závěrečná zpráva Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb na Kyjovsku

Transkript

1 závěrečná zpráva Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb na Kyjovsku 8/2012

2 Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb na Kyjovsku Sociotrendy, 2012

3 OBSAH ÚVOD 3 I. odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 4 Přehled hlavních výsledků 5 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 14 II. odd. ANALÝZY A ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚRŮ DESKRIPCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŽBAMI VYŽADOVANÁ POMOC OBČANŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Dostatek informací o sociálních službách Zajišťování informací o sociálních službách Zajišťování informací o sociálních službách součet voleb PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN Potřeba zvláštní pomoci Problémy s cílovými skupinami PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Spolupráce se zařízeními sociálních služeb OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY TYPY POŽADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Typy požadovaných sociálních služeb podle potřeb obcí Společensky nejdůležitější sociální služba Společensky nejdůležitější sociální služba podle spádových oblastí STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCÍ ZMĚNA V PROBLEMATICE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB BĚHEM POSLEDNÍCH LET 59 2 strana 60 celkem

4 ÚVOD Cílem průzkumu "Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb na Kyjovsku", který byl realizován v rámci projektu Rozvoj sociálních služeb na Kyjovsku, II. etapa, bylo popsat a aktualizovat situaci v oblasti mapování potřeb zadavatelů sociálních služeb spojených s poskytováním sociálních služeb. Výsledky budou využity v procesu přípravy Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2015 a k aktualizaci informačního systému sociálních služeb. Zpráva je členěna do dvou oddílů. V prvním jsou shrnuty výsledky a navržena sociotechnická doporučení, ve druhém jsou uvedeny použité analýzy včetně zdůvodnění závěrů. 3 strana 60 celkem

5 I. oddíl ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 4 strana 60 celkem

6 PŘEHLED HLAVNÍCH VÝSLEDKŮ Výzkumný soubor tvořily obce na území regionu Kyjovska. Z poskytnutých údajů od zástupců obcí byly získány informace, které budou sloužit při rozvoji procesu komunitního plánování sociálních služeb a ke zkvalitnění a dostupnosti sociálních služeb v jednotlivých obcích. Výzkumný soubor tak tvořili zástupci obcí náležejících do spádových oblastí regionu Kyjovska, Bzenecka a Ždánicka.Ve spádové oblasti Bzenecka se jednalo o obce: Bzenec, Domanín, Syrovín, Těmice, Vracov a Žeravice. Ve spádové oblasti Kyjovska se jednalo o obce: Bukovany, Čeložnice, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Milotice, Moravany, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice Mistřín, Šardice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Žádovice a Želetice. 1 Ve spádové oblasti Ždánicka se jednalo o obce: Archlebov, Dambořice, Dražůvky, Lovčice, Násedlovice, Uhřice, Žarošice a Ždánice. Město Kyjov má specifické postavení mezi všemi obcemi. Jedná se o město, v němž jsou kumulovány aktivity týkající se komunitního plánování sociálních služeb. Zajišťuje propojeni základní triády komunitního plánování, a to zadavatele, poskytovatele a uživatele sociálních služeb. Pokud je z výzkumného souboru Kyjov či jiná obec vyjmuta v rámci statistických zjištění absencí konkrétních údajů, četnostně je tato okolnost zaznamenána jako vynechaný údaj. Ve zprávě jsou uváděny i volné odpovědi, což je na odpovídajících místech následně komentováno. Pro řešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních postupů. Datová matice obsahovala 41 záznamů a 114 znaků, celkem 4674 číselných údajů. Z těchto dat byly odvozeny sekundární kvantitativní údaje, které byly podkladem pro další analytické práce. Obsahovému zpracování byly podrobeny také informace verbálního charakteru. Z celkové analýzy vyplynuly následující závěry: 1. PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŽBAMI Celkově: Starostové obcí byli dotazováni, kdo se v jejich obci zabývá problematikou spojenou se sociálními službami. Konkrétní zjištění: Problematiku zaměřenou na oblast sociálních služeb ve více než dvou pětinách obcí starostové řeší ve spolupráci se spolupracovníkem či jinou institucí. Ve čtyřech obcích je zaměstnán pracovník, který má tuto oblast jako samostatnou pracovní náplň. Změna od minulého šetření je v tom, že dvě obce se navíc problematikou zabývají tak, že mají pracovníka, který má tuto oblast jako samostatnou pracovní náplň, na částečný úvazek. 2. VYŽADOVANÁ POMOC OBČANŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Starostové obcí se během své působnosti na úřadě již setkali s některými skupinami občanů, které po nich požadovaly pomoc v sociální oblasti. Intenzita pomoci pro jednotlivé cílové skupiny byla zjišťována prostřednictvím známkování 2. Starostové měli i možnost označit, že tuto okolnost posoudit neumějí. Konkrétní zjištění: Porovnáním aktualizovaných údajů z r s údaji získanými v minulém šetření z r lze zjistit, že situace u cílových skupin se, z pohledu zadavatelů služeb, výrazně nezměnila, zůstala 1 Výzkumného šetření se neúčastnila obec Skoronice ze spádové oblasti Kyjovska. 2 V rozmezí známek 1 až 3, kdy známkování číslem 1 znamenalo, že občané náležející do dané cílové skupiny o pomoc žádali často, 2 znamenalo málokdy a 3 znamenalo, že občané o pomoc nežádali. 5 strana 60 celkem

7 na stejné úrovni ve smyslu, že tyto cílové skupiny žádaly o pomoc málokdy nebo o pomoc nežádaly. Relativně mírné zhoršení ve smyslu četnějšího vyžadování pomoci od úřadů se ukazuje u cílových skupin: občané bez domova, alkoholici, etnické menšiny, osoby s duševním postižením, rodiny s dětmi s postižením a u rodin s nesoběstačným seniorem. Samostatně jsou uvedeny matky samoživitelky, které v r sledovány nebyly. Indexy potřebnosti se však v pásmu žádosti málokdy vyskytují v obou výzkumných šetřeních. 3. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Celkově: Množství informací, kteří mají občané o sociálních službách v jejich obci, je téměř polovinou starostů chápáno tak, že občané informace buď rozhodně, nebo spíše mají. Méně než pětina starostů se domnívá, že občané informace někdy mají, někdy nemají. Méně než desetina (v r se jednalo o desetinu) nedokáže situaci posoudit. Názor na dostatek informací o sociálních službách na Bzenecku a Ždánicku je vyrovnaný, na Kyjovsku převažuje spíše dostatek informací. Porovnáním údajů z předchozího šetření zjišťujeme, že informovanost v rámci jednotlivých spádových oblastí se celkově zlepšila. Konkrétní zjištění: Současný způsob získávání informací o sociálních službách Starostové měli možnost volit více informačních zdrojů ve třech výběrech. Zde jsou uvedeny možnosti odpovídající desetině z validních odpovědí. V prvním výběru byly voleny informační zdroje: Od odborného pracovníka Od pracovníka našeho úřadu Ze školy, od zaměstnavatele Ve druhém výběru byly voleny informační zdroje: Od pracovníka našeho úřadu Prostřednictvím informačního centra Od odborného pracovníka Ve třetím výběru byly voleny informační zdroje: Od pracovníka našeho úřadu Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Prostřednictvím informačního centra Mohou používat Internet 6 strana 60 celkem

