ESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 NEJVYŠŠÍ SOUD ESKÉ REPUBLIKY 31 Cdo 4001/ ESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z p edsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudc JUDr. Pavlíny Brzobohaté, JUDr. Filipa Cile ka, JUDr. Ji ího Doležílka, JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., JUDr. Romana Fialy, JUDr. Miroslava Galluse, JUDr. Kate iny Hornochové, Mgr. Michala Králíka, Ph.D., JUDr. Pavla Krbka, JUDr. Zde ka Kr má e, JUDr. Vladimíra K rky, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Petra Šuka a JUDr. Petr Vojtka v právní v ci žalobce Pivovar HOLBA, a. s., se sídlem v Hanušovicích, Pivovarská 261, PS , identifika ní íslo osoby , zastoupené JUDr. Martinem Uzsákem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, PS , proti žalovaným 1) LIF, a. s., se sídlem v Liberci, Jablonecká 7/22, PS , identifika ní íslo osoby , zastoupenému Mgr. Martinem B linou, advokátem, se sídlem v Praze 8, Pob ežní 370/4, PS a 2) M stu Náchod, se sídlem v Náchod, Masarykovo nám stí 40, PS , identifika ní íslo osoby , zastoupenému JUDr. Janem Š oví kem, Ph.D, advokátem, se sídlem v Praze 5, Pod Císa kou 3242/5, PS , o ur ení neplatnosti smlouvy o p evodu akcií a o ur ení akcioná e spole nosti PRIMÁTOR a. s., vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 56/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. ervna 2013,. j. 9 Cmo 429/ , takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. ervna 2013,. j. 9 Cmo 429/ , jakož i rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. ervna 2012,. j. 37 Cm 56/ , se ruší a v c se vrací soudu prvního stupn k dalšímu ízení. O d v o d n n í: Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. ervna 2012,. j. 37 Cm 56/ , zamítl žalobu o ur ení neplatnosti smlouvy o prodeji ks akcií emitovaných spole ností PRIMÁTOR a. s., uzav ené mezi druhým žalovaným jakožto

2 2 prodávajícím a prvním žalovaným jakožto kupujícím (dále též jen sporné akcie a sporná smlouva ) a žalobu o ur ení, že jediným akcioná em spole nosti PRIMÁTOR a. s. je druhý žalovaný (výrok I.), a rozhodl o nákladech ízení (výrok II.), uzavíraje, že žalobci nesv d í na požadovaném ur ení naléhavý právní zájem. Rozsudkem ze dne 25. ervna 2013,. j. 9 Cmo 429/ , Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce potvrdil rozsudek soudu prvního stupn ve výroku I., zm nil jej ve výroku II. co do výše náhrady náklad ízení (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího ízení (druhý výrok). Jde o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve v ci samé, když usnesením ze dne 6. prosince 2011,. j. 9 Cmo 204/ , zrušil rozsudek ze dne 21. b ezna 2011,. j. 37 Cm 56/ , jímž Krajský soud v Hradci Králové žalobu zamítl, a v c vrátil soudu prvního stupn k dalšímu ízení. Odvolací soud vyšel z toho, že: 1) Druhý žalovaný vyhlásil inzerátem v Hospodá ských novinách výb rové ízení na koupi sporných akcií. Zájemci mohli p edkládat návrhy kupních smluv do 19. ledna ) Podle podmínek výb rového ízení nebyl druhý žalovaný povinen uzav ít kupní smlouvu se žádným ze zájemc, kte í p edloží návrh kupní smlouvy. 3) Žalobce se domáhá ur ení neplatnosti sporné smlouvy s od vodn ním, že se vypsaného výb rového ízení zú astnil a p edložil nejvýhodn jší nabídku, p esto druhý žalovaný uzav el spornou smlouvu s prvním žalovaným. Na takto ustaveném základ odvolací soud uzav el, že druhý žalovaný uve ejn ním inzerátu vyhlásil obchodní ve ejnou sout ž podle 281 a násl. zákona. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen obch. zák. ), ve které si v souladu s 287 obch. zák. vyhradil právo odmítnout všechny návrhy kupních smluv. Žalobci by podle odvolacího soudu sv d il naléhavý právní zájem na požadovaném ur ení ve smyslu 80 písm. c) zákona. 99/1963 Sb., ob anského soudního ádu (dále též jen o. s.. ), pouze kdyby druhý žalovaný m l povinnost v p ípad neplatnosti sporné smlouvy uzav ít smlouvu o prodeji sporných akcií se žalobcem. Tak tomu ovšem v projednávané v ci není. P ípadné ur ení neplatnosti sporné smlouvy by nic nezm nilo na právním postavení žalobce, nebo druhý žalovaný by nebyl povinen uzav ít se žalobcem smlouvu dle návrhu kupní smlouvy p edloženého žalobcem. V této souvislosti odvolací soud odkázal na d vody usnesení Ústavního soudu ze dne 17. zá í 2009, sp. zn. III. ÚS 2085/09. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož p ípustnost opírá o 237 o. s.. ve zn ní ú inném od 1. ledna 2013, dovozuje, že napadené rozhodnutí spo ívá na ešení otázky aktivní v cné legitimace a naléhavého právního zájmu ú astníka obchodní ve ejné sout že na ur ení neplatnosti smlouvy, uzav ené mezi vyhlašovatelem sout že a jiným ú astníkem (navrhovatelem), p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od (dovolatelem citované) ustálené judikatury Nejvyššího soudu. Dovolatel má za to, že záv r odvolacího soudu je v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 23 Cdo 787/2007 (který je stejn jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu p ijatá po 1. lednu 2001 ve ejnosti p ístupný na webových stránkách dovolacího soudu), v n mž dovolací soud uzav el, že ú astník, který v rámci vyhlášeného výb rového ízení neusp je (nebyla-li sout ž zrušena i nebyly-li odmítnuty všechny nabídky), je v cn legitimován k podání žaloby o ur ení neplatnosti smluv uzav ených na základ výb rového ízení s jinými ú astníky, a sv d í mu i naléhavý právní

3 Pokra ování 3 31 Cdo 4001/2013 zájem na takovém ur ení, nebo p ípadný záv r o neplatnosti p edm tných smluv m že ovlivnit právní postavení neúsp šného ú astníka, v etn eventuální možnosti uzav ení smlouvy v dalším výb rovém ízení. Dovolatel zd raz uje, že aktivní v cnou legitimaci i naléhavý právní zájem Nejvyšší soud shledal bez ohledu na to, zda nabídka žalujícího ú astníka byla nejlepší a zda podmínky výb rového ízení umož ovaly odmítnout všechny nabídky. Opa ný záv r vede podle dovolatele k odep ení práva na soudní ochranu, nebo pouhá možnost odmítnout všechny návrhy smluv by znemožnila soudní p ezkum platnosti smlouvy vzešlé z n které z forem ve ejného výb rového ízení. Neuzav e-li vyhlašovatel smlouvu se žádným z uchaze, nelze hovo it o porušení práv ú astník výb rového ízení, by by prob hlo protiprávn. Jestliže však vyhlašovatel n který z návrh akceptuje, má ú astník výb rového ízení podle dovolatele právo na p ezkum platnosti takto uzav ené smlouvy. První žalovaný považuje dovolání za nep ípustné a navrhuje, aby je Nejvyšší soud odmítl. Poukazuje p itom na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. íjna 2010, sp. zn. 32 Cdo 3660/2010, a ze dne 27. zá í 2012, sp. zn. 23 Cdo 606/2011, a dovozuje, že napadené rozhodnutí je v souladu se záv ry formulovanými Nejvyšším soudem v t chto rozhodnutích. Druhý žalovaný navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl. T í lenný senát íslo 29, který m l podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu dovolání projednat a rozhodnout o n m, zjistil, že dovoláním otev ená otázka p edpoklad aktivní v cné legitimace a naléhavého právního zájmu osoby, která není stranou smlouvy uzav ené na základ obchodní ve ejné sout že i jiného ve ejného výb rového ízení, na ur ení neplatnosti