Pravidla hospodářské soutěže v kontextu s Evropskou unií

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Pravidla hospodářské soutěže v kontextu s Evropskou unií Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Dana Zapletalová, Ph.D. Kateřina Bimková Brno 2012

2

3 Poděkování Je mou milou povinností poděkovat JUDr. Daně Zapletalové, Ph.D., která mi při zpracování této práce pomáhala. Děkuji za její cenné rady, připomínky a metodické vedení mé bakalářské práce.

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Pravidla hospodářské soutěže v kontextu s EU vypracovala samostatně a použila jen těch pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne Kateřina Bimková

5 Abstract BIMKOVÁ, K. Competition rules in the context of the European Union. Bachelor thesis. Brno, The bachelor thesis deals with the problems of the economic competition within the frame of the Czech Republic and European Union. It describes legal rules, authorities of the regulation of the economic competition and the individual terms typical for its. The works also includes the summaries of significant case law of the European Union court of justice, relating to violation of the dominant position. At last the work analyses the decision of international courts and the Office for the protection of competition. Keywords The European Union, competition, a national law, a law of EU, prohibited agreements, abuse of dominant position, merger, state aid, European Union Court of Justice, Office for the Protection of Competition. Abstrakt BIMKOVÁ, K. Pravidla hospodářské soutěže v kontextu s Evropskou unií. Bakalářská práce. Brno, Bakalářská práce komplexně rozebírá problematiku hospodářské soutěže v rámci České republiky a Evropské unie. Popisuje její právní normy, orgány regulace hospodářské soutěže a jednotlivé pojmy, které jsou pro ni typické. Součástí práce je i shrnutí významných judikátů Soudního dvora Evropské unie, týkajících se porušení dominantního postavení. Dále jsou pak analyzovány rozhodnutí vnitrostátních soudů a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Klíčová slova Evropská unie, soutěž, vnitrostátní právo, právo EU, zakázané dohody, zneužití dominantního postavení, spojení soutěžitelů, státní podpory, Soudní dvůr Evropské unie, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

6 Obsah Obsah 1 Úvod 11 2 Cíl práce a metodika Cíl práce Metodika Literární rešerše Podstata hospodářské soutěže, vymezení věcné působnosti soutěžních předpisů Přednost evropského soutěžního práva Právní úprava hospodářské soutěže v ČR Orgány regulace hospodářské soutěže v ČR Právní úprava hospodářské soutěže v EU Orgány regulace hospodářské soutěže v EU Hlavní změny úpravy soutěžního práva po vstupu ČR do EU Účel soutěžního práva Evropské unie Předmět soutěžního práva Zakázané dohody/kartelové dohody Zneužití dominantního postavení Fúze, spojování soutěžitelů Řízení a sankce Státní podpory Rozbor vybraných judikátů Škoda automobilová, a.s Strany sporu Skutkové okolnosti případu Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Argumenty stran a závěry soudu Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci Dattelkabel, a.s

7 Obsah Strany sporu Skutkové okolnosti případu Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže-i. Instance Argumenty stran a závěry orgánu Rozhodnutí II. Instance Český Telecom, a.s. / Telefónica O2 Czech Republic, a.s Strany sporu Skutkové okolnosti případu Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže-i. Instance Argumenty stran a závěry orgánu Rozhodnutí předsedy ÚOHS II. Instance Argumenty stran a závěry soudu Rozhodnutí Krajského soudu Argumenty stran a závěry orgánu Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Argumenty stran a závěry orgánu Rozhodnutí Ústavního soudu CHIQUITA BANANAS Strany sporu Skutkové okolnosti případu Rozhodnutí Evropské komise Argumenty stran a závěry soudu Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie HOFFMANN-LA ROCHE Strany sporu Skutkové okolnosti případu Argumenty stran a závěry soudu Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie Vyvozené závěry Závěr 63 6 Literatura 65

8 Obsah 6.1 Literární zdroje Internetové zdroje Právní prameny Rozhodnutí Ostatní zdroje Zdroje tabulek Zdroje obrázků Zdroje grafů A Statistika ÚOHS 70

9 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Organizační struktura ÚOHS (leden 2012) 18

10 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Zvýšení cen 41 Tab. 2 Porovnání nákladů a cen za programovou nabídku MINI 42 Tab. 3 Nárůst klientů 42

11 Úvod 11 1 Úvod Soutěžní právo představuje významné odvětví, které se týká správného fungování ekonomiky. První zmínku o kartelovém právu můžeme najít již v 4 rakouského koaličního zákona č. 43 z roku 1870, kdy docházelo hlavně k domluvě živnostníků ohledně navyšování cen vůči konečným zákazníkům. K další úpravě práva proti omezování soutěže došlo po vzniku Československé republiky, a to v roce 1933 zákonem č. 141/1933 Sb., o kartelech a soukromých monopolech. Tento zákon pak byl zbaven účinnosti v únoru Dalším vývojem prošlo soutěžní právo v roce , a to vládním nařízením č. 100/1966 Sb. a zejména pak jeho novelou č. 169/1969 Sb., ve kterém bylo formulováno jednání omezující soutěž. Další právní normou byl zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, jenž byl v průběhu své účinnosti dvakrát novelizován. Po vstupu České republiky do Evropské unie pak došlo k tomu, že primární právo Evropské unie se pro právnické či fyzické osoby se sídlem či trvalým bydlištěm na území naší republiky stalo přímo aplikovatelným. Na tento zlomový rok se ovšem Česká republika připravovala od roku 1995 podepsáním Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR a Evropskými společenstvími. Od roku 1999 pak probíhala příprava současného zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v aktuálním znění. Tato právní úprava byla srovnatelná s právními úpravami v zemích Evropské unie. Důležitými prameny v soutěžním právu nejsou pouze právní předpisy, ale v neposlední řadě i analýza a hodnocení rozhodovací praxe soutěžních orgánů a soudní judikatury. Při rozhodnutí soutěžních autorit, které jsou si v mnoha věcech podobné, lze vyvozovat určité obecně platné závěry, které jsou dále využitelné. Dá se říci, že je to určitý návod či vodítko při posuzování obdobných kauz. Jedná se o možnost posouzení předpisů a následné řízení se dle předpisů, aby nedocházelo ke zbytečným rizikům a ztrátám ve formě sankcí apod. Je třeba zmínit, že hospodářská soutěž se neustále vyvíjí jak v oblasti porušování pravidel, tak i v její regulaci. Snaha o získání nejlepšího postavení na trhu je obrovská, a je tedy důvodem její obrovské dynamiky, jelikož je třeba určit a hlavně nalézt nové způsoby jak dosáhnout vysokých zisků, dobré pozice na trhu a předstihnout tak své konkurenty. To vede i k deformování soutěže. Pokud nastalo porušení práv právě nedovolenou soutěží, pak ten, komu byla způsobena újma, může proti rušiteli podat žalobu. Žalobou může dosáhnout nejen toho, aby se takového jednání rušitel v budoucnu zdržel, ale i odstranění dosavadního stavu, náhrady způsobené škody a také navrácení neoprávněného obohacení právě svým protisoutěžním jednáním, které správnost hospodářské soutěže narušuje. Vzhledem k dlouhému trvání celého procesu žaloby až po vynesení pravomocného a vykonatelného rozsudku je možno vydat předběžné opatření k nápravě poměrů do doby, než bude ve věci rozhodnuto. Právní ochrana hospodářské soutěže nám tedy nejen vymezuje, co povolené je a co je naopak zakázané, ale také slouží k zamezení tohoto jednání. Dále pak