8 Součet voleb Ze součtového znaku zjišťujeme, že informace z oblasti sociálních služeb jsou dle názorů zadavatelů (starostů obcí ) nejčastěji získávány: Od pracovníka našeho úřadu Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Mohou navštěvovat informační centrum Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) 4. PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN Celkově: Starostové byli dotazování, zda by potřebovali pro některé občany zvláštní pomoc. Intenzita této pomoci byla známkována. Oznámkování číslem 1 znamenalo, že by pro danou skupinu občanů zvláštní pomoc velmi potřebovali, 2 znamenalo, že by potřebovali pouze částečnou pomoc a 3 znamenalo, že žádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Starostové měli možnost označit, že tuto okolnost posoudit neumějí. Potřeba zvláštní pomoci Starostové pro své občany potřebují pomoc pro cílové skupiny senioři, občané bez domova a osoby s duševním onemocněním. Porovnáním aktualizovaných údajů s údaji získanými v minulém šetření vyplývá posun k vyšší potřebnosti pomoci u cílové skupiny senioři, občané bez domova, částečně o skupiny osoby s duševním onemocněním a rodiny s dětmi. Problémy s cílovými skupinami Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: děti a mládež, senioři a osoby s duševním onemocněním, avšak problémy jsou částečné. Porovnáním aktualizovaných údajů s údaji získanými v minulém šetření lze zjistit, že situace u cílových skupin se z pohledu zadavatelů služeb změnila a to tak, že starostové by potřebovali řešit závažné problémy pro téměř všechny cílové skupiny. Posun k potřebnosti řešit závažné problémy se objevuje (oproti roku 2009) u cílové skupiny senioři, občané bez domova, částečně u skupiny osoby s duševním onemocněním a rodiny s dětmi. Indexy potřebnosti jsou ale v pásmu řešení částečných problémů v obou výzkumných šetřeních (2012 i 2009). 5. PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SPOLUPRÁCE SE ZAŘÍZENÍMI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Starostové byli požádání, aby uvedli, jaký podíl finančních prostředků z rozpočtu obce v samostatné působnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) obec poskytuje do sociální oblasti. Konkrétní zjištění: Necelá třetina obcí (61,5 %; v r se jednalo o větší podíl, o více než tři čtvrtiny, 77%) je ochotna rozhodně či spíše ano se finančně podílet na zajištění potřebných služeb. 7 strana 60 celkem

9 Přivážení sociálních služeb Více než třetina obcí (65 %; v r méně než třetina obcí, 61%) je ochotna rozhodně či spíše ano se finančně podílet na sociálních službách i v situaci, kdy by poskytovatel z jiné obce do jejich obce službu přivážel. Vyvážení sociálních služeb Jestliže by v obcích byly zajišťovány sociální služby i pro občany z jiných obcí, více než polovina obcí (51,3 %, v r necelá polovina obcí) by rozhodně, či spíše ano požadovala finanční přispění na služby, které jsou poskytovány u nich, od jiných obcí. Spolupráce se zařízeními sociálních služeb Obce spolupracují s různými poskytovateli sociálních služeb. Nejčastěji spolupracují s Charitami v Kyjově, Hodoníně, Veselí nad Moravou a s Charitní pečovatelskou službou ve Ždánici (Oblastní charita Hodonín). Pět obcí se nevyjádřilo a tři obce nespolupracují. 6. OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Starostové se vyjadřovali k okolnostem, které by, podle jejich názoru, mohly zlepšit situaci v oblasti sociálních služeb. Jednotlivé charakteristiky hodnotili prostřednictvím známkování. Známka 1 znamenala rozhodné zlepšení, 3 nemožnost resp. nedůležitost okolnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb. Vypočítané indexy zlepšení umožnily uspořádat požadované okolnosti podle pořadí důležitosti. Konkrétní zjištění: Podle názoru starostů by situaci v oblasti sociálních služeb zlepšilo v níže uvedeném pořadí: Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů Větší ochota ke sponzorování sociálních služeb Osvěta zaměřená na prevenci zneužíváni sociálních služeb Větší informovanost o sociálních službách Nezávislý kontrolní systém omezující zneužíváni sociálních služeb Změna legislativy Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních služeb Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. služeb Větší spolupráce navzájem mezi obcemi Zvýšení kapacity služeb, již existujících služeb Lepší dopravní dostupnost Rozšíření sortimentu nabídky sociálních služeb Podílení se jiných obcí na financování sociálních služeb ve Vaší obci (pokud občané jiných obcí využívají sociální služby ve Vaší obci) Nejvíce by mohly zlepšit situaci v sociálních službách zejména jiné okolnosti, než ty, které byly nabídnuty. Např.: Pracovní příležitosti, snížení nezaměstnanosti 8 strana 60 celkem

10 Více finančních prostředků DPS smlouvy k bytu by měly být dle zdravotních podmínek, při zhoršení stavu opustit byt Chybí osvěta o soc. službách Praktický lékař v obci, dostupnost pracovních míst V současnosti (ve srovnání s rokem 2009) dle názoru starostů by více pomohlo: lepší dopravní dostupnost služeb, vetší ochota ke sponzorování, zvýšení kapacity služeb a zlepšení osvěty na prevenci zneužíváni sociálních služeb. 7. PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Celkově: Starostové se vyjadřovali k projektovým záměrům, které jejich obec již má schválené, případně záměry jsou dosud neschváleny nebo jde o dosud nezpracovanou představu. Konkrétní zjištění: Necelá pětina všech obcí řeší projektové záměry. Pouze desetina všech obcí má projektové záměry schválené. Upřesnění projektových záměrů jednotlivých obcí je uvedeno volnými odpověďmi. Volné odpovědi k projektovým záměrům uvedly např. obce: Dambořice Stavba DPS Hovorany Architektonický záměr na DPS Zapojení obce do Střednědobý plán rozvoje soc. služeb na Kyjovsku do Kyjov roku 2015 priority. Vytvoření sociálně psychiatrického centra Milotice Bydlení pro seniory 7 bytů podporované bydlení (od roku 2013) budování malometrážních bytů pro seniory (8); obec spolupracuje při Násedlovice Výstavbě a zajištění služeb Svatobořice Mistřín Obec přátelská rodině 1.místo Těmice Dům s pečovatelskou službou Vacenovice Vize vybudování bydlení pro seniory Vracov Snaha o vybudování soc. bytů Ždánice 24 hodinová péče navazující sl.pro seniory v objektu DPS 9 strana 60 celkem