této smlouvy, je v judikatu e Nejvyššího soudu ešena nejednotn. V rozsudku ze dne 25. února 2009, sp. zn. 23 Cdo 787/2007, dosp l Nejvyšší soud k záv ru p iléhav popsanému v dovolání, a to za situace, kdy podle skutkových zjišt ní v dané v ci si vyhlašovatel sout že vyhradil právo odmítnout všechny p edložené návrhy. Taktéž v rozsudku ze dne 12. kv tna 2010, sp. zn. 28 Cdo 1308/2010, Nejvyšší soud uzav el, že je-li žalobou na ur ení neplatnosti právního úkonu zpochyb ována platnost smlouvy, která byla uzav ena na základ n které z forem ve ejného výb rového ízení, tedy za nároku na jistou transparentnost projednání nabídek, je na takovém ur ení dán naléhavý právní zájem. ( ) D vodem pro tento záv r je obecn to, že rozsudek, kterým soud ur í, že smlouva uzav ená s jiným zájemcem o koupi je neplatná, je dostate ným podkladem k tomu, aby se neúsp šný zájemce mohl znovu domáhat práv, jež mu porušením pravidel výb rového ízení byla up ena. K obdobným záv r m Nejvyšší soud dosp l již v rozsudku ze dne 3. dubna 1997, sp. zn. 2 Odon 8/96, uve ejn ném v asopise Soudní judikatura íslo 7, ro ník 1998, pod íslem 60, a v rozsudku ze dne 27. íjna 1999, sp. zn. 2 Cdon 824/97, uve ejn ném pod íslem 9/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 9/2001 ). Naopak nap. v usnesení sp. zn. 32 Cdo 3660/2010, i sp. zn. 23 Cdo 606/2011, Nejvyšší soud p i posuzování aktivní v cné legitimace a naléhavého právního zájmu žalobce, který se ucházel o nabytí majetku eské republiky v nabídkovém ízení, na ur ení neplatnosti kupní smlouvy uzav ené s jiným zájemcem, uzav el, že žalobci nesv d í naléhavý právní zájem na požadovaném ur ení ve smyslu 80 písm. c) o. s.., protože z právních p edpis nevyplývá vynutitelné právo ucházet se o majetek státu ozna ený v ustanovení 38a zákona. 77/2002 Sb. ve zn ní ú inném do 31. prosince 2006, a žalobkyní požadované ur ení by tak nemohlo mít p íznivý dopad na její právní postavení. V posledn ozna eném

4 4 rozhodnutí Nejvyšší soud výslovn doplnil, že uvedený záv r není v rozporu s judikaturou týkající se v cné legitimace neúsp šného ú astníka ve ejné obchodní sout že (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 1997, sp. zn. 20 Odon 8/96) a ve ejného výb rového ízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 23 Cdo 787/2007), nebo na projednávaný p ípad, kdy požadované ur ení nem že založit vynutitelné právo žalobkyn ucházet se o majetek státu, citovanou judikaturu vztáhnout nelze. Ke shodným záv r m (jako v p edchozím odstavci) dosp l Nejvyšší soud i v usneseních ze dne 3. dubna 2008, sp. zn. 28 Cdo 913/2008, ze dne 23. b ezna 2010, sp. zn. 32 Cdo 1317/2008, ze dne 22. dubna 2010, sp. zn. 32 Cdo 2622/2008, ze dne 27. dubna 2010, sp. zn. 32 Cdo 5026/2008, ze dne 2. srpna 2010, sp. zn. 32 Cdo 221/2009, ze dne 14. dubna 2011, sp. zn. 23 Cdo 1257/2010, i ze dne 30. ledna 2013, sp. zn. 23 Cdo 2155/2011. T í lenný senát íslo 29 má oproti názoru vyjád enému v usnesení sp. zn. 23 Cdo 606/2011 za to, že záv ry posledn ozna ených rozhodnutí jsou v rozporu se záv ry formulovanými a od vodn nými v rozsudcích sp. zn. 23 Cdo 787/2007 a sp. zn. 28 Cdo 1308/2010; proto rozhodl o postoupení v ci podle 20 zákona. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, p ísedících a státní správ soud a o zm n n kterých dalších zákon, ve zn ní pozd jších p edpis, k rozhodnutí velkému senátu ob anskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále též jen velký senát ). Velký senát pak v c projednal a rozhodl o ní v souladu s 19 a 20 odst. 1 uvedeného zákona. Rozhodné zn ní ob anského soudního ádu, podle kterého velký senát dovolání projednal a rozhodl o n m (do 31. prosince 2013) se podává z lánku II. bodu 2 zákona. 