12 Úvod 12 odstraňuje bariéry vstupu na trh, tím chrání konkurenční prostředí a dává možnost vstupu na trh i menším podnikatelským subjektům.

13 Cíl práce a metodika 13 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je sestavení uceleného přehledu a mechanismu kontroly regulace hospodářské soutěže, který by mohl sloužit jako doporučení pro soutěžitele. Budu se snažit o vytvoření příručky koncipované jako přehledný návod, který by měl čtenáři poskytnout ucelenou představu o tom, co je to hospodářská soutěž, jakými pravidly se řídí a jak v hospodářské soutěži postupovat, aby se soutěžitel nedostal do rozporu s právními předpisy České republiky a práva EU. Dalším dílčím cílem je pak analýza jednotlivých případů z oblasti hospodářské soutěže. Výběr jednotlivých případů bude obsahovat definici klíčových pojmů hospodářské soutěže, skutkové okolnosti případu, námitky a závěry účastníků řízení a rozhodnutí orgánů. 2.2 Metodika V teoretické části bude proveden rozbor příslušných právních předpisů, rešerše odborné literatury a bude vykonána komparace vnitrostátní legislativy s evropskou. Dále se pak budu zabývat soudním systémem České republiky a Evropské unie pro oblast hospodářské soutěže a také ústředním orgánem státní správy, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Bude rozebrána problematika hospodářské soutěže a budou definovány klíčové pojmy pro tuto oblast. V praktické části práce bude proveden rozbor vybraných judikátů. Bude se jednat o rozbor aktů aplikace práva nejen soudů, ať už vnitrostátních, anebo Soudního dvora Evropské unie, ale i intence rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhodnutí jsou obsažena a zveřejněna ve sbírkách rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nastínění skutkových okolností případu a právních argumentů stran nám pomůže poukázat na řešený spor z právního hlediska obou stran a budeme moci odhadnout, na čí straně by mělo být právo. Ze získaných poznatků a informací pak budou vyvozeny závěry včetně jejich odůvodnění.

14 Literární rešerše 14 3 Literární rešerše 3.1 Podstata hospodářské soutěže, vymezení věcné působnosti soutěžních předpisů Ustanovení 41 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění (dále jen obchodní zákoník) uvádí následující: Fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé (dále jen soutěžitelé), mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti; jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmějí účast v soutěži zneužívat. 1 V odstavci 1 41 obchodního zákoníku se dále uvádí, že: Zneužití účasti v hospodářské soutěži je nekalé soutěžní jednání (dále jen nekalá soutěž) a nedovolené omezování hospodářské soutěže. 2 Za nekalé soutěžní jednání lze považovat takové jednání v rámci hospodářského soutěžení, které přímo útočí na jiný subjekt, jenž je vůči takto jednajícímu subjektu v postavení konkurenčním, anebo v postavení zákaznickém, přitom toto útočení je způsobilé bezprostředně vyvolat u adresátů takového útoku škodu či jinou újmu. 3 Jako další zneužití hospodářské soutěže se chápe nedovolené omezování hospodářské soutěže, tímto je pak považován útok na soutěž samotnou, jenž se vůči konkrétním subjektům projeví až následně Přednost evropského soutěžního práva Do Evropské unie Česká republika vstoupila dne , a to spolu s dalšími devíti kandidátskými státy. Právě tímto krokem, jenž znamenal vstup do společné evropské spolupráce, se pro Českou republiku hodně změnilo. Jednalo se hlavně o sladění (aproximaci) českého právního řádu s právem Evropské unie (dále jen EU) v nejširším slova smyslu, sladění pravidel a zvyklostí. Ačkoliv velká část suverenity a kompetencí v oblasti legislativy v naší republice zůstaly nezměněné, další oblasti jsou regulovány závaznými společnými pravidly, na kterých se členské státy dohodly, případně v primárním právu převedly část své suverenity na orgány EU. Mezi jednotná pravidla, která představují cestu k vytvoření jednotného vnitřního trhu, patří pravidla pro regulaci hospodářské soutěže. Děje se tak právními nástroji EU, ale také vnitrostátními předpisy, které se rovněž vyznačují postupným slaďováním. Při rozhodování o tom, zda se jedná o soulad, nebo rozpor s pravidly hospodářské soutěže, například v případech zakázané dohody, zneužití dominantního 1 41 zákona č. 513/1991 Sb. Obchodního zákoníku, v aktuálním znění 2 42 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. Obchodního zákoníku, v aktuálním znění 3 RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s. 3. ISBN Tamtéž, s. 4