11 8. TYPY POŽADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Na dotaz, jaké sociální služby by si starostové přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby zaměřit, aby byli občané obcí více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle preferencí pro obec. Službu, kterou by si přáli nejvíce, volili na prvním místě, dále volili druhý až třetí typ služby ze seznamu třiceti šesti typů služeb, který jim byl nabídnut. Starostové měli možnost dopsat i ty služby, které by si přáli, a v seznamu uvedeny nebyly. Konkrétní zjištění: Nejčastěji byla volena služba Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství. Druhou součtovou volbou byl požadavek Rozšíření poradenství pro různé oblasti života, Bydlení pro seniory a Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny. Následovaly volby Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví, Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví a Služby pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny. Společensky nejdůležitější typ sociálních služeb Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, odpovídali starostové tak, že ze seznamu služeb vybírali pouze sociální službu jedinou. Měli možnost dopsat navíc jakýkoliv další typ, který by požadovali, a nebyl by uveden. Na prvních třech místech byly voleny služby Služby na rozšíření poradenství pro různé oblasti života, Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny a Bydlení pro seniory. Na dalších místech se jedná o Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví, Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, Bydlení pro občany v životní krizi. 9. STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCÍ Celkově: Většina obcí má zpracované strategické dokumenty pro další rozvoj obce. Konkrétní zjištění: Ve strategických dokumentech je zahrnuta oblast sociálních služeb v necelých dvou třetinách obcí. Největší podíl strategických dokumentů, v nichž je v rámci spádové oblasti zahrnuta oblast sociálních služeb, je na Kyjovsku. 10. ZMĚNA V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Na dotaz, aby starostové uvedli, zda se něco během posledních tří let změnilo v problematice spojené se sociálními službami, více než třetina starostů uvedla, že se jedná o změny k lepšímu. Situaci beze změny vnímaly dvě pětiny dotázaných a změnu k horšímu spatřovala pětina dotázaných. Konkrétní zjištění: Došlo ke změnám k lepšímu např. v oblastech: - Komunitního plánování sociálních služeb, u poskytování služeb - Ve spolupráci úřadů, poskytovatelů sociálních i navazujících služeb - Zvýšil se podíl na financování sociálních služeb, bezbariérové chodníky - Dobrá spolupráce s MěÚ Kyjov - Vyšší informovanost 10 strana 60 celkem

12 - Sociální služby se zlepšily, je lépe zajištěná péče - Nabídka obědů včetně rozvozu - Spolupráce v oblasti péče o děti - MěÚ Kyjov vykazuje dobrou práci a spolupráce i s organizacemi - Začíná se realizovat program pro seniory pravidelná setkávání, zlepšila se informovanost a prezentace dění ve městě a tím i komunikace s občany 11. SHRNUTÍ Problematiku zaměřenou na oblast sociálních služeb ve více než dvou pětinách obcí starostové řeší ve spolupráci se spolupracovníkem či jinou institucí. Pokud byli starostové obcí některými skupinami občanů žádáni o pomoc, jednalo se o cílové skupiny: občané bez domova, alkoholici, etnické menšiny, osoby s duševním onemocněním, rodiny s dětmi s postižením, rodiny s nesoběstačným seniorem, dále matky samoživitelky. Dostatek informací o sociálních službách na Bzenecku a Ždánicku je vyrovnaný, na Kyjovsku převažuje spíše dostatek informací. Porovnáním údajů z předchozího šetření zjišťujeme, že informovanost v rámci jednotlivých spádových oblastí se celkově zlepšila. Starostové pro své občany převážně žádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Pokud by starostové nějakou pomoc potřebovali, jednalo by se nejvíce o cílové skupiny senioři, občané bez domova a osoby s duševním onemocněním. Porovnáním aktualizovaných údajů s údaji získanými v minulém šetření vyplývá posun k potřebnosti pomoci u cílové skupiny senioři, občané bez domova, částečně o skupiny osoby s duševním onemocněním a rodiny s dětmi. Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: děti a mládež, senioři a osoby s duševním onemocněním, avšak problémy jsou pouze částečné. Výrazný posun k potřebnosti pomoci se objevuje u cílové skupiny senioři, občané bez domova, částečně o skupiny osoby s duševním onemocněním a rodiny s dětmi. Necelé dvě třetiny obcí jsou ochotny rozhodně či spíše ano se finančně podílet na zajištění potřebných služeb. Podle názoru starostů by situaci v oblasti sociálních služeb zlepšilo zejména zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů, změna legislativy, větší informovanost o sociálních službách, nezávislý kontrolní systém omezující zneužíváni sociálních služeb a větší ochota ke sponzorování sociálních služeb. Necelá pětina všech obcí má své projektové záměry. Pouze desetina všech obcí má projektové záměry schválené. Starostové obcí považují za důležité zaměřit se na služby v oblastech získání zaměstnání a pracovní poradenství, rozšíření poradenství pro různé oblasti života, bydlení pro seniory a rozšíření služeb pro seniory. Následovaly volby rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví, rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví a služby pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny. Většina obcí má již zpracované strategické dokumenty pro další rozvoj obcí. Ve více než dvou třetinách strategických dokumentů je zahrnuta také oblast sociálních služeb. Největší podíl strategických dokumentů, v nichž je v rámci spádové oblasti zahrnuta oblast sociálních služeb, se vyskytuje na Kyjovsku. Během posledních tří let se v problematice spojené se sociálními službami udály změny k lepšímu dle názoru, více než třetiny starostů dotčených obcí. Situaci beze změny vnímaly dvě pětiny dotázaných a změnu k horšímu spatřovala pětina dotázaných. Změny k lepšímu byly spatřovány 11 strana 60 celkem

13 v oblastech např. komunitního plánování sociálních služeb, spolupráce úřadů, poskytovatelů sociálních i navazujících služeb a informovanosti o službách. 12 strana 60 celkem