293/2013 Sb., kterým se m ní zákon. 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní pozd jších p edpis, a n které další zákony. Výše ozna ená rozhodnutí byla p ijata v obdobných skutkových pom rech, kdy vyhlašovatel obchodní ve ejné sout že, resp. jiného ve ejného výb rového ízení, nebyl podle pravidel sout že (výb rového ízení) povinen akceptovat žádný z podaných návrh. Jinými slovy, v žádném z posuzovaných p ípad žalobci nesv d ilo v p ípad vyhov ní žalob o ur ení neplatnosti smlouvy uzav ené mezi vyhlašovatelem sout že (výb rového ízení) a jiným ú astníkem (navrhovatelem) právo na uzav ení smlouvy s vyhlašovatelem sout že (výb rového ízení). Záv ry formulované v usneseních sp. zn. 32 Cdo 3660/2010, i sp. zn. 23 Cdo 606/2011 (a dalších výše ozna ených rozhodnutích) jsou proto v rozporu se záv ry p ijatými v rozsudcích sp. zn. 23 Cdo 787/2007 a sp. zn. 28 Cdo 1308/2010. Dovolání je tudíž p ípustné podle 237 o. s.., nebo dovoláním otev ená otázka je v judikatu e Nejvyššího soudu ešena rozdíln. Odvolacímu soudu lze p edevším vytknout, že nerozlišoval mezi naléhavým právním zájmem na požadovaném ur ení a v cnou legitimací ve sporu. V cnou legitimaci k ur ení, zda tu právní vztah nebo právo je i není, má ten, kdo je ú asten právního vztahu nebo práva, o n ž v ízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném ur ení pak vyjad uje zp sob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v ízení o ur ovací žalob aktivní v cnou legitimaci, a to v i tomu, kdo je k požadovanému ur ení pasivn v cn legitimován (srov. nap. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2002, sp. zn. 21 Cdo 679/2001, uve ejn ný v asopise Soudní judikatura íslo 5, ro ník 2002, pod íslem 77, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 294/2003, uve ejn ný pod íslem 10/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. kv tna 2011, sp. zn. 29 Cdo 3469/2009).

5 Pokra ování 5 31 Cdo 4001/2013 Velký senát se proto nejprve zabýval tím, zda ú astníku obchodní ve ejné sout že sv d í aktivní v cná legitimace v ízení o ur ení neplatnosti smlouvy, uzav ené mezi vyhlašovatelem sout že a jiným ú astníkem sout že (navrhovatelem). Obecn platí, že aktivní v cnou legitimaci v ízení o ur ení neplatnosti právního úkonu (smlouvy) mají nejen ú astníci dot eného právního úkonu (resp. jejich právní nástupci), ale taktéž další osoby, na jejichž právní postavení by kladné rozhodnutí o takové žalob mohlo mít p íznivý dopad (srov. za všechna rozhodnutí nap. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. ervna 1999, sp. zn. 2 Cdon 1690/97, i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2005, sp. zn. 29 Odo 449/2004, anebo ze dne 26. ervna 2007, sp. zn. 29 Odo 387/2006). Žalob p itom m že být vyhov no jen tehdy, jestliže se ízení ú astní (na stran žalobce nebo žalovaného) všichni ú astníci napadeného právního úkonu (smlouvy), pop ípad jejich právní nástupci (srov. nap. op t rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 679/2001). Uzav el-li vyhlašovatel obchodní ve ejné sout že s n kterým z ú astník sout že (navrhovatel ) smlouvu, pak ur ení neplatnosti této smlouvy m že mít p íznivý dopad na právní pom ry ostatních ú astník obchodní ve ejné sout že, jejichž návrhy vyhlašovatel neakceptoval. To platí i tehdy, jestliže si vyhlašovatel v podmínkách sout že vyhradil právo odmítnout všechny p edložené návrhy ( 287 odst. 2 obch. zák.), avšak tohoto práva nevyužil (a návrh n kterého z ú astník akceptoval). Vyhoví-li soud žalob (ur í-li