15 Literární rešerše 15 postavení a spojování podniků, se musí určit, který právní řád bude v šetření a případném řízení aplikován, zda vnitrostátní, anebo komunitární 5. Jde o důležitý aspekt i z toho důvodu, že je rozhodný pro určení soutěžního úřadu, který bude kompetentní pro řešení konkrétního případu. Zásada přednosti řeší právě otázku, která se týká konfliktu mezi evropským a vnitrostátním soutěžním právem. Aplikace práva EU nastane tehdy, pokud je předpoklad, že delikt ovlivní obchod mezi členskými státy EU. Naopak vnitrostátní soutěžní právo bude aplikováno tehdy, pokud je jednání soutěžitelů takového rázu, že nemůže ovlivnit obchod mezi členskými státy, ale může ovlivnit trh uvnitř státu, v našem případě uvnitř České republiky. Obchodem mezi členskými státy se rozumí jakákoliv hospodářská aktivita ve formě poskytování zboží přes hranice nejméně dvou členských států Evropské unie. Zbožím tu nelze rozumět pouze výrobky, s nimiž by bylo obchodováno, ale jakoukoliv aktivitu bez ohledu na to, zda je podnikatelského charakteru, a to například včetně poskytování služeb či jejich zprostředkování. 6 Hlavním mezníkem právě pro oblast hospodářské soutěže a pro posuzování, které předpisy budou aplikovány, byl rok 1969, kdy Evropský soudní dvůr 7 v kauze Wilhelm v. Bundeskartelamt 8 dospěl k závěru, že je možno vést řízení podle národního práva, pokud již bylo ve věci rozhodnuto Komisí podle práva EU, a naopak. Později, v důsledku neustálého vývoje, prohlubování i rozšiřování spolupráce v rámci EU, bylo vydáno Nařízení 1/2003, z něhož vyplývá, že vnitrostátní právo nesmí mít přednost před plnou a komplexní aplikací evropského práva. 9 Jednou ze změn vyplývajících z Lisabonské smlouvy je zrušení tří pilířů EU: 1. Evropská společenství 2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika 3. Spolupráce v oblasti vnitřních záležitostí a justice Při podepsání Lisabonské smlouvy došlo k tomu, že Evropské společenství, na jehož základech byla vybudována EU, ztratilo svou základní funkci a EU tímto získala právní subjektivitu, jež až doposud patřila bývalému Společenství. Komunitární právo se využívalo právě jako právo Evropského společenství a oblasti druhého a třetího pilíře jsou nazývány jako právo EU. Do nynějšího evropského práva tedy patří jak komunitární právo, tak i právo EU, ale vzhledem k tomu, že pojem evropské právo se nepovažuje za zcela přesný pojem, pak ho nahradíme právě 5 Více viz RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s. 43. ISBN Komentář autorky: po podepsání Lisabonské smlouvy z roku 2009 je Evropský soudní dvůr přejmenován na Soudní dvůr Evropské unie (Hlava III., čl. 13 a čl. 19 Smlouvy o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy) 8 Případ 14/68 Walt Wilhelm a ostatní v. Bundeskartellamt, [1969] 9 TICHÝ, Luboš; SVOBODA, Pavel; RAINER, Arnold; ZEMÁNEK, Jiří; KRÁL, Richard. Evropské právo: Soutěž. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s ISBN

16 Literární rešerše 16 právem EU. Ovšem v některých případech bude stále ještě používán pojem komunitární právo. 3.3 Právní úprava hospodářské soutěže v ČR Hospodářská soutěž je v České republice regulována jak soukromoprávními prameny práva 10, tak prameny veřejnoprávními. Právě veřejnoprávní úprava byla ovlivněna komunitárním právem a v období, kdy se náš stát připravoval na přijetí do EU, byl přijat nejdůležitější veřejnoprávní pramen, jehož předmětem je hospodářská soutěž. Jde o zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v aktuálním znění (dále jen ZOHS). Spolu s účinností ode dne nového zákona bylo přijato osm prováděcích vyhlášek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zákon je rozdělen do čtyř částí a celkově do deseti hlav: hlava I Úvodní ustanovení hlava II Dohody narušující soutěž hlava III Dominantní postavení a jeho zneužívání hlava IV Spojování soutěžitelů hlava V Úřad hlava VI Řízení u úřadu hlava VII Správní delikty hlava VIII Povinnost mlčenlivosti a zachování obchodního tajemství hlava IX zrušena hlava X Společná, zmocňovací, přechodná a zrušovací ustanovení ZOHS definuje jednání, která jsou zakázána právem komunitárním, nyní právem EU, kterým se rozumí souhrn právních norem zajišťujících institucionální soustavu Evropských společenství (dále jen ES) a fungování společného trhu ležících na pomezí práva mezinárodního a práva vnitrostátního. 11 České právo společně s právem EU zahrnuje hlavní tři oblasti regulace hospodářské soutěže a jsou to: zákaz kartelových dohod, zákaz zneužití dominantního postavení, 10 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoníku, v aktuálním znění. Komentář autorky: Objekt chráněný soukromoprávními soutěžními normami a objekt chráněný veřejnoprávními soutěžními normami je rozdílný. Veřejnoprávní právní norma upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení. Ustanovením obchodního zákoníku však platí, že subjekty hospodářské soutěže jsou fyzické i právnické osoby, které se hospodářské soutěže účastní, a to i za předpokladu, že nejsou podnikateli, kdy nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům 11 Články: Výklad pojmu právo Evropské unie. Epravo.cz [online] [cit ]. Dostupné z:

17 Literární rešerše 17 kontrola spojování podniků. Další pramen práva představuje novela ZOHS zákon č. 155/2009 Sb., v aktuálním znění a vyhláška k ZOHS Vyhláška Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 252/2009 Sb. Dále jsou to také oznámení, vydaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, tzv. soft law 12, o zakázaných dohodách, zneužití dominantního postavení, spojení soutěžitelů a o významné tržní síle. Ta nejsou sice právně závazná, ovšem slouží jako postupy v řízení. 3.4 Orgány regulace hospodářské soutěže v ČR Hlavním ústředním orgánem pro regulaci hospodářské soutěže je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad, ÚOHS). Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem, a to zákonem č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v aktuálním znění. Zákon České národní rady č. 173/1991 Sb. ze dne 26. dubna 1991 zřídil Český úřad pro hospodářskou soutěž, který zahájil činnost k 1. červenci Sídlem Úřadu se stalo Brno, což mělo deklarovat nezávislost rozhodování. V roce 1992 byl tento úřad nahrazen Ministerstvem pro hospodářskou soutěž. Tato změna byla odůvodněna tehdy probíhající ekonomickou transformací a především úlohou, kterou plnilo Ministerstvo v privatizačním procesu. V současné době je orgán přejmenován na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, kdy pod tímto názvem začal fungovat od 1. listopadu 1996, přičemž navázal na činnost dřívějšího ministerstva. Úřad v letech rozhodoval i o slučitelnosti poskytování veřejné podpory s právem EU, tato pravomoc ovšem přešla od plně na Evropskou komisi. ÚOHS je ústředním orgánem státní správy, který je zcela nezávislý ve své rozhodovací činnosti. 13 Cílem Úřadu je mimo jiné to, že vede soutěžitele k tomu, aby se chovali v souladu s principy soutěžního práva. Zasahuje proti praktikám, jež narušují hospodářskou soutěž, jako jsou např. kartelové dohody, zneužití dominantního postavení aj. a současně však dává podnikům možnost, aby své nezákonné jednání, které dosud nemělo závažné dopady na trh, mohly samy napravit. 14 Úřad kromě pravomocí podle jiných ustanovení: a) vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto zákona, 12 Pravidla pro alternativní řešení soutěžních problémů, Zásady stanovování pokut, Leniency program, Oznámení de minis, Oznámení o výpočtu obratu, Oznámení o pojmu spojujících se soutěžitelů, Oznámení o uskutečňování spojení před jeho povolením a výjimkách z něj a mnoho dalších. 13 O úřadu: Historie úřadu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online] [cit ]. Dostupné z: 14 O úřadu: Poslání a kompetence. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online] [cit ]. Dostupné z:

18 Literární rešerše 18 b) zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelů a svá pravomocná rozhodnutí. 15 Úřad vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, vykonává dohled při zadávání veřejných zakázek a vykonává další působnosti stanovené zvláštními zákony. 16 Při vývoji správního soudnictví se s postupem času vyvíjela i věcná působnost k rozhodování o žalobě vůči soutěžnímu úřadu. Dalšími orgány, které působí ve spolupráci s Úřadem, jsou hlavně vnitrostátní soudy, přesněji Krajský soud v Brně, poté Nejvyšší správní soud a dále je to Ústavní soud. Obr. 1 Organizační struktura ÚOHS (leden 2012) Zdroj: Právní úprava hospodářské soutěže v EU Současná evropská úprava hospodářské soutěže představuje uspořádaný souhrn norem práva primárního a sekundárního. Základ je obsažen v čl. 3 odst. 1 písm. b) odst. 1 zákona č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, v aktuálním znění 16 O úřadu: Informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. 2006, 2012 [cit ]. Dostupné z:

19 Literární rešerše 19 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování EU, kdy má Unie výlučnou pravomoc v oblasti stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu. 17 Dále jsou pak soutěžní opatření zakotveny v hlavě VII., Společná pravidla pro hospodářskou soutěž, daně a sbližování právních předpisů, kapitole 1 Pravidla hospodářské soutěže a oddílu 1 Pravidla platná pro podniky. Ústřední právní normou pro hospodářskou soutěž v rámci EU je tedy Smlouva o fungování Evropské unie, ve které se soutěže týkají články 101 až 107 (dále jen Smlouvy), což jsou bývalé články 81 až 87 Smlouvy o založení Evropského společenství. Je zde možno zařadit i články 108 až 109 (bývalé články 88 až 89), které se týkají státní podpory. Sekundární právo je v oblasti soutěže vydáváno na základě ustanovení obsaženého v čl. 103 Smlouvy, které Evropskou radu zmocňuje k vydávání nařízení a směrnic, které Rada přijímá na návrh Evropské komise a po konzultaci s Evropským parlamentem. 18 Nejvýznamnějším prováděcím předpisem bylo Nařízení rady č.17/62, které se vztahovalo na články 101 a 102 Smlouvy a které bylo v roce 2003 nahrazeno Nařízením rady č. 1/2003. Nařízení mělo charakter určité modernizace soutěžního práva, kdy došlo k významné změně, a to v posuzování kartelového jednání a také ve změně pravomocí a procesních oprávnění, které byly uděleny Komisi. Došlo tedy k decentralizaci kontroly a k převedení kompetencí Komise na orgány členských států a také k zefektivnění kontroly. V rámci sekundárního práva byla přijata další opatření, jako například Nařízení o kontrole fúzí, o průběhu řízení vedeného Komisí a o jednání ve vzájemné shodě a mnoho dalších Orgány regulace hospodářské soutěže v EU Rozhodující postavení ve správním řízení má Komise. Komise zahajuje formální řízení, provádí vyšetřování, je vybavena dalšími působnostmi vést řízení a činit rozhodnutí, včetně rozhodnutí o sankcích. 20 Komise se skládá z generálního ředitelství, které má 3 divize a každá z nich odpovídá za určitou oblast hospodářství. Dále je to hlavní ekonom zaměřený na hospodářskou soutěž a úředníci pro slyšení, přičemž jejich práce spočívá v dohlížení na dodržování náležitých postupů, zajišťovaní stranám procesní práva a přispívání ke kvalitě rozhodování v antimonopolních řízeních ES a řízeních ES týkajících se fúzí čl. 3 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU 18 čl. 103 Smlouvy o fungování EU 19 Více informací na stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v sekci Legislativa hospodářské soutěže EU, 20 TICHÝ, Luboš; SVOBODA, Pavel; RAINER, Arnold; ZEMÁNEK, Jiří; KRÁL, Richard. Evropské právo: Soutěž. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s ISBN Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž: Politika hospodářské soutěže v Evropské unii. Evropská komise [online] [cit ]. Dostupné z:

20 Literární rešerše 20 Další subjekt, jenž je zúčastněný na řízení, je Poradní výbor, ten hraje významnou roli ve věcech, které se týkají spolupráce Komise a dalších členských států. Každý stát má dále Národní soutěžní úřad, který je vlastně obdobou soutěžních úřadů jednotlivých členských států EU. Tudíž máme celkově 27 Národních soutěžních úřadů, které řeší nejen vnitrostátní spory, ale právě i nadnárodní konflikty. Národní soutěžní úřady mezi sebou spolupracují a předávají si informace pomocí fóra Evropská soutěžní síť (ECN). Základy fungování ECN jsou položeny ve Zprávě komise o spolupráci v síti soutěžních autorit a ve Společném prohlášení Rady a Komise o fungování sítě soutěžních úřadů. 22 Dalším účastníkem je Soudní dvůr Evropské unie. Na tento soud se mohou obrátit jednotlivé státy, nadnárodní korporace, podniky i jednotlivci v případě, že mají důvod domnívat se, že nějaký z orgánů EU pochybil, v našem případě tedy Evropská komise. 3.7 Hlavní změny úpravy soutěžního práva po vstupu ČR do EU Vzhledem k tomu, že rok vstupu České republiky do EU prostřednictvím členství v Evropských společenstvích byl také vstupem dalších kandidátských zemí a většiny z bývalého socialistického bloku, nastalo největší rozšíření Evropské unie, a to z 15 na 25 států (v dnešní době je to již 27 států). To zapříčinilo i velké změny v soutěžním právu jako takovém, jelikož se potřebovalo určitým způsobem sjednotit a vytvořit pravidla, která se budou striktně dodržovat a která způsobí efektivní fungování soutěže. Ta pak zvýší konkurenceschopnost a také hlavně ekonomický růst celé EU. Úprava hospodářské soutěže/soutěžního práva: V České republice nově současně platí české i komunitární právní předpisy upravující problematiku ochrany hospodářské soutěže. Komunitární soutěžní právo je v České republice přímo aplikovatelné Komisí, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, českými soudy a některými orgány veřejné správy. Okruh soutěžních deliktů se nezměnil. Zvýšila se hranice de minimis 23 pro tolerantnější posuzování vertikálních i horizontálních dohod mezi soutěžiteli. Byl opuštěn systém udělování individuálních výjimek ze zakázaných dohod Úřadem. Tento systém byl plně nahrazen systémem výjimek vyplývajících přímo z obecně závazných právních předpisů. Je tedy na každém soutěžiteli, aby sám 22 Mezinárodní spolupráce: European Competition Network. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže:[online] [cit ]. Dostupné z: 23 K tomu více viz 3.9.1

21 Literární rešerše 21 posoudil, zda jsou smluvní ujednání, která v praxi používá, v souladu se soutěžními předpisy. Soutěžní úřady členských států EU (dále jen Národní soutěžní úřady), včetně Úřadu, spolu začaly spolupracovat v rámci tzv. Evropské soutěžní sítě. Správní řízení je vedeno před orgánem, který k tomu má objektivně nejvhodnější předpoklady. Za tímto účelem si jednotlivé Národní soutěžní úřady a Komise mezi sebou mohou řízení postupovat. Komise získala široké pravomoci pro šetření jednání soutěžitelů na území České republiky. Současně došlo k rozšíření vyšetřovacích pravomocí Úřadu. Spojení soutěžitelů již do budoucna není třeba ohlašovat paralelně v České republice a EU, ale vyžaduje se pouze jediné oznámení, a to buď podle komunitárních, anebo českých právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže. Ve vztahu k řízení o povolení spojení soutěžitelů byla odstraněna lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení Účel soutěžního práva Evropské unie Soutěžní právo má za cíl zajistit, aby existující soutěžní vztahy na trhu zůstaly neporušeny a nedocházelo k jejich ohrožování, a případně podpořit rozvoj soutěžních vztahů tam, kde jejich kvalita není dobrá. 25 Nyní je potřeba si definovat trh jako takový, s tím nám pomůže pojem relevantní trh. Relevantním trhem se tedy rozumí trh se zbožím, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. 26 Rozlišujeme trh věcný, teritoriální a časový. Věcný trh zahrnuje všechno zboží, které je z pohledu spotřebitele vzájemně zastupitelné. 24 Články: Soutěžní právo po vstupu České republiky do Evropské unie. Epravo.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 25 RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s. 4. ISBN DOLEČEK, Marek. Hospodářská soutěž: Vymezení některých pojmů. BussinessInfo: oficiální portál pro podnikání a export [online] [cit ]. Dostupné z:

22 Literární rešerše 22 Teritoriální trh vymezuje, v jak širokém území se může kupující pokoušet o nalezení alternativních zdrojů dodávek výrobků, předtím již vymezených jako předmět věcného trhu. 27 Časový trh má za úkol hodnotit postavení soutěžitelů (tržní podíl) za určitý časový rámec. 3.9 Předmět soutěžního práva Soutěžní pravidla EU se týkají tří oblastí. První z nich jsou zakázané dohody, které upravují dohody podniků a jejich sdružení, jenž omezuje soutěž a vnitřní trh. Dále je můžeme také nazvat kartely a kartelové dohody. Kartelová dohoda je dohoda o sdružení nebo o spolupráci mezi samostatnými podniky 28. Jedná se o dohody, které se zabývají například určováním cen prodeje či nákupu, dále určitým teritoriálním rozdělením trhu a znevýhodňováním obchodních partnerů nerovnými podmínkami. Zneužití dominantního postavení je další oblastí soutěžního práva, kdy je zneužití chápáno jako určitá diskriminace a nadvláda dominantního soutěžitele nad ostatními subjekty vnitřního trhu. V neposlední řadě do této problematiky patří i spojování podniků, tzv. fúze splynutí, sloučení Zakázané dohody/kartelové dohody Podstata zakázaných dohod je podle generální klauzule ( zákonné ustanovení obecně popisující určitou právní zásadu 30 ) taková, že některá z forem zakázaných dohod je zakázaná, pokud splňuje podmínku, že narušuje hospodářskou soutěž anebo ji narušit alespoň potencionálně může. 31 Společným znakem všech dohod a jednání je vědomé, úmyslné a záměrné působení více podniků za účelem koordinace jejich působení v soutěži. 32 Jedná se o vytvoření tzv. umělého prostředí, které si soutěžitelé mezi sebou navzájem vybudují. Jedná se o prostředí, které vyhovuje přímým účastníkům, jenž se na 27 OLIVA, Leoš; ŠUMBERA, Miroslav. Zákon o ochraně hospodářské soutěže / úplné znění/ : komentář /. Brno: Sekurkon, 1995, s Kartel: význam slova. Slovník cizích slov [online] [cit ]. Dostupné z: 29 Fúze: význam slova. Slovník cizích slov [online] [cit ]. Dostupné z: 30 Generální klauzule. ABZ slovník cizích slov [online] [cit ]. Dostupné z: 31 RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s ISBN TICHÝ, Luboš; SVOBODA, Pavel; RAINER, Arnold; ZEMÁNEK, Jiří; KRÁL, Richard. Evropské právo: Soutěž. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s ISBN