14 SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ Sociotechnická doporučení je možno obecně formulovat jako naplnění potřeb starostů obcí, které jsou uváděny v části Přehled hlavních výsledků jako odstavec šestý, konkrétně: - Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů - Větší ochota ke sponzorování sociálních služeb - Osvěta zaměřená na prevenci zneužíváni sociálních služeb - Větší informovanost o sociálních službách - Nezávislý kontrolní systém omezující zneužíváni sociálních služeb - Změna legislativy - Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních služeb - Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. služeb - Větší spolupráce navzájem mezi obcemi - Zvýšení kapacity služeb, již existujících služeb - Lepší dopravní dostupnost - Rozšíření sortimentu nabídky sociálních služeb - Podílení se jiných obcí na financování sociálních služeb ve Vaší obci (pokud občané jiných obcí využívají sociální služby ve Vaší obci) Specifikace doporučení: - Rozvíjet vzájemnou informovanost o nabízených sociálních službách a aktuálních aktivitách mezi všemi obcemi a organizacemi poskytujícími sociální služby. - Do vzájemné informovanosti o sociálních službách i nadále zapojovat příslušné organizace poskytující informační a vzdělávací servis poskytovatelům sociálních služeb. - Zajistit bezbariérovost na obecních úřadech a veřejných institucích zaměřené na skupiny osoby se zdravotním postižením, zejména na úřadech Bzenecka. - Nabízet obcím jasně a srozumitelně formulované dotační programy, s předstihem je informovat o plánovaných dotačních programech, zjednodušovat finanční toky. (Snížit náročnost projektové přípravy, která se od minulého šetření nezměnila.) - Pomoci se zajištěním různých typů zaměstnání pro sociálně znevýhodněné osoby, jako je podporované zaměstnání, soustavnější péče o zaměstnání a chráněná pracoviště různých typů. - Pomoci se zajištěním služeb zaměřených na získání zaměstnání a pracovní poradenství (přednášky, školení apod.). - Zaměřovat se i nadále na síť aktivit pro podporu zdravé funkční rodiny (pořádáním neformálních besed s mládeží, např. osobnosti obce jako pozitivní vzory jednání). 13 strana 60 celkem

15 VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ Vysvětlení vybraných pojmů a symbolů, které jsou ve zprávě používány: Respondent dotazovaná osoba, která odpovídala na otázky. Problém jakákoliv zcela subjektivně chápaná a pro jedince nepříjemná situace, která ho vyvede z psychické nebo fyzické pohody. Abs symbol pro vyjádření absolutních četností, tj. počtu odpovědí na položenou otázku. N symbol pro rozsah souboru (počet zkoumaných jednotek). Validní obsahově platný. Vynechané údaje jedná se o údaje, které nebyly pro danou výzkumnou jednotku zjištěny, informace chybějí. Z tohoto důvodu často se rozsah (velikost) výzkumného souboru mění, což je zcela legitimní. Znak, charakteristika, proměnná termíny používané podle kontextu pro označení zkoumané vlastnosti, která je zjišťovaná na výzkumné jednotce, v našem případě na respondentovi. Různé druhy znaků jsou rozlišené podle způsobu zjišťování ("měření") konkrétních úrovní, jichž může nabývat. 14 strana 60 celkem

16 II. oddíl ANALÝZY A ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚRŮ 15 strana 60 celkem

17 1. DESKRIPCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU Výzkumný soubor tvořili starostové obcí náležející do spádových oblastí regionu Kyjovska. Starostové byli požádáni o rozhovory, z nichž byly získány informace, které mají pomoci při rozvoji procesu komunitního plánování sociálních služeb a ke zkvalitnění a dostupnosti sociálních služeb v jednotlivých obcích. Ve spádové oblasti Bzenecka se jednalo o obce: Bzenec, Domanín, Syrovín, Těmice, Vracov a Žeravice. Ve spádové oblasti Kyjovska se jednalo o obce: Bukovany, Čeložnice, Hovorany, Hýsly, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Milotice, Moravany, Mouchnice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice Mistřín, Šardice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Žádovice a Želetice. Výzkumného šetření se zúčastnila rovněž obec Ježov, která se výzkumného šetření r neúčastnila. Aktualizovaného výzkumného šetření se neúčastnila obec Skoronice s odůvodněním, že žádné problémy nemají. Město Kyjov má specifické postavení mezi všemi obcemi. Jedná se o město, v němž jsou kumulovány zejména zdrojové aktivity týkající se komunitního plánování sociálních služeb. Zajišťuje propojeni základní triády komunitního plánování, a to zadavatelé poskytovatelé uživatelé. Nebylo proto účelem získávání řízených interview, jehož podkladem byl dotazník, získat vyčerpávající informace pro město Kyjov. Ve spádové oblasti Ždánicka se jednalo o obce: Archlebov, Dambořice, Dražůvky, Lovčice, Následovice, Uhřice, Žarošice a Ždánice. Celkově tvořilo základní soubor 41 obcí Kyjovska. 3 V dalším textu se aktualizované údaje týkají tohoto výzkumného soboru. Obvody obcí s pověřeným obecním úřadem na území Kyjovska Podílové zastoupení obcí ve spádových oblastech Kyjovska s ohledem na všechny obce je uvedeno v grafu Jak již bylo uvedeno, obec Skoronice se šetření neúčastnila. 16 strana 60 celkem

18 Graf 1.1: Podílové zastoupení obcí ve spádových oblastech Kyjovska (N=42) 2,4% 19,0% 14,3% Bzenecko Kyjovsko účast Kyjovskoneúčast 64,3% Ždánicko Tabulka 1.1: Počet obcí podle počtu obyvatel Spádové oblasti Bzenecko Kyjovsko Ždánicko Celkem do Počet obyvatel a více Celkem strana 60 celkem