neplatnost smlouvy), otevírá se úsp šnému žalobci možnost uzav ít s vyhlašovatelem smlouvu, a to p ípadn i v nové obchodní ve ejné sout ži. Opa ný výklad, podle n hož je p edpokladem aktivní v cné legitimace soudn vynutitelný nárok žalobce na uzav ení smlouvy s vyhlašovatelem, by umožnil vylou it soudní p ezkum obchodní ve ejné sout že jakožto jednoho ze zp sob uzavírání smluv pouze tím, že vyhlašovatel sout že si v podmínkách sout že vyhradí právo odmítnout všechny p edložené návrhy. Takový záv r považuje velký senát za nep ijatelný, a to tím spíše, je-li vyhlašovatelem sout že územní samosprávný celek ( i jiná ve ejnoprávní korporace) nakládající s ve ejným majetkem. Velký senát se proto p iklání k záv r m formulovaným v rozsudcích sp. zn. 2 Odon 8/1996, sp. zn. 23 Cdo 787/2007 a sp. zn. 28 Cdo 1308/2010, jakož i v R 9/2001, a uzavírá, že ú astníku obchodní ve ejné sout že sv d í aktivní v cná legitimace v ízení o ur ení neplatnosti smlouvy, uzav ené v rámci obchodní ve ejné sout že mezi vyhlašovatelem sout že a jiným ú astníkem (navrhovatelem). P edpokladem úsp šnosti žaloby o ur ení, zda tu právo nebo právní vztah je i není [ 80 písm. c) o. s.., ve zn ní ú inném do 31. prosince 2013], však není pouze aktivní v cná legitimace žalobce, ale také jeho naléhavý právní zájem na požadovaném ur ení. Jak plyne z ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu, je ur ovací žaloba podle 80 písm. c) o. s.. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva i nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající náprav nelze dosp t jinak, jednak v p ípadech, v nichž ur ovací žaloba ú inn ji než jiné právní prost edky vystihuje obsah a povahu p íslušného právního vztahu a jejím prost ednictvím lze dosáhnout úpravy, tvo ící ur itý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích spor ú astník. Tyto funkce ur ovací žaloby p itom korespondují práv s podmínkou naléhavého právního zájmu (srov. nap. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. b ezna 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uve ejn ný v asopise Soudní judikatura íslo 3, ro ník 1997, pod íslem 21, i nález Ústavního soudu ze dne 20. ervna 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95, uve ejn ný pod íslem 65/1995 Sbírky nález a usnesení Ústavního soudu).

6 6 Je-li neúsp šný ú astník obchodní ve ejné sout že, jehož návrh vyhlašovatel neakceptoval, aktivn v cn legitimován k podání žaloby o ur ení neplatnosti smlouvy uzav ené mezi vyhlašovatelem a jiným ú astníkem sout že (navrhovatelem), a nemá-li k dispozici jiný právní prost edek, jehož prost ednictvím by mohl ú inn ji hájit svá (uzav enou smlouvou dot ená) práva, má zásadn i naléhavý právní zájem na takovém ur ení. Jelikož právní posouzení v ci odvolacím soudem není správné a dovolací d vod podle 241a odst. 1 o. s.. byl uplatn n právem, Nejvyšší soud, aniž ve v ci na izoval jednání ( 243a odst. 1 v ta první o. s..), rozsudek odvolacího soudu podle 243e odst. 1 zrušil. D vody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozsudek soudu prvního stupn ; Nejvyšší soud proto zrušil i jej a v c vrátil soudu prvního stupn k dalšímu ízení ( 243e odst. 2 v ta druhá o. s..). Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný ( 243g odst. 1 ást v ty první za st edníkem, 226 o. s..). V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech ízení, v etn ízení dovolacího ( 243g odst. 1 v ta druhá o. s..). Proti tomuto rozhodnutí není opravný prost edek p ípustný. V Brn dne 10. února 2016 JUDr. František I š t v á n e k, v. r. p edseda senátu Za správnost vyhotovení: Romana í ková