23 Literární rešerše 23 dohodách podílí, ovšem které poškozují ostatní účastníky, což jsou další soutěžitelé a spotřebitelé. Jednotlivé typy kartelových jednání, které narušují hospodářskou soutěž ve zdravém soutěživém prostředí, jsou také neslučitelné i se společným trhem a tím pádem jsou všechny zakázány. Zákaz v tomto slova smyslu znamená přímý právní následek na jednání nebo na skutkovém stavu postižených Smlouvou. 33 Pokud se jedná o zakázané dohody, nemusí existovat pouze písemná forma určité dohody, jelikož dohoda může být uzavřena jak písemnou formou, tak i ústní, případně jiným neformálním způsobem. Mezi existenci a průkaznost takové existující dohody můžeme zařadit vzájemnou korespondenci, vzájemné kontakty či pravidelné schůzky. Horizontální a vertikální dohody Dohoda horizontální je dohoda, uzavíraná mezi soutěžiteli působícími pro účely této dohody na stejné úrovni trhu, tj. mezi konkurenty a dohoda vertikální se uzavírá mezi vzájemně si nekonkurujícími soutěžiteli. 34 Vzájemně si nekonkurující soutěžitelé jsou takoví, kteří jsou na různých hospodářských pozicích a mají různý podíl na trhu. U dohody horizontální se pak může jednat jak o existující konkurenty, tak i o konkurenty potencionální. Právo ale postihuje pouze ty vertikální a horizontální dohody, pokud splňují podmínky, které mají protisoutěžní charakter a narušují tak hospodářskou soutěž. Dohody mezi podniky Dohody jsou vlastně ujednání, ve kterých je vyjadřována vůle jejich subjektů v postavení soutěžitelů určitým předem stanoveným způsobem v budoucnu jednat. 35 I zde platí, že dohoda nemusí být uzavřena podle formálních náležitostí, ale stačí i ústní ujednání. Ovšem je potřeba dbát i na to, že za zakázanou dohodu mezi podniky může být považována i taková dohoda, která oficiálně již neplatí, čili pozbyla účinnosti, ale i nadále narušuje soutěž. Podle judikatury je skutková podstata dohody mezi podniky naplněna tehdy, jestliže strany vyjádřily svoji společnou vůli chovat se na trhu určitým způsobem. 36 Rozhodnutí sdružení podniků Lze jím chápat veškerý formálně podchycený projev vůle soutěžitelů, který vyplývá z určité formy konsensu, přičemž takový konsensuální projev vůle lze chápat i jako pouhý souhlasný zájem několika soutěžitelů sdružit se a následně určitým způsobem 33 TICHÝ, Luboš; SVOBODA, Pavel; RAINER, Arnold; ZEMÁNEK, Jiří; KRÁL, Richard. Evropské právo: Soutěž. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s ISBN RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s. 52. ISBN Tamtéž, s TICHÝ, Luboš; SVOBODA, Pavel; RAINER, Arnold; ZEMÁNEK, Jiří; KRÁL, Richard. Evropské právo: Soutěž. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s ISBN

24 Literární rešerše 24 postupovat. 37 Dále můžeme říci, že rozhodnutí sdružení soutěžitelů je projev vůle směřující vůči soutěžitelům od orgánu, jenž reprezentuje útvar, který si tito soutěžitelé založili. 38 Jedná se o určité rozhodnutí, které vychází z právního úkonu. Je velmi těžké rozhodnutí sdružení podniků identifikovat, jelikož se může jednat o dohody jak vertikální, tak horizontální. Jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě Zde je základním znakem určitý společně koordinovaný postup, který vědomě nahrazuje rizika jinak běžně probíhající účinné soutěže praktickou kooperací mezi soutěžiteli. 39 Zjednodušeně se jedná o sdělování určitých informací, přičemž na základě takto sdělených informací předpokládá jejich odesílatel a jejich adresát shodu ve vzájemném postupu, která se sdělenou informací koresponduje. Jedná se o takovou formu srozumění mezi soutěžiteli, která nedosahuje takové intenzity, aby ji bylo možno oprávněně nazývat dohodou v užším slova smyslu. 40 (Dohoda v užším slova smyslu připomíná smlouvu běžnou a právně vynutitelnou, s popsaným a srozumitelným obsahem.) Jednotlivé typové příklady kartelových praktik Stanovení cen: Tento typ kartelových dohod je, zdá se, nejčastějším typem a jsou brány jako jedny z nejtěžších při porušení pravidel soutěže, tzv. hard-core. Jedná se o stanovení cen nabízených produktů, což úplně anuluje konkurenční boj na trhu a tím pádem i zdravé soutěžení. Mohou být jak horizontální, tak i vertikální. V případě horizontální cenové dohody soutěžitelé usilují o dosažení společné nebo na základě předem stanovených pravidel odlišné ceny určitého zboží pro jeho prodej. V případě vertikální cenové dohody je jejím obsahem stanovení ceny pro konečného spotřebitele v případě navazujícího prodeje. 41 Zakázané nejsou jenom pevně stanovené ceny, ale také rozmezí cen, ať už se jedná o minimální, anebo maximální částku. Dohody se také mohou vést ohledně výše marže a sjednání kalkulačních modelů. Stanovení jiných obchodních podmínek: Dohodnou-li se dva konkurenti v horizontálním vztahu na tom, že vůči svým odběratelům budou uplatňovat jednotnou politiku ohledně jiných obchodních 37 RAUS, David. Formy a vybrané typy zakázaných kartelových dohod a jejich posuzování z hlediska zákazu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže I. část. Obchodní právo. Praha: Prospektrum, 2004, s. 12, vol 2/2004. ISSN RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s. 59. ISBN Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 62