19 2. PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŽBAMI Problematika zaměřená na oblast sociálních služeb je v téměř třetině obcí (32 %) řešena samotným starostou, ve více než dvou pětinách obcí (43 %) ji starosta řeší ve spolupráci s dalším spolupracovníkem či institucí. Desetina obcí (4 obce, 10 %) ji zajišťuje prostřednictvím pracovníka, který má tuto oblast v kompetenci v rámci samostatné pracovní náplně (případně i na částečný úvazek). Další varianty jsou uvedeny v grafu 2.1. Graf 2.1: Kdo se zabývá oblastí sociálních služeb (N=41) 3, 7,9% 2, 5,3% Pracovník, který má tuto oblast 3, 7,9% jako samostatnou pracovní náplň Pracovník, který se touto oblas zabývá doplňkově 17, 44,7% 13, 34,2% Tuto problema ku řeší sám Tuto problema ku řeší ve spolupráci Jiná možnost Třídění jednotlivých možností uvnitř spádových obcí Ždánicka, Kyjovska a Bzenecka je uvedeno v grafu 2.2. Ve čtyřech obcích je zaměstnán pracovník, který má tuto oblast ve své kompetenci. Změna od předchozího šetření je, že dvě obce se navíc problematikou zabývají prostřednictvím pracovníka, který má sociální oblast ve své pracovní náplni a to na částečný úvazek. Graf 2.2 Kdo se zabývá oblastí sociálních služeb ve spádových oblastech (v podílovém vyjádření, N=41) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Pracovník, který má tuto oblast jako samostatnou pracovní náplň Pracovník, který se touto oblas zabývá doplňkově Tuto problema ku řeší sám Tuto Jiná možnost problema ku řeší ve spolupráci Ždánicko Kyjovsko Bzenecko V oblasti bariérových přístupů na úřady v obcích se situace nezměnila. Přístup na úřad je ve více než polovině obcí bariérový (53 %), ve čtvrtina obcí je přístup na úřad (25 %) bezbariérový, viz graf strana 60 celkem

20 Graf 2.3 Přístup na úřad (N=41) 22; 53,7% 9; 22,4% 10; 24,4% bezbariérový částečně bariérový bariérový Situace v spádových obcích je zřejmá z grafu 2.4. Bezbariérový přístup není zajištěn ve spádových obcích Bzenecka. Graf 2.4 Přístup na úřad ve spádových oblastech (v podílovém vyjádření, N=41) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% bezbariérový částečně bariérový bariérový Ždánicko Kyjovsko Bzenecko 19 strana 60 celkem

21 3. VYŽADOVANÁ POMOC OBČANŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Starostové obcí se během své působnosti na úřadě již setkali s některými skupinami občanů, které po nich požadovaly pomoc v sociální oblasti. Intenzita pomoci pro jednotlivé cílové skupiny byla zjišťována prostřednictvím známkování (oznámkování číslem 1 znamenalo, že občané náležející do dané cílové skupiny o pomoc žádali často, 2 znamenalo málokdy a 3 znamenalo, že občané o pomoc nežádali. Starostové měli i možnost označit, že tuto okolnost posoudit neumějí. Hodnocení intenzity požadavků občanů o pomoc je uvedeno v tabulce 3.1 a grafu 3.1. Čím menší je index potřebnosti, tedy číselná hodnota, tím častěji občané z uvedených skupin starostu (jako instituci) žádali o pomoc během jeho působnosti na úřadě. Velikosti indexu potřebnosti ukazuje tendenci občanů pomoc na úřadech obcí nevyžadovat. Nejčastěji o pomoc žádali senioři, dále občané bez domova, rodiny s dětmi v problémech a občané s tělesným handicapem. I tato pomoc však byla vyžadována málokdy. Tabulka 3.1 Intenzita žádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů (uspořádání je od nejintenzivnějších potřeb pomoci uvedených cílových skupin po nejméně vyžadovanou pomoc). V roce N Žádali (minimum) Nežádali (maximum) 9. Senioři ,15 3. Občané bez domova ,44 2. Rodiny s dětmi v problémech , Tělesně postižení , Rodiny s nesoběstačným seniorem ,62 7. Etnické menšiny , Osoby s duševním onemocněním , Rodiny s dětmi s postižením , Matkysamoživitelky ,72 1. Děti a mládež , Jiná skupina (nezaměstnaní, sociálně slabší rodiny, veřejná práce) ,75 5. Alkoholici ,77 8. Oběti domácího násilí , Nevidomí občané ,83 4. Občané s drogovou závislostí , Mentálně postižení ,88 6. Gambleři ,91 12.Neslyšící ,91 Index potřebnosti Porovnáním aktualizovaných údajů z r s údaji získanými v minulém šetření z r lze zjistit, že situace u cílových skupin se, z pohledu zadavatelů služeb, výrazně nezměnila, zůstala na stejné úrovni ve smyslu, že tyto cílové skupiny žádaly o pomoc málokdy nebo o pomoc nežádaly. Relativní mírné zhoršení v rámci četnějšího vyžadování pomoci od úřadů se objevilo u cílových skupin: občané bez domova, alkoholici, etnické menšiny, osoby s duševním onemocněním, rodiny 20 strana 60 celkem

22 s dětmi s postižením a rodiny s nesoběstačným seniorem. Samostatně jsou uvedeny matky samoživitelky, které v r sledovány nebyly. Indexy potřebnosti jsou ale v pásmu žádosti málokdy v obou výzkumných šetřeních. Tabulka 3.2: Intenzita žádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) V roce 2012 N (2012) Žádali (minimum) Nežádali (maximum) Index potřebnosti N (2009) Žádali (minimum) Nežádali Index (maximum) potřebnosti 1. Děti a mládež , ,81 2. Rodiny s dětmi v problémech , ,45 3. Občané bez domova , ,8 4. Občané s drogovou závislostí , ,9 5. Alkoholici , ,9 6. Gambleři , ,95 7. Etnické menšiny , ,85 8. Oběti domácího násilí , ,82 9. Senioři , , Tělesně postižení , , Nevidomí občané , ,88 12.Neslyšící , , Mentálně postižení , , Osoby s duševním onemocněním , , Rodiny s dětmi s postižením , , Rodiny s nesoběstačným seniorem , , Matkysamoživitelky , Jiná skupina (nezaměstnaní, sociálně slabší rodiny, veřejná práce) , ,08 21 strana 60 celkem

23 Graf 3.1: Intenzita žádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) (1= často žádali, 2=málokdy žádali, 3=nežádali) 3 2 r.2012 r Hodnocení intenzity požadavků pomoci občanům podle spádových oblastí je uvedeno v grafech 3. a 3.3 (1. a 2. část). Relativně nejvíce požadavků na pomoc je na Bzenecku u cílové skupiny seniorů, na Ždánicku u občanů bez domova. Graf 3.2 Intenzita žádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech 1. část 3 2 Bzenecko 1 Kyjovsko Ždánicko 22 strana 60 celkem

24 Graf 3.3 Intenzita žádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech 2. část Bzenecko Kyjovsko Ždánicko 23 strana 60 celkem

