura ročník Studium pro dospělé (SPD) ve VO výuka se uskutečňuje v rozsahu 2,5 hodiny týdně vzdělávací obsah určuje učitel podle individuálních potřeb a dispozic žáka Studijní zaměření Výtvarná a multimediální tvorba Organizační a časové vymezení Do třídy se studijním zaměřením multimediální tvorba může žák přestoupit z výtvarného oboru od 4 ročníku. V případě nově nastupujících žáků od 10 let. Nově nastupující žáci budou zařazeni do 4. ročníku. 15

16 První stupeň Žák se seznamuje se základy filmové řeči, poznává druhy multimediální tvorby, zejména druhy animačních technik a jejich využití k vlastní umělecké výpovědi. Seznamuje se s základy zpracování snímaného materiálu ve stříhacích programech, s možností ozvučení filmu. čtvrtý ročník žák: - se učí chápat smysl a principy animovaného filmu - Orientuje se v základních druzích animačních technik a umí je rozeznat v konkrétním díle - žák je schopen posouzení námětu, je-li vhodný ke zpracování některou z technik animace, případně kterou - je schopen vyjádřit hlavní myšlenku filmu, resp. popsat námět několika větami. Je kladen důraz na schopnost podchytit podstatné a eliminovat dílčí problémy - dokáže námět převést do formy storyboardu - zvládá výrobu loutek pro ploškovou animaci a dokáže dle vlastního námětu nasnímat krátkou etudu - učí se výtvarné stylizaci, kterou využívá pro tvorbu krátkých kreslených etud - osvojuje si animaci předmětů, hledá náměty pro krátká cvičení, ve kterých figurují věci, které ho obklopují - učí se základům aminačních postupů, umí vytvořit pomalý i rychlý pohyb pátý ročník - žák prohlubuje své výtvarné dovednosti zejména v oblasti prostorové a barevné kompozice - učí se pracovat se stylizací a výtvarnou zkratkou ve vztahu k použití v animaci - je schopen připravit si samostatně základní snímací pracoviště včetně základního osvětlení - prohlubuje své schopnosti posoudit vhodnost určitého námětu k realizaci pomocí animace - zdokonaluje se v umění jasně a výstižně převést daný námět do filmové podoby - učí se vytvořit jednoduché trojrozměrné loutky a použít je pro krátké animační etudy - učí se vytvářet precizněji provedené a funkční ploškové loutky - osvojuje si základy technické přípravy scény (velikost záběru, ostření, osvětlení) - žák si osvojuje základy filmového jazyka, zná a umí používat různé typy záběrů (celek, detail, velký detail ) šestý ročník - žák se učí hledat a nacházet vztahy mezi neživými věcmi, podle jejich tvaru a povahy jim přiřazovat lidské vlastnosti a toto využívá při tvorbě příběhu - učí se vytvořit složitější prostorovou loutku včetně příslušné dekorace - technikou kreslené animace vytváří krátké etudy popisující konkrétní událost nebo činnost. Klade důraz na přehlednost, jasnost sdělení a výtvarnou i kompoziční čistotu - vytváří složitější ploškové loutky včetně variant potřebných pro různé druhy záběru - seznamuje se detailněji s principy fotografického přístroje, orientuje se v pojmech jako např. clona, rychlost závěrky, citlivost, ohnisková vzdálenost - žák prohlubuje své znalosti filmového jazyka, učí se pracovat s rytmem filmu 16

17 - účastní se festivalů animovaných filmů, přispívá svými díly do soutěžních sekcí - umí ovládat střihový program, je schopen film dokončit i postprodukčně (zvuk, titulky) sedmý ročník - žák se aktivně zajímá o animovanou tvorbu, orientuje se v hlavních dílech předních autorů, bezpečně umí určit druh animace - dokáže několika větami vystihnout děj filmu či popsat svůj záměr - umí správně zvolit techniku animace vhodnou k realizaci námětu - formou storyboardu dokáže bezpečně popsat vlastní záměr včetně použití základů filmové řeči - učí se práci s ohniskovou vzdáleností objektivu, umí používat hloubku ostrosti - dokáže i s neživými předměty realizovat příběh typický pro živé bytosti. Vhodnou formou dodává těmto předmětům charakter a celému filmu patřičnou atmosféru osvojuje si základy tvorby filmových ruchů Učební plán: Vyučovací předmět 1. ročník ročník ročník Multimediální tvorba Druhý stupeň 4. ročník Žák se aktivně seznamuje s historií a současností výtvarného umění, zaměřuje se na spojitost a souvislosti s filmovým uměním. Vybírá si inspirační zdroje z plejády výtvarných slohů, děl a osobností výtvarné kultury minulosti a současnosti, uvědoměle se věnuje svému individuálnímu uměleckému i osobnostnímu růstu, samostatně si volí námět a obsah své tvorby, tvoří se záměrem komunikace prostřednictvím svého díla, prezentuje práci vlastní i druhých na veřejnosti. Dovede obhájit formální i obsahovou stránku svého díla. Zkoumá specifičnost řemesla animace, filmování, práce s audiovizuálním vyjádřením a post produkce na počítači. první ročník - žák ve svém okolí vyhledává témata vhodná pro zpracování formou animace. Je schopen jednoduchou formou reprodukovat určitou událost, skutečno nebo fiktivní. - Pracuje na složitějším projektu, filmu s více dějovými linkami. Postupuje podle vlastního scénáře. - Je schopen využívat svých výtvarných dovedností k tvorbě loutek i dekorací. Pracuje s barevnou kompozicí nejen obrazu, ale filmu jako celku - Osvojuje si základy teamové práce, ve skupině realizuje jednodušší i složitější projekty. - Učí se pracovat se světlem na scéně a využívat ho pro svůj výtvarný záměr - Dokáže ke svému dílu napsat krátkou anotaci a připravit jej k veřejné projekci druhý ročník - Žák se učí pozorovat zákonitosti hraného filmu a s ohledem na své dosud získané vědomosti je popsat - Na jednoduchých tématech si osvojuje principy dokumentárního filmu 17