25 Literární rešerše 25 podmínek, než je cena, pak taková dohoda může eliminovat jejich vzájemný soutěžní vztah. Stejně tak i vertikální dohoda mezi dodavatelem a odběratelem, podle níž odběratel nebude potvrzovat objednávky dalších navazujících odběratelů za jiných podmínek, než které dodavatel stanoví. 42 Omezení nebo kontrola výroby a odbytu, technického rozvoje a investic: Jedná se o takový zásah na trhu, který způsobí snížení množství nabízených produktů a služeb na trhu a tím pádem musí nastat i další jev, který je s tímto omezováním spjat, a to zvýšení cen. Pokud se jedná o horizontální kartel, tak příklad může být takový, že si navzájem konkurující soutěžitelé mezi sebou ujednají, že svou produkci množstevně omezí a na trh budou dodávat jen určité množství svých produktů 43, a to v každé situaci a nezávisle na poptávce. Vertikální dohoda je taková, že přímo dodavatel bude odběrateli určovat, kolik a jaký druh zboží bude na trh dodávat. 44 Rozdělení trhů a zdrojů zásob: Taková dohoda vznikne tehdy, pokud si soutěžitelé rozdělí trh na různé segmenty, ať už se jedná o jakékoliv rozdělení, například podle státního území, podle specializace, druhů produktu, podle zákazníků, podle skupin odběratelů apod. 45 Tím nastává další známý jev, a to vznik monopolů. 46 Co se týče rozdělení zdrojů zásob, vzniká situace, kdy je na trhu pouze jediný odběratel či spotřebitel. Horizontální kartel na nabídkové straně spočívá v tom, že soutěžitelé se dohodnou, že každý z nich bude prodávat určitému typu odběratelů. Vertikální dohoda se naopak na obou stranách, jak na straně nabídky, tak na straně poptávky, vyznačuje tím, že je určeno, od koho mohou zboží nakupovat či komu mohou dále dodávat anebo je určeno území, na kterém mohou zboží dodávat anebo odebírat. 47 Diskriminace obchodních partnerů: Jsou to dohody, podle nichž soutěžitelé svým obchodním partnerům při rovnocenném plnění poskytují bezdůvodně nerovnocenná protiplnění. 48 Jedná se o uplatňování různých podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům. Ti soutěžitelé, kteří 42 RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s. 63. ISBN Tamtéž, s Tamtéž, s TICHÝ, Luboš; SVOBODA, Pavel; RAINER, Arnold; ZEMÁNEK, Jiří; KRÁL, Richard. Evropské právo: Soutěž. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s ISBN Výhradní právo, rozhodující postavení subjektu v určité oblasti. Zdroj: Monopol: význam slova. Slovník cizích slov [online] [cit ]. Dostupné z: 47 RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s. 65. ISBN Tamtéž, s. 66

26 Literární rešerše 26 nedostanou rovnocenné podmínky jako ostatní, předem domluvení účastníci dohody, jsou pak znevýhodněni a získávají tak horší postavení na trhu. Opět mohou být uzavírány jak smlouvy vertikální, tak i horizontální. Junktimy: Podstatou tohoto typu jednání je dohoda o tom, že zúčastnění soutěžitelé budou podmiňovat uzavření smlouvy se třetími osobami dodáním dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí s předmětem smlouvy nesouhlasí. Soutěžitelé se vzájemně zavážou vůči třetím osobám postupovat jednotně v otázce akceptací smluv s těmito třetími osobami tak, že uzavření těchto smluv budou vázat na splnění určitých podmínek. 49 Takové dohody jsou pak dohodami vázanými, které mohou mít charakter protisoutěžního jednání, jelikož při nich dochází k vynucenému odběru produktů, které by si zákazník za běžných okolností nejspíše nekoupil. Bojkotové dohody: Dohoda o tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu. 50 Tento druh dohody znamená také to, že skupina dodavatelů souhlasí dodávat pouze prostřednictvím určitých distribučních kanálů. 51 Výjimky ze zákazu: Pokud dohoda splňuje materiální podmínku pro narušení hospodářské soutěže, pak je zakázaná, ovšem neznamená to, že účastníci této dohody nemají možnost, aby jejich dohoda byla z tohoto zákazu vyňata. Splní-li dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě formální a materiální předpoklady použití předpisů o vynětí ze zákazu kartelu, pak mají zúčastněné podniky v zásadě nárok na výjimku ze zákazu. 52 Možnosti vyjmutí dohod jsou tři: a) Vyjmutí dohody ze zákazu podle jejich obsahu. Aby byla dohoda ze zákazu vyjmuta, musí splňovat podmínky, kdy dohoda přispívá ke zlepšení výroby nebo distribuci zboží anebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích. Dále, že neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů a neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody. 53 b) Vyjmutí dohody aplikací práva de minimis, kdy vynětí dohod de minimis, jsou dohody, které jsou bagatelní a jejichž protisoutěžní účinek je minimální. 49 RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s. 67. ISBN odst. 2 písm. f) zákona č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, v aktuálním znění 51 TICHÝ, Luboš; SVOBODA, Pavel; RAINER, Arnold; ZEMÁNEK, Jiří; KRÁL, Richard. Evropské právo: Soutěž. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s ISBN Tamtéž, s odst. 4 zákona č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, v aktuálním znění