25 4. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH 4.1 DOSTATEK INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Množství informací, kteří mají občané o sociálních službách v jejich obci, je téměř polovinou starostů (45%) chápáno tak, že občané informace buď rozhodně (6 %) nebo spíše (45%) mají, jak je uvedeno v grafu 4.1. (situace o informovanosti se od r zlepšila). Méně než pětina starostů (17%) se domnívá, že občané informace někdy mají, někdy nemají. Méně než desetina (8 %, v r se jednalo o 10 %) nedokáže situaci posoudit. Graf 4.1 Dostatek informací o sociálních službách (%, N=41) 6, 15% 7, 17% 34;10% 18; 44% 6; 14% Rozhodně mají Spíš mají Ani ano, ani ne Spíš nemají Neví, nedokáže posoudit Názor na dostatek informací o sociálních službách v jednotlivých spádových oblastech a je uveden v grafu 4.2. Na a Bzenecku a Ždánicku je situace rovnoměrná ve smyslu dostatků informací. Na Kyjovsku převažuje spíše dostatek informací. Je uveden i graf 4.3, který obsahuje údaje z r Porovnáním grafů 4.2 a 4.3 zjišťujeme, že informovanost v rámci jednotlivých spádových oblastí se celkově zlepšila. Graf 4.2 Spádové oblasti a množství informací o poskytovaných sociálních službách v r (%, N=41) 100% 80% 60% 40% 20% 0% Bzenecko Kyjovsko Ždánicko 2 Nevím, nedokážu posoudit Spíš nemají Ani ano, ani ne Spíš mají Rozhodně mají 24 strana 60 celkem

26 Graf 4.3 Spádové oblasti a množství informací o poskytovaných sociálních službách v r (%, N=40) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% Neví, nedokáže posoudit Rozhodně nemají Spíše nemají jak kdy (někdy mají, někdy nemají) 30% 20% 10% 0% Bzenecko Kyjovsko Ždánicko Spíše mají Rozhodně mají 4.2 ZAJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Na dotaz, jak si převážně občané, podle názoru starostů, zajišťují informace z oblasti sociálních služeb, vybírali starostové tři podle nich nejdůležitější informační zdroje tak, že k jednotlivým možnostem, které jim byly nabídnuty, viz tabulka 4.1, napsali pořadová čísla. Jedničku napsali pro informační zdroj pro občany nejdůležitější, pak dvojku a trojku pro nejméně důležitý zdroj. Tabulka 4.1 Zdroje informací 1. Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 2. Od pracovníka našeho úřadu 3. Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) 4. Z plakátů, letáků apod. 5. Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 4. Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.) 7. Mohou navštěvovat informační centrum 8. Mohou používat Internet 9. Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 10. Ze školy, od zaměstnavatele 11. Z katalogu poskytovatelů v rámci komunitního plánování 12. Jinak Pro jednotlivé volby uvádíme samostatně vždy způsob zajištění informací podle pořadí. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce. V prvním výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 10% byly voleny informační zdroje: Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 25 strana 60 celkem

27 Od pracovníka našeho úřadu Ze školy, od zaměstnavatele Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky 4.2. Tabulka 4.2 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb přímo v obci 1. volba Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb 1. volba Abs % Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 18 43,9 Od pracovníka našeho úřadu 10 24,4 Ze školy, od zaměstnavatele 4 9,8 Mohou navštěvovat informační centrum 4 9,8 Z hromadných sdělovacích prostředků, např. novin, rozhlasu, televize apod. 2 4,9 Mohou používat Internet 2 4,9 Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 1 2,4 Celkem ,0 Ve druhém výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 10 % z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: Od pracovníka našeho úřadu Mohou navštěvovat informační centrum Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Ze školy, od zaměstnavatele Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky 4.3. Tabulka 4.3 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb přímo v obci 2. volba Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb 2. volba Abs % Od pracovníka našeho úřadu 13 31,7 Mohou navštěvovat informační centrum 9 22 Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 6 14,6 Ze školy, od zaměstnavatele 5 12,2 Z hromadných sdělovacích prostředků, např. novin, rozhlasu, televize apod. 2 4,9 Z plakátů, letáků apod. 2 4,9 Mohou používat Internet 2 4,9 Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 1 2,4 Jinak: Dotaz přímo na naše zařízení, při osob.návštěvě 1 2,4 Celkem ,0 Ve třetím výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 10 % z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: 26 strana 60 celkem

28 Od pracovníka našeho úřadu Ze školy, od zaměstnavatele Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Mohou navštěvovat informační centrum Mohou používat Internet Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Ostatní volby služeb jsou uvedeny v tabulce 4.4. Tabulka 4.4 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb přímo v obci 3. volba Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb 3. volba Abs % Validní % Od pracovníka našeho úřadu 6 14,6 15,4 Ze školy, od zaměstnavatele 5 12,2 12,8 Z hromadných sdělovacích prostředků, např. novin, rozhlasu, televize apod. 5 12,2 12,8 Mohou navštěvovat informační centrum 5 12,2 12,8 Mohou používat Internet 5 12,2 10,3 Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 4 9,8 10,3 Z plakátů, letáků apod. 3 7,3 7,7 Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 2 4,9 5,1 Z katalogu poskytovatelů v rámci komunitního plánování 2 4,9 5,1 Jinak: Dotaz přímo na naše zařízení, při osob.návštěvě 2 4,9 5,1 Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.) 1 2,4 2,6 Celkem 40 97,6 100,0 Vynechané údaje 1 2,5 Celkem ,0 4.3 ZAJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH SOUČET VOLEB Ze součtového znaku zjišťujeme, že informace z oblasti sociálních služeb jsou dle názorů zadavatelů (starostů obcí) nejčastěji získávány ve vyšším podílu než 10 % a to: - Od pracovníka úřadu - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) - Mohou navštěvovat informační centrum - Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Celkově je situace v informovanosti znázorněna tabulkou strana 60 celkem

29 Tabulka 4.5 Způsob zajištění informací součet voleb podle pořadí Součtový znak Způsob zajištění informací z oblasti sociálních služeb Abs % z počtu voleb % z validních případů Od pracovníka našeho úřadu 29 23,8% 70,7% Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 28 23,0% 68,3% Mohou navštěvovat informační centrum 18 14,8% 43,9% Ze školy, od zaměstnavatele 14 11,5% 34,1% Z hromadných sdělovacích prostředků, např. novin, rozhlasu, televize apod. 9 7,4% 22,0% Mohou používat Internet 9 7,4% 22,0% Z plakátů, letáků apod. 5 4,1% 12,2% Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 3 2,5% 7,3% Jinak: Dotaz přímo na naše zařízení, při osob.návštěvě 3 2,5% 7,3% Z katalogu poskytovatelů v rámci komunitního plánování 2 1,6% 4,9% Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.) 1 0,8% 2,4% Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 1 0,8% 2,4% Celkem voleb ,0% 297,6% Celkem 41 validních případů Situace uvnitř spádových obcí regionu Kyjovska v podílovém zastoupení informačních zdrojů je uvedena v grafu strana 60 celkem