18 - Je schopen při sledování filmu vnímat nejen obsahovou část, ale hlavně výtvarnou složku, kameru, rytmus a práci s osvětlením - Vyhledává a pomocí své filmové tvorby zpracovává náměty a inspirační podněty - Umí obhájit svůj postoj i zvolené výtvarné a technické řešení třetí ročník - Vědomě přizpůsobuje formu obsahu, dokáže zvolit vhodné výtvarné řešení, pomocí střihu záměrně ovlivňuje vyznění díla - Učí se pracovat s emocemi diváka nejen pomocí správné šířky záběru, ale i barevným laděním a zvukovou složkou - Svoje dílo dokáže vhodně adjustovat, připravit pro tv vysílání, prezentaci na internetu atd. - Pro svůj film je schopen navrhnout a vyrobit obal, potisk disku odpovídající obsahu - Prohlubuje své schopnosti teamové práce, ve spolupráci s ostatními realizuje rozsáhlejší projekt se snahou o co nejvěrnější simulaci dělení úkolů a kompetencí v běžném filmovém štábu. čtvrtý ročník - Učí se ve spolupráci s ostatními studenty pracovat na tvorbě scénáře. Dokáže diskutovat o vhodných filmových technikách a postupech, svůj názor umí jasně formulovat, obhájit i korigovat. - Pracuje na reálných zadáních jako jsou znělky, reklamy, úvodní animace pro hry či aplikace atd. - Vyhledává samostatně poptávku, soutěže a výběrová řízení určená studentům uměleckých škol a účastní se jich - seznamuje se s dalšími oblastmi multimedií jako tisk, internet, venkovní reklama, instalace, projekce a další Učební plán: Vyučovací předmět 1. ročník ročník ročník Multimediální tvorba ročník Studium pro dospělé (SPD) ve VO výuka se uskutečňuje v rozsahu 2,5 hodin týdně vzdělávací obsah určuje učitel podle individuálních potřeb a dispozic žáka 18

19 Literárně dramatický obor Přípravné studium Učební plán Přípravná dramatická příprava 2 Vzdělávací obsah předmětu Přípravná dramatická průprava. Žák se aktivně zapojuje do společných činností. Žák citlivě vnímá a respektuje spoluhráče. Žák zopakuje jednoduchý rytmus. Žák zvládá základní pohybové prvky chůze v před i vzad, druhy běhu, plížení, kotoul, sed s rovnými zády (světýlka, rostoucí květiny...). Studijní zaměření: Dramatická tvorba a vnímání dramatického umění První stupeň základního studia Učební plán 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Dramatická průprava 2 3 2,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Přednes 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Práce v souboru Vzdělávací obsah předmětu Dramatická průprava. 1. ročník 19

20 Žák spolupracuje se spoluhráči. Žák dokáže korigovat tělesné uvolnění či napětí. Žák zvládne vyslovovat všechny hlásky v artikulačních cvičeních a drobných textech. Žák soustředěně vnímá a dokáže uplatnit zadání pravidel. Žák soustředěně vnímá vyprávěný příběh a dokáže ho interpretovat. 2. ročník Žák dokáže spolupracovat s partnerem ve dvojici v jednoduchém partnerském cvičení. Žák propojí rytmický pohyb a zvuk. Žák vytvoří jednoduchou dramatickou etudu s předmětem. Žák zvládá ve cvičeních měkký hlasový začátek. Žák jednoduše pojmenuje pocity postavy v dramatické hře a vlastní pocity v reflexi. Žák dokáže naslouchat pocitům a reflexím spoluhráčů. 3. ročník Žák soustředěně a citlivě komunikuje s partnerem při náročnějších společných cvičeních (vedení poslepu, spolupráce ve stížených podmínkách). Žák dokáže ve spolupráci ve dvojici vytvořit drobnou dramatickou etudu. Žák ví, jak vypadá připravený postoj a dokáže se do něj postavit. Žák verbálně či písemně reflektuje své pocity ze společné práce. Žák dokáže soustředěně sledovat práci druhých a citlivě ji reflektovat. Žák převypráví příběh své oblíbené knihy. 4. ročník Žák zvládá jednoduchou orientaci ve skupině a prostoru (zaplňování prostoru, rychlé změny skupin, vnímání partnerů v prostoru...) Žák ví, kde má těžiště a dokáže ho využívat v práci s rovnováhou, jakož i v jevištním pohybu. Žák vědomě vytvoří (a verbálně či písemně charakterizuje) postavu, která jedná v etudě, v jednoduchém dramatickém příběhu. Žák aktivně tvořivě spolupracuje v kolektivní improvizaci drobné dramatické situace. Žák pozná a pojmenuje vrchol krize jednoduchého dramatického tvaru (situace, etudy) Žák dokáže rozlišit různé literární žánry (pověst, pohádka, dobrodružná literatura, drama...) a zná jejich příklady. 5. ročník Žák vytvoří etudu s určenými jevištními prostředky, druhem loutky. 20