27 Literární rešerše 27 Vyjmutí bagatelních dohod je posuzováno podle tržního podílu účastníků těchto dohod a také závisí na obsahu dohody. 54 c) Vyjmutí dohody na základě použití některé z obecných výjimek. Jedná se také o výjimky blokové, které jsou vyňaty, pokud je prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla, je převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele. 55 Tudíž pokud mají dopad na trh vesměs pozitivní a jsou spíše přínosem nežli hrozbou trhu, pak mohou být tyto dohody tolerovány, i když naplňují materiální podmínku narušení hospodářské soutěže Zneužití dominantního postavení Zneužití dominantního postavení je na rozdíl od dohod narušujících soutěž jednostranným protisoutěžním útokem. Aktu, jehož cílem je vyloučit, omezit anebo narušit soutěž, se zde dopouští osoba, která má na trhu specifické, tj. dominantní vlastnosti. 56 Dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. 57 Musíme zde ale zmínit, že být v dominantním postavení není zakázáno, a to ani v českém, ani v soutěžním právu EU. To znamená, že subjekt, který má dominantní postavení, není na trhu jinými subjekty omezen či vystaven přímé konkurenci, a to konkurenci významné. Pokud by nastala situace, že nějaký subjekt diskriminuje svého odběratele, pak má odběratel možnost přejít k jinému dodavateli a původní subjekt ztratí své zisky, a tudíž konkurence zde funguje. Naopak pokud by na trhu působil dominantní soutěžitel, pak zmiňovaný odběratel nebude moci přejít k jinému dodavateli. A to i proto, že jiný odběratel nabízí jiné cenové podmínky, nebo nemá dostatečnou kapacitu a zdroje. Tím pádem odběratel bude muset akceptovat podmínky dominantního subjektu a bude znevýhodněn a tím se oslabí konkurence na trhu. U zneužití dominantního postavení na trhu se nemůže soutěžitel domáhat vynětí svého jednání ze zákazu, jak je tomu u zakázaných dohod. Z daného vyplývá, že aby došlo k zakázanému zneužití, musí být zároveň splněny 3 podmínky: a) jednání se dopustila osoba, na kterou dopadá působnost soutěžních předpisů, zároveň b) taková osoba je v dominantním postavení, zároveň 54 Pravidlo de minimis viz 6 zákona č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, v aktuálním znění 55 4 odst. 2 zákona č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, v aktuálním znění 56 RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s. 92. ISBN odst. 1 zákona č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, v aktuálním znění

28 Literární rešerše 28 c) jednání má znaky zneužití dominantního postavení Kritéria určení existence dominantního postavení Dominantní postavení soutěžitele je určeno pomocí tržní síly. Tržní sílu Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek, nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem či soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů. 60 Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel nebo soutěžitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší než 40 % tržní podíl. 61 Tržní podíl: O monopol se jedná tehdy, pokud je tržní podíl 100 %. Pokud dosahuje o něco nižší procentuální část na trhu, ale pořád převládá, můžeme tento subjekt nazvat dominantním subjektem. Pokud zaujímá velmi malou část na trhu, pak se dominance vylučuje. Ovšem ani ve vnitrostátním, ani v právu EU nejsou přesně vymezeny tyto hranice. 62 Pokud chceme opravdu reálně určit tržní podíl, musí se přesně definovat relevantní trh, jinak dosáhneme zkreslených představ. Řádné vymezení relevantního trhu ve všech jeho složkách umožní spolehlivě určit celkovou skupinu zboží, vůči níž bude tržní podíl vymezován, neboť vždy tvoří zlomek objemu veškerých dodávek takového zboží na celém relevantním trhu. 63 Dalším postupem je vymezení základní jednotky, a to buď ve fyzické jednotce produkce, anebo v peněžním vyjádření produkce. 58 RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s. 95. ISBN Komentář autorky: Osobní působnost soutěžních předpisů znamená působnost, na koho se soutěžní právo vztahuje. Mohou to být jak právnické osoby, tak fyzické, různá seskupení bez právní subjektivity. V dominantním postavení může být pouze jak na straně nabídky, tak pouze i na straně poptávky, dokonce může nastat situace dominance jak na straně nabídky, tak na straně poptávky, což je ovšem vzácné odst. 2 zákona č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, v aktuálním znění odst. 3 zákona č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, v aktuálním znění 62 Komentář autorky: Podle rozhodovací praxe evropských soudů: dominantní postavení je vyloučeno při menším než 30 % podílu na trhu, mezi 30 %-40 % je možný vznik dominance, ovšem musí to potvrdit i jiná kritéria tržní síly a nad 40 % se dá o dominanci reálně uvažovat. 63 RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s ISBN

29 Literární rešerše 29 Hospodářská síla: Mezi hospodářskou sílu patří vlastnictví práv a jiného duševního vlastnictví, technologický náskok před konkurenty, přístup k lepším distribučním kanálům, výrazně vyšší výrobní kapacita, diverzifikace výroby a s tím spojené snížení rizika a existence výhradních smluv nebo práva výhradního přístupu ke vstupním surovinám atd. 64 Finanční síla: Jedná se o finanční zdroje, které se dále mohou použít v účasti na hospodářské soutěži. Pokud má některá firma větší finanční sílu, dá se o ní hovořit jako o dominantní a má tedy konkurenční sílu. Finanční zdroje pak mohou být na trhu využity různě. Překážky vstupu na trh, překážky expanze: Překážkami vstupu na trh se rozumí obtíže, které musí být překonány těmi, jež na relevantním trhu doposud nepůsobili, avšak chtějí na něj nově vstoupit. Naopak překážky tržní expanze brání stávajícím účastníkům trhu rozšířit své působení na relevantním trhu nad rámec současného stavu. 65 Logicky lze odvodit, že čím větší jsou překážky vstupu na trh, tím větší je problém tyto překážky překonat, a tudíž subjekt, který již na trhu působí a má větší tržní podíl, bude i subjektem dominantním. A to platí i přesně naopak v situaci malých překážek pro vstup na trh. Překážky můžeme rozdělit na zákonné a na ostatní překážky a dále na stálé překážky, které mohou být překonány, a překážky, které lze překonat. Řadíme sem například: cla, dovozní kvóty, technické normy, povolovací a certifikační mechanismy a mnoho dalších. 66 Stupeň vertikální integrace: Soutěžitel, jenž má snadný přístup na vertikálně navazující trhy, disponuje značnou výhodou oproti svým konkurentům, kteří takový vstup nemají. Jedná se o situaci, kdy dotyčný subjekt je součástí vertikálně uspořádaného holdingu, který prostřednictvím jednotlivých dceřiných a sesterských společností působí na různých úrovních trhu. 67 Kupní síly odběratelů: Vysoká tržní síla dodavatele určitého zboží může být za určitých okolností vyvážena, popř. dokonce převážena kupní sílou odběratelů. V tomto případě nemusí 64 RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s ISBN Tamtéž, s Více viz ŠILHÁN, Josef. Pojem a význam překážek vstupu na trh z pohledu soutěžního práva a ekonomie. Antitrust. 2010, č. 4. ISSN RAUS, David; NERUDA, Robert. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU: dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. 1. vydání. Brno: CP Books,a.s., 2005, s ISBN