30 Graf 4.4 Způsob zajištění informací součet voleb ve spádových obcích 100% 90% Jinak: např. dotaz přímo na naše zařízení, při osob.návštěvě Z katalogu poskytovatelů v rámci komunitního plánování 80% Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 70% Mohou používat Internet 60% Mohou navštěvovat informační centrum 50% Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.) 40% Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 30% Z plakátů, letáků apod. 20% Z hromadných sdělovacích prostředků, např. novin, rozhlasu, televize apod. Ze školy, od zaměstnavatele 10% Od pracovníka našeho úřadu 0% Bzenecko Kyjovsko Ždánicko 29 strana 60 celkem

31 5. PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN 5.1 POTŘEBA ZVLÁŠTNÍ POMOCI Starostové byli dotazování, zda by potřebovali pro některé občany zvláštní pomoc. Intenzita pomoci byla známkována. Oznámkování číslem 1 znamenalo, že by pro danou skupinu zvláštní pomoc velmi potřebovali, 2 znamenalo, že by potřebovali pouze částečnou pomoc a 3 znamenalo, že žádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Starostové měli možnost označit, že tuto okolnost posoudit neumějí. Tato odpověď byla jimi sice využita, avšak pro výpočet odpovídajícího indexu ji bylo nutno vyloučit. Hodnocení intenzity potřeby zvláštní pomoci pro občany konkrétních cílových skupin je uvedeno v tabulce 5.1 a grafech 5.1 a 5.2. Čím menší je index potřebnosti, tedy číselná hodnota, tím intenzivněji by starostové pomoc potřebovali. Z velikosti indexů vyplývá, že starostové pro své občany převážně zvláštní pomoc nepotřebují. Pokud by starostové nějakou pomoc potřebovali, jednalo by se zejména o cílové skupiny Senioři, Občané bez domova a Osoby s duševním onemocněním. I v těchto situacích by se jednalo o částečnou pomoc. Tabulka 5.1 Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) N Potřeba zvláštní pomoci (minimum) Zvláštní pomoc nepotřebují (maximum) Index potřeby 9. Senioři ,26 3. Občané bez domova , Osoby s duševním onemocněním ,55 1. Děti a mládež ,65 4. Občané s drogovou závislostí , Rodiny s nesoběstačným seniorem ,69 2. Rodiny s dětmi v problémech ,7 5. Alkoholici ,74 17.Matkysamoživitelky , Rodiny s dětmi s postižením ,78 7. Etnické menšiny , Tělesně postižení , Mentálně postižení , Jiná skupina ,92 6. Gambleři Oběti domácího násilí , Nevidomí občané , Neslyšící ,12 Porovnáním aktualizovaných údajů z r s údaji získanými v minulém šetření z r v tabulce 5.2 grafu 5.1 lze zjistit, že situace u cílových skupin se, z pohledu zadavatelů služeb, změnila a to tak, že 30 strana 60 celkem

32 došlo k vyšší potřebě starostů řešit zvláštní pomoc pro téměř všechny cílové skupiny (indexy dosahují nižších hodnot než v r. 2009, jsou blíž ose). Výrazný posun k potřebnosti pomoci se objevuje u cílové skupiny senioři, občané bez domova, částečně u skupiny osoby s duševním onemocněním a rodiny s dětmi. Indexy potřebnosti jsou ale v pásmu částečné pomoci v obou výzkumných šetřeních (2012 i 2009). Tabulka 5.2: Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) V roce 2012 N (2012) Potřeba zvláštní pomoci Zvláštní pomoc nepotřebují (minimum) (maximum) Index potřeby N (2009) Potřeba zvláštní pomoci Zvláštní pomoc nepotřebují (minimum) (maximum) Index potřeby 1. Děti a mládež , ,59 2. Rodiny s dětmi v problémech , ,48 3. Občané bez domova , ,86 4. Občané s drogovou závislostí , ,59 5. Alkoholici , ,69 6. Gambleři , ,85 7. Etnické menšiny , ,86 8. Oběti domácího násilí , ,92 9. Senioři , , Tělesně postižení , , Nevidomí občané , , Neslyšící , Mentálně postižení , Osoby s duševním onemocněním , , Rodiny s dětmi s postižením , , Rodiny s nesoběstačným seniorem , ,71 17.Matkysamoživitelky ,41 31 strana 60 celkem

33 Graf 5.1: Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) (1= pomoc velmi potřebujeme, 2=pomoc potřebujeme částečně, 3=pomoc nepotřebujeme) 3 2 r r.2009 Hodnocení intenzity potřeby zvláštní pomoci občanům podle spádových oblastí je uvedeno v grafu 5.2. Pokud index dosahuje maximálních či vysokých hodnot, pomoc pro danou cílovou skupinu v konkrétní spádové oblasti nutná není. Graf 5.2 Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) podle spádových oblastí 1. část (1= pomoc velmi potřebujeme, 2=pomoc potřebujeme částečně, 3=pomoc nepotřebujeme) 3 2 Bzenecko Kyjovsko Ždánicko 1 Dě a mládež 2. Rodiny s 3. Občané 4. Občané s 5. Alkoholici 6. Gambleři 7. Etnické dětmi v problémech bez domova drogovou závislos menšiny 8. Obě domácího násilí 9. Senioři 32 strana 60 celkem

34 Graf 5.3 Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) podle spádových oblastí 2. část (1= pomoc velmi potřebujeme, 2=pomoc potřebujeme částečně, 3=pomoc nepotřebujeme) 3 2 Bzenecko Kyjovsko Ždánicko PROBLÉMY S CÍLOVÝMI SKUPINAMI Starostové byli dotazování, zda mají problémy s některými skupinami občanů. Intenzitu těchto problémů opět známkovali. Jestliže měli velmi závažné problémy, oznámkovali jedničkou, středně závažné problémy byly označeny dvojkou a jestliže problémy neměli, označili trojkou. Hodnocení intenzity problémovosti konkrétních cílových skupin je uvedeno v tabulce 5.3. Čím menší je index problémovosti, tedy číselná hodnota, tím intenzivněji by starostové pomoc potřebovali. Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: děti a mládež, senioři a osoby s duševním onemocněním, avšak problémy jsou pouze částečné. Tabulka 5.3 Problémy se skupinami občanů, uspořádání cílových skupin podle největší problémovosti N Máme velmi závažné problémy (minimum=1) Problémy nemáme (maximum=3) Index problémovosti 1. Děti a mládež ,44 9. Senioři , Osoby s duševním onemocněním ,54 3. Občané bez domova ,58 7. Etnické menšiny ,64 33 strana 60 celkem

35 5. Alkoholici , Rodiny s nesoběstačným seniorem ,65 4. Občané s drogovou závislostí ,70 2. Rodiny s dětmi v problémech ,71 17.Matkysamoživitelky , Rodiny s dětmi s postižením ,78 6. Gambleři , Tělesně postižení ,83 8. Oběti domácího násilí , Nevidomí občané , Mentálně postižení , Neslyšící ,95 Porovnáním aktualizovaných údajů z r s údaji získanými v minulém šetření z r v tabulce 5.4 grafu 5.4 lze zjistit, že situace u cílových skupin se z pohledu zadavatelů služeb změnila v tom smyslu, že starostové by potřebovali řešit závažné problémy pro téměř všechny cílové skupiny (indexy dosahují nižších hodnot než v r. 2009, jsou blíž ose). Výrazný posun k potřebnosti řešit závažné problémy se objevuje u cílové skupiny senioři, občané bez domova, částečně o skupiny osoby s duševním onemocněním a rodiny s dětmi. Indexy potřebnosti jsou ale v pásmu částečných problémů v obou výzkumných šetřeních. Tabulka 5.4 Problémy se skupinami občanů (indexy problémovosti) porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) N (2012) Máme velmi závažné problémy (minimum=1) Problémy nemáme (maximum=3) Index problémovosti N (2009) Máme velmi závažné problémy (minimum=1) Problémy nemáme (maximum=3) Index problémovosti 1. Děti a mládež , ,53 2. Rodiny s dětmi v problémech 3. Občané bez domova 4. Občané s drogovou závislostí , , , , , ,48 5. Alkoholici , ,65 6. Gambleři , ,87 7. Etnické menšiny , ,84 8. Oběti domácího násilí , ,97 9. Senioři , , Tělesně postižení , ,9 11. Nevidomí občané , , Neslyšící , Mentálně postižení , ,97 34 strana 60 celkem

36 14. Osoby s duševním onemocněním 15. Rodiny s dětmi s postižením 16. Rodiny s nesoběstačným seniorem 17.Matky- samoživitelky , , , , , ,77 Graf 5.4: Problémy se skupinami občanů (indexy problémovosti) porovnání aktualizovaných údajů (2012 a 2009) (1= velmi závažné problémy, 2= středně závažné problémy, 3= problémy nemáme) 3 2 r r Situace v řešení problémů cílových skupin podle spádových oblastí je uvedena v grafu 5.5. Potřeba řešit problémy se objevuje v oblasti Ždánicka u cílové skupiny děti a mládež, občané bez domova, etnické menšiny a senioři. Index se pohybuje v oblasti problémů vnímaných jako průměrné. 35 strana 60 celkem

37 Graf 5.5 Problémy se skupinami občanů ve spádových oblastech; cílové skupiny podle indexů problémovosti (1= velmi závažné problémy, 2= středně závažné problémy, 3= problémy nemáme) 3 Bzenecko Kyjovsko 2 Ždánicko 1 36 strana 60 celkem

38 6. PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Starostové uváděli, jakou částkou či jaký podíl finančních prostředků z rozpočtu obce v samostatné působnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) zahrnuje obec do sociální oblasti. Konkrétní výpovědi jsou uvedené v tabulce 6.1 kurzívou. Tabulka 6.1 Finanční prostředky z rozpočtu obce do sociální oblasti Obec Archlebov Bukovany Bzenec 1,8% Čeložnice Dambořice Domanín Dražůvky Finanční prostředky Kč částka na Charitu Hodonín Narození dítěte 1.000Kč, nad 80 let nákup pozornosti kolem 200 Kč, 10 tis. Charitě Kyjov, 1.000Kč Omega Plus 0 Kč Hovorany 0,8% Hýsly 760 tis. Kč Ježov Do 1% Kelčany Kostelec Kyjov Labuty Lovčice Milotice Moravany Mouchnice Násedlovice Nechvalín Nenkovice Ostrovánky Skalka Sobůlky Stavěšice Strážovice Svatobořice Mistřín Syrovín Šardice Těmice Uhřice Vacenovice Věteřov Vlkoš Vracov Kč za rok na dovoz stravy seniorům, Kč Charita Veselí n.m. Když má organizace klienta z obce, tak ano, je to individuální 10 tis. Kč SONS, cca 10 tis. Kč Charita atd.; Dřevo pro domov Horizont Dle případných požadavků 15% 10 tis. Kč Charita Kyjov, Kč SONS, Kč SNN, Kč Roska Kyjov 330 tis. Kč (každý rok jiná částka, dohromady sociální a navazující služby), na Centrum sociálních služeb Kyjov, p.o. města Kyjova každý rok cca 3, Kč 6 tis. Kč doprava obědů, STP Kč, Omega Plus Kč 70 tis.kč z 6 mil. Kč 20 tis. Charita Kyjov; Vlaštovka, Kč SONS, STP, Omega Plus, SNN cca 35 tis. Kč celkem 7 tis. Kč Charitě Kyjov, Kč SONS, Kč SNN, Kč Omega Plus 0 Kč Řešeno operativně, zrakově postiženým zdarma pronájem Kč Od 80ti let přání po 5ti letech + dárek za 800 Kč, vítání občánků dárek v hodnotě cca 800 Kč 500 Kč Omega Plus Narození dítěte 1000 Kč na dítě 0 Kč Narození dítěte 5 tis. Kč, do 1.tř. 3 tis. Kč, mimořádné příspěvky 10 tis. Kč 0 Kč Rozvoz obědů zaměstnanec OÚ 0,7% 335 tis. DPS, 5 tis. do jiné obce Návštěva seniorů; když poskytovatel požádá, obec přispěje 160 tis. Kč Domovinka Šardice 0 Kč Neuvedeno 15 tis. Kč místní skupina postižených ZO SZPO, 10 tis. Kč Charita Kyjov, dárek v hodnotě 700 Kč novorozencům Kč na pedagogického asistenta STP 2 tis. Kč, SONS 2 tis. Kč, Roska Kyjov 2 tis. Kč, Charita Kyjov 5 tis. Kč 900 tis. Kč Charitě Kyjov na provoz DPS 37 strana 60 celkem